| c Marketa95 |
 |
(27.5.2025 10:59:17) Ahoj, měly byste druhé dítě po manželově čtyřicítce v případě, že bz Vám bzlo kolem třiceti? Nebo je rozumnější zůstat u jedináčka? Předem děkuji za odpovědi.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 11:00:29) A v čem vidíš problém? Poslední dítě jsme měli v mých skoro 40, manžel 43... Kdyby to bylo jen na něm, klidně by pokračoval
|
| Jerry G. |
 |
(27.5.2025 11:10:57) My jsme meli prvni dite, kdyz manzelovi bylo 43. Kdyby se syn narodil v terminu a ne o dva mesice driv, tak by mu bylo 44.
|
|
| Rigel | 
 |
(27.5.2025 11:58:07) Třeba se zakladatelka obává toho vyššího věku otce. V poslední době jsem četla několik článků o tom, že vyšší věk otce znamená vyšší riziko některých nemocí pro dítě. O některých rizicích u starších matek se hovoří hodně dlouho, toto mi přišlo pro mě jako nová informace. např. https://stridavka.cz/starsi-otcove-jaky-ma-vek-muze-vliv-na-zdravi-ditete/
"Psychické nemoci potomků jsou spíše doménou otců
V roce 2014 proběhla ve Švédsku rozsáhlá studie, která analyzovala zdravotní záznamy přibližně 2,6 milionu jedinců narozených mezi lety 1973 a 2001. Kromě jiných aspektů byl pozorován vliv věku otců na potomky z řad sourozenců. Ukázalo se například, že děti, které se svému otci narodily po 45. roce života, měly až 3,5krát vyšší riziko výskytu autismu, 13krát vyšší riziko ADHD, a dokonce 24,7krát se u nich zvýšila pravděpodobnost výskytu bipolární poruchy oproti sourozencům, kteří se jejich otcům narodili mezi 20. a 24. rokem. Zdá se tedy, že vysoký věk otce se může časem nepříznivě projevit na psychické kondici jedince."
|
| kosatka2 | 
 |
(27.5.2025 12:15:24) Rigel, zas kolik otců má dnes děti mezi 20.- 24. rokem? To už leda pár jedinců z vyloučených lokalit...
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 12:18:02) No já mám kluky 20 a 26 a pevně doufám,že se do rodičovství brzy hnát nebudou Vůbec si je nedovedu představit A mám víc kamarádek s dcerami okolo 30 let a žádná do dětí nepospíchá.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 12:25:51) Federiko, spousta lidí okolo třiceti na děti nepospíchá, na druhou stranu jsou i lidé, kteří už tenhle trend nenásledují a vracejí se k zakládání rodin před třicítkou. A asi to tak vždycky bylo a je to tak přirozené, že každý má svou individuální cestu (snad s výjimkou socialismu, kdy se živelně rodilo v maturitním věku, a následných desetiletí, kdy se naopak rodičovství začalo odkládat do středního věku).
|
| Dari79 |
 |
(27.5.2025 13:18:29) No, před třicítkou, ve smyslu v 27 či 28, je to pro mě v pohodě. Návrat k trendu, že děti mají 20ti leté matky s 22ti letými otci, opravdu za následováníhodný nepovažuji...
Za mě - u holek od 25 výš, OK, u kluků klidně na hranici té třicítky...
Pro mě by byl ideál, kdyby holky stihly odrodit celé potomstvo od 25 do 35 let, kluci s tím posunem + 5 let třeba.
To mi přijde fajn z hlediska mládí, ale už i nějaké vyspělosti, nějakého toho finančního zabezpečení, zajištění bydlení a tak. Samozřejmě, u VŠ absolventů je to komplikovanější...
Tj. matka v 35 a otec ve 40 letech, je za mě naprosto, ale neprosto v pohodě. Nevím, na co by neměli mít energii... Jestli je někdo ve 40 zralý "na důchod", tak co bude dělat celý zbytek života?
(Velký syn má 25, dokončuje VŠ, začíná chodit s holkou (asi 4.), fakt poněkud vnouče dřív než za 5 let neočekáváme... To nic nemění na tom, že i on má už spolužáky z gymplu (i kluky), kteří už nějaké to dítě mají).
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 13:39:52) "Návrat k trendu, že děti mají 20ti leté matky s 22ti letými otci, opravdu za následováníhodný nepovažuji..."
Dari, mě by se ten trend docela líbil, měl něco do sebe - menší riziko zdravotních komplikací všeho druhu, věk 30+ a 40+ věnovat kariéře a cestování, už s větším dítětem - ale chce to poznat toho chlapa snů v 19, no a mít od rodičů 1+1 do začátku
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 14:01:20) Tak to bych dětem nepřála, ve dvaceti se mají vybouřit a ne řešit mimino, ve dvaceti jsou stále ještě děti, Já měla první ve 23 letech a byla jsem tele a špatně jsem to nesla, všechny kamarádky užívaly života a já řešila mimino, prostě dítě mělo dítě.
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 14:08:44) ve 23 už opravdu nikdo není dítě.
|
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 14:13:31) já byla tele ještě v 25, ale spousta dívek/žen jsou fakt v 19/20 hotové osobnosti
výhoda toho, když máš dítě jako mladá dvacátnice, je, že mladí prarodiče ti v pátek i v sobotu pohlídají batole, aby ses mohla "vybendit", teda pokud jsou uznalí , no ale nesmíš přijít domů pod obraz, protože se o půl šesté vstává k dítěti
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 14:20:24) ani ten stav podobraz nebyl na překážku, protože v mládí je fakt rychlý restart a rychlá regenerace.
|
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 14:20:52) Tak prarodiče mladých rodičů ještě chodí do práce a jak tu bylo řečeno jsou to rozkdylé matrony a mají málo energie. Moji rodiče už jsou důchodci a hlídají celkem ochotně. Zrovna mám nejmenší děti už druhý den u našich a ještě tam asi pár dní budou, manžel je pracovně pryč a já jsem ležák. A zvládají to dobře, zrovna jsou na výletě ZOO.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 14:30:35) "Tak prarodiče mladých rodičů ještě chodí do práce a jak tu bylo řečeno jsou to rozkdylé matrony a mají málo energie. "
právě proto by si zasloužili nějaké to hyperaktivní batolecí vnouče, aby se vyběhali do nerozkydlé kondice , snáze tak budou čelit pubertě s vnoučetem-psychoušem (sorry, tohle jsem si prostě od Fern musela půjčit)
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 14:38:20)
 Jestli by hlídali, moje mamka měla po čtyřicítce segru a fakt nechtěla hlídat vnoučata, užívala si s posledním dítětem, jezdili po dovolených, starali se o hospodářství. Jako pohlídala, ale ne kvůli kalbě, Ted hlídá ochotně a ráda, akorát uvidím, jak moc budou zničený po tomto týdnu, kdy budou mít děti na starost o rána do pozdního večera.
A co vidím kolem sebe, tak mladší prarodiče moc nehlídají, chodí do práce, užívají života, ale vnoučata je moc neberou. Možná v důchodu by hlídali ochotněji, stejně jako u nás.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 14:44:07) neznámá, promiň zvědavost - proč jsi ležák, něco se stalo na té biologické léčbě?
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 14:47:22) Ne po uraze, rozsekla jsem si holeň, do dost hluboko prý i svaly, takže to bolí jak hrom, ale pry to bude bolet max týden a pak už budu nějak fungovat. Ale dost dramatický, chvilku to vypadalo, že jsem vzala i nějakou žílu, pode mnou koláč krve a nechtěla se zastavit, tak se volala rychlá.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 15:18:07) pane jo, takový nedobrovolný odběr krve
jde s tím spát, nebo musíš mít pořád něco na bolest?
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 15:23:36) No, moc nejde, bolí to. Mám střídat po čtyřech hodinách ibalgin s paralenem a dostala jsem antibiotika. Ono se rychle lepší, ještě včera mi tekly slzičky při každém pohybu a dnes už netečou. Cesta na záchod je dlouhé dobrodružství.  ALe nudím se, jsem tu sama, manžel mě nějak dostal do patra do ložnice, netuším, co se děje dole, nějak se nemůžu začíst do knížek, tak sjíždím Netflix a na Temu jsem naházela do košíku věci 9tis.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 15:29:48) neživ Temu, já ti dám tipy na nějaké weby s kytičkama
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 15:33:41) Tak pošli, budu ráda, zakladatelka určitě promine, nebo to pošli na diskuzi o zahradě.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 15:40:28) OT :
www.albamar.pl www.rosen.de http://www.gladiris.cz/nabidkakosatcu.htm
|
|
| apo-lena |
 |
(27.5.2025 16:43:42) Neznámá, přeji rychlé a bezproblémové uzdravení. Super pivoňky jsem koupila na irises.cz Mají pivoňky, kosatce, denivky a hosty.
|
| kosatka2 | 
 |
(27.5.2025 16:52:30)
Jééé to mi nedělejte 
A když z tohohle něco teď objednám - to se ještě dá sázet teď?
|
| apo-lena |
 |
(27.5.2025 18:28:50) Z toho irises jen některé kosatce. Má to tam rozepsané, kdy co zasílá.
|
| Beat | 
 |
(27.5.2025 18:39:33) Ja souhlasím s Ropu. Ne, ze by spěchaly, ale prijde jim přirozené mít první dítě mezi 25- 31 myšleno u zeny. A muž může byt stejně starý ci starší… ci mladší . Tohle vidim kolem sebe v okruhu kamarádu mých dětí.
|
| Beat | 
 |
(27.5.2025 18:43:49) Fed, ty mas deti mlade, a starsi syn, co tak pises, neni uplne běžný vzorek . A taky se to po te 27-28 přehoupne. Pred rokem bych tady hlásala, ze budu babička až někdy za 3-4 roky.
Ale když si pak mladí uvědomí, že tamhle kámoši čekali do 36 a ono to nejde, a tyhle taky nemohou mít, tak proc čekat a nezkusit to dřív, když máš dobrý podmínky a po světe si už jezdíš od 18. Tak někdo už chce ten život zase posunut jinam..
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 18:47:59) Jo, starší syn mi řekl, že děti nechce. A mladší má zas tolik plánů, že nevím, kam by se tam vešly děti Jen dcera nevím Kamarádky ze školy jí říkaly, že se má, že má mladou mámu, že si od ní ní neustále půjčuje dobrý hadry Ehm Tak ta možná nejdřív
|
|
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 18:45:39) Tak 25-31 na první dítě u žen je asi v pohodě. Další děti můžou být pak klidně později Ale nové statistiky ukazují, že počet bezdětných do 31 let narostl o dalších 35 procent.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 23:35:42) "nové statistiky ukazují, že počet bezdětných do 31 let narostl o dalších 35 procent."
Fed, přesně, a opravdu smutné je, že přibyla spousta párů kolem 35 let a dítě si neplánují pořídit, prostě chtějí být bezdětní Neexistuje k tomu racionální důvod, jenom ten zásadní - oni nechtějí, nevědí, proč mít dítě
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 23:41:26) Já se jim ale ani nedivím. Moji rodiče chtěli děti brzy, dostali byt, práci,novomanželskou půjčku, nebyly žádné jiné možnosti, většina to tak dělala. Jeden takový pár, co se rozhodl nemít nikdy děti, znám zblízka. Fakt si hezky žijou, cestujou, občas ten či ten druhej dostane nabídku na měsíc do Paříže,pracovně, pak si jedou do Japonska, užívají si. A jejich život s jim líbí takovej, jakej je. Nemají potřebu mít děti a budiž jim přáno, jejich rozhodnutí a jejich život, jejich právo žít si ho tak, jak chtějí.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 23:48:49) Fed, já to neodsuzuju, absolutní respekt, nechtěných dětí jsou plné ústavy a ospody - já jen že se mi špatně chápe, že za 20 let plodného života nepřijde potřeba/touha mít dítě, biologická přirozenost, pud
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 23:53:42) No hele, já si třeba ve 28 letech žila tak nádherně, že jsem vlastně děti vůbec nechtěla. Jako že vůbec, nejlépe, nikdy. No a pak se to neplánovaně stalo a já vždycky do všeho jdu naplno, tak mě pohltilo i tohle a přes fakt rozsáhlé problémy s. tím první, jsem měla ještě další dvě Když už, tak už  Ale rozumím tomu, že někdo se rozhodne, že děti jsou na něj moc.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 23:59:10) chápu, dítě rodiče, který rodičem být nechtěl a dál nechce (dítě to z něj načítá), to má sakra těžký, ten rodič to má těžký taky - společnost ho nepochopí a označí za sobce
já jen, co to s tou přírodou je? Někdo za 25 let neprožil ani kratičké zatikání biologických hodin (ne že by měl strach z rodičovství a nepřekonal ho), prostě to jenom nepřišlo - a někdo od 30 skoro leze po zdi, aby vytoužené vymodlené miminko měl
takhle bolestně to prožíval spolužák s partnerkou, trvalo to roky, a jednou jako mávnutím proutku dítě přišlo a pořídili si pak další tři - dneska strhaní říkají "krapet jsme to přehnali"
|
| Federika | 
 |
(28.5.2025 0:01:06) Čumčo, ale já si myslím,že každému tu biologické hodiny netikají a každý tu potřebu fakt nemá. Často tě nutí spíš ta společnost,zvyk, není to tak, že by každý měl potřebu mít děti.
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 0:07:47) asi jo, spousta lidi v minulosti do toho byla dotlačená
možná s tím souvisí i antikoncepce, 40 let na práškách bez pauzy - možná se ta příroda naštve a ty bio hodiny nepošle
|
|
|
|
|
| c Marketa95 |
 |
(28.5.2025 8:35:47) Já myslím, že biologická přirozenost-pud, nemají se samotnou touhou po dítěti až tak moc společného, pudy spíš, dle mého, zajišťují touhu po sexu a následnou péči o dítě, které z toho sexu vnikne, příroda asi nemohla počítat, že lidstvo vynalezne opravdu účinnou antikoncepci.
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 10:47:14) "biologická přirozenost-pud, nemají se samotnou touhou po dítěti až tak moc společného"
Markéto, já myslím, takové to "já chci dítě, chci pokračování našeho vztahu, toužím vidět v něm svého partnera, jeho geny, mám potřebu mazlit se s mládětem"
|
|
|
|
|
| Vítr z hor | 
 |
(28.5.2025 2:22:14) No ono je naprosto logické, že nechtějí. Celá léta jim vykládáne, že mají být zodpovědní, tak jsou. Mít děti se nevyplatí (bez dětí si lidé snáze ušetří na hezký důchod), je to náročné a oni vidí, že zvládnout rodinu i práci na slušné úrovni je takřka nemožné. Ženy teď furt čtou, jak se jim nechce rodit a nést břímě budoucích pokolení. Když skončí jako samoživitelky, udřou se, jejich děti budou mít chudé dětství a jimi samotnými bude společnost pohrdat. Muži dávají najevo, že se do žádné odpovědnosti nehrnou a dětí narozených vvmanželství je čím dál míň.
No a kde jsou muži? Je trendy hlavně se nevázat, muži jaksi často odmítají převzít část rodinného břemena, zatímco ženy už se přizpůsobily a holt se věnují práci, protože jim nic jiného nezbývá. Takže se čeká, jestli do toho půjdou muži. Žena totiž sama (a navíc ideálně před třicítkou) nemůže dělat všechno a ještě k tomu rodit.
Jo a nedostatkem školek to není. Školka (zatím) neuvaří pro celou rodinu, nevypere, nevyžehlí, neodveze k zubaři, nevyléčí nemocné dítě, neozdobí stromeček, nepřevlíkne doma postele, nevyluxuje…
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 10:14:51) "Celá léta jim vykládáne, že mají být zodpovědní, tak jsou."
To je pravda. A já si myslím, že ten apel je až přehnaný.
"Mít děti se nevyplatí (bez dětí si lidé snáze ušetří na hezký důchod), je to náročné a oni vidí, že zvládnout rodinu i práci na slušné úrovni je takřka nemožné."
Náročné to je, ale je otázka, jestli život má být nenáročný.
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 10:42:30) "smutné je, že přibyla spousta párů kolem 35 let a dítě si neplánují pořídit, prostě chtějí být bezdětní Neexistuje k tomu racionální důvod, jenom ten zásadní - oni nechtějí, nevědí, proč mít dítě"
Z pohledu prorodinně založeného člověka to smutné je, ale jinak proč? Ať si každý žije, jak chce. A z hlediska společnosti holt je to asi známka nějakého vývojového vrcholu, kde si jedinec může žít zcela nezávisle sám pro sebe. Což může být slepá vývojová větev, která bude převálcována.
|
| Buřt |
 |
(28.5.2025 10:54:03) V Deníku N teď o tom byl zajímavý článek, psali tam, že jedna z příčin nárůstu dobrovolné bezdětnosti může být ve stále rostoucích nárocích na rodiče. A nebylo to myšleno ani tak finančně, spíš mentálně. Já to ve svém okolí taky vidím, třeba na své mladší sestře. V jejím okolí je tak nějak nepřijatelné, aby dítě třeba zůstalo ve školce na spaní. Takže to pak je zase často neskloubitelné s prací. Nebo obecněji, trend respektujícího rodičovství je opravdu pro rodiče náročný. Fakt se mi zdá, že se dnešní maminky hodně vyčerpávají těmi nároky, někdy až zbytečně. Nebo škola - hrozně se teď řeší už základka, soukromé drahé školy nebo alternativní (kde rodič vyrábí učebnice a blízce spolupracuje se školou) nebo dokonce homeschooling... vidíte to taky kolem sebe? Potom nárůst potřeb všech těch doktorů a poraden - upřímně, ono úplně stačí, když se ti sejde nějaké ADHD, rovnátka, brejle, alergie, logopedie, tak jen obíháš doktory. Děkuju nebesům, že se nám to vesměs vyhlo, protože to je podle mě pekelnej opruz. Jendou jsem byla odeslána s dcerou na oční (nepřečetla něco z té nejmenší řádky písmen na prevenci), specialistka naměřila 0.25 dioptrie a už chtěla, ať tam chodíme co půl roku, a co víc, se všema dětma! že když jedna hůře vidí, tak že to budeme řešit u všech! Upřímně, nechodím tam, zapůsobilo to na mně tak, že chce jen pacoše do evidence. Čtvrt doptrie, které se vůbec nezhoršují (na další prevenci přečetla všechno), fakt tam nebudu dvakrát ročně běhat. No prostě jsem tím chtěla říct, že nároky na rodiče, kterej je trochu zodpvoědnej, jsou dneska fakt obří. Větší než za nás.
|
| Federika | 
 |
(28.5.2025 10:58:45) Buřte, a já s tím plně souhlasím. Nároky na rodiče a rodičovství jsou stále vyšší.
|
|
| Buřt |
 |
(28.5.2025 11:02:06) Ještě se k tomu vrátím - nechci tím říct, že alternativní školy nebo respektující rodičovství jsou špatné, určitě ne, pro někoho to může být skvělá volba. Ale spousta těch dětí by v pohodě prosperovala i na nejbližší základce s hodnou paní učitelkou. A že v některých kruzích si ty maminky ty tlaky na sebe vytváří samy - dítě se pořád nosí, kojí se kdykoliv si řekne, školka alternativní (stojí hrachy ), stres s výběrem Zš, pak se můžou hroti kroužky (nástroj v ZUŠ musí bejt, i když se dítě vzpouzí), když je dítě bystré, tak jsou zase tlaky, ať ho přijmou na víceletej gympl, no prostě když to sečtu, tak je to všechno dost tlaků, kde jsou některý třeba zbytečný. A když to vidí někdo ještě bezdětnej, tak věřím tomu, že se vyděsí.
|
| Federika | 
 |
(28.5.2025 11:04:36) Mě kdysi vyděsily časopisy Betynka a Maminka Co všechno se musí a nesmí, bylo mi z toho fyzicky i psychicky špatně A dneska je ta masírka ještě mnohem intenzívnější.
|
| Buřt |
 |
(28.5.2025 11:06:36) Fed, ano, je těžké tomu odolávat. A všude pořád ty články o tom, co všechno rodiče kazí, jak svým dětem působí jedno trauma za druhým . Člověk si musí udržet nějakou lehkost, jinak by to mateřství fakt nešlo žít.
|
| Federika | 
 |
(28.5.2025 11:09:40) Pro mě byla právě ta zodpovědnost, ještě všelijak přibarvená všude okolo, to nejhorší, to, proč jsem vlastně děti vůbec nechtěla.
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 11:18:54) "časopisy Betynka a Maminka"
To jsem nikdy neměla v ruce. Jestli jsem v něčem v životě měla jasno, tak v tom, jak chci vychovávat své děti. Nehledala jsem k tomu nikdy žádnou radu. Jediné, co jsem hledala, byly informace o výživě, protože by se mi zamlouvalo nekrmit děti vůbec masem. Dneska už bych to udělala, informací je dostatek, tehdy byly informace ještě nejednoznačné a netroufla jsem si.
|
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 11:25:49) já jsem ty Maminky a Betynky teda potřebovala, pozitivní vzory veškeré žádné - akorát že člověk zblbnul a nakoupil spoustu blbostí, jež "nutně dítě potřebuje", některé články byly ale výborné, a díky bohu za ně, jinak bych se nechala zmasírovat tchýní, a ta mi fakt v životě ohledně miminka neporadila jedinou dobrou věc (nenosit, nepoužívat zavinovačku, široké balení)
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(28.5.2025 11:35:46) maminkovské časopisy mi vždycky připadaly jako z jiného světa... nikdy jsem se s nimi neprotla a vždycky když jsem jimi listovala v nějakých čekárnách, měla jsem pocit, že asi žiju v úplně jiném světě než ty ženy z článků, potažmo redaktorky ony byly vždycky takové jako úpravné, úklidné, systematické, připadaly mi jako ze stepfordu a já si pak připadala jako bláznivá ježibaba z chaloupky na kraji lesa lehce stříknutá viktorkou od splavu  dostala jsem teda ještě knihu naše dítě od tchýně (ona mi vždycky dávala ty chytré knihy, když ty její rady mě neoslovily... byla pak překvapena, že jsem knihu přečetla, odložila a rady ignorovala stejně jako ty její ) jedinou knihu o výchově, kterou jsem si koupila já sama byla knížečka horoskopů "můj malý střelec"... dcera se pak ven nijak nehrnula, své znamení klidně propásla a narodil se mi kozoroh nabyté vědomosti jsem pak už neupgradovala a výchovu nechala běžet tak nějak samospádem
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 11:43:58) Ropucho/Rose Kde jste vzaly tu statečnost? Já čekala skutečně chtěné dítě, ale bála jsem se sama sebe hodně, nevěřila si, že moje instinkty budou správné a tak... Bála jsem se, jestli nejsem typ v mé rodině, který děti opravdu mít neměl (nedostal pro to správnou kartu) Tyhle věci se prostě fakt mohou dědit a neuděláš nic
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(28.5.2025 11:56:05) čumčo, u mne to nebyla žádná statečnost, spíš jistá nevědomost... já mám pocit, jsem byla jakémsi rauši, všechno se dělo samo, rychle, a já jen chytala ta vajíčka jako vlk v digitální hře abych teda nekecala, mám neteř o tři roky starší než je dcera, tu jsem hodně "hlídala" (mám k ní mateřské pocity dodnes, ačkoliv se od nás tak nějak sama oddělila a moc s námi nekomunikuje)
|
|
| Stará husa |
 |
(28.5.2025 12:06:41) Já jsem si taky vůbec nevěřila, žádné instinkty se ve mně neprobudila. Jela jsem přesně podle knihy Naše dítě, kromě toho, že jsem děti nenechala vyřvat v postýlce v jiném pokoji. Jinak pravidelné krmení, dvakrát denně dlouhé procházky, žehlení plinek, šťávicky, příkrmy, večerní kaše, koupání, všecko podle knížky. Intuici ani instinkty jsem nějak neměla. Moje dítě bylo první miminko, které jsem kdy z blízka viděla.
|
| Buřt |
 |
(28.5.2025 12:16:43) Huso, a z toho nám zase vyplývá, jak je ta členitější širší rodina fajn. Já jsem vždycky kolem sebe viděla miminka, takže jsem taky nějaké sebevědomí měla.
|
| Stará husa |
 |
(28.5.2025 12:25:05) Buřte, ale holt když členitější rodina není, tak si ji sama nenamaluju. A nepomohlo by mi ani, kdybych dítě měla třeba v 17.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(28.5.2025 14:57:14) Taky jsem si nevěřila, jela jsem podle doktorky a porevolučních knih. Jídlo po 3 hodinách, 5 hodin denně venku, nejlepší vzduch je za deště, který dítěti nevadí, protože je schované v kočárku  Jen mě rozplakalo, že novorozenec prospí 20 hodin, a co se za tu dobu dá stihnout, náš spal tak 10, a zbytek času prořval.
|
| neznámá |
 |
(28.5.2025 15:04:03) Ještě že jsme nečetla porevoluční knihy a časopisy Miminko a Bettynka jsem si kupovala jen kvuli reklamám na všechny ty hezké kraviny. Já jsem teda u dětí měla štěstí, že fakt prospaly celé dny, vlastně do roka jen neustále spaly. Za mě je nejhorší věk dítěte první stupeň základní školy, rodiče už jsou v práci a dítě potřebuje hodně pomoci se školou.
|
| Monika |
 |
(28.5.2025 15:18:35) Neznámá, mě tedy přišlo nejvíc náročné období od 1 do 2 roků věku - děti už moc nespí (jen po obědě), fyzicky už zvládnou strašně moc, všude vlezou, ničeho se nebojí, nemůžeš je nechat ani chvíli bez dozoru a zároveň je ještě těžké se s nimi domluvit, moc nechápou (nebo nechtějí chápat), neřeknou ... S jinými dětmi se zatím nezabaví (v lepším případě si jakž takž hrají v klidu vedle sebe, v horším musíš řešit nějaké nepříjemné interakce). Já byla na RD a byla jsem na ní ráda, ale v tomto období jsem nejvíc toužila po 2-3 půldnech v týdnu, kdy bych si odpočinula v nějakém kanclu  Po 2. narozeninách se to zlepší, člověk si může třeba někdy vedle dítěte i číst časopis nebo něco udělat v domácnosti, aktivity s většími dětmi mi taky přišly zábavnější i pro mě, ale to už aby se matka chystala do práce nebo je znovu těhotná
|
|
| TaJ | 
 |
(28.5.2025 15:29:49) Neznámá, tak syn prvních pár měsíců spal přes den 2x půl hodiny a v noci někdy i 8, ale rozhodně ne v kuse. Zbytek dne vyžadoval intenzivní kontakt, jinak řev...Někdy kolem roku začal spát po obědě třeba 2 hodiny a to jsem se chodila koukat, jestli je naživu. Ale doma v postýlce ani náhodou, musel být v kočáru a na vzduchu, jinak prostě nespal, naštěstí v tom roce už spal i ve stojícím kočáru, stačilo ho uspat ježděním a pak se dal odstavit na zahradu, to ten první rok vůbec nešlo. No a v necelých 2 letech přestal spát přes den úplně. U nás bylo nejhorší období mezi 2. a 4.rokem, pak už to bylo jen lepší. První stupeň školy byl celkem pohoda.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 15:43:21) "nejhorší věk dítěte první stupeň základní školy, rodiče už jsou v práci a dítě potřebuje hodně pomoci se školou"
S učením moje děti žádnou pomoc nepotřebovaly, ale náročné bylo období doprovodů a taxikaření. To se náš život řídil primárně podle jejich rozvrhu. Ve městě to období ale netrvá dlouho.
|
|
|
| Stará husa |
 |
(28.5.2025 15:08:47) Moje děti celkem spaly, sice asi ne 20 hodin, ale dost. Zato syn do tří let vstával denně o půl čtvrté ráno. To bála každý den pecka do hlavy. Usnul zase asi v 8, jenže to už byla vzhůru dcera. Celou tu dobu mám ve vzpomínkách zahalenou šedou mlhou, pořád jsem byla totálně nevyspaná. Když přišli naší, aby vzali děti ven, tak jsem sebou práskla a spala a spala.
|
|
| TaJ | 
 |
(28.5.2025 15:37:49) Evelyn, já trávila procházkami s kočárem větší část dne, protože spal jedině v jedoucím kočáru a venku na vzduchu...případně nespal, ale nebrečel. Nevadilo mi to, jsem venku ráda, chodila jsem i za deště...později, když už chodil, tak jsme byli venku od rána, celé dopoledne, doma rychlý oběd, chvilka spánku, nebo u něj spíš odpočinek a zase venku až skoro do večera. Akorát tedy moje představy, jak odstavím kočár na zahradu a budu si doma něco dělat, vzaly brzy za své, no...😉
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 12:35:36) Čumčo, nevím, jestli to byla statečnost. Asi jsem nějaká instinktivní matka, těšila jsem se na vlastní živé miminko od svého předškolního věku a byla jsem si jistá, že vím, co se s miminky dělá  Poslední miminko, které jsem pozorovala zblízka, byl mladší sourozenec, pak šly děti dvacet let mimo mě, ale asi jsem měla mnohé uložené v paměti.
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 11:55:42) "ven nijak nehrnula, své znamení klidně propásla a narodil se mi kozoroh "
já to měla s dcerkou domluvené, poslušně se rodilo poslední den Kozoroha, ale večer se mi přišel představit nový sloužící lékař, místní postrach, já jsem přestala špacírovat, hezky si lehla, domluvila se s holčičkou, že teda bude Vodnář, že to nevadí, kontrakce ustaly a narodila se až po jeho službě
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(28.5.2025 11:58:57) no dcera to prošvihla o dost... měla krásné datum 12.12. - to doslova zazdila... tak doktor rozhodl, že na vánoce už bychom měli být 3, porodíme 23. - no ani to nebylo dámě dost dobré a počkala si až do 24.
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 12:20:56) Rose, když jsem syna přenášela už o 12 dní, tj. nenarodil se jako Býk, ale bude to jasně Blíženec, kterým nerozumím, ať se snažím jak se snažím, tak moje máma vzdychala do telefonu "škoda, že to nemůžeš vydržet dýl, aby to byl Rak jako já"
Mami, já už s dovolením o měsíc dýl být těhotná nebudu (a ani to nejde, 14 dní je absolutní strop), denně jsou třiatřicítky vedra, časté bouřky, nohy mám jako konve (o Leidenské mutaci jsem tehdy ještě ani nevěděla).
A máma stejně vzdychla "ale je to stejně škoda teda"
mm suše podotkl: "buď ráda, že moje máma nechce Lva, jako je ona"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(28.5.2025 12:26:20) čumčo, to je pěkný  ačkoliv u nejmladší si taky vyčítám, že jsem mohla týden vydržet a porodit si ji k svátku, místo abych ji porodila v den narozenin sestřina psychopatického manžela  ale teda je fakt, že to byl plánovaný porod, tedy šla jsem na vyvolávání (původně už měla být týden venku, mohla se narodit na narozeniny mé mamky )
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 12:34:22) Rose, 21.1. se narodila manželova sestra , jeden z největších sobců, co jsem kdy viděla, a můj děda, mnou v dětství milovaný, ale v závěru života předvedl "grande manipulativní akci" nejvyššího kalibru (dodnes je mi líto, že jsem ho k nám tak často brala na víkendy, věnovala se mu, vozila ho po milovaných místech, když se o něj nikdo jiný nezajímá, je to povinnost atd.)
