| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi?

 Celkem 248 názorů.
 Dnes nová 


Téma: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 2:33:33)
Snažila jsem se najít podobné téma, ale neúspěšně, tak zakládám nové... :-(

Včera jsem byla v 14. týdnu na revizi pro několik vývojových vad. Těhotenství bylo od začátku rizikové, krvácela jsem a byly i jiné problémy. Muž dítě moc chtěl, celkově je takový citlivější, řekla bych až občas labilní, tak chápu, že je to pro něj taky těžké.

Včera jsem tedy byla na zákroku, ten jsem zvládla po fyzické stránce nadstandardně, fyzicky se mi nesmírně ulevilo a i psychicky jsem na tom byla velmi dobře. Muž mě odpoledne vyzvedl v nemocnici, popovídali jsme si o tom, proběhlo pár slz, ale byli jsme oba docela v pohodě, měla jsem dobrou náladu. Kolem šesté partner musel odjel za příbuzným, kterého nemám ráda, vyřídit neodkladnou záležitost, která se dala vyřídit i s cestou za půl hodiny. Prosila jsem ho, ať přijede opravdu hned, že nechci být sama, i když jsem se pořád cítila dobře, i když už jsem cítila, že na mě dopadá únava z několika neprospaných nocí a stres z posledního dne. Po hodině a půl jsem mu volala, kde je, řekl mi, že už je dávno na cestě zpět, 5-7 minut autem od našeho bytu, ale je na benzínce a kouká, jak provedli nedávnou opravu auta, že se mu tam něco nezdá (tedy žádná akutní oprava). Požádala jsem ho, ať hned přijede, že mi není už úplně dobře a jsem hodně unavená. Dojel až za další půlhodinu. To jsem ještě byla docela v klidu. Když jsem se ho ptala, co říkal příbuzný XY, tak přítel řekl "prej jestli už jsem tě voplodnil". O těhotenství nikdo z rodiny nevěděl. V tu chvíli jako by mi zamávali rudým hadrem před obličejem, začala jsem nadávat na toho příbuzného a pak i na přítele, proč mě nechal samotnou, když jsem ho výslovně žádala, aby odjel na nejkratší možnou dobu a pak mi to ještě vykládá takové nesmysly. Na to my řekl, ať nedělám z komára velblouda a uklidím se a nejsem hysterická, že toho mého hysterčení za těhotenství (a vlastně pořád) má už plné zuby. Tak jsem na něj řvala, že dnes snad mám právo být hysterická a na to on, že se se mnou naprosto nedá vydržet a měl by ode mě odejít. Mávala jsem mu ovladačem před obličejem tak vehementně, až mu odlétly brýle a řvala jsem na něj "hlavně, že má opravené auto a je mu jedno co já tady sama", to se bránil a strčil do mě až jsem od něj odlétla. To se už otevřely stavidla, začala jsem fakt hystericky brečet, to mi vydrželo asi 3 hodiny, teď jsem hoďku spala a v bulení si tu "vesele" pokračuji. Přítel sice včera pozdě večer přišel s omluvou, že to přehnal, ale já jsem nebyla schopná to přijmout.

Nejsem schopná skousnout, že v den, kdy jsem musela na potrat našeho dítěte, mi nadává do hysterek ... Chápu, že je z toho taky ve stresu, před tím večerem se mi zdálo i že snad víc než já, ale prostě nemůžu skousnout, že se ke mně v takové situaci chová jak po lobotomii ... Přemýšlím nad ukončením vztahu, jsem teď fakt mimo.

Jak to po potratu vypadalo u vás?
 Pawlla 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 5:01:38)
Loubinko,to je mi moc líto.~6~~;((Většina lidí Ti napíše,že je to normální reakce,prostě jeho vyrovnávání se s bolestí.Asi to tak je,ale mě tohle vždycky rozzlobí.Přece se trápíte oba dva,pro mě není normální,že jeden nechá druhého na holičkách~a~.Proč vždycky žena má být ta silnější?Co Ti můžu poradit?Nemůžeš být s maminkou ,sestrou nebo kamarádkou?Prostě nějakou blízkou ženou ,které se můžeš i vyplakat a mluvit s ní?Nebo piš tady,ono se to nezdá,ale i to,že se člověk vypíše trochu uleví.Přeju Ti ať se dáš brzo dohromady a dočkáš se děťátka.Někdy později ,až nebudou emoce tak rozjitřené,si s ním,ale promluv.~x~
 Dandy+Vojtíšek a 3 Mušketýři 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 6:43:46)
Víš, asi to bude znít divně, ale možná ho to vzalo víc jak tebe ... Píšeš sama, že je citlivější až lablní ... že ty ses po zákroku cítila v podstatě fajn (tím nechci říct, že ti to nevadilo,to určitě ano .. jen vím, žes v tomto prostě cítila konec na to, aby začlo něco jiného a lepšího, prostě aby další těhu už bylo v pořádku).
To, že jste se pohádali je myslím si normální ve vypjaté situaci. Prostě to z něj bouchlo a začal ze sebe sypat i věci, které až tak nemyslí. Přiznej barvu, nikdy jsi mu ve zlosti neřekla něco co až tak nebylo myšleno? Já už mockrát ...
Nevím jaké je to být po potratu ve 14.týdnu ... znám ho jen v 6.týdnu, ale vím jaké to je být x krát neuspěšná po IVF, které stálo tisíce a výsledek žádný a prázdná náruč ke všem těm letem snažení. Taky jsem čekala, že se budem tulit a myslet na hezké věci a místo toho to bylo třbea jak u vás, že jsem společně brečeli a pak přišel i vztek a pohádali jsem se kvůli krávovině naprosté ... Prostě ty nervy jsou ve vás obou ... a potřebovaly ven. Někdo si jde zaběhat, někdo se jde opít, někdo to potřebuje vyřvat ...

Držím palce ať je brzo lépe, myslím si, že na rozchod nemusíš pomýšlet ... kdybych se měla rozvádět pokaždé co mi můj manžel řekne, že už má plné zuby mé hysterie tak jsem rozvedená každý měsíc :-))
 Dandy+Vojtíšek a 3 Mušketýři 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 6:45:45)
škoda, že nejdou zpět opravit chyby ... pardon, nečetla jsem to po sobě, tak se omlouvám...
 aachje 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:36:04)
moje odpověd se ti asi líbit nebude, ale píšeš, že jsi byla v pohodě po zákroku, že se ti ulevilo, že jsi cítila konečně úlevu.
potom se ti nelíbilo, že přítel jede za příbuzným xy. a myslím, že to byl pravý důvod tvého hysrterčení. a taky to, že přítel neuposlechl tvých ,, výslovných přání,,
nakonec se ti omluvil, aniž by měl za co..
jestli jsi soudná, projdi si v hlavě kolik zlého jsi mu včera řekla ty a kolik on tobě. myslím, že omluvit by jsi se měla ty jemu.

on reagoval naprosto normálně. odjel si vyčistit hlavu.
ty jsi reagovala na ten fakt. ne na potrat.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 7:17:47)
Já prostě nechápu jeho reakci. V den mojí operace, (poprvé jsem měla narkózu, ještě z takového důvodu) ho požádám, ať se hned vrátí, když už musí odjet, a on se vrátí za dvě hodiny a chová se jak idiot.

Teď ráno mi říkal, že vůbec nepostřehl, že by mi to vadilo (jako ten zákrok a vůbec ta situace), prý chtěl být včera sám a teď si skoro beze slova odjel do práce. Špatná a hysterická jsem pochopitelně já.

Mně srazilo na kolena až to, že byl dvě hodiny pryč a když dorazí, mluví o "voplodňování". ~e~
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 7:21:26)
když nad tím tak přemýšlím, tak dohle jsme řešili prakticky v každé krizi, už toho mám dost.

on udělá pravý opak toho, o co ho požádám a pak se ještě chová "nevhodně".
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 7:24:28)
nechápu prostě to, když mu člověk 6 hodin po narkóze řekne, že nechce být sám, tak on se přesto vzdálí, jen proto, že si chce "odfrknout sám a mně přece nic nevadilo"? to nechápu!
 arsiela, 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 7:36:31)
Loubínko,sic nejsem po potratu,ale mám takovéhleho exota doma taky.Jako táta skvělej,stará se o rodinu,ale nesnese aby mě měl být oporou.Nesmím si postěžovat,chtít po něm nějaký řešení.Hned jsme hysterka co kňourá a ještě mě kecama srazí dolů.
Takže s tebou plně soucítím,ale bohužel radu tu nemám.Posílám aspoň ~6~.Drž se.
 qwerty 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:04:50)
taky mam doma manzela, co je empatickej asi jako parez. vzhledem k tomu, ze ve vsech ostatnich okolnostech zivota je ok, tak jsem se s tim nejak smirila - proste vim, ze pri jakymkoliv pruseru me nikdo nepolituje, tak se lituju sama. reci o hysterkach jsem si taky vyslechla mnohokrat.

myslim, ze tevho pritele zasahla krome potratu taky necitliva poznamka pribuznyho a mel pocit, ze kdyz se ti s ni sveri, tak ze ho to bude min zranovat a nedoslo mu, ze tim zrani v tu chvili tebe.
 Pruhovaná 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:46:16)
To je teda zvláštní. Můj muž je sice taky neempatický v tom smyslu, že nepozná, jak mi je, nemohu chtít, aby něco "vycítil", ale když mu to pěkně polopatě řeknu, rozhodně mně do háje nepošle, naopak.
Tohle jejich chování mi připadá odporné... co až přijde opravdu nějaká nemoc (viz zakladatelka)? A vy je, když je jim blbě, taky tak ošklivě odbýváte, nebo jsou to čajíčky a obkládky?
 qwerty 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:17:05)
me taky neposle do haje. ale nedokaze odhadnout, jak moc me nejaka vec vzala - i kdyz mu to reknu, ze me neco stve/boli/nici. nechape tu uroven smutku, chape smutek-veselost, ale ne hloubku toho pocitu. kdyz mu reknu, ze jsem smutna, vesela.
ale chybi mu ta empatie, aby se dokazal vcitit, jak moc to je vazny a jak vysoka uroven mojeho smutku je. takze ja pak mam pocit, ze reaguje neadekvatne, vetsinou tedy malo. vyletim a hadka je na svete. teda hadka - ja rvu a on se tvari urazene, protoze podle nej reagoval dobre.
proste tohle mu chybi, ja se naucila to respektovat, takze ty hadky nebyvaji tak caste. zrejme je castecne autista, to IT zhusta byvaji a emoce neumi.
 Nika89 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:40:46)
Ale ty sama píšeš, že jsi byla v pohodě. Já být v takové situaci jedu klidně s ním a čekám v autě.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:42:49)
nikam se mi nechtělo, tím míň za jeho příbuzným.
na tom snad není nic divného, když po revizi nechci trajdat po příbuzných, které nemám ráda. nechtěla bych chodit ani po příbuzných, které ráda mám.

na tom snad není nic divného, ne? ani to není předmětem dotazu.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:44:15)
Přeju, ať se zahojíš co nejdřív, tělesně i duševně.
Víc už v této diskusi nemám co dělat ~;((
 Nika89 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:55:34)
Já jsem napsala, co bych udělala já. tys to udělala jinak, zřejmě ste se nepochopili ani jeden~d~
 Spiklenec slasti 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 7:28:51)
Je mi to líto. Nám se nepovedlo první těhotenství a přestáli jsme to tak, že jsme se hlavně utěšovali navzájem...

Z toho Tvého popisu vysvítá, že jsi fakt hysterická byla. A to dost. „Právo“ jsi na to určitě měla, pokud jde o jeho reakci, těžko soudit. Mohl mít pocit, že mu křivdíš, což si myslím křivdila. Já si snad dovedu Tvé pocity docela dobře představit - jsi sama ve špitále, je Ti na nic, on tam není... tak na něho začneš mít vztek... a živíš ho v sobě. Připravuješ se na to, jak mu to „vytmavíš“... to je moc špatná strategie...

Měli byste téhle situace oba dva využít k tomu, abyste se zamysleli nad tím, co k sobě doopravdy cítíte. Možná tam toho moc není a tahle situace to odhalila. Nebo naopak je tam toho víc, než si myslíte a vy jen oba dva neumíte dost dobře zvládat své emoce. A neumíte je řešit společně...
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 7:35:16)
když jsme přijeli z nemocnice, tak jsme se asi 2 hodiny naprosto v klidu bavili, fakt jsem neměla potřebu mu cokoliv vytmavovat. věděla jsem, že musí odjet, tak jsem ho žádala, ať to vyřídí a přijede hned, že nechci být sama. Přijel za čtyřnásobnou dobu a mluvil o "oploďňování" (kontext k člověku, který to řekl, takhle nejde popsat, na toho člověka jsem alergická, bohužel je to blízký příbuzný). Ano, pak jsem opravdu hysterická byla. ALE AŽ PAK. A TO AŽ PO TÉ HLÁŠCE. Když přijel pozdě, tak jsem byla v těžké nepohodě, ale ještě ne hysterická. Až ty jeho řeči na mě byly jak hadr na býka.
 Gabriella, 2 děti 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 7:56:43)
Stejným zákrokem jsem prošla dvakrát, vím o co jde a jak člověku je.
To co předvedl Tvůj "přítel" mi přijde jako pěkná prasárna. A taky pěkný srabáctví. Nechal Tě v tý hrozný situaci utopit, protože ON chtěl být dvě hodinky sám. Kdyby to řekl na férovku, že je mu taky hrozně a že potřebuje na dvě hodinky odjet a trochu se vydejchat, tak byste se mohli domluvit, věděla bys aspoň na čem jsi, mohlas říct, že v tuhle chvíli ne anebo že tedy ať si taky orazí... mohli jste to nějak řešit - SPOLU. On se rozhodl sám za sebe a sám pro sebe - co chce v tu chvíli ON... a ještě si dovolí Tebe osočovat z hysterie. To není člověk citlivý a labilní, to je sobeckej srab. Když je zle, tak namísto aby byl oporou, tak zdrhne a ještě útočí.
Omlouvám se za tak příkré odsouzení, ale tohle si žena po ztrátě dítěte fakt nezaslouží.
 Haaribo 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 7:47:48)
A nenapadlo tě, že třeba on se s celou situací nemůže vyrovnat??? Na jednu stranu se ho celá věc hrozně týká, na druhou s tím ale vůbec nic nenadělá. Píšeš, že jste si pak doma povídali, ale třeba už toho měl dost a nechtěl to poslouchat pořád dokola. Určitě tě chápe, ale asi je pro něj jednodušší to co nejrychleji vytěsnit z hlavy a jet dál. Ono totiž nic jiného nezbývá ani tobě. A ta hysterie - no, myslím, že jsi přestřelila, na druhou stranu jsi pod palbou hormonů. Nevím, nechala bych to teď být a řešila dál, až se i ty trochu uklidníš. Prostě asi není ten typ, který by seděl doma s tebou a brečeli jste si vzájemně na rameni, nic víc. A vyžadovat to po něm by byla největší chyba. ~6~
 Apačka Lapačka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:02:23)
Těžko radit, ale jestli potřeboval být chvíli sám, aby se vyrovnal se situací, mohl to snad říct? A nemyslím si, že by ho to sebralo stejně, nebo víc než zakladatelku, prostě nemyslím. Choval se jak malé děcko. Tím "voplodněním" podle mě shodil situaci, aby ulevil sám sobě, nebral na ohledy vůbec žádné, jako puberťák. A už vůbec nemá do partnera v takové situaci strkat - v žádné situaci!
Krizové situace prostě prověřují vztah a potrat je hnusná a bolestivá záležitost. Neříkám, že je dobré se rozcházet, v rozrušené atmosféře už vůbec, ale přehodnotit priority, proč ne? Oba si pro sebe zhodnotit, jestli jim stojí za to spolu zůstat, protože krizové situace se bohužel budou opakovat a jestli jsou ochotni takové chování partnera tolerovat (hysterické chování/nedostatek podpory). Jestli jim ten druhý stojí za to. Jestli jo, super, možná pouvažovat o nějaké párové terapii (nemám zkušenost)? Každopádně by se mohl partner začít chovat dospěle, bude se mu to v budoucnu hodit!
 dadlenka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:02:25)
Přesně to si myslím taky. V každém případě to teď neřeš, v situaci kdy si s tebou hormony hrají fotbal, nemá cenu řešit co kdo řekl a co potom řekl... Mě nepřijde až tak strašné, že přišel později, řešila bych to kdyby šel do hospody s kámarády a přišel domu ráno a opilej~;((
Jinak chlapi to opravdu prožívají jinak. Když jsem potratila já, MM se snažil dělat, že se nic neděje, až po několika měsících z něj vylezlo, jaký měl o mě strašný strach a jak mu bylo líto toho miminka.
Držím palce ať je líp ~x~
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:18:33)
no nezlob se na mě, ale my jsme si doma na rameni nebrečeli (leda velmi mírně), bylo to úplně v pohodě, ani jsem to po něm nějakou zvláštní účast nevyžadovala, mluvili jsme o tom do té míry, že to bylo ok pro oba. já nejsem žádný plačkovský typ, co má potřebu to rozebírat 800x dokola.

