Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 9:55:28) K tomuhle jen jediné... počítej s tím, že se tak bude chovat vždycky, když bude nějaký průser, který tě vyvede z rovnováhy. Evidentně jsi u vás ve vztahu ty ten lídr, pokud ty zakolísáš, on tě nepodrží. Není to úplně důvod k ukončení vztahu, pokud to vezmeš takhle, ale připrav se, že mu brejle ovladačem srazíš ještě mockrát. Vím, o čem mluvím, mám to doma.
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 10:00:25) Možná by ji podržel, pokud by mu řekla "podrž mě, padám". Ona řekla, že je v pohodě, jen nechce být doma sama. Já umím podržet, ale pro sebe volím cestu vypořádání se s problémem sama. To se nevylučuje.
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 10:03:05) Pokud dobře odhaduju ten typ vztahu, tak "podrž mě, padám" ten silnější partner prostě neřekne, jen čeká, že se na něj ten druhý nevysere v té nejhorší chvíli. Aspoň v té nejhorší chvíli. Bohužel vysere a ještě si přisadí. On ji nechce zhroucenou, chce ji v pohodě, aby se mohl zhroutit sám.
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 10:05:45) Petro, netroufám si odhadnout, kdo je v tomto vztahu ten silnější, zakladatelka tak na mě nepůsobí. Ale to je jedno. POkud něco chci, musím si o to říct. Zjevně spolu nejsou moc dlouho a nečtou si myšlenky.
|
dadlenka |
|
(2.9.2011 10:11:07) Na čtení myšlenek nevěřím, taky jsem měla tendence neříkat jak se cítím a můj manžel zase zástupný problém. Komunikovat v páru je potřeba se naučit a společně praktikovat. Takže já říkám, co cítím a co chci a manžel nenadává na počasí, když má problém v práci..
|
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 10:25:16) no, na mě jo. Mmch, tohle je typická reakce... když tu někdo píše o revizi, většinou mu všichni foukají bebí, ale když někdo reaguje na bolest vlastně agresí, což je řekla bych takový animální typ reakce, všichni ho sprdnou, protože za tím nejsou schopni vidět tu bolest. Navíc, pokud někdo žije v tomhle typu vztahu, brzo se naučí, že nesmí dát slabost najevo, protože bude problém, jenže někdy to prostě ustát nedokáže. Všechno nelze překonat, fyzicky, ani psychicky.
|
Lenka | •
|
(2.9.2011 11:06:57) Jo, Petr, je to o zachování vztahového komfortu jednoho na úkor druhého. A přesně jak píšeš, ten jeden se nakonec se skřípěním zubů možná naučí toho druhého neobtěžovat, ale taky ho začne považovat za slabocha, nebude si ho vážit, prostě to z toho vztahu už nejde vzít zpátky.
Tady se věčně omlouvají muži, že takoví prostě jsou. Jo, část ji skutečně taková je, žijou si v podstatě uvnitř rodiny spíš svůj separátní život. Řeší si povětšinou jen své problémy a do života rodiny vstupují v okamžicích, kdy mají chuť a náladu. Kolikrát jsou pak schopni řešit jakoby blbinky, které si ta partnerka s přehledem vyřeší sama, ale oni mají pocit, jak se účastní, přitom když nastane problém, který nejde vyřešit mávnutím ruky, tak se kroutí a vztekají.
Podobné typy, nic lehkého na soužití, jen pro super silné ženy a to ještě nevěřím, že i po létech soužití, pokud se těch problémů nakupilo víc, že ho dotyčná vůbec ještě vnímá jako partnera. Ona ty věci třeba pořeší, jeho neotravuje, ale co si o něm myslí v duchu...ještě, že on to zpravidla netuší.hlavně s takovým člověkem je hrozně těžký život. V podstatě je to jen sám za sebe.
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 11:09:15) Lenko, tobě asi v tom tvém zápalu uniklo, že problém a trápení nemá jen zakladatelka. Pak by možná něco z toho, co píšeš, smysl mělo, takto je to mimo.
|
Petra neomi | •
|
(2.9.2011 11:13:54) Ale zakladatelka si partnerův problém evidentně uvědomuje, on její ne. Lépe řečeno, on její vidět nechce.
|
|
|
Lenka | •
|
(2.9.2011 11:14:40) Niki, hezky zakladatelku rozebíráš, jen co je pravda
No ať si manžel truchlí po svém, až na to, že ona si truchlit po svém nemůže dovolit, protože on zdrhnul. Nechal jí tam malé dítě, takže se ztěží může na odpoledne zavřít do koupelny a bulet a bulet - i když o samotě.
