| Nella+2 | 
 |
(18.4.2023 21:20:09)
Každý kdo zhubnul tak tvrdí že si to člověk "musí srovnat v hlavě" jinak nezhubne. Jsem asi úplně pitomá ale vůbec netuším co to znamená. Jako že sama sebe přesvědčím že zhubnu a opakuji si to před spaním...? Nebo že si vsugeruju že nechci jist...? Nebo se musím nejdřív přesvědčit že miluju běhání.... Já fakt nevím.
Můžete mi někdo poradit CO a JAK si mám v té hlavě nastavit?
|
| sally | 
|
(18.4.2023 21:26:31)
musíš si srovnat priority a pak si za tím jít... dělat si čas na pohyb, vaření jídel, ale i mít srovnáno, co budeš dělat / jíst / pít třeba na oslavě kamarádky. Nebo vůbec - pokud máš jídlo / pití jako "odměnu", tak jak zvládneš to, že si po náročném dni nedáš čokoládu / pytlík brambůrků / tři piva ze sedmého schodu / dortík a kávu se šlehačkou v cukrárně atd...
K tomu, aby člověk zhubnul nestačí jen "si v sobotu dát jen jednu sklenku vína místo dvou" nebo "jít jednou za týden cvičit" - je to celkový reset životního stylu - a musí být takový, aby to bylo dlouhodobě udržitelné...
|
| sally |
|
(18.4.2023 21:30:58)
... osobně si myslím, že to není o hubnutí, ale o tom, že se člověk rozhodne udělat něco pro své zdraví a začne postupně řešit všechny nezdravé návyky... tak, aby mu v tom bylo dobře a bylo realistické... věci jako chodit každý den do posilovny nebo si každý den vařit jiná jídla než pro zbytek rodiny a nosit si na všechny oslavy a setkání svoje krabičky, nejsou realistické, ani dlouhobě udržitelné.... plus třeba s cvičením je třeba jít postupně - člověk musí trénovat na to, aby vydržel trénink... to, že se z kancelářské židle nedá najednou zaběhnout maratón, to asi chápou všichni - ale ono z kancelářské židle nejde ani jít 5x týdně na dvouhodinové posilování...
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(18.4.2023 21:27:08)
možná je tím myšleno, že musíš ty sama vědět, proč si nedáš zákusek, a nebude to proto, že se to nemá/nesmí, není to trápení a utrpení, ale nedáš si ho proto, že vědomě chceš něco udělat pro svoje zdraví
když člověk omezení v jídle bere útrpně, výsledek se nedá čekat, nebo jen krátkodobě, dokud vydrží trpět
ale pokud rozumí tomu, proč to dělá a dělat to opravdu chce, může to přinést očekávaný výsledek
|
| Ennywan | 
|
(18.4.2023 21:33:41)
Yuki, mám dotaz mimo - kdy dáváte děckám přihlášky s potvrzeným prospěchem pro 2. kolo přijímaček na SŠ? Požádala jsem učitelku, co to má na starosti, aby mi to vystavila už teď (našla jsem doporučení na netu) a ona mi odpověděla, že přihlášky se budou tisknout až po vyhlášení výsledků 1. kola přijímacího řízení.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(18.4.2023 21:50:51)
Enywan, ono to teď fakt nemá smysl, protože ještě nikdo neví, jak dopadl, ani která škola bude dělat 2. kolo
já jsem dnes taky nechtěla ztrácet čas tímto, když mám jinou práci (konkrétně zpracovat zápis předškoláků), fakt to teď má čas
|
|
|
| nebeska |
|
(19.4.2023 7:58:49)
A ja jsem si myslela, ze je to spis o tom, ze nebudu u toho jedeni zakusku myslet na to, ze urcite priberu, ale dam si ho s chuti a neresim ve sve hlave, jaky je to hrich ;)))
|
| TaJ | 
|
(19.4.2023 10:51:57)
Nebesko, v podstatě jo, pokud si ten zákusek nedáš každý den
|
| 77kraska |
|
(19.4.2023 10:58:48)
z moji zkusenosti hubnuti vubec neni o zakuskach, jestli si ho dam dvakrat za tyden nebo jednou za rok
u mne to je u vydeji energie a taky o tom, ze se nesmim kazdou sobotu i nedeli na navsteve precpat knedlem-veprem-zelem (ze slusnosti k hostitelce), coz mi roztahne zaludek na cely dalsi tyden
|
| TaJ |
|
(19.4.2023 12:41:16)
77krasko, jasně, já jsem to myslela v souvislosti s tím, že "je to v hlavě", že prostě když si někdo dá zákusek s pocitem viny, jak po něm hned přibere, tak to prostě v té hlavě asi není úplně dobře nastavené. Že je dobré to nastavení změnit celkově a klidně si pak ten zákusek bez výčitky užít.
|
|
|
|
|
| luthienka | 
|
(19.4.2023 14:49:22)
A jak je tedy správná odpověď?