NEDOVEDU SI TO PŘEDSTAVIT NAOPAK - PARTNER PŮJDE NA JAKOUKOLIV OPERACI, JÁ HO VYZNEDNU V NEMOCNICI, ODVEZU DOMŮ, CHVÍLI S NÍM POBUDU, A POTOM, PROTOŽE SE MI ZDÁ OK, TAK SI ODJEDU ZA KAMARÁDKOU, PROTOŽE ON SE MI ZDÁ OK, PŘESTOŽE MĚ ŽÁDÁ, AŤ HNED PŘIJDU?

omlouvám se za caps. reaguju jen na tento názor.

já jsem po něm nepotřebovala žádnou účast, mohl si klidně pracovat do práce, ale prostě být doma. nevidím na tomhle požadavku z mé strany, v den operace, nic divného.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:21:59)
a znovu opakuju, že jsem po něm nechtěla, aby to se mnou doma oplakával a donekonečna rozebíral, ale aby tam prostě BYL.
 Haaribo 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:35:05)
Jenom ty a on víte, jaký máte vztah a jak říkám, nemá smysl teď dělat závěry, bouří se ti hormony. Jako ta jeho poznámka byla blbá, na druhou stranu ti jen odpověděl, ikdyž teda dost blbě v dost blbou dobu. jsi proti známému zaujatá sama o sobě, takže budeš startovat na všechno, co se kolem bude dít. A jak tady psaly v jiných příspěvcích, šlo o 2 hodiny, ne dva dny.
 Haaribo 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:30:43)
Nemůžeme tohle soudit, nikdo z nás tam u toho nebyl.
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:07:34)
Nevím kolik mu je. Dvacet? Samozřejmě se každý se vyrovnává se stresem jinak, ale toto mi přijde jako hulvátství. Popřemýšlej, jestli jsi ho zažila v nějakých jiných krizových situacích. Jestli je dokáže řešit, jak se chová. Jestli tě nenazývá hysterkou velmi často.
Jinak přeji brzké zotavení ~;((
 Ajlina 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:33:44)
Loubánko to je bez debaty, měl tam prostě být, to ostatní by počkalo. Když tě propouští z nemocnice, tak ani oni nepředpokládají, že budeš doma sama. Nikdy bych parnera po operaci samotného nenechala, ale on mě zcela jistě. Určitě by někam nedokladně musel a přišel by večer.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:38:26)
přesně o to mi jde. prostě mě nechal samotnou v den operace ~n~
 Terinka4444 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:43:52)
tak o ale udělal i můj manžel, naprosto nezvyklá situace, ten, který mě neupouští nikdy, který při běžných operacích tráví 12 hodin se mnou v nemocnici, abych nebyla sama, v den zákroku nepřijel a posla SMS, že má moc práce, ta šla vždy stranou. prostě to nedokázal ustát, nezvládl to on sám, tak nemohl být oporou, asi i tvůj přítel, ani pro něj to nebylo lehké a hrdinou z červené knihovny, kteří za každých okolností mají připravenou utěšující náruč ve skutečnosti asi moc není.
 Haaribo 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:45:36)
Naprosto souhlasím, neustál to on sám a snažil se utéct...
 Pruhovaná 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:49:26)
To zní velmi rozumně a reálně. Akorát zakladatelka píše, že on to dělá v každé krizi...
 Terinka4444 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:53:28)
Aha, v každí situaci, no to už je potom o povaze člověka, ale ani ta se nedá moc extra změnit, jen přijmout jaká je.
 Míša 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:16:38)
A řekla jsi mu narovinu, vrať se co nejdříve, jsem po operaci a je raálné že i když teď jsem fyzicky OK budu nutně potřebovat tvou pomoc? Zdůraznila jsi mu, že nechceš aby ti "četl pohádky", ale aby zůstal doma, klidně ať si kouká na TVale,že bys třeba mohla začít náhle krvácet?

Protože podobnou scénku jsme si zažila také, a pak vyšlo najevo, že on si neuvědomil reálné nebezpečí.
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:21:28)
Řekla mu to jasně, dvakrát: "Vrať se." Viz cituji:

"Prosila jsem ho, ať přijede opravdu hned, že nechci být sama, i když jsem se pořád cítila dobře, i když už jsem cítila, že na mě dopadá únava z několika neprospaných nocí a stres z posledního dne. Po hodině a půl jsem mu volala, kde je, řekl mi, že už je dávno na cestě zpět, 5-7 minut autem od našeho bytu, ale je na benzínce a kouká, jak provedli nedávnou opravu auta, že se mu tam něco nezdá (tedy žádná akutní oprava). Požádala jsem ho, ať hned přijede, že mi není už úplně dobře a jsem hodně unavená. Dojel až za další půlhodinu. To jsem ještě byla docela v klidu."

Čili to musel pochopit. Jenže jemu se vracet nechtělo. Nechtělo se mu vracet "k problému". Utíká od problémů. Bohužel. Takových chlapů je mnoho, obávám se, že většina.

Zakladatelko, držím ti palce. Bude zase líp, věř... Přes víkend si odpočiň, vyspi se, sejdi se s kamarádkou, jdi do přírody, a vše si promysli... ~;((
Je to náročná situace, chce se na to podívat s trochu s odstupem, ale souhlasím s Petrou Noemi, že se to moc nezlepší. Buďto to chce brát toho člověka takového, jaký je, nebo jít od něj... Ovšem s tím, že nikde není záruka, že najdeš lepšího...
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:25:27)
"Nechtělo se mu vracet "k problému". Utíká od problémů. Bohužel. Takových chlapů je mnoho, obávám se, že většina."

Obávám se po zkušenostech 40+ téhož. Takže uzdravit a pak znovu zhodnotit situaci s určitým řekněme "přihlédnutím k realitě".

 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:29:33)
Ano, Loubínko, dej se teď dohromady hlavně kvůli SOBĚ, pak můžeš začít něco řešit... Odpočni si, najdi někoho, kdo ti pomůže (rodina, kamarádka), od chlapa to teď asi čekat nemůžeš...
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:21:48)
jo, o rizicích po narkóze jsme mluvili
zakrvácené vložky viděl - málem z toho omdlel
ať přijede hned, jsem mu řekla

tak jaké z toho vyvodit důsledky? nebýt dítěte, které ho miluje a je na něj zvyklé (ale není jeho bio), bych se s ním asi fakt rozloučila ~n~
 Ines 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:33:46)
Taky mám doma chlapa s empatií pařezu a taky občas čekám víc, než je schopen mně dát.
Koncem rizikového těhotenství jsem ho požádala, ať nejezdí do hospody, ale je se mnou, že je pro mně moc těžké být pořád sama s dětmi. Mám ležet a přitom se mám postarat o ročního kluka a čtyřletou holku..... A on je v práci nebo dělá na domě a pak jde spát. A já se nehnu z domu kvůli rizikovce a nejběžnější úkony dělám pomalu celý den a ani si nemám čas lehnout...
A navíc jsem nejenom těhotná, ale i nemocná a ničí mně strach o miminko....
Jistě, že odjel, navíc pobyl do 3 hodin a druhý den chrněl do oběda....
Neporadím, co s tím, ale moc dobře rozumím, jak se cítíš.♥♥♥
 Pruhovaná 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:51:30)
To není neempatie, to je... to se na tebe prostě vykašlal. Neempatie je, že nevycítí, co bys potřebovala. Když mu to rovnou řekneš a on to ignoruje, je to lumpárna. No, on tomu tvému přánímožná nevěřil... je zvyklej?
 VERI + V6/08 + bříško 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:39:55)
Můj manžel potrat moc neprožíval, bylo mu to líto, ale z mého pohledu byl taky težce nad věcí ~d~~d~
 Terinka4444 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:40:19)
Loubínko, mrzí mě to moc~6~~6~~6~~6~tohle je prostě vypjatá situace. Já mám skvělého manžela, opravdu, jsme spolu 21 let, z toho 10 manželé, když jsem byla v únoru na mimoděložním, jak kdyby to byl cizí člověk, neřval a nestrkal, to nemá v povaze, ale skutečně najednou z nejbližšího člověka úplně cizí člověk k nepoznání. Taky jsem to tu řešila, probrečela snad týden, postupně se to srovnalo. Dodnes o tom tedy nemluvíme, vlastně on dělá, že to období nikdy nebylo a já to akceptuju. Za měsíc už byl zpátky můj milovaný manžel. Asi je to složité i pro ně a některým dělá potíž se vcítit a tak nějak správně reagovat v situaci, kdy by to bylo fakt potřeba. Poplakej si, zajeď za mámou nebo kamarádkou, nech to vyšumět. Přeju, ať je ti brzy lépe.~;((
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:44:22)
ale já tu tak nevyvádím kvůli tomu potratu jako takovému. hlavně kvůli tomu, že se na mě vysral, pardon, v den operace a ještě mu to přijde normální a špatná jsem já. hlavně že on mi dramaticky líčil, jak špatně snáší narkózu a když já se mu zdám být ok, tak si jede odfrknout? co kdyby se mi něco stalo?

nedovedu si představit, být tahle situace naopak. nenechala bych ho samotného 7 hodin po narkóze (leda na nezbytně nutnou dobu).
 Terinka4444 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:51:28)
Já ti rozumím, on můj muž taky ani ne tak kvůli potratu, jako kvůli ohrožení mého života, doktor mu řekl, že bylo štěstí, že to ruplo v nemocnici, že z domu by mě živou s naší dojezdovou vzdáleností nestihl pživést a ono to s ním zamávalo natolik, že zareagoval přesně obráceně a nechal mě samotnou. Nikdo to tady nemyslí zle, já pak taky založila téma a moc mi pomohly názory, nikoliv ty, že je to s prominutím hajzlík, co nechá manželku a není oporou, to on není, a vtu chvíli kdy mi snad blesklo hlavou, že by mohl být, mi hodně pomohly ty druhé názory, že i pro něj ta situace byla složitá, že není Herkules, že já jednám vypjatě, prostě číst názory těch druhých, absolutně nezúčastněných. Žádná z nich mi nechtěla ublížit nebo mě popudit, prostě se jen sanžily poradit a to se snažíme i teď tobě. Jistěže měl zůstat u tebe, jistěže neměl nadávat ještě hůř do tebe strčit. Moc dobře tě chápu, tvůj vztek a bezmoc. Ale to ti nepomůže ani vašemu vztahu. Proto, byla to vypjatí ssiutuace, jeho chování bylo nestandarní, pokus se to strávit a nechat být.
 Haaribo 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:51:38)
Tak mu to prostě asi nedoteklo. Nikdo nejsme neomylný. No nic, jdu si konečně lehnout, tady stejně chceš slyšet jen to, co si sama myslíš.
Mám za sebou potrat, spoustu hnusných věcí, spoustu operací, spoustu zklamání - takže můžu soudit. Do hlavy chlapům nevidíme, oni nám taky ne, co se jasně neřekne, to oni těžko vyčtou ve hvězdách. Asi to byla u vás první větší zkouška nervů. Manžel mě nikdy nenechal samotnou, nemocnice nesnáší, ale vždycky přišel, třeba na chvíli, ale scény jsem mu nikdy nedělala, jakože měl být se mnou tak a tak dlouho a teď a tady.... Přeju, ať se celá věc vyřeší, vy si to vyříkáte a vysvětlíte. ~3~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:44:29)
My jsme tohle zažili při podezření na nádor u dítěte a byly chvíle, když nejen, že jsem dělala scény, ale měla jsem chuť partnera pomalu porcovat zaživa. Nechat někoho vyrovnávat se s velkou bolestí samotného, jen proto, že si chci zachovat svůj citový komfort, prostě není legitimní, a všechny tyhle viny už ve vztahu zůstávají, člověk se přes ně nepřenese a už si toho druhého prostě nemůže vážit. Partnerství je o vzájemné pomoci, když pořád pomáhá jen jeden, je to špatně... i když se to nevylučuje s tím, že se lidé mají rádi, je to velká nerovnováha.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:54:01)
já vím, že se mnou hormony mávaj, ale napsala jsem mu, že pokud má potřebu odjet sám na víkend a mně v tom všem nechat doma s tříleťákem, tak už se sem nemusí vracet.

u nás je to stále dokola. řešíme s partnerem "problém", a vždy se ještě zhádáme jak psi kvůli tomu, jak on se k tomu celému postaví a co dělá a říká.
 aachje 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:00:57)
ale ty podle toho co píšeš, nemáš problém s potratem(myslím ve vašem sporu) ale s ním.
on problém s potratem má a tak se s ním potřebuje vyrovnat.
měla bys ho pochopit a nechat ho dělat to, co mu pomůže- být chvíli sám, bez tebe.
asi si prožil své.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:04:07)
Velmi výjimečně souhlasím s Achjee.
Zakladatelka se točí jen kolem sebe a svých pocitů. Myslí si, že prožila ona to horší a tudíž má větší nárok na svůj způsob truchlení. On má ty pocity a ještě truchlí možná po dítěti.