Takže, "pošeptej osudu své plány, ať se může škodolibě od srdce rozesmát"
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 13:42:49) Mně se jedno dítě podle výpočtu mělo narodit den před mými narozeninami. Tak jsem byla napjatá, jestli se nestrefí přímo na stejný den. Ale nakonec nemáme shodný ani měsíc, rodila jsem dříve.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 12:39:03) "se mi přišel představit nový sloužící lékař, místní postrach, já jsem přestala špacírovat, hezky si lehla, domluvila se s holčičkou, že teda bude Vodnář, že to nevadí, kontrakce ustaly a narodila se až po jeho službě"
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 12:46:38) Ropucho, následující lékař mi ráno píchl vodu, "abychom to iracionální utichnutí kontrakcí polechtali" a odešel na oběd, že se za těch pár minut nic nestane - když se vrátil, tak už mě šili - já jsem prostě byla ochotná rodit už toho 20.ledna, a porod byl "ve frontě", byla jsem vyrovnaná, bez strachu, připravená na bolest, akorát by nesměl na noční 20/21. přijít lékař, o němž si vypráví celé okresní město Tak měl aspoň klidnou noční, jediná rodička na oddělení se rozhodla nerodit, a prospala celou noc.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 13:35:39) Čumčo, to je až nadpřirozená ukázka síly psychiky 
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
 |
(28.5.2025 11:31:27) Za mě nebyl internet, nebyly žádné maminkovske časopisy, měla jsem jen knížku z 50. let Naše dítě. A nějak jsem dopředu o ničem moc nepřemýšlela, prostě jsem byla vdaná, měli jsme svůj byt, přiměřený věk, tak jsem chtěla dítě. Vůbec mě nenapadlo ho nemít, pokud to šlo. Koneckonců tehdy gynekolog mladé bezdětné ženě ani antikoncepci nepředepsal. Měla jsem děti ve 26 a 28 letech, z hlediska tehdejší doby to bylo celkem pozdě, ale pro mě tak akorát.
|
|
| TaJ | 
 |
(28.5.2025 13:52:14) Federiko, časopisy Maminka, Betynka a další podobné jsem čítávala, když jsem začínala o dítěti uvažovat. Ale nijak mě neděsily, spíš jsem sbírala ze zvědavosti informace a pak jsem si z toho vzala to, co mi dávalo smysl...no a pak jsem v reálu zjistila, že stejně ty rady jsou většinou tak nějak k ničemu, protože moje dítě mělo všechno jinak a osvědčené rady prostě nefungovaly . Ať se to týkalo jídla, spaní, chování...Takže jsme nakonec stejně fungovali metodou pokus omyl.
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 11:19:18) Buřte, je to zbytečný, jak píšeš, spoustu věcí jsme si udělali jednoduše (malá malotřídka kousek od domu, bez ohledu na alternativní možnosti), ale ve spoustě věcí jsme podlehli masírce a šli s moderním davem - dneska si klepu na čelo, proč jsme si na sebe a ty děti tehdy upletli vlastní bič
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 11:06:10) Buřte, souhlasím, také si všímám, že narůstá to, co označuješ jako mentální náročnost. A také jsem docela vděčná, že jsme vychovali děti ještě v časech uměřenosti. Mělo to i nevýhody, např. ve zkostnatělém přístupu vzdělávacích ústavů nebo nedostupnosti některých služeb. Ale cítili jsme se jako rodiče hodně svobodně. Já první roky rodičovství neměla ani internet , žili jsme si úplně po svém. A řekla bych, že to dopadlo dost dobře 
|
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 11:15:00) "rodič vyrábí učebnice a blízce spolupracuje se školou) nebo dokonce homeschooling... vidíte to taky kolem sebe? Potom nárůst potřeb všech těch doktorů a poraden - upřímně, ono úplně stačí, když se ti sejde nějaké ADHD, rovnátka, brejle, alergie, logopedie, tak jen obíháš doktory."
Buřte, to je pravda vlastně, k tomu ještě trend "nesmíš na dítě zvednout hlas nebo ho plácnout přes ruku" (ne že by to bylo špatné, ale pro někoho už takový soubor povinností a limitů je jako "klec")
na druhou stranu - pokud má dítě problém - máš se na koho obrátit (řeč, zuby, alergie, adhd a dostane se ti podpory, vysvětlení, účinné pomoci), představ si historii, matka měla 5 dětí, a u nich mix výše uvedeného - to musel být teprve očistec
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 11:23:21) Čumčo, ano, dneska jsou všestranné možnosti, což je dobře. Jen je asi pro ledaskoho obtížné brát je pouze jako nabídku, ze které si mohou vybrat, nikoliv jako tlak, že to všechno musí.
Zrovna respektující vztah k dětem je ale podle mě dobrá věc, v tom kultivaci potřebujeme. Jen je třeba pochopit, že opustit šikanu a tělesné tresty neznamená nechat dětem bezbřehost.
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(28.5.2025 11:07:45) "přibyla spousta párů kolem 35 let a dítě si neplánují pořídit, prostě chtějí být bezdětní Neexistuje k tomu racionální důvod, jenom ten zásadní - oni nechtějí, nevědí, proč mít dítě"
no já mám pocit, že to není nic nového... vždycky byla ve společnosti celkem početná skupina lidí bezdětných... většinou teda nežili v páru (holt ta antikoncepce umožňuje bezdětnost i párům )... ale kdyby se spočítalo procento bezdětných, myslím, že by se to víceméně rovnalo... ať už šlo o služebníky boží, učitele, vychovatele, různé služebné, děvečky k ruce, hospodyně... vždycky byla nějaká skupina obětující vlastní potomstvo, aby nějak sloužila potomstvu druhých...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Beat | 
 |
(27.5.2025 15:31:11) Fibo, je dobry, kdyz je clovek se svým rozhodnutím spokojený. Ty jsi, ja jsem. Mela jsem deti mezi 26-30, užila jsem si dost pred nimi, hodne s nimi a ted se těšim na vnouče.
S dětmi i sami delame porad všechno a život jsme si zařídili tak; ze se vnoučeti budeme moct věnovat. Vnouče je jiná dimenze vlastního dítěte a trávení času s rodinou je proste fajn v každém věku.
Prijde mi divný říkat. Jsem rada s dětmi , rada s nima lyžuju a nechci byt babička s vnoučetem .. vzdyt to je jen další člen rodiny!
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(27.5.2025 16:00:25) Vnouče je nejúžasnější tvor na světě. Je se na co těšit.
|
| Beat | 
 |
(27.5.2025 16:03:46) Inko vid, taky to tak planuju mit 
A co se týká důchodu, jako OSVČ nemusím az tak čekat na důchod
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(27.5.2025 15:50:00) "na Temu jsem naházela do košíku věci 9tis. "
já si našla na netu nějaké závěsy a záclony a než jsem se nadála, mám v košíku věci bezmála za 5 tisíc a to jsem už polovinu zase vyházela  začínám chápat, proč je muž tak obezřetný, když mě vidí chodit po bytě s metrem - záclonou to začne a pokračuje šatičkama (ale musím uznat, že je zlatý - záclony by sice raději vynechal, ale v hadrech mě podporuje a ještě by přidal nějaké další ) btw ty záclony vypadaly tak levný, ale když jsem to propočítala na správné rozměry, taky to nějak poskočilo
|
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
 |
(27.5.2025 15:50:04) Tak mně je 42 a babička mých dětí má do důchodu ještě 5 let. Kdybych čekala na prarodiče, musela bych začít rodit až daleko po čtyřicítce.
|
| Dari79 |
 |
(27.5.2025 17:19:02) Podobně, moje máti chodí do práce ještě teď a nejmladší vnouče má 13 roků... To bysme museli rodit v 50ti, abychom měli (70ti letou) babičku v důchodu... HOlt, to je ta nevýhoda té generace, co měla děti ve 20 letech...
Z tohoto úhlu pohledu je vlastně rození ve 30 + 30 letech ideál - v 65 letech půjde babička do důchodu a bude mít 5 leté vnouče... a ještě dostatek energie.
Na druhou stranu - muž měl 40 a tchýně už byla v důchodu... Ale stejně nám mimino nehlídala ani kočár nevozila... Ale jo, teď se to hodí, i když už má 80 let, tak navaří a tak. Ale to taky nemůžeš počítat vždycky, spousta lidí v jejím věku už může být na cokoli nepoužitelná.
A naopak - mám 50ti letou kamarádku, co má už 4 leté vnouče (dcera má 30 let), do práce nechodí, takže ta hlídá vnouče skoro furt. Ale zase, kdo si může dovolit nechodit už v 50 do práce?? ¨ Spoléhat na babičky je prostě strašně individuální.
|
| TaJ | 
 |
(27.5.2025 18:22:28) Dari, nám bylo 34 a 38, když se narodil syn, manželově mamce bylo v tu dobu 68, mojí mamce 58... dědečkové už oba taky v důchodu. Ale my jsme nikdy tohle v úvahu nebrali, že bychom se třeba podle toho rozhodovali, kdy mít dítě...prostě jsme si s manželem spolu spokojeně žili a užívali a jednoho dne jsme dospěli k tomu, že bychom rádi potomka, tak ho máme 🙂
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 18:26:31) ...A my jsme si užívali a o dětech ani manželství jsme vůbec neuvažovali a najednou šup, pozitivní test , šok, konec života- mě hned napadlo
|
|
|
|
|
|
| monam |
 |
(27.5.2025 20:47:24) Já měla první dítě téměř ve 34 a za mě to bylo tak akorát. Asi bych si to uměla představit třeba o dva roky dříve, ale určitě ne před třicítkou.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 18:37:30) "chce to poznat toho chlapa snů v 19, no a mít od rodičů 1+1 do začátku"
Poznat partnera ano. Ale to ostatní se doladí za pochodu, není třeba čekat na ideální podmínky. My jsme měli úplně holé zadnice, pořádnou domácnost jsme zařizovali, až když šlo starší dítě do školy. Do té doby jsme si vystačili s panelákovým bytem a skromným vybavením z druhé ruky, ať šlo o nábytek, oblečení, auto, všechno. A poskytli jsme dětem myslím pěkné dětství. Dneska (50+) si žijeme hezky, pohodlně živíme vysokoškoláky a nestojí nás to žádné galeje.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 23:31:18) "Ale to ostatní se doladí za pochodu, není třeba čekat na ideální podmínky. My jsme měli úplně holé zadnice, pořádnou domácnost jsme zařizovali, až když šlo starší dítě do školy"
Ropucho, ty máš vlastně pravdu, mít děti ještě než si člověk zvykne na vyšší standard a zmlsá se, je vlastně super, já když si vzpomenu, co všechno jsem koupila za pitomosti na miminko/batole - později člověk pochopí, že žádnou mega výbavu nepotřebuje, a batole nepotřebuje nutně ani pokojíček, je rádo stále s rodiči....
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 10:06:46) "mít děti ještě než si člověk zvykne na vyšší standard a zmlsá se, je vlastně super"
Přesně tak. Kdo si vymazlí vysoký standard pro sebe, chce ho logicky i pro dítě a čeká na ideální podmínky.
"později člověk pochopí, že žádnou mega výbavu nepotřebuje, a batole nepotřebuje nutně ani pokojíček, je rádo stále s rodiči...."
Ano. Také jsem si samozřejmě dělala radost líbivými věcmi pro miminko a batolátko, ale bylo to pro mě, ne pro dítě. Dítěti bylo úplně jedno, jestli spí přikryté rozkošnou přikrývkou, klidně by spalo i zabalené do mojí staré mikiny.
|
| neznámá |
 |
(28.5.2025 10:18:57) Roztomilé zbytné hlouposti nebo krásný kočárek jsou jak třešinka na dortu. A ono to neplatí jen u dětí, snad všechny hezké věci jsou zbytné a přitom jsou důležité pro život. Nechtěla bych žít život, kde jsou jen rozumné a praktické věci. Akorát můj manžel to vidí jinak a dává přednost tomu praktickému.
|
| Federika | 
 |
(28.5.2025 10:29:52) To bych radši nežila, kdybych měla žít rozumně a prakticky
Můj manžel to vidí taky jinak, ale je mu to prd platný )
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 10:46:39) Neznámá, určitě. Ale podle mě jde o míru, kterou si holt musí každý určit sám. V naší současnosti myslím máme luxusní možnost vyvažovat praktičnost i nadstavbu pro radost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Rigel | 
 |
(27.5.2025 12:20:02) Kosatko,u nás na maloměstě to vůbec není zřídkavé, je tu hodně mladých rodičů. Není tu žádná vyloučená lokalita. Potkávám venku s kočárkem spíš samé mladé páry. I mí kolegové v práci, všichni mají - nebo měli - děti v mladém věku, dva "stihli" do třicítky tři děti  ale jak píší v článku, studie se týkala dětí narozených mezi lety 1973 a 2001.
|
| kosatka2 | 
 |
(27.5.2025 12:28:56) já tomu vlastně docela fandím, když mají mladí děti. Průměrný věk otce při narození dítěte je v poslední době přes 34 let, otců ve věku 40-44 let je cca 10%.
Já sama jsem stihla 2 děti před 30 a byla jsem rarita, nejmaldší matka všude okolo. Teď po 40 ve školce nejsem rozhodně nejstarší maminka, jak jsem si myslela.
A je to velkej rozdíl. my jako mladí rodiče jsme museli děsně v práci dřít, neměli jsme hlídání, neměli jsme bydlení, neměli jsme peníze. Teď se nám vychovává mnohem líp, když už má člověk ty jistoty. Mít bydlení a hlídání (nebo aspoň peníze), určitě si pořídíme třetí mnohem dřív.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(27.5.2025 12:48:56) To je ale blbost. Mám v práci několik kolegů, kteří mají první děti okolo 25. Jsou vysokoškoláci, vyloučená lokalita nejsme. Řekla bych, že se od pozdního rodičovství už docela ustupuje.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 13:01:58) Inko, to sice nic neznamená:-, ale já kolem sebe takové lidi nemám. Všichni kolem třicítky se teprve chystají někdy v budoucnu zakládat rodiny, děti teď mít nechtějí. Můj téměř 27 letý syn má spoustu kamarádů a kamarádek, stejně starých a taky, nikdo se na rodičovství nechystá, ani zatím na manželství.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(27.5.2025 13:05:53) Synovi je lehce přes 30 a většina kamarádů má už děti 2.
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 13:08:31) Lehce přes třicet je synovcům od manžela a děti moc nemají, většina má vážnou známost a děti teprve plánují. Neteře už většinou mají první dítě nebo jsou těhotné.
|
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 13:17:10) Žádné takové dnes neznám. Mají prostě jiné možnosti, než jsme měli my, většinou hned po VŠ mají zajímavé nabídky, dost si vydělají, odcházejí na čas do zahraničí, nikdo se do rodičovských povinností moc nežene.
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 14:18:56) Fed, přeci když něco neznáš ty, neznamená,že to vůbec neexistuje
Já si neumím vůbec představit, jak si žiju jen pro sebe a užívám si o 100 péro do 30+ a najednou že byse mi to to mělo o 180st. překopat a změnit život,já bych se snad do toho děcka už vůbec nedokopala, netroufla si do toho jít. A Ještě s tím, jak by člověk kolem sebe slýchal,jak jsou dnes ty děcka samej psychouš,asperger,adhd apod.,šikana na soc.sítích,apod.
Takhle v těch 23 to plynně navázalo na dosavadní povinnosti tak nějak,člověk byl v jednom švunku, tak se z jedné vody holt a naštěstí vzaly i ta děcka.Apodzější dilema se 40kou na krku kdy a jestli a kolik, tak odpadlo.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 15:44:48) Frn, ale čti pořádně, já psala, že to neznám, ale že to nic neznamená (že to neznám já, pohybuju se prostě v určitý skupině)
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 18:26:44) Federiko, mezi přáteli mých dětí je to různé. Není výjimkou, že zakládají rodiny před třicítkou. A nejsou to žádní sociálně slabí lidé, naopak. Řekla bych, že odkládání rodičovství bylo trendem u dnešních cca pětatřicátníků - pětačtyřicátníků, mezi nimi znám mnohé dosud bezdětné, kteří se soustředili na práci, kariéru, nezávislý život. Generace našich dětí už to má jinak.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 18:28:20) Ropucho, a odkud to máš? Já to právě nejvíc pozoruju u generace našich dětí. Nikdo nepospíchá ani na manželství, pokud vůbec, ani na děti.
|
| sally | 
 |
(27.5.2025 22:00:05) Federiko, to je indivindi.... mám dvě děti, blízko u sebe, oba kolem dvacítky - a jedno se tváří, že na nějaké svatby atd. je spousta času, druhé plánuje že s koncem školy do toho praští. Ale část je i o tom partnerovi - když máš dobrého partnera, tak se to zdá všechno jasné. Když se v partnerských vztazích tak nějak potácíš a narážíš na samé průšvihy, tak máš pocit, že tohle fakt ne (a je to tak dobře).
Jinak ještě k debatě - problém nevidím u malých dětí - jestli je člověku dvacet, třicet nebo čtyřicet a má malé dítě, tak to pořád zvládnutelné je - a je fakt jedno, jestli tatínek s dítětem hraje fotbal, nebo mu fandí z tribuny. Horší je to v době, kdy dítě už je relativně "velké" a nastávají výdaje se studiem (ale i takové ty osobní - dvouletého prcka člověk nacpe do tepláků po sestřenici a vezme ho s kyblíčkem na písek, puberťák už nemůže jít v teplákách po sestřenici a jeho potřeby jsou dražší než kyblíček - nejspí potřebuje telefon / laptop kvůli škole, člověk mu chce dopřát věci jako třeba hory, školní výlet, cermat...) - a tam už je rozdíl, jestli je tomu rodiči čtyřicet, padesát nebo šedesát - jestli má sám na starost ještě své (stárnoucí, nemocné) rodiče, jestli ho coby starého a neperspektivního nevyhodili z práce, v jakém je sám zdravotním stavu atd. Přiznám se, že mě se ulevilo s plnoletostí dětí - že už jsou ve věku, kdy pokud by "musely" (se o sebe postarat), tak by to nějak šlo (už jsou zaměstnatelní atd.).
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 22:49:06) Sally, to mi přijde ale právě spíš naopak. Pokud mají rodiče děti později, většinou jsou na tom už finančně líp, mají nějakou svou pracovní pozici, případně něco koupeno,našetřeno. neřeší urputně bydlení...
|
| sally | 
 |
(28.5.2025 2:41:36) Federiko, ano, starší rodiče jsou na tom líp, když zakládají rodinu a mají děti v okamžiku, kdy mají zorganizovanou kariéru, bydlení atd.... ale když pak po šedesátce mají doma puberťáka, a teď řeší, že by měli mít na důchod, platit babičce důchoďák a/nebo se jim rozsype zdraví na tolik, že nejsou schopní dál pracovat a podávat výkony, tak jsou v zadeli. A prostě nevíš... můj táta byl sportovní zdravý člověk a ve třiašedesáti přišla náhlá zdravotní kalamita a sice přežil, ale je z něj invalida. Fakt to není o tom, že by byl línej nebo neschopnej si zorganizovat nějaké životní zájmy, nebo si "netroufal"...
|
| Buřt |
 |
(28.5.2025 8:37:51) Já si myslím, že brzké i pozdní rodičovství člověka přizpůsobí - mladí dozrajou a starší omládnou. Jasně, že ve 20 a něco ti lidi působí vesněs jako nezralí na mateřství - ale když se to stane, tak prostě dozraješ. Já jsem byla úplné trdlo, otěhotněla jsem neplánovaně ve 23, a dozrála jsem hned, jak to bylo třeba. Trochu to funguje i opačně, prostě když máš dítě pozdě, tak tě to drží mladistvýho, takže nevidím nic špatnýho ani na jedný variantě. Lepší brzy či pozdě než nikdy. Nějaký sportování a tak, to podle mě není zrovna podstatná věc, a to já sport miluju. Ale jsou tu dva argumenty, který mě vedou k preferenci časnýho rodičovství. Pokud se v rodině děti rodí dříve, ta rodina má prostě více generací, víc si vydržíte. U nás je to možná extrém, ale já jsem poznala všechny čtyři své prababičky, a to považuu za moc důležité. Měla jsem díky tomu těch příbuzných, kteří mě měli rádi, prostě více - kromě babiček a dědečků i prababičky a pradědečky, pratetičky ... tohle prostě je bohatství. Stejně tak, když všichni rodí jedináčky, dítě je pak ochuzeno i o bratrance a sestřenice, tety a strejdy ... já vím, že si vždycky nemusí rozumět, ale ta šance s počtem prostě roste. Když máš dítě ve 40 a tvoje máma tě měla taky v 40 - takže tvé babičce je 80, když se narodíš, tak to prostě není nic moc. A druhej argument je, že jste si s dítětem prostě generačně blíž, když ho máš dříve. Víc rozmíte navzájem svýmu životnímu stylu, nejsou tam až takový rozdíly.
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 10:51:40) Buřte, takhle mě vůbec nenapadlo se na to koukat (víc generací, víc obohacený život a pozornost), a má to vlastně hodně do sebe
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 10:57:54) Buřte, souhlasím, širší vícegenerační rodina je argument pro přiměřeně časné rodičovství i pro mě. Jak píšeš, vztahy v rodině se sice mohou i nevydařit, ale s větším počtem lidí roste i šance. Oba s mužem vzpomímáme na pocit "smečky" v dětství, kdy byla celá rodina pohromadě a my jako děti jsme se v tom cítili moc dobře a bezpečně. A co jsem zaznamenala, měly to rády i naše děti. A máme to vlastně všichni rádi dodnes.
|
| Buřt |
 |
(28.5.2025 11:04:27) Ropuch, ano, pocit smečky, to jsi vystihla moc hezky. Přesně to si pamatuju i já, měla jsem moc ráda ty rodinné srazy u babičky, kde měl každej svý místo, trochu švihlej strejda i výstřední tetička, milovala jsem ten cvrkot. Běhání s partou sestřenic a bratranců - dneska jsme si docela vzdálení, ale v dětství to bylo skvělý.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(28.5.2025 11:12:02) "milovala jsem ten cvrkot. Běhání s partou sestřenic a bratranců"
Přesně tak A jak se lidově říká, "o tom to je". Nechci znít úplně zapškle staromilsky, ale děti opravdu nepotřebují hromady komerčních atrakcí, potřebují pocit bezpečí, své lidi, někam patřit a mít prostor přiměřeně se rozvíjet.
"dneska jsme si docela vzdálení, ale v dětství to bylo skvělý."
My s některými také, ale s jinými naopak zase na stará kolena nacházíme cestu k sobě a na to společné dětství vzpomínáme.
|
|
|
|
|
| c Marketa95 |
 |
(28.5.2025 12:14:47) Toho přesně se bojím...
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 12:24:01) Markéto, naprosto tě chápu, absolutně, nicméně, jestli víte, že oba tomu chcete podřídit i životní styl (optimální váha, pohyb, zdravá strava), potom tomu nepůjdete naproti a medicína je dneska na jiné úrovni, než před dvěma generacemi
|
|
|
|
|
| c Marketa95 |
 |
(27.5.2025 23:01:52) Přesně tak, nebojím se, že by nezvládl malinké dítě, ale o roky potom, můj otec po padesátce hodně skokově zestárl (hlavně psychicky), moji pubertu zvládal s mnohem větší lehkostí než tu sourozence.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 23:08:20) Já bych to až tak neřešila, pokud do toho chcete jít oba. Mému manželovi bude 59, dceři je 17, o děti se tedy starám nebo starala jsem se převážně já, on je má všechny strašně rád, ale nic moc neřeší, žádnej problém s pubertou nemá a ani neměl.
|
|
|
|
|
| kosatka2 | 
 |
(27.5.2025 18:49:35) Já se nikoho tím sociálním vyloučením nechtěla dotknout, a skutečně jsem nepsala o věku těsně před třicítkou, ale o věku 20-24 u chlapa, těch opravdu zas tolik nebude podle statistik...
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 18:50:50) Kosatko, já si představuju svýho dvacetiletýho, s vlastním dítětem
|
| kosatka2 | 
 |
(27.5.2025 18:54:32) já si radši nepředstavuju ani sama sebe. ale tady sousedka si třeba vzala do péče ve 20 dvojčata mimina svý feťácký ségry... skvělá
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 18:58:12) Tak to je fakt dobrá a zodpovědná. To ale není běžná situace, naštěstí. Ať se jí i mrňatům daří.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 23:08:58) Dvacetiletý člověk dítě úplně hravě zvládne, když chce. Však dvacetiletí vedoucí zvládají desítky dětí v oddílech, na táborech. Většina lidí ve dvaceti ale nechce a nemá podmínky.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 23:13:43) Moje dvacetiletý dítě by to taky zvládlo, kdyby chtělo Ale on má úplně jiný zájmy, praktický věci jdou úplně mimo něj, nevnímá je. Mě měl můj táta ve dvaceti. Klidně nechal kočárek se mnou před hospodou, zapomněl na čas, s klukama , pak někdy o půlnoci mu došlo, že tam vlastně byl s kočárek a že ten kočár tam není, tak možná sjel do potoka. a s klukama vzali klacky a šli mě hledat utonulou v potoce.... Pak jel se saněma do lesa v zimě pro stromek, já spadla ve fusaku pusou do sněhu,on přivezl stromek. a neuvědomil si,že jsem na těch saních byla původně já... Ne, ve dvaceti bych fakt nechtěla,aby měly moje děti vlastní děti...
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(27.5.2025 23:32:40) V 18 letech jsem měla sama na starosti oddělení v nemocnici s 25 pacienty, o děti bych se určitě starala stejně zodpovědně, ale nechtěla jsem mít povinnosti.
Moje kamarádky měly děti hned po maturitě a nikde je nezapomínaly.
|
| TaJ | 
 |
(27.5.2025 23:44:17) Evelyn, tak ona Federika zmiňovala spíš tatínky...mámy obvykle ty děti nikde nezapomínají. Ale bude to taky hodně o povaze, věřím, že můj manžel by ty děti nikde nezapomínal ani v těch 20, nejspíš ani dřív, ale on je od přírody takový hodně zodpovědný a starostlivý.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 23:46:26)
Můj táta byl trochu bohém... A můj syn je větší bohém, navíc hlavu v oblacích. Jednou zřejmě bude dobrý táta. Ale teď ať si užije mládí. Bez dětí.
|
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 23:54:10) "ale on je od přírody takový hodně zodpovědný a starostlivý."
jednou když jsem si už asi popáté uvědomila, že mm si nějakého rizika pro batole doma nebo na zahradě všiml dříve než já, jsem musela s povzdechem přiznat, že "je lepší máma než já" Já byla proti němu víc easy a pár věcí mi vůbec nedoplesklo
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 23:58:31) U nás byl -co se dětí týče-vždycky víc zodpovědný jejich táta Občas mu říkám kvočna. Naše páteční pozdní večery: -kde je F? -nevim -jako ona ti nic neřekla, nenapsala, nevolala, kde je, u koho je,kdy přijde? -ne, u nějaký kamarádky asi -a přijede? -nevim -jako ty vůbec nevíš, kdy přijede? -nevim
Za půl hodiny, když už spím,je po půlnoci: -ona nepřišla? -asi ne -jako ty vůbec nevíš, jestli přišla nebo nepřišla?? -nevim -Scheisse, to snad neni možný, ty. si tady spíš a dcera vůbec nepřišla a ani nevíš, jestli přjde??? nevim, spi...
|
| Čumča. | 
 |
(28.5.2025 0:13:40) batolecí syn, kolem roku věku, miloval slézat schody, pozpátku, pomaličku, s urputnou pečlivostí, žasla jsem - byl na sebe tak opatrnej, žádný spěch, pěkně spustit nožičku, ověřit si, že tam ten schod je a zlehounka se spustit - na posledním schodě hrdej širokej úsměv "zvládnul jsem to!" , bylo úžasný to sledovat
to jsem mm nemohla vůbec říct, že syna nechávám slézat schody, přišel na to po půlroce
|
|
| K_at |
 |
(28.5.2025 5:12:04) Federiko, já to taky nechápu. Dospělý partner přece taky nemizí jen tak. Takže v době mobilů napsat přijdu ráno, spím u Vilemíny, je asi 10 vteřin. Prostě blbý věci se stávají a tušit, kde a s kým je náctiletý dítě prostě považuji za normální a běžný.
|
| K_at |
 |
(28.5.2025 5:19:00) No a na druhou stranu teda tatínek má jistě také telefon. Takže může klidně zjistit, zda je děcko ok. To ano.
|
| Beat | 
 |
(28.5.2025 6:07:31) Fed, a ty se o ni nebojíš? Potrebuju o blízkém vědět, zda se vrátí v noci domů, nebo plánuje spát jinde. A pokud se má vratit, tak většinou vim, ze dorazil/a..
|
| Beat | 
 |
(28.5.2025 6:14:40) Fed.. verim, ze ti tví kamarádi si ted žijí hezky, je to jejich rozhodnuti a nikomu bych nenutila svoje názory a rozhodnuti. Jen jsem se v poslední době setkala s víc případy, kdy z podobného páru jeden zemrel, nebo odešel a ten druhy je sam. A najednou přichází i jiné potřeby. Potřeba kruhu rodiny, pomoci s něčím, radovat se, sdílet. .. některé veci člověku nedojdou, dokud je nežije
|
|
|
|
| Federika | 
 |
(28.5.2025 9:42:43) Kat, jsme domluvené, že někam jde s kamarádkama, že pak u jedné přespí nebo přijede uberem. To mi stačí. Jdu spát třeba v 11 nebo o půlnoci, to ona v té době často ještě ani neví, kde bude spát nebo jestli raději přijde domů uberem.A já mám pak mobil ztišenej. A kdyby zvedla mobil manželovi, tak by mu stejně řekla, že "ještě neví".
|
|
|
| Anadar | 
 |
(3.6.2025 13:29:20) Tohle znám dobře.Manžel je velká kvočna.Takový rozhovor se u nás nejspíš odehrával taky. Pro mě je odstrašujícím příkladem kamarádka.Jsme už hodně dospělé a naše děti taky,dokonce s vlastními rodinami. Počkej,musím ještě volat Honzovi. Kašli na něj,už jsi mu volala a nebral ti to No ne,on dneska jel do Brna,jestli dobře dojel . . . Co je? No jestli jsi Honzíku dobře dojel. Jo Konec hovoru Tak já bych ještě zavolala Markovi... Hovor se opakuje v podobném duchu
|
|
| Anadar | 
 |
(3.6.2025 13:29:57) Tohle znám dobře.Manžel je velká kvočna.Takový rozhovor se u nás nejspíš odehrával taky. Pro mě je odstrašujícím příkladem kamarádka.Jsme už hodně dospělé a naše děti taky,dokonce s vlastními rodinami. Počkej,musím ještě volat Honzovi. Kašli na něj,už jsi mu volala a nebral ti to No ne,on dneska jel do Brna,jestli dobře dojel . . . Co je? No jestli jsi Honzíku dobře dojel. Jo Konec hovoru Tak já bych ještě zavolala Markovi... Hovor se opakuje v podobném duchu
|
| TaJ | 
 |
(3.6.2025 15:07:49) Anadar, vidíš a mně na tom nepřijde zase nic tak odstrašujícího. Já jsem dospělá, mám svoji rodinu a přesto moje i manželova mamka jsou rády, když vědí, že jsme někam dorazili dobře. Když jedeme na dovolenou, třeba i jen po Čechách, tak vždycky po příjezdu voláme, že jsme dorazili dobře a v pořádku. Totéž když přijedeme zpátky, tak voláme, že už jsme v pořádku doma. I můj syn mi píše, nebo volá, když dorazí na tábor, že už jsou v pořádku na místě. Když zapomene, tak se připomínám zprávou ve stylu "všechno v pořádku?"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(3.6.2025 15:36:01) tinko, máme to stejně  dáváme si vědět, že jsme dorazili do cíle, z dovolené v zahraničí obvykle posíláme report na rodinnou whatsapp skupinu - stačí dvě tři fotky a pár slov... když jedu někam sama, píšu manželovi zprávu taky... nejde o nějakou kontrolu, ale ujištění, že je vše ok... když už ty mobily máme, je milé to využít 
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(3.6.2025 16:12:27) Taky si takhle píšeme s manželem i se synem. Snacha taky napíše do rodinné skupinky, je ta zvyklá z domova. Tak to asi není tak divný. Babičce se hlásíme všichni.
|
| Federika | 
 |
(3.6.2025 18:20:16) My si píšeme jen třeba při nějakých dlouhých cestách, běžně všichni pořád někde trajdáme, to bychom se upsali. Rozdíl je. tom,že mě nijak nezneklidňuje, když někdy nenapíše.Klidně usnu. A naše kvočna tatínek chce vědět vždycky všechno
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(3.6.2025 18:10:51) Mně to tedy v této formě odstrašující přijde. Když člověk podniká něco mimořádného, je přirozené ozvat se blízkým. To chápu. Ale cesta dospělého syna, otce od rodiny, do Brna? (Zrovna z dálnice do Brna tedy bývám nervózní i já, ale o to tady asi nešlo.) Co si počnou matky dospělých synů, kteří sedí za volantem služebně každý den? Volají několikrát denně? A co matky synů, kteří pobývají v cizině? Já vůbec nemám šanci postihnout, kde všude můj syn jezdí, ať už jako řidič nebo pasažér. Ozývá se mi, když někam přelétá, to oceňuji. Někdy se dozvím se zpožděním, v jakém státě se aktuálně nachází. Posílá průběžně fotky, když se chce podělit. Vůbec si neumím představit, že bych ho stále vyvolávala, to by muselo být na zbláznění.
|
| Federika | 
 |
(3.6.2025 18:21:57) Přesně, často vůbec nevím, kdo kam odjel, kde je. Nikdo mi nehlásí všechno, ani já nehlásím všechno. Hlásit se babičce? Pošlu jí fotku nebo video, když někde jsme,ale taky často neví, kam jedeme.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(3.6.2025 18:33:07) Federiko, podle mě se někteří lidé asi nudí a někteří také prostě "blbnou". Vím od svých dětí, že už ve školním věku popisovaly, jak některé kamarády a spolužáky stále prohánějí rodiče a znám to i od některých známých, jak stále sledují pohyb svých dětí. Sledují je přes nějaké aplikace, to je pro mě úplně mimo obzor. Jsem pro přiměřený přehled, kde má člověk své lidi, obzvlášť, když se mimořádně vzdalují od domova, ale nemyslím si, že je třeba vědět to úplně neustále s přesností na souřadnice. Na to si asi příliš cením osobní svobody své i druhých.