Nemuzu - je špatná?
Nesmím - je taky špatná…
Nechci. ? Ale Ja chci! Jak mám prestat chtít.
|
| Lenka Pražanda |
|
(19.4.2023 15:06:06)
Správně je to: Nejdu cvičit protože MUSÍM abych zhubla, ale proto že CHCI, protože mě to baví. Se změnou jídelníčku je to stejné. Ne že se nutím a musím, ale chci
Ono je to provázané. Když máš dostatek pohybu, spánku, odpočinku a správné jídlo, tělo je v pohodě, takže nevyžaduje žádné dortíky a sladkosti. Prostě ti to nic neříká.
Čím víc si tyhle věci odříkáš, tím víc je chceš protože na to myslíš. A jsme zase u toho, že to je v hlavě 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(19.4.2023 15:15:14)
Mě to ale vážně nebaví. Zkoušela jsem to mnoho let, nejmíň 35 a nikdy nepřišly endorfiny ani radost z pohybu. Jenom radost, že už to skončilo. Při covidu zavřeli a já byla vlastně šťastná, že nemusím. Tak jsem si řekla, že na to už kašlu.
|
| Lenka Pražanda |
|
(19.4.2023 15:35:18)
A o tom to je. Někoho ten pohyb prostě nebaví a je to pro něj utrpení. Tak se buď bude doživotně omezovat aby vyrovnal malý výdej, nebo se smíří s tím, že není laňka 
|
|
|
|
|
|
| Fern |
|
(18.4.2023 21:48:41)
Zkus mít hubnutí v pate jako ja
P.s. snad jsem ti moc nezamotala hlavu
|
|
| Červená malina | 
|
(18.4.2023 21:55:31)
Aby člověk trvale zhubnul, musí změnit stravovací režim a už ho dodržovat pořád. Nestačí držet dietu, protože až zhubneš, s dietou skončíš a váha se pomalu vrátí. Proto je potřeba dělat takové změny a postupně, aby si byla schopná je dodržet. V mém případě si třeba místo 5 knedlíků dávám už jen 2-3 a to léta. Už mi to stačí. Řici si, že už si nedám nikdy knedlík, tak to časem nevydržím. Nebo jsem omezila slazení čaje a kávy. Postupně jsem sladila míň, až jsem přestala úplně. Sladký pití už nepiju, jen vyjímečně. A tak je to se vším "nezdravým".
|
|
| ALL | 
|
(18.4.2023 22:07:39)
Ja tu už psali ostatní, musíš opravdu sama chtít zhubnout, a tedy pro to opravdu sama chtít něco dělat. Na nic se nevymlouvat a neobelhávat sama sebe. (Sama s tím mám zkušenost .)
|
|
| Marika Letní | 
|
(18.4.2023 22:10:41)
Jak to chápu já, není to nic z toho. Ale je to rozhodnutí, že zhubnout chceš a změníš kvůli tomu návyky, napořád. Například už nebudeš jíst dort dvakrát týdně, ale jen jednou za rok, přestaneš pít sladký džus, ale budeš ho ředit s vodou, nebudeš jíst buráky u tv, místo toho mrkev a budeš dvakrát týdně chodit na procházku / běhat / plavat. A budeš to dělat proto, že to tak chceš ty, protože to je ta cesta, kterou jsi zvolila, ne že musíš, měla bys...
|
|
| Janinka a dvě princezny | 
|
(18.4.2023 22:10:50)
Souhlasím s ostatními. Je to v hlavě ve smyslu přesvědčit se a být přesvědčená. Žádné zkusím, dneska výjimka atd.
Myslet na sebe a dopřát si čas na cvičení, které bude bavit. Někdo rád cvičí doma, jiný v partě, někdo běh atd. Najít si to svoje a pak už se z toho stane zvyk. U nás třeba úplně odpadlo pití alkoholu jen tak doma. Chlap má po něm strašný chutě tak radši nic nepijeme. Já si dám jen venku třeba s přáteli, doma si láhev otevřeme třeba na vánoční stůl a zvykli jsme si že nám to ani nepřijde.