Nehledě na to, že se tady opomíjí fakt, že ona je po narkóze a po fyzickém zákroku, nejde jen o tu psychiku jako u pana manžela, takže by byl žádoucí dohled někoho dospělého. Můžou přijít jakékoliv dodatečné následky potratu, může omdlít, cokoliv.
Ale bohužel, ona musí být zase statečná holka, pohlídat dítě, večer ho uložit a pak se odplížit do jiné místnosti a tam si teprve zatruchlit.
Její muž to musí udělat urgentně hned, i kdyby ona měla sebou doma seknout.
Neberu si servítky, je to slaboch a jak zakladatelka píše, podobné způsoby řešení/neřešení problémů se u nich pravidelně opakují.
|
Lenka | •
|
(2.9.2011 11:18:10) hele, nezatahujte do toho psýchu a následné oboustranné kecy
jen jedno: přivezete člena rodiny z nemocnice, kde byl na zákroku /po kterém se může i krvácet, omdlít cokoliv/, byl pod narkózou - což může taky doznívat v podobně různých přídatných efektů a potíží
opustily byste toho člena rodiny na celé odpoledne a nechali mu ještě tuším malé dítě na hlídání?
protože tohle je jádro pudla a podstata podle mě, ani ne tak způsob, jak kdo z nich potřebuje truchlit ale to, že kdyby nějaká zdravotní potíž, tak aby on u ní byl
|
|
CPO |
|
(2.9.2011 11:32:08) "že se tady opomíjí fakt, že ona je po narkóze a po fyzickém zákroku, nejde jen o tu psychiku jako u pana manžela, takže by byl žádoucí dohled někoho dospělého. Můžou přijít jakékoliv dodatečné následky potratu, může omdlít, cokoliv. Ale bohužel, ona musí být zase statečná holka, pohlídat dítě, večer ho uložit a pak se odplížit do jiné místnosti a tam si teprve zatruchlit. Její muž to musí udělat urgentně hned, i kdyby ona měla sebou doma seknout."
Souhlas s Lenkou.
|
Lenka | •
|
(2.9.2011 11:39:44) vždyť mu nic nebrání jí aspoň strčit do postele, dítě odvézt k babičce, nebo mu v obýváku pustit pohádku a sám si v obýváku otevřít flašku vodky a když to nejde jinak, decentně popíjet, tak aby nebyl na plech, ale byl schopný aspoň zavolat sanitku, kdyby sebou ona sekla
tomu bych říkala, že se s tím vypořádal nějak rozumně, nebo měl to dítě vzít ven, jí dát do ruky mobil, aby ho přivolala, nebo dítě dát babičce
ne, on prostě utekl - co kdyby se ona duševně sesypala, tak abych to nechytnul z první ruky - její fyzický stav jako doslovný tupec vůbec neřešil a šup pryč. Nejradši by se asi vrátil, až bude mít pocit, že ona bude už zase ready a ok. Vsadím se, že kdyby byl po narkóze on, vyžadoval by celovíkendové hájení a obskakování a kdyby mu ona nechala dítě a řekla: pápá, drahý, přijdu večer, nevěřícně by zíral.
Jak tu od pár lidí zaznělo, tohle chování se pravděpodobně bude opakovat.
|
CPO |
|
(2.9.2011 12:27:39) "Nejradši by se asi vrátil, až bude mít pocit, že ona bude už zase ready a ok. Vsadím se, že kdyby byl po narkóze on, vyžadoval by celovíkendové hájení a obskakování"
Vidím to podobně. Ale já jsem skeptik, já nemám ten nadhled.