(Tatínka kvočnu chápu, to nepovažuji za stalkování, když se zeptá tebe, kde má v noci dcerušku.)
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(3.6.2025 18:30:21) " Já vůbec nemám šanci postihnout, kde všude můj syn jezdí, ať už jako řidič nebo pasažér. "
A to je ten rozdíl  Pokud o cestě nevíš, není důvod hlásit úspěšné dosažení cíle pokud víš, je to proto, že jde o ne úplně běžnou situaci a pak je fajn dát info 
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(3.6.2025 18:43:55) "pokud víš, je to proto, že jde o ne úplně běžnou situaci"
Rose, popisovaná maminka na mě dělá dojem, že ví o cestě spíše proto, že se ráda vyptává na každý krok. Kdyby se syn aktivně svěřil mamince s cestou do Brna jako se zcela mimořádnou událostí, nejspíš by též aktivně hlásil, že má tu mimořádnou cestu úspěšně za sebou. Tak to alespoň děláme v naší rodině a připadá mi to logické a přirozené. Nenapsat dotaz, ale rovnou opakovaně vyvolávat, jestli dobře dojel (asi ano, když se dosud neozval on sám, policie ani nemocnice), je pro mě trochu přepjatý kalibr.
|
| Federika | 
 |
(3.6.2025 19:04:06) Nějakou hranici by to asi chtělo,v obou směrech Když mi syn o svaťáku před maturitou zmizel. a já s tedy druhej den ptala, kde je, bylo mi naší "kvočnou" oznámeno, že je "In Lappland"... Volala jsem mu, psala, nic. Až třetí den poslal fotku a na mu výtku, že aspoň mohl říct, že někam jede nevzrušeně prohlásil:" Co je? Vždyť já se do maturity stihnu vrátit...." Ale když mi řeknou, že někam večer jdou a že se nejspíš vrátí nebo přespí u kamaráda,tak to mě nevzrušuje.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(3.6.2025 19:48:47) Federiko, tak váš expert s Laponskem je opravdu druhý extrém , ale já mám pro tohle snad i pochopení. Já si svobodu a samostatnost hodně považuji.
|
| Federika | 
 |
(3.6.2025 19:54:12) O je ale fakt trochu mimo, byl takovej odjakživa. Jede si po svým, vůbec nevnímá, že je součástí něčeho, byl samorost už jako mimino. Vždycky jsem měla pocit, že na tohle dítě nemám absolutně žádnej vliv.Na nic se nás neptá, nikdy s námi nic nekonzultuje, prostě se vždycky rozhodně sám.
|
|
|
|
| Liaa | 
 |
(3.6.2025 19:05:45) Já s tím mám problém, když to chce někdo po mně, sice to v dobré víře slíbím, ale než dojedu do cíle, tak to zapomenu. Sama to vnímám tak, že "žádné zprávy, dobré zprávy", takže to nevyžaduji ani po ostatních, kromě nějakých zcela výjimečných situací. Ale všímám si, že pro hodně lidí je to zcela standardní věc.
|
| Federika | 
 |
(3.6.2025 19:12:26) Jo, taky si říkám, že by se ozvali, kdyby něco Takhle je prostě všechno v pořádku
|
| neznámá |
 |
(3.6.2025 19:53:44) Fed, to si mi připomněla loňský pobyt v nemocnici. Spolubydlící volá patnáctiletý syn, jestli může s kamarádem na víkend na chatu a je mu to povoleno. V neděli volá, že se nemají z Polska jak dostat, co mají dělat, že asi pojedou stopem nebo jestli mají počkat do pondělka a jestli mu to omluví ve škole. Naštěstí byla v nemocni, případný infarkt by byl řešen hned.
|
| Federika | 
 |
(3.6.2025 19:58:23) Tak Polsko, chata, to by mě asi už vůbec nepřekvapilo Já ale šílím, když vidím jeho balení-jedna fusekle, zmačkaný tričko, který najde, jakýkoli, většinu věcí zapomene. Včera jel za kamarádem kamsi, do nějakýho podniku. Bral si mý auto. Najednou mi volá-mami, pošleš mi 40 Kč? -40 Kč? K čemu? -No, víš,já jsem si nějak nevzal boty, při řízení mi to nevadilo, ale pak jseme zjistil že jsem si je vlastně nevzal vůbec a to je blbý přijít tam bos... Ale tady u Vietnamce mají pantofle za 49!!
|
| neznámá |
 |
(3.6.2025 20:19:30) Tahle se balim já, většinu věcí zapomenu. Naštěstí se dá snad vše dokoupit. Už jsem došla tak daleko, že si pár dní dopředu dávám věci na hromádku, ne že bych byla tak pečlivá, ale spíš jsem takový chaotik, že rychle se zabalit neumím.
|
| apo-lena |
 |
(3.6.2025 22:01:57) Neznámá, mám to s balením taky tak. V posledních letech mi k tomu přibyly hromádky v předsíni typu: tohle vezmu k našim, tohle jsem slíbila kamarádce. Teď tam leží boty, co potřebuji vzít na opravu a sáček s prošlými léky. Na chodbě mívám košíky s tím, co potřebuji časem odnést do sklepa nebo naopak nahoru.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 8:05:51) O balení mi ani nemluvte. Je to pro mne takový stres, že si vždycky říkám, že už nikam nebudu jezdit. Za týden jedeme na dovolenou a už teď jsem nervózní.
|
| TaJ | 
 |
(4.6.2025 8:18:15) Inko, já mám už roky napsaný seznam a pak jen podle toho kam, v jakém ročním období a na jak dlouho jedeme, dolaďuju detaily kolik čeho apod. I syn si ho dokonce opsal, aby něco nezapomněl, když si chystá věci na naše prázdninové cesty apod.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 8:57:18) Taky mám seznam v excelu, který si vytisknu a různě tam připisuju. Můj stres to nijak nezmenšuje.
|
|
|
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 10:23:36) Já balím těsně před, jako vyloženě těsně před, třeba i když odlítáme na dovolenou a dva týdny a letadlo letí dopoledne, balím ráno. Všichni, celá rodina. Otevřu kury, taška a každej si tam háže svý věci. Seznam nikdy nikdo neměl.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 11:01:05) To bych snad radši nikam nejela než balit ráno.
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 11:16:12) Proč? Stejně spoustu věcí který si beru s sebou, ještě ráno potřebuju. Kosmetiku, kulmofén, mobil, nabíječku... A hadry mám pověšený nebo spodní prádlo a ponožky v šuplíku, jen to tam nahážu.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.6.2025 11:29:00) "Stejně spoustu věcí který si beru s sebou, ještě ráno potřebuju. Kosmetiku, kulmofén, mobil, nabíječku..."
Tohle se snažím minimalizovat tím, že mám extra cestovní kosmetiku a všelijaké údržbové vybavení typu hřeben, zubní kartáček atd.. Mám to trvale v cestovní taštičce, abych to nemusela pokaždé balit všechno nanovo. Jen občas doplním, co dojde.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(4.6.2025 11:40:53) taky máme kosmetické taštičky trvale vybavené na cesty  miniatury šamponu, kondicionéru, sprcháče, kartáček, pasta, hřeben, miniatura krému, miniatura opalováku, náhradní čočky a minilahvička s roztokem na čočky... stejně tak máme cestovní lékárničku, nebo třeba tzv. plavací tašku, kde má každý jedny plavky, tenkou osušku, a jsou tam dvě tenké deky na opalování, brýle na plavání, nafukovací míč a dvě pístové pistole k vodě... a v kuchyni je v šuplíku několik zipových sáčků naplněných cestovními potřebami... třeba v jednom je baterka, kolíčky a prádelní šňůra, v jiném je sada příborů, nůž s pouzdrem, otvírák na konzervy a malé prkénko, v jednom jsou jednorázové hadříky, vlhčené ubrousky a ubrousky... podle typu cesty si pak jen bereme jednotlivé pytlíky
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 12:32:06) Žádný miniatury, klidně si vezmu i 200 ml parfém
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 12:36:03) To byse mi nevešlo i tak mám problém vejít se do váhy zavazadla.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(4.6.2025 13:00:54) mám ráda ty minibalení tahám to s sebou pak všude, i na víkend nebo třeba do bazénu, na koupák... hlavně mi vyhovuje, že na to nemusím myslet, mám to prostě pohromadě a jen vezmu taštičku a jdu... a když pak zase vybaluju, případně jen doplním chybějící množství z velkého balení... a vyhovuje mi, že stejně tak mají sbaleno všichni a nemusím řešit, jestli jsem vzala sprcháč pro všechny prohlubuje to jejich zodpovědnost, aniž bychom vezli dva litry sprcháče
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 13:16:36) Sprcháč s sebou b nikdy nevezu, všude je. A mě nebaví přendavat moje věci, kosmetiku, do menších lahviček, obzvlášť krémy ne. Prostě to všechno hned jak to ráno použiju nahážu do velký kosmetický tašky a hotovo.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(4.6.2025 13:20:39) no jo, kam jezdíme my, není všude... natož takový, jaký chci já  ale chápu, někdo holt jezdí jen na místa, kde mají a někde i tak pěkné, že mu pak věnuje hotel balení i domů
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 13:28:34) Nic nepřelívám, nakoupím si minibalení, třeba v DM
|
|
| Monika |
 |
(4.6.2025 14:22:29) Federiko, já mám v kosmetické tašce normální balení obvyklých přípravků, tj. nic nepřelívám, ale taky nemusím pokaždé extra balit, natož ráno. O malých lahvičkách bych uvažovala, kdybych to musela nosit celé dny na zádech, ale autem nebo do letadla beru běžné velikosti (ne tedy nějaký "ekonomický" litr šamponu nebo půlkilovku Nivey, ale taky ne ta minibalení, co si s tím umyju hlavu jednou a podruhé horko těžko vymačkávám zbytky, přičemž třetina obsahu ani vymačkat nejde)
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.6.2025 13:35:52) Rose, děkuji, právě jsi mi připomněla, že nemám sbalenou baterku  Ty odpočinkové přestávky jsou užitečné  Plavací tašku mám také, bazénovou, tu vozím všude.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 11:47:23) Nic z toho co používám doma nikam nevozím. Všechno mám cestovní. Nejvíc mi trvá rozhodování jaký šaty a boty, aby to ladilo. Aby všeho bylo dost, ale ne moc. Už mě z toho bolí břicho, když si vzpomenu na balení.
|
| Stará husa |
 |
(4.6.2025 11:55:58) Já si vždycky v duchu projdu, co budu na dovolené dělat celý den a podle toho balím. Šaty si beru jen jedny, nosím je na večeři. Pár triček, nějaké tříčtvrteční kalhoty, sandály, plavky. Chci jet na nějaký výlet, tak něco turistického lehkého. Kosmetiku mám speciálně na dovolenou, oblečení to, co nosím běžně doma. Hlavně nesmím zapomenout knížky, protože co bych celé dny dělala na pláži. Ty zabírají v kufru největší prostor.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 12:28:12) To já beru šatů hodně,nosím i na snídani a víc než 2x si na sebe nevezmu. Po večeři chodíme na procházky a do baru, jsou pak ušmudlaný.
|
|
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 12:31:01) to já beru co používám. A mám tyčku na hadry, který právě nosím, takže pokud zrovna nejede do trop v prosinci... A moc nepřemejšlím ,prostě to všechno z ramínek nahážu do kufru. K tomu z botníku nějkaý žabky, tenisky na nohy, hotovo.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 12:35:10) To já mám k moři jiný šaty než do kanceláře.
|
|
|
| apo-lena |
 |
(4.6.2025 17:57:09) Já nejdřív vyberu boty. Těch beru hodně (kožené a gumové pantofle, tenisky, aspoň dvoje sandále). K tomu si vybírám oblečení a doplňky. Předchystat se musím, abych všechno stačila vyprat a vyžehlit. Kosmetiku přelévám, už mám odhad kolik čeho spotřebuji za týden. Na prodloužený víkend i na 14 dní mám skoro stejně věcí. Jen množství spodního prádla, triček a knížek se mění.
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 18:02:20) Já mám vlastně vždycky všechno vypráno a vyžehleno, fakt to stačí vzít z tyčky. Ale tak většinou beru stejný věci, hadry nejsou problém,ale všechny papíry, pas, peníze, karty, léky, kosmetika, na to vždycky musím myslet
|
| apo-lena |
 |
(4.6.2025 21:48:46) Federiko, mám sice hodně oblečení, ale točím pořád dokola to nejoblíbenější. To už si pak plánuji, ve středu ještě můžu tyhle šaty, ve čtvrtek je vyperu a vyžehlím... Pak mi kluci v pátek večer přinesou hromádku kraťasů.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(5.6.2025 6:58:03) Sbalit léky je pro mě nejhorší, mám jich moc a hlavně je nemůžu koupit na místě, a musím si rozvrhnout, kdy a co budu po cestě k těm lékům jíst, jsou to nervy.
Ostatní můžu koupit v místě tak to nehrotím. Jednou jsme dokupovali dceři celou garderobu, protože u Baltu byla větší zima, než jsme čekali
|
|
|
|
|
| TaJ | 
 |
(4.6.2025 11:52:58) Federiko, taky nerada balím ráno, to jen případě, že odjíždíme autem a třeba až kolem poledne. Ale když odjíždíme se synem, tak většinou ráno a vlakem a potřebujeme ty věci co nejpečlivěji a nejúsporněji poskládat, protože každý máme jeden velký batoh na záda, nic víc. A přidat tam ráno dvě tři věci zabere podstatně míň času a přemýšlení, než to balit ráno komplet. Kosmetiku ráno žádnou extra nepotřebuju a to, co často někam vozím, to mám trvale sbalené v kosmetické taštičce, jak tu psali jiní. Fén ráno nepotřebuju, takže ráno toho přidávám minimum. Hlavně nějaké jídlo z lednice, pokud bereme nějaké s sebou a pantofle na přezutí, které mám ráno ještě na nohách 🙂.
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.6.2025 11:24:30) Já balím od včerejška, odjíždět jsem původně chtěla dnes ráno, ale asi to bude spíš odpoledne Jde to holt takovým tempem, jakým to jde. Hlavně, že to jde. Mám v procesu balení i pečení, protože v cíli pobytu není trouba. Odlet v přesný čas by mě asi trochu stresoval, autem je to jedno. Obsah zavazadel mám v hlavě, když jedu na známé místo, kam se balím opakovaně. Nerada se balím na nové místo, kde nevím, co přesně budu dělat a kde. To pak jedu s naddimenzovaným zavazadlem, jak se snažím předjímat všechny možnosti. Ale mám raději přebytek než nouzi.
|
| Jerry G. |
 |
(4.6.2025 11:34:05) Ropucho,
my vozime v kufru dva kotce se psy, Tzn. ze vsechno obleceni a veci se musi vejit do boxu na strechu. Mame presne tasky, do kterych se to musi vejit. Zadne naddimenzovani se nevede. Musis se rozhodnout. Jinak balime jako Federika. Jenom dcera, si bali dva dny predem a rika, ze styl baleni si z nasi domacnosti kupodivu neodnese.
|
| Jerry G. |
 |
(4.6.2025 11:36:49) Uz tu diskutjeme asi tyden a co jsme vsechno probraly (damy).. 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 11:49:02) A zakladatelka je dávno v prachu
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.6.2025 13:38:09) Jerry, psa vozíme jen jednoho, ale jezdíme pouze ve dvou lidech. Třetí člověk se vejde s obtížemi, čtvrtý by se už nevešel.
|
|
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 12:33:37) "...Ale mám raději přebytek než nouzi...." Ano, takhle bych to taky mohla nazvat
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 12:36:40) Taky radši přebytek než nouzi.
|
| Stará husa |
 |
(4.6.2025 12:46:57) Čím jsem starší, tím míň oblečení si beru. Je mi to celkem fuk, co mám na sobě, stejně na mě nikdo nekouká. Když se mi šaty zpoti, tak je večer přeperu a druhý den na večeři jsou suché. Na snídani si beru trictvrtaky a tričko a to si můžu vzít dvakrát, třikrát totéž. Jezdíme jen na týden, takže mi stačí málo.
|
| neznámá |
 |
(4.6.2025 13:20:06) ALe kouká, kouká i po mé babičce a to ji do devadesátky zbývá jen pár let a sousedi s ní flirtují o sto šest. A kouká i po mě a to jsem tlustá. Nesmíš se tak podceňovat.
Za covidu si babička vyšla ven bez zubů s rouškou a byla nadšená, že ji balil takový mladík něco přes šedesát. 
Já na dovolenou beru hodně oblečení, hlavně šatů. Šaty nezapomenu nikdy, ale to ostatní každou chvíli. A hodně oblečení beru i dětem, nemám ráda, když jsou ušmudlaný.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 13:58:05) Jasně, že kouká. Taky koukám po lidech a co maj na sobě. A chci dobře vypadat i kvůli manželovi. Celý rok se pořádně nevidíme nebo doma v pyžamu, tak když jsme spolu týden v kuse, chci vypadat co nejlíp.
|
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 14:12:19) Moje máma (77) mi včera volala, co má dělat, že jí jeden dlouholetý známý, řekl, že se mu líbí, že má peníze a že by ji na rukou nosil
|
| babi_ | 
 |
(4.6.2025 14:35:49) Federiko, no co má dělat... ať pán nejdřív předvede, že ji opravdu unese. Při té příležitosti ho mamka očichá, a pak se uvidí
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 15:06:25) No ona reagovala trochu neadekvátně, protože ji to překvapilo. A taky si právě myslela, že na ni už nikdo nekouká.
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(4.6.2025 15:34:32) Fed, nějak jsem si vzpomněla na Bolkovo: "Irenko, vrááť se, šak já ťa mám rád i bez peněz!"
|
| Beat | 
 |
(4.6.2025 15:53:55) Fed ale to je pěkný. To mamince moc přeju 
Ja právě přemítám, zda jdu balit. Zda vlastně někam dneska pojedeme nebo až zítra
|
|
|
|
|
| TaJ | 
 |
(4.6.2025 23:54:10) Stará huso, já s sebou taky nevozím moc oblečení a s věkem se to ani nijak nemění, řekla bych, že za ty roky je to pořád stejné. Na každou dovolenou s sebou beru tričko s krátkým rukávem, mikinu, dlouhé kalhoty, kraťasy, sukni, lehkou bundu, šátek na krk, plavky, prádlo, ponožky - všechno v přiměřeném počtu, spíš míň, než víc. Jedny pevnější boty, jedny látkové tenisky a sandály. Prostě abych měla na každou variantu počasí co na sebe. A je jedno, jestli jedeme k moři, nebo do hor v ČR.
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
 |
(4.6.2025 11:04:06) Já jsem si kdysi popletla datum odjezdu na dovolenou a klidně jsem si seděla v práci, když tu mi volala kamarádka, že se tedy za dvě hodiny sejdeme. Rychlejší úprk domů a balení kufru jsem nikdy nezažila. A kupodivu jsem nic nezapomněla.
|
| Federika | 
 |
(4.6.2025 11:17:48) Huso jo to se stalo mé sestře. A stává se to, když letíš s cestovkou těmi nočními lety, je tam uvedeno datum následujícího dne, ale na letišti musíš být už večer toho předchozího dne.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(3.6.2025 19:45:51) "žádné zprávy, dobré zprávy"
Také si myslím. Pokud člověk neputuje sám někde v odlehlé divočině, v případě nehody se myslím zpráva dostane k blízkým velmi rychle a spolehlivě. Měla jsem ostatně to "štěstí" to zažít. Takže dokud nikdo nevolá, beru to, že je vše v pořádku. I když se potomek třeba delší dobu nepřipomene. Znervózňuji v mimořádných situacích, jako byla např. střelba na FF v Praze, to jsem byla bez sebe, protože vlastní dítě i nějaké další blízké lidi jsem měla v sousedních budovách. Ale natolik jsou zase příčetní oni, aby se v takové chvíli aktivně ohlásili.
|
| 77kraska |
 |
(3.6.2025 19:52:45) no ja jsem vyšilovala, kdyz byla dcera v daleke exoticke zemi (vychodni Asie), zbytku vypravy uletelo letadlo, ona dorazila sama na ostrov, nemeli jeste ani domluvene ubytovani, to si chteli domluvit tam, ona sam sama, bylo ji 18, fotila se na plazi a pak za tmy na silnici, jak si jde nechat udelat copanky a pak nic - nedostupna
to jsem myslim mela pravo vyšilovat
za dva dny se ozvala, uz meli ubytovani atd.
|
| 77kraska |
 |
(3.6.2025 19:56:31) zrovna ted o vikendu jsme s mymi rodici probirali, kdo v sirsi rodine pred rokem 89 emigroval a jak to jeho rodice prozivali, kdyz vedeli, ze dite uz nikdy neuvidi - a pak ty rodice jeste vyhodili z prace, pokud meli vedouci funkci
nekteri zemreli a potomka uz nikdy nevideli - a potomek jim ani nesmel prijet na pohreb
tak to bych asi hodne spatne snasela
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.6.2025 7:25:10) 77krasko, tohle bylo šílené. Ale ono i v dávnější minulosti probíhalo, že děti odcházely z nejrůznějších důvodů daleko od domova a vzhledem k tehdejším možnostem o nich rodiče dlouho nic nevěděli a zůstávali bez jistoty, jestli je ještě někdy uvidí. My jsme neuvěřitelně zhýčkaní ve všech směrech.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 8:01:38) Třeba když byl manžel na vojně, psali jsme si dopisy.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(4.6.2025 8:15:28) "My jsme neuvěřitelně zhýčkaní ve všech směrech."
a máš pocit, že někdy lidé nebyli? vždycky se to odvíjí čistě od možností... když máš možnost, využiješ ji... ano, dřív nebyly telefony, ale když děti odešly studovat, učit se nebo pracovat třeba do města, vždycky, když se jeden vracel domů, vezl dopisy (vzkazy) od ostatních a zase opačně, když někdo jel do města, vezl dopisy (vzkazy), balíčky pro všechny tam... a když někdo neposlal, věděli rodiče, že je nějaký problém... byli také zhýčkaní, protože bylo normální se ozývat v rámci všech dostupných možností
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.6.2025 8:27:20) "vždycky se to odvíjí čistě od možností... když máš možnost, využiješ ji..."
Souhlasím. A my už máme těch možností tolik, že si nejsem jistá, že nám jejich plné využívání slouží vždy ku prospěchu.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.6.2025 8:35:44) Ale já osobně blahořečím možnosti komunikovat písemně prostřednictvím mobilního zařízení. Je to mnohem méně rušivé než pevné telefonní linky, které převládaly za mého dětství a mládí. O flexibilitě nemluvíc.
|
| mamoch |
 |
(4.6.2025 8:56:16) Přesně tak, my si s rodinou nevoláme vůbec, vždy písemně , když někam jedou stačí mi, "Jsme tu" a když přijedou, tak "Doma"
|
| apo-lena |
 |
(4.6.2025 17:39:49) Syn píše z dovolené: Žiju. Tak každý 3.den. Občas místo toho pošle nějaké fotky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(3.6.2025 19:10:54) Ja teda nikoho nevyvolávám, ale hlasíme, že jsme dorazili "do Brna" i my rodiče.
|
| TaJ | 
 |
(3.6.2025 22:38:17) Inko, přesně, taky se nijak extra neuháníme, ale když jedeme třeba na dovolenou, i jen v rámci ČR, tak prostě po dojezdu na místo zavoláme babičkám, že jsme dorazili v pořádku. Nebo třeba aspoň napíšeme zprávu, ale jedna z babiček nemá mobil, jen pevnou linku, tak prostě zavoláme. Pak se jim třeba ozveme jednou dvakrát v tom týdnu, povyprávíme si, jak se tam máme apod. A když dorazíme domů, tak jen krátce zavoláme, že jsme v pořádku doma. Když jedu na víc dní sama se synem, tak taky po příjezdu dám vědět manželovi, že jsme dobře dojeli. Když syn jede o víkendu někam s kamarádem fotit, i jen v rámci jednoho dne, tak je taky zvyklý se nám občas ohlásit, kde zrovna jsou, protože různě popojíždějí vlakem, kolikrát jedou sami přes půl republiky, kamarád je mladší, než syn, takže mi přijde normální, že během dne párkrát pošle zprávu, že jsou teď zrovna tam a tam, nebo pošle fotku. Nejsou plnoletí a pohybují se kolikrát na odlehlejších místech, tak to nám i jim připadá normální, že se občas ozvou. Vždycky mu říkám, že nemám potřebu ho sledovat, kde všude se pohybují a co dělají, ale že mi stačí jednou za čas dát vědět, že jsou v pořádku.
|
| K_at |
 |
(4.6.2025 5:26:43) Máme to stejně. Dojedeme někam, pošleme zprávu. Tedy třeba na chalupu, nejaký pobyt. Že jedu někde za roh nehlásím. Resp teda dítě, manžel ví, že třeba jedu do IKEA, nebo s někým na kafe. U mm to samé. Dítě je zatím málo pryč na můj vkus, ale že dnes jdou ven s kámoši, to vím. Ono je to mj i o tom, že máme psa. když budu já v háji celý den, musí někdo vyvenčit. Když mám mm přes noc pryč, tak večer fakt nevyvenci.
|
| Beat | 
 |
(4.6.2025 6:16:39) Sedmi, až po dvou dnech!? To by mě mezitím hráblo.. Tohle bylo dřív jednoduší, nikdo nikomu neměl jak dát o sobě vědět a rodiče byli v klidu.
S tou emigraci to muselo být hrozně těžký, a smutný.’
|
|
| TaJ | 
 |
(4.6.2025 7:54:33) Kat, jo, takhle to máme u nás... A syn bývá pryč skoro každý víkend, ne přes noc, ale jedou třeba s kamarádem fotit a odchází ráno v 6 a přijede večer v sedm, nebo i později...přes den jezdí různě vlaky, autobusy, někdy jdou třeba pár kilometrů někam pěšky, na nějaké odlehlejší místo...tak jsem ráda, když se občas ozve, že jsou v pořádku. Vím, že jsou oba zodpovědní a opatrní, ale stát se může cokoliv. Syn s tím nemá problém.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.6.2025 8:25:09) "stát se může cokoliv"
No a když se stane, dozvíš se to. Hlášení, že se prozatím nic nestalo, je jen o málo informativnější než ticho  Ale chápu, že člověk po tom ujišťování touží. Jsou chvíle, kdy to vidím jako hodně opodstatněnou touhu, ale v banálních všednodenní situacích mi to přijde zbytečné.
|
| Jerry G. |
 |
(4.6.2025 8:51:37) Hlášení, že se prozatím nic nestalo, je jen o málo informativnější než ticho  Ale chápu, že člověk po tom ujišťování touží. Jsou chvíle, kdy to vidím jako hodně opodstatněnou touhu, ale v banálních všednodenní situacích mi to přijde zbytečné..
Ropucho,
vnimam to stejne. To neni, ze by mne ostatni nezajimali. Jen proste premyslet o tom, ze nekdo nekam nedojel. Proc? Vliv na to nemam zadny.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 9:00:57) My si pořád voláme a píšeme, tak proč bychom při cestování měli přestat. Volám si s mamkou každý den, s manželem tak 5x, se synem si hlavně píšeme přes WatsApp taky skoro každý den.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(4.6.2025 9:06:09) Takový diskuse tady už byly několikrát. Každej má svý zvyky a není lepší ani horší psát nepsat, volat nevolat. Každej to dělá, jak mu to vyhovuje.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| apo-lena |
 |
(3.6.2025 19:13:00) Anadar, my se takhle hlásíme tchánovi. Chápu to, muž měl před lety vážnou nehodu. Dával se dohromady rok.
|
| Senedra | 
 |
(3.6.2025 19:41:22) Tchyně je schopná během dvou dnů, kdy někam jedeme, poslat pět SMS s dotazem jak se máme a ať si to užijeme a ať se ozveme. Když se švagr pohyboval na jiném kontinentě v liduprázných pustinách, tak chytala záchvaty obav/vzteku/ublíženectví, protože se neozýval, i když nechával doma rozpis, kdy se +/- dostane do civilizace a ozve se... MM zdatně ignoruje, selektuje a občas odpoví.
S mamkou a dcerou si píšeme jen SMS "dorazili jsme na místo určení v pořádku".
|
|
|
| neznámá |
 |
(3.6.2025 19:49:57) Anadar, u nás to samé, prostě si voláme. U manžela to není zvykem a ještě teď mi kolikrát zapomene zavolat, že dorazil nebo se zdrží a já doma šílím, ale už to pochopil a radši volá, lepší než abych volala vynervovaná já.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 23:00:35) Kosatko, rozumím a souhlasím, mužů do 25, kteří by plánovaně zakládali rodinu, bude určitě menšina. A déle to asi logicky odkládají lidé, kteří déle studují a později startují kariéru.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 18:18:51) "Řekla bych, že se od pozdního rodičovství už docela ustupuje."