U jídla přemýšlet už v obchodě, radši to vůbec nekoupit, nedělat nic speciálního si k jídlu, ale cíleně měnit. Mít potraviny co jsou výjimka opravdu jen občas. Tam je u nás třeba smetana momentálně
|
|
| Stará husa |
|
(18.4.2023 22:12:24)
Myslím si, že na trvalé zhubnutí je třeba trvale změnit životní styl. A k tomu se musíš nejen rozhodnout, musíš to už nadosmrti udržovat. Takže si přeskládat v hlavě priority. Natrvalo se změnit. Málokdo to dokáže, proto taky málokdo zhubne a udrží si to.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(18.4.2023 22:21:35)
Je to tak a je nutné si přiznat že je to opravdu o omezení se. Jídlo je všude, je dostupný a člověk zjistí že výjimkou je vlastně každý týden a je zase v háji. Jednou si dáš s kamarády víno, pak zase kachna nebo řízky v neděli, k večeři těstoviny, pak dort, pak se ti nechce cvičit...
Potraviny na výjimky musí být opravdu málo.
|
|
|
| LadyP | 
|
(18.4.2023 22:23:27)
U mě je to nespojovat jídlo se spokojeností a najít spokojenost v pocitu neplného žaludku, hladu.
|
| Rodinová | 
|
(18.4.2023 22:27:48)
Ano, ze vsech nazoru tady se ztotoznuji s timto
|
| Ropucha + 2 | 
|
(18.4.2023 22:54:37)
Já se ztotožňuji se Sally cca.
Všude kolem sebe máme nepřirozené množství nepřirozeného jídla a získáváme nepřirozenou představu o tom, kolik je "normální" zkonzumovat.
Podle toho většina lidí vypadá.
V hlavě je tedy třeba přenastavit si normu.
Jak už tady v historii diskuzí nesčetněkrát padlo, člověk reálně potřebuje k životu méně jídla (a jiného jídla), než je běžným zvykem (zlozvykem) konzumovat.
Hlavně je třeba odlišit opravdový hlad, emoční "hlad" a chutě.
A upravit si celkově životní styl včetně spánku, pohybu, práce, stresu... nejen samotné jídlo.
Jednoduše shrnuto - záležitost rozhodnutí, vůle a disciplíny (což je v hlavě).
|
| Stará husa |
|
(18.4.2023 23:15:54)
Jé, Ropucho, ahoj  Už jsem se bála, že ses na rodinu naštvala! Ráda tě vidím, stýskalo se mi po tobě.
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.4.2023 23:27:34)
Huso, to je milé 
"Naštvala" není to slovo, ale se všemi zlozvyky je to stejné jako s tím hubnutím
|
| Stará husa |
|
(18.4.2023 23:36:09)
Ropucho, tak doufám, že nebudeš považovat chození na Rodinu za nepříjemný zlozvyk, ale za příjemně strávený čas v příjemné společnosti se zajímavými myšlenkami.
|
|
|
|
| Fern |
|
(18.4.2023 23:33:24)
A po neprirozenem jidle a neprirozenych predstavach ziskavame navic jeste neprirozenou postavu
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.4.2023 23:37:04)
Fern, přesně!
|
|
|
|
|
| ALL |
|
(18.4.2023 22:37:36)
Podle mne není třeba hledat spokojenost v pocitu hladu, stačí najít spokojenost ve skutečnosti, že jím zdravě. Já hubnu bez hladovění. Ale pečlivé si vybírám, co jím.
|
|
| apo-lena |
|
(18.4.2023 22:49:47)
Myslím si, že se dá dojíst do syta zeleninou, že i zdravé a redukční jídlo jde připravit chutně.
|
|
|
| Škrpál | 
|
(18.4.2023 22:36:20)
je to o celkovém přístupu, začít jíst a pít vědomě - nebýt obětí vlastního apetýtu, udělat si z jídla dobrého sluhu, ne špatného pána
začít jíst pomalu, udělat si čas, neházet do sebe jídlo jako do kotle - pocit sytosti nastupuje se zpožděním, takže spousta lidí baští baští a potom už se dostaví jen pocit přesycení - klasický pocit příjemné sytosti neznají
začít si vařit doma, třeba jen rychlovku ze tří surovin a uvědomovat si, že to jsou skvělé potraviny
naučit se sledovat svoje tělo - jak tráví, kdy ho pálí žáha, co ho nadýmá - začít o tom všem přemýšlet, uvědomit si, že po třech zkonzumovaných větrnících se sice krátkodobě dostavil dobrý pocit, ale déle trvající nepříjemný pocit plnosti a přesycení to nemůže vyvážit
naučit se odměňovat jinak než sladkostí nebo uherákem
ZLOMIT TEN STEREOTYP Z DĚTSTVÍ "BYL JSI HODNEJ, DEJ SI ČOKOLÁDU", KTERÝ TĚ NAUČILI DOSPĚLÍ
|
|
| apo-lena |
|
(18.4.2023 22:38:43)
Podle mě to znamená, uvědomit si, že chceš fakt zhubnout a hlavně proč a kolik. Říct si, co dobrého ti to přinese, co pro to budeš muset udělat a kdy to budeš dělat.