|
|
|
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 13:05:48) Lenko, já nechci zakladatelku rozebírat ani si do ní nijak kopnout. Já si myslím, že je psychicky v zadeli, protože řeší co řekl pan XY a že muž přišel domů o hodinu později. Až později jí možná docvakne, že šlo i o dítě, o kterém nenapsala ani slovo, jen že bylo geneticky v nepořádku. Nešla na odebrání slepáku. Několikrát napsala a manželovi řekla, že je fyzicky v naprostém pořádku, že se tak i cítí, že fyzicky proběhlo vše ok. Proto píšu už jen o psychice, nejen její, ale i jejího manžela. Já jsem třeba tupá a nevím, že po narkoze člověk potřebuje nepřetržitý dohled, nikdy jsem ji nepodstoupila ani já, ani žádný blízký člen rodiny, nemám ty zkušenosti. Čekala bych, že ty informace dostanu, minimálně od lékaře. Možná jsem tedy idiot. Ale o mě diskuse není. Ani o tobě či Petře a vašich vlastních projekcích.
Souhlasím s Achje a Eekou.
Mají OBA problém v komunikaci, on je čitelný a jeho problém je v tom, že co zakladatelka čte, se jí nelíbí. Ona je nečitelná, ale souhlasím s vámi, že partner měl asi potlačit sebe sama a věnovat se jí. Své trápení odložit. Jenže on se trápí i pro dítě, kdežto zakladatelka jen pro sebe. V tom já vidím rozdíl. Vy vidíte jen trpící ženu (a mě je jedno, kdo je na které straně, kdyby tohle napsal chla, reagovala bych stejně), z mého pohledu slabou, ale na to má právo a nárok. A chlapa, který dlouho držel a toleroval hysterie a nečitelnost. Možná je slaboch, já s nimi nežiju, tak si neodvážím tohle soudit ani vyvracet. Jen to pro mě není tak jednostranné, jak to vidíte vy. Vám přijde v pořádku v banalitách jančit (on někam odjel, pan XY řekl to a to) a v podstatných věcech "hrdinně mlčky trpět" (potrat dítěte, kecy jsem v pohodě, fyzicky jsem to zvládla atd.). Takovou komunikaci nemám ráda ani u mužů, ani u žen. Pak vyzníváme jako chladní slaboši a idioti, když tyhle hry odmítáme hrát. Jenže zakladatelka i jiné ženy si stále myslí, že jsou jediné v právu a jediné, kdo mají nárok truchlit, jak ony si zvolí, mlčet, když mají mluvit, a mluví a křičí, když už je pozdě. Čekáte od protějšku empatii a čtení myšlenek, ale v truchlení druhého PO JEHO vidíte únik a slabost. Hezké.
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 13:07:48) To, že tu nefňuká, ještě neznamená, že se netrápí pro dítě. To je imho tak hluboká a intimní bolest, že bych se s ní na tomhle serveru fakt nesvěřovala.
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 13:13:35) to je přesně ono. nepláču tu po dítěti, tak jsem divná.
to je přece logický, že po něm pláču. jenže teď jsem mnohem víc vykolejená z toho, jak se zachoval chlap, že jsem vůbec nedostala prostor, abych to nějak zpracovávala naopak, kvůli naší hádce jsem nespala další noc (kecám, spala jsem opět dvě hodiny) a od středečního rána jsem jedla jen včera odpoledne trochu rýže.
je toho prostě na mě moc. když mě má chlap podržet, zachová se jak idiot.
|
CPO |
|
(2.9.2011 13:21:01) "nepláču tu po dítěti, tak jsem divná."
Nejseš divná, dobře to víš. My ti rozumíme. Možná se ale teď zkusit na chvíli vykašlat na chlapa (myslím, řeš to tu klidně, tím se ti uleví) a říct si "fajn, je to za mnou, teď se nejdřív musím dát do cajku - ne kvůli němu, ale kvůli SOBĚ. Zahojím, fyzicky i trochu psychicky, a pak znovu zhodnotím situaci a rozmyslím si, co dál."
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 13:11:41) Tady nejde o "truchlení po jeho", ale o to, že se na ni prostě vysral, dámy prominou. Jinak, já v narkoze byla několikrát, může se po ní objevit zmatenost, bolesti hlavy, mdloby... to, že se dneska spousta věcí v nemocnici řeší ambulantně neznamená, že je člověk po narkoze v pořádku. JE to spousta chemie, kterou do tebe naperou, což je celkem jasné, pokud tě mají dostat do stavu bezvědomí, ne?