Inko, je to tak. Minimálně část mladých se vrací k dřívějšímu rodičovství. Ono to není pro každého, odkládat a čekat do středního věku. Každý model má svá rizika, výhody i nevýhody. Biologicky je věk po dvacítce stále nejvhodnější.
|
| monam |
 |
(27.5.2025 20:43:33) Myslím, že doba návratu k tmu mít dítě dříve je pryč. Aktuálně průměr je nad 30 u ženy. A dětí málo, byty drahé a celkově náklady velké. Teď se do zakládání rodin nikdo nehrne.
|
|
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 12:31:09) Rigel, to jsou šokující data, vůbec jsem nic takového nevěděla
Ještě že tohle nevěděl před lety mm, vůbec by se se mnou rozvláčně nebavil o třetím dítěti, rovnou by mi tohle vytisknul a vyvěsil na lednici
|
| Rigel | 
 |
(27.5.2025 12:37:10) Čumčo, co jsem se dočetla v různých článcích, může to mít souvislost s tím, že zatímco žena má zásobu vajíček od dětství, mužům se spermie tvoří neustále, a ve vyšším věku je pak vyšší riziko nějakého poškození.
|
| Zasjaj. | 
 |
(28.5.2025 19:14:28) “ zatímco žena má zásobu vajíček od dětství, mužům se spermie tvoří neustále,”
Asi to není tak známé, protože až se sekvenovanim celého individuálního genomu to vyšlo najevo. Celý lidský genom je sice zmapovaný od roku 2000 nebo tak nějak, ale to byl první nástřel, extenzivně se začalo sekvenovat až později. Až pak se začaly dělat takzvaná tria - celý genom obou rodičů a dítěte. Z toho vyšlo, že každý dítě má desítky ( myslím tak deset až třicet) de novo mutaci. Čili bodových změn genomu, které rodiče nemají. A s věkem otce přibyde jedna ročně. Zhruba. Tak nějak.
|
|
|
|
|
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 11:06:29) Také nevím, kde je problém, na dítě je v nejlepších letech. Mému manželovi bylo 55, když se narodilo poslední dítě, kdyby mu bylo 40, tak zdaleka nekončíme.
|
|
| Monika |
 |
(27.5.2025 11:11:11) To snad ani nemůže být vážně míněná otázka, ne? Dneska, kdy i čtyřicetileté ženy jsou schopné tvrdit, že "až jednou budu mít dítě", s tím, že zatím je čas Pokud ti dva z dotazu chtějí mít víc dětí není žádný důvod si je nepořídit jen kvůli věku.
|
| c Marketa95 |
 |
(27.5.2025 11:52:12) Můj táta měl další dítě po čtyřicítce, po padesátce hodně rychle zestárl, zdá se mi že přestal zvládat... Tak mě zajímá jestli je tohle jen moje ojedinělá zkušenost (nebo mylný dojem) nebo se tady najdou ostatní se špatnými zkušenosti s otcovstvím po čtyřicítce, třeba i z pohledu dětí.
|
| Monika |
 |
(27.5.2025 12:19:02) Market, tak lidé jsou různí, ale obecně většina lidí ve věku 50-60 let (na té dolní hranici jsem už sama, takže jich znám fakt hodně) jsou ještě normálně v kondici a nevidím důvod, proč by nemohli být rodiči školáka... Samozřejmě nějaké limity už mohou mít, ale někdo není schopen/ochoten s dětmi lyžovat nebo jezdit pod stan, na tůry atd. ani ve třiceti
|
| Dari79 |
 |
(27.5.2025 13:25:30) Přesně, můj muž má 55 let a rozhodně vydrží lyžovat mnohem déle, než já... Mě stačí hodinka a půl a pak jdu radši do bazénu a do wellnessu, zatímco on si jezdí na sjezdovce "do tmy".
To není o energii či schopnostech, ale o chuti.
Já bych (ve 46) určitě mimino i malé dítě zvládla, ale fakt by se mi nechtělo. Přece jen je to o něčem jiném, když s dětma řešíš VŠ nebo SŠ (přijímačky, státnice, maturitu), než znovu číst knížky "tohle je autíčko brm brm" a "kravička dělá bú"... Radši budu chodit se synem 14 km denně po evropských městech, než se crcat s kočárem po parku furt dokola a denně a denně a denně nebo ho chytat na klouzačce, aby nespadl nebo později řešit i/y...
Jo, užila jsem si to, jo, asi mě to i bavilo a doufám, že mě to bude bavit zase s vnoučaty za x let... Ale jako netoužím potom, dát si opáčko s vlastním pidi potomstvem. A myslím, že holt i spousta chlapů to tak má...
Ale fakt v mém rozmezí 35-40 jsem opravdu o to druhé dítě stála, a to tak že velmi. To bych si to opáčko klidně dala. Dneska už ne.
|
|
|
|
|
| Jojona | 
 |
(27.5.2025 11:26:35) A chcete oba dítě? Bydlet máte kde, finančně to zvládnete, jste zdraví?
|
|
| Dari79 |
 |
(27.5.2025 11:26:49) Samozřejmě. Měla jsem první dítě, když mě bylo 30 a mužovi téměř 40, a po 5 letech jsem ho ukecávala na druhé (tj. to mu bylo asi 45 let). No, neukecala jsem, to tvrdil, že je už starý... (já si to nemyslím).
Že jsme starý, si myslím až od doby, kdy mě bylo 40 a jemu téměř 50... To už jsem to vzdala. Ale v rozmezí jeho 44-48 jsem ho ukecávala furt. Zabalila jsem to po své 40tce.
|
| Dari79 |
 |
(27.5.2025 11:32:49) Holky, spíš přemýšlím, že jestli je nutná furt antiko... Je mi 46, samozřejmě vím, že náhoda je blbec, ale zase si myslím, že riziko těhotenství je už celkem malé, ne? Už bych se na to ráda "vyprdla". To mám fakt jako čekat až do přechodu? (ono je to spíš hypotetické, muž je pořád ještě vystreslý z rizika těhotenství, že by stejně s tím nesouhlasil, jenom mě už to prostě nebaví...) Je fakt, že těhotná bych nechtěla být ani já, odpočítávám spíš roky do zletilosti a maturity...
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 11:38:37) Dari, já jsem s ní nepřestala a už ani ne kvůli riziku těhotenství. Bez ní jsem nekontrolovaně krvácela, bolela mě hlava, takhle funguju bez problémů. Je ale fakt,že asi nepoznáš, jestli jsi v přechodu. Já si tak nějak byla jistá,že asi už jo,ale nedávno sem byla u gynekologa a ten mi oznámil, že ještě ani náhodou, že ta antkc. nástup přechodu oddálí. Tedy myslím v případě,že bereš pilulky.
|
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 11:54:13) Dari, já bych neriskovala , případné přerušení bych snášela velmi špatně, já to takhle vnitřně mám. Já tedy AK nesmím, žádné hormony, takže "zodpovědnost penaltového střelce" je na disciplinovaném mm, ale kdybych ji směla užívat, tak bych to asi udělala, už kvůli premenopauze
|
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 12:52:47) Já to nedávno řešila s doktorkou a prý určitě do padesáti v mém připadě do pětapadesáti používat antikoncepci. Že každoročně v ČR se narodí pár dětí padesátiletým matkám, průměrný věk pro menopauzu je 51 let a často je to dědičné, moje máme rodila po čtyřicítce, babička také a prababička dokonce ve 48 letech, takže já bych to bez antikoncepce neriskla.
Ještě také říkala, že klesající porodnost po čtyřicítce je spíš mýtus zkreslený tím, že už moc žen rodit nechce a velká z těch, co chtějí dítě se snaží už mnoho let a mají nějaký problém. POrodnost dle ní klesá až později a je to individuální.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(27.5.2025 14:07:10) Antikoncepci jsem brala až do jistoty, že jsem po přechodu. Dporučil mi to gynekolog pro "hladký průchod přechodem". A taky byl, neměla jsem jediný přechodový problém.
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 14:10:37) Já třeba antiko nebrala ani neměla nikdy žádnou a taky jsem neměla s přechodem žádný problém.
|
|
|
| sovice | 
 |
(27.5.2025 14:15:46) Dari, neriskovala bych. S věkem sice klesá šance k otěhotnění, ale stoupá riziko mimoděložního těhotenství, které navíc na začátku přechodu nemusíš zaregistrovat. V posledních pěti letech si tím prošly dvě známé, není to legrace.
|
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 11:29:16) jasně že jo jestli mě něco upřímně mrzí, tak to, že jsem nezvládla se do 40 rozhoupat ke třetímu
zakladatelko, ty ses setkala s nějakými negativními reakcemi?
|
|
| Lenka Pražanda |
 |
(27.5.2025 11:37:39) Asi tu budu výjimka, ale já těmhle starým rodičům nefandím. A to proto, že jsem několikrát v reálu viděla, jak to pak vypadá za pár let. V 50 letech je chlap unavený, nemá ten drive, chce mít klid. Nechce se věnovat prckovi, vyčerpává ho to. Po jednom odpoledni v aquparku, v zoo nebo kdekoliv jinde, odpadne. Plus fakt jak dlouho musí ještě vydělávat aby tu rodinu uživil. Já sama jsem energická, zvládám plno věcí, které mé vrstevnice dávno nedávají. Ale na dítě si už několik let připadám stará. Nezvládla bych tu neustálou péči. A ani nechci. Jsem ráda, že mám děti skoro samostatné a těším se za pár let na vnoučata  Ale jedináček je chudáček. Jestli budou mít od sebe do 4 let rozdíl, tak ať do toho jdou. Pak už jsou to zase dva jedináčci.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 11:40:05) 40 letý chlap je starý rodič?
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 12:01:23) "40 letý chlap je starý rodič?"
Federiko, může být a nemusí. Však se to tu mnohokrát probíralo. Někomu to do vysokého věku vychází, slouží mu zdraví fyzické i psychické, vydělává, partnerství funguje. A někomu to nevyjde, z nejrůznějších příčin, které nelze vždycky předjímat. Pravděpodobnost je taková, že se zvyšujícím se věkem se zvyšují i veškerá rizika, tak to prostě je. I dneska, kdy se máme luxusně a máme tendenci předpokládat, že se správným přístupem jsme minimálně do osmdesáti let za vodou. Každý si musí zvážit sám za sebe, na co vsadí a co riskne.
|
|
| Dana | 
 |
(27.5.2025 12:13:52) Čtyřicetiletý chlap je v nejlepších letech i jako rodič. Já bych váhala tak od padesáti pěti výš. Sama jsem dítě starého otce 54 let a to mám ještě mladší sourozence a u nikoho se žádná psychická porucha nevyskytuje.
|
|
| Monika |
 |
(27.5.2025 12:25:15) Hlavně v dnešní době, kde si skoro každý (a to často i ženy) připadá ve 30 na děti moc mladý, asi není možné myslet vážně, že ve 40 už je zase starý (i když pro ženy to tedy v souvislosti s těhotenstvím už pravda je). Chlapi můžou mít děti klidně od patnácti do šedesáti a starý je na to ten, kdo si starý připadá. Ale aby čtyřicetiletý chlap druhé dítě chtěl, ale "raději už rozumně zůstal u jedináčka"? Co je na tom rozumného?
|
|
|
| kosatka2 | 
 |
(27.5.2025 11:53:14) Tvl, aqapark i zoo zvládají s vnoučaty i mí rodiče, kerým tahne na 70 
Jde o to, jak náročné si to udělají...
A mě to náramně těší, protože tyhle dysneylandy s dětmi nepreferujeme. Můj muž je těsně před 50 a každoročně s dětmi lyžuje, běžkuje i běhá po horách, někdo to nedělá ani za bezdětna, není povinné žít s vrtulkou v ...
David Maxa, českej reformní rabín se narodil, když bylo otci cca 68, což už je celkem extrém, ale nemám pocit, že by žil kvůli tomu blbě a měl marnej život...
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 12:08:02) " aqapark i zoo zvládají s vnoučaty i mí rodiče, kerým tahne na 70 "
Je otázka, jestli vedle toho pečují o ty děti 24/7 a chodí na plno do práce. Ono je něco jiného půjčit si děti občasně a pak je zase vrátit a řádně si odpočinout. Nicméně vitální sedmdesátníci určitě existují, existují i vitální osmdesátníci. Někdo v tom věku klidně může mít více energie a výdrže než padesátník, sama mám takové v rodině. Ale neznamená to vůbec nic univerzálního.
|
|
|
| Fiba71 | 
 |
(27.5.2025 11:54:28)
"A to proto, že jsem několikrát v reálu viděla, jak to pak vypadá za pár let. V 50 letech je chlap unavený, nemá ten drive, chce mít klid. Nechce se věnovat prckovi, vyčerpává ho to. Po jednom odpoledni v aquparku, v zoo nebo kdekoliv jinde, odpadne. Plus fakt jak dlouho musí ještě vydělávat aby tu rodinu uživil. Já sama jsem energická, zvládám plno věcí, které mé vrstevnice dávno nedávají. Ale na dítě si už několik let připadám stará. Nezvládla bych tu neustálou péči."
FUJ to jsou ale hrozný předsudky! "já naopak viděla mladé nevyblázněné otce", kteří mají spousty jiných zájmů než je jejich dítě a s pocitem, že jim něco utíká se rodině vůbec nevěnují. Zajímá je PC, "jejich" život a o sportovních aktivitách nikdy ani neslyšeli natož aby je s dětma provozovali....
V 50 rozhodně muž až na výjimky není stařec a pokud chce zvládne co se sportu zvlášť vše. V mém okolí je naopak spousty starších fungujících mužů a spousty mladších nefungujících... Nehledě na to, že již je většinou zralý muž schopen rodinu zajistit....
Budeš stará a starý tak jak máš staré děti...
|
| TaJ | 
 |
(27.5.2025 12:01:06) Fibo, vidím to stejně...když si představím, že bych ve svém věku už mohla být dávno babička, kdybych měla syna brzy, tak na to se fakt ještě necítím, jsem ráda za našeho čerstvého středoškoláka🙂
|
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 12:11:48) ..."Budeš stará a starý tak jak máš staré děti..."
Fibo, to zní zvláště, ale ono to tak nějak i je
|
| Beat | 
 |
(27.5.2025 12:27:32) Budeš stará a starý tak jak máš staré děti..."
Tohle s neda zobecňovat. My jsme měli děti do 30, Resp manželovi bylo u druheho 32. Je nám 50+ , čekáme první vnouče, měli jsme dost sil na děti a zatím máme dost i na vnouče. Jsme hodně aktivní, ale kolem sebe vidím dost vrstevníků, kteří se už na kdeco “necítí”, a nezáleží, zda mají děti menší, či velké, jako my. Říkají: to víš, po ránu už to není ono, bolí mě tohle a tamto..
Postoj k životu a míru energie tvoří souhrn povahy, životního stylu a zdravotních dispozic
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(27.5.2025 12:45:12) "Je nám 50+ , čekáme první vnouče"
i to je jeden z aspektů - sama si říkám, jestli vlastně budu mít šanci být babička a pokud ano, jestli budu vůbec schopná být pro vnoučata opravdu nějak přínosná babička... když porovnám, co všechno s babičkou zažila nejstarší dcera a co "stihla" nejmladší, je mi to strašně líto... sama si říkám, jestli vůbec dokážu být oporou pro svou nejmladší, až bude mít ona děti... jestli pak na ni nevyjde už jen to příšerné "sendvičové" období (období, kdy člověk musí pečovat ještě o děti a zároveň už o rodiče)
|
| kosatka2 | 
 |
(27.5.2025 12:59:44) Tak babičky 50+ mých dětí rozhodně neměly náladu věnovat se mým dětem, přes den v práci, o víkendu opravovaly chalupy, jezdily na jogové víkendy a v létě cestovaly po světě... To až teď k 70 si děti vezmou na tu chalupu. Jeden dědeček tedy potřebuje sendvičovou péči a je to s ním horší než s dětmi, ale o jeho nemoci víme odjakživa a jeho žena si moc pomoct nenechá...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(27.5.2025 13:02:22) Moje maminka se stala babičkou v 45 a vnukovi se věnovala velmi. Teď je prababičkou a užívá si to.
|
|
|
|
|
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 13:56:03) Tonejsou žádné předsudky,ty hloupá, ale realita!
- Zajímá je PC, "jejich" život a o sportovních aktivitách nikdy ani neslyšeli natož aby je s dětma provozovali.... -
- tak takoví netáhla budou jako otcové nepoužitelní v jakémkoli věku,přesně jak tak to funguje: z mladého volka je jen starý vůl!
Nám s MM bylo oběma 23, když jsme měli 1. dítě, 2. dítě do 25. A naštěstí jsme nečekali na to,až budem tzv. ve vatě, to bychom ty děti museli mít až se 40kou na krku a to fakt nee.A jestli je někdo odpovědný a schopen se postarat o děti,není vůbec o tom, jestli je mi 20 nebo 30.
Naopak dost často se setkávám s tím, že mnozí lidi 30+ uvažují o rodičovství,ale jednu kapsu mají prázdnou a 2.vysypanou, jejich fin.gramostnost a schopnost se zaopatřit se rovná i v tomto pokročilejším věku NULE.Samozřejmě nejedná se o všechny lidi šmahem v řadě,ale tak stejně to je i v kategorii 20+.
Fandím jako Pražanda také mladému rodičovství, ta energie se s rozkysnutýma 35-40letýma matronama nedá srovnávat.
|
| Fiba71 | 
 |
(27.5.2025 14:11:12) No vidíš a já fandím mít děti až se pro ně rozhodnu. Že "vyste" měli je "váš boj".
Já bych v tém udávaném věku děti mít nechtěla a je dobře že neměla. Absolutně mi to nedávalo smysl, měla jsem jiné zájmy a bylo to dobře. Všem v okolí doporučuji. o nic nepříjdou. naopak mé kolegyně s dětma již mimo domov si těžko hledají rozumnou náplň...
Je mi 54 mám dva kusy 18,17. Lyžuju, snowborduju, plavu, potápím se, bruslím, jezdím na kole, hraju všechny možný sporty. Co aktivně nedělám to je dokážu naučit - prohlásila jsem se za specialistu na naučení všeho co sama neumím. Všechno provozuji s nima a opravdu bych v tomto věku "babičkou" být zatím nechtěla. Klidně si ještě 15 či víc let počkám.
Otec dětí každý den jezdí na kole cca 50-60km, hraje tenis, badminton a vše další taky zvládají společně. Veškeré dovolené či aktivity řešíme všichni spolu. Na to být jen ve dvou fakt mám "čas", ale beru že každý je "mentálně nastaven na jiný věk"
Takže každý ať se zařídí dle svého a tyhle "blekoty z pravěku", že "mladí" rodiče jsou pro děti lepší rodiče jsou fakt už trošku mimo....
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 14:26:52) - Je mi 54 mám dva kusy 18,17. Lyžuju,... -
no a to je právě ono, já v 54 svištěla po černých sjezdovkách v alpách,ale narozdíl od tebe si to se mnou naše děti na těch svazích mohly užít mnohem dýl, jelikož já v těch 54 na těch svazích závodila se svými dětmi,kterým bylo 30+! Až budeš mít ty tak staré potomsvo,budeš možná v jeich 30+ už dávno pod drnem, bo mladí umřít mohou,alestarší musí
|
| Fiba71 | 
 |
(27.5.2025 14:46:28) "no a to je právě ono, já v 54 svištěla po černých sjezdovkách v alpách,ale narozdíl od tebe si to se mnou naše děti na těch svazích mohly užít mnohem dýl, jelikož já v těch 54 na těch svazích závodila se svými dětmi,kterým bylo 30+! Až budeš mít ty tak staré potomsvo,budeš možná v jeich 30+ už dávno pod drnem, bo mladí umřít mohou,ale starší musí"
Hele ty "závodnice" jako stařena ve 40 ses rozhodla mít svou pravdu. Já ti jí neberu a s ohledem na tvé i mentální pochody je fakt lepší žes měla ty děti dřív, protože na rozdíl od těch ostatních by tvoje potomstvo strádalo.
Je to ok v pohodě, dál není již třeba vést jakoukoliv diskuzi....
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 14:52:50) Fibo, hele to nic, neber si to osobně, jsi asi 5784., které takto Fern píše
já jsem si upřímně spíš představila, jak rozjařeně jezdí na těch černých sjezdovkách po několika vypitých alpách (Francovkách)
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 15:07:08) chudinko ,mít takové omezené obzory jako ty,ze pod pojmem alpy jsem schopna si představit jen francovky,tak ani ven nevycházím,ne se tím ještě chlubit na veř.foru!
|
|
| Fiba71 | 
 |
(27.5.2025 17:01:38) "Fibo, hele to nic, neber si to osobně, jsi asi 5784., které takto Fern píše
já jsem si upřímně spíš představila, jak rozjařeně jezdí na těch černých sjezdovkách po několika vypitých alpách (Francovkách)"
V pohodě Čumčo. Místní "zapšklá stařena" Fren, která všem rozdává "rozumy" jak ona je ve všech směrech geniální patří již neodmyslitelně k těmto diskuzím. Prostě někde si to sebevědomí zvednout musí. Dopřejme jí to, když jí to reálné okolí už nežere
|
|
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 15:11:50) netřeba,leč možno: holt jedna -potrefená husa- se ozvala a zakejhala 
Je to tak, věk prostě neokecáš!
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(27.5.2025 16:53:41) "naopak mé kolegyně s dětma již mimo domov si těžko hledají rozumnou náplň..."
To nechápu, já jsem začala žít stejně, jako před dětma , jen mám k tomu další dva parťáky
K tématu, druhé dítě jsme měli v manželových 41 letech. Náhodou se dítě dostalo ve škole do třídy samých prvních dětí, takže MM byl pak v 50 letech o generaci starší, než ostatní tatínkové. I když byl v super kondici a věnoval se dětem možná líp, než některý třicátník.
Mně bylo při druhém 33 let, a kdybych to mohla vrátit, měla bych děti dřív, dokud jsem byla fit, v druhém těhotenství jsem byla hodně nemocná, musela jsem v 7.měsíci porodit S.C. a zůstala mi cukrovka.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 16:57:56) "naopak mé kolegyně s dětma již mimo domov si těžko hledají rozumnou náplň..." To někdo napsal? Nechápu, já se tak těšila, až budu moct mít tu "jinou náplň"!:)
|
| Fiba71 | 
 |
(27.5.2025 17:07:58) To jsem psala já Příklad kolegyně o rok mladší syn již mimo domov, pracující bezdětný. Manžel pořád v práci. A tak se tak "poflakuje" a "užívá si", ale sama přiznala, že vlastně nic moc nemá. No což na každou roli si musí člověk zvyknout
Já se klidně dokážu válet a nic nedělat. Na druhou stranu vím, že "zábava" je kdykoliv k dispozici.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(27.5.2025 17:15:47) "Nechápu, já se tak těšila, až budu moct mít tu "jinou náplň"!:)"
Já taky, 25 let ,jak mám mezi dětma ten 7 letej rozestup.
Ale už jsme zase sami, jako za mlada.
Mám zpátky všechny svoje koníčky a manžela v důchodu
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 17:34:11) Evelyn, u nás to nastalo po těch dlouhých letech tak náhle, že jsem tím pořád trochu zaskočená Chci odjet někam na pár dní-nikdo nic nenamítá, všichni se všude vypraví sami, obstarají sami, nepotřebujou mě ve dne, nepotřebujou mě v noci, to je taková úleva
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(27.5.2025 17:43:41) Úleva
|
|
|
| kosatka2 | 
 |
(27.5.2025 17:59:49) Já mám mezi dětma až 10 let odstup a věděla jsem, že mi svoboda už moc chybí, ale zjistila jsem, že moje děti se radši samy pohlídají, než bych jim tam posílala někoho na hlídání (babičky na to nebyly ani v 50+ ani v 60+, prostě se jim vnoučata moc nevešly, leda párkrát za rok) Navíc se mi profesně poštěstilo hlavně co do svobody (+ nastřádaná léta dřiny), takže na svoje mladé rodičovství 25+ už radši ani nevzpomínám, jak to bylo s pěnou u huby, vysílením, vyčerpáním, sociální izolací...
|
|
|
| TaJ | 
 |
(27.5.2025 18:28:19) Federiko, tak to já si zatím užívám, že máme dítko ještě doma, ale na druhou stranu určitě nebudu mít problém najít si nějakou jinou náplň života, vlastně částečně to je už teď, syn už nás nepotřebuje zdaleka tolik, jako dřív, čím dál víc je pryč někde s kamarádem, nebo i když je doma, tak o něm vlastně ani nevím a věnují se svým zájmům.
|
|
| monam |
 |
(27.5.2025 21:03:31) MOje kamarádka měla dítě ve 21, zůstala s ním sama. Před 40 přišla krize, dítě dospělé, ona sama. Dítěti už je přes 30 a ona to stále nevydejchala, nenašla si jinou životní náplň. Ne že by seděla jen doma, to ne, ale nežije nijak aktivně a má pořád pocit, že jí život protekl mezi prsty.
|
|
|
|
|
| Fiba71 | 
 |
(27.5.2025 14:14:55) "Fandím jako Pražanda také mladému rodičovství, ta energie se s rozkysnutýma 35-40letýma matronama nedá srovnávat."
Jestli jsi byla Fren "rozkysnutá matróna" kolem 40 tak to pak beru -podle sebe soudím tebe. Bylo pro tebe tedy lepší mít děti v ranném mládí. Hold ne každému je dáno být svěží dlouho.....
|
|
|
|
| TaJ | 
 |
(27.5.2025 11:56:42) Lenko, nemyslím, že jedináček je chudáček. Můj manžel je jedináček a nikdy mu sourozenec nechyběl. A že by byl rozmazlený a sobecký, tak to už vůbec, neznám kolem sebe člověka, který by byl tak empatický, přátelský a ochotný vždycky pomoci apod. A náš syn je taky jedináček, v životě se po sourozenci neptal, netoužil po něm, je spokojený sám. Má dobrého kamaráda a to mu stačí. Někdy je dobrý přítel víc, než sourozenec...
|
| c Marketa95 |
 |
(27.5.2025 12:06:08) Byla jsem jedináček do 12 let a vůbec mi to nevadilo, nicméně mám kamarádku, která je jedináček a tvrdí, že jí v dětství bylo smutno, že je sama, ale do to se jako těžký introvert nedokážu moc vžít.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 12:17:10) kdysi jsme to probírali s vrstevníky v hospodě, zrovna jsme se náhodou sešli čtyři jedináčci u stolu, ostatní ve třídě sourozence měli. Za 4 roky sš svoje vrstevníky poznáš - jak komunikují, jak moc ne/jsou solitérní
vzorek je to malý, aby měl vypovídající hodnotu, ale shodli jsme se na tom, že fakt jsme trochu jiní, je to na nás vidět, že jsme jedináčci
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 12:14:58) "Někdy je dobrý přítel víc, než sourozenec..."
Může být. Každopádně člověk, který sourozence nemá, prostě jinou variantu nepozná. Sourozenecký vztah se může povést a nemusí, může se měnit v průběhu života, to je také individuální.
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 12:24:49) "Sourozenecký vztah se může povést a nemusí..."
ale "i cesta je cíl" , i když se sourozenecký vztah úplně nevydaří, pořád je v tom člověku pozitivně vepsané, že se o pozornost rodičů musel dělit, odlišného a ne úplně milovaného sourozence se naučil respektovat, umí čelit situaci, kdy je upozaděn/upřednostněn, občas sourozenci i přes veškeré odlišnosti a neshody vyšel vstříc (dobrá vůle), jindy si na něm nacvičil asertivitu
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 12:32:49) Čumčo, ano, to je pravda, jedináček má lepší příležitost žít si od mala pohodlně jako solitér. Klidně ale může být i přátelský, družný a výborně socializovaný, když k tomu má povahu a dostatek kontaktů s jinými dětmi v širší rodině i mimo rodinu.
|
|
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 12:02:22) "Po jednom odpoledni v aquparku, v zoo nebo kdekoliv jinde, odpadne."
Desetileté dítě si do aquaparku, zoo nebo jinam zajde i se svými vrstevníky, už mu jen uděláš taxikáře. Hlavní je, jestli doma najde rodiče, který ho má rád, i když celodenní výlet po zoo by ho netěšil, rád si s dítětem povídá, hraje deskovky, pomáhá s dú a tak...
|
| Lenka Pražanda |
 |
(27.5.2025 12:54:29) To je to co jsem myslela. V pozdějším věku je rodič unavený z práce. Místo odpočinku se musí věnovat školákovi. Často je to ještě taxikařina na kroužky. Činnosti, které jsou vyčerpávající a v 50+ tam ta energie už není jako ve 40 
|
| Čumča. | 
 |
(27.5.2025 13:02:41) rozumím, Lenko, já jsem se spíš snažila vyjádřit, že rodič není totéž co trenér nebo lektor volného času,
a i když sport nebo jinou zábavu deleguješ na DDM, sportovní klub, skaut, pořád je zásadní to, že máš dítě rád, bylo a je chtěné a rád se mu běžně věnuješ,
nemusí s tebou 50letý táta pravidelně hrát fotbal, může ti i jenom fandit na tribuně, ono se tolik nestane
|
| Lenka Pražanda |
 |
(27.5.2025 16:19:37) Tím věnovat se školákovy myslím školu Učení, úkoly. Ono to zabere dost času a energie každý den. A po celém dni v práci to je dřina, ne že ne. Zvlášť když tam je ještě ta složitá logistika jako dojíždění. Není to teorie, vidím to na vlastní oči jak to ti 50+ nedávají, jak je to vyčerpává  Zase aby nedošlo k omylu, nefandím rodičovství ve 20. To jsou mlaďoši nevyzrálí, často studující. I když znám i výjimky v těchto řadách. Ale to jsou opravdu výjimky, kdy jsou oba rozumově i finančně vyspělí.
|
| Federika | 
 |
(27.5.2025 16:38:45) Lenko, tak učení, úlohy, to si přece většina dětí dělá sama.Nebo když má rodič dítě ve 40, tak po té padesátce taky už většinou pomáhat nemusí.To bych asi jako problém neviděla. No a u nás třeba u tatínka by to bylo vždycky fuk, nikdy s dětma jejich školu neřešil
|
|
| Fiba71 | 
 |
(27.5.2025 17:15:03)
Já teda nevím, ale na ZŠ nevím že chodili do školy vyjma přípravy na Cermat. Na gymplu už to vědět ani nechci je to jejich boj. A úplně stejně by to bylo pokud bych děti měla ve 20. I když chápu, že ne každé dítě musí být standardní.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(27.5.2025 19:54:34) "školy vyjma přípravy na Cermat. Na gymplu už to vědět ani nechci je to jejich boj"
No a připouštíš si, že gymnazista není standard?  Že nemusíš mít "nestandardní" dítě, abys tu školu s ním řešit musela? Je mnoho dětí, které krásně zvládnou i SŠ a maturitu, ale potřebují na ZŠ pomáhat s učením... Když se na ně rodiče vybodnou (nezájem, únava, jiné starosti...), nemají pak šanci to zvládnout samy... Je super, že ti všechno tak hezky vyšlo ale jako norma se to brát nedá
|
| Fiba71 | 
 |
(27.5.2025 20:40:21) To připouštím učení jsem neřešila. Nadruhou stranu jsem řešila jejich "aktovky" a dělala jim "kedyho" nemělá jsem silu zase řešit co neměli ci zapomněli tak jsem jim byla neustále v patách.
Je to vůbec nezajímalo a klidně by se na spoustu věcí vykaslali.
Přes vsechna varování, že si mají na to přijít sami jsem nepolevila a ejhle již jsou zcela v pohodě a samostatni ve všech ohledech víc jak dost.
Prostě každé dítě je jiné a každé rodič má jiný potenciál.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(27.5.2025 21:17:47) O jednom dítěti jsem ani nevěděla, že chodí do školy, četlo a počítalo už ve školce, encyklopedista, ale zas mělo jiné mouchy , druhé dítě hodně sportovně nadané, klackař, ale ve škole stálé průšvihy, nakonec oba mají 8g a Karlovku.
Používám rozdělení na enc.a klackaře dle Monty
Když jsem to kdysi četla dceři, tak prohlásila, že je jasnej klackař
|
| babi_ | 
 |
(27.5.2025 21:29:36) Nebyl encyklopedista Normandista? Mám jednoho z prasynovců pravého doslovného Normandistu! - fakt ve školce kreslil (když už tedy něco musel) vylodění u Normandie (ale tedy s lítáním s klackem po lese taky nemá problém).