Stanovit si plán, rozdělit ho na malé úkoly a ty plnit. A chválit se za každý splněný úkol.
Jestli nežiješ moc zdravě, tak si zvykej na změny postupně, ať se neodradíš hned na začátku.
|
| ALL |
|
(18.4.2023 22:44:59)
Ano, je dobré vědět proč, je fajn mít důvod. To dost pomáhá. A také to docela vysvětluje tvrzení, ze "je to v hlavě."
|
| TaJ |
|
(18.4.2023 23:07:18)
ALL, myslím, že přesně takhle je to myšlené - je to v hlavě - to znamená, že máš nějaký dobrý důvod, jsi opravdu rozhodnutá, víš, proč to chceš...a obvykle, když člověk něco hodně moc chce a má pro to opravdu důvod, tak nemá problém něco změnit, dodržovat, přizpůsobit, nebo omezit se...a to neplatí jenom pro hubnutí...
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(18.4.2023 23:26:49)
Nastavila jsem si, že chci zhubnout a věnuju tomu veškerý volný čas. To se ale dá až s většími dětmi, dřív se mi zhubnout nedařilo, protože jsem věnovala veškerý volný čas malým dětem. Držela jsem jen nesmyslný diety a neměla se ráda zhubla jsem 10 kilo hladovkou, pak jsem 15 nabrala a tak podobně.
Motivoval mě pořád Jste to, co jíte a řídila jsem se částečně tím, to bylo prvních 5 kilo, jen jsem na sebe nebyla tak přísná, že bych nesolila nebo nepila kafe.
Pak jsem objevila zumbu a vezla jsem se na vlně euforie, chodila jsem tančit obden, tenkrát to byla velká móda a denně byly nějaké lekce. Dostala jsem se do myšlení, co jsem měla v 16 , pořád v pohybu, pořád někde, tančila jsem, vařila jsem si zdravá jídla, pořád u sebe nějaký svačiny a tak. Klidně jsem si dala i chipsy nebo dort, ale před tréninkem.
Bezbolestně jsem zhubla 25 kilo, ale asi během 10 let, mezi 40-50, po Covidu jsem 5 nabrala zpátky.
Na mě žádná tupá dřina, třeba kolo nebo cvičení a hladovění neplatí, musím si dělat radost a rozmazlovat se.
|
| 77kraska |
|
(19.4.2023 7:28:01)
Evelyn, přesně, zhubla jsem v životě dvakrát, jednou 18 kg za půl roku, protože jsem se zblaznila do kondicniho plavani (bylo mi 35 let) , chodila jsem plavat obden, podruhé před 3 lety (už po padesátce) asi taky za půl roku 14 kg pri rekonstrukci bytu, kdy jsem měla spoustu pohybu včetně těžké práce …. V obou případech jsem si napřed ani nevšimla, ze hubnu
Odvažovaní jídla a odpírání si pochutin těžko někdy budu dělat, na to mám příliš špatne návyky zafixovane za cely život, příliš neuspořádany a nepravidelný život a příliš mnoho lákadel kolem sebe (všude, kam chodím nebo jezdim-příbuzní a známí, se ji v extrémním množství a v hrozne kvalitě)
A momentálně hubnutí není moje priorita, což se třeba změní
|
|
|
| Tinúviel | 
|
(19.4.2023 8:23:52)
Mne sa zdá najdôležitejšie naučiť sa odmeňovať inak ako jedlom.
Pred časom tu bola diskusia, kde ženy s nadváhou písali, ako k tomu došli. Niekto tú diskusiu potom aj hejtoval, že slúžila len na povyšovanie neobéznych nad obéznymi, ale na mňa (neobéznu) to pôsobilo presne opačne. Tam nebol jediný príbeh, v ktorom by nebola buď veľká preťaženosť (fyzická či psychická) alebo emocionálna nenasýtenosť.
Zopár tých situácií som zažila takmer ako cez kopirák, akurát že som presne videla "áno, keby mi vtedy neboli pomohli rodičia/manžel/priatelia... keby som vtedy nemala šťastie na dobrú prácu... keby som vtedy nenašla tú dobrú psychologičku... aj ja by som sa zosypala a len to zajedala".
Takže prvý krok je dovoliť si trošku sebaľútosti. Pripustiť si, že to mám ťažké, že s takouto situáciou sa väčšina ľudí trápiť nemusí, a že potrebujem rozmaznávanie.
A druhý krok je potom nájsť si spôsob, ako sa rozmaznávať menej deštruktívne než prejedaním.
(A ideálne myslieť na to, že keď sa mi podarí nájsť šport, ktorý ma fakt baví a dokážem ho robiť pravidelne, tak zabijem 2 muchy jednou ranou - psychiku aj chudnutie. Ale niekedy sa to naozaj nedá.)
