| kachna_ |
 |
(3.2.2023 9:47:03)
Potřebuju napsat do školy (vychovatelství) esej na téma problémy českého školství a já fakt nevím, co mě "pálí" nejvíc.
Nejdřív jsem chtěla psát o nadaných dětech a přístupu k nim, potom ale přišlo vysvědčení mého prvostupňáka (na druhém stupni mi to nepřijde až tak zoufalé), tak o tlaku na výkon, snaha o omezování 8 letých gymnázií, neúspěšnosti vzdělávání dětí osob s nízkým sociálním statusem (to se mě týká pracovně), náplni vlastivědy pro páťáky (vznik R-U mi fakt nepřijde jako přiměřené téma).
Co trápí vás?
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(3.2.2023 10:13:42)
Mě trápí nesoulad tří věcí:
1. Doporučeného přístupu (v klidu, pochválit za osobní zlepšení, podpořit v rozvoji v jakémkoliv směru, moc neprožívat známky...), který vítám a je v souladu s mým naladěním.
2.Následují jednotné přijímačky na všechno kromě uměleckých škol jedině z matiky a češtiny, plus body za ty známky. Takže ano, některé školy tě vezmou i s minimem bodů, ale ty se jako idiot připravuješ na ty jednotný brutální přijímačky. Pak máš to prima minimum, vezmou tě, ale pocit, že ti to prostě nešlo a vzali tě, protože mají málo dětí, zůstává.
3. Degradace skutečná, ale i v mysli rodičů, všeho učňovského školství, protože každý chce dítě s maturitou. Já se jim nedivím, vím, já, to na většině učňáků chodí.
Vůbec tu nemluvím o dětech, co jim to jde samo, rády se připraví na přijímačky, pak s úspěchem pokračují výš. Mluvím o dětech, kterým jde něco jiného, ne zrovna matika a čeština. Škola by si je při přijímacím řízení z toho mohla vyzkoušet, zároveň uzavřít jejich SŠ studium důstojnou zkouškou z jejich oboru. Pak by třeba rodiče,žáci i učitelé na negymnaziálních školách fungovali líp.
Přijde mi úchylný se šprtat na přijímačky už v osmičce, tím se fakt dobře připravit, pak šprtat celý gympl, pak dřít na VŠ a pak v práci.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 10:54:13)
Martino, obecně nic proti, ale pokud jde o tu poslední větu: nikdo přeci není nucen studovat VŠ (ani gympl, zvlášť pokud nechce na VŠ) a co myslíš "dřinou v práci"? Lidé s VŠ většinou fyzicky moc nedřou a pokud ti jde o princip, že jakákoliv práce je vždycky dřina, jaké řešení bys navrhovala? 
|
| Martina, 2 kluci |
|
(3.2.2023 11:16:07)
Moniko, ja myslím, že jsme zajedno. Jen vnímám přílišný tlak ne "něco dokázat", mít velké ambice. Spousta dobrých prací a zaměstnání jsou vnímána jako podřadnější. Rodiče ani děti si dané studium nevyberou, což je škoda.
Proti VŠ studiu nemám vůbec nic. Pojem dřina jsem použila ve smyslu vydřít něco a pak to celý život udržovat. Mně je bližší model " jde to samo a je to fajn" 
|
| Monika |
|
(3.2.2023 11:39:53)
Martino, ale případný "tlak na to, něco dokázat" nebude asi problém školství, ne? To je buď celkově společenský problém nebo spíš (podle mého názoru) problém v některých rodinách ...
|
| Martina, 2 kluci |
|
(3.2.2023 11:45:56)
Moniko, máš pravdu. Ale pořád mi připadá, že současná struktura školství k tomu společenskému či rodinnému problému dost přispívá.
A v opačném směru to změnit nejde - rodič přece nezkusí dát šikovného kluka na učňák či technickou školu bez toho, aby tomu předcházela dobrá pověst školy. Dá ho raději na všeobecné studium a pak se uvidí.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 11:50:27)
Martino, ale to je právě ten problém - že je totálně špatné učňovské školství, s tím naprosto souhlasím. Ale rozhodně bych ho neoznačila jak problém "tlaku na výkon" to jsou jablka a hrušky podle mého ...
|
| Martina, 2 kluci |
|
(3.2.2023 12:08:15)
Moniko, možná to míchám. Jenže teď rodiče průměrného dítěte" tlačí dítě do nepřiměřeného výkonu" právě proto, že učňovské školství je průser a slovo prestiž a úspěch se v souvislosti s ním už dlouho nevyslovuje.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 12:11:44)
Martino, tak jestli chceš pro svoje dítě primárně "prestiž" a "úspěch", tak kde je ten tlak, ne náhodou u Tebe?
|
| kachna_ |
|
(3.2.2023 12:19:57)
Nj, ale když si jako rodič uvědomuješ, že každá dosažená příčka vzdělání (maturita, VŠ diplom), ti otevírá nové dveře, není přirozené, že se snažíš dítě posunout na co nejvyšší příčku?
Navíc ten rozdíl maturita - výuční list je úplně ohromný, s maturitou už nemusíš šáhnout na matiku, češtinu a můžeš se posouvat ve vzdělání dál k dalším příčkám, klidně pomalu, přes VOŠky..., kdežto dodělat maturitu je opravdu fuška, i když na to mentálně máš.
(to mám z blízkého okolí v přímém přenosu)
|
|
| Martina, 2 kluci |
|
(3.2.2023 12:20:23)
Moniko, já ho fakt nechci, dokonce ani pro sebe. Na to se mám moc ráda a svoje děti taky. A pohybuju se ve školství už dlouho.
Jen je mi líto mnohých rodičů, kteří v potřebě, aby se jejich dítko mělo líp nez oni, ho dají všeobecnou střední školou, kde je nával, tedy musí být prestižní a asi teda zvyšuje pravděpodobnost úspěšné budoucnosti. A on by se třeba skvěle cítil na škole technické, odborné, která neláká. A to tedy je problém školství, ne rodičů.
|
| Federika | 
|
(3.2.2023 12:22:22)
Martino,
nejsem si jistá, jestli zvyšuje "pravděpodobnost úspěšné budoucnosti".
Někdy lak a špatný výběr může způsobit spíš opak.
|
| Martina, 2 kluci |
|
(3.2.2023 12:35:34)
Federiko, myslím si totéž a proto je mi těch rodičů i dětí líto.
|
|
| babi_ | 
|
(3.2.2023 12:38:47)
Špatný výběr laku rozhodně způsobí spíš potíže, než úspěch  (pardon, nedalo mi to)
|
|
|
| Monika |
|
(3.2.2023 14:46:15)
Martino, jestli rodiče přesvědčí dítě, aby šlo na gympl, protože ho považují za prestižní, přičemž dítě by se líp cítilo na technické škole, tak to rozhodně je problém rodičů a ne školství. Nebo má školství nějak zařídit, aby se všeobecně za přestižnější považovaly techické školy než gymply? To je přeci naprsto každého věc, s čím si spojí pocit prestiže ... A mimochodem, ta snaha o preferování učilišť a průmyslovek tady byla za komunismu velice silná a stejně chodily děti s nejlepšími známkami na gympl, pokud jim v tom nebránila pravidla třídního boje
|
|
|
|
| magrata1 | 
|
(3.2.2023 15:10:00)
Průměrné dítě na ZŠ může excelovat na VŠ. Jak to rozlišíš? Proč by průměrný žák měl jít na učňák, když podle mého názoru průměr je ta maturita na odborné škole? Průměrný žák na zš se bude asi na gymplu v některých předmětech trápit (možná i ve všech), ale na SOŠ, která je zaměžená směrem, který mu jde líp, maturitu zvládne. A to, že na průmyslovce bude třeba muset makat v jazyku, neznamená, že na tu školu nemá. Já jsem se s angličtinou trápila i na VŠ, jinak vše levou zadní. Kdybych si řekla, že chci pohodu, proč překonávat nějaký tlak, mohla bych teď být akorát tak v invalidním důchodu.
Problém podle mě je, že úroveň učňovského školství je nízká, ale nejen to. Myslím, že by se učňáky měly sloučit se středními školami stejného zaměření a na maturitních oborech se také zaměřit třeba na řemeslo, mít možnost na stavební průmce si dodělat třeba rok a získat výuční list ve zvoleném oboru (instalatér, zedník, klempíř...), jinde třeba stolář nebo frézař, umožnit učňům, aby si zdarma udělali třeba svářečský kurz a pod.
Rodiče průměrných žáků těžko odhadnou, jestli ten průměr je strop pro jeho pubertální dítě, nebo jestli se na SŠ "chytne" a bude třeba chtít pokračovat ve studiu. Když ho šoupnou na učňák, není moc pravděpodobné, že si dodělá maturitu.
Tady je problém s prostupností na středním stupni vzdělávání učňák - maturita, a to v obou směrech. A navíc pro humanitně nadané děti, které nejsou silné v přírodních vědách není nabídka prakticky žádná. Jsou jen ty gymply. Pak teda např. hotelovky, ale to je prakticky číšník s maturitou. Kam mají jít tyto děti?
|
|
|
|
|
| kachna_ |
|
(3.2.2023 11:50:51)
Moniko a myslíš, že tě k tomu nehoní ten tlak na výkon od první třídy ve školách?
Je trochu tristní, že k tomu, abych se tomu vyhla (středočeský okres) musela bych platit soukromou školu.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 11:58:15)
Kachno, promiň, ale nějak nerozumím? Jakože ten tlak na výkon probíhá ve škole a ne v rodinách? A čemu tedy říkáš tlak na výkon?
|
| kachna_ |
|
(3.2.2023 12:11:26)
Moniko, je to téma které bych popsala fakt ráda, i v konfrontaci s tím, jak to funguje u nás na škole pro děti s LMP, ale právě to neumím v tuhle chvíli vůbec nacpat do slov - spousta myšlenek, ale žádné konkrétní výstupy.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 12:13:55)
Kachno, tak si k tomu něco najdi, co napsali jiní, a nějak to shrň a doplň vlastním názorem a zkušenostmi. To nemusíš vymýšlet od Adama. V humanitních oborech se jedná o obvyklý postup vědecké práce
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:16:03)
Nebo si dej hezky dohromady zadání, co tam chceš mít, hoď to do umělý inteligence a za pár sekund hotovo, nožky nahoru
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(3.2.2023 10:37:01)
Tohle všechno a další milion věcí k tomu.
Nezájem státu o školství jako celek. Přístup k MŠ - když se to hodí, jsme strašně důležití. Jinak ať si klidně políbíme. Vadí mi obsah a pojetí učiva, vadí mi nemožnost se zbavit rychle výrazně problémových učitelů. Minimální možnosti škol hnout s nespolupracujícími rodiči. Neschopní ředitelé, učitelé. Chybějící odborníci - psychologové, logopedi atd, kteří by spolupracovali.
No a další a další věci.
|
| Vítr z hor | 
|
(3.2.2023 10:54:16)
Souhlasím: pohrdavý a nadřazený přístup k MŠ (vysoký počet dětí ve třídách, nesrovnatelně horší pracovní podmínky učitelů ve srovnání s vyššími stupni škol, nevyšetřené děti, nedostupnost specialistů jako jsou sociální, speciální pedagogové, psychologové, logopedi...), neprůchodnost informací a nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými stupni škol, nesmyslné papírování, ignorace poznatků ze zahraničí a opakování již prověřených chyb...
|
|
| Martina, 2 kluci |
|
(3.2.2023 11:40:47)
Kat, tak to je další soustava věcí k řešení - nespolupracující rodič, problémový učitel, neschopný ředitel...jedno generuje druhé, nikdo, natož stát, to řešit nechce.
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(3.2.2023 10:49:26)
Naštěstí to netrápí mě konkrétně, ale pořád to tu píšu a zírám, jak je to možné:
Nerovnost v přístupu ke vzdělání, rozdíly v úrovni škol. Záleží na tom, kde a v jaké době se dítě narodí.
Kde – závislost na TB (jestli ti dítě vůbec vezmou do školy, a kam)
V jaké době – jestli máš deváťáka letos, nebo jsi ho měla před 5 lety
Rozdíly v úrovni škol – třeba regionální, viz dobře popsaný rozdíl Ústí vs Praha, ale taky vesnice vs okresní město, malé vs velké školy atd.
(Z tohohle průšvihu vyjímám závislost na socio-ekonomickém statutu rodiny, což determinuje úspěšnost ve školní docházce, i když i tam to trochu patří – rodiče s vyší socio-ekonomickou úrovní dokážou touhle pastí nerovného přístupu ke vzdělání dítě protáhnout úspěšněji.)
|
|
| Monika |
|
(3.2.2023 10:49:28)
A ta esej má být o nějakém konkrétním vybraném problému nebo obecně (jak se mi jeví z tvé první věty)? Pokud o jednom konkrétním, bylo by asi fajn vybrat spíš to, co se týká studovaného oboru nebo tvé současné, případně budoucí plánované praxe než zrovna konkrétní problém tvého dítěte (s vlastivědou v 5. třídě )
Já tedy považuju za hodně zásadní to tebou zmíněné téma vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí, protože to nás možná jednou zničí, resp. zažene do nějaké další totality/autokratického režimu.
A potom otázka vzdělávání pedagogů, kteří by primárně měli umět učit a vychovávat, chovat s k různým typům dětí a mít k nim dobrý vztah, přičemž u nás se zřejmě přeferuje, aby byli děsní odborníci pokud jde o obsah učiva (a stejně pak často učí něco jiného, než vystudovali) - vysoká úroveň znalostí vyučovaného přemětu je určitě důležitá u učitelů cizích jazyků a pak u učitelů na středních školách, ale na ZŠ by měly mít přednost metody vzdělávání a způsob chování k dětem ...
|
| kachna_ |
|
(3.2.2023 12:06:18)
Díky moc.
Může to být úplně libovolné ze školství.
Esej na téma sociálně znevýhodněných dětí nedám. Netuším, co s tím, ani drobné změny, co by mohly pomoci. Vlastně ano, zlepšit funkci OSPODu.
Navíc jsem dost rozpolcená, pořád nevím, jestli jsem víc volnočasový pedagog (a to nebylo v zadání), asistent nebo chci být vychovatel.
Ale otázka dalšího vzdělávání pedagogů - no, to je pravda, to je další takové téma (za mě vlastně i jeden z důvodů pro rozšíření kvalifikace, páč kurz AP je dobrý základ, ale tím to končí).
|
| K_at |
|
(3.2.2023 14:56:48)
Kachno, vyjdi v tématu z nečeho praktického, tobě blízkého, známého. Tohle má potenciál utopit se v moři důležitých věcí..... Začni od sebe, udělej si nějaký buliny nápadů a témat. Něco ti z toho vypadne.
|
|
| magrata1 |
|
(3.2.2023 15:20:46)
Udělej si myšlenkovou mapu na téma problémy ve školství. Nech si ji viset na očích pár dní a připisuj, co ti napadne, požádej okolí, aby tam taky něco připsali. Pak si vybet 2-3 témata a na ta si udělej myšlenkovou mapu. Co tě nejvíc "chytne", na tom pokračuj.
|
| kachna_ |
|
(3.2.2023 21:31:27)
pár dní nemám
|
| magrata1 |
|
(3.2.2023 21:48:04)
Tak pár hodin. Seber tipy odsud, hoď si to barevně na papír, klidně k tomu přizvi manžela nebo kámošku. Myšlenková mapa je velmi praktická věc právě v podobném případě (nejen). Proto ji učím dělat děcka ve škole, dá se dělat v každém předmětu.
|
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 21:51:33)
Tak jestli to odevzdáváš zítra, napiš ty nadané děti. Napadlo tě to první, je to přehledné téma... nemusíš nutně psát o tom, co tě pálí nejvíc, spíš si vyber, co se ti bude dobře psát. Cílem zpracování eseje není zachránit české školství
|
| Bouřka | 
|
(3.2.2023 21:55:41)
Asi tak, napsala bych to, co je pro mě nejsnazší.
|
|
| Ruth | 
|
(3.2.2023 22:00:40)
Jasně, vyklouzni z toho...
Neber to osobně.
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 22:10:19)
Ruth, nevidím na tom nic špatného, při omezeném času je racionální vybrat si téma, v kterém se orientuju a nemusím k němu nic moc dohledávat, i když by to mohlo být zajímavé.
|
|
|
|
|
| kachna_ |
|
(3.2.2023 22:02:15)
Moje myšlenková mapa je diskuse na rodině.