Ohledně věku dnešních rodičů: syn měl první dceru ve 23, druhou ve 26, ovšem partnerku má o 6 let starší. Nesvědčí to vůbec o ničem jiném, než že se mají rádi, jsou spolu dlouho, a vztah nazrál k rodičovství.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(27.5.2025 21:47:54) No jo, asi Normandista , to jsem byla já, dokonce jsem měla vlastnoruční dějepisnou kartotéčku
MM byl prej klackař a dcera je tatínkova holčička
|
|
|
|
|
|
|
|
| neznámá |
 |
(27.5.2025 13:05:02) V tom případě jsem byla stará už ve dvaceti a o manželovi ani nepíšu, ten toto nezvládal v petatřiceti natož teď.
Ale tak u školáka řešíš školu, zabaví se sám, na kroužky se také dopraví sám (alespoň u nás, nikomu netaxikařím a nevím, že by to někdo dělal), má kamarády a v našem případě i sourozence, to mi asi přijdou horší školkové děti, které vyžadují i hru s rodiči a puberťáci potřebují jem hodnějídla a peněz, toho doma už téměř nevidím.
Já jako výhodu pozdějšího rodičovství vidím finance a zázemí, nemusíš řešit jestli pojedeš na dovolenou nebo pořídíš třeba novou střechu, nemusí počítat kolik peněz zrovna můžeš utratit za dětské boty.
|
|
| Monika |
 |
(27.5.2025 13:05:13) Lenko, tak lidé jsou různí v různém věku. Mnoho mladých otců má sice spoustu sil, ale věnují je často něčemu jinému než dětem, např. vlastnímu sportu či jiným zájmům, budováním kariéry v práci, kamarádům ... Pro doprovod dětí na kroužky potřebuješ spíš čas než síly, ne? Je to taky docela častá náplň spíš prarodičů než rodičů, jsou-li prarodiče k dispozici...
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(27.5.2025 11:46:11) To je nezodpověditelný dotaz. Věk je jen jedna proměnná, u každého páru hraje roli spousta dalších věcí. Někteří lidé si každopádně děti pořizují i po čtyřicítce, muži i ženy. Musí vědět, co chtějí a co riskují. Představ si vaši rodinu do budoucna, s jedním dítětem nebo se dvěmi, jaké scénáře připadají v úvahu. Všechno předjímat nelze, život se někdy prostě děje a člověk nemá všechno ve svých rukou. Ale velmi zjednodušeně vzato, děti potřebují cca dvacet let funkční rodiče nebo alespoň jednoho.
|
|
| TaJ | 
 |
(27.5.2025 11:48:47) To záleží na vás, jak moc to druhé chcete, jak staré máte to první apod. My měli první dítě v mých 34 a manželových 38 letech. A kdyby to první nebylo tak náročné, tak bychom možná ještě jedno měli. Ale první roky jsme si to neuměli vůbec představit a potom už by zase mezi nimi byl velký rozdíl a taky my už jsme byli starší.
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 14:07:41) - ....a taky my už jsme byli starší. -
- no a to je právě jedna z nevýhod pozdního mateřství,když se má 1.dítě narodit až kolem 35ti.
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(27.5.2025 12:38:49) v první řadě bych se podívala, jak je na tom manželova rodina... jaké jsou předpoklady dožití, jak jsou na tom s nemocemi, především těmi nemocemi stárnutí... a čím se manžel živí... ono bude něco jiného, když má chlap ještě vitálního dědečka, co ve svých 80 letech jezdí po světě, lyžuje, leze po horách nebo jestli jeho otec v 60 letech špatně chodí, má cukrovku, vysoký tlak, nadváhu... je něco jiného, jestli je chlap vysoký manažer a má za sebou dva infarkty a nějaké to vyhoření nebo jestli dělá něco, co ho baví, a má dost prostoru a energie na své další koníčky... záleží i na vašem životním rytmu, na věku prvního dítěte, ekonomické situaci, jestli platíte hypotéku a jedete na krev a vidina splacení je v řádu desetiletí... no a totéž platí i o tobě... dítě vás bude potřebovat oba nejméně 20 let, přičemž těch posledních cca 5 může být extrémně náročných na psychiku i finančně... sama mám poslední dítě v 35 a někdy si říkám, že to bylo pozdě, obzvláště kombinace prostředního dítěte v pubertě a nejmladšího na počátku puberty, to je chuťovka, kterou bych si možná i odpustila (samosebou kecám, jasně že je miluju a nedala bych je za nic na světě ) bohužel jsem podcenila genetické předpoklady a zdá se, že stárnu mnohem rychleji, než jsem počítala - stejně jako moje maminka a zřejmě i další ženy v její rodině (co vím, věk dožití byl kolem 60-65 let)
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(27.5.2025 14:19:45) klidně bych do toho šla 😊
|
|
| Fern |
 |
(27.5.2025 15:04:06) 40+ může být 41,ale taky 49,a to je taky rozdíl,že...
Každopádně ve věku kolem 40ky už dost lidí bývá za poločasem svěho života,takže úvahy o pozdním rodičovství jsou na místě a to z mnoha důvodů.
A pokud 40ník se v tomto věku do rodičovství už úplně nehrne, plně ho chápu,má rozum.
|
|
| K_at |
 |
(27.5.2025 15:18:39) Jasně. Pokud chcete oba, tak normální věk.
|
|
| sally | 
 |
(27.5.2025 17:51:26) No jde o to, jestli chcete druhé dítě nebo ne. Manželův věk s tím nemá až tak moc společného, ne? Zvlášť jestli jedná "jen" o čtyřicítku. Nevidím rozdíl mezi chlapem v osmatřiceti a dvaačtyřiceti....
|
|
| Persepolis | 
 |
(28.5.2025 7:10:03) Znám chlapa, co si pořídil tři děti(napodruhé to byly dvkojčata)po šedesátce a ze začátku to zvladal dobře. Dneska už mu je sedmdesát a ten věk, ubýtek energie je už hodně znát a veškerá péče a starost o děti je na jeho, o více jak 20 let mladší parnerce, ale ve čtyřiceti ,to je přeci mladej chlap. Každopádně v tomhle ti asi těžko bude někdo radit. To ty musíš vědět, jak na tom oba jste a na co se ještě cítíte.
|
| c Marketa95 |
 |
(28.5.2025 12:23:23) Je mu 42, takže když se zadaří hned, bude mít prvňáka v padesáti, adolescenta po šedesátce...Můj děda byl mladší když jsem se narodila, takže mi v tomhle směru moc mladý nepřijde.
|
| Stará husa |
 |
(28.5.2025 12:25:52) Marketo a jak se na to dívá manžel?
|
|
| Monika |
 |
(28.5.2025 12:35:12) Marketo, ale zase uznej, že být ve 42 dědečkem je extrém a ne situace, se kterou bys měla srovnávat, ne? Manžel to druhé dítě chce nebo nechce? To bych já osobně viděla jako zásadní, abyste ho oba chtěli a ne zvažovali, jestli je to "rozumnné".
|
| c Marketa95 |
 |
(29.5.2025 0:11:24) Ne, to opravdu neuznávám, děda měl mámu v 21 letech, ona mě též, na rodičovství po dvacítce nevidím nic extrémního. Manžel by druhé chtěl, já také, jen se bojím, jak bude v budoucnu zvládat.
|
| K_at |
 |
(29.5.2025 8:04:49) Marketo, I vy někteří tady, chcete naplánovat něco, co nelze. Rodičovství přece není o tom, jestli můžu s dítětem brázdit sjezdovky a jezdit na bruslích. Marketo, vy si zkuste uvědomit i to, že ten s problémem můžete být v budoucnu klidně vy. Jsou maminky, které tu navzdory nízkému věku už nejsou. Mladí otcové, kteří odešli. Mladí rodiče, kteří mají dítě vyžadující celoživotní velkou péči. Prostě chcete záruky tam, kde neexistují. Chcete oba. Máte asi zázemí. Mluvíte o tom. Víte, co to je mít dítě. Víc toho nevymyslite.
|
| Beat | 
 |
(29.5.2025 8:21:22) Kat, jo, to je jasny. Nikdo nevíme dne ani hodiny. Ale ideální věk pro rodičovství je proste téma, jak je vidět z počtu komentářů.
Za me jsou podstatny neoddiskutovatelné zdravotní a obecné předpoklady. To, ze někdo napíše :mela jsem dite po 40, je zdravé a geniální a ja to zvládám levou zadní , pro me neni relevantní informace.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(29.5.2025 8:38:29) kat, jasně, trocha fatalismu je asi pro život nezbytná... ovšem současnost nám dává docela dost prostředků, jak svůj život směrovat alespoň plus mínus nějak podle vlastní volby  a se svobodnou vůlí a vlastní volbou jde ruku v ruce pocit zodpovědnosti... já to váhání chápu - sama bych si řekla, že když tolik váhám, je to znamení... ani ne tak znamení shůry, jako spíš zevnitř... že mě nějak brzdí vlastní hlava, podvědomí... druhá věc je, že neexistuje obecně platná pravda, nejsou žádné tabulky... vždycky půjde o konkrétní lidi... za sebe bych se opírala o genetiku, předpoklady podle předků a rodinných predispozic... a především se neupírala k období po narození dítěte, ale na dlouhodobý horizont - je jedno, jestli si člověk dokáže jít hrát na pískoviště s batoletem, ale není jedno, jestli pro něj bude oporou v pubertě a při vstupu do samostatného života (a to je něco, na co se rádo zapomíná při podobných diskuzích)
|
| Buřt |
 |
(29.5.2025 8:41:38) To jo, Rose, ale ta podpora při vstupu do samostatného života už přece není fyzická, ale mentální, někdy i hmotná. To na věku zas tak nezáleží, ne?
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(29.5.2025 8:51:43) "už přece není fyzická, ale mentální, někdy i hmotná. To na věku zas tak nezáleží, ne?"
tak to opravdu nesouhlasím... především mentální podpora je podle mne opravdu hodně závislá i na věku... popravdě mám dojem, že cca kolem padesátky se ta mentalita člověka začne měnit dost a po šedesátce ještě výrazněji... jasně, tady jsou všechny dámy a jejich okolí svěží a fresh a vypadají o 10 let mladší a cítí se v 50 lépe než ve 20, ale široká realita je prostě jiná...  třeba švagr, je mu 62, fyzičku má celkem ok, ale dědkovatí mu hlava - je nerudný, snáz se unaví, neudrží pozornost, nevlastní dcera ho začíná snáz rozčilovat (je jí asi 9), nerozumí tomu, co ji baví, nechce se už učit nové věci, ujíždí mu vlak a on se ho už nechce snažit dohnat... začaly mu vadit vysoké tóny, špatně snáší její ječák (na druhou stranu ječák má holka po mamince, takovou si ji našel )... myslím, že to je nakonec mnohem větší problém, než kdyby si s ní nezahrál fotbal - ten s ní hraje pořád
|
| c Marketa95 |
 |
(29.5.2025 9:15:14) Ano, puberťák nepotřebuje fyzickou podporu, ale psychickou. Videla jsem na svém tátovi, jak se s padesátkou hodně změnil, začal být nervózní, protivný, výbušný...
|
| Buřt |
 |
(29.5.2025 9:33:36) Rose, máš pravdu, chlapi se fakt po padesátce stávají nerudnějšími, ztrácí trpělivost. Dost překvapeně to sleduju na svým tátovi, je mu lehce přes 60, miluje děti, nebo teda vždycky miloval, ale teď na poslední vnoučata od bráchy najednou už vůbec nemá trpělivost, pořád se rozčiluje kvůli blbostem - dost nás to všechny překvapuje. Ale fyzicky je zase zcela fit
|
| Buřt |
 |
(29.5.2025 9:37:58) Dnes na mě někde vyskočila z médií Hana Třeštíková, je jí 43 let, každým dnem má porodit první dítě z umělého oplodnění, dítě tedy nebude mít otce. Jak se na to díváte? Já sjí rozumím, taky bych toužila po dítěti, kdybych ho neměla. Jsem ráda, že to jde, i když nepotkala vhodného muže ve správný čas. Značka ideál to není, ale třeba někoho ptoká v dalších letech. Asi bych to tedy chtěla udělat před čtyřicítkou, ale asi pořád čekala...
|
| Federika | 
 |
(29.5.2025 10:16:21) Buřte, jak píšeš, značka ideál to není, ale proč ne... Děti dnes běžně vyrůstají v neúplných rodinách všelijak namíchaných rodinách,mají péči, nemají péči, je o ně dobře postaráno, není o ně postaráno vůbec. Věk matky otce, umělé oplodnění, úbytek testosteronu u otce všechno to jsou vlastě maličkosti Důležité je, aby dítě bylo vychováváno. s láskou, obklopené lidmi, kterým může důvěřovat, aby nestrádalo fyzicky, psychicky i materiálně... Nerudní tatínkové bez trpělivosti na dítě můžou být i ti dvacetiletí.
|
| Jerry G. |
 |
(29.5.2025 10:33:36) Důležité je, aby dítě bylo vychováváno. s láskou, obklopené lidmi, kterým může důvěřovat, aby nestrádalo fyzicky, psychicky i materiálně... Nerudní tatínkové bez trpělivosti na dítě můžou být i ti dvacetiletí.
Federiko,
souhlas. Jeste me k tomu napada, ze dospeli clovek se proste chova podle situace. Idealni to neni uplne nikdy.
|
| Jerry G. |
 |
(29.5.2025 10:43:58) Jeste mi ted doslo, ze MM bylo 58, kdyz jsme si brali domu, tezce traumatizovanou 13 letou pubertacku. Je fakt, ze nas ani jednoho nenapadlo, ze je na to stary..
|
| neznámá |
 |
(29.5.2025 10:49:57) Jerry, já mám pocit, že zakladatelka tak uplně dítě nechce, kdyby o něm fakt toužila, tak ho má a neřeší věk partnera, který je v pohodě.
|
| TaJ | 
 |
(29.5.2025 12:30:18) Neznámá, vidím to stejně - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody...tím jsem se vždycky řídila, když jsem se u něčeho nemohla rozhodnout. Tam, kde jsem pořád viděla nějaké mínusy, tak jsem si potom vždycky uvědomila, že to vlastně tak nechci. A když jsem něco opravdu chtěla, tak jsem prostě hledala všechny důvody a způsoby, aby to šlo...
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(29.5.2025 10:54:34) jerry, no jenže v tom je ten rozdíl... když to člověku přijde do cesty, je to úplně něco jiného, než když se vědomě rozhoduje předem 
|
| Jerry G. |
 |
(29.5.2025 11:15:05) Rose,
ja jsem byla ctyrikrat na umelem oplodneni kvuli druhemu diteti. Kdyby to vyslo tak mame doma 17 letou bio dceru. Taky jsem absolutne neuvazovala,ze je MM na to stary.. Coz nikomu nevnucuji, kazdy vi nejlip koho ma doma. Jo jeho vrstevnici vedou prima predduchodovy zivot, kdy maji plno sil a zabezpecene deti. No to mi nemame, Ale zas, abychom kvuli tomu ty deti nemeli.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(29.5.2025 11:26:04) jerry, jasně... tohle jsou stejně vždycky jen obecné řeči  my máme třetí dítě především proto, že se mi totálně zbláznily hormony z tělíska mirena úplně jsem zešílela a tlačila na muže, že prostě nutně potřebuju třetí dítě nakonec povolil, tělísko šlo ven a že uvidíme... no a během asi dvou měsíců jsem se srovnala, uklidnila, vyhodnotila že to bylo šílenství a že vlastně naše dvě děti jsou právě tak akorát... naplánovala jsem si termín na znovuzavedení nehormonálního tělíska a zjistila, že jsem těhotná to bylo překvapení  a jasně že jsem ráda, že tu naší nejmladší máme, je báječná a skvělá a měli jsme ji prostě napsanou v osudu ačkoliv tu obhajuju to racio při volbě ne/mít děti, jsem v tomhle sama fatalistka... což ovšem neznamená, že bych ještě někdy riskovala byť jen chvíli bez tělíska (nehormonálního!)
|
| Federika | 
 |
(29.5.2025 11:32:50) Já si třeba vůbec nedovedu představit, že bych naše třetí dítě, dceru, neměla. Tu, co jsem měla před 40, byla plánovaná, přesně takhle a nikdy jsem neměla pocit,že jsem do toho jít neměla.
|
|
|
|
|
|
|
|
| neznámá |
 |
(29.5.2025 10:37:19) Třeštíková někde říkala, že se o dítě snažila i dřív, ale nešlo to a také říkala, že to dítě má otce, který se na něj těší, akorát spolu nebudou žít, takže stejně jako rodiče 50% dětí. (nebo více, rozvodl je prý 50%) Vnímám to jako v pohodě, jsou případy, kdy nechápu, proč mají dítě a řeknu si "chudák dítě", ale tento případ to není ani náhodou.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(29.5.2025 10:40:35) "je jí 43 let, každým dnem má porodit první dítě z umělého oplodnění, dítě tedy nebude mít otce. Jak se na to díváte?"
Dívám se na to jako matka, která měla to štěstí, že si splnila touhu po mateřství přirozenou cestou do třicítky. Takže nevím, co by se mnou dělalo, kdybych ve čtyřiceti neměla partnera ani dítě. Teoreticky vzato mi cílené single rodičovství přijde sibecké, ale třeba bych byla také sobecká, nevím.
|
| neznámá |
 |
(29.5.2025 10:47:41) Tak ono to není běžné single těhotenství, otec kamarád, který bude jako otec i fungovat. Dle mého to může být pro dítě i lepší než když se dva dva partneři/milenci/manželé nedokáží domluvit. Uvidíme, jak to bude fungovat, ale kdyby neprozradila detaily, tak by to bylo naprosto běžné těhotenství a celkem běžný model výchovy dítěte.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(29.5.2025 11:05:28) Neznámá, já vůbec nevím, kdo dotyčná je a jakou má situaci. Obecně vzato jsem konzervativní člověk, který hledí na různé typy alternativního asistovaného rozmnožování s rozpaky. Vidím sporné etické otázky a nevím, jestli je argumentem fakt, že i rodiny založené přirozenou cestou nejsou vždycky ideálně funkční. Ale to je teorie a nevím, co bych dělala, kdyby se mi mateřství přirozenou cestou nevydařilio.
|
| Čumča. | 
 |
(29.5.2025 12:41:34) "nevím, co bych dělala, kdyby se mi mateřství přirozenou cestou nevydařilo."
já tuším, jak by mi bylo, byla bych absolutně zoufalá, tolik let se snažit o dítě je válka o samých prohraných bitvách, musí to být absolutně na mašli, žena možná silně pochybuje o svém ženství, o své existenci, vnímá svoje tělo jako zrádce...
jestli jsem svoje tělo začala někdy vnímat velice pozitivně (do té doby se mi absolutně nelíbilo, úplně blbá jsem byla), tak když vytvořilo zdravé dítě a dál ho kojením zdárně vyživovalo - tehdy jsme se definitivně "spřátelili"
lidí, kteří se tolik let snaží o dítě a marně, je mi strašlivě líto
|
|
|
|
|
|
| K_at |
 |
(29.5.2025 9:54:47) Buřt, I muži mají přechod. Ubývá testosteron. Snad údajně to může být i takový výkyv, že může nastat i depresivní stav.
|
|
|
|
|
|
| K_at |
 |
(29.5.2025 8:51:47) Rose, ale to ti přece nikdo právě nezaručí. Ten chlap v cca 42 opravdu neví, kde bude za 12-15 let. Nikdo to neví. Navíc teda když už to dítě máš, nezbývá, než prostě nějak fungovat. Což může být ten hnací motor zrovna v jejich případě. Ale jinak pokud si nejsou jistí, tak je úplně ok prostě druhé dítě nemít. Určitě lze ošetřit aspoň takové ty věci typu pojistka pro dlouhou neschopnost. Pro nějaký fatální úraz atd.
|
| Stará husa |
 |
(29.5.2025 9:05:57) Já si myslím, že buď to dítě chtějí, nebo nechtějí. Tady se nelze rozhodovat pouze rozumem, protože argumentů pro i proti je tak zhruba stejně. A nikdo nemá křišťálovou kouli, aby viděl do budoucnosti, jak na tom bude otec za 10-20 let.
|
| TaJ | 
 |
(29.5.2025 9:35:02) Stará huso, přesně tak...a nemůže to vědět ani matka, jak na tom bude za pár let, to neví nikdo z nás, v jakémkoli věku...nikdy nevíš, co se stane. Takže čistě rozumem, to by pak člověk to dítě neměl nikdy...
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(29.5.2025 9:16:47) kat, když o tom tak přemýšlím, říkám si, že i hypotéku lidé zvažují většinou zodpovědněji, než zda přivést na svět dítě
|
| K_at |
 |
(29.5.2025 9:55:43) Rose, tak to bychom vymřeli asi už před v době lovců a sběračů.
|
|
|
|
|
| Dari79 |
 |
(29.5.2025 8:44:39) Přesně tak, až na to, že si myslím, že reálně to dítě nechtějí (nebo aspoň jeden z nich)... Protože když dítě chci, tak nevymýšlím, jak to nezvládnu.
Ale přemýšlím, jak to zvládnu (co práce, co prostory, co peníze, co starší sourozenec, co a jestli babičky...). A nebo nepřemýšlím vůbec, protože ta touha a potřeba je tak silná, že si složitosti nepřipouštím...
Pokud má zakladatelka v hlavě jako ideál koncept, že děti ve 20, tak nechápu, proč si teda rovnou v tom věku nepořídila 2 nebo 3... A nemusela by mít pocit, že jsou na to starý.
I přes desítky ujištění z naší strany, že jiní "staří" otcové to bez problémů zvládají. Tohle ona nechce slyšet - ani jednou nenapsala něco ve smyslu - to je super, hrozně se mi ulevilo, nejsme "tak staří" a i starší tátové to zvládají.
Chce si potvrdit svůj dojem, že jsou staří. Tak prostě jsou. To, že naši chlapi to zvládají, fakt neznamená, že to zvládne ten její. Třeba je fakt ve 40, zrovna ten její "starej a pohodlnej".
Taky se jim může narodit komplikované, nedejbože ne zcela zdravé dítě, nebo bude stačit uřvané a nespavé... Nebo (pro mě nedejbože) extrémně sportovně nadané a bude se s ním furt muset jezdit někde po tréninkách, závodech, soustředěních... Nebo fakt s nějakou poruchou učení a bude se se ním muset dřít škola...
Nebo trojčata.
Nebo jí muž zdrhne za jinou.
Nebo umře při autonehodě.
Nebo ona umře při autonehodě.
Nebo přijde o práci.
Nebo, nebo, nebo, nebo....
Jestli to dítě chcete, běžte do toho. Fakt starý nejste.
Jestli nechcete, tak nehledej hloupé výmluvy, těch se najdou desítky. Vždyť není povinnost mít víc dětí a není nás málo, matek jedináčků... I s jedním dítětem se dá žít moc pěkně. Je naprosto v pořádku říct - hrajeme si s myšlenkou na druhé dítě, ale teď se nám žije moc hezky, nechce se nám vracet do módu plín a řevu, nebo si na dalších 20 let zadělat na nové povinnosti a co kdyby se to nějak zkomplikovalo?
(ale i tak tvůj muž, v rámci krize středního věku, která nejspíš v příštích 10 letech přijde, tě může opustit a pořídit si to další dítě s nějakou jinou, no ne? Nebo tě naopak ta touha po dítěti přepadne za rok, za dva a to už on třeba nebude chtít, že je starý...)
Život přece není předvidatelný a komplikace k němu patří. Ale už dítě máš, tak snad víš, jak skvělá to je věc, i když je to někdy na zabití, někdy ryješ čumáčkem zem únavou, stojí to strašnýho času, peněz, energie, tak to přece 1000x stojí za to.
Jinak ze statistiky z r. 2023 ve věkové skupině 40-44 let u otců je to asi 11% všech otců narozených dětí. Ještě starších otců je to 5,5%. Tj. lze říct, že tvůj muž by byl ve skupině cca 16,5% ze všech otců stejného či staršího věku. To opravdu není žádná rarita. Matek od 35 let výš je dokonce cca 23,5%.
|
| Dari79 |
 |
(29.5.2025 8:45:40) Hele, u té statistiky za r. 2023 mě ale zaujalo toto:
Z podkladového souboru narozených dětí za rok 2023 lze uvést také informaci o dosaženém vzdělání rodičů. Uvedení stupně vzdělání není povinné, neuvedlo jej 7,6 % matek a 17,1 % otců. Z rodičů živě narozených dětí, kteří tento údaj uvedli, mělo základní vzdělání včetně nedokončeného 7,0 % matek a 3,8 % otců, střední vzdělání včetně vyučení uvedlo 11,6 % matek a 21,0 % otců. Na střední vzdělání s maturitou dosáhlo 29,7 % matek a 35,0 % otců, vyšší odborné vzdělání mělo 3,9 % matek a 1,4 % otců. Vysoko-školské vzdělání uvedlo 47,8 % matek a 38,8 % otců.
To vypadá, že rodili (skoro)samí vysokoškoláci
|
|
| c Marketa95 |
 |
(29.5.2025 9:19:06) Ale když člověk něco chce, ještě to neznamená, že zatím jde bezhlavě a bezohledně, ne?
|
| Jerry G. |
 |
(29.5.2025 10:00:07) Marketo,
to vis nejlip sama koho mas doma. MM je 63 a mame doma 20 a 19 deti. Jako obcas mu reknou ´dedo`. Protoze jeho historky, kdyz mu bylo 20 jsou z 80 let. Coz je pro ne pravek, coz jsou moje historky z 90 let vlastne taky Co vnimam trochu jako problem, ze mazel jde za 4 roky do duchod a deti pravdepodobne jeste nebudou finacne samostatne.
Jinak co se tyka pohybu a delani veci spolu, tak MM se synem delal rozhodne vic veci nez treba muj otec s nami. To byl tata v idealnim veku. Dceru, ktera k nam prisla v jejich 13 letech, jsme taky ucili jezdit na kole az my, ukoly s ni delal a dela MM. Venuje se ji rozhodne vic nez jei bio otec, ktery byl o 12 mladsi nez MM.
Jak tu psala Dari, me tu prijde, ze spis hledas, proc to nejde. Na coz mas 100% pravo, to neni povinost mit dve deti. Nebo mozna je tvuj mamzel brucoun uz ted.
|
|
| Dari79 |
 |
(29.5.2025 11:35:19) To máš jistě pravdu a je fajn si to předem rozmyslet.
Ale - touha po dítěti je velmi specifická věc. Když ji opravdu cítíš, tak jde stranou téměř cokoli. To, jestli nakonec vyhraje, i přes tu touhu, rozum, je už věc druhá.
Už jsem to psala - já osobně jsem měla dobu asi 3-5 let, kdy jsem velmi ukecávala, přemlouvala, vysvětlovala, prosila muže, abychom to druhé dítě aspoň zkusili - přesně s tím, třeba to ani nepůjde, ale aspoň jednou nebudeme litovat... Když to rozhodne příroda za nás a dítě nám "nedá", tak ho nutit do žádných umělých pokusů nebudu. Dokonce jsem v duchu zvažovala i to, že se s ním (jinak skvělým otcem mého dítěte) rozejdu... a samozřejmě mě blesklo hlavou i to, jestli by to nešlo "nějak zařídit" formou "nějaké nehody". To, že nakonec vyhrál rozum a dala jsem přednost své slušnosti, stabilnímu vztahu a celé rodině pro své už existující dítě, je druhá věc. Ale ta potřeba a touha byla prostě silná - však ta vede jiné páry k těm nepříjemným procedurám umělého oplodnění, adopcím, pořizováním si dětí i s náhodnými známostmi a někdy i k únosům...
Když opravdu po dítěti toužíš a muž je pro, tak prostě nehledáš, proč to nejde.
Zatím spíš racionálně zvažuješ, jestli jo nebo ne. A tam skutečně roli může hrát leccos. Klidně i to, že máme moc malý byt.
Ale dávala bych si velký pozor s tím, abych svému muži neřekla - já bych dítě chtěla, ale ty už jsi starý, tak nic. Aby ti pak neukázal, že není starý a nepořídil si to dítě s nějakou mladicí .
mě, kdyby někdo ve 42 letech ( a to nejsem chlap) řekl, že jsem stará, tak ho pošlu velice rychle někam... Je pravda, že dneska mi to muž občas v žertu řekne (něco v tom smyslu - no jo, na to ty už jsi stará, přece...) a já mu na to říkám - a ty furt o 9 let starší Ale to je spíš těmi puberťáky kolem - to připouštím , že na spoustu věcí už stará opravdu jsem
|
| c Marketa95 |
 |
(29.5.2025 11:59:42) Ale to si přeci nesmím dovolit nechat se ovládnout touhou na úkor racionality, rozhoduji o životě někoho jiného.
|
| K_at |
 |
(29.5.2025 12:17:32) Marketo, to je přece hloupost. Dítě není matematická rovnice. Emoce jsou dost velká motivace. Ne kupuješ si dům.
|
| Čumča. | 
 |
(29.5.2025 12:54:52) Kat, zakladatelka má nejspíš prostě strach To nemusí být přehnané racio, ale fakt obavy...
Já se bála hodně, že "jedno dítě, žádné dítě - teprve u dvou je to zápřah", že to bude holčička a já to nezvládnu , raději bych garantovaného chlapce, že už nejsem zdravá a geneticky to můžu dítěti předat, že nemáme ani dědečky ani babičky atd.
Zakladatelko, podruhé těhotná jsem byla cca ve tvém věku, ovšem mm jen o 2 roky starší, a bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí mého života, všemu navzdory - což je tedy ale jen moje story, bez vypovídající hodnoty
|
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 10:30:58) Právě proto, že nekupuji dům, ale rozhoduji o životě živého tvora, proto by mé rozhodnutí mělo být zodpovědné a zvážené z tisíce stran.
|
| Stará husa |
 |
(30.5.2025 10:39:05) Marketo, já si myslím, že rozhodnutí o tom, zda mít či nemít dítě nemůže být právě jen čistě racionální, že hlavní slovo v tom musí být emoce. Že to dítě musíš prostě chtít. Jasně, že člověk musí zvážit i to, zda jsou rodiče zdraví, zda jsou přiměřeně zajištění, zda se nemusí starat o nemocné rodiče, zda mají perspektivní zaměstnání atd. Ale to hlavní v tom rozhodování je to emocionální - zda to dítě opravdu chtějí nebo ne.
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 10:41:27) Ale co když tomu dítěti člověk ublíží, když si ho pořídí do špatných podmínek.
|
| Stará husa |
 |
(30.5.2025 10:45:16) Právě pokud to dítě člověk primárně chce, měl by zkoumat podmínky, do kterých ho chce přivést. Ne obráceně.
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 10:56:20) Není to sobecké?
|
| Stará husa |
 |
(30.5.2025 11:16:44) Sobecké to není, je to lidské. A kromě toho, i když to dítě chceš, tak si ho do špatných podmínek nepořídiš.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(30.5.2025 12:11:45) Když dítě chceš, pořídíš si ho i do špatných podmínek. Děti se rodily i za války i za totality.
|
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 12:22:04) ,,A kromě toho, i když to dítě chceš, tak si ho do špatných podmínek nepořídiš." Spousta lidí mi tu píše, opak, že kdybych ho opravdu chtěla, pořídím si ho hlava nehlava.
|
|
|
| sally | 
 |
(30.5.2025 17:01:15) Markéto, a není sobecké přemýšlet o tom, že dítě raději ne, že "raději pračku"? (nevím, o jakých špatných podmínkách mluvíš, tak to poněkud odlehčuju)... Za špatné podmínky považuju situace typu závislosti rodičů, nefunkčnost jednoho z rodičů, dědičné choroby nebo jeden s rodičů ve špatném zdravotním stavu... vlastně všechno je o těch rodičích... nenapadá mě nějaká hranice ohledně majetkových poměrů, která by mě od dítěte odradila.
|
| monam |
 |
(30.5.2025 20:54:45) Já jen čekám, kdy tahle už celkem zbytečná diskuse sklouzne k tomu, jak zbytečné či nezodpovědné je mít děti
|
| Čumča. | 
 |
(31.5.2025 0:32:29) monam, zbytečná mi nepřijde, jsou tu stovky příspěvků...
|
|
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 23:47:07) Špatnými podmínkami myslím manželův věk.
|
|
|
|
|
| Federika | 
 |
(30.5.2025 11:00:19) Markéto, a co to je,špatné podmínky? Strádáte finančně, hádáte se, jste nemocní? Nikdy neví, co bude, co se stane...
|
|
| Dari79 |
 |
(30.5.2025 11:15:12) Bóže...