Je to těžká situace a pokud spolu chtějí zůstat, měl by on přijet a ona se zklidnit a být čitelnější. Říct ani se nevracej je zas jedna z těch zkratovitých a hysterických reakcí. Místo aby napsala, potřebuju tě.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:12:47)
Říct "potřebuju tě" někomu, kdo tě v nejhorší chvíli podrazil?
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:14:04)
Podrazil? Odjel prožívat svou bolest. Ona nevypadala, že bolest prožívá.
Ano, to je ono... neřekne co chce, zaútočí, a pak se zlobí na partnera, že jí nečetl myšlenky.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:31:18)
Na to, abys nenechala člověk po operaci samotného, nemusíš být čtenář myšlenek, stačí nebýt idiot.
 Gabriella, 2 děti 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:49:25)
Řekla naprosto polopatě, co chce - a pán se stejně neobtěžoval. Neobtěžoval se ani zabučet, že on to chce jinak. Prostě si odešel řešit sám sebe.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:26:55)
Ona mu přece jasně řekla, co chce. Aby jí v tu dobu neopouštěl.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:26:12)
A fakt myslíš, že v téhle situaci je člověk vždycky schopen racionální komunikace? Lidé v těžkém stresu obvykle nebývají a tohle je ten případ.
 aachje 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:36:30)
eeko, já jsem se nad tím pozastavila.
nemám totiž rudo před očima a nepromítám si do příběhu nějaký vlastní zážitek, jak se mi u mnohých tady jeví.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:39:15)
Řešení? Realistické? Neurol pro oba. Nemá to řešení, já podobné situace řeším už přes dvacet let a nespokojuju se jen šermováním ovladačem.
Nezlob se na mě, ale nechat někoho po operaci samotného doma s děckem, to nikdo soudný neudělá.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:45:00)
Petro, tak asi.

Nevěřím tomu, co čtu. Že by snad některé tady být samy po potratu zářily štěstím, že partner odjel pryč a nechal jim ještě děti na hlídání? Že by nehysterčily a začaly se vciťovat do jeho psychiky?

stačí si zkusit představit sebe v podobné situaci a věřím, že až by šlo o osobní věc, v mnohých domácnostech by se nešermovalo ovladačem, ale možná i lítaly talíře
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:50:03)
Víš co, kdyby tu zakladatelka napsala, že plakala, protože umřel andílek, tak tu bude záplava brečících smajíků, jakmile reakce není předpokládaná, tak je chudák partner, protože ten je smutnej a megera mu to nedopřeje.
Mám stejnou reakci na tragédie a zažila jsem s tím peklo.Pokud někdo neumí truchlit navenek, okolí automaticky předpokládá, že necítí nic. Zdaleka nejde jen o partnera, obcně je to problém.
 Ajlina 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:10:35)
jenže chlapovi to může být líto a může se cítit smutně, ale parnerka je za prvé šestinedělka a za druhé fyzicky po narkoze a zákroku

nenechala jsem ani doma psa ani kočku po narkoze, od partnera pčekávám to samé, to že po akci ty psychické pocity odbourává každý sám a různě je normální

já jsem brutus, už nejančím, nevyčítám, nehysterčím, protože se manžel vždycky sebral a odešel, což mi moc nepomohlo, ale volám paní na pomoc a řeknu mu, aby to zaplatil, tak to ho trochu vyléčilo, než by platil, tak raději se mnou doma zůstane on, tvrdý ale účinný
 a+b+c+d 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:20:10)
Hm, jak to tak čtu, tak jsem měla po revizi chtít, ať mě nechají v nemocnici nebo donutit manžela, ať si vezme dovolenou nebo donutit rodiče, ať jsou se mnou doma - nebo já nevím!~d~ Byla jsem sama doma asi tak 8 hodin. Nenapadlo mě z toho dělat takovou kovbojku, jako bych byla po operaci srdce.~d~
 Ajlina 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:24:49)
Johanko, ono obecně by se měly ženy více cítit ženami a zcela normálně se za své projevy ženství nestydět, potrat není jako si zaběhnou do krámu po housku, chápu že to není operace srdce, ale ten jeden den péče a následné dny pomoci jsou minimálně výrazem slušnosti vůči druhému a vyjádřením obavy o jeho zdravotní stav
 Rapiti 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:01:18)
Kovbojku? Já jsem byla po revizi v 11. i v 8. týdnu v nemocnici ještě 2 dny a nikdo mě teda domů hned nehnal. V tom prvním případě jsem ještě 3. den jela na kontrolu, protože jsem se v noci probudila v kaluži krve. Fakt to není zas taková sranda jako rozbité koleno.
Nenapadlo by mě nechat někoho v den narkózy bez dozoru.~a~
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:07:19)
mě taky ne.


s chlapem jsme o tom mluvili, že doktor doporučuje 24 hodin po narkóze dohled dospělé svéprávné osoby. bavili jsme se i o tom, že teď mi nic není, ale za chvíli mi nic být nemusí - to vehementně odkýval, že to je pravda (sám měl narkózu 3x a snášel ji podle svého vyprávění tak, že mu rodina tiskla parte). a výsledek: odjede se na dvě hodiny vydýchat, protože jsem se mu zdála v pohodě. to nevím, jestli se smát nebo brečet ~n~~n~ ale tohle mě tak nesebralo, mě sebraly ty jeho řeči po přijezdu. už mi fakt z toho všeho nebylo fyzicky dobře (psychika taky nebyla ideální, že) a když jsem si vyslechla "jestli už jsem voplodněná", tak jsem bouchla jak saze.

opravdu v té situaci divné, vybouchnout? tomu opravdu věřím, že jiné by byly v té situaci klidné a chovaly se jak píšou. ~Rv

a že bych se mu měla za svůj výbuch v téhle situaci omluvit? tak to no comment.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:11:22)
Není to divné bouchnout, v tvé situaci bych bouchla taky.
Asi bych se do té situace snažila nedosstat.
 a+b+c+d 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:08:37)
Rapiti, byla jsem na revizi v 11tt, náš doktor to dělá ambulantně. Podmínka je pouze odvoz autem - jinak pacientku nepustí. Asi jsem měla štěstí, že žádné komplikace nebyly.~d~
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:21:16)
"ale volám paní na pomoc a řeknu mu, aby to zaplatil, tak to ho trochu vyléčilo, než by platil, tak raději se mnou doma zůstane on, tvrdý ale účinný"

~R^
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:23:44)
"Pokud někdo neumí truchlit navenek, okolí automaticky předpokládá, že necítí nic."
A pokud ano, je za hysterku. ~d~
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:26:21)
"Nevěřím tomu, co čtu. Že by snad některé tady být samy po potratu zářily štěstím, že partner odjel pryč a nechal jim ještě děti na hlídání? Že by nehysterčily a začaly se vciťovat do jeho psychiky?
stačí si zkusit představit sebe v podobné situaci a věřím, že až by šlo o osobní věc, v mnohých domácnostech by se nešermovalo ovladačem, ale možná i lítaly talíře"

Mám stejný názor. Ono se to v klidu od PC vždycky radí velkoryse...
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:41:18)
Přečtete si znova, co všechno zakladatelka USTÁLA v klidu předtím, než i jí povolily nervy poslední kapkou o "voplodnění" (to bych partnera tím ovladačem rovnou zabila! ~q~~o~)

"Kolem šesté partner musel odjel za příbuzným, kterého nemám ráda, vyřídit neodkladnou záležitost, která se dala vyřídit i s cestou za půl hodiny. Prosila jsem ho, ať přijede opravdu hned, že nechci být sama, i když jsem se pořád cítila dobře, i když už jsem cítila, že na mě dopadá únava z několika neprospaných nocí a stres z posledního dne. Po hodině a půl jsem mu volala, kde je, řekl mi, že už je dávno na cestě zpět, 5-7 minut autem od našeho bytu, ale je na benzínce a kouká, jak provedli nedávnou opravu auta, že se mu tam něco nezdá (tedy žádná akutní oprava). Požádala jsem ho, ať hned přijede, že mi není už úplně dobře a jsem hodně unavená. Dojel až za další půlhodinu. To jsem ještě byla docela v klidu."

Jakkoli to tomu chlapovi nedocvaklo, normální ženské musí tento postup v situaci plné emocí připadat jako "všechno (auto, příbuzný,...) mu je PŘEDNĚJŠÍ než teď rozbolavělá JÁ - a to jen proto, že najednou něco potřebuju JÁ a netočí se všechno kolem NĚJ...
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:44:34)
"Na to my řekl, ať nedělám z komára velblouda a uklidím se a nejsem hysterická, že toho mého hysterčení za těhotenství (a vlastně pořád) má už plné zuby."

Jj, těhotní chlapi na rizikáči by byli DĚSNĚ klidní a vůbec by nevyžadovali žádné ohledy ~8~
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:53:33)
asi tak.

nedovedu si představitmého partnera, kdyby posledních 7 týdnů prožil takových jak já. 6x silné krvácení, velké bolesti v břiše, některé dny jsem nemohla bolestí ani chodit. do toho nevolnosti.

jistě by byl naprosto v pohodě.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:50:12)
Hele, Eeko, ty to zase převracíš tak, jak se ti to hodí, abys měla pocit výhry v diskusi /hned se chytáš toho, že jsem napsala, že si mohl dát panáka/.

Tak já to řeknu stručně, aby nebyla možná mýlka.

Neměl někoho po zákroku nechat doma samotného. Tečka. Neměl odjíždět, neměl ani chlastat. Měl se chovat jako normální člověk a být po ruce, kdyby něco. Tečka.

Už je to vyjádřeno dost jasně?
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:52:09)
~a~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:55:30)
Nepereme se, to já ve vypjatých situacích řeším věci fyzicky. Tak končívají vztahy tohoto typu po dvaceti a více letech.
Holt tenhle typ lidí potřebuje silný podnět, aby si uvědomil, že je ti teď opravdu zle a že je situace opravdu vážná, jinak doufají, že to zas nějak semeleš, oni to přečkají v koutě a pojede se dál. On ten zvyk léty samozřejmě sílí, tendence věřit, že táhnoucí partner přežije všechno, se stupňuje.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:21:58)
"Holt tenhle typ lidí potřebuje silný podnět, aby si uvědomil, že je ti teď opravdu zle a že je situace opravdu vážná, jinak doufají, že to zas nějak semeleš, oni to přečkají v koutě a pojede se dál. On ten zvyk léty samozřejmě sílí, tendence věřit, že táhnoucí partner přežije všechno, se stupňuje."

~R^~R^~R^
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:59:33)
Takže je lepší tam nebýt vůbec, prostě utéct, a nechat tam ženskou po narkoze, která přišla o dítě, samotnou a doufat, že to prodejchne? Ano, zpravidla prodejchne, ale je to zatraceně laciný způsob řešení.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:22:17)
Samozřejmě, že je hlouběji, vždyť zakladatelka píše, že se tahle situace opakuje, ale samozřejmě, že když jde o něco opravdu závažného, tak že je celý střet horší.
Probém je imho v tom, že tohle opravdu je "typ vztahu", oni si nechtějí ubližovazt cíleně, dokonce se mohou mít moc rádi a ten vztah může mimo krize fungovat úplně normálně, ale v maléru se ten kaz projeví. Nevím,jestli něco pomůže, možná párová terapie, nebo se ten vztah prostě takhle zafixuje. Ony jsou tyhle vztahy celem stabilní, zažila jsem to sama i u rodičů. V zásadě je to matriarchát s tím, že chlap tak jako přicmrndává, průser nastane, když žena těžce onemocní, nebo zemře.
Ostatně, všimni si, že zakladatelka o partneruvi píše v podstatě hezky... "on je labilnější, dítě víc chtěl", uvědomuje si, jak to u nic vypadá, jenže teď je jí tak mizerně, že to prostě sama neustojí. A v tu chvíli začnou mít problémy.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:24:34)
"všimni si, že zakladatelka o partneruvi píše v podstatě hezky... "on je labilnější, dítě víc chtěl", uvědomuje si, jak to u nic vypadá, jenže teď je jí tak mizerně, že to prostě sama neustojí. A v tu chvíli začnou mít problémy."
~R^~R^~R^
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:35:44)
Důvod je to, že si říkáš, že když to tak dlouho všechno držíš, tak máš právo aspoň na chvíli vypnout, aspoń na chvíli vypadnout z role. Ve skutečnosti nesmíš z role vypadnout vždycky. Je to jako ve smečce. Zesláblou alfu nikdo neopečovává, buď se sebere, nebo jí ostatní členové začnou napadat. On je to logický postup, zakladatelku to nasrání v podstatě taky aktivizovalo, neřeší svou bolest, protože má vztek. Už zase cení zuby a to partnerovi vyhovuje. Nasranou ji určitě zná, ale poražená a zhroucená ho znejisťuje. A je v tom ještě jeden trik.Naštval ji, ona reagovala agresí, takže on si řeknbe "když takhle zuří a rozbila mi brejle, nemůže jí být tak zle" a má pocit, že v klidu může řešit své pocity a na partnerku dál už ohledy nebrat.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:46:25)
Komunikují v intenci těch rolí. Navíc, pozor, tihle chlapi nemusejí být ušlápnutí, můžou to být zdatní manipulátoři, ale zodpovědnost je vždycky na té ženské.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:01:30)
No, jak funguje, prostě funguje. Občas blbě, protože Akéla holt nesmí minout svého koloucha, ale v našem případě je to takhle už dvaadvacet let a mí rodiče spolu byli až do smrti mé matky. No a vlastně i druhé manželství mého otce, které je podobný model, trvá docela dlouho. Vyžaduje to holt určitý typ povahy, ale ideální to samozřejmě není, jenže toho si člověk většinou ze začátku nevšimne.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:06:15)
Přesně tak, jiné řešení není.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:51:04)
jo, pod tohle bych se podepsala.

jinak k tomu příbuznému jel proto, že si tam den předem zapomněl telefon, takže ho měl ten den půjčený od mojí matky (abychom se mohli vůbec domluvit na odvozu). jsem po potratu, ne po lobotomii, takže je mi jasné, že pro ten telefon jet musel, byť to bylo k tomu příbuznému. to, že jel k tomu příbuznému, má souvislost pouze s tím, když si dám to "voplodňování" do kontextu s tím příbuzným.

některé názory opravdu nechápu, třeba aach je. neměla jsem náhodou ještě jít partnerovi uvařit večeři a vlastně se mu omluvit i za to, že ten den nebyla?

opravdu jsem si dovolila moc. po prvním potratu a narkóze v životě, když mě nechá čekat, ačkoliv jsem ho žádala, aby hned přijel, vyslechnu si hlášky "jestli už jsem teda voplodněná" si dovolím projevit nevoli, tak jsem nazvaná hysterkou, tak zašermuju ovladačem a je dokonáno.

chtěla bych vidět zdejší hrdinky, jak by se chovaly ony, po několika nocích nespání, dvou nech bez jídla a po zákroku. pochybuju, že by se držely toho, co tu píšou a šly by se za svoje chování omlouvat. ~a~

 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:53:59)
Klid. Jak vidíš, nejsi vůbec jediná, kdo tohle zažívá. Tedy je jen otázka, jestli ti to, žes ho "vyhodila" zchladilo žáhu natolik, že se přes to přeneseš,a půjdete dál, nebo jestli máš pocit, že tohle už opravdu nesneseš nikdy. Protože příště se to stane zas... a nějaké příště se najde vždycky.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:59:02)
já jsem ho nevyhodila. pouze jsem mu sdělila, že pokud mě hodlá teď nechat na víkend samotnou s tříleťákem, nemusí se už vracet.

to je právě ono, takové příště budou vždycky a nedovedu si představit, že s ním řeším případné psychické propady v šestinedělí, do toho třeba problémový kojenec ... ten včerejšek mi dost otevřel oči. takové situace už se staly mockrát, ale vždycky to bylo něco, nad čím se po vychladnutí dalo mávnout rukou. ale to, že se na mě vykašlal v den revize a pak mi řekl, že jsem hysterka a nebude se mnou, protože se to nedá - no to teda nevím, jak se nad tímhle mám povznášet.
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:03:51)
Co na to taky chceš říct? Bu´d mlčet nebo to co jsi řekla. Možná by mu teda některá ještě popřála pěkný víkend a navařila, aby neměl chudáček hlad při tom smutnění. Pivko si určitě obstará sám.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:04:11)
No, v tom případě bych tedy další mimino fakt odložila. Tohle se dá jakž takž ustát, když jsi v pohodě, zdravá a schopná věci řešit, dítě tenhle typ vztahu komplikuje na kvadrát. Jinak, pokud se nepřeneseš, tak existují i chlapi s jiným životním přístupem (a jinými chybami :).
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:58:52)
Loubínko, já některé reakce taky nechápu. Možná to tak dělají taky :-(. Utíkají před problémem. Těžko říct. Ty se přes víkend rozmysli co chceš. Ono to asi lepší nebude :-(. Ono ne nadarmo se říká, že ženská vydrží jak kůň a taky, že i když sedlák má dva koně, tak táhne jen jeden :-(. ~;((
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:00:14)
~R^
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:43:00)
Ona mu šermovala ovladačem před očima, on do ní strčil, až odlítla. No, řekla bych, že tohle domácí násilí není. Každopádně, v tomhle případě,kde ten zákrok není úplně sranda, bych se to snažila na místě parnera řešit třeba přivoláním nějaké pomoci, příbuzných třeba. Nevím, v takovéhle situaci bych nenechala samotnou ani cizí ženskou, natož vlastní.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:33:44)
"A fakt myslíš, že v téhle situaci je člověk vždycky schopen racionální komunikace? Lidé v těžkém stresu obvykle nebývají a tohle je ten případ."