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 13:15:03) Petro, to je mi jasné. A já vím, že bych od manžela po takovém zákroku neodešla a rozhodně mu nenechala dítě. Já jsem ale ženská, i když smutním spíše tak, jako ten chlap. Ale hry na "jsem v pohodě" fakt nemám ráda. To se pak jeden nesmí divit, že druhý to bere jako fakt.
|
MrakovaK |
|
(2.9.2011 13:16:23) nechápu jaké hry. Prostě se v tu dobu držela, cítila se ještě dobře. Když u sebe partnera neměla, možná to na ni padlo. Žádnou hru v tom nevidím
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 13:21:43) Držela se, to je ten správnej výraz. Já nevím, mě to připadá ocenění hodné, řeknu si "je to statečná ženská". Ale každá statečnost jednou dojde. Vážím si lidí, kteří se drží.
|
MrakovaK |
|
(2.9.2011 13:38:15) no, asi tak. Niki si myslí, že hrají nějakou divnou hru
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 13:17:32) Existují prostě lidé, kteří ostatní svou bolestí nechtějí otravovat. ALe i ti čekají jisté ohledy, nejspíš ne prdelkování, ale taky ne kopanec.
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 13:20:00) Petro, přečti si to po sobě ještě jednou. Třeba ten partner taky nechce "otravovat bolestí" a proto si to jde odbolet jinak.
A třeba jak píše Míša, si ani reálné nebezpečí neuvědomuje.
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 13:24:14) Měl doma ženskou po operaci, boha, nejřív se snad člověk musí postarat, aby jeho partner přežil,mohla začít krvácet, nebo sebou švihnout. Odbolování o samotě je v téhle situaci velkej luxus.
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 13:27:28) Petro, nevíme, jak to vyhodnotil ten chlap. Zakladatelka krv´ácela a byla v ohrožení už 7 týdnů, možná si myslel, že tím zákrokem to skončilo. Možná trpěl celé ty týdny a teď si myslel, že to končí. Celou dobu se taky "držel" a upozaďoval a řešil jen zakladatelku, a teď to na něj dolehlo. Možná je to ale sobecké hovado a máte pravdu.
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 13:32:32) Nemyslím si, že je hovado. Myslím si, že je to prostě člověk, který před problémy utíká a zakladatelka byla v té chvíli ztělesnění problému. Mě, když se něco stalo a byla jsem ve špitále, tak partner seděl v hospodě, nebo u známých a prý vypadal, jako by ovdověl, dočista rozsypanej. Všichni si říkali "ten ji tak miluje". Ano, miluje, ale takováhle jalová láska je na nic.
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 13:35:25) Petro, Loubínko... já vám věřím. A já jako ženská s empatií větší než kámen u cesty bych to i poznala. Ale pokud chcete od někoho pomoc, musíte ji specifikovat. Každý jsme jiný.
Loubinko, slova tvého partnera o tom, že potřebuje smutnit sám, protože vedle tebe to nejde, dobře chápu... ale asi ti to neumím vysvětlit tak, aby jsi vyskočila z cyklu je to bídák, který mi nerozumí...
|
Procentka |
|
(2.9.2011 13:37:16) Niki ale ona to přece specifikovala! Řekla: "Přijeď!" To snad musí pochopit každý!
|
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 13:38:06) ano, tak se má nejdřív přesvědčit o tom, že já jsem opravdu relativně v klidu, že zvládnu být sama a pak ať si jede kam chce.
ne mě nechat samotnou, říct mi že jsem hysterka a odjet si smutnit.
|
|
MrakovaK |
|
(2.9.2011 13:39:56) ona to specifikovala dost jasně.
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 13:41:20) on mi pořád říká, ať mu řeknu, co po něm chci.
já na to: včera jsem ti říkala, ať hned přijedeš, že nechci být sama. o té narkóze a všem jsme se bavili. cos na tom nepochopil?
on: tys vypadala tak v pohodě, tak jsem chtěl být chvíli sám.
|
Procentka |
|
(2.9.2011 13:42:24) Sobec. Utíkač od problémů.