Jednak o špatných podmínkách jsi nic nepsala. Ptala ses, jestli je otec ve 42 letech moc starý na mimino.
Shrnuto - objektivně není, subjektivně může být, dělejte si, co chcete.
Jinak k těm špatným podmínkách - nevšimla jsem si, že by se rodily děti jen za ideálních podmínek. Je zodpovědné (viz téma výš Vážného), aby si dítě pořizovaly dva 26ti letí mladí, z nichž ani jeden pořádně nevydělává a holka ještě studuje, nemají ani vlastní bydlení a budou zřejmě tedy alespoň částečně odkázáni na sociální dávky? Jsou to dobré nebo špatné podmínky?
Ještě že nemáme komise, které by před početím posuzovaly (jako třeba při adopcích), jestli jsou rodiče odpovídajícím způsobem staří, zajištění, geneticky kompatibilní, vzdělaní ohledně dětské psychologie a první pomoci atd.
Tu pravou touhu po dítěti prostě necítíš, to není nic špatného. Kdybys ji cítila, tak takhle nediskutuješ. Je naprosto v pořádku, mít jedináčka a žít současným (zřejmě pohodlným) způsobem života bez uřvaného mimina a pokaděných plín, míň místa, míň peněz, vypadnout na pár let z práce... Průser může být jen, když ji ucítíš třeba za 5 let a to už tvůj muž třeba odmítne s tím, že "skoro v 50" je na dítě starý.
Není to spíš tak, že tě do toho tlačí muž a tobě se úplně nechce? Nebo taky můžeš mít v povaze, věci příliš racionalizovat...To je taky v pořádku.
Spousta lidí se u početí dítěte chová jako naprostí blázni, z úhlu pohledu jiných lidí může být naprosto nepochopitelné, proč si proboha to dítě (nebo právě teď nebo právě s tímhle chlapem... nebo právě s takovým odstupem od toho prvního) pořizují...
Nikdo nechodí v ničích botách, tvoje rozhodnutí, tvůj život, tvoje volba, tvoje odpovědnost. Nechceš, nepořizuj si. Chceš, pořiď si. Ostatní se poddá. I kdybys přemýšlela 2 roky a zvažovala plusy a mínusy, záruku zdravého dítěte, stabilního manželství, štěstí a zdraví až do smrti ti nikdo nedá, dokonce ti ani nezaručí, že místo jednoho dítěte se ti nenarodí paterčata, že
|
| Čumča. | 
 |
(30.5.2025 14:07:16) Dari, Markéta tu myslím uvedla, že ji otec měl v 21, o generaci dál taky tak - její manžel je naopak o generaci starší - možná je lehce zaseknutá v této reálii, nic víc...
já na to názor nemám , nevím, jak probíhalo její první těhotenství, rodičovství, jaké mají zázemí a možnosti, jak jsou zdraví a jaký mají životní styl, jak moc velká touha po mláděti oba ty potenciální rodiče ovládá, jak moc velký zádrhel v kariéře je, že jeden zůstane na RD...
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 23:43:15) Ano, mám zafixováno, že věk čtyřicet plus je věk na dospělé děti případně vnoučata,
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(31.5.2025 4:15:51) Markéto, takže mít dítě v 38 je ok a o 4 roky později pozdě? Musíš sama slyšet, jak je to legrační... Kdyby to první dítě bylo už v pubertě, chápala bych váhání... Takhle je to o ničem 
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 9:57:24) Bylo mu třicetdevět, teď by mu bylo minimálně 43, samozřejmě že jsem věděla, že je za pět minut 12, proto jsem si říkala, že nesmím být sobec a musíme mít jedináčka, ale teď mě to mrzí. Nepřijde mi na tom nic legračního, čtyři roky se mi zdají dost podstatné, navíc čtyřicítka je pro mě hranice.
|
| Monika |
 |
(31.5.2025 10:46:11) Tak proč jsi vlastně zakládala tuto diskusi? Od začátku se mi to moc nezdálo
|
| Čumča. | 
 |
(31.5.2025 10:54:20) Holky, fakt jste neměly nikdy z ničeho iracionální strach?
Já jo, ještě půl roku po obdržení řidičáku jsem si na vozovce při 35km/h připadala div ne jako sniper, co při cestě na nákup může ohrozit 3 děti a několik pobíhajících zvířat....iracionální hrůza, ničím nepodložená, no
To se musí rozchodit, a je to dobrý....
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 11:41:58) Moniko, jo, taky mi přijde, že má Markéta od začátku vlastně jasno, nevím, co od té diskuze přesně čekala...
|
|
| monam |
 |
(31.5.2025 11:54:36) NO přesně. Já už se k tomu asi ani nevyjadřuju, přijde mi to jako ztráta času a krmení trola. Pokud měla zakladatelka 21 letého otce a ona sama měla první dítě s člověkem, kterému bylo nějakých 38, tak ze svého pohledu holt udělala chybu ve výběru. Jí nejde vůbec o ničí názory ani si ty svoje nechce utřídit, chce jen stále dokola opakovat to svoje. Divná diskuse, divné postoje.
|
| Dari79 |
 |
(31.5.2025 12:25:52) Přesně, sama měla 21 letýho tátu a našla si v 25 letech chlapa, co měl 38... Rovnou si s ním pořídila dítě (sama píše, že dřív to nestihla, takže spolu asi nechodili předtím 5 let...). Protože to bylo "na poslední chvíli" (dle jejích vlastních slov), tak si s ním rychle pořídila dítě. Teď jí došlo, že její muž je vlastně starej, vlastně skoro děda, vzhledem k tomu, že je jen o pár let mladší, než její vlastní táta...
Tohle řešení nemá.
Zakladatelce bych spíš poradila, aby se zamyslela, proč si našla zrovna tohohle muže, jestliže je pro ni spíš otec než manžel (děda než táta). Třeba si vzpomene na všechny jeho klady, které pro ni měl, když si vybrala pro život zrovna jeho a ne nějakého svého vrstevníka.
Hele, tvůj muž neomládne. Takže - buď skončíte s 1 dítětem. Taky dobře. Nebo zapomeneš na tuhle pitominu, že je starý, a pořídíte si to dítě 2. Nebo se s ním rozvedeš, najdeš si mladšího a s ním budeš mít 2. dítě (a pak si holt můžeš odpovědět, jestli je mladší táta lepší než starší, jestli ten stres s rozvodem spojený za to stál a jestli rozbití rodiny pro starší dítě ti za "dítě s mladším chlapem" za to stojí).
Jiná varianta asi není.
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 12:37:17) Dari, krásně shrnuto.
|
|
|
|
|
|
|
| Dari79 |
 |
(31.5.2025 6:36:09) Při vší úctě, proč sis teda ty děti nepořídila ve věku 20-30 let, když chceš mít po 40tce vnoučata?
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 10:11:09) První dítě já měla v 26 letech, dřív jsem to nestihla, druhé jsem si nedovolila chtít kvůli manželově věku, ale teď mě to dohání.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 10:33:34) A fakt ti přijde 40 letej chlap starej? Podle mě je to ta akorát A ve 26 jsem já třeba na děti ještě vůbec nepomýšlela. Máš tu hranici jinde, no, tak to za tebe nikdo nevyřeší.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 10:40:21) Ne, čtyřicetiletý chlap mi přijde jako chlap v nejlepším věku, ale ne na dítě, protože až bude to dítě v pubertě a stále bude potřebovat jeho oporu už v nejlepším věku nebude.
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 11:17:19) Markéto, mému manželovi je 55, synovi 17 a podporu v tátovi má skvělou, mají spolu pěkný vztah, manžel na tom sice není se zdravím úplně skvěle, ale pořád se zvládá synovi věnovat v jeho koníčku, jezdí spolu fotit a po výletech, zatím manžel jako řidič, ale za chvíli, až si syn udělá řidičák, tak se role otočí a bude na výletech řídit on. A i kdyby manžel teď nemohl řídit, tak prostě tady pro syna je a vždycky ho bude podporovat. I když s ním nikdy nelyžoval, ani nejezdil na kole apod.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 13:42:56) To je moc fajn, ale mému muži by bylo minimálně 60, když by mělo dítě 17.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 13:59:48) Markéto,mému manželovi je skoro 59 a má doma 17 letou a zvládal by to stejně, i kdyby měl třeba desetiletou.Děsila bych se maximálně toho, kdybych věděla, že nemáme šanci se nějak zabezpečit, protože třást se o to, jestli zaplatím nájem se třema děti abych asi nechtěla. O "zvládání" otce bych teda strach neměla,,to fakt není často otázka věku. Jo, kdybys psala, že otcovi bude 70, řekla bych ti-proč ne, ale počítej s tím,že vychovávat budeš spíš sama.
|
|
|
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 11:39:20) Tak můj manžel by ti řekl, že on je taky v nejlepším věku Bude mu letos 59. A stará se o tři děti, ale puberťáci a dál potřebujou spíš občasnej servis a peníze, už kolem nich jinak skákat nemusí
|
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 11:44:07) Marketo, a chápeš, že super táta může být i táta na vozíku, nebo nějak jinak handicapovaný? Že mít tátu, který je přítomný, angažovaný, k tomu ještě třeba vzdělaný a chytrý a psychicky i emočně normální, je už i tak fakt luxus? A nemusí běhat, lyžovat, bruslit, chodit túry?
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 12:01:01) Kat, přesně, můj manžel, i přes svůj věk a zdravotní omezení, dává a vždycky dával synovi mnohem víc, než jemu dával jeho vlastní táta v mnohem mladším věku a v dobrém zdraví.
|
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 13:55:23) Ale jak můžu vědět, že můj muž bude psychicky a emočně normální i ve starším věku? Můj táta byl také ve čtyřiceti skvělý člověk, ale po padesátce se z něj stal nerudný a cholerický člověk... Znám víc chlapů, kteří se s chlapským přechodem, změnili k horšímu.
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 14:03:41) Marketo, ok. Vysvětlí tvému muži, že dítě nechceš, neboť on už je jednou nohou v hrobě. A jakou má tvůj muž jistotu, že za 12 let nebudeš mít 150kg, depresi a nebudeš sedět doma a dívat se do stropu? Nebo že mu neodejdeš za 3 roky s někým - ideálně o 10 let mladším, než ty. Ty sis vybrala svého manžela dobrovolně. Ale evidentně ne v dobrém i zlém. Z mladého chlapa děláš uz předem dědka. Je mi ho líto.
Jsi téměř o 20 let mladší než já, ale ani moje tchýně 80+ nemá takovýhle tetkovský omezený myšlení. Chudák tvůj chlap.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 17:17:56) Nemyslím si, že jednou nohou v hrobě, posouváš mi něco co jsem nenapsala. Neřeším kolik je mu nyní, ale řeším následujících dvacet let.
Nejde mi žádnou jistotu, ale o pravděpodobnost.
Vybrala jsem si ho dobrovolně, protože ho miluju, je to skvělý člověk, ale ani skvělý člověk nemusí být dobrý otec, když na dítě nebude být energii.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 17:19:54) Ale může A co by nebyl...
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(31.5.2025 17:37:04) Myslím, že si děláš legraci. Takhle nemůže nikdo uvažovat. Obzvlášť, když už jedno dítě máte.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 17:42:12) Nedělám si legraci.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 17:45:53) Markéto, teď už to začíná znít jako výzva "udržím v chodu živou diskuzi po dobu týdne" 
|
|
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 18:31:50) Markéto a dobrý otec se měří jen tím, kolik má energie? Můj manžel chodí o holi, vlastně je rád, že vůbec ještě chodí...práci zvládá jen na poloviční úvazek, je v částečném invalidním důchodu. Často je unavený, ale když zrovna není, tak by synovi snesl modré z nebe, mají spolu skvělý vztah. No a když tu energii zrovna nemá, tak to syn pochopí, ví, že pokaždé všechno nejde, chápe to... A kdyby ses ho zeptala, jestli je to dobrý táta, tak by nezaváhal ani vteřinu.♥️
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 18:39:37) Taj,
|
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 19:01:50)
TaJ, jo.
|
|
| Termix | 
 |
(31.5.2025 19:07:03) Taj, souhlas.
|
|
|
|
|
| Žžena |
 |
(31.5.2025 15:06:37) Markéto, no tak můj otčím v padesáti "chytl" krizi středního věku, nakoupil prášky na erekci, obměnil šatník a odletěl s milenkou na Krétu. Tak to abys děti preventivně asi neměla vůbec. Protože pokud chceš vymýšlet, co všechno se TEORETICKY MŮŽE stát, tak si myslím, že zakopaný pes je úplně někde jinde. A sice v tom, že druhé dítě prostě nechceš. A to je naprosto legitimní. Prostě nechtít. A nikomu nedlužíš vysvětlení. A je to naprosto v pořádku.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 15:07:17) Ale já ho chci.
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 15:29:42) Markéto, tak jestli to dítě chceš a manžel není proti, tak do toho běžte a všechno ostatní prostě budete řešit, až to nastane, jestli to vůbec nastane... Kdo opravdu něco chce, tak obvykle hledá způsoby, jak by to šlo udělat...a kdo nechce, hledá důvody, proč to neudělat...
|
|
|
|
| Termix | 
 |
(31.5.2025 15:28:21) Markéto, doufám, že už máš pro manžela vyhlidnuté místo na hřbitově. Jak tě tady čtu, ve čtyřiceti nejvyšší čas. Můj muž se ve věku nás 50 rozhodl vzít další hypotéku a koupit dům. Ke svým dvěma sportům přidal třetí, stejný jako obě naše děti, z nejnižší divizní skupiny se snaží dostat výš. V zimě lyžuje, v létě hraje fotbal. Někdo je po padesátce na duši mladý, někdo má ve třiceti myšlení starého důchodce. Pokud chceš druhé dítě, tak si ho pořiď. Pokud ne, tak to nedělej.
|
|
| Renka + 3 | 
 |
(31.5.2025 16:44:23) "Ale jak můžu vědět, že můj muž bude psychicky a emočně normální i ve starším věku? Můj táta byl také ve čtyřiceti skvělý člověk, ale po padesátce se z něj stal nerudný a cholerický člověk... Znám víc chlapů, kteří se s chlapským přechodem, změnili k horšímu."
Byť tu jenom záměrně provokuješ, napíšu svoji zkušenost. Můj táta mě měl v 20 letech. Dobrý otec fakt nebyl, nevyzrálý a v té době hodně sobecký. Další děti měl s novou ženou ve 45 a 50 letech. A úplně jiný přístup, dokonce byl daleko trpělivější.
Své první dítě jsem měla s přiměřeně starým mužem, před třicítkou. A víš co? Dožil se jen jednoho roku svého dítěte, protože, co se stane, fakt nikdy nevíš a mládí žádnou záruku nedává. Dítě pak do dospělosti dovedl starší manžel, se kterým jsem měla další děti, jedno ve 40, druhé ve 42 a tyto děti si užily svého tatínka mnohem víc, než první dítě svého mladého, na kterého si vůbec nepamatuje.
Z toho prostě vyplývá, že mládí není záruka ničeho a je to vždy individuální záležitost.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 17:28:05) Opravdu neprovokuji, myslím to smrtelně vážně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Termix | 
 |
(31.5.2025 7:42:46) Ve věku okolo 40 mi druhé dítě šlo do první třídy. První do třetí. Je mi okolo 50 a jedno dítě na VŠ, druhé na SŠ. Sama se na smrt necítím.
|
|
|
|
|
| monam |
 |
(30.5.2025 12:28:22) "Ale co když tomu dítěti člověk ublíží, když si ho pořídí do špatných podmínek."
začíná mi úplně unikat smysl a směr téhle diskuse. Btw už jedno dítě máte, to žije ve špatných podmínkách? Tak si prostě druhé nepořizujte.
Já jsem jedináček, chtěla jsem více dětí. Kdybych měla jedináčka, byl by určitě zabezečen lépe - měl by svůj pokoj, více možností, více pozornosti rodičů i prarodičů, mohli bychom více cestovat a celkově nakládat s volným časem jinak. Měl by jiné možnosti. Z tohoto pohledu se třeba mají moje děti "hůř". Ovšem lépe a hůře jsou velmi relativní pojmy. Asi bychom se měli lépe někdy v Lucembursku, na Hawai, Kajmanských ostrovech.... pokud bychom neměli smůlu, že bychom se narodili někde do slumu. A i tam se rodí děti.
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 12:32:48) ,,začíná mi úplně unikat smysl a směr téhle diskuse. Btw už jedno dítě máte, to žije ve špatných podmínkách? Tak si prostě druhé nepořizujte."
Ne, ale má minimálně o čtyři roky mladšího tatínka, než by mělo případně druhé dítě, kdyby se narodilo.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(30.5.2025 12:35:17) počkej, takže vy máte teď cca tříleté dítě? to je ovšem dost podstatná informace  pokud by byl věkový rozdíl cca 4-5 let, tak bych o věku tatínka nijak divoce nespekulovala, tam už je to ve výsledku fuk
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(30.5.2025 12:35:31) Jedináčka bych určitě nechtěla, tatínek 42 let je u nás v pohodě.
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 12:36:18) 42 je mu teď, bylo by mu 43 minimálně.
|
| Jerry G. |
 |
(30.5.2025 12:57:30) Marketo, s co chce manzel?
Jeste bych se zeptala jakou ma zivotospravu? Nekteri jedinci "tatkovati" uz v 25.
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 23:19:46) Manžel žije zdravě.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(30.5.2025 12:40:36) Za mě, první dítě obrátí život vzhůru nohama, další dítě se v tom už ztratí
|
|
|
| Stará husa |
 |
(30.5.2025 13:02:13) O 4 roky starší tatínek je podle mě už fuk. Já myslela, že máte nejméně puberťáka a přemýšlíte o druhém dítěti. Takhle mi to přijde zcela běžné a v pohodě. Ale myslím si, že to druhé dítě asi spíš nechceš a na věk tatínka se vymlouvàš. Ale mít jedináčka není nic špatného. Sama jsem jedináček a vždy jsem byla spokojená.
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 13:29:38) A proč bych se měla vymlouvat? Na jedináčkovi není nic špatného. Naopak se sama před sebou stydím, že to druhé dítě chci.
|
| K_at |
 |
(30.5.2025 13:49:04) Marketo, promiň, co je na tom ke stydeni se? Já nějak ty reakce přestávám chápat.
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 23:23:11) Stydím se za to, že chci dítě s někým, kdo mu nejspíš nebude moci být plnohodnotným otcem a třeba se ani nedožije jeho dospělosti.
|
| K_at |
 |
(30.5.2025 23:48:23) Marketo, mám skoro chuť říct "nerouhej se". Chlapů, kteří v jejich 40+ mají své první děti, je dost. A promiň, to, že ty jsi mladší ti bohužel nezaručuje vůbec nic. Přece nežiješ ve vzduchoprázdnu, musíš mít kolem sebe lidi, kteří mají děti ve věku zhruba 30-40 úplně běžně.
|
| c Marketa95 |
 |
(30.5.2025 23:57:48) Nechci se rouhat, vím že smrt může přijít nečekaně u každého, ale s věkem riziko smrti statisticky stoupá. Mám kolem sebe rodiče do čtyřicítky ( ale u nich pořád počítám jak staré děti by mohli mít, kdyby je měli ve dvaceti) po čtyřicítce minimum.
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 0:06:15) Ja mam silny pocit, ze si tu nedko dela pr... Ha ha..
|
| Čumča. | 
 |
(31.5.2025 0:29:38) Jerry, nepřijde mi, u někoho je to skálopevné přesvědčení, manželovi bych to nevymluvila, čas od času se na to téma nepohodneme, když kroutí hlavou nad tím, že si dva novomanželé kolem 40 pořídí dítě, když mají po jednom z předchozího manželství - vždycky mu to vymlouvám, (když jsou evidentně oba zamilovaní, šťastní, finančně zcela ok, tak proč ne) vždycky marně, kdoví čím to je
|
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 6:51:41) Jerry, taky mi to tak začíná připadat. A jestliže má zakladatelka takovéto intenzivní postoje, tak měním názor a rozhodně tedy druhé dítě ne. Co kdyby náhodou ten názor musela za dalších 20+ let měnit.
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 6:59:13) Jinak před 20tkou dnes mladí maturují. Pokud jdou studovat dál, tak, jsou kolem 23-26 čerstvě po VŠ. Takže místo práce šup plodit děti u rodičů v bytě. Hurá zpět do socialismu.
|
| Čumča. | 
 |
(31.5.2025 10:49:16) "Jinak před 20tkou dnes mladí maturují."
to je fakt, posledně jsem vyzvedávala syna před školou a do auta si zrovna sedal sympatický mladý blonďák, v casual saku a nb taškou přes rameno, ptám se syna: "To máte takhle mladý učitele?"
A syn na to: "Neee, ten je z oktávy, je mu 21, oni ho ze dvou gymplů vylili a jeden ročník tady opakoval, to je letošní maturant." Musela jsem se strašně smát
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 11:22:12) Čumčo, jo, synovi bude 18 v polovině druháku, takže by taky maturoval vlastně až po 20. narozeninách. A to ho odnikud nevyhodili, jen šel o rok později.
|
|
|
|
| Stará husa |
 |
(31.5.2025 9:39:24) Také si myslím, že tato diskuse začala být zcela nesmyslná. Zakladatelka se zasekla na tom, že manžel je ve 43 letech na otcovství příliš starý a žádné jiné názory a argumenty ji to nevyvráti. Tak ať si žádné další dítě nepořizuje a hotovo. Není co řešit.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 9:52:57) Jen to jejich první dítě má chudák "starého otce" (3 roky sem nebo tam) a jednou zůstane úplně sám.
|
|
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(31.5.2025 0:25:01) Markéto, tak to spíš tvou bublinou, spíš náhoda, že si otcové 40+ už nepořizují děti, já myslím že rodičů 30+ ona/40+ on je docela dost
Pokud tvůj muž žije zdravě a není nějak nemocný, a sám tvrdí, že se na to cítí , koneckonců tvého muže ještě čeká minimálně 25 let do důchodu a průměrný mužský věk dožití je 77 let (současnost), za 25 let to bude 80 určitě
nejsi první, kdo má takový názor, co píšeš ty - třeba mm, celé to má ovlivněné tím, že jeho máma měla ve 46 třetí dítě, a zůstala na něj sama, otec se dál odmítl jakkoli podílet - to je ale spíš extrém, bohužel postoj mm formoval zásadně
|
|
|
|
| Žžena |
 |
(31.5.2025 6:33:13) Jako že úderem čtyřiceti chlap přestane být plnohodnotným otcem? To musím říct manželovi, učí v pětačtyřiceti školkáčka jezdit na kole a přitom by měl ležet na gauči nebo nacvičovat skoky do rakve
|
| Dari79 |
 |
(31.5.2025 7:14:16) Přesně, zakladatelka píše, jako by jí bylo 15 a měla pocit, že po 40tce už končí život...
V určitém věku se to snese, jako "pubertální sebestřednost".
Už potřetí ti tu, milá zakladatelko, napíšu... Podsouvej tak dlouho svému mužovi, že je starý, až ti dokáže, že není (zdrhne ti, pořídí si dítě s jinou, nejlíp ještě mladší). Spíš ten pocit máš ty, jestli je to tak, tak tobě je 30 a tvému muži 42, jestli ty si nemyslíš, že sis vzala "starocha". Můj muž je starší o cca 9 let a jsem za to šťastná a to, že jsem "stará", podsouvá spíš on mě...
Objektivně řeči, které pronášíš, jsou hloupé výmluvy. Nás přece přesvědčovat o ničem nemusíš. Opravdu nedává logiku, že:
a) první dítě, v tvých zřejmě 27 a mužových 38-39 letech, bylo OK, ale druhé, po 3-4 letech už je něco, za co bych se měla stydět
b) dítě strašně chci, máme dobré podmínky, a jediné, co je strašný problém, je to, že muž už je starý, když má celých 42 let - no fuj (to, že jsem ti tu psala statistiky a slyšela jsi spoustu příběhů, kdy jiní otcové v tomto věku existují a zvládají bez problémů, pominu)
c) po 40tce už je to věk na vnoučata, nebo aspoň dospělé děti (opět odkaz na statistiku - přidávám - např. v r. 2022 ve věku 30-34 let rodilo 33 512 matek, ve věku 35-39 rodilo 17 824 matek, starších pak 4528 matek... To je víc než 50%, tyhle všechny prostě po 40tce nebudou ani babičky, ani nebudou mít dospělé děti. Samozřejmě, každý má právo na svůj názor, ale tvůj trochu zaspává dobu. Subjektivně můžeš samozřejmě chtít mít děti ve 20 a vnoučata ve 40, ale určitě to není objektivní trend ani objektivní realita. Otcové jsou pak přirozeně starší - zase - můžeš mít subjektivně pocit, že dobrý muž/otec dítěte je jen můj vrstevník a starší chlap je fuj, ale pak nechápu, proč sis ho brala.
d) je přece statisticky pravděpodobnější, že můj muž umře - no, to je taky blbost... je jen statisticky pravděpodobnější, že tvůj muž se nedožije 40ti let vlastních dětí... Umřít může v následujích 20 letech, které jsou klíčové, kterýkoli z vás (protože v tomhle věku 40-60 let se opravdu neumírá na stáří, ale spíš na rakovinu, infart, úrazy a nehody...). Na "stáří" (tedy přirozenou smrtí) se umírá až tak 75-100 let a to už i tomu potenciálnímu mladšímu dítěti bude nejmíň 30...
a po tisící, my tě tu nepřemlouváme, ať si to dítě pořídíš. Možná by ti víc, než tahle nesmyslná diskuse, pomohlo, kdyby sis objektivně, sama v sobě, utřídila myšlenky a pocity... Chci to dítě opravdu? Mám svého muže opravdu ráda? Nestydím se náhodou za to, že mám "starého" muže? A určitě nám to tu nemusíš psát, sedni si sama se sebou a prober si to v sobě. Máš právo nechtít druhé dítě, máš právo pořídit si druhé dítě i s 60ti letým chlapem, je to tvůj život a celému tvému okolí to může být u zadku, nehledě na to, že si myslím, že jediné, komu to připadá "divné" jsi ty sama.
A hlavně tuhle tezi, jsi moc starý, neříkej svému muži. Protože tvoje myšlenka, já sice druhé dítě chci, ale ne s tímto mužem, protože je starý - je prostě fakt dost (jak to říct) ne úplně vztahutvorná...
(Mimochodem, pokud by tvůj muž do té 60tky umřel (infart-rakovina-nehoda), tak ti i tak přece zbyde doma 1 sirotek - to je opravdu takový rozdíl, jestli 1 nebo 2? Před 3 lety ses nebála/nestyděla a teď jo? Co se změnilo? Opravdu nás (nebo spíš sama sebe) přesvědčuješ, že jen ta číslice v kalendáři??? Kdyby mi tohle vyprávěla nějaká kámoška nebo klientka, tak si pomyslím, že se v práci objevil někdo mladší, takže jí najednou její muž začal připadat starý...)
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 9:18:31) "Kdyby mi tohle vyprávěla nějaká kámoška nebo klientka, tak si pomyslím, že se v práci objevil někdo mladší, takže jí najednou její muž začal připadat starý...)"
Taky z toho mám ten pocit. Před 3 lety to nevadilo.
Můj táta mě měl ve 24 letech a ve 36 si pořídil novou rodinu a přestal se starat.
Myslíš, že mládí je 100% záruka šťastné rodiny ?
Navíc, dneska je 40 nová 30 , mně je 57 a připadám si hrozně mladá.
|
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 13:38:31) Můj muž samozřejmě od začátku vztahu ví, že čtyřicítka je pro ,,svatou" hranicí, za kterou nejdu, původně jsme mluvili o jednom dítěti, ale pak se u nás něco změnilo...
Ne, nejde o výmluvy, ale o mé přesvědčení.
a) ano, ve 39 bylo podle mého za pět minut dvanáct, proto jsem se klepala hrůzou, protože nevím, co bych dělala pak (vzdát se možnosti mít dítě? rozchod?) . Přijde mi normální, že má člověk svou psychologickou hranici za kterou nejde (pro mě je to 40) a nechápu, že se tomu někdo diví.
c) nechápu, jak s tím souvisí statistika? Ano, dnes má spousta lidí děti pozdě, ale to nic nemění na faktu, že po čtyřicítce je každý dlouho dospělý, tak dlouho, že může mít dospělé děti a tím pádem i vnoučata a nikoho to nemůže překvapit.
d)čím je člověk starší, tím větší má šanci, že vážně onemocní a zemře, jak tohle můžeš rozporovat?
,,(Mimochodem, pokud by tvůj muž do té 60tky umřel (infart-rakovina-nehoda), tak ti i tak přece zbyde doma 1 sirotek - to je opravdu takový rozdíl, jestli 1 nebo 2?" Jakože není rozdíl jestli bude předčasnou smrtí otce traumatizované jedno dítě nebo dvě?
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 13:50:15) Markéto, zdá se, že máš svůj pevný pohled na věc a žádný ze zde položených argumentů tě nezviklal. Buď jsi ochotná podívat se z jiného úhlu, nebo nejsi a pak holt zůstaň u svého. Jestli je dítě na cestě a ty ho chceš, z mého pohledu je věk otce 42 let velmi slabý až absurdní argument proti (pokud je to jediný argument). Ale je to vaše volba. Pokud byste dítě teprve plánovali, můžeš s trochou alibismu nechat rozhodnutí na osudu, buď se v nějaké lhůtě (půl roku, rok, rok a půl...) podaří (a mělo to tak být), nebo nepodaří (utvrdíš se, že po 40 už ne).
|
|
| Stará husa |
 |
(31.5.2025 13:56:32) V tom případě vůbec nechápu, z jakého důvodu jsi založila tuto diskusi. Pokud je tvé pevné přesvědčení, že po čtyřicítce dítě v žádném případě ne, tak už mě napadá jediné, a to, že dítě chce tvůj muž a ty jsi chtěla, aby ti na Rodině ženské potvrdily, že po čtyřicítce je už opravdu starý.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 14:24:07) Diskuzi jsem založila, protože si přeji druhé dítě, ale zároveň se za svou touhu stydím a považuji jí za sobeckou. Doufala, že třeba díky diskuzi změním názor, ale pořád to cítím stejně.
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 15:52:31) Marketo, ono taky existuje neco jako provozni stari. Kdyby byla dcera nase bio, tak mel MM v padesati doma jednoho predskolaka a jedno dite na prvnim stupni ZS a dvacet let do duchodu, to si proste dedkovateni nemohl moc dovolit. O tri roky starsi svagr mel uz deti dospele ten byl mentalne nekde jinde.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 16:03:41) "ono taky existuje neco jako provozni stari"
Velmi dobrá připomínka. Když se člověk stará o rodinu od dvaceti, v padesáti holt má něco za sebou a může "odpadnout". Když si do čtyřiceti žije pohodlně sám pro sebe, klidně může mít energii na dalších dvacet let rodičovství.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 16:07:57) "mel uz deti dospele ten byl mentalne nekde jinde"
Přesně tak, bezdětní lidé okolo 40 - 50 v mojí bublině si rozumí více s našimi dětmi než s námi, protože jejich životní styl a životní zkušenost je blíže těm dvacátníkům než zasloužilým rodičům.
|
|
|
|
|
| monam |
 |
(31.5.2025 13:59:58) tak čistě z hlediska statistiky je vyšší úmrtnost u mužů ve věku 10-35 let. Důvodem jsou úrazy. Takže z hlediska statistik je muž po 40 v menším riziku, než ve 33. Každý věk má něco a některé věci se stávají bez ohledu na věk. Pokud máš 40 jako nepřekročitelnou hranici, bez ohledu na své další pocity, pocity svého manžela a možná i dítěte, pak se nedá nic dělat.
|
|
| Limana |
 |
(31.5.2025 14:11:22) “ Jakože není rozdíl jestli bude předčasnou smrtí otce traumatizované jedno dítě nebo dvě?”