Souhlas.
A lidi "v pohodě" bych si po takovém zákroku nedovolila opustit už vůbec. Takoví jsou na tom nezřídka hůř než ti, co si stěžují nahlas a hodně.
 aachje 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:34:06)
jasně že, to nepopírám. ale on jen popsal situlaci tak, jak se skutečně jevila. hysteráky v těhotenství i po něm( já bych hysterčila taky) a on se celou dobu držel. raději někam na pár hodin vypad, aby to v něm taky nebouchlo. ke všemu je labilní, taky si musel prožívat svoje peklo. a když šel někam do kouta sám kňučet tak mu doma vyloupla takovouhle scénu.
on je čitelnej.- potřebuji být sám, odcházím(jestli je to fér, nebo ne, to neřeším)
ona je nečitelná- je mi fajn, směju se, konečně to mám za sebou- bud se mnou, nemůžu být sama, je mi zle...

?????co to je?
z úvodního příspěvku je na vinně návštěva muže u příbuzného, kterého ona nesnáší. a v tom je podle mě zakopaný pes.
 mabela 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:20:05)
"z úvodního příspěvku je na vinně návštěva muže u příbuzného, kterého ona nesnáší. a v tom je podle mě zakopaný pes."

taky si myslím. kdyby šel ven s dítětem, nebo něco nakoupit tudíž by ji nechal taky 2 hodiny samotnou, nikdo by se na tím nepozastavoval.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:24:18)
Hlavně by se nad tím zřejmě nepozastavila zakladatelka, protože to by byl projev účasti a pomoci.
 mabela 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:01:49)
Šlo mi o tu samotu po zakroku, nad kterou se vetsina pozastavuje. o ucasti jsem nic napsala.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:06:15)
podle mě je zakopaný pes, že ji nechal samotnou, i když mu jasně řekla, co teď potřebuje.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:08:30)
Ona mu neřekla, že ho potřebuje. Řekla mu, že je v pohodě, jen chce, aby byl doma.

Ne, já bych hrdinka nebyla a před problémy neutíkám. Řekla bych pravdu, že jsem v prdeli a že jestli chce přežít, musí se mnou nějakou dobu zůstat. Pak si to můžeme odbolet i každý zvlášť.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:14:11)
Opravdu si přečetla všechno, co zakladatelka k tématu napsala? Možná ti "tvrďáci" nejsou sympatičtí, ale pořád jsou to lidé, psychicky ta ženská přišla o dítě a fyzicky byla po operativním zákroku. Fakt si myslíš, že je nutné dosplému člověku nějak explicitně říct, že osoba po takových peripetiích potřebuje podporu?
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:17:37)
To není tvrďáctví. To je slabost ukázat a obnažit se tomu druhému. Ale přenést pak na něj zodpovědnost, že není dost "empatický".
Ne, mě by to nikdo říkat nemusel, partnera po velkém zákroku bych neopustila. Ale až by pominulo nejhorší, ten čas a trochu samoty i pro sebe bych si vzala...
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:21:53)
Ano, Niki, samozřejmě by jsi si POTOM vzala ten čas pro sebe. Ale ne hned. On to udělal hned, v ten nejnevhodnější okamžik. To je ten podstatný rozdíl.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:24:15)
jo, kdyby ten včerejšek proběhl v pohodě, i dnešek, pravděpodobně bych skousla, aby na ten víkend odjel. takhle ani náhodou.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:26:44)
včera jsme se teda zhádali, dítě z toho bylo nervózní a kříčelo "maminko, proč jsi na tatínka ošklivá, on je na tebe hodnej, ráno na tebe byl hodnej a zejtra bude zase, proč se k sobě neumíte chovat, proč se pořád hádáte.." to je smutný ~n~ při tomhle se nedám do kupy nikdy.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:28:58)
Dítě tohle těžko pochopí, navíc, ti "slabší" často působí jako hodnější. Ostatně, vidíš to tady na diskusi. On chudinka byl smutnej pro miminko a ty jsi jen sprostě technicky krvácela. Záměrně to vyhrocuju, ale pohled zvenčí takový být může.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:31:47)
Ona krvácela už skoro dva měsíce. Po zákroku řekla, že je jí konečně lépe. Nechceš si to dohledat?
Chceš prostě vidět toho chlapa jako slabocha, záměrně selektuješ informace.

Pro mě to nezvládají oba a to asi už delší čas. Ale ano, jako žena po potratu by měla být více hájená.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:33:34)
si děláš srandu ne? v těhotenství jsem krvácela asi 6x, v množství přiměřeném, ale v těhotenství nenormálním. včera viděl, jak ze mě tečou potoky a jak jsem měla zakrvácené prádlo a noční košili.

o intenzitě a průběhu krvácení víš prd, tak ho nerozebírej.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:38:45)
Prostě se vyděsil a zdrhnul.
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:39:23)
"Prostě se vyděsil a zdrhnul."

Přesně Petro.
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:33:57)
Ale já to "lépe" třeba chápu tak, že se jí ulevilo. Už je v realitě, už nemá pochyby a naděje ... Možná i fyzicky jí je lépe, ona to musí být síla mít bolesti, krvácet, nevolnost a ještě k tomu poslouchat kraviny o hysterkách :-(
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:34:33)
ano, řekla jsem, že je mi "lépe" protože jsem po dvou měsících mohla chodit bez bolesti a neměla jsem šílené křeče v břiše. ale léle neznamená dobře.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:39:25)
"ano, řekla jsem, že je mi "lépe" protože jsem po dvou měsících mohla chodit bez bolesti a neměla jsem šílené křeče v břiše. ale léle neznamená dobře."

No a hlavně jsi konečně tu hrůzu už měla "za sebou", jak tu někdo upozornil hned na začátku diskuse. Je to zcela pochopitelné, teda aspoň pro mě. ~d~
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:40:23)
Pro mě je to taky pochopitelné, nejsem balvan a nemám iq tykve.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:40:55)
Jenže Niky, ani ty nejsi chlap - a o tom to je.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:42:58)
Lubínko, neomlouvej se. Tvůj příspěvek:
....
s chlapem jsme o tom mluvili, že doktor doporučuje 24 hodin po narkóze dohled dospělé svéprávné osoby. bavili jsme se i o tom, že teď mi nic není, ale za chvíli mi nic být nemusí - to vehementně odkýval, že to je pravda (sám měl narkózu 3x a snášel ji podle svého vyprávění tak, že mu rodina tiskla parte). a výsledek: odjede se na dvě hodiny vydýchat, protože jsem se mu zdála v pohodě. to nevím, jestli se smát nebo brečet ale tohle mě tak nesebralo, mě sebraly ty jeho řeči po přijezdu. už mi fakt z toho všeho nebylo fyzicky dobře (psychika taky nebyla ideální, že) a když jsem si vyslechla "jestli už jsem voplodněná", tak jsem bouchla jak saze.
....

hovoří za vše. Prostě když se jedná o něj tak se chudák sám nad sebou rozsype. Když se jedná o tebe, tak mu doktor řekne fyzická rizika a on se zachová tak, jak se zachová.


Neomlouvej se, nenech se některými nicky strhnout abys rozebírala údajnou neschopnost komunikace ve vašem vztahu. Tady ani nebylo o čem komunikovat, on tvůj fyzický stav znal od doktora a rozhodl se to ignorovat. Prostě by se nejradši vrátil, až problémy s tebou pominou.


S tímhle chlapem můžeš žít, ale nesmíš od něj nic moc čekat. Když budete mít štěstí a žádné větší problémy, můžete prožít vcelku slušný život, jak píše Petra. Ale spíš se budou období pohody /bez problémů/ střídat s malými peklíčky /kdy nastane nějaký problémy, bude třeba ho řešit, on se odtáhne - až problém vyšumí nebo ty ho vyřešíš, tak to zase nějak slepíte a pojedete dál/.
Ale oporu v něm zjevně nehledej, spíš ti v tu chvíli do batohu problémů přihodí ještě těžší zátěž.

Je mi líto, spíš s tím takhle počítej.

 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:44:19)
"Neomlouvej se, nenech se některými nicky strhnout abys rozebírala údajnou neschopnost komunikace ve vašem vztahu. Tady ani nebylo o čem komunikovat, on tvůj fyzický stav znal od doktora a rozhodl se to ignorovat. Prostě by se nejradši vrátil, až problémy s tebou pominou.


S tímhle chlapem můžeš žít, ale nesmíš od něj nic moc čekat. Když budete mít štěstí a žádné větší problémy, můžete prožít vcelku slušný život, jak píše Petra. Ale spíš se budou období pohody /bez problémů/ střídat s malými peklíčky /kdy nastane nějaký problémy, bude třeba ho řešit, on se odtáhne - až problém vyšumí nebo ty ho vyřešíš, tak to zase nějak slepíte a pojedete dál/.
Ale oporu v něm zjevně nehledej, spíš ti v tu chvíli do batohu problémů přihodí ještě těžší zátěž.

Je mi líto, spíš s tím takhle počítej."

Lenko, pod to se podepisuju.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:47:32)
tak na to jsem právě přišla taky. a před chvílí jsem mu to i psala.

"pobavilo" mě, když mě požádal, ať na něj beru ohledy a nepíšu mu sms, když je v práci, protože ho to rozlítostňuje a nemůže tam smutnit", tak jsem se ho teda ptala, kde ty ohledy nechal včera on.

neudržela jsem se a v těch sms jsem napsala v afektu i nepříliš slušná slova, prý to ode mě není fér a ničemu to nepomůže - ale když on mě včera nazýval histerkou, s kterou se nedá vydržet, tak to asi něčemu prospělo ~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~n~~8~
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:49:54)
Loubínko, už s ním raději vůbec nekomunikuj, nebo se to vyhrotí tak, že už nebude cesty zpět... Obrať se na někoho jiného blízkého, ať tohle pak můžeš řešit trochu s odstupem... Dej se dohramady, ale s někým jiným, od něj teď už asi oporu čekat nemlžeš, je to tak vyhrocené, že tě bude jen stahovat níž a níž...
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:54:00)
nechci s nikým nic probírat. chtěla jsem to probrat s jen mužem a takhle to dopadlo.

prostě jako první teď na mě bliká "v takové situaci se na tebe vysral" a přehlušuje to všechno ostatní.

 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:55:16)
Naprosto chápu, na to se těžko zapomíná... Mysli teď hlavně na sebe, ať je ti líp ~;((
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:09:20)
"nechci s nikým nic probírat. chtěla jsem to probrat s jen mužem a takhle to dopadlo.
prostě jako první teď na mě bliká "v takové situaci se na tebe vysral" a přehlušuje to všechno ostatní."

Jak já ti rozumím!

 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:47:34)
Koníčku, on nakonec příčinu problému i "našel". V ní, jak jinak. Omlátil jí o hlavu, že je hysterická /po daném projevu jeho sobectví celkem logicky/, příčina hysterie-jeho sobecké ignoranství už se pochopitelně neřešila, natož že šestinedělka ve většině případů rozhodně není duševně zcela ok.

Hodil vinu na ní, ze sebe jí tedy sňal a bylo hotovo.

Dodám - nejen sobec, slaboch, ale i manipulátor, který umí dobře zaonačit, aby se ona cítila za vzniklý konflikt vinná.
Prostě - tohle je chlap jen pro hodně silnou ženu, protože to s ním opravdu není a nebude lehké. A ona si musí v takové situaci uvědomit v duchu, kde je pravda, a ovládnout se, jinak on jí stáhne do výstupu, ve kterém ona prohraje - hádající se hysterka, fuj.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:48:26)
"S tímhle chlapem můžeš žít, ale nesmíš od něj nic moc čekat. Když budete mít štěstí a žádné větší problémy, můžete prožít vcelku slušný život, jak píše Petra. Ale spíš se budou období pohody /bez problémů/ střídat s malými peklíčky /kdy nastane nějaký problémy, bude třeba ho řešit, on se odtáhne - až problém vyšumí nebo ty ho vyřešíš, tak to zase nějak slepíte a pojedete dál/.
Ale oporu v něm zjevně nehledej, spíš ti v tu chvíli do batohu problémů přihodí ještě těžší zátěž."

Ano, Lenka to vystihla přesně. Bohužel. Ale v zásadě, ty s ním NEMUSÍŠ!!! zůstat ani kvůli dítěti, které ho má rádo (a není navíc jeho bio, byť na to dítě asi kouká jinak). Ale rozvaž to, až se dáš víc do kupy. To pak třeba proberem aktuálno v Partnerských vztazích.
Nemusíš zůstat s ŽÁDNÝM chlapem a pozor, i mezi "nic moc" chlapama jsou velké rodíly, ani "balvan" není totéž co "Balvan" nebo dokonce "BALVAN".

 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:55:15)
Hysterkou tě asi bude nazývat často, když odkryješ to slabé místo v jeho povaze, bude kolem sebe kopat, pouštět kouřovou clonu, aby to místo nebylo vidět a nebylo vidět, kdo má skutečně máslo na hlavě.

To si především ujasni, aby ses do budoucna nezmítala v pocitech viny a nenechala se jím manipulovat.

Ty VÍŠ, kde je pravda a jestli se to rozhodneš ještě ustát nebo ne, je tvoje věc. S ním bych to neřešila, jen si pomyslela své, protože on si popel na hlavu nenasype, jen se budeš cítit ještě hůř.

Řeš to s ním v okamžiku, kdy se rozhodneš odejít, jako souhrn argumentů. Jestli ale v každé situaci, kdy on selže, ty od něj budeš čekat podporu, pak se z toho složíš, že není, i když se to dalo čekat - budeš se mu to snažit sdělit, on kolem sebe začne kopat....tohle bude pořád stejný scénář a ty z toho budeš groggy.