Sorry.
|
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 13:42:51) Loubínko, vašemu rozhovoru rozumím, i jeho argumentaci. Vypadalas v pohodě... On myslel, že je sám na tom hůř. Myslel si to nejspíš špatně, dle toho, co píšeš... ale jak to on má vědět?
|
MrakovaK |
|
(2.9.2011 13:45:00) když mu telefonovala, on byl na benzince,řekla mu do telefonu jasně, že je jí hůř. On zase nepřijel hned.. Fakt bych nevinila zakladatelku.
|
|
|
MrakovaK |
|
(2.9.2011 13:43:51) jo, já mám taky takového partnera, který prostě když je veliký problém, tak se stáhne. Už jsem si to vyřešila, že mi i tak vztah s ním za to stojí, něco podobného bys asi měla udělat i ty. Podle mě to bude dělat v krizi prostě často (pořád?). Takový už prostě je. Není od věci navštívit psychologa, mohl by pomoci, protože je jistě strašné, čím si procházíš (oba procházíte).
|
|
|
|
|
CPO |
|
(2.9.2011 13:37:28) "Myslím si, že je to prostě člověk, který před problémy utíká a zakladatelka byla v té chvíli ztělesnění problému."
Souhlas. Nicméně zakladatelka to "nemusíš se vracet" pronesla v téhle rozjitřené atmosféře (zcela pochopitelně) a myslím, že to ani jeden z nich nebude brát vážně (a ani by neměl). Jinak by to bylo jen potvrzením toho, že krize rozvrací jen to, co už bylo nahlodáno. Ale v zásadě třeba by se tím konečně otevřela jiná, lepší cesta?
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 13:45:12) Myslím, že o to, že by se dotyčný nevrátil, není strach. Vrátí se s tím,jak je smutnej a nešťastnej. On se dost možná o zakladatelku opravdu hrozně bál a je nešťastnej, jenže to není omluvou pro to, že člověka, který potřebuje pomoc, necháš samotného a utečeš,aby ses někde stočil do klubka a kňučel. Ono se v opravdu vyhrocených situacích taky může stát, že tam toho druhého už nenajdeš a tím nemyslím, že by se odstěhoval.
|
Procentka |
|
(2.9.2011 13:46:46) Asi tak Petro. Nedošlo mu, že zakladatelce taky třeba může jít o život. Doktor mu to jasně řekl, že má mít 24 HODIN DOSPĚLÝ DOHLED.
Jako, na osamělé smutnění má její manžel právo, ale ne za cenu riskování manželčina života. To je snad jasné.
|
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 13:48:44) já se nebojím, že by nepřijel z práce a že by na ten víkend odjel. ono se to urovná - ale přijde to zas, jako už mockrát jenže to přichází v blbějších a blbějších situacích
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 13:53:50) To přijde. Mému otci je přes sedmdesát, pokaždé, když se v rodině stane nějaká tragédie, jako například, že mu zemřela žena a zůstaly po ní dvě nezletilé děti, stočí se do klubka a pláče. Není to zlej člověk, je hodnej, ale v krizi úplně na nic. Bohužel, pokud je opravdu zle, tak tahle povaha může být opravdu nebezpečná, protože ne všechno člověk dokáže zvládnout sám. Takže pokud ve vašem životě nebudou velké problémy, jen ti občas půjde na nervy, pokud budou... budeš v poli sama.
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 13:55:36) tak takovouhle reakci by muž potřeboval, aby pochopil, že se něco děje.
jemu nedocvakává, že člověk, který nepláče a nesvíjí se bolestí do klubíčka nemusí být ok
|
Procentka |
|
(2.9.2011 13:58:24) Tak to nedocvakácá asi hodně chlapům, ale jako alarmující bych viděla: a) doktor řekl, že musíš být 24 hodin pod dohledem, že stát se může cokoliv b) tys mu 2x řekla naprosto jasn: "přijeď už"
a on tě stejně nechal 2 hodiny samotnou, prodlužoval svůj návrat domů. To, žes nebrečela atd. je vedlejší. Ty dva body výše jsou naprosto objektivní skutečnosti, které měl řespektovat.
|
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 14:04:46) On ani nechce, aby mu to docvaklo. Pro něj je snadnější myslet, že jsi v pohodě a on je na tom zle. Můj partner vždycky ve chvílích, kdy jsme mlela z posledního, ječel "nemůže ti být tak zle, kdy si takhle vzteklá". Jenže já jsem prostě typ, který se rve až do posledního dechu, až přestanu, tak už bude opravdovej konec. Jenže já si myslím, že to takhle má být, že člověk má bojovat, dokud může. Jediné, co jsem kdy chtěla, je krátkej oddechovej čas, ovšem s takovým chlapem člověk nemá ani to.
|
CPO |
|
(2.9.2011 14:06:39) "On ani nechce, aby mu to docvaklo. Pro něj je snadnější myslet, že jsi v pohodě a on je na tom zle."
