Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(3.12.2015 0:08:10) Znáte ten vtip - je to modré a klepe to na sklo? Tak mojí mladší sestře se dlouho vůbec nezdál vtipný... Jednou takhle před vánoci jsme nesly nějaké věci na balkón a já ani nevím proč jsem tam sestru zavřela... bylo to takové to ha ha ha, jen pros... jenže v té chvíli na mne zavolala mamka z kuchyně, já vyběhla z ložnice a okamžitě na sestru zapomněla... asi po půl hodině jsem šla kolem ložnice a říkala si, proč se tam svítí, otevřela jsem tam dveře, zhasla a zase odešla... na sestru jsem si vzpomněla asi tak za dalších 20 minut... chudinka byla úplně zmrzlá, ani nadávat neměla sílu... a jako nejhorší okamžik pak líčila, jak viděla, že jí jdu konečně pustit a já jen zhasla a šla pryč... naštěstí mi to po pár letech odpustila a zrovna nedávno jsme se tomu společně zasmály
|
Koliha | •
|
(3.12.2015 0:21:51) A že netloukla nebo nevolala?
Mně takhle mamka zapomněla v kočáře na balkoně. No ne že by zapomněla, ale: byl prosinec, nad nulou, odpoledne vyšlo sluníčko a mile hřálo, tak mne tam šoupla a šly s babičkou něco dělat. No jenže brzy se začalo šeřit a teplota šla rychle dolů a začalo prudce mrznout. Máma si toho nebyla vůbec vědoma, až na ni začali zvonit sousedi, že je mínus deset a ona má venku dítě. Zděsila se a vtáhla mne rychle dovnitř. Nic mi nebylo, spokojeně jsem spala. Byly mi asi čtyři měsíce.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(3.12.2015 0:44:39) ona chudinka bouchala, volala, ale balkón byl u ložnice, tam se zavíraly dveře a kuchyň i obývák byly na druhé straně bytu...
a vzpomněla jsem si na další její příhodu, kdy jsme už dospělé vyrazily i s naší nejstarší sestrou do hospůdky, daly si večeři, seděly, popíjely a pak nám se starší sestrou přišlo divné, že ta naše nejmladší je už hrozně dlouho na wc... čekaly jsme, kecaly, pily, až mi to nedalo a šla jsem zjistit, jestli je v pořádku - byla uvězněná na záchodě, kde vypadla klika a nemohla se dostat ven... hospůdka malá, záchody na chodbě, provoz na wc žádný, no strávila tam taky dobře přes půl hodiny... pak říkala, že s náma už nikam posedět nejde, že my si vykecáváme a ona aby trčela na hajzlu btw návrat z té hospůdky byl korunou večera - chtěly jsme jet busem, ale projížděl kolem soused autem š120 a nedal jinak, než že nás sveze domů... my nechtěly, vzhledem k našim slovanským proporcím, představa, jak ve třech sedíme vzadu... nedal si říct, tak jsme se tam nacpaly a když nás vyklopil u domu, koukám, jak mladší sestra drží v ruce kličku od okýnka - strašně se omlouvala, soused to naštěstí vzal sportovně, ale já si neodpustila otázku, co ona to s těma klikama jen má...
|
Koliha | •
|
(3.12.2015 1:09:01) Mně to s tím autem připomnělo jednu rozvozovou historku mé kamarádky z minulého pracoviště. Kolektiv někdy byl zapařit a jediný muž mezi dámami nepil a že je rozveze pak domů. Jedna z žen pozvání přijala, ale dílem z alkoholu a dílem z jízdy (pán nebyl moc dobrý řidič) se jí udělalo nevolno a protože jí bylo žinantní požádat o zastavení a být před mužem v takové situaci, tiše mu zvracela do kastlíku pod palubní deskou, jakože si zavazuje boty Druhý den se tiše plížila k autu a pod nějakou záminkou to chtěla nenápadně uklidit, ale bylo jí v tom stejně decentně zabráněno - pán byl grand, uklidil to sám a později přiznal, že ani nevěděl, od koho a odkdy to tam bylo - vzhledem k svému stylu řízení a reakcím pasažérů Ale to už se pro devítiletého chlapce snad ani nehodí.