Děkuji všem, to vzdělávání AP se mi moc líbí
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(3.2.2023 10:52:30)
nemusíte probrat všechno, není důležité odučit všechno, podle RVP stačí seznámit děti s něčím... hlavně pohoda, respekt k jejich potřebám a přihlédnout k psychické stránce dětí... blablabla
jednotný přijímačky
zvlášť matika je zadávaná tak, že mají děcka problém pochopit zadání, takto se nikde jinde nemluví a nepíše, přijímačky z matiky jsou víc o čtení s porozuměním než o počítání, to tam až tak těžký není, když děcko pochopí zadání
no a jinak za problém se dá považovat téměř cokoliv, co se školstvím souvisí
mluví se o tom, jak se zhoršilo duševní zdraví dětí, jak už ve školním věku má snad víc než deset procent dětí nějaký problémy, který by se měly začít řešit, a přitom neexistuje možnost těm děckám pomoct, školní psychologové nejsou, do PPP děcko bez zákonnýho zástupce nedostanu a i kdyby, je to jednorázový a není tam potřebná důvěra, takže děcko stejně nic neřekne a je to pořád dokola
vzdělávání (nejen) nadaných je založený na jejich aktivitě, jenže při 30 dětech ve třídě to prostě nejde, to odrovná učitele a nutně to vede zpátky k frontální výuce
|
| Monika |
|
(3.2.2023 10:59:22)
Yuki, já mám obavu, že ve "čtení s porozumněním" bude asi právě jádro pudla, bohužel. Mně tedy nikdy nepřišlo při čtení matematických zadání (ani v rámci vlastního vzdělávání, ani teď, když chodí do školy děti), že "takto se nikde nemluví a nepíše", zadání mi přijdou normální a srozumitelná (a na ZŠ se jedná obvykle i o prakticky představitelné věci, reálné problémy). Ale možná žiju "v jiném světě" a dnešním průměrným (natož podprůměrným) dětem se to tak jevit může a to je velká otázka k zamyšlení, co s tím ...
|
|
| Vítr z hor |
|
(3.2.2023 11:04:25)
Yuki, jenže to čtení s porozuměním je hodně důležité. Skoro si myslím, že by to měl být jeden z hlavních výstupů školství – dítě rozumí tomu, co čte. A ty matematické slovní úlohy jsou právě tak nádherně jednoznačné a stručné, že by se na nich mělo učit přesně to, co těm dětem nejde (za mě, ať to teda klidně nedokážou vypočítat bez kalkulačky, ale hlavně ať to pochopí).
|
|
| Martina, 2 kluci |
|
(3.2.2023 11:26:29)
Yuki, já mám už druhým rokem novou řadu učebnic matiky, který jo mají nějaký chyby, ale vyniká v pár věcech- jednoznačná stručná zadání, slovní úlohy lišící se jen předložkou, která úplně změní výpočet, otázky " která odpověď není pravdivá", atd. Je náročnější než učebnice se spoustou cvičení na procvičování daného jevu. Ale celkem to kopíruje způsoby cermat zadání přijímaček a už šesťáky hodně baví vyhledávat "špeky" v textu, tedy číst s porozuměním. A mě to tedy baví taky 🙂
|
| Delete | 
|
(3.2.2023 22:16:00)
Martino,
co je to za učebnice?
|
| Martina, 2 kluci |
|
(3.2.2023 22:35:19)
Delete, Taktik. Ve starší verzi měl méně chyb, ale teď třeba ty pracovní sešity rozdelene ma geometrii algebru jsou skvělý, je tam spousta zapeklitych úloh, co lze dávat navíc. A některé děti je mají rády, luští si po večerech.
|
| Delete |
|
(3.2.2023 22:46:22)
Myslíš tu řadu Matematika v pohodě?
|
| Martina, 2 kluci |
|
(4.2.2023 8:24:58)
Joo, to je ona. Promiň, mohla jsem to napsat hned. Máme family covid a já jsem zpomalená.
|
| Delete |
|
(4.2.2023 22:03:42)
V poho, já mám doma skoro všechno, co vychází, tak jsem jen zjišťovala, jestli mi něco neuteklo .
Já v matice používám TV Graphics, vyhovuje mi, že tam jsou tři úrovně úloh, ale je fakt, že to zadání u přijímaček je prostě dělané jinak.
|
|
|
|
|
|
|
| Kaipa |
|
(3.2.2023 12:05:50)
Yuki, u čtení s porozuměním všechno začíná (a taky končí, protože spousta lidí prostě čtení s porozuměním nedává). Překvapuje mě, že to zpochybňuje právě učitelka.
Co je vlastně cílem základního školství?
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.2.2023 12:34:09)
já to nezpochybňuju, já si jenom myslím, že mít přijímačky z matiky založený na čtení není úplně šťastný, od toho jsou přijímačky z češtiny,
samozřejmě že to souvisí, o tom vůbec nemluvím, ale to pak můžou být přijímačky třeba z dějepisu, jestli pochopili zadání, proč jsou zrovna z matiky? mnozí se k té matice vůbec nedostanou :)
v běžné hodině mám ve třídě čtvrtinu dětí s různými dys, další s poruchou pozornosti, ADHD nebo jen s nízkým IQ, a jak známo, každá skupina je tak rychlá, jak rychlý je její nejpomalejší článek, takže pokud nechci někoho odepsat hned na začátku, jde to pomalu a k náročným zadáním se dostává velice těžko.
Samozřejmě, zatímco někteří opakují, jiní dělají jinou práci, přesto není ve 4 hodinách za týden (a občas nějaká odpadne) moc prostoru pro to, aby se matika zaměřila na čtení s porozuměním.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:38:40)
Yuki,
ale k čemu je jim schopnost něco přesně vypočítat,když v životě budou víc potřebovat schopnost vědět, proč a k čemu a jak je něco třeba vypočítat.
Taky to zadání k matice plně chápu. Přesný výpočet jim klidně udělá robot nebo kalkulačka.
|
|
| Monika |
|
(3.2.2023 12:42:56)
Yuki, jenže právě schopnost čtení s porozuměním je velice zásadní stujní předpoklad - a to je právě to, co by přijímačky měly řešit v situaci, kdy nelze přijmout všechny zájemce. Zejména tedy přijímačky na gymnázium ... Jde vlastně o schopnos učite se, víc než o to, už to vědět (i když tedy naše přijímačky jsou založeny hodně ještě i na gramatice, což už by se dalo zpochybnit trochu víc, ale i docela velká část zkoušky z Čj je vlastně o čtení s porozumněním)
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:46:00)
Určitě, Moniko, dokonce je tam tý gramatiky pořád míň a míň (i když,promiň, stydím se, ale mě to fakt uhodilo do očí, to "porozumění" tam třeba pořád je
Nejvíc dětí (těch,co učím) má problém se zadáním, pořád dokola, většinu času strávím tím, že jim říkám , na co se mají v zadání soustředit, aby neřešily něco jinýho.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 12:53:35)
Federiko, "porozumění" napíšu vždycky správně, když se na to soustředím, jinak ne, nevím proč. Dokonce tam tu chybu ani nevidím v textech jiných a to je pro mě dost výjimečné
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:55:40)
Moniko,
já jsem už trochu deformovaná, děti to tak píšou a odůvodňujou, že si přece řeknou "rozumný" Což zní logicky.
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 13:19:53)
No jo, ale že něčemu (po)rozumím není totéž, jako být rozumný, a naopak
|
| sylvaina | 
|
(3.2.2023 14:19:58)
Děvčata teď jste mi v tom udělala bordel a už to nikdy nenapíšu dobře. Onehdy se tady do mně někdo navážel, že mám v textu hodně hrubek a teď se alespoň můžu ohánět, že za to vlastně může Rodina...
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 14:37:01)
Sylviano, vždyť jsem to právě vysvětlila na příkladu  (a tedy "se tady do mně někdo navážel" je správně s "mě" nebo "mne" ).
|
| Federika |
|
(3.2.2023 14:38:33)
Babi -do MĚ (Vaška)
A nechte už toho, odpoledne mám dva deváťáky, úplně mě zblbnete
|
| Vítr z hor |
|
(3.2.2023 14:51:03)
Vaska jsem jeste neslysela
My mame Karla a sousedi o par baraku dal Pavla 
Ale funguje to stejne.
|
| Rodinová | 
|
(3.2.2023 14:52:31)
Vasek, Karel, Pavel, co to ?
|
| Půlka psa | 
|
(3.2.2023 14:57:52)
Je to dle délky.
Zeptal se Vaška = Zeptal se mě.
Dal to Vaškovi = Dal to mně.
|
|
| magrata1 |
|
(3.2.2023 15:32:20)
Já mám mě-tě, mně-tobě, mi-ti, mne-tebe, Vaška ani Pavla nepoužívám
|
| Federika |
|
(3.2.2023 15:55:03)
Magrat,
a pak ti to dítě odůvodní : dám "tě" něco a dá tam "mě"...
S Vaškem fakt už nikdo nic neplete.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 16:00:15)
Federiko, v mém rodném kraji by se řeklo "dám Vaškoj" a máš po 3 slabikách
|
| Federika |
|
(3.2.2023 16:02:22)
Moniko,
ty děti nejsou blbý, ví, že to není spisovně.
Fakt to pomáhá, ale většino tohle fakt není zásadní problém.
To třeba t "s-z" už jo...
|
|
|
| magrata1 |
|
(3.2.2023 16:11:22)
Fed, naše slovácké nářečí takové skloňování nedovoluje. Kdyby někdo řekl "dám tě něco", považovali by ho všichni za retarda. Tak možná proto u nás není třeba zavájět Vaška ani Jožku (Pepiky nevedem)
|
| Federika |
|
(3.2.2023 16:13:32)
Magráto,
to asi nikdo běžně neužívá, ale někdy se fakt divím, jak si co děti obhajujou.
A úplně nejlepší jsou přísloví, ustálená spojení, to je vždycky největší sranda
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 14:53:28)
Jedině Pepa. Kam se hrabe Karel s Pavlem.
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(3.2.2023 14:41:49)
Mně a mě je velmi jednoduché, pokud si řeknu tebe, tě, tak je to mě, pokud tobě, ti, tak je to mně.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 14:44:18)
Děti ale i tohle často pletou. Nejlepší zkušenost mám s Vaškem. Když si řekneš "Vaška", dvě slabiky, tak krátce "MĚ", když si řekneš "Vaškovi",tři slabiky, tak dlouze "MNĚ"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(3.2.2023 14:49:33)
"vaška" bych nedala...
tebe - mne
tobě - mně
tě - mě
ve druhé osobě obvykle nikdo nechybuje a nepochybuje, považuju to za nejjednodušší
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 14:52:19)
Vašek je jednoduchej. Já mám teda Pepu, ale bude to totéž. Pepa jako Vašek. Ne, že bych to nepsala blbě, ale teoreticky vím.
|
|
| Federika |
|
(3.2.2023 14:52:37)
Vaše vyhovuje všem dětem,které učím, jasně,je celkem fuk, jestli Vašek, Karel nebo Pepík Ale najednou chyby přestanou, úplně.
|
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 14:53:13)
Obvykle... ale jsou experti hovořící "já bych tě to nikdy neuďál, co ty mi...".
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(3.2.2023 14:54:16)
"jsou experti hovořící "já bych tě to nikdy neuďál, co ty mi..."."
jenže u těch už je nějaké mně - mě úplně fuk
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 14:55:10)
no to je pravda
|
|
| Stará husa |
|
(3.2.2023 15:17:22)
Rose, tak snad každý člověk chápe rozdíl mezi spisovnou a hovorovou češtinou nebo nářečím. Musí se to říkat spisovně, jinak to samozřejmě nemá smysl a nepoznáš nic.
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 15:24:03)
Huso, no a to je právě ten problém, že někdo to spisovně prostě nedá ani u tě - tebe, ti- tobě. Nebo to ještě jakžtakž dá, ale převod na první osobu už ne. Pomůže jedině Vašek, pokud tedy vůbec něco.
|
|
| Senedra | 
|
(3.2.2023 16:12:21)
Huso, současné děti ten rozdíl nechápou - opravdu. Kromě toho, jak mluví mezi sebou, tak nemají vzor doma v rodičích, ani v médiích. Poslechni si někdy zprávy třeba i na ČT, kolik různých hovorových výrazů se používá. A o netu ani nemluvím.
|
|
|
|
|
|
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 14:48:24)
Huso, pro mě je to taky jednoduché (tedy pokud to nenapíšu rovnou blbě a už se k tomu nevrátím), stačí mi, zda ten druhý tvar je mi (pak je to mně) nebo mne (pak je to mě), případně jak píšeš, ale mnoho lidí to takto vůbec nepobírá, nevnímá... pak už zbývá jen Vašek.
|
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 16:36:14)
tak já s mě x mně taky zápasila a dodnes to řeším přes pády, prostě 2. pád, 2 písmenka - mě, 3. pád, 3. písmenka - mně, a jejich dvounásobky, čili 4. totéž co 2. a 6. totéž co 3.
|
| Senedra |
|
(3.2.2023 16:41:20)
Bouřko, umím to stejně Když jsme říkala učitelce češtiny na 2. stupni, že si prostě určím pád a pak násobky 2 - 2,4 jsou 2 písmena a násobky 3 - 3,6 - tři písmena, tak jen poznamenala, že jsem jedna z mála ve třídě, která umí dobře určit pády Případně používám jiný tvar zájmena já. Mě - mne, mně - mi.
O pomůcce "Tondovi x Tondu" jsem se dozvěděla až v dospělosti.
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 16:59:21)
Senedro, já o ní čtu poprvé dnes . Ale nevyhovovala by mi, ani to tebe-tobě mi neseděli, pamatovat si pády, které jdou hezky k sobě mi přišlo nejsnazší, a s určováním pádu jsem nikdy žádný problém neměla.
|
| Marika Letní | 
|
(3.2.2023 17:08:10)
S určováním pádů problém nemám, ale přijde mi to zdlouhavé. Mám vlastní pomůcku (když si vzpomenu, ale někdy píšu rychle a napálím to blbě, nebo zpětně měním větu a mě/mně nechám v původní verzi, tedy blbě v nové). Moje pomůcka je komplikovaná na vysvětlení, na použití ne, převzala jsem ji od maminky. Svoje dítě jsem učila Pavlovi/Pavla, protože to je jasný a lehce vysvětlitelný.
|
|
|
|
| Federika |
|
(3.2.2023 16:57:43)
No jasně, tak se to učí ve škole.
A pak mají právě ty problémy. Neumějí totiž určit pády
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 17:01:22)
Federiko, no my se to tak neučili, možná se to okrajově zmímilo, ale trénovalo se to přes tebe-tobě, až o mnoho let později mi někdo sdělil tento jednoduchý fakt, který mi strašně pomohl.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 17:05:32)
Mně všechny děti říkaly že se to učily přes pády a my taky přes pády. Mně to stačilo,ale obecně to prostě nestačí, protože oni dneska ty pády moc neznají. A trvá jim dlouho, než si to odůvodní.
Proto Vašek
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(3.2.2023 17:18:53)
Tak snad nejjednodušší je použít zájméno ty. Tě - mě, tobě - mně, tebe - mne. Podle toho se to snad nedá splést.
|
| K_at |
|
(3.2.2023 17:20:51)
Inko, taky používám...
|
|
| Marika Letní |
|
(3.2.2023 17:23:33)
Přes TĚ mi to vůbec nevyhovuje. Když mám větu: "Mě by to nebavilo." Tak mi přijde komplikované vymyslet, jak by tam bylo "Tě by to nebavilo", protože tak nemluvím a musela bych z toho udělat "To by tě nebavilo" nebo "Tebe by to nebavilo" a už se v tom zamotám.
Takže jedu přes "Mě (mne) by to nebavilo" tedy je jasně, že N je "vypotřebované" pro MNE a musí tam být MĚ.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(3.2.2023 17:29:17)
To nechápu. Mne by to nebavilo snad nikdo neřekne.
Přijde mi logický jdu k tobě, vidím tě, třeba.
|
| Marika Letní |
|
(3.2.2023 17:34:02)
Inko jenže každá věta není právě tak, že se to TĚ hodí (dle mého pocitu) použít. Viz ten příklad.
Nevím proč by nikdo neřekl "Mne by to nebavilo"? Já to klidně tak napíšu, asi i řeknu, když chci mluvit spisovně. Jo zní to možná trochu knižněji, ale rozhodně pro mé ucho lépe než "Tě by to nebavilo". To bych nepoužila nikdy.
Holt si každý vytvoří svou pomůcku, je dobré, že je více možností, to za nás opravdu nebylo. Jen pády.
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 17:26:35)
Mně jakákoliv slovní pomůcka přijde komplikovaná, protože si musím pamatovat, co patří k sobě a pak jsem nejistá, jestli si to pamatuju dobře, pády jsou krásně logické a v jakém píšu pádu vnímám dost podvědomě.
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 17:27:49)
Já už ty pády právě dávno nevnímám, ta čísla pádů tedy... nemohu od nich nic odvozovat.
|
|
| Marika Letní |
|
(3.2.2023 17:43:27)
"v jakém píšu pádu vnímám dost podvědomě.
Já vůbec pády nevnímám, když píšu text. To si pamatuju jen u 7. pádu S něčím, často to odhadnu u 6. pádu - O něčem, ale předložka O se může pojit i se 4. pádem a to už dělá chaos. A nemluvě o dalších pádech a předložkách, či vazbách bez předložek. Musela bych pád vědomě určit.
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 17:57:53)
já nemám šajna, jaká předložka se pojí s jakým pádem, to bych musela zapřemýšlet a odvodit je, v textu je nějak extra samostatně nevnímám,vnímám spíš nějaké celé slovní spojení a jeho postavení ve větě a to se mi pojí s pádem, nemusím o tom nějak extra přemýšlet, to je zlomek vteřiny, na úrovni shody přísudku s podnětem.
|
| Marika Letní |
|
(3.2.2023 20:31:27)
Já pády vůbec nevnímám, jen u těch pár předložek. Podle tvaru slov to nejde poznat, stejné tvary jsou ve více pádech, dokonce i číslech, takže podle toho ne. Musela bych si to určit.