Bohužel. Ach, ta realita, jak podobné máme mnozí zkušenosti... (jasně, teď se ozvou nicky "oponenti")
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 14:11:58) Imho je to prostě určitá konfigurace, která když nastane, jede to směrem, o kterém tu mluvíme. Navrch násobená poučkou "když ukážeš, že můžeš, příště musíš". Jakmile zjistí, že přežiješ málem i atomovej výbuch, příště předpokládá, že jdeš do epicentra automaticky, protože ty "už to umíš".
|
CPO |
|
(2.9.2011 14:16:37) A protože ty "to umíš" a já "ne", tak já mohu požívat ochrany (a ty ne) - viz zde dnešní diskuse o "neempatické zakladatelce"
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 14:25:41) Jistě, vždyť ona jen trochu krvácí a pokousává to dobře, ale on, chudák, potřebuje smutnit. Já takhle řídila 1600 km, odtahovala v noci s dítětem za zadkem nepojízdný auto z dálnice, čekala pet hodin před operečním sálem, oznamovala vlastnímu bratrovi, že mu umřela máma... Však jo, silná ramena unesou těžká břemena a když ne, tak k čemu tu jsi? Kdepak, žádná empatie, malej dvůr a dlouhej bič na tyhle typy smutnílků.
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 15:25:51) Vy máte ve všem jasno a udělaly jste i jasný závěr.
Pro mě to má dva rozměry - jeden je zjevný a v tom nebudeme asi ve sporu, nakonec ho požádala o pomoc a aby přijel, a on nepřijel hned. Měl udělat možné i nemožné, a přijet. Pak už to kazila i zakladatelka, protože to ona začla idskusi o panu XY a co říkal. To spustilo lavinu. Stalo se.
Druhá je rovina toho, co většina lidu pokládá za hrdinství a co za slabošství. V tom se totiž neshodneme. Pro někoho je tajení skutečných problémů a bolesti hrdinstvím. Pro mě je to hrdinství jen za jistých okamžiků, které ve vztahu jsou málokdy. Jinak je to jen demosntrace síly. To není o tom, že ten muž chce tu ženu silnou. Ne, to ONA chce být v jeho očích stále silná a obdivuhodná, klidně i za cenu popření skutečných problémů. Nechce se obnažit a ukázat slabá. Od něj ale očekává, že bude natolik empatický, že na to přijde. Je zajímavé, kolik lidí fandí nečitelnosti ve vztahu. Neobnažení a neukázání slabosti, strachu. Jak je vyzvyhován ten, kdo "mlčky trpí a vše snese", a dehonestován ten, kdo jasně řekne, JAK si chce svou bolest odtrpět. Je to o tom, že na otázku jak ti je, řekneme dobře, což může znamenat dobře, ale taky "cítím se mizerně, ale to by jsi měl vědět, a protože to nevíš, jsi neempatický a nezasloužíš si, abych ti to řekla. I tak ale očekávám, že na to přijdeš a uděláš vše, na co myslím, a pokud to nebude hned, tak i to, na co nemyslím. Jinak tě právem potřestám. Já můžu říkat co chci, ty musíš dešifrovat, kdy říkám pravdu a kdy ne. POtřebuju zůstat v tvých očích silná, ale teď se ke mě chovej jako k silné s problémy, zapomeň na sebe a opečovávej mě". Proč je takový problém to narovinu říct? Vážně se vidíte jako silné a hrdinky, když se takto chováte? Když řídíte tisíce kilometrů a taháte děti, a podstupujete operace, a pak řeknete sevřené bolestí "to nic není, zvládnu to"? Vážně si myslíte, že svět se točí kolem vás, že lidé MUSÍ vidět pod povrch?