Buď silná, ať se rozhodneš jakkoliv a nehraj s ním tyhle jeho hry: já chudáček a zlá hysterka. Nebo tě to úplně zničí.

Hodně štěstí, už musím vypnout pc.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:58:46)
a teď ho nějakou dobu ignoruj, mluv s ním jen stroze nejnutnější, vypovídej se psychologovi, kamarádce, vybreč se sama, pak se snaž dát co nejvíc do pohody a až v ní časem budeš, tak si na tuhle situaci vzpomeň a teprve se rozhodni

teď by tě skutečně omílání téhle situace stahovalo čím dál hloub a stahovat hloub tě bude i když se mu budeš snažit něco sdělit

stáhni se, srovnej se sama, a pak uvidíš

ale nic neřeš s ním, jinak budeš deprimovaná čím dál víc a to není teď účelem, účelem je sebrat se a on ti v tom nepomůže, bohužel
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:00:07)
"a teď ho nějakou dobu ignoruj, mluv s ním jen stroze nejnutnější, vypovídej se psychologovi, kamarádce, vybreč se sama, pak se snaž dát co nejvíc do pohody a až v ní časem budeš, tak si na tuhle situaci vzpomeň a teprve se rozhodni

teď by tě skutečně omílání téhle situace stahovalo čím dál hloub a stahovat hloub tě bude i když se mu budeš snažit něco sdělit

stáhni se, srovnej se sama, a pak uvidíš

ale nic neřeš s ním, jinak budeš deprimovaná čím dál víc a to není teď účelem, účelem je sebrat se a on ti v tom nepomůže, bohužel"

PŘESNĚ.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:07:29)
"stáhni se, srovnej se sama, a pak uvidíš...ale nic neřeš s ním, jinak budeš deprimovaná čím dál víc a to není teď účelem, účelem je sebrat se a on ti v tom nepomůže, bohužel"

Doporučuju taky.

 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:08:20)
"Hysterkou tě asi bude nazývat často, když odkryješ to slabé místo v jeho povaze, bude kolem sebe kopat, pouštět kouřovou clonu, aby to místo nebylo vidět a nebylo vidět, kdo má skutečně máslo na hlavě.

To si především ujasni, aby ses do budoucna nezmítala v pocitech viny a nenechala se jím manipulovat."

Lenko, ~R^~R^~R^

 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:33:21)
"Dítě tohle těžko pochopí, navíc, ti "slabší" často působí jako hodnější."

Souhlas. Znám to (byť z jiné situace). Ale tím se nenech odradit a "citově vydírat". Teď musíš být "za sobce", v tom dobrém slova smyslu. V tomhle trojlístku (partner, dítě, ty) nejvíc objektivně trpíš TY, protože jsi nejen v psychické, ale zejména FYZICKÉ nepohodě. Takže NA SEBE musíš brát největší ohledy, ať si tady od PC kdo chce říká co chce.
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:27:54)
Loubínko, a jak ti sdělil, že jede na ten víkend? Cos mu na to řekla?
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:32:06)
napsal mi v sms, že se potřebuje sám vysmutnit a se mnou to nejde, proto jede na víkend pryč.

já jsem mu odpověděla, že pokud po tomhle všem odjede sám na víkend a nechá mě tu samotnou s dítětem (není jeho, ale jako by bylo) nemusí se vracet.

nechápu, jaké smutnění jako ode mě očekává, říkala jsem mu, že po probuzení z narkózy jsem hystericky brečela a ptala se sester, jestli to byla holka nebo kluk, pak když jsme byli s partnerem, tak jsem asi 4x měla v očích slzy. tak jsem smutnila málo, nebo moc, nebo jak? podle čeho se to poměřuje? to jsem ho měla objímat a hodiny brečet? v tu chvíli to nebylo potřeba, v tý nemocnici to byl snad litr slz ~n~
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:35:43)
Loubínko, to je mi fakt moc líto ~7~
Podle mně je to člověk, který utíká od problému, místo aby jej řešil. Nechává tě "v tom" ve chvíli, kdy ty jej nejvíc potřebuješ. Taková věc se těžko zapomíná. Soucítím s tebou. Taky by mě to dost vzalo. Ten pocit, že mi partner není oporou.

Samozřejmě, že on taky cítí smutek po dítěti, ale ty jsi na tom určitě hůř. No a nechávat ti ještě "na krku" dítě, když jste právě o jedno přišli... ~a~ No comment...

Hledej teď oporu v někom jiném (co máma? sestra? blízká kamarádka? máš někoho?) Co vypadnout taky někam na víkend pryč?
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:37:07)
Loubínko ~6~, mysli ted na sebe.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:25:22)
Létavice, ale jistá si tím samozřejmě nejsem. Možná kdybych (i mylně) vyhodnotila, že partner, byť po zákroku, je na tom lépe, než já (protože moje truchlení a ještě mimo partnera by nikoho a nejmíň jěho, nezajímalo), odešla bych aspoň na chvíli taky.
Já bych třeba velmi těžce nesla, kdybych trpěla po ztrátě dítěte a partner, byť je to on po zákroku, by řešil jen technický a fyzický stav věci, zda je on v pohodě a krvácí atd... nevím, jak bych reagovala.
Možná jako ten idiot a sobec a slaboch, jak tu několikrát zaznělo.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:27:06)
Nechala bych partnera krvácet a odjela bys pryč? :o
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:30:00)
Nevím Petro, co bych udělala já.
Nevím, co bych udělala, být chlap, těšit se na dítě a vidět matku svého dítěte krvácet a trpět, trpěla bych si jako zvíře. Pak přijde zákrok, kde přijdeme o dítě, a matka už ne mého dítěte by sice stále krvácela, ale řekla, že to konečně skončilo a cítí se docela v pohodě. To tu zaznělo, to psala.
Nevím, zda bych zůstala a dále kontrolovala vložky.
Možná bych se konečně taky zhroutila.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:34:20)
A jela bys k příbuznému pro mobil.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:37:49)
Jela bych pro mobil a cestou se na benzince stavila pro flašku. Pak domů opečovávat partnera po zákroku.
Pak bych konečně jako správný slaboch ji vypila až do dna a dovolila si smutnit i já.
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:39:04)
Já tedy bych asi nejela nikam. A pokud ano, taky bych se fofrem vrátila domů. Naprosto samozřejmě.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:28:42)
dobrý, ale manžel odjel s tím, že si jede pro mobil, potom řešil nějakou opravu auta.. Taky neumí nic říkat jasně. Jestli truchlil, nebo jestli řešil mobil. ~d~
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:31:48)
Tomu nevěřím. Vím, že kdyby to bylo naopak, já truchlila po dítěti a partner měl i fyzickou újmu, že bych to brala tak, že on je na tom hůř. Nebrala bych to tak, že já jsem ten největší chudák na světě.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:15:17)
Prosila jsem ho, ať přijede opravdu hned, že nechci být sama, i když jsem se pořád cítila dobře, i když už jsem cítila, že na mě dopadá únava z několika neprospaných nocí a stres z posledního dne. Po hodině a půl jsem mu volala, kde je, řekl mi, že už je dávno na cestě zpět, 5-7 minut autem od našeho bytu, ale je na benzínce a kouká, jak provedli nedávnou opravu auta, že se mu tam něco nezdá (tedy žádná akutní oprava). Požádala jsem ho, ať hned přijede, že mi není už úplně dobře a jsem hodně unavená. Dojel až za další půlhodinu. To jsem ještě byla docela v klidu.

fakt nesouhlasím. Dvakrát mu jasně řekla, že ho chce mít co nejdříve zpět. Po potratu, narkoze se prostě její reakci nedivím. Jeho už ano. Kdyby ona jen tak naznačovala, tak neřeknu, ale ona to dvakrát řekla nahlas a jasně, on na její klidnou prosbu nereagoval. Být zakladatelkou, tak řeším, jestli bych ustála a zvykla si na jeho reakce v krizových situacích, kdy si vlastně jede dělat co chce a v nejhorším ji nepodrží. ~d~
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:19:19)
proč bych mu říkala, že jsem v prdeli, když jsem v tu chvíli v prdeli nebyla, když odjížděl, byla jsem v rámci mezí ok, počítala jsem s tím, že chlap za 20-30 minut přijede s telefonem a budeme prostě doma. mluvili jsme o tom dohledu po narkóze a o tom všem, tak mi přišelo logické, že vezme telefon a vrátí se.

a co se stalo, on nepřijel, pak měl kecy - je divné, že se mi nálada velmi výrazně změnila. a co nálada - jako první se mi změnil fyzický stav, přeci jen nespaní, nejedení a asi i po té narkóze jsem začala být fakt unavená a v nepohodě, čekala jsem na něj ... no nebudu se opakovat. nálada se mi změnila až když přijel po dvou hodinách s blbýma kecama.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:23:24)
"proč bych mu říkala, že jsem v prdeli, když jsem v tu chvíli v prdeli nebyla, když odjížděl, byla jsem v rámci mezí ok, počítala jsem s tím, že chlap za 20-30 minut přijede s telefonem a budeme prostě doma. mluvili jsme o tom dohledu po narkóze a o tom všem, tak mi přišelo logické, že vezme telefon a vrátí se."

Ano. Ženské tohle přijde logické, a mně - protože jsem ženská - to přijde taky logické.
Jiná věc, že chlapi často logicky NEUVAŽUJÍ a nedá se často u nich s ničím "počítat" ~:(
Normálně to jsme schopné ještě překousnout, ale v krizích nás to (oprávněně) fakt už s.re! ~o~~q~~4~

 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:29:09)
no, přesně tak.
 a+b+c+d 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:13:01)
Také souhlasím s Aachje (a také velmi vyjimečně~t~). Já myslím, že jsi nereagovala adekvátně, je vidět, že v tobě něco doutná z minulosti. Asi nejsi prostě spokojená s tím, jaký je tvůj partner a tohle byla ta pověstná poslední kapka - a pohár přetekl.
Být tebou, neřeším to teď, když jsi tak zraněná na duši a počkám, až se trochu otřepeš. Pak si to musíš v klidu promyslet.
Přeji, ať je brzo dobře.~6~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:01:48)
No, když ho hrozně vyděsíš, tak nejspíš neodjede, ale opakovat se to bude stejně. To je povaha, nevím, možná by pomohla párová terapie,nebo tak něco... A nejspíš to není tím, že tě nemá rád, jen tě v tom prostě vždycky znovu nechá.
 mabela 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:04:12)
u nás je to stále dokola. řešíme s partnerem "problém", a vždy se ještě zhádáme jak psi kvůli tomu, jak on se k tomu celému postaví a co dělá a říká.
-on je to tvůj pes, neposlouchá a neběhá za klacíkem?~t~ ty jo, do útulku s ním~t~

co tak se trochu uklidnit, udělat si čaj, pustit hezkej film a zavolat někomu (rodičům atd) jestli by ti s dítětem nepomohl a až se partner vrátí, normálně si s ním bez hysterčení, bez rudého šátku, bez mávání ovládačem před nosem, promluvit?
 sachmettttt 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:54:40)
ahoj..No ja som v ten den šla uplne v pohode na kontrolu.. Manžel mal volno pretože poobede sme mali kolaudáciu domečku... Tak ma ráno odviezol a čakal v aute,,, Bolo to naše vysnené mimi... No doktor nezdalo sa mu niečo tak ma poslal do nemocnice,,, ccestou autu som plakala manžel ma ukudnoval že možno to bude ešte dobré.. primár v nemocnici povedal že to je zlé tehotenstvo a hned v ted den ma objednal na revzii..Cez slzy som ani nevydela ešte ked som odchádzala narazila som v čakárni plných ludí do dverí...Bolo mi jedno či sa mi smejú... Za dverami som sa strašne rozplakala nemohla som ani hovorit po pol hodine som sa ukludnila povedala som čo sa deje ..Vydela som že ma slzičky v očiach..Ostala som v nemocnici a odyšiel..Potom čo som bola doma sa snažil ma obskakovat kupoval všetko možné a viem i ked to neprizná plakal...Mne pomohol že má obímal a ja som mu hodiny plakala v náručí....teraz som znovu těhotná a modlím aby sa to nezopakovalo i ked včera na kontrole mi doktor povedal že mám nízko položenú placentu v predu je to vraj riziko potratu a krvácania..a mimi sa mu nedá velkostou... Tak uvydím čo mi osud pripravý...manžel bude mat zasa volno .......

 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:01:10)
Petro, a tohle jsou zas typické reakce v takových diskusích.
Že je jen jeden způsob, jak správně trpět, a to tak, že v páru. Není přípustné trpět jinak a ještě k tomu osamotě, protože to dělají jen slaboši a sobci.
Že ti, kdo chtějí přítomnost druhého, křičí, ječí, jsou agresivní, jsou ti silní a reagují správně.
Ti, kdo trpí jinak, jsou ti slaboši.

Proč je přípustnější vyžadovat TEN SVUJ způsob trpění, bez ohledu na to, že druhý chce trpět jinak? Proč je zakladatelka ta, kdo má větší nárok na její způsob, jak se s tím vyrovnat? Možná má, nevylučuju to.
Tak má mluvit jasně. Její partner reagoval jen na to, co mu sama řekla. Neřekla že potřebuje jeho a sdílet s ním svou bolest, žekla, že je v pohodě a že jen chce, aby s ní byl.
Kdybych já trpěla a tohle mi partner říct, klidně odjedu. POkud mě opravdu potřebuje, jsem tu pro něj, pokud ale jen potřebuje společnost, když já trpím (a já trpím taky osamotě), prostě si to odejdu odbolet.