|
|
Kalamity YANKA |
|
(3.12.2015 8:07:21) Jooo, tak třeba to bylo znamení, že bude mít v životě "kliku".
|
|
|
Pam-pela |
|
(3.12.2015 1:41:11) Koliho, to se mi tak zadařilo...nechala jsem čtyřměsíční hodnou a spící dcerku v kočárku na balkoně, hustě sněžilo, zabrala se do seminárky a vzpomněla si na ni až.... Byla krásně teplounká a krásně se jí spalo, naštěstí :o).
|
|
|
Kalamity YANKA |
|
(3.12.2015 8:03:25) Takhle mě zavřely na balkoně děti Šla jsem si takhle jednou zakouřit na balkon a mladší dceři byly asi necelé dvy roky, zrovna nám doma dodělali plastová okna, takže původní systém kliky od balkonu (fungující jako klasická klika) už nebyl a dveře se otvírají na "jinou polhu=dorovna - asi většina znáte). Bylo to v zimě, tak jsem nechtěla větrat a jen se "zacvakla", abych na štouchnutí dveří zas mohla odejít, starší si hrála v ložnici, přiběhla mladší, zamávala mi přes sklo a.... sklopila kliku. Někdy si beru k cigárku i mobil, ale tentokrát jsem ho samozřejmě neměla. Mládě odskotačilo za sestrou do ložnice a já si uvědomila, co se vlastně stalo Bydlíme v prvním patře, pod námi je přízemí, kde taky bydlí lidé, takže bych musela skočit z balkonu aspoň 5 metrů....jenže co pak? děti by mi neotevřely, Stáňa tehdy ještě směla, Sandra to s domovním zvonkem neuměla. Navíc byly přesvědčené, že jsem doma....
Dlouiho jsem bouchala, ale asi po čtvrt hodině jsem se dobouchala. Stáňa šla do kuchyně a zaslechlsa mě. Byla z toho chudák tehdy vyděšenější než já
|
Jarmilka. |
|
(3.12.2015 10:17:38) Taky jsem byla uvězněna.
Vloni jsem měla čerstvě po rozchodu s manželem, takže depka, samota, bez chlapa... Starší syn byl u něj a mladší zůstal u mě. Byl den před Silvestrem. Večer jsme se dívali se synkem na pohádky a já jsem si odskočila na balkon na doutníček. Synek seděl u TV, pohoda. Najednou vstal, došel k balkonu, zavřel a vrátil se k TV. Vůbec jsem to nepochopila, protože jednak na kliku ještě o pár dní dříve nedosáhl a pak ten náhlý popud zavřít. No tak mi bylo jasné, že to neotevře (prstíky to jde jen dolů) a navíc nerozumí. Tak jsem si zavolala hasiče. Říkám paní, v pohodě, ošlete klidně jen policajty s kleštěmi, zavolám kamaráda, ten má klíče, jen je třeba přestřihnout bezpečnostní řetěz. Paní na dispečinku moc milá a kontrol stavu dítěte: "co dělá dítě?" "sedí metr ode mě před televizí, má nohu přes nohu a čumí" Tak před barákem zastvila policie, já se propadám studem za zdí balkonu. Ale říkám si, dobrý, hlavně, že nedojeli hasiči a nebo policajti se sirénami a nebude show pro sousedy. Pak přijelo ještě jedno policejní auto se sirénami, vyskákali tři další policajti, za nimi hasiči s majáky v plné polní a jako bonus hulákající hasičsk cisterna. Začali chystat žebřík a tak jsem musela sebrat odvahu a začít vyjednávat, že opravdu není potřeba žebřík, že stačí přestřihnout kleštěmi řetízek u dveří a prý: "když vy byste měla být u otevírání bytu osobně" tak jsem zahulákala, že děkuji, ale jako fakt asi ani ne. Tak těch devět chlapů (z toho pět ohromných hasičů v plném oděvu s přilbou v ruce - a kleštěmi) plus kamarád vrazilo do bytu a slyším jen "dítě zajištěno" a smích. synek si za celou dobu ničeho nevšimnul a stále koukal na telku. Ale dámy, tolik chlapisek jsem o Silvestru doma ještě nikdy neměla a na tu lavinu testosteronu budu vzpomínat i na starý kolena 😍