Je mi jasné, že se neshodneme, vaše argumentace mi přijde scestná, ale to bude tím, že je prostě jiná. Máte v sobě obraz jediného správného řešení vaší konkrétní situace a odchylku netolerujete. Připojíte pár nálepek o sobcích a slaboších, a je hotovo. Slabší článek může být zakladatelka jako ta, kdo možná trpí víc, ale pořádně to nezařve a o pomoc si klidně hlasitě neřekne. Neodhalí se, neobnaží (ne před námi, v diskusi to chápu), ale před chlapem. Chce zůstat v jeho očích hrdinka, což on respektuje, za což se mu dostane jen pohrdání. Tak kdo je ten slabší?
Hlavně je to jedno. Lidi jsme různí a ke konfliktům dochází tam, kde se ti různí sejdou.
|
MrakovaK |
|
(2.9.2011 16:34:40) jako bys četla něco jiného. Vždyť zakladatelka tématu tu psala, že před manželem během toho dne čtyřikrát brečela, to mi jako zakrývání emocí a hraní si na silnou moc nepřipadá. Však i ve druhém telefonátu mu řekla, že je jí hůř. Podle mě nic nezkrývala, jen jí prostě někdy bylo lépe, někdy hůře, tak to normálně v životě chodí. Na žádnou hrdinku si podle mě nehrála.
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 18:19:11) tak už dorazil domů, s kyticí růží, připravil mi rajčata s mozarelou a chtěl vzít dítě ven. vypadá neštastný jako šafářův dvoreček, že by mi člověk dal pětikorunu. udělala jsem vstřícné gesto a jdeme na tataráka - stejně už čtvrt roku na něj mám chuť.
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 18:36:24) Tak to je fajn, ať to zvládnete a vyřešíte
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 19:24:56) Tak na 90% nevyřeší vůbec nic, ale teď bude určitě nějakou dobu klid, až do příštího karambolu. Přeju zakladatelce, ať je ten další střet až za hodně, hodně dlouho.
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 19:34:56) další střet až za dlouho? ...
no v restauraci nedošlo ke shodě, brečela jsem, on do mě hustil, že se chovám jak idiot, možná chovám, ale nechápu, proč to řešíme teď, příležitostí bylo milion. nevydržela jsem a odešly jsme s dítětem dřív.
už v restauraci jsem do sebe lupla dvě pivka a cestou domů si koupila láhev "laku na rakve". už prostě nemůžu, nemám jak upustit. myslím, že o víkendu pošupu na pohotovost pro něco na nervy, už prostě nemůžu, jak ze včera, tak z celkové situace
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 19:53:23) v restauraci jsme se shodli, že dění posledních dvou dnů (pro mě včerejšek a pro něj dnešní urážlivé sms) jsou definitnivním koncem pro oba. přesto sem přišel, zůstal tu, pověsil 10 kousků vypraného prádla a kouká tu teď mlčky na televizi a vidí, jak já do sebe lupu panáky. A nic.
|
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 20:49:38) Loubinko, tak pokud na tvé slzy po takovém vypětí řekl, že se chováš jak idiot, tak se jako idiot chová on sám. Těžko vědět, co vše jste si řekli a jak jste si ublížili, ale tohle je přes čáru.
Rozchod řešte až v době trochu uklidněných emocí. POkud ale tohle potracené dítě bylo to jediné, co vás spojuje (nejste manželé a dítě které už je, není společné), asi bude zbytečné prodlužovat agonii...
|
sachmettttt |
|
(3.9.2011 11:21:30) Ahoj spagetko ako sa máš??
|
|
|
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 19:21:41) Nojo, jak jsem říkala, není strach, že by se nevrátil. Proto tyhle vztahy vydrží tak dlouho. Ale ten průběh je taky typický, až je to strašidelné. Každopádně si užij tatarák a načerpej sil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Raduza |
|
(2.9.2011 13:19:41) Jaké hry na pohodu. Prostě mám hranici, kdy řeknu, že mi je blbě. Nebudu fňukat u každé bolístky. Ona mu jasně řekla. A po narkoze ani říkat nemusela podle mého názoru.