Třeba věta "kniha leží v pokoji na stole vedle vázy" Rozhodně nevím na první pohled jaké to jsou pády (kromě toho prvního to je sice jasné bez přemýšlení, ale že by mi to naskakovalo samo při psaní, to určitě ne, není důvod, abych o pádech přemýšlela.
Na rozdíl od shody podmětu s přísudkem, protože tam pravopis musím řešit, tam mi to naskakovat musí.
|
|
|
|
|
|
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 17:10:23)
Mám dojem, že nás ve škole se učili JEN ty pády - prostě jak se skloňuje zájmeno já. Dál nic, žádné pomůcky. Tehdy mi to stačilo (až tak do třicítky cca), čím jsem dál od školy, tím víc si pomáhám tím druhým tvarem (mi-mně, mne-mě) nebo tobě-tebe. Jak moje děti netuším, syn se to patrně neučil nějak systémově vůbec a taky na to myslím setrvale kašle, dcera píše správně (byli na stejném prvním stupni).
|
| Marika Letní |
|
(3.2.2023 17:13:32)
babi "tím víc si pomáhám tím druhým tvarem (mi-mně, mne-mě)"
Jo aha, to je ta moje pomůcka, co není snadné ji vysvětlit, ale asi už to tu někdo vysvětlil?
Učili nás jen pády bez pomůcek a tohle mi právě pomohlo aspoň trochu urychlit výběr, než pořád určovat pády.
Mně chyby vadí. Dřív bylo snadnější psát správně, "mít to v oku", když jsme četli jen texty prošlé korekturou. Nyní člověk "nakoukává" na sítích pořád dokola spoustu chyb. 
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 17:20:01)
Mariko, na tom není nic k vysvětlování, to je ten základ - zájmeno já má v příslušných pádech dva tvary, přičemž v jednom se nemůžeš splést (tedy někdo jo, ale většina to dá), a stačí si tedy pamatovat, který k němu patří ten druhý.
Na to mám "pomůcku", že k sobě patří to "nejúspornější" slovo co do znaků (mi) s "nejkošatějším" (mně), no a pak zbývají ta dvě prostřední.
|
| Marika Letní |
|
(3.2.2023 17:25:13)
babi já mám pomůcku o použití právě jednoho N ve dvojici.
MI (N se nepoužilo), tak může být MNĚ
MNE (N se použilo), tak může být už jen MĚ
Věta "Mě by to nebavilo" se tedy dá říct jako "Mne by to nebavilo". Pokud chci použít tvaru M a E s háčkem, N už jsem vypotřebovala. Věta "Přišlo mi to zajímavé." může být s M + E s háčkem jedině tak, že tam dám N. "Přišlo mně to zajímavé".
Zní to komplikovaně, ale takhle to mám natrénované.
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 17:26:55)
A jak to vylučuje dvojici mě - mně?
EDIT: jo už to vidím, blbost...
|
| Marika Letní |
|
(3.2.2023 17:30:20)
babi píšu, že je to komplikované Ale takhle mi to poradila maminka, protože jinou pomůcku neznala, tuhle si nějak vytvořila místo těch pádů. Tak už jsem zvyklá. Jednodušší a tedy nejlepší mi přijde ten Pavel.
|
|
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 20:32:04)
Já klidně reknu “vůbec mi to nebavilo”….písemně bych to nepoužila, ale reknu to i v Praze, ač to mám asi z jižních Čech
Je taková legrační věta, jako příklad absurdniho používání zájmen
“ tak si představ, Marie, ze ti mi naše holka přišla do jiného stavu”
|
| Ruth |
|
(3.2.2023 21:16:20)
Taky znám jeden příklad:
- Holka jela na lyže a co se stalo, ona ti si mi tam zlomila nohu.
|
|
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 17:16:22)
tak mi-mne si taky vybavuju, to bylo snad ještě horší než původní mě-mně. Ono by bylo dobrý, kdyby učitel pomohl dětem najít to, co jim sedí, protože evidentně každému bude vyhovovat něco jiného. Realita je taková, že když už rodič poradí něco jiného, tak úzkostlivější dítě se kácí děsem, co na to učitelka, protože se to učili jinak.... naše školství v kostce 
|
|
|
|
|
|
|
| sylvaina |
|
(3.2.2023 14:52:24)
Mně, mě jsem vzdala už před lety, vždycky zkouším tobě, tě a skoro vždycky je to blbě.🤣 No jo no, já už to roky neřeším, stejně se to nejsem schopná naučit, akorát tady to spoustu lidí irituje.
|
| K_at |
|
(3.2.2023 15:12:43)
Sylviano, "tobě" a "tebe" si zkus dosadit. Hele, já kolikrát tápu u s a z, někdy u mě - mně uprostřed některých slov.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Okolík | 
|
(3.2.2023 12:45:29)
Jak založený na čtení? Část příkladů ano, ale část příkladů nikoli. Je tam zadání reste rovnici, upravte výraz atd. Bystré děti s pochopením textu problém nemají a získají bodů více, méně čtenářský zdatné problém mají a získají bodů méně. Za mě ok. Proč SŠ více nevyužívají možnost vlastních zkoušek nechápu, u odborných, zaměřených škol včetně zam.gymnazií by mi to smysl dávalo. Jak tu čtu, tak ZŠ v 9.svoje žáky k přijímačkám připravují, mohou je připravit i na toto.
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 12:12:20)
"přijímačky z matiky jsou víc o čtení s porozuměním než o počítání, to tam až tak těžký není, když děcko pochopí zadání"
To mi přijde naprosto v pořádku. Vědět co počítám, a jak k tomu dospěju, je daleko důležitější než umět tupě pokrátit nějak zlomek bez sebemenešího vhledu.
|
|
| magrata1 |
|
(3.2.2023 15:25:17)
Já už od základky tvrdím, že slovní úlohy by se měly řešit v češtině, ne v matice. Výpočet je u nich většinou dost primitivní, zásadní je porozumění textu. A bylo to tak vždy. Čtenáři si často slovními úlohami vylepšovali známku z matiky, kdo preferoval číselné zadání, pohořel.
|
| Senedra |
|
(3.2.2023 16:09:47)
Magrato, s těmi slovními úlohami nesouhlasím - výpočet bývá jednoduchý ve chvíli, kdy dítě pochopí, jak na to. Ale právě část slovní úlohy spočívá v tom, že mám před sebou nějaká čísla a zjistím, co s nimi dělat. A to je záležitost matematiky a logického myšlení. Ale máš pravdu, základ správného vyřešení slovní úlohy je pochopení textu. Jenže kdyby se přistoupilo na to, že se dají slovní úlohy do češtiny, pak by se do ní na druhém stupni měla dát velká část učiva na druhém stupni.
|
| magrata1 |
|
(3.2.2023 16:12:39)
Senedro, to říkám (píšu) v nadsázce. Nenapadlo mi, že to někdo vezme doslova.
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 11:28:53)
podle mne vsechno se odviji od nizke prestize ucitelskeho povolani a relativne nizkych platu ucitelu (coz plati treba v Praze, jinde situaci moc neznam)
videla jsem to tady na nasi ZS v sirsim centru Prahy, nastoupily mlade nadsene ucitelky tesne po skole, sikovne a kreativni...par let vydrzely bydlet ve sdilenych bytech, na ubytovnach mestske casti, v predrazenych najmech nebo u kamaradek...ale pak zacaly hledat stabilitu a chtely zalozit rodinu, takze odesly z Prahy a uci jinde
to mi vadilo hodne, ale totez jsem videla treba u soudu, ze mladi nadseni pravnici nejsou schopni zit v Praze za tabulkovy plat
pak mi vadi CERMAT, ale to jsme tady probrali tisickrat
no a taky mi vadi, ze ve skole se misto vyuky pousti zabavne filmy - jakekoliv svatky a dny kolem svatku znamenaji prilezitost k nevyuce
no jeste by se toho naslo hodne, ale skolstvi uz neni moje priorita, dite je SS
|
| K_at |
|
(3.2.2023 11:40:56)
No prestiž tak nízká nebude. A leckdy člověk může poděkovat tak akorát některým kolegům za to, co "předvádí".
Základní průser je, že vzdělávání není pro ČR už asi 30 let téma. Přitom na tom mimo jiné závisí náš budoucí celospolečenský život, úspěch, konkurenceschopnost atd. Ale holt je to těžký a drahý a moc práce a výsledky až za dlouho.
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 11:48:45)
nizkou prestizi minim napr. to, ze sikovny chytry kluk nepujde delat ucitele na zakladni skolu...prospela by pritomnost ucitelu muzu, si osobne myslim....mela jsem na ZS ucitele dejepisare, vsichni ho milovali vcetne nejvetsich sigru, pri hodinach ani nedutali...od te doby vsichni ze tridy miluji dejepis....na gymplu jsem mela ucitele dejepisare-cestinare, jeho hlasky si pamatuju dodneska a vlastne vsechno, co jsme se ucili, si pamatuju dodneska
ale ktery chlap v Praze uzivi z ucitelskeho platu rodinu? navic kdyz ma moznost spousty jinych zamestnani, kde vyuzije sve vzdelani a potencial?
nic proti zenam ucitelkam, ale myslim, ze by melo byt vic chlapu ucitelu, coz se da zaridit jen pres penize a taky pres tu prestiz
|
| Okolík |
|
(3.2.2023 13:06:05)
No vidíš, já měla tolik učitelů-mužů, kteří stáli za houby, že bych na ty mužské vzory nespoléhala. Rozhodně vyšší % než žen, které stály za houby...
|
|
| magrata1 |
|
(3.2.2023 15:39:41)
Chlapi-učitelé jsou buď báječní, nebo příšerní. Neznám průměrného učitele-muže. Ženy jsou zastoupené v celé škále kvality. A řekla bych, že procentuálně je víc těch chlapů-hňupů než ženských-krav. Toť výsledek mého dlouholetého zkoumání genderu ve školství.
|
|
|
|
| Monika |
|
(3.2.2023 11:48:08)
77 krásko, ale pokud učitelky a právníci odejdou kvůli cenám bydlení z Prahy, tak to zase celkově až takový problém nebude, alespoň jich bude dost jinde, ne? A mimochodem pro "založení rodiny" je profese učitelky velmi vhodná, mám víc kamarádek, které učitelství vystudovaly, po škole ovšem nastoupily někam na úřad, do pojišťovny, do banky atd. (kvůli penězům + většinou ani zase tak moc učit nechtěly) a do školství naskočily právě až při vlastních dětech, protože prázdniny jsou fajn A platy učitelů se už zvýšily v poslední době podle mého docela dost. Samozřejmě pro účely bydlení v Praze, dokonce snad singl bydlení, to dost nebude, ale to nemají dost ani další státní zaměstnanci a myslím, že komplet všichni absolventi kromě IT ...
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 11:51:14)
Moniko, celkove to problem neni, ale pro tu tridu je to problem, ze se jim trikrat za prvni stupen zmeni tridni ucitelka....a pro skolu je to taky problem, ze tam neni kontinuita ucitelskeho sboru, ja verim v praci na kontinuitu kolektivu, at je to kdekoliv
jinak souhlas se vsim
|
| Monika |
|
(3.2.2023 12:01:35)
77krásko, někdy je to bohužel naopak moc dobře, když se učitel/ka změní a neučí děti 5 let jedna nepříliš dobrá ... A dobré učitelky zase umí i dobře navázat na to, co se dělo předtím. A stejně myslím, že změny učitelek souvisí většinou s něčím jiným, než s jejich postupným útěkem z Prahy
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 12:05:08)
Moniko a s cim souvisi zmeny ucitelek nez s jejich utekem z drahe Prahy? ja jsem se bavila hned s nekolika takovymi z nasi ZS, vsechny se vyjadrily naprosto jasne a otevrene
|
| Monika |
|
(3.2.2023 12:10:13)
U nás byly odcházející učitelky většinou těhotné nebo šly do důchodu U syna na 8G jednou odešel začínající učitel M/F ke smutku studentů i rodičů zpět do rodného kraje, tam mohly peníze hrát roli. Ale spíš jsem měla pocit, z toho, jak psal, že tam chtěl hned po škole, ale možná nebylo na gymplu právě volné místo a na ZŠ se mu nechtělo ...
|
|
|
|
|
|
|
| Renka + 3 | 
|
(3.2.2023 11:54:41)
Mě osobně už léta nejvíc "pálí" to, že školy nejsou schopny poskytnout žáků látku v elektronické podobě a zároveň vyžadují dětech po nemoci, aby přišly doučené s doplněnou látkou . Myslím tím, když jsou studenti nemocní, není jim dobře, mají horečku, tak si mají ještě shánět nějaké ofocené sešity od kamarádů? Nehledě na to, že žák, který neslyší výklad a píše si jen nějaká hesla ze sešitu (občas i s chybami) neví kolikrát vůbec o co jde.
Ze zkušenosti vím, že jsou školy (i jedno moje dítě do takové chodilo), kam je možné se připojit, příslušnou látku zjistit a stáhnout si podklady. Nebo klidně odkaz na učebnici a přislušnou kapitolu, ale v dnešní době učebnice leckdy nemají. A pak jsou školy, kde stále platí, sežeň si látku jak chceš (přitom děti mnohdy od sebe bydlí i desítky km, pokud jde o SŠ) a pochop si to sám, když jsi nebyl ve škole.
Podle mě by to už v dnešní době měla být povinnost. Poskytnout materiály, prezentace, psaný výklad. Protože když dítě přijde po nemoci do školy a píše písemku, tak je mu houby platné, že učitelka něco ústně vykládala přítomným žákům, kdy dítě chybělo a učitelku si vyslechnout nemohlo. A ona třeba řekla něco, co se pak v té písemce objeví.
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 12:01:51)
Renko, naprosty souhlas
navic v dobe, kdy deti nechodi do spadovych skol....za meho detstvi bydleli vsichni spoluzaci v okolnich panelacich, takze se moji rodice snadno zastavili u spoluzakovych rodicu pujcit si sesit..to dnes naprosto neplati
ja jsem uplne alergicka na ucitelskou hlasku "tak si to opis ze sesitu od spoluzaka" nebo "zeptej se spoluzaku, co jsme brali"
a je pravda, ze v sesite jsou casto jen nicnerikajici hesla
|
| Monika |
|
(3.2.2023 12:04:40)
77krásko, ale dneska zase děti mají takové technologické možnosti, že ani nic od souseda v paneláku opisovat nemusí ...
Ale jinak tedy souhlasím s tím, že by učitelé měli dávat k dispozici přehledy učiva, stejně by je měli mít vypracované ...
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 12:06:44)
Moniko, pred covidem a jeste i za covidu skoly zadnou latku nezverejnovaly, aspon tam, kam chodila dcera....ted na SS je to dost lepsi
|
|
| Renka + 3 |
|
(3.2.2023 12:10:20)
"77krásko, ale dneska zase děti mají takové technologické možnosti, že ani nic od souseda v paneláku opisovat nemusí ..."
Technologické možnosti jsou kolikrát prostě, že mobilem vyfotí svůj nadrapaný šešit a pošlou to přes whats up. Přečíst se to nedá, pochopit taky ne.
A jejich povinnost to není, tedy když schválně nepošlou ( a jsou děti neoblíbené, kterým to třeba nikdo poslat nechce), tak se nikdo ničeho nedomůže.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:13:52)
Renko,
moje dcera má abnormálně vysoké absence a ano, má si to taky zjistit od spolužáků. Ale už to nedělá, byla to často marná snaha.
Prostě si najde nějakou prezentaci na to téma na googlu, nějaká vide a naučí se to takhle.Většinou toho umí pak i víc.
|
| Renka + 3 |
|
(3.2.2023 12:27:52)
Federiko, jenže člověk nikdy neobsáhne celé téma. Potom něco ví a něco neví, ale když pak jsou v písemce věci, které nemůže vědět, protože je učitelka vyslovila ústně, je to na houby.
Přece ten učitel snad nějaké svoje podklady taky má? Pokud je má napsané ručně v nějakém sešítku dvacet let, nebyl by čas k vytvoření prezentaci či jiné elektronické formy?
Nejstarší dcera chodila na soukromé gymnázium, tam to učitelé museli dělat, byla to prostě na té škole zavedené vedením školy a fugnovalo to naprosto skvěle.
Mladší děti jsou na gymnáziu, kde to povinně není, ale polovinu učitelů už to dělá. Je to super, dcera díky tomu krásně studuje na dálku ze zahraničí, ale druhá půlka učitelů stále jede "opiš si od spolužáka". A myslím si, že tohle už do dnešního školství nepatří. Kdysi tu popisovala Len, jak to funguje v UK, přístup k materiálům je tam samozřejmostí.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:41:51)
Renko,
už jsem psala, ani na žádné soukromé škole mých dětí tohle nefungovalo. Kluci s tím moc problém neměli, chyběli celkem málo,dcera má třeba 200 hodin absence. A zjistila,že je jednodušší najít si to sama, udělat si to sama. A jo,stane se, že tam něco učitel říkal, pak to neví. Jo, pak má chybu. Ale většinou najde super prezentace na webu různých škol, k tomu videa na youtube a nakonec toho ví víc než většina. Říkám jí, že cílem má být znát tu oblast,látku, rozumět tomu. Ne známka nebo zavděčit se učiteli.
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 12:52:21)
"Říkám jí, že cílem má být znát tu oblast,látku, rozumět tomu. Ne známka nebo zavděčit se učiteli."