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(19.4.2023 9:47:43)
Holky mají pravdu v tom, že zhubnout neznamená držet chvíli dietu, ale že to je kompletní změna životního stylu, která je trvalá a proto ti musí maximálně vyhovovat. Jestliže ten dosavadní vedl k nadváze, asi není dobrý a není dobré se k němu vracet, to dá rozum
Poskládat si to v hlavě znamená, že ty změny chci a že mě baví. Že to neberu jako újmu, že nebudu s lítostí vzpomínat na své staré zlozvyky, že za nimi udělám tlustou čáru. Že nebudu s nechutí chroupat salát a nutit se do cvičení. To nemá smysl. Tělo je ve stresu a nespolupracuje. Nic nezhubneš.
Proto je tak důležité vytvořit jídelníček, který bude vyhovovat a najít pohyb, co bude přinášet radost
|
|
| Agniezska | 
|
(19.4.2023 9:57:56)
Nejlepsi hlaska - zhubla jsem az kdyz jsem to prestala resit...🤦🏻♀
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(19.4.2023 12:21:37)
Tuto metodu jsem používala poslední 2 roky a výsledkem je dalších +5 kg, takže teď už jsem od ní upustila....
|
| Beat | 
|
(19.4.2023 12:39:54)
Katko, jakou? Tu z úvodního příspěvku?
Jinak Ropu, vítej z lesů!
|
| Beat |
|
(19.4.2023 12:47:13)
K tématu jsem si uvědomila, že další věcí je vědět, jaký jsem somatotyp. Znát ho znamená nesnažit se o nemožné. Protože pokud se endomorf snaží býti ektomorfem, a ono mu to, zákonitě, nejde, on drží blbé diety, ještě víc si rozhodí metabolismus a pak je na cestě k obezitě a k tomu, to vzdát. To rozdělění není strikní, typy se prolínají, ale něco může převažovat.
https://eshop.alfafit.cz/clanek/zakladni-telesne-somatotypy-ktery-jste-vy/
Protože, bernardýn nikdy nebude čivavou. Ale může být pěkně stavěný, pružný a pohyblivý, nebo obalený tukem a líný..bernardýn.
|
| 77kraska |
|
(19.4.2023 13:45:38)
Beat a civava muze byt lina a tlusta....ja mam doma civavu, ktera je zatim stihla a pohybliva, ale vidam venku civavy, ktere jsou opakem
|
| Beat |
|
(19.4.2023 13:59:45)
Sedmi, věřím.. holt jsem teda použila blbé přirovnání.
|
| babi_ | 
|
(19.4.2023 14:04:00)
Přirovnání je dobré. Čivava může být čivovou, bernardýn ne.
Vídám na běžeckých horských závodech (i jinde, samozřejmě) od přírody velmi štíhlé typy, i konstitučně útlé, drobné... a těm se nikdy nepřiblížím, protože jsem takový bernardýnek
|
| 77kraska |
|
(19.4.2023 14:06:13)
babi, zavalitych tezko pohyblivych civav je spousta...jen jsou proste od zeme male a na delku kratke, nevyrostou do velikosti bernardyna...ale na sve pomery jsou tluste
|
| babi_ |
|
(19.4.2023 14:10:59)
Sedmi, ano, jasně, že je spousta zavalitých čivav, s tím naprosto souhlasím. Ale pravda je, že na rozdíl od bernardýna MOHOU být drobné štíhlé pohyblivé. Bernardýn nikdy (tedy bernardýn může být pohyblivý a svalnatý atd..., ale NIKDY nebude vypadat jako štíhlá čivava)
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.4.2023 13:59:12)
Žádný somatotyp na mě nesedí nebo si neumím vybrat.
|
| Stará husa |
|
(19.4.2023 14:05:15)
Inko, na mě taky ne. Jsem malá, mám docela tenké kosti, ale zase vysloveně proutek nejsem. Mám úzký hrudník i ramena, zato širší pánev a stehna. Svaly jsem nikdy neměla. A nohy mám spíš kratší než delší. Do 40 let jsem byla štíhlá, teď jsem oplácaná, hlavně v oblasti břicha. Ty somatotypy mi přijdou spíš na mužskou postavu, ženy vypadají jinak.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.4.2023 14:13:16)
Jsem malá, konstitučně útlá, slabý kosti. V mládí jsem nevážila přes 50. Ale je to zakrytý sádlem, svaly nemám neb se od covidu nehýbu.
|
|
| babi_ |
|
(19.4.2023 14:21:28)
Huso, tak není třeba se dívat na obrázky somatotypů, ale normálně "selsky" vidím...
