| bludna jezinka |
 |
(11.7.2020 20:39:29)
zazžila jsem sexuální obtěžování ve stejném věku jako ty, bylo mi 6 a měli jsme doma ve vedlejším vchod nájemníky z Pardubic- důchodce, co jezdili jen na léto.. pán zneužíval mě i sestru. Z ničeho nic se odstěhovali a já to už neřešila.. po letech jsem se dozvěděla, že naši o tom věděli a neudělali nic. resp. ukončili jim nájem, ale zmetli vše pod koberec. Sestra která to nedávno otevřela mi řekla, že to s rodičema řešila a oni ji řekli že o tom nebudeme mluvit.
Pán i paní dávno zemřeli. bez trestu. S tím se ještě nějak vyrovnám- nevím co pán zažil sám jako dítě, proč tak jednal... ale s čím se vyrovnat neumím- je to, že naši neudělali nic. (co by řekli sousedi, malá vesnice) prostě věděli co se děje, a neudělali nic. Sestra má problém udržet vztah, nechává se ve vztazích psychicky týrat, já jsem zase byla celé dospívání velmi promiskuitní a to myslím jako opravdu VELMI... chodím na terapie, konstelace... a učím se s tím žít. Mím v plánu s tím konforntovat matku, někde v hloubi tuším, že bych to tím mohla uzavřít
|
| ..maya.. | 
|
(11.7.2020 20:53:36)
Tak to je strašné...moje mamka nic netušila, on si vždy našel chvíli kdy nebyl nikdo doma...pro všechny to byl slušný člověk který se staral o rodinu..hm..vyrikejte si to
|
| bludna jezinka |
|
(11.7.2020 20:59:46)
budeme muset, už i kvůli ségře to chci. taky si všímám že se to se mnou táhne i teď- s manželem jsem 9 let, máme 3 děti, a prostřední 5 letá nedno byla u dědy, seděla mu na klíně, on v trenkách - nic hrozného ani o nic nešlo a já najednou nemohla vůbec dýchat.
u nás to probíhalo tak, že nás učili hrát "kanastu " -karty, a já nebo sestra jsme seděy na klíně pánovi.. a po čase jsme zjistili co znamená ten kopeček mezi nohama.. časem zašel dál.. hodně dál :( jeho manželka to věděla, načapal ho když to dělal prstama ségře, byly jí 4 
|
|
| ..maya.. |
|
(11.7.2020 21:03:46)
Já mám naštěstí tři syny...kdybych měla holčičku asi bych měla oči na stopkách...mě se otčím omluvil..ale v kontaktu s ním od té doby nejsem a je to více než 15let...vzpomínky jsou někde hluboko a snad nikdy nevyplavou...ví o tom celá rodina..nikdo nic netušil...mě naštěstí moc pomohl můj partner, i co se sexu týče. Nikdy na mě netlačil a nenutil mě dělat něco co nechci..to mi asi nejvíc pomohlo
|
|
| bludna jezinka |
|
(11.7.2020 21:10:59)
no manžel o tom neví, mám dvě dcery..a syna.. teď tu leží vedle mě a prostřední je v postatě ve věku jako jsem byla já.. a ta představa.. ZABILA BYCCH každého, kdo by jim ublížil.. bohužel mám problém ve vztahu se synem řeším opět konestalcemi a podobně. ale jsme poznamenaní. blbá je. reps byla moje promiskuita.. teď jsem s manžele 9 let a věrná šťatsná..ale předtím.. to byl hukot veliký. v sexu jdu až za hranice chápání a mohla bych to mít furt neví zda to s tím souvisí. no zkrátka je to peklo které se se mnou potáhne už navždy
|
| A. Andrs | 
|
(11.7.2020 21:31:21)
malokde se uvadi, ze reakce na zneuzivani nebo znasilneni je sex "bez hranic", vcetne promiskuity, vetsinou se ma za to, ze zena ziska odpor k sexu, ale uz se da i najit, ze tomu muze byt prave naopak, naprosto nekontrolovana potreba, tohle tema je stale neprozkoumane, proto i rada terapeutu tape
|
|
| bludna jezinka |
|
(11.7.2020 21:37:06)
to bude muj pripad, v podstate bych mohla mezi sexem jen jist a spat partnera to samozrekme obtezuje, dozaduju se sexu.
|
| A. Andrs |
|
(11.7.2020 21:44:26)
kluku se to urcite tyka stejne, ale v pripade dcery mam skutecne velky strach,
jinak kdyz to maminky vi, tak jsou taky obeti a tak je potreba na to koukat, i pro ne je to pocit viny, zmatek, to ze neraguji normalne neni jejich vina, ale dusledek toho co se stalo.
|
| A. Andrs |
|
(11.7.2020 21:47:17)
prevence je skutecne deti hlidat, to se deje i mezi zviraty, matky chrani sva mladata az do fyzicke dospelosti a vytvaret otevreny vztah, aby to deti rekly, kdyby se neco takoveho delo
|
| Martina Bergerová |
|
(11.7.2020 23:06:09)
když je budeš přehnaně hlídat, budeš jim hrozně protivná, budou si o tobě myslet, že jsi paranoidní, je spíš potřeba o reálném nebezpečí mluvit, aby samy děti věděly, co se v jejich okolí může dít...
moje děti se učí sebeobranu, přijde mi, že až přijde dcera do puberty, bude se jí to fakt hodit - že mě kdysi ublížili, to jsem jí už řekla, když se sebeobranou chtěla přestat, že bych byla ráda, aby se uměla ubránit, kdyby se v jejím okolí objevilo nebezpečí...a jsem připravená ji i později v noci kdekoli vyzvedávat, obětovat vlastní pohodlí, aby mohla na různé akce, ale abych věděla, že dělám dost pro to, aby se jí nic nestalo, snad pomůže i to, že syn je starší a bude na ni dávat pozor.
Až bude o něco větší, budu s ní o tom mluvit, se sexuálním násilím se setkala moje babička, moje máma, já dvakrát...ono to fakt není nic kdovíjak ojedinělýho.
|
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 10:28:32)
jenze jak je videt z tehle diskuse, tak nebezpeci neni na nadrazi nebo na ceste parkem, ale od nekoho, kdo je s ditetem v jedne domacnosti nebo pod jednou strechou, chtela bych videt male dite, jak proti vlastnimu dedeckovi, stryckovi atd. pouziva chvaty z karate
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 10:55:59)
Toar, sebeobrana není o karate, my jsme semknutá rodina bez vazeb na rodinu širší...já spatřuju nebezpečí spíš mimo rodinu, a v dospívání i dospělém věku se sebeobrana prostě může hodit..