Federiko, to je sice ideál, ale v reálu to tak úplně nefunguje. Taky máme absenci přes 200h, velkou část látky vyučuju sama, jenže kdyby to bylo jen na mě, tak se se školou skoro nepotkáme. Tam nikdo nezjišťuje, jestli rozumí tématu, tam se zkouší, jestli umí to, co se učili.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:56:35)
Bouřko,
u nás to celkem funguje. A už přestala i říkat, že "takhle se toho naučí zbytečně moooc"
|
|
| Monika |
|
(3.2.2023 13:00:31)
Bouřko, nejhorší je, že někteří učitelé navíc bazírují přesně na těch 4-5 odrážkách k tématu, které dětem nadiktují do sešitu 
Já byla zděšená během covidu v tomto smyslu z dceřiny učitelky - ona vůbec látku souvisle nevykládala, jen diktovala ty body, které si měly děti zapsat (tj. ani nemluvila v celých větách!!!) A dcera mi pak třeba při přípravě na písemku vyprávěla, že v roce 1848 proběhl v Praze Všeslovanský sjezd a na něm zrušili nevolnictví 
Ale učitelka vždycky všechno stihla probrat, resp. dosáhnout stavu, že děti měly celou látku "zapsanou v sešitě" 
|
| Federika |
|
(3.2.2023 13:01:31)
Moniko,
tak to je fakt blbý. Navíc, koho by takej způsob výuky zajímal...
|
| Monika |
|
(3.2.2023 13:09:32)
Federiko, já taky z toho byla špatná. Ono je tedy možné, že "normálně ve třídě" vykládala trochu líp (ovšem moje dítě pak ty nenapsané souvislosti často neudrží, pokud ji látka nezajímá nebo zrovna řeší něco se spolužačkou) a při té distanční výuce se prostě jen snažila zuby něco "splnit". Ona byla podle mého takový ten typ "snaživé holčičky", která se vždycky snaží vyhovět všem předpisům a splnit zadané úkoly (včetně do té doby neslýchaného vyučování před kamerou z vlastní kuchyně), ale byl tam evidentní intelektuální limit plus tedy myslím i únava a trochu spěla k vyhoření, a covidové poměry tedy situaci rozhodně nezlepšily ...
|
| Federika |
|
(3.2.2023 13:12:23)
Moniko,
tak ten covid neprospěl nikomu. A jsou děti a studenti, na kterých se to podepsalo dost zásadně.
|
|
|
|
| Monika |
|
(3.2.2023 13:02:24)
V této souvislosti se mi tedy vybavuje i jedno téma nejmenované místní učitelky dějepisu, z něhož vyplynulo, že tato je názoru, že na území Velké Moravy lidé mluvili staroslověnsky (protože odrážky v Velké Moravě znějí "staroslověnština", "Cyril a Metoděj", "Svatopluk", "Mojmír" ...)
|
| Federika |
|
(3.2.2023 13:06:50)
Oni mluvili dialektem,kterej se tý staroslověnštině hodně blížil. Dcera měla jeden test,kde měli vysvětlovat význam slov, vím,že se nad tím docela bavila.
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 13:16:39)
Tak slovanské jazyky si ještě byly blízko, ale tohle sdělení je evidentně blbě.
|
|
| Monika |
|
(3.2.2023 14:53:55)
Federiko, já jsem přesvědčená, že nikdo neví, jak lidé v období Velké Moravy na jejím území ve skutečnosti mluvili, samozřejmě předpoklad nějakého slovanského dialektu je logický, ale co nezůstalo zapsané, o tom nic nevíme.
Jestli dcera vysvětlovala význam nějakých slov, tak to musela být napsaná slova a ta zřejmě byla v té staroslověnštině ...
|
| Federika |
|
(3.2.2023 14:58:50)
Moniko, už nevím, byly to nějaký příběhy z vesnickýho života, měli tam i videa. Pouštěla si to v autě a docela jsme se u toho bavily.
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 13:07:38)
Asi jsem se ztratila v příběhu. Kdo se domníval, že se na Velké Moravě mluvilo staroslověnsky. Ta učitelka?
|
| Monika |
|
(3.2.2023 13:15:10)
Půlko, ano. Dávala sem k posouzení nějaký test z dějepisu (údajně od jejího kolegy), kde byla mimoo jiné ta otázka na jazyk, jakým mluvili lidé na Velké Moravě, a pak kolem toho nastala diskuse ...
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 13:21:46)
Nevím, jestli máme na mysli tu stejnou místní učitelku, ale napadá mě jedna, u které bych z důvodu intelektové nedostatečnosti a setrvale manipulativního chování ani nevěřila, že opravu může učit. Tam by mě ani faktografická neznalost nepřekvapila.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 13:24:18)
Půlko, asi to bude ona, ale já jí tedy to učení věřím (bohužel).
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 13:30:03)
No, já asi taky, protože zjevně měla nějaké zkušenosti se školstvím z hlediska organizace inkuze a podobných věcí. Ale jinak bych byla nakloněná věřit, že je učitelství jen vlhký sen.
|
|
|
|
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 13:22:02)
Jo, ta učitelka.
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 13:06:08)
Moniko, já jen doufám, že ta výuka nevypadá jako ty odrážky, co máme pak v sešitě...u půlky z nich přemýšlím, proč je výběru zrovna tohle.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 13:10:52)
Dcera moc poznámek nemá-taky moc do tý školy nechodila. Ale pamatuju si,jak ve třetí třídě nestíhala psát poznámky a pak se z toho chtěla učit.
Naprosto přesvědčeně mi říkala, že rozeznáváme mapy:
-turistické
-KUSANÉ
Tak jí říkám-kusané, co to je??
A ona na to uraženě, že sice neví, ale má to tak přece napsaný v sešitě...
(mělo být kreslené!
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(3.2.2023 22:45:07)
Renko,
měla jsem před covidem vlastní web. Na něm zápisy, odkazy na výuková videa i online procvičování, stálo mě dost času to udržovat v chodu, ale fakt jsem se snažila, aby tam bylo vše aktuální, přišlo mi to smysluplné.
A víš co? Někdo se ani nenamáhal se přihlásit, natož to používat. Z každé třídy to využívali třeba tři žáci.
Při covidu jsem to zrušila, primární byla jednotnost zdrojů, takže vše pře MS Teams. Pokračujeme i teď, ale i když tam vkládám, tak to žáci prostě ignorují.
Platíme licenci na umime.to, vybírám vhodná cvičení, a opět, v jedné třídě se přihlásil jeden žák, v druhé třídě třetina, ale k procvičování to používají dva. Návod k přihlášení mají trvale v těch MS Teams od září. A pokaždé, když jim to řeknu, jsou znovu překvapení, jako bych to říkala poprvé.
Je to spousta času a efekt je nulový. O tom, že by se takto zadala hromadná příprava na hodinu, aby se pak dala hodina využít třeba na laborky nebo tvoření něčeho, radši nemluvím.
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 12:14:50)
Renko, presne tak
kluci se s holcickami peclivymi jednickarkami vetsinou nebavi, aby si od nich pujcovali sesity....tak si pujci sesit od jineho kluka, kde jsou naskrabane nejaka slova bez souvislosti
ja jsem uz jako dite byly prekvapena tim, jak rozdilne vypadaji sesity a poznamky z hodin v sesitech u ruznych spoluzaku
a mas pravdu, neni to nici povinnost pujcovat mi sesit...co kdyz cizi sesit ztratim apod.
|
| Okolík |
|
(3.2.2023 12:53:08)
Co vidím u dětí, dneska si sešity nikdo nepůjčuje. Zápisky si u spolužáka vyfotí a nebo mu je spolužák pošle....
|
| TaJ |
|
(3.2.2023 13:10:02)
Okolíku, u nás taky tak, buď to synovi pošle spolužák (kamarád, od kterého ví, že to přečte a že tam nemá nesmysly) a nebo si to vyfotí pak ve škole. Jinak učitel dává na jejich třídní web probírané učivo - kapitolu, čísla stránek v učebnici apod...
|
|
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(3.2.2023 12:08:09)
"tak si to opis ze sesitu od spoluzaka"
To je v dnešní době naprostá šílenost, od spolužáka je to nadrapané, že se to nedá přečíst, někdy jsou tam i chyby, jak to spolužák špatně slyšel nebo pochopil, někdy zkratky, jak se snažil psát rychle a nedá se to pochopit.
Někdy si děti dělají naschvály, hlavně kluci, prostě to nepošlou. Buď schválně (jejich povinnost to taky není, že) nebo prostě zapomenou, mají trénink, nechali si sešit ve škole apod.
V dnešní době, kdy každý učitel může mít svoje přednášky zpracované elektronicky. Podle naší ředitelky to ovšem po učitelích chtít nemůžeme. Co dodat
|
|
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 12:16:07)
Na všech našich školách dávají učitělé látku na web hned po skonční vyučování. Odkazy do učebnic nebo na internet a jednou týdně přijde souhrn. Předpokládala jsem, že je to standard.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:17:07)
Ne určitě není. Ani u syna na prestižní soukromé, ani u dcery a ani u staršího syn a to nebylo.
Ale jak říkám, už to nikdo moc neřeší.
|
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 12:37:01)
Půlko, já mám problém někdy zjistit, co vůbec berou, a to se denně se synem připravuju. Jenže ten kolikrát odpoledne neví, co dělal dopoledne  Když chybí hodně dětí, tak se nám dostane alespoň zápisků, ale taky ne ze všeho, z některých nelze dostat nic. Že by někdo sám dával pravidelně něco na web mi zní jak sci-fi.
|
|
| vlad. | 
|
(3.2.2023 12:40:08)
"Na všech našich školách dávají učitělé látku na web hned po skonční vyučování. Odkazy do učebnic nebo na internet a jednou týdně přijde souhrn. Předpokládala jsem, že je to standard."
Půlko, to je skvělé. Učitelé mých dětí to dělali za covidu, teď nic
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 11:56:26)
Úplně blbý osnovy na základce. Nebýt toho, tak jsem se školstvím spokojená.
|
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:06:34)
Tak asi v každém oboru školství by se našlo něco.
My jsme hodně problémů vyřešili soukromou školou, i když samozřejmě ani to nebývá pravidlem. Každopádně naprostou většinu problémů, které se tady řeší, prostě nemáme.
Vadí mi obecně-a vždycky mi to vadilo- rozvrh příliš brzy ráno a až zbytečně moc hodin denně strávených ve škole. Smrskla bych to, v dnešní době se dá učit rychle a efektivně, specializovaný semináře klidně dřív,jet podle zájmů a schopností taky dřív.
Svět je jinej, nastupuje umělá inteligence, budou potřebovat jiný věci a my se držíme praktik a rozsahu učiva jako před stoletími.
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 12:11:23)
Fed, ano, latka by se taky mela prehodnotit, to jsme tady psaly mockrat....netravit tolik hodin dejepisu pravekem, ale dostat se vzdycky az za druhou svetovou valku a pokud mozno az k sametove revoluci....a obdobne v jinych predmetech
na nasi ZS v dejepise vynechali asi tri stoleti stoleti...prave ty zmeny v osobne ucitelek znamenaly velkou diskontinuitu
na druhou stranu z jedne vyuky jazyka na jazykove ZS zije moje dite jeste na stredni skole ...a neni to anglictina
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:15:02)
Sedmi,
hlavně-ty možnosti jsou dneska jiné, když to dítě bude chtít, vleze si do virtuální reality a pravěk pochopí i s detaily za chvilku.Nemusí k tomu hodiny drtit způsob pohřbívání.
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 12:16:25)
Fed, dyt se stejne nevi, jak ten pravek vypadal...deti si pamatuji detaily o lovcich mamutu a pak si neumi predstavit, jak vypadala druha svetova valka, pac na tu nezbyl cas
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:17:58)
Já mám pocit,že nejdelší dobu se vždycky bral středověk
|
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 12:20:51)
Ale jo, ví se, jak pravěk vypadal. Ale ačkoliv jsem nadšenec do pravěku, tak i mně přijde, že moderní dějiny, které mají na nás momentálně daleko větší dopad, protože jsou blíž, se naprosto trestuhodně ve školách opomíjí.
|
|
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 12:25:31)
Celý školství je od základu špatně, ale s tím se jednak těžko něco udělá, druhak je to pohled někoho, komu je bližší unschooling.
Když zůstanu nohama na zemi
1. nezvládnutá inkluze, nepřipravenost škol a učitelů na "jiné" děti
2. přetrvávající přístup včetně chování k dětem z dob minulého století
3. neschopnost individuálního přístupu
|
|
| breburda71 | 
|
(3.2.2023 12:48:51)
Tech problemu je cela rada, ale podle meho nazoru by se mel zpatky vratit jednotny vzdelavaci plan, tak aby dite, ktere treba z duvodu stehovani meni skolu, mohlo navazat v miste noveho bydliste..Diky te nejednotnosti vznikaji taky velke rozdily v urovni skol..
|
| Federika |
|
(3.2.2023 12:51:25)
Breburdo,
chápu, jak to myslíš. Ale mně se zas líbí, že škola a učitel nejsou tak svázaní, můžou jet podle témat, témata i předměty se můžou prolínat podle potřeby, podle dané situace a možností.
Mít přesně v tu a tu dobu probráno to a to, na všech školách stejně, to mi nepřijde jako moc šťastné řešení.
|
| K_at |
|
(3.2.2023 14:47:21)
Federiko, já myslím, že to by se nevylučovalo s jednotným plánem. Prostě dané výstupy pro každý ročník a předmět. Jestli to proberou v říjnu, listopadu, či květnu a jakým způsobem, to by bylo na každé škole a učitelích. NIcméně ten výstup by byl +- na konci ročníku stejný.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 14:57:03)
Hm, jo, Kat, tak by to asi šlo. Jen s nemyslím,že moc velký diktát ve školách, kdy co a jak je nutné probrat, je přínosnej.
Mladší sny třeba neměl od primy klasickej děják, vůbec. Měl různý předměty, který se tak nějak prolínaly, mně to přišlo strašně zajímavý, ale určitě neměli v danou dobu probraný to, co "by měli mít probraný". Zato uměli podstatnější věci.
|
|
| Delete |
|
(3.2.2023 23:18:50)
Jednotnost v osnovách by mě zabila a urychlilo by to můj odchod ze školství.
Tohle lpění na jednotném učivu pro všechny je nepochopením smyslu vzdělávání. Učivo je jen prostředek k tomu, co by se měl žák na základní škole skutečně naučit. Očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oblastí, z nichž se pak tvoří osnovy jednotlivých předmětů, jsou jen část celého systému a až ten poslední dílek skládačky, která se schovává pod RVP.
Klíčové kompetence jsou to gró a to je společné pro všechny školy. A nedají se zvládnout v jednom ročníku, je potřeba právě aspoň těch 9 let, aby se rozvinuly na požadovanou úroveň. K tomu slouží strategie, které se liší právě podle toho, co má škola k dispozici, ať už materiálně, nebo personálně. A to zase záleží na tom, kde se která škola nachází, jiné je to ve vesnické málotřídce a jiné v centru velkoměsta.
Pořád se operuje dětmi, které se sem tam přestěhují. Kolik jich takových je? Do roka maximálně 10 z 500, většinou spíš 2 - 3. Dneska už se zase skloňuje spádovost, ale pořád platí, že rodič může zvolit školu jinou než spádovou. A volba je i o tom, že se v každé škole učí trochu jinak.
Montessori školy jedou v trojročích, jiné školy mají ročníkové projekty, někde nemají ani klasické předměty, protože využili možnost sdružovat předměty podle tematických oblastí. A bývají to školy s nejlepšími hodnoceními a jsou často velmi vyhledávané. Právě proto, že to dělají jinak a ukazuje se, že to jinak je většinou i lépe. Chybí mi tu JENA, ale její školu mám stále v hledáčku a kochám se.
Na jednu stranu se tu brečí, že se děti neučí v souvislostech, a na druhou stranu běda, když nějaká škola nemá fyziku, chemii a přírodopis, ale mají jen Science, takže rodič chudák neví, co se tedy vlastně učí. Tohle všechno by zmizelo, kdyby se zase sjednotily osnovy a bylo by přesně dáno, co kdy a jak. Stačily by nám jedny učebnice, jeden učitelský styl.
I teď je neskutečně svazující, že učebnice jsou velmi často podle jednoho mustru, který vychází ze zvyku z doby těsně po revoluci a tedy z osnov vzdělávacího programu Základní škola. Těžko se pak učí o vodě v souvislostech, když v zeměpise to máš v 6. ročníku, ve fyzice v 7. ročníku, v chemii v 8. ročníku a v přírodopise v 9. ročníku.
Já se docela těším na nový RVP, který by měl dát školám ještě větší autonomii ve skladbě hodin, mělo by být méně těch povinných a více těch disponibilních a především by mělo být větší zaměření na klíčové kompetence a gramotnosti.
|
| Bouřka |
|
(4.2.2023 0:18:18)
Delete, akorát je otázka, kolik škol tu volnost skutečně využije, a kolik akorát překlopí to, co je.
Nějak je smutný, že jsem musela čekat na zvláštní školu, abych se reálně setkala s tím, že věci jdou fakt dělat jinak. A to jde kolikrát o drobnosti. Syn strašně zápasil s grafomotorikou, i teď v pátý je to pořád blbý. Dcera taky, jenže teprv teď vidím, jak se s tím dá pracovat a jaké vhodné písanky jsou k mání...
|
| Delete |
|
(4.2.2023 1:34:41)
Bouřko,
ano, spousta škol tyto možnosti nevyužila, ale školy, které ano, patří k těm velmi dobře hodnoceným. Neměla by tedy být spíše tendence tlačit na ty školy, které jsou špatné a které s kurikulem správně nepracují, aby to začaly dělat, než aby se tlačilo na zničení toho, co se udělalo dobře?