A víš, že tohle je spíš argument pro to mít dvě? Aby v dětství i v dospělosti měli jeden druhého. Ale to nechceš slyšet, protože 40 je hranice - ok, měj ji a máš vyřešeno.
Mně ti rodiče zemřeli v dětském a teen věku oba. Fakt je mi líto, že sourozence = nějakou rodinu nemám. I když by to mohlo dopadnout všelijak, život je pestrý. I ten předpoklad, že “problematičtější” je 40 otce než 30 matky…jo, zažila jsem opak. I toho otce dost po čtyřicítce. A jsem sakra ráda, že mě měli 🙂
Život nenaplánuješ.
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 14:25:22) Markéto, jestli máš tak pevně danou hranici, kdy už ne a klepala jsi se hrůzou, abyste to stihli do 39, tak potom nechápu, co vlastně řešíš. Jinak z naší zkušenosti, i zkušenosti pár dalších rodin okolo nás, působí to dítě v pozdějším věku jako takové osvěžení a omlazení, jak na muže, tak na ženy. Ano, já bych vlastně teoreticky mohla mít už 30leté dítě a třeba i několik vnoučat, ale jsem ráda, že mám v 50 teprve čerstvého středoškoláka, který o nás pořád ještě stojí, podnikáme společně spoustu věcí a udržuje nás tak nějak v tempu. To, že tvůj otec byl v tom věku už nerudný, neznamená, že to tak bude mít i tvůj manžel. Každý jsme jiný s nikdy nikdo nevíme, co a jak jednou bude. Některé věci zkrátka s jistotou nenaplánuješ, ani neodhadneš. Buď to chceš, nebo ne. A co bude dál, to se bude řešit, až to nastane.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 14:26:54) Nerudnýho otce po 50 jsem naštěstí řešit nemusela. On byl totiž nerudnej odjakživa
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 14:57:20) A nepoznamenalo Tě to? Mě přijde, že musí být pro dítě hrozně traumatizující v něčem takovém vyrůstat.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 15:09:38) Mě? Ne, já věděla, že je takovej a ani jsem se nesnažila ho někdy předělat. děti určitě nejsou traumatizovaný, dokonce ani nerudný po něm ne.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 15:19:09) Ne, promiň, jsem to špatně pochopila, myslela jsem, že mluvíš o svém otci.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 15:22:14) Ten můj byl občas taky nerudnej A to mě měl ve 21 letech.
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 15:33:52) Federiko, to můj táta nerudný nebyl vůbec...bylo mu 31, když jsem se narodila a o rok a půl později se narodil ještě brácha. Takže z věku otců nelze usuzovat asi vůbec nic🙂.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 15:56:46) TaJ, můj táta byl perfektní.Jenže aby nás tři uživil (měli nás všechny brzy), musel dělat často i víkendy po nocích vykládal vagony. Byl unavenej a ano, občas nerudnej. A ne s věkem to nemá nic společného.
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 16:12:30) Federiko, jasně unavený byl můj táta taky, byl tiskař na rotačce, takže hluk, třísměnný provoz...ale že by někdy byl nerudný, nebo nepříjemný, to jsem nezažila. O víkendech s námi jezdil a chodil na výlety a různé akce, když už jsme si třeba ten týden, co měl noční, vlastně jen ráno podávali dveře, on přišel ráno domů, když jsme odcházeli do školy, odpoledne vstal ve čtyři, najedl se a jel do práce... Přesto se nám hodně věnoval a zažili jsme s ním hodně legrace a zábavy.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 16:26:31) Tak to nerudná a nepříjemná bejvám občas i já, odjakživa. Většinou ne, ale stačí mi vidět dětskou koupelnu,která za tři dny,když ji nemyju, vypadá jak kout pro bezdomovce a ječím A vůbec, ten jejich věčnej bordel, od toho si fakt někdy ráda odpočinu.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 15:57:13) " Mě přijde, že musí být pro dítě hrozně traumatizující v něčem takovém vyrůstat."
Pro dítě může být traumatizující řada věcí, třeba i mladá úzkostná matka. Třeba i více než starý nerudný otec. Jak už tu bylo napsáno, kdyby plánování rodičovství každý takhle hrotil, lidstvo dávno vymřelo. Kolik lidí na světě se narodí do ideálních podmínek? Myslíš, že někdo bude litovat, že je na světě, jen proto, že jeho otec je starší a nenaplňuje prototyp dynamického mladého tatínka? Přijde ti to klíčově důležité?
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 17:23:58) Kdybych si mohla vybrat, jestli se narodit mému otci po čtyřicítce, nebo se nenarodit asi bych se raději nenarodila.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 17:33:08) "Kdybych si mohla vybrat, jestli se narodit mému otci po čtyřicítce, nebo se nenarodit asi bych se raději nenarodila."
Aha. Tak to zní jako obsese, nebo hloupost, nebo vtip.
|
| Termix | 
 |
(31.5.2025 17:35:49) Ropucho, u této věty jsem si musela sednout na ruce )).
|
|
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 17:33:15) Marketo,
on te tady nikdo fakt nepremlouva, abys mela druhe dite. Delej si co chces, ikdyz si myslim, ze pro dite je horsi mentalne nedospela matka nez 50 lety otec.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 17:39:55) Proč jsem nedospělá? Snažím se ke všemu v životě přistupovat maximálně zodpovědně, vyvarovat se chyb...
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 17:44:16) Děti ale nejsou cíl,projekt, práce. Většina lidi má děti, protože je chce. stará se,, jak umí, jak to jde, s tím,že člověk nikdy neví, co přijde. A všechno se dá nějak řešit.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 17:45:46) Vše se řešit nedá.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 17:51:28) Ale dá, všechno se dá nějak řešit. A promiň, i ten protivnej nerudnej tatínek, kterej už po 50 nezvládá (takových je málo)je celkem prd, v porovnání s tím co všechno se v život může stát.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 17:54:07) Ne, všechno člověk v životě neovlivní a vše řešení opravdu nemá.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 17:57:06) no já jsem nepsala, že všechno můžeš ovlivnit. Jen to, že všechno se dá řešit. Nějak. A teda taky to, že mi na protivným stárnoucím tatínkovi nepřijde nic až tak hroznýho . My si z našeho protivy děláme srandu. Ne,že vysmíváme, ale "zlehčujeme " jeho brblání
|
|
|
|
| Termix | 
 |
(31.5.2025 17:56:52) Markéto, tvůj muž mladší nebude. To nevyřešíš každý měsíc, o který dítě odložíš, bude tvůj muž, a i ty, o měsíc starší. Vážně nemoci, úrazy ani nehody, vraždy ani sebevraždy, tady máš pravdu, to se předem řešit nedá. To případně přinese život. Vše ostatní vždy nějaké řešení má.
|
|
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 18:19:45) Markéto, jenže tohle není maximálně zodpovědný přístup, tohle je přehnaná úzkostnost a právě nedospělost v tom, že se bojíš postavit případným výzvám a komplikacím, které můžou, ale taky vůbec nemusí nastat. Všechno se dá řešit, ale samozřejmě ne předem. Nikdo nevíme, co nám život přinese, jaké starosti a radosti. Ale všemu se člověk pak prostě musí nějak postavit a vyřešit to tak nejlépe, jak to zrovna jde. Život se nedá naplánovat, ani se nedají předem vyřešit všechny možné případné komplikace. Život se prostě musí žít a případné překážky řešit tak nejlépe, jak je to zrovna za daných okolností možné.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 18:29:16) TaJ, hezky jsi to napsala, přesně
|
|
| angrešt |
 |
(31.5.2025 19:06:27) TaJ, tos napsala moc hezky
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 19:28:53) Angrešte a ostatní, děkuju, píšu jen to, co mě naučil život...nemohla jsem nijak předvídat, ani dopředu vyřešit, kdy potkám toho pravého chlapa pro rodinu, ani že mi táta umře týden před narozením syna, ani to, že mamka onemocní rakovinou v synově batolecím věku a tím pádem ji nemoc a léčba připravila o intenzivní zážitky v tom nejhezčím věku...nebo to, že manžel jednoho dne musel ze dne na den skončit kvůli zdraví s prací, kterou předtím dělal spustu let... Ale prostě jsme se tomu v tu chvíli museli nějak postavit a najít co nejlepší řešení. A život šel dál, někdy snáz, někdy hůř, jak už to tak prostě chodí. A užíváme si a vážíme každé hezké chvilky, kdy jsme v pohodě.
|
|
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 19:12:33) Nebojím se postavit výzvám a komplikacím, bojím se, že důsledkům mého špatného rozhodnutí bude muset čelit mé dítě a bude nešťastné, protože nemám ve svých rukou, jakým otcem bude můj manžel, nemůžu ho plně nahradit pokud bude nefunkční, ale když selže, půjde i o mé selhání, protože já si ho zvolila.
|
| Žžena |
 |
(31.5.2025 19:16:33) No ale to, jaký bude Tvůj muž otec, jsi přece úplně stejně neměla v rukách ani u prvního dítěte. Co hůř, tehdy jsi do toho šla úplně naslepo. Taky mohl po porodu říct, že se na rodičovství necítí a čau. Teď víš, jak se coby otec chová k prvnímu dítěti.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 19:29:00) Ale neměla jsem tak velký důvod předpokládat, že nebude zvládat kvůli svému věku.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 19:33:22) A ted nemáš důvod předpokládat, že si budoucí otec za dva roky najde nějakou jinou, že za rok onemocní, že se mu stane vážný úraz, že na dítě bude kašlat už po porodu... Stejně jako není důvod předpokládat,že chlap mezi 50-60 nebude zvládat puberťáka. Ta pravděpodobnost je úplně stejná.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 19:45:00) ,,Ta pravděpodobnost je úplně stejná." Podle mě ne, šance, že chlap 50-60 bude stačit na puberťáka se mi zdá téměř nulová.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 19:51:03) Tak to je totální nesmysl. Jednoho mám doma, moji známí mají podobné modely,nikde nevidím problém. A tady ti taky spousta lidí psala, že nemají problém.
Já se spíš s tím nikde nesetkala.A to znám i daleko starší tatínky puberťáků.
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 19:52:23) Federiko,
tady si nekdo blbe hraje.
|
|
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 19:51:04) Ty mas rada pozornost, vid. Trollis to porad dokola..
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 19:57:35) Vůbec nemám ráda pozornost, jsem silný introvert. A netrollím! Proč bych to měla dělat? Trápím se, nedokážu se rozhodnout...
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 20:10:12) Jerry, jo, přesně...a nevede to asi v podstatě k ničemu.
|
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 20:05:50) Markéto a čemu říkáš "stačit na puberťáka"? Pochopila bych spíš obavy, jestli bude stačit na batole, to naše mělo neuvěřitelné množství energie a člověk se s ním nezastavil, vyžadovalo neustálou pozornost od miminka až po předškoláka...ale puberťák? Buď je ve škole, nebo s kamarádem, nebo je doma zalezlý v pokoji a o víkendu spolu něco podniknou...nebo my všichni společně...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(31.5.2025 20:07:19) Taky nechápu, co znamená nebude stačit.
|
| Beat | 
 |
(31.5.2025 20:11:01) Máte vydrž, holky.
Nejak to te Markete od začátku moc nevěřím.
|
| Monika |
 |
(31.5.2025 20:22:19) Beat,ja taky ne.
|
|
| monam |
 |
(31.5.2025 20:24:53) "Nejak to te Markete od začátku moc nevěřím."
já taky ne, ale tak to víš, počasí nanic, v televizi nuda, puberťáci po mě zrovna nic nechtějí. Nejlepší čas na zbytečné diskuse na rodině.
|
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 20:47:00) Beat, no z počátku se tomu dalo +- věřit. Ale od půlky už je to totálně bizarní. Já teda přemýšlím, zda takhle nemůže uvažovat třeba člověk s lehkou formou AS. Abych úplně nekřivdila.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 20:51:29) Lehkou formou?
|
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 21:25:46) Co konkrétně se Ti na mém uvažování zda bizardní?
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 21:27:33) Co konkrétně se Ti na mém uvažování zda bizardní?..
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 21:34:48) Mohla bys mi, prosím, místo posmívání se raději odpovědět?
|
| monam |
 |
(31.5.2025 21:45:39) Markéto, na co konkrétně ti máme odpovědět?
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 21:47:07) Co konkrétně se Vám na mém uvažování zda bizardní?
|
| Beat | 
 |
(31.5.2025 21:50:57) cmarketo95. Mně se zdá bizarní všechno, úplně všechno co tady píšeš. Možná si robot, jednou to přijít muselo.
|
| Termix | 
 |
(31.5.2025 22:12:14) Ale zase to tu ožilo .
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 22:15:31) Termixi, stara dobra abdurdni diskuze o nicem. Vetsinou vedena Monty nebo Kudlou.
|
|
| Dari79 |
 |
(31.5.2025 22:33:57) Souhlas, aspoň jsme si pokecali.
zakladatelka mi připomíná moje dítě v dětství:
"Mami, já chci ten bramborák" "Dobře, mají tady ty malé - chceš 1 nebo 2?" "Já chci ale ten velký" "Ale ten tu nemají, ale můžu ti koupit 2 malé" "Malý nechci" "Tak dobře, tak ti nekoupím žádný" "Ale já chci bramborák, ale ten velký" "Ten tu nemají - takže buď žádný nebo 1 malý nebo 2 malé" "Chci, ale ten velký" "Tak to jedině, že bysme šli do toho bufetu na druhém konci města..."
Zakladatelka "Chci dítě" "Však muže máš, tak jděte do toho" "Ale muž je moc starý" "Tak si dítě nepořizujte" "Ale já ho chci" "No, to je těžké - buď si ho nepořizuj nebo holt musíš brát věk muže, jaký je" "Já ho chci, ale on je moc starý" "Tak to jedině se rozveď, najdi si mladšího chlapa a s ním si to dítě pořiď".
Jo, ještě by se možná hodila věta (kterou zakladatelka, vzhledem ke svému mládí asi nezná): "Proč já nebohá jsem si nevzala Pištu Hufnágla".
Muž teda kouká na fotbal, ale pak ho pochválím, že ve svých téměř 55 letech dokáže zvládnout našeho 14ti letého puberťáka (a k tomu 80ti letou matku - což popravdě je někdy náročnější..., ještě firmu s x zaměstnanci, o 9 let mladší ženu a ještě i vypere, navaří a uklidí...) Vlastně je borec. To já mladší nemám ani tak starou matku, mnohem menší firmu, a kolikrát jsem vyšťavená totálně - jo a jídlo často koupím v restauraci, kam chodím v poledne a večer ho jenom ohřeju. Jo, a na dítě řvu mnohem častěji já... (třeba teď, ať krotí ty výrazy, které se linou od playstationu z jeho pokoje).
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 22:27:22) Přemýšlím, zda je možné, že by AI psala "bizardní".
|
| Muumi |
 |
(31.5.2025 22:29:24) To je možné docela dobře. AI si často fixuje nesmyslné chyby (protože mají velký výskyt ) a blbne dál…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 20:13:37) Aby měl psychickou sílu na jeho případné pubertální výlevy, držel mu otěže a nenechal ho zvlčit, ale zároveň, aby mu neukřivdil, protože nebude chápat jeho dobu.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 20:17:08) To si děláš iluze, v pubertě už ty otěže spíš povoluješ, hlavně už je často ani nedržíš
|
|
| monam |
 |
(31.5.2025 20:23:16) "Aby měl psychickou sílu na jeho případné pubertální výlevy, držel mu otěže a nenechal ho zvlčit, ale zároveň, aby mu neukřivdil, protože nebude chápat jeho dobu."
tak když jsem viděla Adolescenta, uvědomila jsem si, jak těžce dnešní adolescenty nechápu, což by ovšem bylo stejné, i kdybych byla o 10 let mladší. Pubertální výlevy doma taky máme, máme co dělat celá rodina, to bych těžko snášela i před 20 lety. Na držení otěží je pozdě, pokud bych to chtěla zkoušet silou, děti bych ztratila. Dávám jim volnost a přesně jak píše Fed, řeším praktické věci.
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 20:26:47) Markéto, ale na tohle všechno jste tam přece oba, ne? U nás teda otěže a pubertální výlevy byly spíš moje parketa. I synovy školy řeším převážně já. A čím je syn starší, tím jsou ty vztahy pohodovější.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 21:21:31) Ale oba s ním nebude stále, nemůže mu jeden přitahovat a druhý povolovat.
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 21:29:47) Marketo, už mě to asi nebaví. Bizarní jdou tebou zde prezentované myšlenkové pochody. Myslím si, že uváděné 1.dite je jen virtuální. Protože rodič s nějakou zkušeností s výchovou, dětstvím a péčí by nikdy nepokládal takový dotazy. Ať je to jak chce, hodně štěstí.
|
| Muumi |
 |
(31.5.2025 21:34:44) Já myslím, že je Markétě cca 13 let a dělá si z nás prdel. Jinak tohleto není možný.
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 21:40:12) Kat, jo, taky to na mě tak působí.
|
|
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 21:29:51) Markéto, přitahovat můžete, když to dítě bude malý. Od pubert postupně uvolňujete. A když neuvolňujete, uvolňuje si ten puboš sám Já nevím, jakou péči s myslíš, že konkrétně potřebuje, kterou by neměl otec mezi 50-60 zvládnout? To dítě v tomhle věku totiž o rodiče už tou měrou, jako předtím nestojí, má svůj svět,své kamarády svou zábavu. Tebe tam pustí občas.
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 21:38:42) Federiko, přesně tak 🙂
|
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 21:36:47) Markéto a co všechno chceš puberťákovi povolovat a přitahovat? Nastavování hranic a výchova je spíš otázka prvních několika let, s puberťákem už toho moc nezmůžeš, pokud tam ty základy nejsou. My máme od dětství stanovených jen pár věcí, na kterých trváme a trváme na nich oba a zbytek necháváme volně plynout. Vyplatilo se nám to mnohem víc, než spousta příkazů a zákazů. Ty tu řešíš budoucí vztahy manžela s puberťákem u případného druhého dítěte a ještě nemáte zkušenost s pubertou ani u prvního. A i kdybyste měli, tak u druhého to může být úplně jiné...s některými dětmi je to v dětství pohodové a puberta je pak trochu peklo a někde je to přesně naopak. U nás byl nejhorší věk 2 až 4 roky, to byl občas očistec, zato od 12 to pak bylo čím dál lepší a puberta je vlastně asi nejpohodovější období jeho života.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 21:46:46) "nemůže mu jeden přitahovat a druhý povolovat."
Šmarjá, dítě není kůň, s dítětem se normálně žije.
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 21:47:51) Ale nemůže růst jako dříví v lese.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 21:53:15) Hele, teď už si myslím i já, že si děláš srandu. Všichni ti tady píšou, že 50-60 letej chlap běžně zvládá puberťáky,protože celkem už není co zvládat. Ano,občas všechno neběží jako po másle. Ale jak to myslíš,že nemůže puberťáka růst jako dříví v lese? On se tě už ptát nebude a občas by si člověk spíš přál, aby to bylo v klidu, jako to "dříví v lese" Ty už nevychováváš, to musíš předtím . Můžete mít spolu dohodnuté hranice, můžeš mu vařit, prát, můžeš ho podporovat, můžeš si s ním povídat,když bude mít náladu. Můžete spolu jet na výlet, když bude chtít. Ale co bys chtěla "zvládat"?
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 22:08:59) Můj otec sestru nezvládá, je z ní na prášky.
|
| Muumi |
 |
(31.5.2025 22:14:40) Ale CO přesně má zvládat? Sestra rychle utíká a starý otec ji nedožene, nebo co?
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 22:18:38) Hlavne je otci tak 51.
|
| Muumi |
 |
(31.5.2025 22:20:12) Tak to už je fakt nad hrobem. Doporučuju, aby už na jaře nezasel… Pro jistotu.
|
|
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 22:31:56) Nezvládá její pubertální výlevy, nechá si od ní líbit věci, které by neměl.
|
| Muumi |
 |
(31.5.2025 22:37:06) A proč jsi přesvědčená, že toto takzvané nezvládání je způsobeno věkem?
|
| c Marketa95 |
 |
(31.5.2025 22:42:59) A čím jiným? Otec se změnil věkem, když jsem byla v pubertě, byl úplně jiný.
|
| Muumi |
 |
(31.5.2025 22:47:57) Asi spiknutím mimozemšťanů. Sorry, tohle je absurdní diskuze. Ano, člověk určitě jinak vychovává svoje první dítě, jinak ty další, ano, mezitím kromě nabytí nějakých životních zkušeností taky zestárl. A děti nejsou identické kopie, každé je přece individuum. Takže ty nestárneš, neměníš se, nic neděláš jinak? Nepřipustíš si, že jsi třeba zbytečně bazírovala na nějaké blbosti, a dneska by ses na to vykašlala? Fakt budeš pořád stejná? A zejména rodičovství nevidím jako něco., co se musí “zvládat”.
|
|
| Jerry G. |
 |
(31.5.2025 22:59:08) Marketo, nechces uz to prvni dite dat k adobci? Muzes mit brzkou menopauzu, k tomu skoro senilni rodice a k tomu jeste pubertak. Chce si to odpovedne rozmyslet..
|
|
| Žžena |
 |
(1.6.2025 6:21:32) Markéto, a co když se u vás v nerudnou bábu změníš Ty (protože genetika) a Tvůj manžel naopak zůstane pohodářem?
|
| c Marketa95 |
 |
(1.6.2025 9:49:46) To snad dřív než v padesáti přijít nemůže, ne? Dítě už by mělo po maturitě,tak může uprchnout.
|
| Jerry G. |
 |
(1.6.2025 10:37:35) Jak nemuze? Muze se stat cokoliv. Muzes mit psychicky problemy, predcasnou menopauzu a 40 je s tebe monstrum.. 
Sorry. To fakt nemyslis vazne..
Treba ma tvuj otec problemy, ktere nesouvisi s vekem
|
| c Marketa95 |
 |
(1.6.2025 10:49:27) A jaká je pravděpodobnost, že se tohle stane ve čtyřiceti a jaká v padesáti?
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 11:05:08) Stejná Věk je jen číslo,ne?
|
| c Marketa95 |
 |
(1.6.2025 11:22:51) Věk fakt není jen číslo.
|
|
|
|
|
| monam |
 |
(1.6.2025 11:08:14) "To snad dřív než v padesáti přijít nemůže, ne? Dítě už by mělo po maturitě,tak může uprchnout"
to je legrace, že jo?
Když jsou rodiče magoři, je jedno jestli jim je 40, 45, 50 nebo více. A přijít cokoli může kdykoli.
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 11:17:45) Monam, taky si říkám, jestli si dělá legraci, k tomu už opravdu není co dodat... Jen jsem nakoukla, jak to tu pokračuje, ale tohle už se fakt nedá🫣😁
|
|
| c Marketa95 |
 |
(1.6.2025 11:24:21) Já myslela, že se bavíme o psychických změnách vlivem stárnutí, čtyřicátnice většinou nebabkovatí.
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 11:46:29) A padesátnice jo? To bych si vyprosila a to mi bude 56... Necítím se jinak než ve 40 a nemylsím si, že babkovatím. Znám ale i 20 leté babky. A 70 leté mladice.
|
| K_at |
 |
(1.6.2025 11:53:04) Federiko, ty budeš neřízená střela i v 80. Zatímco já jsem někdy stará babka ještě před 50.
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 13:04:20) Kat, ve skutečnosti máš oproti mně asi pevné nervy. Jinak bys nemohla dělat to, co děláš
|
|
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 12:07:50) Federiko, přesně, bylo mi 51 a cítím se pořád stejně, jako ve 40. A moje tchýně je v 84 duchem víc mladá, než některé padesátnice. A moje mamka v 74 taky. Obě jsou aktivní, zajímají se o všechno možné, podnikají kde co a rozhodně nesedí jen doma u televize a křížovek.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 13:18:45) "Znám ale i 20 leté babky. A 70 leté mladice."
Tak to je. Mentální nastavení je různé bez ohledu na věk. Samozřejmě existuje i to, že člověk se ke stáru mění nejen fyzicky, ale i psychicky. Ale tak jako fyzická, i mentální kondice je velice individuální a nejde důsledně předpovídat.
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 12:08:32) Markéto, ty máš za sebou nějakou hodně nemilou zkušenost s extrémním stárnutím, viď? Jen hádám...ale někdo blízký se ti bolavě změnil před očima, a ty s tím nejsi srovnaná?
Nebyl by dobrý nějaký odborník, se kterým by sis krátce promluvila? Když budeš na svého manžela pořád hledět optikou nějaké nevyřešené bolesti, budeš projevy předčasného stárnutí vidět v jakékoli jeho momnetální nenáladě, nespokojení budete oba , ač s jedním nebo dvěma dětmi.
Navíc vaše okolí si bude pořizovat druhé/třetí/čtvrté dítě kolem 40 a ty na ně budeš koukat zaujatě...
Nicméně, jak říkám, mm to má hozené jako ty , u něj je to ale asi dané tím, že jeho máma rodila potřetí ve 46 a mělo to špatný průběh
|
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 11:57:23) Markéto, moje babička prošla přechodem ve 38 a od té doby už byla fakt "jiná", její manželové (první i druhý) byli zdravého ducha do 75 - faktem je, že potom už to šlo z kopce, ve vyšším stáří se změnili hodně, bylo to smutné....
|
|
|
|
|
|
| Termix | 
 |
(31.5.2025 22:38:54) A jak to souvisí s tvým manželem a jeho schopností se postarat o hypotetické dítě ve věku, ve kterém ještě bude mít 15 let pracovního procesu před sebou.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 23:00:30) "Nezvládá její pubertální výlevy"
Holt musí mladá a sil plná matka vychovat dítě tak, aby nemělo pubertální výlevy a nedovolovalo si na tatínka
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 23:25:50) Ropucho, jo...a nebo se prostě naučit pubertální výlevy ignorovat. Co se vlastně myslí těmi pubertálními výlevy? Že puberťák remcá, odmlouvá, má připomínky, protáčí oči...? No a co? Tak ať remcá a protáčí. Řeším stejně, jako když se coby batole v období vzdoru často vztekal - nabídla jsem řešení, když podle něj stejně bylo všechno špatně, tak jsem ho nechala vztekat a zuřit a šla jsem si vedle dělat svoje. Zpravidla ho to brzy přestalo bavit, když neměl diváky a za chvíli normálně přišel a byla s ním domluva. Já jsem si v pubertě taky sem tam něco zahuhlala, pronesla nějakou poznámku a třískala dveřmi od mého pokoje...naši z toho taky nedělali vědu, za chvíli jsem vybublala a sama za nimi přišla a normálně jsme se domluvili na všem, co bylo potřeba. Se synem to v pubertě děláme stejně - taky si něco zahuhlá, zanadává, pak vylítne nahoru do pokoje a třísknou za ním dveře...nechám být, dělám si svoje, za chvíli obvykle vyleze z nory a normálně se domluvíme, na čem je potřeba. Ale to bylo období spíš kolem těch 11 let, teď už minimálně. A spoustě výlevů se taky dá docela dobře předcházet, stejně jako tomu vztekání u batolat. Stačí ho trochu respektovat.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 13:07:13) TaJ, já myslím, že vím, co se míní pubertálními výlevy. Ale pubertou prochází každý jinak, záleží na osobnosti, výchově, okolnostech... A pubertální výlevy mohou být mírné, intenzivní nebo také žádné. Moje děti se zrovna tímto způsobem neprojevovaly vůbec, nebo tak minimálně, že si to ani nepamatuji. Mám tendenci fandit si, že to bylo pohodovým způsobem komunikace, jaký jsme s nimi měli nastavený, ale určitě hrály roli i jejich osobnostní rysy, na nichž nemáme jako rodiče žádnou zásluhu.
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 13:08:15) Já mám každé dítě natolik jiné, že si myslím,že jsem neovlivnila vůbec nic
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 23:27:33) Když bylo pozdnímu dítěti 14, podnikli jsme s dětmi a se starým 56 letým otcem poznávačku bez cestovky, jen autem, Francie, Španělsko, Portugalsko a zpět. Starý otec řídil.
Kdyby tenkrát starý otec věděl, že je tak starý, že nemůže stačit puberťákovi a má si na gauči pouštět Šlágr,měl by to jednodušší.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 23:30:18) Evelyn, no mně je jako tomu tvýmu "starýmu otcovi" , taky zatím netuším jak strašně jsem stará, vlastně asi mám nárok na nezvládání.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 23:32:25) Federiko, dej děti někomu mladšímu
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 23:33:57) A to já bych ráda, ale on je nikdo z těch mladých nechce Kolem mě mají i 40 letí mimina.
|
|
|
|
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 23:28:59) Mo děti pubertální výlevy mají. Jenže mám je i já, občas A nejsou pubertální, jsou...postpubertální? Prostě u nás občas ta Itálie je. A zas to ztichne, no. Každej občas bouchne.
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 23:33:35) Federiko, jak se liší takový pubertální výlev od toho postpubertálního? Že občas každý kvůli něčemu vyletíme, to je asi normální, každému se občas stane, že ho něco vytočí...
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 23:37:20) TaJ, neliší, jen já už to svoj nemůžu oznčovat za pubertální výlev Zrovna teď jsem tady na všechny ječela.Dcera jede na vodu a kluci mají oba takovou velkou tašku, odolnou, Nordface. Tak oslovím jednoho-joo, já nevim kde je, vůbec.... Oslovím druhýho-já ji mám ve skříni s hadrama a potřebuju ji,používám.. ni jeden nepůjčí a ten jeden ji definitivně ztratil, jak ho znám. A k tomu ten náš "starej" , nepoužitelnej táta si v klidu leží na gauče. a kouká na cosi, nějaká taška, pche...
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 23:47:43) Federiko, aha, tak to já vůbec nemám v povaze kvůli takovým věcem ječet, no...pokusila bych se domluvit s tím, který ji má ve skříni a klidně bych ji šla s ním najít. Těch pár dní by ji snad postrádat mohl. A pokud by trval na tom, že ne, tak bych prostě zajela někam koupit další tašku, ať má každý svoji, však se jí taky může zase někdy hodit...
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 23:51:19) Už jsem objednala. Ten s tou skříní nebydlí s námi, to riskovat nebudu. A já nejsem takovej kliďas jako ty, rozčiluju se často. A rázem se zas zklidním, mám často emoce na houpačce, občas se vyřvat potřebuju
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 0:02:21) Federiko, tak to chápu, když nebydlí s vámi, tak bych to taky nechala být. A je fakt, že já jsem kliďas, já beru ječení a rozčilování jako zbytečnou ztrátu energie, naprostá většina věcí mi za to nestojí, vždycky se to vyřeší i bez toho. Manžel ten spíš naopak vyletí, když mu třeba něco nejde, nebo ho něco rozčílí, ale taky většinou zase hned vychladne. Docela dlouho mi trvalo, než jsem si na ty jeho náhlé výbuchy zvykla a zjistila jsem, že tím jen upouští páru a jak rychle to přišlo, tak to zas opadne. Přitom on jinak je naprostou většinu času klidný a trpělivý, ale prostě občas to musí ven.