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 11:04:38)
vubec nejsem proti sebeobrane, mela jsem ji na VS 
|
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 11:08:07)
stejne to nechapu proc proste dite neprijde e nerekne to mame, co se deje v tom detskem mozku, ze se snazi to vytestnit, 4 lety, 6 lety dite, kdyby tohle dokazal nejaky psycholog vysvetlit
|
| K_at |
|
(12.7.2020 11:25:47)
Toar, má představa je, že dítě v tomhle věku možná neumí ani uchopit to, CO přesně je špatně a JAK to má říct. Navíc tam musí být strašný konflikt v těch rolích "strýček, otčím = rodina = bezpečí" a tím, co se děje. A pokud ještě ten dospělý tlačí ve smyslu "nikomu to neříkej, tajemství", tak ty malé děti musí být úplně zmatené. Nebo je ta hranice tak tenká, že dítě bez zkušeností a nadhledu rozumově neví, že se děje něco blbého. Možná má instinktivní pocit, že něco není ok, ale neumí to vtělit do slov. A nebo...se stydí.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 19:33:06)
Kat, ano ta zrada od tech nejblizsich je snad horsi nez ten cin sam. Mela jsem strach se rozvest driv, protoze bych umrela panikou, kdyz by dcera byla s tatou nekde vikendy, ne ze bych si myslela, ze on, ale treba by ji nekde nechal u nejake pritelkyne, ta by mela nejakeho pribuzneho a tak. Moje fantazie pracovala naplno a on je takovy volnomyslenkar, urcite by rekl,ze prehanim a takove veci se nedeji. Uz je ji 13 a mame vyborny vztah. Tak jsem takova klidnejsi, ze by pri naznacich kdyby nekdo neco na ni zkousel, tak by rekla. Hlavne mi muze kdykoliv jakoukoliv pitomost zavolat. Tak snad by rekla.
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 19:36:29)
dej jí přečíst tuhle diskuzi...
|
|
|
|
| Cimbur | 
|
(12.7.2020 11:54:24)
Sdělila mi svoji zkušenost blízká osoba. Mluvila o tom jednou. Přemohla se jenom proto, aby nám předala tu zkušenost a my mohly snad lépe ochránit svoje děti.
Predátor byl vlastní strýc. Oběti bylo jedenáct. Vylákal ji někam na půdu, k něčemu ji přiměl. Pak se tvářil spiklenecky, ještě po čase na ni pomrkával, jakože ona je rošťačka, zkušená potvůrka... Těžká manipulace. Cítila se hrozně, obviňovala se. Čerstvě ovdovělou maminku by s tím rozhodně neobtěžovala. Jenom si říkala: Kdyby žil tatínek, neřekla bych mu to, protože on by ho zabil...
|
| Rigel | 
|
(12.7.2020 12:29:47)
To je trochu podobné mé zkušenosti. Obtěžoval mě děda, tedy spíš bych napsala otcův otec. Opakovaně, ve věku deseti, jedenácti let. Přesné i s tím pomrkáváním " zkušená potvůrka " , a já jsem se cítila jako ta odporná špinavá osoba, která to dopustila. Rodičům jsem nic neřekla, měli tehdy problémy s mladšími, zdravotně postiženými sourozenci, a i mamka nemocná, po klinické smrti, dlouhý pobyt v nemocnici. Pobytu u prarodičů jsem se výhýbala co to šlo, a mrzí mě dodnes, že jsem tak odstříhávala i babičku, moc hodnou ženu, která zemřela když mi bylo devatenáct.
|
| Cimbur |
|
(12.7.2020 13:40:23)
To je strašný. A to jsou ti nepostižitelní predátoři. Nepoužili přímou agresi, jakože se vlastně nic nestalo, od začátku vzbudili pocity viny a spoluúčasti v oběti. O tom se asi těžko dá mluvit i po letech, málokomu to svěříš, protože víš, že to budou bagatelizovat nebo se blbě ptát.
|
| Rigel |
|
(12.7.2020 14:23:28)
Je to tak. S rodinou jsem o tom nikdy nemluvila. Je to kapitola v minulosti, dnes vím, že vina byla na straně příbuzného, přesto zůstává takový osten, že jsem přispěla svou neschopností postavit se na odpor, byla jsem vždycky hodně úzkostná a to mě vysává dodnes.
zajímavé, když jednou toto téma přišlo v rozhovoru s dlouholetým kamarádem, nešlo tedy o mě, ale o ženu z jeho okolí, která promluvila po letech o zneužívání. Kamarád byl velmi rozezlen, proč to vytahuje teď, když dotyčný už není naživu a nemůže se bránit, měla promluvit tehdy a ne kydat špínu dnes.
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 15:29:22)
to byl šok, prostě mu takhle přeškočilo, protože tu informaci neunesl, samozřejmě pro tu zneužitou je to strašlivý, a fakt chápu, proč kolikrát oběti spíš mlčí....
Když jsem určitou svoji zkušenost z dospívání řekla manželovi, bylo vidět, že by z obýváku raději utekl, taky vůbec nevěděl, co říct, co udělat...strašně to chtěl potlačit...asi je to strašně těžký, a jako posluchači takových příběhů nejsme dobře vybaveni pro takovou situaci.
|
|
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 | 
|
(12.7.2020 16:56:29)
Hlavně v oběti ta nedůvěra zůstane a vlastně stále pátrá, proč ostatní plně nevěří tomu, co říká. Stále na té pravdě bude někdo hledat úplně prkotiny, aby sám sobě dokázal, že tohle možný není, tak jak to oběť popisuje. Nebo alespoň se tak cítím.
|
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(12.7.2020 12:55:50)
"stejne to nechapu proc proste dite neprijde e nerekne to mame, "
Tak tohle chápu úplně přesně. Mám dobrou paměť na dětství a na tehdejší události a pocity. Nikdy se mi tedy nic takového ani v náznaku nestalo. Když se ale vžiju do šestileté Půlčičky, tak vím, že bych to taky doma neřekla. Pokud by u toho došlo ke zranění, tak bych se nejspíš i pokusila (pravděpodobně neúspěšně) si vymyslet jiný příběh, jak k tomu zranění došlo.
Ve čtyřech letech bych to asi řekla. Čtyřleté je prakticky ještě batole, ale jistě to nevím , protože z těch čtyř let si pamatuju spíš události než pocity a názory.
|
| Marika Letní | 
|
(12.7.2020 18:38:16)
V šesti letech? Já jsem byla taková že jsem nic netajila, já bych to asi řekla, kdyby se něco stalo. Ale kdyby mě ten někdo zpracovával že by zabil maminku třeba tak to ne to bych ji asi chránila.