Nebo myslíš, že by ses k tomu, co tvým dětem pomohlo, dostala snáze, kdyby všichni dělali všechno stejně, a tedy by ani nevznikla potřeba hledat, jestli by to nešlo nějak jinak?
|
| Bouřka |
|
(4.2.2023 10:07:57)
Delete, ale já nikdy nepsala, že by to všichni měli dělat stejně. Akorát se obávám, že to z velké části zase bude promarněná šance, zásadní problém je totiž v lidech, kteří nemají zájem o změny zažitého. A nevím jestli lze na školy nějak efektivně tlačit.
|
| Delete |
|
(4.2.2023 22:26:08)
Bouřko,
vím, že tys to o těch jednotných plánech nepsala, ale svou poznámku o tom, jak dlouho jsi musela čekat na pomoc, jsi navázala na tu moji litanii o tlaku na jednotnost.
Jinak ano, je to o lidech. Třeba naše škola není nijak skvělá, je hodně konzervativní, nevyužívá možnosti, které jsou, protože se jede podle "zvyku", že "takhle se to dělalo vždy", ale věřím tomu, že zrovna tvým dětem by se tam dostalo pomoci rychle. Protože ať jsou kolegyně, jaké jsou, s dětmi s SVP pracovat většina umí.
A vím, že jsou školy, kde se toto léta ignoruje a neřeší. Teď je ale dobrá doba na to "tlačení", protože ČŠI má tohle v prioritách a sleduje to při hloubkových inspekcích, takže i slyší na to, když se to někde neděje.
|
|
|
|
| K_at |
|
(4.2.2023 10:16:02)
Bouřko, upřímně si myslím, že vlna nepovedené inkluze a tím úplná devalvace speciálních škol, je fakt škoda. Jsem si jistá, že takovou odbornost, jakou mělo mnoho speckaru i asistentů tam, k té se v běžné ZŠ jen tak děti nedostanou. Mmch takové věci by sakra měl poradit i člověk třeba z poradny, ne?
Bouřko a jak syn prospívá?
|
| Bouřka |
|
(4.2.2023 10:56:41)
Kat, tak v poradně poradí obecně, ale konkrétní věci nechávají na škole. No a hledání individuálních řešení bude velká bolest našeho školství. Prostě všichni jedou jednotně, přece nebudou mít různé písanky a trénovat různá písmenka...
Jinak pokud jde o učení, tak prospívá přiměřeně (má na víc, ale školu nesnáší, což se odráží v jeho přístupu), válčíme tam, kde se nějak projevují SPU, nejvíc v češtině, učivo chàpe, ale aplikace znalostí vázne, spousta zbytečných chyb kvůli špatnému soustředění, problém se čtením a zoufalá úprava tomu taky nepomáhají. Má nějaké drobné úlevy, ale problém to neřeší. Učit ho, jak s tím pracovat, je jen na mně. Pokud jde o chování, tak je to tragický, takže ho většina nesnáší, v lepším případě jim akorát leze na nervy.
|
| K_at |
|
(4.2.2023 11:15:30)
Bouřko, no to každopádně. Vidím to i v MŠ. Občas bych některý kolegyně kopla. A to, co musí tvůj syn zvládat, je zcela strašný. Musí být úplně vyřízený, frustrovaný. a vy s ním. Má to cenu, za takových podmínek a vlastně strádání?
|
| Bouřka |
|
(4.2.2023 11:37:39)
Kat, asi nemá, ale na výběr moc nemáme. S touhle skupinou dětí to naše školství prostě neumí, ty příběhy jsou jak přes kopírák, čest výjimkàm. Prostě převládá názor, že když mají intelekt v pořádku, natož když jsou fakt chytrý, tak přece musí zvládnout fungovat normálně, stačí jen chtít a snažit se...
|
| K_at |
|
(4.2.2023 11:56:25)
Bouřko, no ono školství leckdy nezvládá i běžnější a mírnější obtíže, než má tvůj syn. Je mi to hrozně líto.
|
|
|
|
| holkamodroočka |
|
(4.2.2023 11:39:22)
Bouřko, taky to nemáš jednoduché 😔. Přeji 
|
|
|
| magrata1 |
|
(4.2.2023 11:51:07)
Kat, tady je to těžké. Ta inkluze dětí, co jsou velmi těžko vzdělavatelné, do normálních tříd o 25-30 žácích je prakticky nemožná i s asistentem. Teda, asi bude mnohdy možná, když to ty učitele někdo naučí. Ne teoreticky ve škole, ale prakticky to předvede, dá návody, pomůže s přípravou materiálů... Přece si nejde myslet, že jeden člověk může být současně skvělý kardiochirurg i neurochirurg a ještě občas zvládat na průměrné úrovni vyměňovat klouby. Ale u učitelů se to chce. Máš být odborník na děti běžné inteligence, současně i na ty s LMR a s nadáním. A to všechno v jedné třídě. Pro žáky s LMR máš vypracovávat výukové plány podle jakýchsi pár vět, co ti sepíše PPP. To pak musíš rozepsat na jednotlivé kroky, pro každé dítě zvlášť. Proč třeba to dítě nedostane ty plány vypracované z PPP? Vždyť školní výukové plány jim škola ráda poskytne, oni by mohli vypracovat konkrétní plán a doporučit konkrétní pomůcky, časem by to ty školy třeba zvládly samy. Práce s nadaným žákem mně konkrétně nečiní problémy, protože mám nadané děti a vlastní žákovskou zkušenost, tak se s tím umím poprat. Ale zas je spousta učitelek, co byly spíš pečlivé žačky, mnohdy šprtky, a těm lezou na nervy i nadané děti...
Taky inkluze dětí se smyslovým postižením tady není zrovna vítána, ač to nechápu. Kdysi jsem tu dostala čočku za to, že mi přide nesmysl, aby nevidomé dítě s běžným intelektem bylo v ústavu. Zdejší uživatelky se do mě pustily, že by chudáci děti měly poslouchat klapání psacího stroje a že by to strááášně rušilo a znemožňovalo výuku.
|
| magrata1 |
|
(4.2.2023 11:57:18)
Jinak já ve VV zvládám všechny žáky. Většinou máme třídy kolem 20 žáků, těm inkludovaným upravím zadání tak, aby ho pochopili. A výsledky mají zdařilé. Ale asi ve výukových předmětech to bude horší.
|
|
| K_at |
|
(4.2.2023 12:02:26)
Magrato, já to vím. Ono ta nefunkčnost začíná už v té Školce. Teď řešíme třeba nestandardní dítko, rodiče 3 měsíce říkali, že jsou objednáni k odborníkovi. Až se zjistilo, že nejsou. Nechtějí to řešit. Jenže problém je evidentní na 1.pohled. Dítěti utíká čas.
Moje speciální dítko, abnormálně skvělé zafungovala PPP. Během cca 6 týdnů od návštěvy rodiny čekáme už jen papír na asistenta. Ale dítě je zcela netknuté čímkoliv. A plán a náplň musíme sestavit my. Normálně jsem v panice, neboť vůbec nevím, čím začít. Hora věci, které dítě neumí a teď teda smysluplně někde začít. Uf. Já pořád říkám, že systém školství je postavený na "ono se to nějak zvládne....".
|
| magrata1 |
|
(4.2.2023 12:08:53)
Já nechápu, proč ty PPP nedají konkrétní návody. Aspoň pro začátek. Pak, jak se to nějak zajede, už třeba víš, jak na to. Ale nejsme všichni speciální pedagogové, nejsme odborníci na všechny poruchy. Máme ze specky nějaký ten semestr, ale tam to bylo letem světem, trocha teorie, ale návody se do toho nevešly. Máme na čem stavět, ale chtělo by to, aby nám někdo dodal cihly a maltu. Později si ty cihly zvládneme obstarat sami. Ale ne hned. Je to bída. Je mi těch dětí (i spolužáků i nás učitelů) líto.
|
| K_at |
|
(4.2.2023 12:19:12)
Magrato, jo. Stačilo by fakt nakopnout. Udat směr. Já jsem usoudila,že začneme od věcí a dovedností pro mladší děti. Díky mizerné docházce, jazykové bariéře a minimální snáze se zapojit ani netušíme komplexně, co to dítě umí, co neumí. Víme nějaké dílčí věci. Celkový obraz nám chybí.
|
|
| Delete |
|
(4.2.2023 22:56:14)
magrato,
třeba proto, že ti speckaři z PPP zase nemají páru o didaktice. Neumí učit.
To je pak vidět v těch jejich doporučeních. Oni vědí, že dítě s poruchou pozornosti je třeba zatížit spíše v začátku hodiny, ale skladba běžné hodiny je taková, že na začátku opakuješ, pak vyvozuješ, na konci upevňuješ....a to dítko s poruchou pozornosti je v háji, protože to nové, z té hodiny prakticky nejdůležitější, se děje od půlky hodiny dál...takže ty stejně hledáš způsob, jak mu to předat a nějaké "zatížení v začátku hodiny" je to dost jedno, pokud zrovna nepíšeš diktát.
Nebo nahrazení diktátu doplňovačkou jako univerzální řešení při dysortografii, která ale může vzniknout z různých důvodů. A zatímco u dysortografika s dysgrafií doplňovačka funguje, u dysortografika s ADHD je to většinou ještě horší. Nebo zkrácené diktáty, kdy ten dysortografik má mít víc času na kontrolu. Ale že dítě s poruchou pozornosti jaksi nedokáže vypnout diktování další části diktátu pro ostatní, to už se neřeší.
A to nemluvím o dyskalkulii, na kterou nemá ani poradna jednotnou diagnostiku a neumí s ní pracovat, protože často nechápou, jak matematika funguje a v čem je tedy problém.
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(4.2.2023 12:21:39)
Ona inkluze bude mít své limity a rozhodně nebude fungovat tak, že dítě s výrazně jinýma potřebama vrazíme do běžné třídy a uděláme pár kosmetických úprav, které řeší akorát špičku ledovce. To je naprosto zcestná představa. Ze zkušenosti vidím, že se třeba mnohem líp chytáme tam, kde se počítá s tím, že se sejde celé věkové spektrum dětí, tudíž různá úroveň, tam se takové dítě mnohem lépe začlení.
|
| K_at |
|
(4.2.2023 12:30:23)
Jo. A to je přesně to, co se u nás s tzv.inkluzi stalo.
Já vnímám i základní problém v tom, že v běžném provozu škol, i školek (ale u nás asi trochu líp), se nepočítá s časem, kdy se mohou v relativním klidu řešit a plánovat věci. Kdy může být prostor a čas na diskusi. Ve školách možná ještě tak během nějakých prázdnin v roce, ředitelského volná. Ale to jsou kolikrát lidé rádi, že se můžou dospat, doléčit, odpočinout, nebo se hasí akutní věci, je nějaké školení. Jak to vidíte vy?
|
| Delete |
|
(4.2.2023 22:58:28)
K_at,
v tomhle souhlas. Na nic není pořádně čas, furt se někam fofruje.
|
|
|
|
| Delete |
|
(4.2.2023 22:46:35)
Tak já si pořád myslím, že ta zákonem nařízená inkluze se dotkla poměrně malého počtu dětí.
U nás ve škole je to jen jedno dítko, které je s LMP v běžné třídě, zatímco dřív by bylo v ZŠ praktické.
Všechna ostatní SVP tu byla i před tím a záleželo na škole, jestli s tím pracovala nebo ne. Podle mě je problém spíš v tom, že pořád převládají učitelé, kteří neprošli ani základy speciální pedagogiky. Pořád je jich spousta, co nechápou podstatu a problémy dětí s poruchou pozornosti, nerozumí tomu, proč dítě s dysgrafií dělá pravopisné chyby, když "jde jen o škrabopis", že chodící kalkulačky nejsou nadané děti a naopak, že nadaní leckdy bojují s tím, co jim přijde primitivní, protože si to přeci stačí jen zapamatovat.
Jenže tohle tu je, co jsem ve školství. Já měla štěstí, že jsem začínala ve škole, kde se s tímhle pracovalo už v době, kdy ještě většina lidí popírala, že něco takového existuje a vše bylo jen "nevychovanost". Měla jsem za to, že už bychom v tomhle měli být dál, ale ono je to leckde pořád stejné  .
Možná proto tak lpím na svém současném působišti, protože i když mi tam vadí hodně věcí, tohle tam funguje. Děti s nadáním teda ještě moc ne, ale už i to se začíná řešit.
Každopádně dvourychlostní výuka už je standard a někteří už přijali i to, že normální je ta třírychlostní. Holt se nedá stát před tabulí a veškerou výuku pojímat jako sebestřednou exhibici, ale je potřeba chystat práci tak, aby se dala s drobnou úpravou použít i pro děti nadanější, i pro ty méně nadané. A jde to, ne že ne. Však něco podobného je běžné v málotřídkách. Jde jen o to přijmout jiný způsob práce. A když k tomu má člověk i asistenta, dá se to i s těmi skoro 30 dětmi, i když záhul t je. Většinou spíš záleží na tom, jak je to v těch 25 dětech rozložené.
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(4.2.2023 10:02:28)
Delete, teď možná kecám, ale já myslím, že tady nikdo nechtěl plány výuky podrobně a po předmětech. Je přece zcela na škole, jakou formou učí, zda má klasicky předměty či bloky, projekty, atd? Ale látku obvyklou pro třídu 5.asi neberou druháci, a látku třetích tříd neberou v pátém ročníku, ne? Jak škola učí, to je na ní.
|
| Delete |
|
(4.2.2023 22:19:58)
Kat,
breburda jasně napsala, že "podle meho nazoru by se mel zpatky vratit jednotny vzdelavaci plan" a tys reagovala, že by se to nevylučovalo s různými přístupy a způsoby výuky.
Já si myslím, že vylučovalo, protože ono ani dneska to není tak, že co se na jedné škole bere v druhé třídě, na jiné se bere v páté třídě a naopak. Ty rozdíly jsou povětšinou právě jen v rámci ročníků, tedy že někde se něco bere v listopadu a jinde v březnu. Výjimečně se školy liší v násobilce, kdy některé mají část násobilky ve druhé a část ve třetí, zatímco jiné už proberou celou násobilku ve druhé, ale stejně ji pak půlku třetí třídy opakují.
No a breburdy "jednotný vzdělávací plán" by znamenal, že by se školy nemohly profilovat. Teď si může každá škola rozhodnout, jestli bude mít víc matiky, češtiny, prvouky, přírodovědy, angličtinu od první nebo od třetí....a podle toho tam natlačit víc faktů, nebo naopak víc projektů, s jednotným plánem by tohle vše zmizelo.
|
| K_at |
|
(5.2.2023 7:44:21)
Delete, 2 věci - jednotný vzdělávací plán:
A předem se omlouvám, protože do toho všeho nevidím. Pro mě to znamená (jak jsem to pochopila já) vlastně nepodkročitelné výstupy v jednotlivých oblastech v daném ročníku. Dítě na konci 4.třídy (pokud nemá výrazné úlevy) dovede vás orientuje se v .... jak k tomuto ve škole došli, to je věci školy a učitele. Jenže vy toto máte zřejmě už v RVP ZV? Nechce se mi to hledat, sorry.
A vzdělávací plán by obsahoval nutně i metody a formy vzdělávání...???? Což by školy cpalo do jedné formičky.
No a druhá věc:
Píšeš o 2 rychlostním, 3 rychlostním vzdělávání - že je to fuška.
Mám základní úplně blbý dotaz - dostaneš bandu dětí, jak rychle a NA ZÁKLADĚ ČEHO určíš, kdo co a jak bude (potřebuje) dělat??? Je to blbý dotaz, jenže já s tím strašně bojuju. A nikdo mi není schopen vysvětlit, nebo ukázat, jak teda efektivně individualizovat výuku? Protože při hlavní činnosti kolují po třídě, nebo pracuju s kusem třídy. Jenže až na vyjímky není čas a klid se soustředit úplně na ty jednotlivé děti. A já jsem v tomhle asi vůl, protože i já potřebuju spíš klid na to, abych to dané dítě mohla vnímat (jak, co a proč dělá, říká). S naší letošní divokou a uřvanou třídou, kde projev radosti je ječet, válet se po zemi a prát se, je ten klid málokdy. A často nebývá ani odpoledne. A když už si všimnu v akci, že něco, než si to stihnu poznamenat dostat se k tužce, papíru, už to nevím. Hlavně těch oblastí ke sledování je hrozně moc. Připadám si jako blbec. Vím, jak by to mělo vypadat, ale způsob kudy do toho - proveditelně v běžném denním režimu - v tom stále plavu.
|
| Delete |
|
(5.2.2023 19:16:15)
K_at,
v RVP ZV jsou nastavené výstupy, z toho pro 5. a 9. třídu jsou povinné, pro 3. třídu doporučené. Na prvním stupni se neděje nic víc, než že se někdo něco učí v listopadu a jiný v březnu. Ono to učivo na sebe navazuje a nedá se s tím moc šachovat. Rozdíl je především v tom, že máš daný určitý počet hodin na tu kterou oblast a pak hodiny disponibilní, které se rozhazují mezi předměty, jak je máš nastavené. A tady může vniknout rozdíl třeba v té angličtině, protože někdo vrazí disponibilní hodiny na AJ od první třídy a někdo přidá na prvouku nebo vlastivědu. Ale pokud breburda argumentovala stěhujícími se dětmi, vadilo jí právě to, že se školy neshodují v tom časovém plánu a tedy že třeba v té vlastivědě může něčím projít 2x a něco nemít vůbec. To je ale povinnost školy vyřešit, takže dítě, které už daným učivem prošlo, má v tu dobu mít to, které by mu uniklo. Jednotný učební plán v kontextu toho, co psala breburda, by tedy znamenal i stejné rozložení učiva v čase.