Mám třeba kamarádku od dětství. Je vyšší tak o dva tři cm, tedy jsme obě malé (mám 160), ale ona vážila celé dospívání a mládí asi tak 45 kilo, kdežto já 54. Byly jsme štíhlé obě. Jednoznačně. Ale ona je prostě útlá - má úzkou kostru od pánve přes koleno až k ruce.
Teď k stáru ona přibrala daleko víc, respektive občas se dostanu na těch 54 (i méně), takže ani přibráno nemám. Ale já nikdy nezhubnu na 45, to bych byla nemocná (buď nemocná zhubnutím, nebo hubená nemocí), kdežto ona by klidně pod těch 50 mít mohla.
|
| Škrpál |
|
(19.4.2023 15:09:01)
"Ale já nikdy nezhubnu na 45, to bych byla nemocná (buď nemocná zhubnutím, nebo hubená nemocí), kdežto ona by klidně pod těch 50 mít mohla."
Babi, a té své kamarádce to takto vyprávíš? Že by ve svém předdůchodovém věku mohla zhubnout pod 50kg?
Já se laicky domnívám, že uvažovat o váze pod 50kg v senior věku s výškou 160cm - není moc normální - překvapuje mě, že to aplikuješ i na okolí
|
| Beat |
|
(19.4.2023 15:26:32)
Marťasíno, kamarádka by mohla, babi nikoliv. To, zdali by kamarádka měla se tu neřeší.
Kamarádka je od přirození čivava, babi píše, že bernardýn.. Ale s tím tedy já hrubě nesouhlasím, to já jsem potom slon.
Jinak k těm kilům. V mládí, když jsem byla fakt kost, kůže a prsa, jsem měla těsně kolem 63kg. Byla jsem skoro vychrtla. Měřím 175. Vloni se mi váha začala blížit k 70 a lehce přes. Tak jsem se začala víc hlídat v jídle, začala jsem pravidelně cvičit a ejhle..mám 74, ale tuku méně, svalů víc, oblečení mi je stejně, postava hezčí než vloni. Takže kg nejsou vše.
|
| Škrpál |
|
(19.4.2023 15:37:34)
Beat, kdepak - ani já jsem nepoužila výraz "měla by zhubnout"
|
| Beat |
|
(19.4.2023 15:50:29)
Martas vím, koukla jsem na to předtím, než jsem psala. Ale stejně jsem měla pocit, že to tak trochu myslíš.
|
|
|
| Slonisko | 
|
(19.4.2023 17:45:22)
Tady musím protestovat, slon jsem já . Poslední dobou ještě ke všemu pěkně líný slon, protože jsem se dostala do stavu, čím míň se hýbu, tím míň se mi do nějakého pohybu chce. Přitom když už se konečně přinutím, tak mi to dělá dobře. Vážím sice +- pořád stejně, ale ztrácím kondici, a to mi vadí.
|
|
|
| babi_ |
|
(19.4.2023 15:55:11)
Marťasíno nikoli, s kamarádkou se o váze nebavíme
(tedy kdysi ona zhubla díky nějakým práškům na předpis pod nějakou hranici, o kterou se vsadila se svým chlapem, ale to mi jen jednostranně líčila, já k tomu ani nic neříkala).
Uváděla jsem to Huse jako příklad těch somatotypů - varianta příkladu s čivavou a bernardýnem.
|
| Škrpál |
|
(19.4.2023 16:22:51)
babi, to je dobře, mně přijde představa jakéhokoli cíleného zhubnutí pod 50kg při výšce 162cm krutá, bez ohledu na somatotyp, ve zralém věku tuplem
|
| babi_ |
|
(19.4.2023 17:34:25)
Dovoluji si jen poznamenat, že se pohybuji v prostředí, kde je výskyt vyhublých seniorek výtečného zdraví (běhání po horách) vysoce nadprůměrný, a ano, ty dámy si tu nízkou váhu cíleně drží. Krutého na tom není nic, pooprav si své představy 
|
| Škrpál |
|
(19.4.2023 17:48:04)
babi, já si fakt myslím, že by se našlo jen minimum lékařů, který by např. seniorku cíleně směroval na váhu pod 50kg při výšce 162cm - není to přirozené
|
| babi_ |
|
(19.4.2023 20:58:35)
Jistě, až taková seniorka běžkyně zajde na preventivní prohlídku, lékař jí nebude doporučovat redukční dietu. To máš pravdu.