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 19:09:28)
to se musí zažít, věř mi: domácí prostředí na pytel, matka nešťastná sama ze sebe, dítě přesvědčené, že je špatné, protože neumí maminku udělat šťastnou, a tuhle zlobilo a něco rozbilo atd. Už od dětství "jedeš po jiné trati" než ostatní děti, dospívání je potom taky kapitola sama pro sebe, to tě nešťastná matka začne až nenávidět (že máš pevné trojky prsa, štíhlé břicho, úspěchy ve škole, atraktivního přítele), a s tímhle žiješ svůj život...že ti osud vlastně nadělil, ale ty si to snad ani nezasloužíš, nejsi toho hodna, všechno, co se tě týká, vidíš "jinou optikou", tahle skla ti kdysi do obrouček dala vlastní máma.
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2020 23:39:16)
K odpolední debatě. Když jsem psala, že bych to v šesti letech neřekla, tak to by bylo přesto, že jsem měla domácí prostředí v pohodě. Ne, že by tam nebyl každý druhý nějakým způsobem cvok, ale nebyla tam žádná patologie a měli jsme se všichni rádi. A stejně bych to v tehdy nejspíš neřekla. Nic takového se mi tedy nestalo, ale pamatuju si samu sebe.
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 23:55:35)
a teď si představ, když se ve tvé rodině všichni upřímně nenávidí, když ve vzájemných vztazích hraje roli násilí na seniorovi, znásilnění dospívajícího, znásilnění manželky, která po potratu nechce zatím mít sex (ale já chci toho syna, cos potratila!), všechny škály psychického vydírání, vzájemné psycho, že nervy praští (a děti vykulené v centru všeho toho)
Když jsem se plácala v depresích, vyhledala jsem biologickou babičku (matku otce, kterého jsem nikdy neviděla) v hospicu, vyprávěla mi o svém životě - a on ten příběh byl dost podobnej, možná horší.
A osud tahle dvě prostředí svede dohromady, aby z jediného vzájemného nechráněného sexu těch dvou chudáků, produktů jejich pokrouceného zázemí vznikl nový život 
|
|
| rišulka | 
|
(12.7.2020 23:56:44)
Půlko, taky si pamatuju samu sebe - a nedovedu si představit, že by to na mě nebylo poznat. Nějakými traumaty jsem prošla a mé chování mělo vždy stejný vzorec, na nějakou dobu (různou) se ze mě stal robot, spát a nic víc, nemluvila jsem, nevycházela, nereagovala. Když mě po třech bídných letech vykopal chlap na ulici a policajti se mnou zametli, skončila jsem u našich, 18 dní jsem nespala, hulila jednu za druhou a spala a spala, oblečená, občas mi mamka vnutila polívku, tu jsem vyblila, sem tam jsem zvládla čokoládu, dvakrát mě donutila se jít okoupat.. Ještě léta jsem křičela ze spaní a stane se i dnes. Jako dítě si to vůbec nedokážu představit. Ale za sebe si myslím, že dítě to říkat ani nemusí, že nějak to na něm vidět, znát je. A pak už to má být věc dospělých..
Jsem hrozně naštvaná, ani to nemůžu číst, tolik zla a tolik křivd, jsem opravdu přesvědčena, že je to veskrze selhání dospělých.
|
| Půlka psa |
|
(13.7.2020 0:04:20)
Ale jo, asi by to bylo poznat. To byla reakce na Toar, která psala, že nechápe, proč to do malé dítě neřekne mamince a na Marťasínu, která psala, že to v blbým domácím prostředí ani nejde. Moc o tomhle tématu nevím, ale vím, že ačkoliv jsem neměla blbý domácí prostředí, tak si myslím, že bych se s tím nesvěřovala. Jestli by to poznali nebo ne je jiná věc a nejspíš i jo, ale za sebe bych s tím ven dobrovolně nešla. Z toho mi plyne, že to může tutlat i dítě z celkem normálního prostředí a má pro to nějaký logický (po šestileté dítě) důvod.
|
| rišulka |
|
(13.7.2020 0:12:41)
S pokorou říkám, že o tomto tématu taky moc nevím, o dětech, hovořila jsem za sebe jako dospělou. Umím si představit, že bych nic neřekla, ale neumím si představit, že by to mamka nepoznala a v tomto případě si umím představit, že bych pak lhala a vykrucovala se anebo nepřístupně mlčela..
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(13.7.2020 0:06:48)
je to o dospělých, mít svoje děti nacítěné, aby nám zastříhaly uši, když se dítě chová jinak...když se v noci počůrává...křičí ze spaní...Koneckonců nemáme těch dětí deset, jako to bylo dřív, a nemakáme denně deset hodin na statku..
|
| Ropucha + 2 | 
|
(13.7.2020 0:32:42)
Marťasíno, já si bohužel myslím, že i rodič, který nepracuje deset hodin na statku, může být tak pohlcený vlastními starostmi a uvízlý ve vlastní rutině, že si nevšimne změn v chování dítěte nebo si je nedá do souvislostí.
|
| K_at |
|
(13.7.2020 0:37:26)
Ropucho, jo. Nebo vidí, že něco, ale nevyhodnotí s to jako zemětřesení. Ale jako přeháňku.
|
| Martina Bergerová |
|
(13.7.2020 0:45:54)
tak aspoň tak, holčička si ale řekne "stalo se mi něco velkýho zlýho", ale maminka je tady, objímá mě, hezky voní, můžu si k ní vlézt do postele, když mi bude v noci smutno, dá mi pusu do vlasů, i říct jí to časem můžu, co se stalo, i když mi to teď nejde, na to myslet... To je alespoň to základní, to prvotní pojítko se světem.
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(13.7.2020 0:38:21)
já vim, sama nejsem žádná matka-hvězda  ale já jsem tak hrozně nas***á na ty rodiče přispěvatelek, které tady nastínily svůj příběh, kupodivu se ale nezlobím na tu svoji, zvláštní Úlevné
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(13.7.2020 0:12:08)
Rišulko, tohle bude asi individuální.
Na uzavřeném emočně stabilním dítěti (i dospělém) nezkušené oko těžko něco pozná.