Mě nevadí, že se zachovala hystericky (popírání ano), myslím, že to je adekvátní reakce na prožité. Ale pro chlapa je dle mě něčitelná. Před hodinou říká že je v pohodě a po hodině ječí.
Zemřelo jim dítě, oba prošli těžkým obdobím, a piplají se v tom, co řekl nějaký pan XYZ...
Měli by se soutředit na to podstatné.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:08:32)
Ale ona přece nebyla v pohodě ani před tím...nikdo po narkoze a potratu není v pohodě, možná se jí ulevilo po tom čekání "na popravu", ale těžko můžeš čekat opravdu dobrý stav.
Tady nejde o způsob prožívání bolesti, ale když se někdo ze všech sil snaží udržet v rovině, neznamená to, že do něj můžeš ještě kopnout. Existují hranice možného...
 aachje 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:13:57)
ale do ní nikdo nekopnul. přítel se jen bránil. ona ho dokonce i fyzicky napadla. za to, že přijel později než předepokládala a neskákal jak píská. a ještě ji tlumočil na což se sama ptala-odpověd příbuzného xy.
řekla mu, že je v pohodě, že se cítí dobře, smála se. jemu dobře nebylo. jak jí i posléze napsal, s ní by se s tím vyrovnával hůře.
já si myslím, že se prostě potřebuje někde ožrat a vybrečet.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:17:33)
No, ožrat a vybrečet možná i jo, což nebude možné, pokud bude patrtner celý víkend v prachu a ona doma s tříletým dítětem.
Mmch, ty bys opravdu věřila, že je někdo po revizi s narkozou fakt v pohodě? Tady nejde jen o to, že byla smutná, jde taky o to, že byla po operaci. I narkoza může s psychikou pořádně zamávat, nenapadlo by mě takového člověka nechat doma samotného.
 aachje 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:20:07)
já jsem většinou po narkoze šla spát. ale nikdy jsem po ní nebyla puštěná hned domů, takže tomu nerozumím.
a ožrat se a vybrečet jsem myslela chlapa.
 xxxxxxx 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:30:07)
Ne, že by byl někdo po revizi v opravdové pohodě, ale zažila jsem podobné nezdařené těhotenství a po revizi se mi nesmírně ulevilo.
 Veronika + 08/10 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 8:54:37)
Mám za přítele taky pěkné kvítko. Po potratu mě odvezl z nemocnice domů,
ale slova útěchy jsem se od něj nedočkala. Pak si odjel ke své babičce.
Později, na vyšetření na genetice se vyjádřil, že to byla moje vina.
Způsobil to můj věk, on že je v pořádku.
Dopadlo to tak, že máme roční dcerku, ale nebydlí s námi.
 Z+2 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:07:10)
Předpokládám, že tvůj přítel je rozhozený podobně jako ty. Nevím jak se na dítě těšil, přesto se změnili plány, vize, zmizely sny o tom jaké to bude. Navíc situace je taková, že on na smutnění a to, aby jemu někdo pomohl s vyrovnáním se s tím nemá nárok.
No a do toho se ty chováš hystericky. Co může dělat jiného než se bránit? Že neodhadl to, že ho potřebuješ u sebe, když jsi si předtím hrála na hrdinku? Určitě chyba, ale pochopitelná. Třeba se ho ten příbuzný dotkl stejně jako Tebe, navíc díky tomu, že jste o tom nemluvili on o tom musel mlčet. Třeba se potřeboval u benzínky vybrečet a nechtěl se v tomhle stavu vracet k tobě. Z mého pohledu je tvoje reakce na něj po návratu naprosto neadekvátní.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:59:21)
Z mého pohledu naopak naprosto adekvátní. Pokud se někdo ze všech sil snaží neobtěžovat druhého a srovnat se s tím sám a ono to přesto nejde, neznamená to, že si to musí vyžrat. Navíc, pokud chce nechat ženskou po potratu a revizi na celý víkend samotnou s dítětem a jet "někam smutnit", tak je to sobectví. Ona se těžko může vykašlat na dítě a babrat se v sobě.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:03:02)
S tím souhlasím, že nechat ji doma s dalším dítětem a odjet smutnit není dobrá reakce. Třeba trpí víc, než dává najevo, třeba i víc, než zakladatelka, protože dle toho, co bylo napsáno, je citlivější a dítě víc chtěl.
Jen teď "nemá nárok" na své smutky.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:05:25)
Tak přinejmenším trpí oba, ona navíc i fyzicky. To, že je někdo labilnější, mu přece nedává právo na stoprocentní komfort. Každopádně, nevyřešíme to tady, já to nevyřešila za dvaadvacet let vztahu.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:07:13)
Petro, na mě labilněji působí zakladatelka, to jen na okraj.
Já prostě nečitelnost, mlžení pocitů a pak tyátr nemám ráda.
Vím, že zakladatelka trpí, tak pak nemá říkat "jsem v pohodě". On reaguje na to, co říká.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:09:36)
Jinak ho nijak nehájím, nejspíš bych taky čekala že se mnou zůstane a to i bez toho, abych to musela říct.
Ale já už bych to po svých zkušenostech jasně řekla a nenechala nikoho na pochybách, jak vážně to myslím...
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:24:12)
zakladatelka to jasně řekla. On se s tím vyrovnával po svém.
 Vanka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:17:00)
Tak asi takhle hodně podobně by s v téhle situaci zachoval můj manžel.

Ač chlap jak hora a dle zjevu tvrďák, skutečnost je že jeho dušička je velice lehko zranitelná. má snahu vše v sobě tutlat a utápět se v bolístách.

všechno z něj musím tahat a dokud nepofoukám a nepohladím, tak se nezlepšuje. je to jak s 5ti letým synem.

kolize jsou u nás v okamžiku, kdy já nejsem dost silná - což je přesně váš problém. jak z toho nevím, protože teď potřebuješ oporu a v muži ji prostě nemáš. já jsme se za ty roky naučila, že nejprve musím utišit jeho a když se s tím on srovná, tak pak utěší on mne. nic víc ti poradit neumím.
 Tussi + 3 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:25:16)
Nemluvili jsme o tom. Jako by se nic nebylo byvalo stalo. Kazdy z nas se s tim musel nejdriv poprat v sobe, az pak jsme si o tom byli schopni promluvit. Po prvnim jsme snad jeste ten vecer sli na jedno, po ctvrtem jsem jeste ten den zacala skrabat omitky v loznici.
Proste jsem se snazila okamzite zaclenit zpet do chodu domacnosti.

Myslim, ze neni treba byt hystericka a nadavat druhovi, ze se zdrzel, treba to byl jeho zpusob, jak ventilovat bolest a nabrat silu byt s tebou a podporovat te.

O dite jste prisli oba, jen ty mas krome psychicke navic i fyzickou bolest. Neni treba na sobe navzajem hledat chyby a jecet po sobe, i kdyz i to muze mit jako ventilace bolesti nad ztratou mimina neco do sebe..

At se brzy zadari // ~x~
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:35:12)
on to všechny mé argumety zná, prý když jsem byla dvě hodiny po vyzvednutí v pohodě, tak prostě jsem "v pohodě", odjel prý proto, že potřeboval sám smutnit. se mnou to prý nejde.

teď mi napsal, že chce být sám i celý víkend - tedy nechat mě tu se vším i se starším dítětem samotnou.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:52:20)
Každý se se stresouvou událostí vyrovnává po svém. Někdo chce blízkost druhého, jiný být sám. Tvůj manžel je nejspíš druhý typ a NENÍ to horší reakce, jen prostě jiná a odlišná od tvé, v čemž je asi problém.
Jsi teď zraněná a "byla jsi v pohodě". Buď jsi v pohodě byla a tudíž jsi skutečně reagovala neadekvátně, nebo jsi v pohodě nebyla a tudíž jsi to měla narovinu a čitelně sdělit.
Já jsem taky typ, co smutní raději sám... potřebuju si sama srovnat pocity, emoce, myšlenky... kdybych byla na místě tvého partnera, raději bych se zeptala, zda s tebou mám být a jak se skutečně cítíš, a reagovala na to, co řekneš.
Pokud řekneš, že jsi v pohodě, prostě bych odjela sama smutnit.
Pokud v nepohodě, byla bych s tebou, a sama byla až po té, co by se tvá nepohodě zmírnila.
On se dostal do situace, na kterou neměl vliv, musí si to zpracovat dvojnásobně.

Tak už se na něj nezlob, nedělej hrdinku a řekni, jak moc se trápíš, jak moc ho potřebuješ, jeho blízkost. Nám to neříkej, my ti nemůžeme pomoct. JEMU to řekni.
On ti to narovinu řekl, že potřebuje být sám. Buď stejně přímá. Užíráním nepomůžeš sobě ani vašemu vztahu, který teď prošel docela zátěžovou situací...
Přeji, ať to zvládnete ~;((
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:53:55)
Jinak ho chápu, taky neumím smutnit v blízkosti jiného, se svým smutkem se chci vyrovnat sama.
Chápu i tebe, že ho teď potřebuješ.
Tak mu to řekni!
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:59:57)
No, několikrát mu volala, že ho potřebuje, to bylo snad dost jasné, ne?
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:25:49)
~R^
 Vanka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:59:28)
hm - takže on teď potřebuje útěchu, kteru u tebe námá, protože cítí, že ty ji taky potřebuješ.
takže buď bude sám, nebo bude obrážet kámoše aby ho ponynaly.
buď najdi jiného druha, nebo se zocel.
jak to tu čteš, ten tvůj rozhodně není vyjímka, chlapům prostě chybí ten dar pomoci někomu, když je ve srabu. umí akorát tak zdrhnout.
jeslti si jím zhnusena, tak se ti nedivím. ale věřím že on tvé pocity cítí a proto zdrhá.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 9:55:28)
K tomuhle jen jediné... počítej s tím, že se tak bude chovat vždycky, když bude nějaký průser, který tě vyvede z rovnováhy. Evidentně jsi u vás ve vztahu ty ten lídr, pokud ty zakolísáš, on tě nepodrží.
Není to úplně důvod k ukončení vztahu, pokud to vezmeš takhle, ale připrav se, že mu brejle ovladačem srazíš ještě mockrát.
Vím, o čem mluvím, mám to doma.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:00:25)
Možná by ji podržel, pokud by mu řekla "podrž mě, padám". Ona řekla, že je v pohodě, jen nechce být doma sama.
Já umím podržet, ale pro sebe volím cestu vypořádání se s problémem sama. To se nevylučuje.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:03:05)
Pokud dobře odhaduju ten typ vztahu, tak "podrž mě, padám" ten silnější partner prostě neřekne, jen čeká, že se na něj ten druhý nevysere v té nejhorší chvíli. Aspoň v té nejhorší chvíli. Bohužel vysere a ještě si přisadí. On ji nechce zhroucenou, chce ji v pohodě, aby se mohl zhroutit sám.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:05:45)
Petro, netroufám si odhadnout, kdo je v tomto vztahu ten silnější, zakladatelka tak na mě nepůsobí. Ale to je jedno.
POkud něco chci, musím si o to říct. Zjevně spolu nejsou moc dlouho a nečtou si myšlenky.
 dadlenka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:11:07)
Na čtení myšlenek nevěřím, taky jsem měla tendence neříkat jak se cítím a můj manžel zase zástupný problém. Komunikovat v páru je potřeba se naučit a společně praktikovat. Takže já říkám, co cítím a co chci a manžel nenadává na počasí, když má problém v práci..
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:25:16)
no, na mě jo. Mmch, tohle je typická reakce... když tu někdo píše o revizi, většinou mu všichni foukají bebí, ale když někdo reaguje na bolest vlastně agresí, což je řekla bych takový animální typ reakce, všichni ho sprdnou, protože za tím nejsou schopni vidět tu bolest. Navíc, pokud někdo žije v tomhle typu vztahu, brzo se naučí, že nesmí dát slabost najevo, protože bude problém, jenže někdy to prostě ustát nedokáže. Všechno nelze překonat, fyzicky, ani psychicky.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:06:57)
Jo, Petr, je to o zachování vztahového komfortu jednoho na úkor druhého. A přesně jak píšeš, ten jeden se nakonec se skřípěním zubů možná naučí toho druhého neobtěžovat, ale taky ho začne považovat za slabocha, nebude si ho vážit, prostě to z toho vztahu už nejde vzít zpátky.

Tady se věčně omlouvají muži, že takoví prostě jsou. Jo, část ji skutečně taková je, žijou si v podstatě uvnitř rodiny spíš svůj separátní život. Řeší si povětšinou jen své problémy a do života rodiny vstupují v okamžicích, kdy mají chuť a náladu. Kolikrát jsou pak schopni řešit jakoby blbinky, které si ta partnerka s přehledem vyřeší sama, ale oni mají pocit, jak se účastní, přitom když nastane problém, který nejde vyřešit mávnutím ruky, tak se kroutí a vztekají.

Podobné typy, nic lehkého na soužití, jen pro super silné ženy a to ještě nevěřím, že i po létech soužití, pokud se těch problémů nakupilo víc, že ho dotyčná vůbec ještě vnímá jako partnera. Ona ty věci třeba pořeší, jeho neotravuje, ale co si o něm myslí v duchu...ještě, že on to zpravidla netuší.hlavně s takovým člověkem je hrozně těžký život. V podstatě je to jen sám za sebe.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:09:15)
Lenko, tobě asi v tom tvém zápalu uniklo, že problém a trápení nemá jen zakladatelka. Pak by možná něco z toho, co píšeš, smysl mělo, takto je to mimo.
 Petra neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:13:54)
Ale zakladatelka si partnerův problém evidentně uvědomuje, on její ne. Lépe řečeno, on její vidět nechce.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:14:40)
Niki, hezky zakladatelku rozebíráš, jen co je pravda

No ať si manžel truchlí po svém, až na to, že ona si truchlit po svém nemůže dovolit, protože on zdrhnul. Nechal jí tam malé dítě, takže se ztěží může na odpoledne zavřít do koupelny a bulet a bulet - i když o samotě.

Nehledě na to, že se tady opomíjí fakt, že ona je po narkóze a po fyzickém zákroku, nejde jen o tu psychiku jako u pana manžela, takže by byl žádoucí dohled někoho dospělého. Můžou přijít jakékoliv dodatečné následky potratu, může omdlít, cokoliv.

Ale bohužel, ona musí být zase statečná holka, pohlídat dítě, večer ho uložit a pak se odplížit do jiné místnosti a tam si teprve zatruchlit.

Její muž to musí udělat urgentně hned, i kdyby ona měla sebou doma seknout.

Neberu si servítky, je to slaboch a jak zakladatelka píše, podobné způsoby řešení/neřešení problémů se u nich pravidelně opakují.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:18:10)
hele, nezatahujte do toho psýchu a následné oboustranné kecy

jen jedno: přivezete člena rodiny z nemocnice, kde byl na zákroku /po kterém se může i krvácet, omdlít cokoliv/, byl pod narkózou - což může taky doznívat v podobně různých přídatných efektů a potíží


opustily byste toho člena rodiny na celé odpoledne a nechali mu ještě tuším malé dítě na hlídání?

protože tohle je jádro pudla a podstata podle mě, ani ne tak způsob, jak kdo z nich potřebuje truchlit ale to, že kdyby nějaká zdravotní potíž, tak aby on u ní byl
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:32:08)
"že se tady opomíjí fakt, že ona je po narkóze a po fyzickém zákroku, nejde jen o tu psychiku jako u pana manžela, takže by byl žádoucí dohled někoho dospělého. Můžou přijít jakékoliv dodatečné následky potratu, může omdlít, cokoliv. Ale bohužel, ona musí být zase statečná holka, pohlídat dítě, večer ho uložit a pak se odplížit do jiné místnosti a tam si teprve zatruchlit. Její muž to musí udělat urgentně hned, i kdyby ona měla sebou doma seknout."

Souhlas s Lenkou.

 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:39:44)
vždyť mu nic nebrání jí aspoň strčit do postele, dítě odvézt k babičce, nebo mu v obýváku pustit pohádku a sám si v obýváku otevřít flašku vodky a když to nejde jinak, decentně popíjet, tak aby nebyl na plech, ale byl schopný aspoň zavolat sanitku, kdyby sebou ona sekla

tomu bych říkala, že se s tím vypořádal nějak rozumně, nebo měl to dítě vzít ven, jí dát do ruky mobil, aby ho přivolala, nebo dítě dát babičce

ne, on prostě utekl - co kdyby se ona duševně sesypala, tak abych to nechytnul z první ruky - její fyzický stav jako doslovný tupec vůbec neřešil a šup pryč. Nejradši by se asi vrátil, až bude mít pocit, že ona bude už zase ready a ok. Vsadím se, že kdyby byl po narkóze on, vyžadoval by celovíkendové hájení a obskakování a kdyby mu ona nechala dítě a řekla: pápá, drahý, přijdu večer, nevěřícně by zíral.