|
|
|
|
Raduza |
|
(2.9.2011 13:13:45) Niki,ale to přece není pravda co píšeš. Každý nefňuká, když se něco stane. Taky jsem nefnukala po porodu, že si nemůžu sednout a že dítě nemám u sebe. Pobrečela jsem si na záchodě a před partnerem jsem to neventilovala, tudíž jsem byla silná a vlastně mi nic nebylo . Naopak zakladatelka řekla, že má přijet co nejdřív. Dala najevo svoje přání. Jak dal najevo on, že je mu líto, že přišli o dítě nevíme. Možná nijak. Vůbec neměl zakladatelku nechávat samotnou, stačí kapka selského rozumu, nemusí být extra empatik. Třeba kočka si taky líže rány sama, ale svoje. Když potřebuje lízat rány druhá kočka, tak jí je prostě líže. Je to blbý příklad, ale takto to prostě funguje i mezi tvory, kteří jsou samotáři. Zakladatelka potrat asi neřeší z toho důvodu, protože za tolik týdnů už to měla vyřešené. Člověk asi tuší jak to dopadne :-(.
|
|
MrakovaK |
|
(2.9.2011 13:36:25) Niki, to snad nemůžeš myslet vážně, napsat, že ona netruchlí po dítěti?? To by mě ani ve snu nenapadlo. Jistěže po něm truchlí, jen to nepíše na net. To je vše. I to pod tebou potvrdila. Po dítěti truchlí oba dva!
|
*Niki* |
|
(2.9.2011 13:38:44) Píšeme každá jiným jazykem, to se stává.
|
MrakovaK |
|
(2.9.2011 13:57:05) spíš máme na věc jiný názor.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dnes nová |
|
(2.9.2011 10:11:40) takhle to taky vidím.
když se asi 4x za dvě hodiny lehce rozbrečím, o pohodě to moc nesvědčí, byť mi fyzicky bylo dobře.
to je přesně ono. partner mě potřebuje v pohodě, abych ho mohla konejšit. chápu, že ho to taky bolí, ale v tuhle chvíli by se podle mě měl on upozadit a trochu mě podržet.
když už mě nechá samotnou, tak nechápu, proč má ještě hned potřebu mi nadávat do hysterek, říct někomu asi 8 hodin po narkóze, že je hysterka a že jí opustí, že se to nedá a pod. je už podle mě silná káva.
navíc byl už prostě večer, několik nocí jsem nespala, dva dny nejedla, byla jsem v den operace, tak snad není divu, že to už na mě "padlo". podle mě se tak s tím dá počítat, ne?
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 10:20:54) Jistě, ale on nejen, že je špatnej z potratu, ale ještě najednou nemá svou "mámu", tu ženskou, co je obvykle v pohodě a řeší věci. On tě tím útokem chce přinutit, aby ses zase rychle stala skálou, protože takovou tě potřebuje. Málokdy to tu píšu, ale cítím s tebou a nezlepší se to. Praktická rada... pokud bude dál blbnout, pošli ho k psychiatrovi, ať mu napíše neurol, že ty ho teď konejšit nemůžeš. Urazí se, ale pravděpodobně i vyděsí, tyhle typy málokdy odcházejí ze vztahu.
|
|
|
CPO |
|
(2.9.2011 11:30:45) "On ji nechce zhroucenou, chce ji v pohodě, aby se mohl zhroutit sám."
Souhlasím s Petrou N. Takhle to chce hodně chlapů
|
Petra Neomi | •
|
(2.9.2011 11:35:41) Jistě, protože mateřský princip je v tomhle univerzální a spousta chlapů chce hlavně mámu. Někoho, kdo tě nenutí řešit jeho problémy, ale vždycky vyřeší ty tvé. Když to nechce nebo nemůže dělat, je to špatná máma.. a ten dotyčný reaguje jako dítě, kterému nechceš dát prs. Vzteká se. Neřekne si "boha, vždyť ona je úplně na dně", vidí jen to selhání, protože on má bolest a ona ji neřeší, nechápe ho, netoleruje.
|
Lenka | •
|
(2.9.2011 11:46:14) Petro, tenhle tvůj příspěvek je dost trefný. Klobouk dolů.
|
|
CPO |
|
(2.9.2011 12:28:54) "spousta chlapů chce hlavně mámu. Někoho, kdo tě nenutí řešit jeho problémy, ale vždycky vyřeší ty tvé. Když to nechce nebo nemůže dělat, je to špatná máma.. a ten dotyčný reaguje jako dítě, kterému nechceš dát prs. Vzteká se. Neřekne si "boha, vždyť ona je úplně na dně", vidí jen to selhání, protože on má bolest a ona ji neřeší, nechápe ho, netoleruje."
|
|
|
|
|
|