A pokud dítě nepochází ze sociálně podezřelého prostředí, může myslím trvat dost dlouho, než si pozorovatel nějaké indicie spojí.
|
|
|
|
|
|
|
| Termix | 
|
(12.7.2020 13:43:24)
Toar, šestileté holčičky, ani jinak staré, to neřeknou, protože se bojí. Psala jsem tady svůj příběh už kdysi a teď jsem si myslela, že svojí troškou do mlýna nepřispěju, ale bylo mi právě šest, když jsem byla znásilněná otcem poprvé. Už před tím mě osahával, ale v těch šesti to bylo komplet. Byla jsem hodně poraněná, nemusela jsem nic říkat, bylo to prostě vidět na oblečení. Já dokonce v té nemocnici skončila a pamatuju si, jak jsem ležela na lehátku, roztažené nohy, do mě koukali dva doktoři a ještě okolo byly zdravotní sestry a pak mi řekli, že přece nechci dostat tatínka do vězení a tak to nikomu neřeknu. A po pár týdnech v nemocnici mě pustili domů. Co se dělo potom, nemá cenu popisovat. Už jsem jen fungovala jako otvor. A ne jeden. Když mi okolo 14 začala růst prsa, tak mě nechal. Co se doma dělo, věděly učitelky, určitě tušili sousedé, věděla to matka. Nechali mě tak.
Dnes mám dvě děti, ale nenávidím muže, nevěřím světu, nesnáším sex. Mám zdravotní potíže s břichem, jsem velmi úzkostná. Pedofily vidím všude. Dceru chráním takovým způsobem, že to je šílené. Vím, že na ni přenáším svůj strach, ale nemůžu si pomoct. Bohužel jsem ukončila terapii a vrátit se už opravdu nemůžu. A jiného terapeuta už nikdy nechci.
Jediné, co vím, je, že líp nebude. Žiju, směju se, dělám spoustu věcí, ale pořád jsem špinavá. Co víc, rozumím i těm mým obranným mechanismům, rozumím spoustě věcí, proč dělám to či ono, hlava chápe, ale reakce těla a zoufalství v duši nezměním. Jsem a vždycky jsem byla na tohle všechno sama. Nejvíce na světě mi chybí mít mámu, která by mě byla ochránila.
|
| Rodinová | 
|
(12.7.2020 14:29:27)
|
|
| Cimbur |
|
(12.7.2020 14:54:50)
Nechápu, jak tě v tom mohli nechat ti zdravotníci. Co je k tomu vedlo? 😰
|
|
| K_at |
|
(12.7.2020 14:57:39)
Termixi, myslela jsem, že o tom ve škole nevěděli. Jak tohle mohli dovolit. Doktoři, sestry, takových dospělých. 🤮😭😭😭 Někdy chápu, proč lidi vymysleli peklo.
|
| Cimbur |
|
(12.7.2020 15:48:00)
Já vidím ten začátek osmdesatek, ty připosraný učitelky, každý se bál, hleď si svýho byla mantra. Máma asi selhala na všech frontách. Ale ti doktoři? Bestie, hadi! Čeho se báli oni? Vždyť by to ustáli.
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 15:53:13)
to je kompletní selhání celého tvého okolí! Já bych tě unesla k sobě domů!
|
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 15:57:33)
před pár dny tady byla debata o rasismu, někdo tam psal o tom, jak jsme nositelé pokroku...ale kdejaká tmavá máma, která neumí číst a psát, ví, že její dcera potřebuje ochránit; když dceru neochrání, tak ji musí objímat, dávat sílu, naučit ji pomalinku věřit, že už se to nikdy znovu nestane, že jsou na to dvě, že ta dcera je pořád to nejhezčí a nejmilovanější, a to všechno tak dlouho, dokud tomu nezačne dcera věřit...
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2020 16:22:11)
Cimbur, ano.
Přesně to mi jde hlavou, jak šílená doba to byla.
Zdravotníci mi tedy vyrážejí dech, to je nepředstavitelné i v rámci tehdejší pokřivené a všeobecně připos...é morálky, neomluvitelné.
Ti by snad měli být hnáni k odpovědnosti ještě zpětně.
Ale mám bohužel vlastní vzpomínky na sexuální obtěžování z té doby, o němž věděli rodiče, věděli učitelé, a nedělo se NIC. Mlčení, ticho. Oni asi lidé (zdravotníky nemyslím, ti by snad měli vědět, snad existoval alespoň nějaký sociální systém) vůbec netušili, jak se k tomu stavět, co říkat, co dělat, báli se, byli v rozpacích, tak prostě zavřeli oči a nedělali nic 
|
|
|
| Termix |
|
(12.7.2020 22:59:09)
Holky, díky. Nejsem až tak úžasná. Musela jsem.
A jestli to věděly učitelky? No předpokládám to, protože těch věcí bylo hodně divných okolo mě a zpětně si myslím, že by musely být úplně blbé.
Selhání lékařů mi zpětně přijde nepochopitelné. No co už. Měla jsem tendence ukončit život, když mojí dceři bylo tolik co tehdy mně, ale ustála jsem to a dnes už to nějak vydržím.
A Rachel, jiného terapeuta nechci proto, že to trvá dlouho, než si k někomu najdeš cestu a začneš mu důvěřovat a tak vůbec. A já tím už nechci znovu procházet. Chybí mi to, ale už nikdy do žádné terapie nepůjdu.
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2020 23:03:45)
Ráchel je skvělá a všechno kolem ní taky. Určitě by ti dohodila někoho výbornýho.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 23:15:49)
ale oni by tě hlavně provázeli na cestě, jak se sama naučit neulpívat v bolesti a ve vzpomínkách na ty věci...
|
|
| Despi | 
|
(12.7.2020 23:31:17)
Termix, vždycky, když čtu střípky z tvého života, regulérně bulím. Za tebe i za všechny ostatní, které mají tohle za sebou. Vím, jak je těžké si někoho najít a to moje deprese jsou v podstatě "kravina". Psychologa jsem našla až na třetí pokus.
Vlastně ti držím jenom pěsti a posílám sílu. Myslím, že jsi tak silná, že si to nikdo z nás neumí představit. 
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 15:38:02)
je vidět, jak máme všichni omezenej zornej úhel - já jsem si třeba myslela, že tohle není vůbec možný...je mi to strašně líto, hrozně moc, jak ti tohle mohli udělat!
|
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(12.7.2020 17:02:49)
Termix, díky že jsi napsala i dneska. Já byla vždycky úzkostná, už před tím dnem. Tohle jen zapadlo tak přesně do mého života.
|
|
| RaPel |
|
(12.7.2020 18:02:20)
Termix....
než jsem četla tvůj příspěvek, myslela jsem, že mám problémy...
Prdlajs mám!
|
|
|
|
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 19:23:25)
Termix, docitam az ted, docitam odshora. To je hrozne hrozny. Asi uplne blba odpoved z me strany, ale zalovala bych i dnes po tech letech stat za "porouchany" zivot. Bylo to selhani statniho aparatu, ktera te mela jako dite chranit. Nic to na tve psychice nezmeni, ale mozna tvoje deti by mely radost z nejakeho financiho daru.