Jak tu od pár lidí zaznělo, tohle chování se pravděpodobně bude opakovat.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:27:39)
"Nejradši by se asi vrátil, až bude mít pocit, že ona bude už zase ready a ok. Vsadím se, že kdyby byl po narkóze on, vyžadoval by celovíkendové hájení a obskakování"

Vidím to podobně. Ale já jsem skeptik, já nemám ten nadhled.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:05:48)
Lenko, já nechci zakladatelku rozebírat ani si do ní nijak kopnout. Já si myslím, že je psychicky v zadeli, protože řeší co řekl pan XY a že muž přišel domů o hodinu později. Až později jí možná docvakne, že šlo i o dítě, o kterém nenapsala ani slovo, jen že bylo geneticky v nepořádku. Nešla na odebrání slepáku.
Několikrát napsala a manželovi řekla, že je fyzicky v naprostém pořádku, že se tak i cítí, že fyzicky proběhlo vše ok. Proto píšu už jen o psychice, nejen její, ale i jejího manžela.
Já jsem třeba tupá a nevím, že po narkoze člověk potřebuje nepřetržitý dohled, nikdy jsem ji nepodstoupila ani já, ani žádný blízký člen rodiny, nemám ty zkušenosti. Čekala bych, že ty informace dostanu, minimálně od lékaře. Možná jsem tedy idiot. Ale o mě diskuse není. Ani o tobě či Petře a vašich vlastních projekcích.

Souhlasím s Achje a Eekou.

Mají OBA problém v komunikaci, on je čitelný a jeho problém je v tom, že co zakladatelka čte, se jí nelíbí. Ona je nečitelná, ale souhlasím s vámi, že partner měl asi potlačit sebe sama a věnovat se jí. Své trápení odložit.
Jenže on se trápí i pro dítě, kdežto zakladatelka jen pro sebe.
V tom já vidím rozdíl.
Vy vidíte jen trpící ženu (a mě je jedno, kdo je na které straně, kdyby tohle napsal chla, reagovala bych stejně), z mého pohledu slabou, ale na to má právo a nárok. A chlapa, který dlouho držel a toleroval hysterie a nečitelnost. Možná je slaboch, já s nimi nežiju, tak si neodvážím tohle soudit ani vyvracet.
Jen to pro mě není tak jednostranné, jak to vidíte vy.
Vám přijde v pořádku v banalitách jančit (on někam odjel, pan XY řekl to a to) a v podstatných věcech "hrdinně mlčky trpět" (potrat dítěte, kecy jsem v pohodě, fyzicky jsem to zvládla atd.).
Takovou komunikaci nemám ráda ani u mužů, ani u žen.
Pak vyzníváme jako chladní slaboši a idioti, když tyhle hry odmítáme hrát.
Jenže zakladatelka i jiné ženy si stále myslí, že jsou jediné v právu a jediné, kdo mají nárok truchlit, jak ony si zvolí, mlčet, když mají mluvit, a mluví a křičí, když už je pozdě. Čekáte od protějšku empatii a čtení myšlenek, ale v truchlení druhého PO JEHO vidíte únik a slabost.
Hezké.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:07:48)
To, že tu nefňuká, ještě neznamená, že se netrápí pro dítě. To je imho tak hluboká a intimní bolest, že bych se s ní na tomhle serveru fakt nesvěřovala.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:13:35)
to je přesně ono. nepláču tu po dítěti, tak jsem divná.

to je přece logický, že po něm pláču. jenže teď jsem mnohem víc vykolejená z toho, jak se zachoval chlap, že jsem vůbec nedostala prostor, abych to nějak zpracovávala naopak, kvůli naší hádce jsem nespala další noc (kecám, spala jsem opět dvě hodiny) a od středečního rána jsem jedla jen včera odpoledne trochu rýže.

je toho prostě na mě moc. když mě má chlap podržet, zachová se jak idiot.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:21:01)
"nepláču tu po dítěti, tak jsem divná."

Nejseš divná, dobře to víš. My ti rozumíme. Možná se ale teď zkusit na chvíli vykašlat na chlapa (myslím, řeš to tu klidně, tím se ti uleví) a říct si "fajn, je to za mnou, teď se nejdřív musím dát do cajku - ne kvůli němu, ale kvůli SOBĚ. Zahojím, fyzicky i trochu psychicky, a pak znovu zhodnotím situaci a rozmyslím si, co dál."
~;((~6~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:11:41)
Tady nejde o "truchlení po jeho", ale o to, že se na ni prostě vysral, dámy prominou. Jinak, já v narkoze byla několikrát, může se po ní objevit zmatenost, bolesti hlavy, mdloby... to, že se dneska spousta věcí v nemocnici řeší ambulantně neznamená, že je člověk po narkoze v pořádku. JE to spousta chemie, kterou do tebe naperou, což je celkem jasné, pokud tě mají dostat do stavu bezvědomí, ne?
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:15:03)
Petro, to je mi jasné. A já vím, že bych od manžela po takovém zákroku neodešla a rozhodně mu nenechala dítě.
Já jsem ale ženská, i když smutním spíše tak, jako ten chlap.
Ale hry na "jsem v pohodě" fakt nemám ráda. To se pak jeden nesmí divit, že druhý to bere jako fakt.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:16:23)
nechápu jaké hry. Prostě se v tu dobu držela, cítila se ještě dobře. Když u sebe partnera neměla, možná to na ni padlo. Žádnou hru v tom nevidím
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:21:43)
Držela se, to je ten správnej výraz. Já nevím, mě to připadá ocenění hodné, řeknu si "je to statečná ženská". Ale každá statečnost jednou dojde. Vážím si lidí, kteří se drží.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:38:15)
no, asi tak. Niki si myslí, že hrají nějakou divnou hru~e~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:17:32)
Existují prostě lidé, kteří ostatní svou bolestí nechtějí otravovat. ALe i ti čekají jisté ohledy, nejspíš ne prdelkování, ale taky ne kopanec.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:20:00)
Petro, přečti si to po sobě ještě jednou.
Třeba ten partner taky nechce "otravovat bolestí" a proto si to jde odbolet jinak.

A třeba jak píše Míša, si ani reálné nebezpečí neuvědomuje.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:24:14)
Měl doma ženskou po operaci, boha, nejřív se snad člověk musí postarat, aby jeho partner přežil,mohla začít krvácet, nebo sebou švihnout. Odbolování o samotě je v téhle situaci velkej luxus.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:27:28)
Petro, nevíme, jak to vyhodnotil ten chlap. Zakladatelka krv´ácela a byla v ohrožení už 7 týdnů, možná si myslel, že tím zákrokem to skončilo. Možná trpěl celé ty týdny a teď si myslel, že to končí. Celou dobu se taky "držel" a upozaďoval a řešil jen zakladatelku, a teď to na něj dolehlo.
Možná je to ale sobecké hovado a máte pravdu.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:32:32)
Nemyslím si, že je hovado. Myslím si, že je to prostě člověk, který před problémy utíká a zakladatelka byla v té chvíli ztělesnění problému.
Mě, když se něco stalo a byla jsem ve špitále, tak partner seděl v hospodě, nebo u známých a prý vypadal, jako by ovdověl, dočista rozsypanej. Všichni si říkali "ten ji tak miluje". Ano, miluje, ale takováhle jalová láska je na nic.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:35:25)
Petro, Loubínko... já vám věřím. A já jako ženská s empatií větší než kámen u cesty bych to i poznala.
Ale pokud chcete od někoho pomoc, musíte ji specifikovat.
Každý jsme jiný.

Loubinko, slova tvého partnera o tom, že potřebuje smutnit sám, protože vedle tebe to nejde, dobře chápu... ale asi ti to neumím vysvětlit tak, aby jsi vyskočila z cyklu je to bídák, který mi nerozumí... ~6~
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:37:16)
Niki ale ona to přece specifikovala! Řekla: "Přijeď!" To snad musí pochopit každý!
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:38:06)
ano, tak se má nejdřív přesvědčit o tom, že já jsem opravdu relativně v klidu, že zvládnu být sama a pak ať si jede kam chce.

ne mě nechat samotnou, říct mi že jsem hysterka a odjet si smutnit. ~4~~4~
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:39:56)
ona to specifikovala dost jasně.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:41:20)
on mi pořád říká, ať mu řeknu, co po něm chci.

já na to: včera jsem ti říkala, ať hned přijedeš, že nechci být sama. o té narkóze a všem jsme se bavili. cos na tom nepochopil?

on: tys vypadala tak v pohodě, tak jsem chtěl být chvíli sám.
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:42:24)
Sobec. Utíkač od problémů.

Sorry.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:42:51)
Loubínko, vašemu rozhovoru rozumím, i jeho argumentaci.
Vypadalas v pohodě...
On myslel, že je sám na tom hůř. Myslel si to nejspíš špatně, dle toho, co píšeš... ale jak to on má vědět?
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:45:00)
když mu telefonovala, on byl na benzince,řekla mu do telefonu jasně, že je jí hůř. On zase nepřijel hned.. Fakt bych nevinila zakladatelku.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:43:51)
jo, já mám taky takového partnera, který prostě když je veliký problém, tak se stáhne. Už jsem si to vyřešila, že mi i tak vztah s ním za to stojí, něco podobného bys asi měla udělat i ty. Podle mě to bude dělat v krizi prostě často (pořád?). Takový už prostě je. Není od věci navštívit psychologa, mohl by pomoci, protože je jistě strašné, čím si procházíš (oba procházíte).
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:37:28)
"Myslím si, že je to prostě člověk, který před problémy utíká a zakladatelka byla v té chvíli ztělesnění problému."

Souhlas.
Nicméně zakladatelka to "nemusíš se vracet" pronesla v téhle rozjitřené atmosféře (zcela pochopitelně) a myslím, že to ani jeden z nich nebude brát vážně (a ani by neměl). Jinak by to bylo jen potvrzením toho, že krize rozvrací jen to, co už bylo nahlodáno. Ale v zásadě třeba by se tím konečně otevřela jiná, lepší cesta? ~;((
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:45:12)
Myslím, že o to, že by se dotyčný nevrátil, není strach. Vrátí se s tím,jak je smutnej a nešťastnej. On se dost možná o zakladatelku opravdu hrozně bál a je nešťastnej, jenže to není omluvou pro to, že člověka, který potřebuje pomoc, necháš samotného a utečeš,aby ses někde stočil do klubka a kňučel. Ono se v opravdu vyhrocených situacích taky může stát, že tam toho druhého už nenajdeš a tím nemyslím, že by se odstěhoval.
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:46:46)
Asi tak Petro. Nedošlo mu, že zakladatelce taky třeba může jít o život.
Doktor mu to jasně řekl, že má mít 24 HODIN DOSPĚLÝ DOHLED.

Jako, na osamělé smutnění má její manžel právo, ale ne za cenu riskování manželčina života. To je snad jasné.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:48:44)
já se nebojím, že by nepřijel z práce a že by na ten víkend odjel. ono se to urovná - ale přijde to zas, jako už mockrát ~Rv~Rv~Rv~Rv jenže to přichází v blbějších a blbějších situacích ~Rv
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:53:50)
To přijde. Mému otci je přes sedmdesát, pokaždé, když se v rodině stane nějaká tragédie, jako například, že mu zemřela žena a zůstaly po ní dvě nezletilé děti, stočí se do klubka a pláče. Není to zlej člověk, je hodnej, ale v krizi úplně na nic. Bohužel, pokud je opravdu zle, tak tahle povaha může být opravdu nebezpečná, protože ne všechno člověk dokáže zvládnout sám. Takže pokud ve vašem životě nebudou velké problémy, jen ti občas půjde na nervy, pokud budou... budeš v poli sama.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:55:36)
tak takovouhle reakci by muž potřeboval, aby pochopil, že se něco děje.

jemu nedocvakává, že člověk, který nepláče a nesvíjí se bolestí do klubíčka nemusí být ok
 Procentka 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:58:24)
Tak to nedocvakácá asi hodně chlapům, ale jako alarmující bych viděla:
a) doktor řekl, že musíš být 24 hodin pod dohledem, že stát se může cokoliv
b) tys mu 2x řekla naprosto jasn: "přijeď už"

a on tě stejně nechal 2 hodiny samotnou, prodlužoval svůj návrat domů.
To, žes nebrečela atd. je vedlejší. Ty dva body výše jsou naprosto objektivní skutečnosti, které měl řespektovat.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:04:46)
On ani nechce, aby mu to docvaklo. Pro něj je snadnější myslet, že jsi v pohodě a on je na tom zle.
Můj partner vždycky ve chvílích, kdy jsme mlela z posledního, ječel "nemůže ti být tak zle, kdy si takhle vzteklá". Jenže já jsem prostě typ, který se rve až do posledního dechu, až přestanu, tak už bude opravdovej konec. Jenže já si myslím, že to takhle má být, že člověk má bojovat, dokud může. Jediné, co jsem kdy chtěla, je krátkej oddechovej čas, ovšem s takovým chlapem člověk nemá ani to.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:06:39)
"On ani nechce, aby mu to docvaklo. Pro něj je snadnější myslet, že jsi v pohodě a on je na tom zle."

Bohužel. Ach, ta realita, jak podobné máme mnozí zkušenosti...
(jasně, teď se ozvou nicky "oponenti")
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:11:58)
Imho je to prostě určitá konfigurace, která když nastane, jede to směrem, o kterém tu mluvíme. Navrch násobená poučkou "když ukážeš, že můžeš, příště musíš".
Jakmile zjistí, že přežiješ málem i atomovej výbuch, příště předpokládá, že jdeš do epicentra automaticky, protože ty "už to umíš".
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:16:37)
A protože ty "to umíš" a já "ne", tak já mohu požívat ochrany (a ty ne) ~;) - viz zde dnešní diskuse o "neempatické zakladatelce"
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 14:25:41)
Jistě, vždyť ona jen trochu krvácí a pokousává to dobře, ale on, chudák, potřebuje smutnit. Já takhle řídila 1600 km, odtahovala v noci s dítětem za zadkem nepojízdný auto z dálnice, čekala pet hodin před operečním sálem, oznamovala vlastnímu bratrovi, že mu umřela máma... Však jo, silná ramena unesou těžká břemena a když ne, tak k čemu tu jsi?
Kdepak, žádná empatie, malej dvůr a dlouhej bič na tyhle typy smutnílků.
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 15:25:51)
Vy máte ve všem jasno a udělaly jste i jasný závěr.

Pro mě to má dva rozměry - jeden je zjevný a v tom nebudeme asi ve sporu, nakonec ho požádala o pomoc a aby přijel, a on nepřijel hned. Měl udělat možné i nemožné, a přijet.
Pak už to kazila i zakladatelka, protože to ona začla idskusi o panu XY a co říkal. To spustilo lavinu.
Stalo se.

Druhá je rovina toho, co většina lidu pokládá za hrdinství a co za slabošství.
V tom se totiž neshodneme.
Pro někoho je tajení skutečných problémů a bolesti hrdinstvím. Pro mě je to hrdinství jen za jistých okamžiků, které ve vztahu jsou málokdy. Jinak je to jen demosntrace síly. To není o tom, že ten muž chce tu ženu silnou. Ne, to ONA chce být v jeho očích stále silná a obdivuhodná, klidně i za cenu popření skutečných problémů. Nechce se obnažit a ukázat slabá. Od něj ale očekává, že bude natolik empatický, že na to přijde. Je zajímavé, kolik lidí fandí nečitelnosti ve vztahu. Neobnažení a neukázání slabosti, strachu. Jak je vyzvyhován ten, kdo "mlčky trpí a vše snese", a dehonestován ten, kdo jasně řekne, JAK si chce svou bolest odtrpět.
Je to o tom, že na otázku jak ti je, řekneme dobře, což může znamenat dobře, ale taky "cítím se mizerně, ale to by jsi měl vědět, a protože to nevíš, jsi neempatický a nezasloužíš si, abych ti to řekla. I tak ale očekávám, že na to přijdeš a uděláš vše, na co myslím, a pokud to nebude hned, tak i to, na co nemyslím. Jinak tě právem potřestám. Já můžu říkat co chci, ty musíš dešifrovat, kdy říkám pravdu a kdy ne. POtřebuju zůstat v tvých očích silná, ale teď se ke mě chovej jako k silné s problémy, zapomeň na sebe a opečovávej mě". Proč je takový problém to narovinu říct?
Vážně se vidíte jako silné a hrdinky, když se takto chováte? Když řídíte tisíce kilometrů a taháte děti, a podstupujete operace, a pak řeknete sevřené bolestí "to nic není, zvládnu to"?
Vážně si myslíte, že svět se točí kolem vás, že lidé MUSÍ vidět pod povrch?