Jinak tedy, že by lékaři směrovali své pacienty zásadně jen k něčemu přirozenému, to se nedá říci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(19.4.2023 15:50:44)
Tu, co o ní píše Agnieszka - neřešit. Přestala jsem řešit váhu a jídlo a co myslíš? Jsem tlustší !
|
|
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(19.4.2023 12:45:28)
To se dá vysvětlit i tak, že přestanu řešit jeden dortík nebo dva, nebo že se vůbec nehýbu. Pak se jednoho dne probudím a zjistím, že vážím víc než kolik měřím
Tím "neřešit" se myslí nepočítat do zblbnutí kalorie z každého zobnutí a nestresovat se, že jsem včera nebyla cvičit, protože mi bylo blbě. Ale naopak. Hýbeš se protože to miluješ a dělá tě to šťastnou. Když propadneš běhu, půjdeš i když je venku pod nulou nebo prší. Úbytek váhy je jen vedlejší produkt, neřešíš to. Neděláš to kvůli tomu. I když začátek to být mohl.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.4.2023 12:59:21)
To je ale blbost. Vždycky, když to přestanu řešit, přestanu se vážit, omezovat, přiberu.
|
| Ruth | 
|
(19.4.2023 13:21:47)
Proč by to byla blbost, každý to má jinak.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.4.2023 13:24:24)
Tak u mě to nefunguje.
|
|
|
| 77kraska |
|
(19.4.2023 13:47:14)
Inko, ja obecne vahu neresim, ale kdyz mam neco, kvuli cemu uplne zapomenu na jidlo (nejaky vetsi projekt v praci nebo doma nebo narocnou cestu apod.), tak zhubnu, ale to asi kazdy
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.4.2023 13:57:36)
Mě jak něco pohltí, že zapomenu sledovat jídlo, vždycky přiberu.
Musim jíst o hodně míň než bych chtěla, pokud chci váhu aspoň udržovat.
|
| Lenka Pražanda |
|
(19.4.2023 14:39:35)
Inko, nezkusila jsi někdy víc se hýbat než držet permanentně dietu? Píšeš, že nemáš svaly. Každý má svaly. Jenom je nemáme ve stejné kondici. Stačí když je trochu rozhýbeš a tím rozhýbeš metabolismus.
Já bych dietu nevydržela 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.4.2023 14:47:46)
Zkoušela a nijak to nepomohlo. Tolik cvičit, abych hubla nedokážu. Snažím se aspoň chodit pěšky a po schodech.
Nedržím dietu, jenom se omezuju.
|
| Lenka Pražanda |
|
(19.4.2023 14:56:37)
To bych se raději donutila běhat než myslet na to co jím nebo nejím a kdy a jak jím. Ale tohle má každý jinak.
Babi to napsala dobře, bernardýn nikdy nebude čivava. Někdo nikdy nebude útlý a jiný si zase nevybuduje svaly jako Arnold ani když se na hlavu postaví
|
|
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(19.4.2023 15:01:51)
Inko ale to je ta hlava, vědomě nebo silou zvyku si nedat to co bych chtěla ale navyknout si na mnohem min nebo jinak. Přestat řešit nerovná se dát si co chci dle chuti, protože to je v současném světě nadbytek
|
|
|
|
|
|
| Olga.P. | 
|
(19.4.2023 14:06:15)
Mému muži (59) se podařilo zhubnout víc než 30 kilo, podařilo se to za půl roku a hlavním důvodem bylo doporučení ortopeda. Na prvním místě bylo odhodlání opravdu zhubnout, pořídil si kalorické tabulky a začal si vážit a zapisovat všechno, co snědl a vypil. K tomu začal chodit s turistickými hůlkami. Ze tří pomalých kilometrů denně, je dneska deset rychlých. Na chození se stal "závislým". Pořídili jsme nové padnoucí oblečení, váhu si drží už víc než rok, jí prakticky všechno, ale v přiměřených dávkách. Prostě změnil úplně životní styl, ten nový se mu líbí, cítí se líp a spokojeněji. (Co sní, si zapisuje stále).
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.4.2023 14:15:00)
To je pěkný výsledek.
|
|
| susu. |
|
(19.4.2023 14:20:25)
Na vysokou váhu jsem se dostávala pomalu, nijak jsem se nepřejídala, jenže po vánocích, kilečko nahoře, dolů nešlo, po rodinné oslavě půl kilečko, dolů šlo jen 20 dkg,... a tak podobně, takže žádné dramatické dennodenní přežírání se zákusky a čokoládou, ale po 20 -30 letech se to sečetlo a byl to děs.
Před 1,5 rokem jsem s kalorickými tabulkami shodila 12 kg. A pak už to nešlo, ani když jsem jedla stejně jako předtím když to hublo. 