Asi bude hrat roli promlceni, ale u nekterych cinu se na promlceni nehraje. To by musel rici pravnik.
Ja tedy nemam pocit, ze by za socialismu-totality nemel detsky zivot cenu. Bud to bylo moji rodinou, ktera me chranila, ale ne to nemohlo byt jenom tim. Moji rodice byly oba ucitele a vsechny dovolene, prazdniny, vsechny navstevy byly u rad ucitelu, detskych psychologu, tak jsem furt poslouchala pribehy nejakych deti, jine tema u nas nebylo. Samozrejme existoval socialni odbor, protoze k rozvodum chodily socialni pracovnice, moje mama byla taky furt u soudu, kde vypovidala ohledne deti. A v rodine jsme meli soudce.
|
| Len | 
|
(12.7.2020 19:36:09)
To nebylo socialistickym zrizenim, bylo to dobou, tady se to delo take, vsechny ty pribehy celebritnich i necelebritnich pedofilu se dostavaji na povrch nejakych poslednich deset let, system to zvladl utajit, proste slovo dospeleho melo vyssi cenu nez slovo ditete a to i v pripade jasnych dukazu, zametalo se pod koberec. Rodina meho muze je plna byvalych pestounu, tech pripadu jsem slysela hrozne moc. I ma svagrova se dostala z takove rodiny az ve trinacti letech, utekla na druhou stranu zeme a nikdo z ni nevymamil totoznost, rodina ji za pohresovanou neohlasila a tak se dostala k me tchyni, ktera ji pak adoptovala.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 20:44:15)
Len, tvoje tchyne musi byt uzasna, libi se mi cim dal vic a to o ni pises jenom male stripky.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 20:49:23)
Normalne me napadlo, ze pro vetsi deti, neexistuje zadna moznost z domova odejit. Kdyby treba bylo nekde nejake zachytne misto, kam by deti mohly. Jako pise Len, ze dite odejde nekam pryc a nerekne totoznost a dostane se do adopce nebo pestounstvi.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 20:50:18)
jinak kdo zna Forrest Gump, tak tam ta jeho sousedka pozdejsi partnerka asi byla taky zneuzivana tim otcem, pochopila jsem to dobre?
|
|
| K_at |
|
(12.7.2020 21:19:21)
Toar, ano. Na Forresta jsem si taky vzpomněla. Jenny určitě. I to tam zaznělo myslím takovou 1 větou. V tom poli, jak se schovávali. A Moštárna - to byla dcera toho sběrače, kterého ta dcera potom zabila. Jinak do Klokánků může dítě myslím přijít i samo.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 21:29:18)
no a prave u te Jenny, se to projevilo nerizenou touhou po sexu, coz se proste jeste donedavna popiralo, obet sex. nasili ma mit odpor k sexu a ne ho vyhledavat,
|
| K_at |
|
(12.7.2020 21:31:15)
Toar, nemyslím, že šlo o sex. Ona utíkala, zoufalé a sebedestruktivne chtěla zapomenout. A drogy a sex ji to chvilkově umožnily. To si myslím já. A taky se možná chtěla zničit.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 21:35:45)
Kat, ja jsem to vysvetleni jak to ty obetu pocituji cetla. Ony si prestanou vazit sveho tela a zacnou ho pouzivat jako nastroj, berou ze to telo je vinik. Ze je moc vyzyvave, moc zenske atd. Nemaji rady to telo a ...nechci to tady psat naplno. Neni hezke to cist.
|
| K_at |
|
(12.7.2020 21:41:05)
Toar, já nevím, nečetla jsem vysvětlení. Já to tak vnímám sama za sebe v kontextu toho filmu.
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2020 20:57:18)
To ar, záchytná místa jsou např. Klokánky, pokud vím.
A existují bezplatné telefonní linky pro děti v nouzi a ohrožení.
Myslím, že děti jsou dneska alespoň základním způsobem informované a existuje pro ně nějaká pomoc, za mého dětství nebylo nic takového, nebyly ani informace.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 21:01:03)
ale do Klokanku nemuze prijit dite samo nebo muze? To by bylo perfektni, kdyby mohlo.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 21:03:52)
co si vzpominam, tak z filmoveho zpracovani podle romanu a skutecne udalosti jsou Pravidla mostarny, kde je tohle tema.
|
|
|
|
|
| Len |
|
(12.7.2020 21:33:32)
ToAr, moje tchyne byla v mnohych vecech uzasna, nekolika konkretnim zneuzivanym, tyranym detem zachranila zivot. V jinych ne, jako kazdy. Ona se s nicim moc neprala a nic si moc nebrala. Vim, ze nas mela vsechny rada. Je mi lito, ze tak hrozne brzy zemrela.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 21:37:21)
Len, je to nefer, ze brzo zemrela, urcite za svuj zivot vykonala mnoho dobreho. Vic nez obvykle ma moznost clovek vykonat.
|
|
|
|
|
|
| Hatata |
|
(12.7.2020 19:44:24)
Termixi je mi to strašně líto, je to hrozné, nedá se popsat, co je hroznější, jestli tví rodiče nebo lékaři, kteří se provinili proti všemu, co mohli . Podle tvého dětství je můj zážitek naprosto nijaký a neškodný. Jsi neskutečně silný člověk, žes dokázala se z toho vymanit a své děti vychováváš s láskou, kterou jsi v dětství nepoznala :( :((
|
| Buřt |
|
(12.7.2020 21:23:17)
Ach, ja to skoro ani nedokazu precist.
Chtela jsem jen Termix rict, ze je uzasna, naprosto uzasna, ze po tom vse dovede normalne zit a ze ma funkcni laskyplnou rodinu.
Jses uzasna a strasne bych si prala, aby uz zadne dite nemuselo nic podobneho zazit.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 21:30:53)
ano, aby zadne dite nemuselo nic podobneho zazit, ale jak to udelat, jsou uz skutecne dnes takove moznosti, aby se to nemohlo stat? Nebo kdyby se stalo, aby to to dite nemuselo zazivat znova a znova?
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2020 21:42:44)
To ar, pokud se něco děje ve vlastní rodině, neexistuje způsob, jak tomu zabránit.
Pokud se dítě nikomu nesvěří a pokud si nikdo zvenčí ničeho nevšimne, není šance.