Je mi jasné, že se neshodneme, vaše argumentace mi přijde scestná, ale to bude tím, že je prostě jiná.
Máte v sobě obraz jediného správného řešení vaší konkrétní situace a odchylku netolerujete. Připojíte pár nálepek o sobcích a slaboších, a je hotovo.
Slabší článek může být zakladatelka jako ta, kdo možná trpí víc, ale pořádně to nezařve a o pomoc si klidně hlasitě neřekne. Neodhalí se, neobnaží (ne před námi, v diskusi to chápu), ale před chlapem. Chce zůstat v jeho očích hrdinka, což on respektuje, za což se mu dostane jen pohrdání.
Tak kdo je ten slabší?

Hlavně je to jedno. Lidi jsme různí a ke konfliktům dochází tam, kde se ti různí sejdou.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 16:34:40)
jako bys četla něco jiného. Vždyť zakladatelka tématu tu psala, že před manželem během toho dne čtyřikrát brečela, to mi jako zakrývání emocí a hraní si na silnou moc nepřipadá. Však i ve druhém telefonátu mu řekla, že je jí hůř. Podle mě nic nezkrývala, jen jí prostě někdy bylo lépe, někdy hůře, tak to normálně v životě chodí. Na žádnou hrdinku si podle mě nehrála.~d~
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 18:19:11)
tak už dorazil domů, s kyticí růží, připravil mi rajčata s mozarelou a chtěl vzít dítě ven. vypadá neštastný jako šafářův dvoreček, že by mi člověk dal pětikorunu. udělala jsem vstřícné gesto a jdeme na tataráka - stejně už čtvrt roku na něj mám chuť.

~d~
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 18:36:24)
Tak to je fajn, ať to zvládnete a vyřešíte ~;((
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 19:24:56)
Tak na 90% nevyřeší vůbec nic, ale teď bude určitě nějakou dobu klid, až do příštího karambolu. Přeju zakladatelce, ať je ten další střet až za hodně, hodně dlouho.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 19:34:56)
další střet až za dlouho? ...

no v restauraci nedošlo ke shodě, brečela jsem, on do mě hustil, že se chovám jak idiot, možná chovám, ale nechápu, proč to řešíme teď, příležitostí bylo milion. nevydržela jsem a odešly jsme s dítětem dřív.

už v restauraci jsem do sebe lupla dvě pivka a cestou domů si koupila láhev "laku na rakve". už prostě nemůžu, nemám jak upustit. myslím, že o víkendu pošupu na pohotovost pro něco na nervy, už prostě nemůžu, jak ze včera, tak z celkové situace ~n~
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 19:53:23)
v restauraci jsme se shodli, že dění posledních dvou dnů (pro mě včerejšek a pro něj dnešní urážlivé sms) jsou definitnivním koncem pro oba. přesto sem přišel, zůstal tu, pověsil 10 kousků vypraného prádla a kouká tu teď mlčky na televizi a vidí, jak já do sebe lupu panáky. A nic.

 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 20:49:38)
Loubinko, tak pokud na tvé slzy po takovém vypětí řekl, že se chováš jak idiot, tak se jako idiot chová on sám.
Těžko vědět, co vše jste si řekli a jak jste si ublížili, ale tohle je přes čáru.

Rozchod řešte až v době trochu uklidněných emocí. POkud ale tohle potracené dítě bylo to jediné, co vás spojuje (nejste manželé a dítě které už je, není společné), asi bude zbytečné prodlužovat agonii...
 sachmettttt 


Peknú sobotu 

(3.9.2011 11:21:30)
Ahoj spagetko ako sa máš??
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 19:21:41)
Nojo, jak jsem říkala, není strach, že by se nevrátil.
Proto tyhle vztahy vydrží tak dlouho. Ale ten průběh je taky typický, až je to strašidelné. Každopádně si užij tatarák a načerpej sil.
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:19:41)
Jaké hry na pohodu. Prostě mám hranici, kdy řeknu, že mi je blbě. Nebudu fňukat u každé bolístky. Ona mu jasně řekla. A po narkoze ani říkat nemusela podle mého názoru.
 Raduza 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:13:45)
Niki,ale to přece není pravda co píšeš. Každý nefňuká, když se něco stane. Taky jsem nefnukala po porodu, že si nemůžu sednout a že dítě nemám u sebe. Pobrečela jsem si na záchodě a před partnerem jsem to neventilovala, tudíž jsem byla silná a vlastně mi nic nebylo :-). Naopak zakladatelka řekla, že má přijet co nejdřív. Dala najevo svoje přání. Jak dal najevo on, že je mu líto, že přišli o dítě nevíme. Možná nijak. Vůbec neměl zakladatelku nechávat samotnou, stačí kapka selského rozumu, nemusí být extra empatik. Třeba kočka si taky líže rány sama, ale svoje. Když potřebuje lízat rány druhá kočka, tak jí je prostě líže. Je to blbý příklad, ale takto to prostě funguje i mezi tvory, kteří jsou samotáři. Zakladatelka potrat asi neřeší z toho důvodu, protože za tolik týdnů už to měla vyřešené. Člověk asi tuší jak to dopadne :-(.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:36:25)
Niki, to snad nemůžeš myslet vážně, napsat, že ona netruchlí po dítěti?? ~a~To by mě ani ve snu nenapadlo. Jistěže po něm truchlí, jen to nepíše na net. To je vše. I to pod tebou potvrdila. Po dítěti truchlí oba dva!
 *Niki* 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:38:44)
Píšeme každá jiným jazykem, to se stává.
 MrakovaK 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:57:05)
spíš máme na věc jiný názor.
 Dnes nová 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:11:40)
takhle to taky vidím.

když se asi 4x za dvě hodiny lehce rozbrečím, o pohodě to moc nesvědčí, byť mi fyzicky bylo dobře.

to je přesně ono. partner mě potřebuje v pohodě, abych ho mohla konejšit. chápu, že ho to taky bolí, ale v tuhle chvíli by se podle mě měl on upozadit a trochu mě podržet.

když už mě nechá samotnou, tak nechápu, proč má ještě hned potřebu mi nadávat do hysterek, říct někomu asi 8 hodin po narkóze, že je hysterka a že jí opustí, že se to nedá a pod. je už podle mě silná káva.

navíc byl už prostě večer, několik nocí jsem nespala, dva dny nejedla, byla jsem v den operace, tak snad není divu, že to už na mě "padlo". podle mě se tak s tím dá počítat, ne?
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:20:54)
Jistě, ale on nejen, že je špatnej z potratu, ale ještě najednou nemá svou "mámu", tu ženskou, co je obvykle v pohodě a řeší věci. On tě tím útokem chce přinutit, aby ses zase rychle stala skálou, protože takovou tě potřebuje.
Málokdy to tu píšu, ale cítím s tebou a nezlepší se to. Praktická rada... pokud bude dál blbnout, pošli ho k psychiatrovi, ať mu napíše neurol, že ty ho teď konejšit nemůžeš. Urazí se, ale pravděpodobně i vyděsí, tyhle typy málokdy odcházejí ze vztahu.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:30:45)
"On ji nechce zhroucenou, chce ji v pohodě, aby se mohl zhroutit sám."

Souhlasím s Petrou N. Takhle to chce hodně chlapů ~:(
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:35:41)
Jistě, protože mateřský princip je v tomhle univerzální a spousta chlapů chce hlavně mámu. Někoho, kdo tě nenutí řešit jeho problémy, ale vždycky vyřeší ty tvé. Když to nechce nebo nemůže dělat, je to špatná máma.. a ten dotyčný reaguje jako dítě, kterému nechceš dát prs. Vzteká se. Neřekne si "boha, vždyť ona je úplně na dně", vidí jen to selhání, protože on má bolest a ona ji neřeší, nechápe ho, netoleruje.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:46:14)
Petro, tenhle tvůj příspěvek je dost trefný. Klobouk dolů.
 CPO 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 12:28:54)
"spousta chlapů chce hlavně mámu. Někoho, kdo tě nenutí řešit jeho problémy, ale vždycky vyřeší ty tvé. Když to nechce nebo nemůže dělat, je to špatná máma.. a ten dotyčný reaguje jako dítě, kterému nechceš dát prs. Vzteká se. Neřekne si "boha, vždyť ona je úplně na dně", vidí jen to selhání, protože on má bolest a ona ji neřeší, nechápe ho, netoleruje."

~R^~R^~R^
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:08:00)
Loubínko, to je typická schopnost některých chlapů. Překroutí důvod tvé "hysterie" tak, aby to vyhovovalo jemu a on z toho vyšel co nejlíp.
Takže důvod, že tě tam nechal samotnou se smete ze stolu.

Ale nejhorší vidím to jeho označení do hysterek. Zavání to tím hnusným typem mužského chování: koukej se chovat jako statečná a sportovní holka, na nějaké tvé negativní emoce nejsem zvědavý. Ty si zpracuj někde stranou a přijď, až budeš zase v pohodě.
A jestliže to teď očividně nedokážeš, tak já radši pojedu kamsi, jen někam pryč a budu čekat, že se to do mého návratu zlepší.
Když se to nezlepší - protože on utekl - udělá z tebe hysteriku. Důvod, proč hysterčíš se už neřeší, jednoznačným viníkem za komflikt jsi ty.


Přesně to, co tu psala Arsiela:

,ale nesnese aby mě měl být oporou.Nesmím si postěžovat,chtít po něm nějaký řešení.Hned jsme hysterka co kňourá a ještě mě kecama srazí dolů.



S takovým chlapem je peklo, protože tě v problémech nepodrží, ale skutečně ještě srazí dolů. Jediné řešení je vylízat si rány sama a pak přijít klidná.
Jenže časem se v tobě budou ty křivdy hromadit a když jich bude víc a podstatných, začneš ho nesnášet. Donutí tě žít vedle něj a ne s ním a ještě se přetvařovat /aby nebyly hádky/, že žádné problémy nemáš. Navíc si ho s tímhle přístupem přestaneš i vážit.

Takhle to dopadá v soužití s mužem, co nechce žádné problémy. Podle mě to nejsou typy pro párový vztah, sdílení jim nic neříká, jsou jen sami za sebe a své pocity. A kdo jim jejich pocity "zhoršuje" - viz vlastní rozlada z toho potratu, je hajzl.
 Lenka 
  • 

Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:19:27)
dočetla jsem a vidím to jako Petra Neomi, buďto se zakladatelka naučí být silná za všech okolností, což je obtížné, nebo při každé větší problému bude mít peklo
bude muset totiž ten problém vyřešit sama, aniž by partnera zatěžovala a brát to tak, že je to slaboch, protože když ho zatíží, bude tak akorát, vzteklá, zklamaná, případně se spolu ještě pohádají.
Takže pak bude řešit problém a navíc i jak uhladit spor, který kvůli tomu problému vznikl.

Jsou muži, co nikdy nedozrají, v podstatě by potřebovali maminky, nikoliv partnerky. Myslím jako ženský archetyp. Maminka dítěti pofouká jeho bolístky, své skrývá, o vše se postará a snaží se šířit pohodu.

Jsem přesvědčená, že je to takhle. Nedozrálí chlapi, nevhodní na soužití, protože problémy vznikají dnes a denně a když je ten dotyčný nechce řešit, dokonce se od nich snaží separovat - tak je to stejné, jako mít doma tříleťáka.
 madlenka+2 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 10:17:20)
U nás bylo po potratu hodně podobný napětí, je to těžký pro oba. Co bylo horší, tak to napětí trvalo i celé další těhotenství - oba jsme byli celou dobu šíleně nervózní z toho, že se zase může něco nečekaného stát a o miminko můžeme přijít. Asi v 8. měsíci jsem si dokonce hledala byt, že bude rozvod, že s takovým člověkem nevydržím. Narozením zdravého miminka to z nás obou konečně spadlo a je klid.
 Lillu+B&J 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 11:20:13)
Možná mu přišlo,že to bereš až moc v pohodě,tak neměl pocit,že ho potřebuješ~d~
Já jsem tedy po přerušení ve 13 tt byla psychicky v prdce,pořád jsem brečela,můj manžel byl pořád se mnou,hladil,taky si pobrečel,snažil se o povzbuzení,že příště to dopadne dobře.Nedovedu si představit,že by na mě takhle ječel,ale on tedy není labilní~d~
 Sova a dvě sůvata 
  • 

at si vezme na víkend dítě sebou ... 

(2.9.2011 11:32:00)
Když neumí a nechce "řešit" tvou bolest s tebou - což není povinné, že, co kdybys ho požádala, aby si vzal na své "samostatné" víkendové řešení bolesti i tříleťáka.
Myslím slušně, bez hysterčení, ani to nepodávat jako odplatu. Prostě "jsem fyzicky i psychicky vyčerpaná", nezvládnu se o něj starat, vezmi si ho na jeden den ty.

Postarat se o dítě totiž "povinné" je. A ty jsi na tom objektivně hůř fyzicky.

 Ajlina 
  • 

Re: at si vezme na víkend dítě sebou ... 

(2.9.2011 12:21:45)
jinak to jak pečujeme o druhé v době nemoci si přinášíme z původní rodiny, tam kde maminka nemocné dítě vrazí do postele, uvaří mu čaj pustí pohádku a dá obklad na čelo, tak takový člověk se stejně pak chová ke svému partnerovi, tak kde matka vláčí dítě s hnisavou angínou po různých akcích, tak tam potom vyrůstají podobné exempláře, jako moje tchýně, která nikdy nemohla s nemocným dítětem zůstat doma, protože by to v práci bez ní nezvládli, takže já teď pracně manžela předělávám na to, že o druhého se v době nemoci pečuje, ale už se mi to asi nepovede, protože výchova je prvořadá
 Petra Neomi 
  • 

Re: at si vezme na víkend dítě sebou ... 

(2.9.2011 12:27:07)
Mého partnera jeho máma nikde nevláčela, a stejně si neporadí. Ale z bývalé rodiny to asi pramení, to určitě.
 Nika89 


Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi? 

(2.9.2011 13:38:51)
To nebyl potrat, ale ukončení těhotenství. Když jsem potratila naše druhé dítě já, manžel věčně někde lítal-na hřiště, na houby, jen aby nemusel být doma. Zřejmě ho to mrzelo, ale dokud jsem mu neřekla, že já ho potřebuju u sebe, protože mě to mrzí a bolí taky, nenapadlo ho to. Asi je naštvanej, na dítě se těšil a teď nic. Normálně mu řekni, že dítě bylo vás obou a že není sám, koho to štvě.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.