Jinak co se učí v kterém ročníku si určuje škola v ŠVP, ale i když se to nerado slyší, v zásadě o tom rozhoduje zvolená řada učebnic, protože bez nich neučí prakticky nikdo a pak dáš prostě přednost tomu, aby dítě tahalo učebnice jen pro jeden ročník. A tady už argument pro jednotnost úplně ztrácí smysl, protože ty učebnice se liší většinou jen řazením kapitol.
Na druhém stupni je to jiné v tom, že díky disponibilním hodinám je i třeba jiné rozložení tradičních předmětů. Je to jak v druhém cizím jazyce, tak třeba v přírodovědných předmětech. A ano, může se stát, že dítě přejde ze školy, kde mají fyziku od šesté třídy a druhý cizí jazyk od osmé třídy, do školy, kde je obojí od sedmičky. Takže ve fyzice je skoro rok napřed a v němčině pozadu. Ale pořád platí, že tohle se týká minima dětí a že zákon jasně říká, že škola je povinna zajistit, aby dítě mělo čas a prostor si chybějící učivo doplnit. Zrovna v tomhle případě by se alespoň část hodin fyziky dala využít na chození na němčinu do nižšího ročníku, pokud to rozvrh dovolí, případně na samostudium pod vedením nějakého pedagoga...
Ale právě tyhle rozdíly umožňují tu profilaci škol. Pro mě to třeba bylo důležité hledisko při výběry osmiletého gymplu (jede podle stejného RVP jako ZŠ), odkdy mají fyziku a kolik hodin, a odkdy druhý cizí jazyk. Dneska už nejsou oficiálně matematické a jazykové školy, ale vše se řeší přes ty disponibilní hodiny, takže některé školy nebo jen část tříd má více matematiky na úkor třeba češtiny nebo dějepisu, jinde se naopak přidá na jazyky a matematika se jede na povinném minimu. Někde to zase vráží do výchov.
Je fakt, že v době, kdy se dostane dítě jen na spádovku, to ztrácí smysl, ale obecně mi to přijde mnohem lepší, než když všechny školy mají totéž, protože ty děti jsou prostě různé a ty podmínky škol taky. Teď je třeba totální nedostatek matikářů a fyzikářů. Kdyby se všem školám nařídilo mít fyziku od šesté třídy a matematiku 5 hodin týdně, jsou školy v háji a děti taky, protože to stejně dopadne tak, že matiku a fyziku bude učit ten, na koho to zbyde. Třeba ruštináři, protože to je teď bekaný nepřítelův jazyk, takže by se v rámci sjednocování učebních plánů mohla všude nařídit němčina .
|
| K_at |
|
(5.2.2023 19:27:01)
Delete, jo. Mně to docvaklo, když psala Federika.... Už vím, jak jsi to myslela.
|
|
|
| Delete |
|
(5.2.2023 19:56:19)
"A ZÁKLADĚ ČEHO určíš, kdo co a jak bude (potřebuje) dělat???"
To záleží na tom, kde se pohybuješ a co učíš. Ale v zásadě to dělám ta, že všem poskytuju vše a sleduju, co komu vyhovuje. Děti pracují dobře a jsou spokojené, když práce odpovídá jejich schopnostem. Takže zařazuju úlohy různé úrovně a vidím, že někdo se s náročnější úlohou pere a chce ji vyřešit, zatímco jiný si ani nepřečte zadání, ale když dostane sloupeček příkladů, tak ho má správně. No a někdo vidí sloupeček a je zoufalý, že to nezvládne, tak hledáš, jestli je problém v množství nebo v tom, že potřebuje pomůcku...
Taky s dětmi dost mluvím, ptám se, v čem je problém. Ony často vědí, i když to třeba neumí pojmenovat, ale s tím mohu pomoct, když jim nabízím možnosti.
Hodně si teda pamatuju. Prakticky o každém dítěti, které jsem učila, nebo i o dětech, o kterých se mluví na ped. radách. Na druhém stupni znám všechny jménem, na prvním stupni podle jména aspoň tuším, do které patří třídy.
Při přípravě ale neřeším úplně konkrétní děti, to jen nějakou dobu třeba ty ukrajinské, že jim to člověk překládal, ale jinak mám vymyšleno na každou část hodiny právě ty tři úrovně....něco, co chci stihnout se všemi, a k tomu, co když někdo neudělá, tak nevadí. No a pak úlohy nad rámec. Většinou náročnější. Jak jsem tu psala o těch pracovních sešitech na M, tak tam jsou úlohy třech úrovní a tu nejvyšší právě k tomuhle využívám. A taky už vím, kdo je dělat nebude, i když by na ně měl, a kdo se o ně bude pokoušet, i když na ně nemá. Při výkladu ukazuju několik cest, vycházím z logiky, nechávám děti přijít na způsob řešení, pak jim to jen uhladím, aby to bylo matematicky správně...a nechávám je jet, jak potřebují. A ti, kdo neví, nebaví je to, nebo jim chybí to logické myšlení, tak chodí po jednom k tabuli a jedeme příklad po příkladu a zkouším různé způsoby, jak co říct, jak co vysvětlit....
U tebe to je těžší v tom, že se děje všechno jakoby najednou. Ale řekla bych, že i tam je důležité si to rozškatulkovat a prostě se každou chvíli zaměřit na něco jiného. Nejde o to za každou cenu se věnovat jednomu konkrétnímu dítěti. Ale když víš, že to jedno dítě potřebuje třeba víc rozvíjet nějakou oblast, zaměříš ty činnosti na to a pracuješ klidně s celou skupinou. Ale protože to pro ty ostatní není tak obtížné, zvládnou toho dost sami, můžeš v tu chvíli tu pozornost zaměřit na to konkrétní dítko. Ono je nereálné se v 25 členném chumlu věnovat jednomu. Ale můžeš tomu jednomu přizpůsobit činnost tak, aby se tím zabavili i ti ostatní.
Vím, že tohle jsou takové obecné cancy, asi bych potřebovala vidět konkrétní situaci a konkrétní děti .
|
| K_at |
|
(6.2.2023 13:14:45)
Delete, rozumím ti. Děkuju. Já narážím na to, že vlastně neustále někdo (zcela logicky) něco potřebuje. Ať už jde o činnosti, nebo řeším průběžně nějaké konflikty. Takže se vlastně nesoustředím pořádně na nic a zároveň na všechno. Činnosti většinou mám z různých oblastí - snažím se mít připravených cca 3-5 nějakých aktivit, u kterých se děti vystřídají (zaměřené na různé oblasti). Takže potřebuju, aby to byly věci jasné a samostatně plnitelné. Abych se já mohla věnovat buď +- všem, nebo 1 skupině - jenže stejně to je průběžně milion dotazů a potřeb... Takže lidem sama přesycená podněty a neudržím většinou ty momenty typu "Lojza zvládl, Anežka nezvládla - pozor". A to mě štve.
|
| Bouřka |
|
(6.2.2023 14:31:10)
Kat, nevím jestli je to pro tebe použitelné, ale já třeba potřebuju v práci zaznamenat větší množství údajů poměrně rychle, a to na řadě míst za jeden den. Takže s sebou nosím vytištěnou tabulku s těmi nejčastějšími faktory a k danému místu si v rychlosti udělám puntíky, případně dopíšu ty neobvyklosti, a letím dál. Jestli máš problém to udržet v hlavě, tak bych zkusila si položit seznam dětí někam, kde jdeš často okolo, nadepsat si co sleduješ a udělat si puntík třeba tam, kde je problém. Akorát to člověk musí občas nějak sesypat dohromady, dokud ví, o co kráčí.
|
|
|
|
|
| breburda71 |
|
(5.2.2023 8:09:57)
Delete, jednotny vzdelavaci plan- tak jak jsem to myslela - znamena ramcove objem a druh znalosti, ktere by melo dite mit v danem rocniku, pololeti, ctvrtleti...Nemelo by se stat pri zmene skoly ( a zmena skoly nemusi nutne znamenat stehovani), ze cele velke useky uciva to dite minou, protoze na jedne skole to jeste nebrali, a na te druhe uz davno ano...
Kdyby syn po prestupu na jinou skolu nezazil to, co zazil ( a my s nim), nikdy bych neverila, ze je mozny takovy rozdil mezi skolami v urovni vzdelani..
Ja nejsem ucitelka, jsem rodic, nerozumim nuancim vyuky a ani nechci rozumet, ale jsem rodic a pisu z pozice rodice..Zmena skoly z hlediska rodice by nemela znamenat nekolikamesicni doucovani neprobranych veci..
|
| Federika |
|
(5.2.2023 10:30:08)
Breburdo,
tohle by ty školy a učitele strašně omezovalo v individuálním přístupu, podle situace třídy, možností, skladby dětí, nadšení učitelů i dětí, aktuálního dění…
Mně rámcový program, kdy mají děti během několika let zvládnout určitá témata, plně vyhovuje. Učitel má pak daleko větší kompetence, víc ho to baví a může si to smysluplně rozdělit.
|
| breburda71 |
|
(5.2.2023 10:48:07)
Federiko, OK, asi nemam dostatecnou erudici to posoudit, podelila jsem se o zkusenost..
|
| Federika |
|
(5.2.2023 11:13:39)
Já to chápu, jak to myslíš.
A dřív to tak asi bylo, teď je rámcový plán a má se to zvládnout za určitý časový období.
Mnohem důležitějčí je ale, JAK se to učí.
Mně je třeba fuk, že dcera v osmičce ještě nebrala vedlejší věty, ačkoli je ta látka třeba už na přijímačkách v sedmičce.Jedou jinak,postupně a tak,že to všechny děti chápu,hodně procvičujou a v devítce jsou na tom v češtině obecně hodně dobře.
Učitelka a to dělá jinak, někdy i zvláštně, ale má to výsledky a děti to baví.
Syn vůbec od šestky klasickej dšjepis neměl. A rozhodně neměl v "šestce" to, co měli v dějepise děti šesté třídy na ZŠ.
Ale umí to, teď , to učivo se vyučovalo jinak,v rámci jiných předmětů a jindy.A líp.
Stěhování může být problém, škola by měla dát žákovi čas , aby se zorientoval,doplnil si. A něco zas bude umět třeba dřív.
|
| K_at |
|
(5.2.2023 11:32:53)
Federiko,"Syn vůbec od šestky klasickej dšjepis neměl. A rozhodně neměl v "šestce" to, co měli v dějepise děti šesté třídy na ZŠ.
Ale umí to, teď , to učivo se vyučovalo jinak,v rámci jiných předmětů a jindy.A líp."
Aha. Tak teď už chápu, proč Delete protestuje. S tímto nemám zkušenost. A teď už tomu rozumím, co na to vadí.
V tom případě by možná měl být nějaký systém opatření, jak co nejrychleji dostat žáka odjinud "do obrazu" v rámci nové školy.
|
| Federika |
|
(5.2.2023 11:42:44)
Kat, určitě. Jde vlastně jen o to, jak se domluvit, vyžaduje to navíc nějakou činnost na obou stranách,navíc je třeba tomu žákovi poskytnout dostatečný čas.
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(5.2.2023 11:16:38)
Ale máš pravdu v tom,že jsou prostě školy, kde se ty děti naučí prd a nejde ani tak o to, jestli jsou nebo nejsou "pozadu". Tam to průšvih je.
Mám třeba jednu deváťačku, měl celou dobu samý jedničky max. jednu, dvě dvojky. A znalosti žalostný, fakt strašný. Nedá se to dohonit, do přijímaček. A ona vlastně ani neměla tušení, že je na tom tak špatně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| susu. |
|
(3.2.2023 13:08:37)
Problémem školství jsou samotní lidi, kteří se ho účastní.
Rodiče - velký rozptyl od skupiny naprosto neochotné k čemukoli až po fanatiky vyžadující více a více úkolů. Skupina vyžadující známky a skupina známky zavrhující. Sobci, vyžadující aby se učitelka věnovala právě jejich dítěti.
Děti - směs chytrých i hloupých, poddajných i vzdorovitých, ze zájmem i bez zájmu, sociálně zdatných i nezdatných, s poruchami i bez nich.
Učitelé - s láskou k dětem i s pomalu rostoucí nenávistí k nim, líní i pracovití, chytří a zcela hloupí, bordelářští a manipulativní, ale vyžadující pořádek po žácích, vytvářející skupinky oblíbenců, ...
Příliš mnoho účastníků s příliš rozdílnými požadavky.
Nejvíc mě zklamali právě učitelé, protože za x let docházky jsme neměli štěstí na nikoho opravdu dobrého (spíš jsme si užili pestrou sbírku potížistů), a současně být učitelem je jejich rozhodnutí.
|
| Monika |
|
(3.2.2023 13:11:53)
Susu, to je dost přesné 
Já jsem ale tedy dobré a dokonce i výborné učitele zažila - i jako dítě i u svých dětí. Možná ale právě nejsem až tak náročný rodič a naopak jako dítě jsem úplně jednoduchá nebyla
|
| susu. |
|
(3.2.2023 13:27:27)
Moniko, jako dítě jsem zažila slovy 3 prima učitele z těch 20-30 kousků na ZŠ a SŠ. Byla jsem nekonfliktní jedničkářka.
Dcera je problematický typ s ADHD a speciálními potřebami a individuálním plánem a na dobrého učitele jsem nenarazili, spíš věčný boj s různými učitelkami bez jakékoli ochoty vyjít aspoň trochu vstříc.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 13:28:55)
Já jsem jako dítě zažila pár dobrých učitelů a pár naprosto šílených,kteří neměli ve školství co dělat.
U svých dětí jsem zažila většinou dobré až skvělé učitele, sem tam se někdo blbej našel Ale rozhodně byl ten poměr jinej.
|
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 13:29:17)
susu, jako dite a stredoskolacka jsem vlastne taky zazila nekolik dokonalych, spoustu prumernych a nekolik prisernych ucitelu (biti deti)
|
| Federika |
|
(3.2.2023 13:30:32)
No teda, nás na střední škole rozhodně nikdo nebil
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 13:37:58)
Fed, na stredni ne, ale na zakladce obcas jo....prehnout pres koleno a naplacat na zadek...nebo klukovi facku
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 13:39:56)
U nás se vůbec nic takového nedělo. Ve škole ani ve školce.
|
|
| susu. |
|
(3.2.2023 13:42:50)
Ve školce nás učitelka bila, když jsme třeba nesložili dost rychle a správně peřiny po spaní. To jsem zažila.
Ve škole občas dostali kluci facku.
|
| Renka + 3 |
|
(3.2.2023 13:45:58)
V první až třetí třídě nás učitelka bila ukazovátkem, holkám přitom ještě nadzvedávala sukni. Já jako nadšený vzorný prvňáček jsem dostala ukazovátkem za to, že jsem o přestávce popoběhla asi 5 metrů uličkou mezi lavicemi. Běhat se totiž nesmělo, no šestileté dítě se holt zapomene. Měli jsme ji mít do 4. třídy, byla potom odejita do důchodu, myslím, že i z těchto důvodů. Ale 3 roky jí to procházelo, dnes už nemyslitelné.
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 13:53:48)
jo pravda, ukazovátkem po rukou jsme taky dostávali. A na střední občas letěla křída po třídě.
|
| Renka + 3 |
|
(3.2.2023 13:57:57)
No to my na zadek. A pamatuju si, že mým rodičům to tehdy připadalo normální, že to tak taky měli. Takže ti to vůbec neřešili. Ale nakonec se nějací rodiče našli, co prosadili vyhození té učitelky, ona tedy měla odejít po té naší 4. třídě do důchodu. Nás pak rozdělili mezi zbývající třídy.
|
|
| Monika |
|
(3.2.2023 14:01:27)
U nás učitelka jednou vzteky mrskla po "drzé" kamarádce pěkně těžký svazek klíčů. Už nevím, jestli se netrefila nebo kamarádka uhnula, ale naštěstí se nic nestalo. Důvodem vzteku té učitelky (čj) bylo, že kamarádka trvala na tom, že se fakt chce hlásit na střední školu (průmyslovku) i s trojkou z češtiny a asi jí v rámci "diskuse" řekla něco trochu oprsklejšího Učitelka ji (a ještě dalšího "podobného" spolužáka) kvůli té přihlášce šikanovala celou osmou třídu až do přijímaček. Vtipné je, že oba byli přijati a oba následně vystudovali i VŠ (kamarádka FTVS a velice jsme se pak bavily představou, že by nastoupila jako učitelka tělocviku na tu "naši" školu, ta učitelka čj tam pořád byla )
|
| susu. |
|
(3.2.2023 14:04:21)
Šikanu ze strany učitele taky dost vidím jako problém našeho školství.
|
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 14:07:36)
Házení klíčů jsem taky zažila, ale byly teda směřovaný na lavici jako signál, který měl vytrhnout dotyčné silně zabrané do hádky. Já takhle obdržela spršku studené vody z výlevky v laborce, když jsme se notně chytly s kamarádkou
|
|
| Stará husa |
|
(3.2.2023 14:12:32)
Za mě bylo házení klíčů, křídou, houbou zcela běžné, nikoho to nepřekvapovalo. Nás třídní tloukl zlobivé kluky po hlavě učebnicí, ředitel práskal v matematice ty co nedávali pozor, po rukách pravítkem, různé pohlavky, štulce, tahání za kotlety bylo úplně normální. Nikdo proti tomu nikdy neprotestoval. A vím, že starší učitelé, kteří učili třeba ještě za první republiky, nám vykládali, jak tehdy bylo běžné mít na katedře rákosku a děti dostávaly běžně ve třídě výprask. V dnešní době všechno tohle je absolutně mimo.