Děti by měly být informované, ve školce, ve škole, v médiích, u lékaře ... tam všude by si také měli dětí všímat, rozpoznat případné náznaky, ale nedělám si iluze, že je beze zbytku možné odhalit všechno 
|
| Len |
|
(12.7.2020 22:00:47)
Greto, ono nevystoupi proti sve rodine, ale je mnohem vetsi pravdepodobnost, ze rekne, ze se neco deje. Tady delali nejakou studii kvuli zacatku sexualni vychovy ve ctyrech letech jeji zarazeni do povinneho vzdelavani a ty vysledky byly celkem jasne, prislo se na mnohem vetsi mnozstvi pripdu, kdyz ty deti byly takto brzy informovany.
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2020 22:10:39)
Gréto, já myslela, že jste k ní přišli tak, že jí rodiče zemřeli při autonehodě nebo nějakým podobným nahodilým způsobem. Tohle je ovšem hrozný.
|
|
|
| Len |
|
(13.7.2020 10:03:14)
Greto Je to hrozny. Holcina je uz dost velka, u malych informovanych deti to pry funguje trochu jinak (jsou vetsi sobci, nastesti), proto byl velky tlak na to, tu sexualni vychovu zavest takhle brzy. Ale vim, o cem mluvis. Svagrova mela v PP dva priserne tyrane kluky, kteri o rodicich vzdy mluvili hrozne hezky, pritom rodice za sve cinny sedeli, odsouzeni na mnoho let. Tam bohuzel nebyl ani happyend.
|
|
|
| K_at |
|
(12.7.2020 22:11:22)
Len, hrozně ráda bych věděla, jak to dělají. U nás se o tom mluví obecně - jakože prevence. Ale je to docela křehké téma, a já trochu tápu, jak tohle podchytit tak, aby člověk neudělal nějakou botu. A jak to sakra zprostředkovat smysluplně a taktně skupině cca 20 dětí od 3 do 7 let. Eh. Celkem nemám problém probírat s dětmi cokoliv. Ale vadí mi ta masovost, protože to cítím jako důležité, ale osobní téma.
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2020 22:23:05)
U nás na to šli přes nějaké masáže. Děti se navzájem učily si vsedě masírovat záda, krk a hlavu. Učily se v několika sezeních nějaké masírovací chvaty a měly se tím naučit, že když se jim to nelíbí, ať už jsou v té chvíli v kterékoliv roli, tak to mají říct a hned s tím přestat. No a když jdou masírovat, tak se mají zeptat, jestli můžou. Že se nesmí nikoho dotýkat, když s tím dotyčný nesouhlasí, a že se nikdo nesmí dotýkat jich, když s tím nesouhlasí oni. Přišlo mi to trochu divný, ale pro ty předškoláky to možná nějaký význam mělo.
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 22:24:05)
mě to přijde naprosto skvělý!
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2020 22:32:33)
Nejskvělejší na tom bylo to, že se tam ty děti naučily příjemně masírovat a pak to rády používají na maminku. Mělo to snad patnáct lekcí, takže se naučily celkem dost.
Byl to nějaký placený kurz s lektorem nebo lektorkou. Ti jim říkali, že se jich nikdy nebudou dotýkat, že je to jen mezi těma dvěma dětma a vždycky s tím musí oba souhlasit.
|
| K_at |
|
(12.7.2020 22:34:43)
Půlko, takže to byl nějaký kurz.... Chápu to dobře?
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2020 22:50:20)
Jj, byl to nějaký placený kurz s lektorem na několik lekcí. V mailu ze školy jsem našla jen "od čtyř let do dvanácti let" a "možnost učit se a zažít říkat ano a ne, pokud má dojít k doteku", ale nic konkrétního jsem už nedohledala. Ani k tomu neumím nic víc říct. CHodili na to ve školce i ve škole holka i kluk a oběma se to líbilo a nijak neprotestovali, ale jinak o tom moc nevím.
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(12.7.2020 22:30:02)
Půlko, to zní uchopitelně. I z hlediska těch dětí. Řeší se to průběžně, v rámci běžných dětských sporů, situací při hraní. Atd. Ale těch kontaktních her hrajeme taky dost, takže vlastně stačí jen pokročit tímto směrem. Minimálně to vnímání vlastního těla a pocitů + vyjádřit se. Jo. Díky.
|
| rišulka |
|
(12.7.2020 23:25:35)
Kat, něco podobného mají i naše děti ve škole - jako relaxačně-pohybový kroužek, není to přímo masáž, spíš "přikládání rukou" s tlakem, na stránkách školy se píše "s asistenty školenými přímo autorkou plasticko-kognitivního pohybu Natalií Popov z Moskvy". (měla by být i nějaká videa na YT)
nebo se podívej přímo do školy, podle fotek je znát ten "tlak" - http://specialniskola.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=239&Itemid=322
Psala jsem tu kolem vánoc, že nás pozvali, abychom si to s dětmi vyzkoušeli, byl to od nich jako dárek pro maminky a bylo to úúúžasné. Krom mých věčných bolestí zad, jsme měli s RIškou jakési napjaté období a on hrozně chtěl ukázat, co se naučil a že není špatný, že mě má rád, i přesto, že k sobě zrovna těžko hledáme cestu, bylo to hrozně příjemné fyzicky, ale mě to dostalo hlavně psychicky, že se do toho tak položil - i teď po půlroce mám mokré oko (sákryš!) a hlavně už dávno je to u nás dobrý, fakt!
Takových metod je jistě spousta. Původně jsem nechtěla do tohoto tématu vůbec přispívat.. ale snad ti to pomůže..
|
| K_at |
|
(13.7.2020 0:02:49)
Půlko a Rišulko, dík. Víte co je "hrozný", že informačně mě tu nasměrujete líp a efektivněji, než všechny možné učitelské weby a kdesi cosi.
|
| rišulka |
|
(13.7.2020 0:07:20)
nejen učitelské.. Já už léta přiznávám, že zde čerpám i v jiných oblastech a často nakonec vím víc než ten učitel, úředník, doktor atd. A to je fakt smutné. Nevím, jestli za to může internet jako fenomén nebo to, že specialisti a profesionálové, jsou málo fundovaní, málo profesionální..
|
| K_at |
|
(13.7.2020 0:20:06)
Rišulko, myslím, že je to o tom, že se všechno dělá na koleni - hlavně napříč školstvím. Není tu vize odbornosti a indiv.péče a přístupu. Kvalitní školení a vzdělávání aby si člověk nejlépe hledal sám, a taky často sám platil. Prostor pro profesní diskusi - mám dojem že minimální. Vidím kolem sebe lidi, kteří mají obrovský potenciál pracovní, ale nemají se kde uplatnit. Hbitě budou utlučení systémem, ohodnocení navíc žádné, hlavně moc nevybočoval, a když vxbocis, kolegové tě uklovou.