|
Koliha | •
|
(3.12.2015 11:10:29) Máma, když byla maličká, se omylem zašperovala na záchodě, kde byla na zamykání zevnitř jen taková ta zástrčka, co zvenku otevřít nejde. Otevřít jí to nešlo, řvala, a tak "slečna", domácí zaměstnankyně, která na mámu dohlížela, si nevěděla jiné rady, než že z chodby prolezla do světlíku, kde se našponovala jak kšandy (neumím si ten akrobatický kousek představit) a násadou od smetáku naštěstí otevřeným okénkem od záchoda šťouchala do zástrčky tak dlouho, až se jí podařilo dveře otevřít. Tehdy bydleli v posledním poschodí činžáku, pod sebou měla propast pěti pater.
Ta samá služebná měla ke smetáku asi nějaký zvláštní vztah, protože když byl v posledním roce nálet na Prahu, kdy bomby opravdu padaly a ona byla v bytě sama, popadla smeták a běžela s ním do sklepa do krytu, ačkoliv u dveří byl neustále připravený nouzový kufr s nutnými svršky všech členů rodiny a trvanlivými potravinami. Nikdo neví, proč popadla zrovna ten smeták a na kufr si ani nevzpomněla. Panika je zlá věc.
Tento nálet (na Popeleční středu 1945, co zničil půl Vinohrad a Nového Města), zůstal taky v paměti rodiny, kdy za tímto domem, kde bydlela rodina s mou mámou (tehdy pětiletou) zůstala ležet nevybuchlá bomba a nikdo nesměl z krytu ven, dokud ji nezlikvidovali. O kus dál, vedle domu, kde se narodila babička a kde dnes bydlím já, sousedním domem prolétla puma celým domem až do přízemí, kde taky nevybuchla a podle vyprávění babičky se zamotala nějaké paní do peřin! Nedávno jsem četla ze vzpomínkové akce (na toto bombardování) Prahy 2, že v jednom domě žila paní trvale upoutaná na lůžko, o kterou se staral manžel a nosil jí jídlo do postele. Zrovna ten den, kdy byl nálet, paní zničehonic vstala a šla si oběd sníst do kuchyně! A bylo to jako zázrak, protože prý právě na jejich dům spadla bomba a prý proletěla přímo tou postelí, kterou úplně zničila a kdyby v ní paní zůstala, byla by mrtvá...
|
|
kysnutá knedla |
|
(3.12.2015 22:18:56) Jarmilka, sa s mužom rehoceme jak kone
|
|
|
|
majka_na | •
|
(3.12.2015 17:42:33) U nás v širší rodině si hrály dvě setřičky, tak kolem 5 let na výtah - zavíraly se mezi dvojité balkonové dveře. Jenže pak se přestěhovaly a nový byt balkon neměl, za to tam byla špaletová okna. Tak se navzájem zavíraly mezi okna, ve čtvrtém patře. Jednou si zase takhle hrály, po ránu, když rodiče ještě spali, a zaseklo se otvírání okna. Inu ta starší běžela budit maminku. Ta, když viděla mladší dcerku zavřenou mezi tenkými skly, rozhodně ne bezpečnostními, zestárla o několik let. Holky prý ani nedostaly vynadáno...
|
Ikula |
|
(3.12.2015 18:38:02) Mezi špaletová okna zavírala manžela jako dítě jeho babička, když zlobil. Bydleli ve třetím patře ... .
|
|
|
|