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 14:29:58)
Huso, myslim, ze az do nasich casu bylo biti zaku bezne....v serialu Dva roky prazdnin ucitel bije v kabinetu zaka z velmi bohate rodiny a nikomu to neprijde divne, matka zaka sedi venku v kocare a posloucha to, pokud si dobre pamatuji
deti byly bity i rodici, i ja jsem byla bita....v knihach o zacich Kopytovi a Mnoukovi konci kazda kapitola bitim řemenem
|
| Federika |
|
(3.2.2023 14:31:07)
Bože, kde jste to žili?
|
|
| Rodinová |
|
(3.2.2023 14:36:19)
Smarja Sedmi, ja jsem asi jeste starsi nez ty a biti zaku ve skole jsem nejen nezazila, ale vubec si ani neumela predstavit, zila jsem coby dite v predstave, ze to posledni se odehravalo za Marie Terezie
Neprehanej
|
| Liaa | 
|
(3.2.2023 14:47:53)
Konec 70. let, pražská základka, považovaná za "kvalitní", bití ukazovátkem, pohlavky, tahání za vlasy a házení klíčů zcela běžné.
|
| Rodinová |
|
(3.2.2023 14:51:52)
Hm, prazska zakladka konec 70.let jakoze vyberova, nic ani naznakem, ted jsem urputne vzpominala a mozna tridni do 5. tridy, kdyz nekdo nepozdravil, rikala Buuu, milacku a doprovodila zatahanim za ucho.
Byla to dama pred duchodem.
|
|
|
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 14:43:41)
Sedmi, za našich časů seděla matka venku v kočáře?
Jsem starší než ty, a rodiče mě uhodili v afektu každý jenom jednou (co pamatuji, jestli jako batole přes ruku, to si nepamatuji, je to pravděpodobné...), rozhodně jsem nikdy nebyla "bita" ve školním věku, ani uhozena učitelkou ve škole, ani moji spolužáci.
|
| Rodinová |
|
(3.2.2023 14:45:25)
Taky me rodice nebili, ani u spoluzaku si nepamatuju, ale to muze byt "socialni bublinou", ale ze by se bezne tloukly deti v 70. letech ve skolach to fakt ne
|
| Stará husa |
|
(3.2.2023 15:13:18)
Rodinová, taky mě rodiče nebili, za celý život jsem dostala jednu facku od táty a dvakrát na zadek od maminky. Ani ve škole to nebylo tak, že by učitelé děti řezali. Ale pohlavek, facka, úder přes prsty, zatahání za ucho nebo kotletu bylo běžné. A byli tehdy rodiče, kteří své děti opravdu bili, děti dostávaly výprask za chování, za to, když něco rozbily, za vysvědčení. Pamatuju modřiny na nohách, jelita na zadku. Dnes nepředstavitelné, tehdy normální. V 60.-70. letech, ve velkém městě.
|
|
| holkamodroočka |
|
(3.2.2023 20:08:03)
Rodinová, já myslím, že je to velmi různorodé i v rodinách. Naši mne nikdy nebili. A zase v rodině tátového mladšího bratra byl bit hlavně mladší bratranec, dostal o řemenem. A to podle závažnosti průseru. Ale dostala i sestřenice.Ale teď si uvědomuji, že tam byla vykonavatelkou teta, ne tátův brácha.
Já jsem dostala na zadek od vychovatelky ve škole v přírodě, nechtěla jsem v noci spát a asi jsme se kámoškou bavily moc nahlas. Dostala jsem jen já, na holou. To ponížení si pamatuji dodnes.
|
| Federika |
|
(3.2.2023 20:13:26)
Já prostě vůbec nechápu, že si to mohli dovolit...Učitel, vychovatelka...
|
|
| Marika Letní |
|
(3.2.2023 20:32:26)
Já dostávala jen od mamky. Nikdy od nikoho jiného. Ve škole si to neumím vůbec představit. 
Jo a jedna babička nás tahala za vlasy na spánku.
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 14:58:14)
babí, biti deti se mozna delo v cele historii lidstva, krom nasi "moderni doby"....kazdopadne nasi rodice take - stejne jako pani u Julese Verna - s tim byli srozumeni a rozhodne si nechodili stezovat do skoly
|
| Federika |
|
(3.2.2023 15:00:13)
Sedmi,
kdyby na mě někdo ve škole vztáhl ruku, tak nejen že má problém se mnou samotnou, ale rodiče by určitě přišli.
Fakt to vůbec neznám a nevěřím,že by si to děti nebo rodiče nechali líbit.
Do koly jsem nastupovala v r. 75. Malá vesnická škola na Šumavě.
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 15:04:04)
ja mam biti deti v zive pameti dodnes...mensi mesto, 70. leta...o rvani na deti ani nemluve, na celou tridu i na jednotlivce pred celou tridou
|
|
| K_at |
|
(3.2.2023 15:09:55)
Federiko, do teď jsou rodiče, kteří nám zcela vážně nabízí, že když to jejich robě bude zlobit, můžeme mu jednu dát na zadek. Asi tak. Takže opravdu nikdo neřešil, že učitel lípne klukovi u tabule tak, že druhou vezmou o tabuli....
|
| Federika |
|
(3.2.2023 15:13:20)
Kat,
mě by asi fakt tenkrát někam zavřeli. Nebyla jsem na to zvyklá, neviděla jsem to doma ani ve škole.
A hrábnout někdo na mý dítě, měla bych asi tmu před očima.
|
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 15:13:31)
Kat, ne "opravdu nikdo neřešil, že učitel lípne klukovi u tabule", ale nĚkdo by to neřešil. Za nás (nástup na ZDŠ v roce 1970 v Praze) rozhodně nebylo bití dětí ve škole standard.
|
| K_at |
|
(3.2.2023 15:16:29)
Babi, no u nás na 2.stupni ZŠ (po revoluci tedy) to prostě dlouho procházelo. Ani netuším, že by rodiče protestovali. A tehdy by se to velmi pravděpodobně rozneslo.
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 15:21:05)
Kat, děsný. Asi holt podle jednotlivých vyučujících a lidí ve vedení školy... Moje děti šly do školy počátkem tisíciletí, a vůbec si neumím představit, že by na ně někdo sáhnul, ostatně ani ve školce koncem devadesátek
|
| K_at |
|
(3.2.2023 15:25:12)
Babi, my měli revoluci zhruba v polovině ZŠ.
|
|
|
| Stará husa |
|
(3.2.2023 15:26:22)
Kat, za mého chození do školy nebylo vůbec zvykem, že by si rodiče na učitele stěžovali. Tehdy nebyl takový kult dítěte jako dnes, kdy rodiče řeší každou pitomost, kterou se někdo jejich bobánka dotkne. Za mě rodiče uznávali autoritu učitele a školy, chodili se pokorně ptát na třídních schůzkách učitele co a jak jejich dítě ve škole a když si učitel stěžoval na dítě, tak ho doma ještě zbili. Vím, jak někteří spolužáci se obávali třídních schůzek, co na ně učitelé řeknou rodičům a jak je za to rodiče zbijí. Že by si dítě doma postěžovalo, že dostalo od učitelů pohlavek, no to by si tak vykoledovalo ještě druhý doma.
|
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(3.2.2023 15:17:10)
tak moje zkušenosti z 80. let na zš - běžně po nás učitelé házeli předměty (klíče, křída, houba, tužka...), běžné bylo i tahání za vlasy, chycení za vlásky na kotletkách, záhlavec, pohlavek, štulec, lehce ukazovátkem po zádech (spíš až ramenou)... o spolužáka učitel přerazil učebnici ruštiny až praskly oboje desky... je fakt, že víc byly bity děti, co neměly moc dobré zázemí (což obvykle způsobovalo jejich nepřipravenost, horší pozornost a podobně)... nikoho z nás by ani nenapadlo si doma stěžovat, že nás učitelka tahala za vlasy, vždycky bychom museli přiznat, že byl důvod (čímž to neomlouvám, jen vysvětluju dětské uvažování)...
|
|
|
| babi_ |
|
(3.2.2023 15:04:15)
Moji rodiče by s tím rozhodně srozuměni nebyli, a kdyby mi učitelka nabila, tak by táta řešil.
|
|
| Půlka psa |
|
(3.2.2023 15:14:35)
Nám se to teda nedělo, ale naši by to zcela jistě řešili.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 13:51:04)
Ve školce bylo bití běžné,na základce nějaké tu štulce, pár facek jsem taky zažila (u jiných). V současnosti jsem zažila akorát vyhrožování, že dotyčný jednu dostane s poukazem na povolení od rodičů (čemuž naprosto věřím s tím, že se obě strany asi hlavně spoléhají na to, že slovní výhružka bude dostatečnující).
|
| kosatka2 | 
|
(3.2.2023 16:03:53)
Ve školce ani ve škole jsem žádné bití nezaznamenala (80. a 90. léta). Jenom extrémní důraz na dodržování absurdních pravidel již od MŠ. Např. zákaz odcházení od stolu a povinnost dojídat. Pamatuju si, že ve školce bylo naprosto běžné, že se u jídla někdo pozvracel přímo do talíře, nebo tiše seděl ve vlastní moči, než oběd skončil, a pak se bál zvednout ze židle, že se na to přijde.
|
|
|
|
| Federika |
|
(3.2.2023 14:01:22)
Ani na základce, ani na střední, nikdy. Nedovedu si to představit.
Kdyby si to někdo zkusil, myslím, že bych byla zavřená někde ve výchovným ústavu, nenechala bych si to líbil a vyběhla bych po něm:) Propíchla bych mu gumy od auta. Dala napínáčky na židli. Skalpovala bych ho.
|
|
| magrata1 |
|
(3.2.2023 16:09:09)
Včera jsem učila v průchozí učebně, učitel, co sídlí za učebnou, vešel dovnitř, vytahal každou rukou jednoho sígra za ucho, pak je pleskl, že se ťukli hlavama o sebe: "Co, vy nevychovanci, co ty hnáty na stole! To si dělejte doma v jeskyni!" (zrovna jsem byla v jiné části učebny ke klukům zády, tak si "udělali pohodlí") A co myslíš? Kluci, huby od ucha k uchu: "Pane učiteli, co dnes budeme dělat?" A před nedávnem mi řekli, že já a tento učitel jsme nejlepší na škole, takže fakt z lepance trauma nemají, berou to jako srandu. Učitel se u toho tváří, že nepoznáš, jestli vtipkuje, nebo se zlobí, kluci ho milují i s lepanci. Já bych nikdy na dítě nevztáhla ruku, bití žáků odsuzuji, ale to, co jsem viděla, mi přišlo naprosto nemožné. Kluci dostanou facana a nadšeně kolem učitele hopkají, jakoby jim dal místo facky lízátko. A od něj už to tak neodsuzuju, myslím, že je horší přístup, když někdo má oblíbence, kterému kdeco projde, a neoblíbence, co se může po..., a stejně je všechno špatně, ale na děti nekřičí a nebije je.
|
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 13:26:16)
susu, my mely s dcerou stesti na nektere opravdu vynikajici ucitele, ktere bych v klidu prihlasila do Zlateho Amose....teda bylo jich treba 5 za 10+ let
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 13:27:49)
u ucitelu plati Gaussova krivka, jako asi u vseho...par dokonalych, spousta normalnich a par hroznych
|
| susu. |
|
(3.2.2023 13:29:16)
Asi jsme měli smůlu na špatnou část Gaussovy křivky.
|
|
|
|
|
| Koníček mořský | 
|
(3.2.2023 14:24:11)
Hlavním problémem školství je přehnané očekávání od školství.
Všechny inkriminované "problémy" školství jsou výbornou průpravou na život se všemi jeho problémy i "problémy". A kdo se dokáže prodrat školstvím až do života, má za jedna.
Jsem ráda, že má školství problémy. Neumím si představit školství bez problémů. Tak jako si neumím představit zaměstnání bez problémů, manželství bez problémů, soužití bez problémů.... Možná, že právě problémy školství dokáží děti připravit na život lépe než školství samo. Já si ze školy nepamatuju téměř nic jiného než to, co jsem musela vyřešit a s čím jsem si musela poradit. Učivo to fakt není.
Takže ať žije problémové školství.
|
| Bouřka |
|
(3.2.2023 14:31:48)
Koníčku, je to hodně mizerná průprava, protože nikde jinde v životě nemáš tak málo možností, jak řešit problémy, jako ve škole. Ano, na srážku s blbcem to člověka připraví, ale to není jaksi to, co bych od toho chtěla.
|
|
| Federika |
|
(3.2.2023 14:34:46)
Koníčku,
já si zas myslím, že některý věci je třeba řešit.
Jinak bychom nejspíš byli ještě v té době bití žáků, jak tady vidíš.
Partnerský přístup, profesionální chování učitelů,vhodný způsob výuky přizpůsobený době, možnostem ,zájem o žáka-tohle prostě je třeba vyžadovat.
|
|
| 77kraska |
|
(3.2.2023 14:47:12)
Konicek, to bych oponovala, skolství není jako bezny zivot
treba proces prijimani na stredni skoly je neco, k cemu v beznem zivote neexistuje analogie
zrovna tak u zamestnavatele se muzes branit bossingu atd., ve skole nemuzes
|
|
| K_at |
|
(3.2.2023 15:07:47)
Koníčku, větší hovadinu jsem snad nečetla. Ne, problémy školství jsou toho rázu, že potápějící se děti ještě dorazí. Některým pomůže a některým aspoň neuškodí. Produkuje často frustrované děti, učitele i rodiče. Běž si pleskat játra někam do jiného tématu. 
|
|
|
| Senedra |
|
(3.2.2023 16:06:32)
nepovedená inkluze - stát rozhodl a školy starejte se. Nesmyslně se vyplácaly peníze na pomůcky, přidali se AP a najednou se zjistilo, co to stojí peněz, takže se AP v tichosti stahují.
Rozumní rodiče přijdou na to, že některé děti běžnou základku nedávají a stáhnou je do specializovaných škol, ale máme třeba v devítce kluka, který píše velkým tiskacím písmem, když má lepší den, tak počítá do dvaceti, písemka ze zeměpisu vypadá tak, že dostane tři obrázky a řekne " Potok, moře, jezero".Ale rodiče chtějí vysvědčení z běžné ZŠ, na kterém je na druhé straně drobným písmem napsáno, že se tedy učil podle IVP.
Další děti, které by IVP potřebovali, tak ho nedostanou - protože PPP dostaly příkaz nedávat tolik doporučení na IVP. Zprávy z některých PPP jsou stylem CTRL+C, CTRL +V, doporučení taková, že jdou skutečně dobře uskutečnit ve tak akorát třídě s 10 normálními dětmi a jedním integrovaným, ve které je pořád i AP.
Máme ve škole několik dětí, na které se za celou dobu, kterou chodí do školy, nikdo z PPP nepřijel podívat, natož, aby nám doporučil konkrétní rady pro práci s konkrétním dítětem.
Další _ ČŠI + zákony. V současné době to je silně převážené na stranu rodičů, když ti něco nechtějí, nic s nimi nehne.
|
| K_at |
|
(3.2.2023 16:10:13)
Sendero, jo.
|
|
|
| Cimbur | 
|
(4.2.2023 16:18:31)
Já jako matka a s odstupem od vlastních skolních let vidím ten CK mocnářský charakter.
Snaha nachytat a potrestat.
Že jsem já měla dvojku nebo trojku třeba z tělocviku, to pochopím. Že pravidelně hrozí dcerám, které jsou všestranně sportovně nadané a závodně dělají atletiku, to mi hlava nebere. Ale čert vem tělák, horší je ta snaha nachytat a potrestat v jiných předmětech.