|
| Půlka psa |
|
(13.7.2020 0:29:29)
Našla jsem, že to naše bylo tohle: http://misa-cz.com/
Bylo to v bývalé škole a školce, kam děti chodily, než jsme se kdysi přestěhovali, takže to přesně nevím, ale mám pocit, že jde snad o každoroční kurz. Teď jsem na to koukla a už vím, co se mi na tom nelíbilo. Ten kurz byl v podstatě uváděn s tím, že dnešní děti nemají pečující doteky doma, protože na ně nikdo nemá čas, tak teda aspoň kurz ve školce. To mi přišlo debilní a trochu mě to uráželo. Ale v druhém plánu to bylo o tom říkání ano a ne a to mi připadalo fakt užitečný a hlavně z praxe v tu konkrétní chvíli.
|
| K_at |
|
(13.7.2020 0:35:41)
Půlko, děkuju.
|
|
|
| rišulka |
|
(13.7.2020 0:30:27)
Jsem moc ráda, že to píšeš (a nejen ty i další zdejší učitelky), protože já jsem to v reálu v běžném školství neviděla. Na naší škole je takových lidí vysoká koncentrace, jediné, co to kazí, je požadavek "na všechno papír", ale oni jsou naštěstí dostatečně otrlí a vytrvalí, že jsou schopni to lejstro získat na cokoliv. Mají spoustu certifikátů na práci s dětmi a tak jim mohou poskytovat nevídané aktivity od lyžování na monoski, lezeckou stěnu, floorbal až po ty rafty :)
|
|
|
|
|
| rišulka |
|
(13.7.2020 0:02:57)
Kat, ještě bývá hodně ve filmech a knihách takové jakoby "hraní" s panenkami nebo panáčky (ať je to gender ok), teď si na žádný takový nevzpomenu, vlastně jo, dost často to bylo v Zákon a pořádek, ale taky v knihách, zkus se podívat na Torey Hayden, ta píše skvěle o hrozných věcech, sice hlavně o dětech s různými "poruchami", ale už to, jak je schopna vytrvat, pracovat, je velice silné.
Hrozné je taky to (pardon, že poněkud odbočuju), že právě my jsme takové lidi nepotkali, tady v Česku vůbec není zájem "narušeným" dětem pomáhat, tady se vedou debilní hádky o stupidní terapie, které z těch děcek mají udělat normální lidi, cvičené pejsky..
|
| byvala radka |
|
(15.7.2020 7:53:29)
Torey Hayden je fakt dobrá, třeba její kniha Tygřice (zrovna k tématu)
|
|
| byvala radka |
|
(15.7.2020 7:55:30)
Nebo to byl Spratek nebo Tichá holka? Už přesně nevím, ale dost mě to dostalo...
|
|
|
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 22:23:17)
myslím si, že dítě, které je brzo, už v předškolním věku informováno o sexu a o tom, že jeho tělíčko, je jenom jeho, a nikdo nemá právo jeho tělu nic vnucovat (kromě nutných lékařských záležitostí), tak takové dítě bude mít víc vůle cizí ruku odstrčit, utéct, zakřičet...
já s těmi o sexu mluvila poprvé, když byli malí a docela jsme se u toho natlemili, stejně tak budou oba vědět, že mě kdysi kdosi ublížil, fakt otevřeně...
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(12.7.2020 22:52:26)
mě informovala máma dost jednoznačně a podle všeho mi to při přepadení ve výtahu v deseti letech zachránilo život - velmi rychle mi došlo, o co jde, začala jsem ječet a ten úchyl zdrhnul. Jiné holčičky v okolí takové štěstí neměly.
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 22:33:39)
"Sestilety dite je na prosto loajální, ke svoji rodine. Zaroven uz ma pocit vinny a aby maminka nebyla smutna."
6leté dítě hlavně potřebuje někam patřit, to někam pro něj představuje rodina, a bojí se, že když na tu rodinu něco poví, tak nebude najednou patřit nikam, bude na všechno samo...tak nakonec je stejně na všechno samo, uvnitř té rodiny.
A pocit viny je nesmírně - vím to z vlastní zkušenosti - "já jsem to musela nějak vyvolat", "něco jsem asi špatně řekla/udělala"... A nejhorší je, kdy úvodní hlazení vyvolá v dítěti jakousi odezvu, potom už si to dítě natuty připadá jako spoluviník. A na to svoje tělo se zlobí, že ten zpočátku lehký dotek byl vlastně docela příjemný...spousta dětí v tomhle věku masturbuje, rodiče z toho vyvádějí jako blázni, řvou jak prdlí, když se holčička otírá o pás v autosedačce - taková holčička potom nepůjde nikdy nikomu říct, že jí někdo ublížil, bude si připadat jako spoluviník, dokonce i viník té situace...
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2020 22:45:22)
Greto, ano, právě proto si myslím, že domácí násilí je bohužel velmi těžko odhalitelné.
Zkušený odborník asi dokáže ledacos vypozorovat i z náznaků, ale kolik zkušených odborníků, kteří by měli příležitost k bližšímu pozorování, dítě v reálu potká, že.
|
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(12.7.2020 22:47:07)
Termix, jestli se můžu zeptat, proč to nechceš zkusit s jiným terapeutem?
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 23:06:42)
taky jsem se chtěla zeptat, ale bála jsem se...
Termix, když se konečně stane to, že natrefíš na tu správnou osobu (a fakt to nemusí být první nebo druhý terapeut), když proti tobě sedí osoba, která tě umí dobře načíst a které se hezky kouká do očí...když ve správnou dobu ta osoba vysloví ty správné věty...to se musí zažít
Společnost ti strašně dluží, sám život ti to dluží, hledej cestu, jak ti to může být částečně odčiněno, zasloužíš si tu pozornost, ten čas, ten proces, během kterého ti bude ulevováno od bolesti, nenech si to odepřít...
Tenhle hroznej úděl, který máš, na tebe jistě nebyl naložen proto, abys ho do konce života nesla na svých bedrech, jestli je na světě aspoň promile spravedlnosti, našla bys cestu, jak se cítit líp, ale málokdo si to rozmotá sám. Sdílej svoji bolest s někým, kdo ví, jakými mechanismy od ní lze upouštět, individuálně nebo ve skupině. Nenechávej to tak, jak to je, i kvůli svým dětem, neexistuje pro ně lepší ikona než máma, která po to všem dokázala být šťastná (nebo alespoň šťastnější).
|
| Termix |
|
(12.7.2020 23:13:56)
Ale já mám za sebou dokonce mnohaletou intenzivní terapii jednou týdně, dokonce i z velké části hrazenou pojišťovnou. Terapeutka mi sedla, ale bohužel se to pak nějak zvrtlo a není cesta zpět.