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 0:13:15) Tak to mám podobně jako tvůj manžel I když, mně emoce skáčou z radosti a skákání, tancování a smíchu do vzteku a ječení, klidně během minuty, když na to přijde Ale nemám to zas tak často.
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 11:53:48) Fed, co na to říká tvůj manžel? Ptám se proto, že to mám podobně a manžel stařecky brblá, že hormóóóny, ale prostě ten jejich stále polehoučku klesající testosteron, pchá vs. naše estrogeny a progesterony, to je panečku jiná jízda
Já svému dědkovi (mm) upřímně přeju, že bude doma mít hormónové samičky dvě, to si teprve užije
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 13:03:21) Čumčo můj manžel neříká nic,protože já taková byla odjakživa A o si mě kvůli tomu taky všiml. Vyrůstal v tiché, emočně ploché rodině, tohle vůbec neznal. třeba teď lituje, co já vím...
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 14:41:54) Fed, mm vyrůstal mezi samým satoriemi (plus strašně milá hodná babička), takže má laťku vysoko Nicméně letos dcerce přál ke 14.narozeninám se slovy: "...Holčičko moje zlatá, v tomto věku máš coby dívka/žena z tohoto pohlaví jen to hezký..."
Co tím jako myslel?
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 14:56:14) Čumčo, to bych asi taky nepochopila Já vždycky přeju dceři:" Ať jsi krásná,šťastsná, spokojená..." A on na to vždycky jen utrousí:" Sie soll gesund sein!!" Jako kdyby se to vylučovalo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 23:34:21) Pubertu jsem si nemohla dovolit, moji mladí rodiče se ve 36 letech rozváděli, měla jsem dospělé starosti.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 13:08:35) "mám je i já, občas A nejsou pubertální, jsou...postpubertální?"
Federiko, možná klimakterní??
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 13:10:41) Ropucho, to nevím, jelikož já měla vždycky. A doktor mi teď nedávno k mému překvapení řekl, že klimakterium ještě neee
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 13:29:07) Federiko, aha, tak jestli jsou celoživotní, jsou to holt výlevy emocionální 
To já jako flegmatik neznám. A s přibývajícím věkem se flegmatismus ještě prohlubuje, máloco mi stojí za vzedmutí emocí a zbytečný výdej energie. Směrem k dětem jsem neměla výlevy nikdy, snad možná výjimečně, když byly dostatečně malé. Jako větší už se ohrazovaly i proti důraznějšímu hlasu, křik bych si vůbec nemohla dovolit. Jakmile jsem se jen vychýlila z mírného tónu, dostalo se mi reakce "Co na mě křičíš?!" A pravdu měli, je slušnost na lidi nekřičet, v pubertě ani v klimakteriu ani kdykoliv mezi tím
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 13:38:48) Tak to j klidně křičím, když chci.Ale ani to není nic, co bych mohla ovlivnit, já prostě křičím,směju se, brečím, šeptám, řehtám se, flegmatik nejsem a nikdy nebudu. Ani jako dítě jsem nebyla.
|
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 13:42:59) Ropucho, náš syn to měl a má s tím hlasem úplně stejně, stačilo jen lehce zvýšit hlas, nebo mluvit víc důrazným tónem a hned jsme si vyslechli, že na něj křičíme... Snáší to špatně i teď, třeba ve škole, když někdo z učitelů zvedne hlas, nebo na někoho "zařve", tak i když ví, že to není na něj, tak mu to fakt vadí, nesnáší to.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 13:53:07) TaJ, jojo, někdo je obecně přecitlivělý na hlučné projevy. Ale příjemné to myslím není nikomu, křik je prostě projev agrese. Jsou národy standardně emocionálnější a hlučnější, kde mají hranici tolerance jinde než u nás, ale ani tam myslím nepatří ke kultivované komunikaci vyloženě na někoho křičet.
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 13:56:53) A jsou rodiny, které jsou celkově obecně hlasitější A naopak. Když jsem byla poprvé v manželově rodině, byla jsem v šoku. Všichni tiše, nikdo nekřičel, ale nikdo ani c nemluvil, neřehtal se, nedělal vtípky, neskákal, bylo tam jak v márnici.Děsilo mě to.
A těšila jsem se do své živé rodiny I s občasným křikem.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 14:00:52) Federiko, souhlas, je to tak, někdo je "Ital" a cítí se v tom dobře a někdo je typ rezervovaného seveřana. To jsou opravdu jen rozdíly v temperamentu a nic závadného.
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 14:27:14) Já se tu teď smála. Dcera odjíždí na koncert Billie Eilish, bude to tam asi masakr. A vymalovaná, v mých džínách, s mou bundou a v mých botách přišla požádat svého tatínka, jestli by ji tam odvezl. a někdy o půlnoci zas přivezl . Lístky jí sehnal on. Přes protesty, že nikam nejde a už vůbec pro ni nikam o půlnoci nepojede, se oblékl a jel. A já mu do toho říkala:" To víš, jednou sis ty děti nadělal, i ve vyšším věku a teď nechceš sloužit? Smůla..." On ale nadává pořád a vždycky pro ně dojede.
|
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 14:53:52) Ropucho, co uděláš, když ti spadne chleba namazaným dolů na vypranou pantofli? Zašeptáš "běda"? Zařvat si občas je dobrý
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 14:57:05) To jsem sprostá. A já moc často sprostá nejsem, ale to slovo mi v takovým případě ujede samo.
|
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 15:43:51) Čumčo, já si třeba v takových situacích polohlasně zanadávám "do háje", nebo něco podobného, sprostá jsem jen výjimečně a hlasitě zařvu taky jen výjimečně, většinou ani pro sebe ne, natož na někoho. Manžel si zase pro sebe hlasitě a často i sprostě zařve, že je ho slyšet až ven. Ale třeba na syna nezařval snad nikdy. Jen u něj je problém, že má hodně silný a zvučný hlas, takže když promluví trochu důraznějším tónem, tak syn už to vnímá jako řev...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(1.6.2025 15:47:20) Taky nikdy neřvu a nikdy nepoužívam sprostá slova. Jsem flegmatik. Manžel je cholerik, tak si občas zařve. A mě obviňuje, že to v sobě dusím. Ale není to pravda, nemám tu potřebu řevu.
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 16:22:05) Inko, přesně, to není dušení v sobě, taky nemám potřebu řvát, ono se tím stejně nic nevyřeší, ani se mi tím stejně neuleví...pro mě jen zbytečná ztráta energie.
|
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 16:22:40) Inko, přesně, to není dušení v sobě, taky nemám potřebu řvát, ono se tím stejně nic nevyřeší, ani se mi tím stejně neuleví...pro mě jen zbytečná ztráta energie.
|
|
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 15:58:46) "Do háje" je hezký, ale mě tohle prostě z tý huby nevyklouzne, vyjede mi vždycky něco jinýho
|
| K_at |
 |
(1.6.2025 16:03:20) No, to já se občas dopustím vulgarity I v práci. Třeba tuhle, když jsem běžela k telefonu, aby nevzbudil děti, ujela noha a já letěla jak podťatá přes židličku na zem. Ehm. Nicméně děti jsou sprosté jak dlaždiči už ve 3-4 Letech. Strašný. Předškoláci úplně děsný. A vůbec jim nevadí, že je slyšíme. "Prdel, hovno, debil" jsou ty mírnější výrazy.
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 16:16:53) Kat, já třeba nejsem vůbec zvyklá sprostá slova používat, u nás doma se nikdy sprostě nemluvilo, v životě jsem neslyšela moje rodiče říct jediné sprosté slovo... V manželově rodině sem tam občas...syn taky nejde pro nějaké sprosté slovo daleko, ale až tak od puberty, jako menší by to z pusy nevypustil...
|
| K_at |
 |
(1.6.2025 16:36:02) TaJ, věřím. Mám kolem i takové lidi, kteří prostě nevypustí hrubost z úst ani při držkopádu či extra leknutí.
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 16:38:46) A jak to dělají? Mně to samo vyletí
|
| K_at |
 |
(1.6.2025 16:40:41) Prostě to vůbec není zařazeno ve slovníku. A nemůže to vypadnout.
|
| Stará husa |
 |
(1.6.2025 18:17:02) Kat, přesně tak. Já nemám sprostá slova ve slovníku, takže že mě vyletí maximálně to do háje. Samo. Nijak se neomezují ani nekrotim.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 18:31:21) Huso, ano, když si člověk nezafixuje vulgarismy jako běžnou součást slovníku, tak je tam prostě nemá. (Maximálně někde v tom podvědomí, odkud je vyplaví mimořádná situace, myšleno opravdu mimořádná párkrát za život.)
|
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 22:20:30) "sprostá slova ve slovníku, takže že mě vyletí maximálně to do háje"
mm má v práci kolegu s Tourettovým syndromem, je to ceněný člen týmu, ale někdy je to prý legrace, větší dav lidí v něm zesiluje projevy, takže v jídelně občas vykřikne nějaký ten genitální opis. Zákazníkům je potom potřeba vysvětlit, že jeho TS má i koprolálii, že to skutečně nedokáže ovládat.
Já jsem si představila, jak se s ním denně potkáváte, Huso/Ropu
|
| Stará husa |
 |
(1.6.2025 22:48:14) Čumčo, to bych nesnesla. Mně sprostá mluva hrozně vadí, je to, jako bych dostala facku do obličeje. A strašně se za ty lidi stydím. Sama bych sprosté slovo asi nikdy neřekla, v knížkách je přeskakuju a ve filmech s v televizi se otřásám odporem. Zkazí mi to každý film.
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 23:00:23) až tak?
Huso, neviděla jsi film Králova řeč, jak Logue nutí krále George, aby vyřkl nějaké sprosté slovo, klidně co nejhorší, které zná? Aby ho zařval... A král pořád nic, prostě to je pro něj tak nepatřičné, že fakt nemůže, i když se snaží. Logue mu napovídá, celej nešťastnej "tak třeba to slovo na k...., nebojte se, řekněte ho..." A král se ptá: "myslíte K jako krvesmilstvo?"
A jak to potom královi frčí, jede jedno jadrné slovo za druhým, koktavost je ta tam
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(2.6.2025 9:09:06) "Čumčo, to bych nesnesla."
Já bych to snesla úplně normálně, holt nemocný člověk. Na denní bázi snáším, že kolem mě mluví vulgárně zdraví lidé. Je to dneska naneštěstí standard i v jinak celkem kultivovaném prostředí. Když mám v bezprostředním doslechu opravdu intenzivní kanální projev, příjemné mi to není, ale hrůzou neomdlévám, to není o tom, že bych snad netušila, že existují vulgární výrazy. Jen to holt není zrovna povznášející vjem, podobně jako když člověk musí čichat ten smrdící kanál. Ať si každý mluví, jak chce, je to jeho věc, jeho sebeprezentace. Já se vyjadřuji po svém, bez ohledu na okolí.
|
|
|
|
|
|
| TaJ | 
 |
(1.6.2025 16:44:52) Federiko, tak já jsem odjakživa v podobných situacích doma slýchala právě to do háje, do prkýnka, případně doprčic apod., takže jsem to automaticky převzala taky...ani moji babičku jsem nikdy neslyšela říct nic sprostého, takže moji rodiče to asi taky měli prostě z domova... A ani syna to až do puberty nenapadlo, je teda fakt, že když byl menší, tak si manžel dával mnohem víc pozor, aby to po něm právě neopakoval... teď už se zdaleka tak nekrotí😉
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 16:52:13) TaJ, u nás doma, jako u mých rodičů se sprostě nemluvilo. Tak jak se to dostalo do mý hlavy, že to vypadne samovolně, nevim.-) Jako pravda, je, že určitá slova jsem as nevyslovila nikdy. Prostě maximálně "kruci, do prdele.."
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 18:20:18) Federiko, člověk to bezděčně nasaje z okolí a ve vypjaté situaci to z něj vypadne, také zcela bezděčně. Jsem též z rodiny, kde se vulgarita nepoužívala, můj muž také, ani on sám nemluví hrubě, nemá to rád. Přesto mám na kontě pár situací, kdy ze mě cosi nečekaně vylétlo, k mému vlastnímu překvapení.
|
|
|
|
|
|
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 16:19:33) Kat, moje děti jako malý vůbec sprostý nebyly. Ale vzpomínám na prostředního on byl vždycky strašně umanutej a když si něco dal do hlavy, tak prostě jen opakoval že to "pčuje" (potřebuje) A byly mu asi dva roky a já mu to nedala a jemu šlehaly blesky z očí a výhrůžně vrčel:" Tyyyyy, tyyyyy..." Teď ho nenapadlo žádný adekvátní slovo a nakonec si vybavil:" Tyyyy, tyyy BUBÁÁÁ!!"
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 17:56:33) "Tyyyy, tyyy BUBÁÁÁ!!"
Když byly děti tak 4/8, tak se nahoře hádaly, a to dost, syn křičel víc, uháním po schodech a vidím v pootevřených dveřích pokojíčku jinak zcela vyrovnanou flegmatičku(4), tak stojí proti cholerikovi(8) a řve: "Už toho nech!!! Nech toho, ty, ty, tyyyy......ho@no!" Dusila jsem smích a šla potichu zase dolů, za chvíli přišel vyklidněný cholerik s tragickým výrazem , "Maminko, nebudeš mi věřit, co mi Káča řekla "
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(1.6.2025 19:48:36) Já jsem dlouho flegmatik, ale když padne poslední kapka, tak nastane peklo , to je pak cholerik slabé slovo. Manžel jen chodí a zavírá okna.
|
| neznámá |
 |
(1.6.2025 20:39:09) Já také a můj otec také. A vlatně i najstarší syn to má stejně. Říkají nám choleričtí flegmatici. Akorát je blbé, že oba nakonec bouchneme kvuli naprosté hlouposti, přitom většinou zkousneme vše.
|
|
| MaMar | 
 |
(1.6.2025 21:06:04) Evelyn, to je úplně přesné Vydržím v klidu velmi dlouho, ale jednou za čas, při překročení nějaké kritické hranice, ječím, brečím a mlátím dveřmi  Ale naštěstí tím, jak se v posledních letech výrazně snížil počet členů naší domácnosti a v práci už také nejsem na plný úvazek, tyhle situace v podstatě nenastávají.
|
|
|
| Stáňa * | 
 |
(1.6.2025 21:41:39) Ťaky většinou použiju "do háje", když jsem ale hodně vytočená, resp. něco si udělám nebo vlastní blbostí zničím, tak použiju i "do pr***e", ale to opravdu málokdy.
Starší syn ví, že nesnáším vulgarity a schválně přede mnou mluví jak dlaždič a pracovník bordelu.
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 22:10:02) "...schválně přede mnou mluví jak dlaždič a pracovník bordelu. "
jako bordeltáta nebo prostitut? to má totiž co do výrazových prostředků svoje specifika
já jsem do 20 neřekla jediné jadrné slovo, u nás se takhle nemluvilo a máma i babička povětšinou mluvily i spisovně , potom jsem potkala mm a to byl konec...
Vlastně jo, nevlastní děda nadával při politických debatách a vykopával nohou proti tv obrazovce, řval o sviních bolševickejch, hovadech apod. Opravdu se i špičkou dotknul obrazovky při těch výkopech, bylo to strašně vtipný, křičel u toho "takhle, takhle bych tě kopnul to tlamy, ty ulhanej parchante "
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(1.6.2025 18:13:17) Čumčo, tohle už se tu probíralo. Ne, nemám tuto potřebu, flegmatický člověk nepotřebuje upouštět páru při sebemenším podnětu. Párkrát ze mě vylétlo něco jadrného v autě, kdy jsem se lekla a musela rychle reagovat, to je stresová situace, kdy podvědomí ví, že jde o život. Že něco upadne, uhodím se apod., to mě vzruší málo, rozhodně ne tolik, abych významně zvyšovala hlas. A v poslední době jsem si osvojila takový univerzální komentář, který zcela nevzrušivým hlasem používám na veškeré "kalamity" všedního dne: "Kdyby tohle byl můj největší problém, jsem šťastný člověk."
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(2.6.2025 8:46:04) "Párkrát ze mě vylétlo něco jadrného v autě, kdy jsem se lekla a musela rychle reagovat, to je stresová situace, kdy podvědomí ví, že jde o život."
ano, v autě ze mne někdy padají takové výrazy, až se občas zamýšlím, jestli vůbec vím, co jsem to řekla, protože taková slova já určitě ani neznám  nejsladší byla moje dcerka, když jí byly tak tři roky a já v tom autě zrovna někoho poslala někam (velmi nevybíravě) a zezadu se ozval jasný hlásek "to jsi se maminko asi spletla, viď?" takže jsme si vysvětlily, že v autě maminka někdy říká MOC OŠKLIVÉ VĚCI, které nikde jinde nebudeme říkat a ona to krásně přijala za své... jednou mi pak vyprávěla nějakou příhodu a byli tam páni, co mluvili moc ošklivě, "skoro jako maminka v autě" 
|
| Dari79 |
 |
(2.6.2025 12:01:31)

Děti jsou holt geniální...
Můj muž teda sprostě nemluví (to já teda víc). Já někdy mužovi láskyplně říkám, že je blbec. Protože on je velmi specificky vtipný (má takový sarkasticko-ironicko-intelektuální humor), vždycky řekne nějakou hlášku, ze který já padám pod stůl a obvykle to komentuju "Ty jsi blbec" - protože to je něco tak nevymyslitelného a přitom tak geniálního a tak vtipného, že se to jinak říct nedá.
Problém je, že se to od něj učí syn - roky mu říkám, neříkej takový vtipy před ním, bude to opakovat (to se úplně nedá, to je situační humor, ale ten styl) ve škole a budeme chodit na kobereček. No, trvalo to dlouho, vlastně až letos mi to při třídní schůzce třídní řekla (resp. synovi), že ony, jako učitelky, oceňují, jak je vtipný a jaký má obrovský přehled, ale že ne všechny děti to chápou... Tak jsem já (jako v tom vtipu), jí řekla - to má po tátovi, max. je můžu doma seřezat oba No, pak mu vytkla, že má binec v lavici, tak jsem jí řekla, že to má zase po mně 
Ale syn teda doma u toho počítače teď v pubertě nadává jak špaček - krotím ho jen, pokud to přesáhne únosnou míru (když to slyším i přes dveře), v běžné řeči to nepoužívá, naštěstí.
Ale, mě tedy často ujedou věty typu - do pr...., kde to je? Taková ta úlevná slova, to jo. Ale vůči jiným lidem ne - max. to je de... nebo krá.. (ale když to oni neslyší - přesně - typicky v autě, nebo když zavěsím nějaký protivný telefon a tak). V přímé řeči s někým bych to nepoužila.
|
| Beat | 
 |
(2.6.2025 12:12:43) Dari, to ja si někdy takhle nahlas ulevím, kdyz tu čtu typické komentáře jedné osoby ..
|
|
|
|
|
| Žžena |
 |
(1.6.2025 18:51:26) Vulgarity používám s chutí, ale ne impulzivně. Když mi něco upadne, maximálně tak zašeptám "chjo".
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 18:53:58) Žženo  Já nedávno jela na důležitou schůzku. Bílý kalhoty, bílý mokasíny. POspíchala jsem, měla jsem zpoždění.Zaparkovala jsem na jediném možném místě, rychle otevřela a vylezla. A skončila jsem jednou nohou v hluboký louži, s bahnem... Už se vidím, jak na to řeknu:" chjooo"
|
| K_at |
 |
(1.6.2025 19:33:35) Federiko, měla jsi říct JEKU, nebo Smankote. Ach já nebohá! S patřičným lomením rukou.
|
| Beat | 
 |
(1.6.2025 19:45:06) Ja jsem nikdy nemluvila sprostě. Tak do 40 mi klidně stačilo : do pytle .. Vibec nevim, co se stalo , ale najendou to nestačí a ani nevim jak a vylítne ze mě něco jinyho
|
| Slonisko | 
 |
(1.6.2025 21:50:36) Beat, já začala mluvit sprostě v práci, kolegové si servítky neberou.
|
| Beat | 
 |
(1.6.2025 21:57:17) Sloni, tam jsem důvod nenašla. Proste nevím.
|
|
| Monika |
 |
(1.6.2025 23:19:45) Ja se naucila sprostá slova ve skole a při sportu. Jeden trenér tvrdil,ze hlavně ta,kde je hlaska "r", pomáhají od stresu a tenze a řekla bych, že je to pravda
|
| neznámá |
 |
(2.6.2025 9:03:25) Moje babička učí děti přes sprosty slova písmenko R. A babička je sprostá jak dlaždíč, můj manžel tvrdí, že se od ní vždy něco nového přiučí. Jako babičku mám hodně ráda, ale když začne, tak zdrhám. Ona tvrdí, že se naučila mezi chlapama v práci, ale moc tomu nevěřím. A pak z ní kolikrát vypadne nějaká nadávka, která je specifická k její rodné vesnici, teď mě napadá betlemák/zevl, toho jsem si oblíbila i já.
Jinak fakt tápu, kdy jsem naposledy řekla sprostý slovo. Sprostá jsem byla před lety na porodní asistentku, která mi při obřích bolestech po oxytocinu řekla, že když si lehnu na druhý bok, bude to bolet víc, ale urychlíme porod. A vlastně i na manžela, který mi pořád říkal, že mám dýchat jako pejsek a i to názorně ukazoval.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(2.6.2025 9:22:19) "Ona tvrdí, že se naučila mezi chlapama v práci, ale moc tomu nevěřím."
já taky pochytila nejvíc sprostých slovíček v práci... u táty v práci  táta mě občas brával s sebou "na hlídání", vždycky mě fascinoval ten jejich mužský svět, ti slušní tatínkové mých spolužáků, kamarádů, sousedé - jako by odložili svou běžnou podobu a najednou z nich byli sprostí chlapíci, co mluví strašně sprostě jak ve smyslu slovníku tak obsahu... většinou si mě vůbec nevšimli, nebo mě ignorovali, jen občas se někdo z nich na chvilku zarazil, ale vzápětí je to zase pohltilo... vždycky jsem byla ráda, že tam jsem s tátou, protože bez něj bych se asi bála... a přitom i táta byl najednou někým jiným, ale to mě neděsilo... paradoxně až když jsem byla starší - puberta a později, se to změnilo a v mé přítomnosti (nebo i dalších ženských) se ti chlapi už krotili... a to i přesto, že jsem se snažila být naprosto neviditelná
|
|
| Jerry G. |
 |
(2.6.2025 10:03:58) Ja jsem si dost dlouho myslela, ze kurva a devka je jenom synonymum pro slova divka. Protoze me tak oslovovala moje milovana babicka. ~
|
| neznámá |
 |
(2.6.2025 10:59:49) JO, děvka mi také babička říkala a teď tak říká dcerám, na to už jsem zvyklá a vidím v tom živější děvenku. A jeden manželův příbuzný své dcery oslovuje láskyplně "malé k.rvičky" a když něco provedou jsou to už jenom velké ...... To nedávám.
|
| neznámá |
 |
(2.6.2025 11:07:05) A vlastně nám ještě říkala čůzy nebo čůzičky, ale tady to znamená něco jako rošťandy a u dospěl ženské kráva. Že je to v nějakých koutech ČR hodně sprosté jsem se dozvěděla a tady. To je vlastně fakt, že psům občas řeknu "čůzy chlupatý" když něco provedou a není to pro mě vulgarita spíš něco jako "kurník šopa".
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(2.6.2025 11:40:28) čúza ani nevnímám jako vulgární... je to další z babiččiných oslovení  vnímám ho jako potvora, prohnaná ženská, bestie mazaná teda na rozdíl od babičky jako hanlivé, ale pořád ne vulgární a stejně jako u vás - v souvislosti s malou holkou je v tom spíš ten důraz na mazanost než na pochybnou morálku, není v tom ten hanlivý význam (nebo jen lehce)
|
|
|
|
| mamoch |
 |
(2.6.2025 11:03:36) Ano, děvky nám říkala moje babička, zkrácenina děvenky, naprosto láskyplné oslovení /Turnov a okolí/. Kurvy ne, tak se naháněly husy, ale to už nepamatuju, to jen z vyprávění.
|
|
|
|
| Muumi |
 |
(2.6.2025 10:22:06) Blbě vidím na telefon a malé R v uvozovkách - “r” - jsem považovala za ypsilon. Tak jsem tu chvíli dumala nad sprostými slovy obsahujícími hlásku “y” a vymyslela jen “pyčo”. Pak jsem si to přečetla pořádně;)
|
|
|
|
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 19:46:22)
Šmankote, joo, to e naučím, to se mi líbí  Já nebohá je taky dobrý
|
| Federika | 
 |
(1.6.2025 19:46:55) Šmankote, do prdele, já jsem ale blbá!!
|
| K_at |
 |
(1.6.2025 20:01:19) Federiko, přesně tak! 😂
|
|
|
|
| neznámá |
 |
(1.6.2025 20:43:27) Já také nikdy nemluvím sprostě, asi jsem nikdy neřekla nahlas sprosté slovo. Před pár dny jsem si ošklivě rozsekla nohu a vyletělo ze mě "do háje", takže jsem si jistá, že vulgarita asi jen tak nehrozí. 
Ale už i ty malé holky říkají, že školka je bubá. A o klukách ani nemluvím, takže jako vzor moc nefunguju.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 14:50:28) " je slušnost na lidi nekřičet, v pubertě ani v klimakteriu ani kdykoliv mezi tím "
slušnost možná, ale zdravý to není, aspoň u mě, deprese a spol. Na některé lidi se naopak hlas zvednout musí, jinak tě to semele... Mám dvě děti v pubertě, když se oba proti mě spojí a demagogicky argumentují, mám na výběr - buď hůl nebo zvednout hlas, volím hlas, pohrůžku odebrání wifi a nově varuji, že přijdou o svou ubikaci ve 2+1 a dostanou jeden společný malý pokojík pod dohledem rodičů
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(2.6.2025 9:11:40) křičet nebo nekřičet je především o vnitřní potřebě, ale já třeba mám zkušenost, že občas se hodí zvýšit hlas, i když tu potřebu sama nevnímám... někdy prostě lépe doputuje i obsah sdělení, pokud je to hlasitě a s patřičným tónem... když jsem hodně vzteklá, tak spíš mluvím tiše, skoro až syčím... děti moc dobře vědí, že dokud křičím, je to v pohodě, ale jak začnu mluvit tiše, je fakt zle  a taky všichni vědí, že když je nejhůř, mluvit přestanu... to musím, protože jinak bych říkala fakt hnusné věci, cílené urážky, slova, která nijak nesouvisí s tím, co si myslím, ale moc dobře vím, že zraní na nejcitlivějších místech...
|
|
|
|
| Čumča. | 
 |
(1.6.2025 14:44:04) Fed, když ne klimakterní, tak PMS, to je taky prima věc
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 21:53:38) Mám děti 30 a 24 let, oba vystudovali VŠ, jsou slušně vychování, nechápu, o jakém přitahování a povolování je řeč, šli jsme jim příkladem, teda snažili jsme se . Puberťáci nejsou divoká zvěř, ale fajn lidi
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 21:56:25) Evlyn, já teda občas když přijdu do jejich pokoje nebo koupelny, mám pocit, že tam proběhla divoká zvěř Ale je úplně fuk, jeslti je tatínkovi 30 nebo 60, on to stejně neuklidí.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 21:59:06)

|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(31.5.2025 20:44:29) To je ale fakt blbost.
|
|
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 20:15:57) Tak náš "starý" tatínek se tady momentálně rozčiluje, prootže jeho puberťačka jede na vodu se školou a on jí tady snáší spacáky, karimatky, hledá stan, nenachází, vyhledává. s ní nějakej z Decathlonu,pro který pak pojede... A jako jooo, asi by si radši lehl k televizi  Jinak ale rodiče v tomhle věku fakt slouží spíš jako kasička, občasná vrba, uklízečka...
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 20:50:52) Nás teda vyřídily děti 0-2 roky, puberťáci jsou samoobslužný, ten náš nám občas i uvařil.
|
|
|
| K_at |
 |
(31.5.2025 20:38:37) Stačit na puberťák? Voba budete rádi, že s vámi občas promluví laskavě, než zmizí ve své sluji. Prosím tě, jak vůbec víš, že budeš stačit na to současné dítě, až bude v pubertě? Klidně můžeš být ty ta, která to nedá a bude na nervy 24/7.
|
| Federika | 
 |
(31.5.2025 20:41:49) ..."Stačit na puberťák? Voba budete rádi, že s vámi občas promluví laskavě, než zmizí ve své sluji..." Hehe, to se mi líbí Takhle to často fakt je.
|
|
| TaJ | 
 |
(31.5.2025 20:56:27) Kat, jo, asi tak nějak 😁
|
| Beat | 
 |
(31.5.2025 21:20:17) No ja občas nakouknu, ale nemam cas diskutovat, ptž mame volno a jsme na cestách. Uz na začátku mi ten dotaz přišel něčím divny, pak jsem ji chvíli věřila a teď uz zase ne .
|
|
|
|
| Termix | 
 |
(31.5.2025 21:47:22) Jak jsem psala už dříve. V 50 bych už vybírala vhodné dřevo. Místo už mít asi budeš.
Ve 40 ani v 50 ani v 60 život nekončí. Puberťáky doma zvládáme úplně v pohodě. Ostatně co chceš dělat? Vychovávat musíš dříve. V pubertě už jen sklízíš to, co jsi zasela dříve.
Kdyby takto přemýšleli všichni, už jsme dávno vymřeli.
|
|
|
|
| Žžena |
 |
(31.5.2025 19:35:12) Ve čtyřiceti taky nemáš důvod to předpokládat.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(31.5.2025 20:06:10) Co to znamená nebude stačit? Oni budou nějak závodit?
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(31.5.2025 22:21:25) "Co to znamená nebude stačit? Oni budou nějak závodit?"
Inko
|
|
| Mr. Miçkey | 
 |
(1.6.2025 22:18:10) Treba myslela, ze mu nebude stacit v posilovne ci tak neco...
|
|
|
|
|
|
| Monika |
 |
(31.5.2025 19:51:46) Ježíš, to jsou kecy! Nemela bys radeji nacpat do babyboxu i to starší dítě? Ale nejspíš si z nás stejně jen děláš legraci, co?
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(31.5.2025 20:00:39) Starší dítě by mělo jít k adopci, k nějakému dvacetiletému páru, jedině tak, může být spokojené, snad s ním budou v pubertě dostatečně blbnout.
A zakladatelka s manželem rovnou do domova důchodců.
|
|
|
|
|
| monam |
 |
(31.5.2025 20:19:16) "Proč jsem nedospělá? Snažím se ke všemu v životě přistupovat maximálně zodpovědně, vyvarovat se chyb..."
jenže ono to nejde. Mohou se ti také narodit paterčata, těžce nedonošené či nemocné dítě, můžete přijít o práci, o bydlení, muž si může najít jinou a hnedle je z tebe samoživitelka nebo žena s dítětem ve střídavce, může nastat nějaká další pohroma typu covid nebo zemětřesení.... reálně bych řešila to, co řešit můžeš. Mezi mým rodiči bylo 15 let, mj otec mě měl před padesátkou. Čas i sílu n mě měl, problém byl v jeho povahových vlastnostech, které ale popisují i moji nevlastní o dvě desítky let starší sourozenci jako mnohem intezivnější. Jediný reálný problém s jeho věkem byl, že se moje máma přizpůsobila jemu, takže se chovala, jako kdyby byla o těch 15 let starší i ona. Mě je 50+, má tři děti, nejmladší na 1. stupni, nemám pocit že něco nezvládám, jen jsem asi unavená, což ale nutně nemusí souviset s věkem jako s určitými životními okolnostmi. Otec mých dětí se jim nijak přehnaně nevěnoval nikdy, takže ten nemá co nestíhat a nezvládat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|