A ještě jedna věc. Pochopitelně se občas stane, že děcko je inteligentnější a nadanější než učitel. Když to pochopil učitel mladého Gausse kdysi v Německu, napsal svému bývalému profesorovi kamsi do většího města, hocha tam poslal a světová matematika získala génia. Dneska učitel takové děcko často spíš zdeptá. Ale s tím by měl umět pracovat. Když učím děcka plavat,tak vím, že mnozí budou za rok nebo dva plavat líp než já. A co? To je přeci radost...
|
| magrata1 |
|
(4.2.2023 17:00:59)
Cimbur, přesně. Mě se ptaly děcka, jestli závidím svým žačkám, co jsou uznávané umělkyně (jedna se dostala do první desítky nejlepších ilustrátorů světa). No, jako je fakt, že mě mrzí, že jsem neměla podmínky a nikoho, kdo by mě podpořil, abych se realizovala, a teď musím živit děti, život mě sežvýkal a vyplivl, ale na druhou stranu mám radost, že jsem holkám pomohla otevřít dveře do světa. Našla jsem v tom nový smysl života a raduji se z toho, že mě žáci převýší. I proto chci učit na základce, že třeba narazím na někoho, kdo by beze mě zakrněl. Výzkum k diplomce jsem měla na téma hodnocení VV na ZŠ, dělala jsem rozhovory se středoškoláky. Na SUPŠ byly 3 holky, co jim hrozilo propadnutí z VV, trojek tam bylo mraky. Prostě to děcka pojaly jinak, než to úča našla na pinterestu, a dostali kouli
Dcera v primě na 8G psala trest do dějepisu za to, že se zeptala, jestli sochy na Velikonočnm ostrově jsou megality, když se o megalitech učili. Učitelka odpověděla, že ne, a dcera si dovolila se zeptat, jestli neví, kam to patří. Já bych řekla, že tohle nevím, že to má zjistit a dostane jedničku, učitelka jí vynadala, že se snaží být zajímavá, a za trest napíše referát. Ten jí neoznámkovala a na rodičáku si stěžovala, že se dcera nevhodně ptá. Tak jsem jí řekla, že ona se ptá od té chvíle, co zvládla formulovat dotaz, a že teda jí buď odpovíme, hledáme s ní odpověď, nebo jí poradíme, kde odpověď najde. Jako, do prkvančic, že neumí s nadanými dětmi pracovat na ZŠ, není nic moc, ale že to neumí na gymplu?
|
| K_at |
|
(4.2.2023 22:08:12)
Magrato, tohle není o nadání. Děti prostě pokládají dotazy. Vím, odpovím. Nevím, zjistím. Normálka. Dotazy na něco, co nevím, mi dávají děti běžně i v MŠ.
|
|
| Delete |
|
(4.2.2023 23:12:13)
magrato,
a kam teda patří?
Nedalo mi to a hledala jsem a nachází mi to spoustu článků, kde se vyskytuje spojení Megalitické sochy na Velikonočním ostrově ....
Dějepisářky na gymplech jsou prostě divné (zlé, přehnaně náročné, svým přístupem odrazující...) .
|
| Vranice | 
|
(4.2.2023 23:51:41)
Delete, nejsem specialista na archeologii, ale co jsem se dočetla, tak megalitické stavby vznikaly v době kamenné, bronzové, prostě několik tisíc let před naším letopočtem.
Sochy Moai jsou jen asi tisíc let staré, takže by se o nich nemělo psát jako o megalitech v našem chápání tohoto slova. Nicméně paní učitelka mohla přistupovat k holčině slušně řečeno s větší empatií než co tu psala Magrata - děs běs.
|
| Delete |
|
(4.2.2023 23:59:40)
Aha, díky, takže poměrně jednoduchá odpověď pro někoho, kdo se tím trochu zabývá  .
V tom, že by vyučující měla k někomu, kdo se takto zeptá, přistupovat úplně jinak, souhlasím naprosto.
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(4.2.2023 23:05:09)
Cimbur,
ono to tož často pochází z toho nepochopení nadání. Ne že by se učitel bál, že děcko ho převyšuje, ale že to nepozná, protože to dítě mívá problémy s tím, s čím ostatní děti ne. Někdy z důvodu nějaké té poruchy učení, někdy třeba proto, že je to pro něj taková banalita, že se tím odmítá zabývat, případně nepochopí, že jde o banalitu (proč by se někdo ptal na něco tak primitivního) a hledá v tom složitost.
Navíc jsou tyto děti často vnímané jako drzé, lenivé, neposlušné...to se pořád ještě ve škole (a ve společnosti obecně) neodpouští.
|
| magrata1 |
|
(4.2.2023 23:58:58)
A velký problém s nadanými dětmi je, že kladou otázky. A často ty otázky souvisí s tématem výuky okrajově nebo zdánlivě nesouvisí. To dítě hledá souvislost kreativně a mnohdy nelogicky. A učitelům tím leze na nervy. Nebo se nudí a prudí. Nebo mu mozek jede rychleji a potřebuje všechny vjemy zpracovat...
|
| Delete |
|
(5.2.2023 0:03:23)
Ano. Prostě prototyp "nedává pozor a všechno by zvládal, kdýby chtěl" .
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(5.2.2023 12:53:36)
to je moc hezke, jak tady teoretizujete
mne by pro zacatek bylo byvalo na zakladni skole stacilo - uplne jednoducha vec, na kterou neni treba byt vystudovany ucitel, aby ucitelka zakum nepoustela filmy cely tyden pred Vanoci a cely tyden pred Velikonoci a v druhe pulce cervna apod. ....nepoustela jim zadne vzdelavaci filmy, ale zabavne, dokonce i horory
|
| Federika |
|
(5.2.2023 12:54:08)
To jsem nikdy nezažila, ani u jednoho z dětí.
|
|
| magrata1 |
|
(5.2.2023 13:25:32)
Já teda ve VV občas něco taky pustím. A klidně i mimo období před svátky. Ale normálně u toho kreslí. Vím, že se tolik nesoustředí, ale co už. Je teda fakt, že jim většinou pouštím něco s morálním přesahem. Horror teda taky byl - Kytice a Otesánek. Ale to považuji za uměleckou filmovou tvorbu. Hl. toho Otesánka. A teď si pouštíme Slovácko sa nesůdí. To je zase lokální folklor.
|
|
| K_at |
|
(5.2.2023 13:27:46)
77, teoretizujeme částečně. Jinak je tu dost reálných věcí z praxe.
|
|
| Bouřka |
|
(5.2.2023 13:30:39)
sedmi, to ale bude spíše problém konkrétního učitele. U nás nějaké pouštění filmu probíhá zcela ojediněle, jakože možná jednou v průběhu roku při nějaké mimořádné situaci a pak na samém konci roku, když už jsou odevzdaný učebnice. Před prázdninama se jede na doraz a ještě nafásnem úkoly na ty prázdniny, což třeba zase strašně štve mě, protože vlastně není možnost tu školu pustit z hlavy a dopřát si duševní hygienu. Jsem strašně vděčná dceřině učitelce, která nedává úkoly ani na víkend.
|
| K_at |
|
(5.2.2023 13:31:59)
Bouřko, tak to by mě mohli milovat... Něco malinko na udržení učiva. Ale jinak nazdar. Navíc pro takhle přetížené dítě....
|
| Bouřka |
|
(5.2.2023 13:49:10)
Kat, tak nebývá to enormní množství, ale taky toho není tak málo, aby se to sfouklo za jedno odpoledne. Naopak je to spíš naplánovaný, aby se udělal každý den kousek. Prostě řada kratších cvičení na jedno brdo.
|
|
|
| 77kraska |
|
(5.2.2023 13:54:53)
Bourko, to bylo vic ucitelek, treba spojily dve tridy
nemuzu uz dodat presna cisla, ale na muj vkus se tam ucilo malo....deti byly treba jeste ve 4. nebo 5. tride, takze jeste pomerne rady delaly ukoly a projekty, ale zadne projekty nedostavaly, krom vytvarnych, kde mely spolupracovat treba 4 deti, doma, 3 se na to vykaslaly nebo bydlely daleko a nakonec to udelala jedna holka za vsechny (ne zrovna ta moje) ...takove projekty jsme tady na Rodine uz taky probirali
|
|
|
|
| No one | 
|
(5.2.2023 15:31:38)
Toto je velice obsáhlé téma, ale kdybych měla vypíchnout pár bodů, které mne momentálně pálí nejvíce:
1.) Jednotné přijímací testy na SŠ
To je neuvěřitelný paskvil. Nejen, že ty testy jsou postavené úplně jinak, než se kterými běžný žák ZŠ přijde při výuce do styku. V testech jsou zadání, která vůbec neodpovídají látce ZŠ a není zde ani žádné navázaní na další praktický život.
Takže deváťáci v nervech se učí něco, co už nikdy nebudou potřebovat jen kvůli dvou dnům přijímacích testů.
2.) Kapacita škol - opět teď osmáci a deváťáci mají problém se dostat na SŠ, protože není kapacita. To jsem tu psala už v jiném podobném tématu. Zřizovatelé měli 15 let na to navýšit kapacity...a nic.
3.) Pracovní trh v návaznosti na SŠ a VŠ. No proč asi chtějí všichni maturitu? Protože když čtu ty inzeráty - referent na úřadě, který má na starosti např. kulturní a sportovní akce - musí mít VŠ. Recepční ve firmě - požadavek VŠ ekonomického směru. Nechápu, proč by na referenta na úřadě měla být potřeba VŠ?
4.) Počet dětí ve třídách - nejsou kapacity, hodně dětí, málo učitelů, málo asistentů pedagoga = výsledek zhoršená kvalita výuky jak jinak
5.) Děti se specifickými potřebami a inkluze - stačí jeden žák ve třídě, který nějak narušuje výuku a už to jede..
|
| Federika |
|
(5.2.2023 16:18:30)
No one,
učím češtinu na přijímačky.
A garantuju ti, že tam není vůbec nic, co by se neučili.Odpovídá to běžné látce osnov.
V páté třídě se může stát, že děti všechno neprobraly. Ale víceleté gymnázium taky nemá být pro všechny.
|
| Dana | 
|
(5.2.2023 16:37:17)
Já zase učím na přijímačky matematiku a až snad na ten poslední "zajímavý" příklad probrali také všechno. Je ale fakt, že výstupy z různých škol jsou dost různé. Matematiku zřejmě dneska na ZŠ učí kdekdo, a podle toho to také někde vypadá.
|
| K_at |
|
(5.2.2023 17:25:35)
Dano, jo. Učí kde kdo. A bude hůř.
|
|
| Federika |
|
(5.2.2023 17:46:47)
Jo, výstupy ze škol jsou různý.
Ale z většiny škol umí znají na přijímačky děti téměř všechno.Že ten test neudělají na vysoký počet bodů většinou není tak úplně školníma znalostma.
A úplně blbý mi ty cermaty nepřijdou. Jsou docela promyšlený. A čím dál víc zařazujou práci s textem, čtenářskou gramotnost.
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(5.2.2023 16:19:16)
no one, pod referentem na úřadě se může skrývat ledacos, pokud neznáš konkrétní nàplň práce, tak těžko posoudíš, co to vyžaduje. V tomhle konkrétním případě mě napadá, že mimo jiné může mít na krku projekty, a to je činnost, která už ledacos vyžaduje.
|
|
| Klabe+3 kluci (08,10,15) | 
|
(5.2.2023 17:30:32)
Mne cermatovske přijímačky naopak přijdou opravdu povedené. Z látky tam jsou věci, které by měly být v pohodě v devitce pro
brane. Jenže je tam to "navic", ze deti musí umět poradne cist, chápat text, rozlišit to podstatné a přemýšlet. Což je pro mě to nejpodstatnější, co by si ze základky mely odnést. Bohužel tohle ty děti často neumí a to mi přijde jako problém našeho školství.
|
| Delete |
|
(5.2.2023 20:11:30)
Mně se taky ty CERMAT testy líbí. Ale nelíbí se mi, že to jsou jednotné přijímačky. A že se pořád v rámci přijímaček řeší známky na vysvědčení. A téměř žádné školy nevyužívají svoji část přijímaček, což je ale často důsledek toho, že vyhodnocování CERMATu trvá skoro měsíc a kdyby k tomu měla škola ještě řešit svoje body, ten čas se prodlouží, což by zase komplikovalo situaci vzhledem k desetidenní lhůtě na zápisové lístky atd.
|
| Federika |
|
(5.2.2023 21:38:21)
Jo, Delete, přesně tohle se mi taky nelíbí.A celej ten přístup, bláznění, přípravky...
Myslím, že by si jednotlivý školy líp vybraly podle svých vlastních přijímaček, nebylo by možný se na ně připravovat, ubyl by tenhle blázinec.
|
| *Hany | 
|
(6.2.2023 13:00:48)
Spoustu lidí na Cermatu spíš děsí to, že v matice je hodně logických úloh, takže nejdou nacvičit, a v češtině hodně úloh na porozumění textu. Pokud si vzpomínám, v jednom covidovém roce si školy mohly udělat svoje PZ, ale nevyužily to (chápu, bylo málo času).
|
| Federika |
|
(6.2.2023 14:00:34)
Hany,
ale tak to je správně, že jo.Pokud mají ty testy mít za cíl aspoň trochu rozlišit studijní schopnosti, tak hodnotit to, co se dá lehce naučit, moc velkej smysl nemá.
Jen teď zas pomalu dochází k tomu, že nad těch 40 bodů to píše daleko větší počet dětí a pak ta "rozlišovací schopnost až tak velká není" Prostě není to tak že přijaté dítě se 46 body za matiku nebo češtinu bude mít nutně lepší studijní schopnosti než nepřijaté dítě se 43 body.
|
| *Hany |
|
(6.2.2023 14:44:21)
"Prostě není to tak že přijaté dítě se 46 body za matiku nebo češtinu bude mít nutně lepší studijní schopnosti než nepřijaté dítě se 43 body."
Ke studijním schopnostem taky patří schopnost systematicky pracovat a občas se i něco nadřít. Geniální lempl si musí na SŠ dávat bacha, aby ho nevylili, když se mu většina věcí nebude chtít dělat. A úplný blbec, který dva roky dřel, určitě neudělá matiku na 46 bodů.
Chytré dítě si udělá pár testů z webových stránek, náklady cca 10 Kč na vytištění archů, časově ho to taky nezatíží. Ti dvojkaři si taky zaslouží místo na SŠ, ale musí tomu věnovat víc času. Jim holt nestačí všechno říct jen jednou.
|
| Federika |
|
(6.2.2023 14:52:36)
To jo, já jsem tím chtěla říct, že už minulý rok nebyli na některá gymnázia přijati ti, kdo měl třeba 43 a 43 bodů. Letos e dá předpokládat, že to bude ještě horší.
Reálně ale nemá nutně nutně lepší studijní schopnost ten,kdo dosáhl třeba 45 bodů, ta hranice je malá.
|
| *Hany |
|
(6.2.2023 15:07:02)
To je ale dané něčím jiným než univerzálními testy. Možná by některé školy vybraly vhodnější studenty, kdyby měly svoje vlastní PZ, jenže problém byl s těmi školami, které braly všechno. A pak po 4 letech nastala katastrofa s maturitou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Koníček mořský |
|
(5.2.2023 17:32:38)
Ještě bych doplnila někdy bezbřehou sebestřednost některých učitelek. Ve smyslu "já jsem učitelka, učím, takže vím všechno nejlépe a jedině můj názor, znalost a zkušenost je ta jediná a správná ". Některým učitelkám vleze jejich povolání na mozek. Začnou přednášet, učit, známkovat a vychovávat i v soukromí, ve všech vztazích a situacích a ani si to neuvědomují. Navíc často plácaji neuvěřitelné blbosti - nemluvím o názoru, ale o faktech, a nejsou sto přiznat omyl.
Takže víc pokory a nadhledu by jim slušelo.
Některým i tady na Rodině, máme tady hodně typické exempláře. Ale to je to, co jsem napsala. Učitelování a vychovávání přenášeji do všech oblastí. Jsou to prostě učitelky za všech okolností , a nad ně není.
Čest všem výjimkám 
|
| *Hany |
|
(5.2.2023 19:25:24)
Jé, Koníčku, ty jsi učitelka? To jsem nevěděla
A než napíšeš něco o potrefeném zvířeti, já jsem už dávno spokojená OSVČ. Jen pro kamarádky v nouzi občas připravuju jejich potomky na PZ.
|
| K_at |
|
(5.2.2023 19:27:43)
Hany, přesně první reakce, která mě napadla. Bingo.
|
|
|
|
| lucie marama |
|
(7.2.2023 0:37:30)
Ja vidim obrovsky problem v uceni psani. V Londyne se deti nauci par pismenek a diky nim ctou kratke knizky. Postupne rozsiruji znalost pismen (vse je formou hry) a zacnou psat samy. Styl jakym pisou se NERESI. Dulezity je obsah a myslenka. Takto pisou minimalne prvni 2-3 roky na zakladni skole. Podoba se to takovemu comic sans ve wordu, je to velice jednoduche a uhledne. Samozrejme, protoze vetsina deti nastupuje uz ve 4 letech, na uhlednost se vubec nehledi, ta prichazi pravd az po tech 2-3 letech praxe. Ty deti cist a psat miluji, pisou sve napady, poznatky, pribehy, je to uzasne a kreativni. Pozdeji dostane kazde chromebook a ve skole i doma pracuji i na nem. Vse se prolina a dava smysl. Neexistuje hodnoceni. Deti jsou kazde na jine urovni, kazde cte jinou uroven textu. Ale to uz odbocuji. Nedavna zkusnost s prvnacky v prazske zakladce? Plnici pero a psaci pismo. Pokud nebude psat psacim, neprojde prvni tridou. A ja se ptam: K cemu to ceske psaci pismo dnesnim detem bude? Kolik lidi pise psace i v dospelosti? Proc po nikom v CR nemuzu nic precit a vsichni v dospelosti doslova hrabou? Proc takovy duraz na tak zbytecnou vec jako je krasopis? Jsme ve 21. stoleti, deti v UK pracuji na chromeboocich a prazske deti si maji do skoly prinest (s prominutim) brko a inkoust. 🤦🏻♀🤦🏻♀🤦🏻♀
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)