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 23:28:30)
to sis pořád od společnosti vzala jenom kousek toho, co ti patří, i kdyby to bylo pár let hýčkání v lázních ve Švýcarsku v 5* hotelu , i kdyby to mělo představovat, že kvůli pomoci tobě nebude pár lidí spát, a budou si lámat hlavu, jak ti život zpříjemnit - pořád platí, že SI TO ZASLOUŽÍŠ, že JE TI TO DLUŽNO, že NAPROSTO SPRÁVNÉ CHTÍT PO SYSTÉMU, ABY TĚ DÁLE SATUROVAL.
spousta takových procesů-terapií se zamotá, zadrhne, ty nejsi zodpovědná za jejich výsledek a průběh, a máš absolutní právo se během terapie i různě "zabejčit", to k tomu všechno patří, nevzdávej to
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(12.7.2020 23:50:26)
Termixi, to si pamatuji. Někdy nás ale někdo je schopen dovést jen do určitého bodu a pak potřebujeme jiný způsob práce. A nemusí to být nutně intenzivní, mnohaletá terapie, dokonce ani u tak závažných traumat, jako je to tvoje - zvlášť, když už jsi obrovský kus práce udělala.
|
|
|
| Termix |
|
(12.7.2020 23:22:33)
Nechci, aby to vyznělo, že jsem nešťastná. Já opravdu funguju normálně jako normální máma. A troufám si říct, že spousta lidí mě bere jako velmi pozitivní veselou osobu. Holt nemám a už nikdy nebudu mít nikoho, s kým bych sdílela ty vnitřní věci a ujišťovala se. A ten sex, no ten mě stejně nebaví.
|
| Martina Bergerová |
|
(12.7.2020 23:36:05)
"Nechci, aby to vyznělo, že jsem nešťastná. Já opravdu funguju normálně jako normální máma. A troufám si říct, že spousta lidí mě bere jako velmi pozitivní veselou osobu. Holt nemám a už nikdy nebudu mít nikoho, s kým bych sdílela ty vnitřní věci a ujišťovala se. A ten sex, no ten mě stejně nebaví."
jenomže ty máš právo být šťastná (nejsem nešťatná je máááálo)
jenomže ty máš právo být i normální ženská, nejen normální máma, i s tou malou holčičkou v sobě, které bylo tak moc ublíženo, ta hlavně si zaslouží, aby jí někdo věnoval pozornost
jenomže ty máš všechno právo světa se jako velmi pozitivní a veselá i cítit, ne jen tak být vnímána okolím
jenomže ty máš právo se sama rozhodnout, jestli se sexem zabývat nebo ne, ne to jen přijmout jako danou věc, která za tebe byla rozhodnuta
|
|
| K_at |
|
(13.7.2020 0:09:47)
Termixi, prosím promiň, vím že jsem někdy huba neomalená. Píšeš, že už nikdy nebudeš s nikým sdílet vnitřní věci atd. Kočko, pokud kolem sebe postavíš zeď, tak to moc nepůjde, a úspěšný bude jen urputný kopálista s krumpáčem, co by se k tobě prokopal. A upřímně řečeno, tady sdílíš tolik moc, že osobně si neumím už moc představit cokoliv intimnějšího, než ty úryvky z tvé soukromé "války". Nebuď sama sobě nepřítelem. Zasloužíš si všechnu pomoc světa. A ostatní holky tady taky.
|
|
|
|
|
|
| petluše | 
|
(12.7.2020 16:18:21)
Mnohdy to to dítě řekne a opakovaně, ale matka mu řekne, to už nikde nikdy neříkej, někam by nam ho zavřeli. A je vymalováno, 6 leté dítě nemá šanci poznat, že to není normální. Já to zjistila až ke konci prvního stupně, že to asi nebude normální.
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2020 16:27:07)
Neumím se vžít do situace, kdy ublíží blízký člověk.
Ale mám zkušenost, když obtěžuje cizí člověk a zkušenost je taková, že dítě je úplně zkoprnělé, tuší, že je něco špatně, ale neumí to přesně pojmenovat, velice se stydí a velice se bojí.
Že by šlo a věcně někomu zkušenost popsalo, to je představa spíš nereálná.
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2020 17:09:49)
Valkýro, ono těžko si to představit i technicky, tehdy nešlo z místa zavolat, mobil nikdo neměl. A SNB nebyli zrovna populární parta. Jedině by se někdo musel fyzicky postavit tomu agresorovi. Nebo se alespoň zastat tebe, vzít tě k sobě a případně chlapa ústně zpacifikovat. To si představuji jako základ, který by zvládla i žena. Jenže tehdy byla úplně jiná atmosféra, jiná nálada, odvážného spoluobčana aby pohledal.
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2020 17:44:14)
Valkýro, to je fakt, řidič snad byl vybavený na nouzové situace i tehdy a snad byl i zodpovědný za bezpečí a pořádek ve voze.
Já jsem jako dítě xkrát z nudy četla během cesty přepravní řád, ale detaily už si nepamatuji.
|
|
|
|
| Len |
|
(12.7.2020 18:12:10)
Jitys, ja jsem takovou situaci (utok na nekoho jineho) zazila ve verejnem prostoru nekolirat a vzdy do me vjela takova zlost, ze jsem jednala celkem impulzivne a dost agresivne, fyzicky. Ale nevim, jestli je to plus, lepsi mi prijde zachovat chladnou hlavu. Nesnasim prikori, utoky na slabsiho, vjede do mne cert. A kolem sebe mam takovych lidi vic, vlastne jsem nikdy nevidela, ze by nekdo sledoval nejaky utok a nezasahl.
|
| Len |
|
(12.7.2020 18:21:45)
Taodvedle, to jsem videla jednou, jak nejaka zenska strasne mlatila dite, kopala do nej , pred Tescem, policii nas volalo nekolik. Nechci videt, co dela doma, kdyz tohle udela na verejnosti, tomu diteti nebylo vic nez sedm, hrozny.
|
|
|
|
|
| Len |
|
(12.7.2020 19:08:03)
Greto, ja nevim, ceho je to soucasti u mne, ale od mala to hrozne spatne snasim, nemuzu to ani videt ve filmech nebo cist v knizkach. Takove ty knihy "podle skutecne udalosti", jen na to pomyslim a je mi zle.
|
|
|
Hlavně po tom dokumentu jak děti zneužíval Jackson a ti kluci ho milovali. Nebyli smutní z toho co jim dělal chtěli s ním být. Uf uf. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)