Hm a moje představa, že až shodím, tak se zase víc vrátím k původnímu stylu, a mám dalších 12 let než zase přiberu, nefunguje, při pokusu se najíst to jde nahoru strašně rychle, jo jo efekt je sfiňa. A současné volba (doživotní) salát nebo salát se mi teda moc nelíbí, jím ráda.
|
| susu. |
|
(19.4.2023 14:23:08)
Jo a sportuju samozřejmě pořád a dlouhodobě, tancuju, chodím, běhala jsem, než jsem si odvařila koleno.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.4.2023 14:25:15)
Volba je salát nebo být tlustá.
Mnoho hereček nebo zpěvaček otevřeně přiznává, že prakticky celý život hladoví, když chtějí být štíhlé.
|
| luthienka |
|
(19.4.2023 14:50:17)
Tak to musím zůstat tlustá - salát jako jedine jídlo fakt nedám. A to saláty mám rada.
|
|
|
|
| vlad. | 
|
(19.4.2023 15:31:09)
Olgo, manželovi gratuluji myslím, že je důležité to "nepustit" a udržet hlavně změnu v hlavě. Na takové to "zhubla jsem ani jsem nevěděla jak" beze změny vnějších okolností moc nevěřím.
|
| Olga.P. |
|
(19.4.2023 17:29:28)
Vlad, děkuji. Jsem na něj náležitě pyšná a věřím, že vydrží. Má veškerou mou podporu.
|
|
|
|
| vertigo | 
|
(19.4.2023 18:18:34)
Doporučuji začít se spánkem, tzn. dostatečně a kvalitně spát. Protože unavený člověk zákonitě sahá po kaloricky vydatných jídlech, unavený člověk nemá energii na pravidelný pohyb. A taky doporučuju se srovnat s tím, že některé věci jsou dané a člověk je změní jen velmi ztuha - pokud jsem byla odjakživa spíš oplácaná, tak na starý kolena prostě štíhlá nebudu. Že po 40 a po menopauze se prostě zpomaluje metabolismus, a to, co dřív šlo snadno, teĎ půjde těžko nebo vůbec. A jíst všechno, ale s mírou - zeleniny přidat víc, sladké spíš občas (cesta "odteĎ už žádná čokoláda" je cestou do pekel), přihlížet ke svému zdravotnímu stavu. A nevyčítat si neúspěchy, pokud teda nejde o zdraví, ale jen o vzhled. A pohyb stačí chůze, svižná, ale pravidelně. Chůze je nejpřirozenější pohyb, takže bych se jako nesportovec nenutila k vrcholovému běhu.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.4.2023 18:31:17)
Spánek je asi nejdůležitější, jak nemám nejmíň 8 hodin jsem unavená a žravá.
|
| Škrpál |
|
(19.4.2023 18:42:45)
"jak nemám nejmíň 8 hodin jsem unavená a žravá"
souhlas, a tělo si bestie neříká o bílkoviny, naopak promítá představy o cukrech, nebo aspoň sacharidech - fakt člověka nehoní mlsná na zdravé věci
|
| vertigo |
|
(19.4.2023 20:38:54)
nejenom člověka, i laboratorní potkani šli neomylně po kaloricky vydatném jídle, když jim navodili v laboratoři stres. Takže je nám to prostě přirozené, to neočuráme
|
|
|
|
| ALL |
|
(19.4.2023 22:44:35)
"některé věci jsou dané a člověk je změní jen velmi ztuha - pokud jsem byla odjakživa spíš oplácaná, tak na starý kolena prostě štíhlá nebudu. Že po 40 a po menopauze se prostě zpomaluje metabolismus, a to, co dřív šlo snadno, teĎ půjde těžko nebo vůbec."
- a já si myslím, že tohle je právě o tom, co "je v hlavě". Pokud tam má člověk přesvědčení (výmluvu), že to nepůjde, tak je jasné, že to nepůjde. A když si řekne, že to musí jít (opravdu chce a opravdu pro to je ochoten něco dělat), tak to půjde.
|
|
|
| ivaxx | 
|
(20.4.2023 11:11:53)
Chápu to tak, že si stanovíš, co jsi schopna pro to dělat (dlouhodobě) a co víš, že prostě ne.
Mě se podařilo zhubnout (zatím od vánoc 5 kg) po letech až tak, že jsem si prostě na rovinu přiznala, že diety budu držet pár dní a pak se už nedonutím. Běhat budu jen v hezkém počasí, ale v lednu max chytím průdušky... Že nejsem schopna se vzdát pečiva, ale jen jej omezit. Nesladit ale není problém. No a pak jsem si řekla, že co mě vždy bavilo bylo kolo, lyže a při dovolených na kolech a lyžích jsem v mládí obvykle zhubla. Přitom jezdit v zimě do práce na kole ale nemůžu. Do posilovny před cizí lidi mě nikdo nedostane, ani na to nemám čas (blízko žádná není).
Z toho mi vyšlo, že dlouhodobě přijatelné pro mě je večer si pustit TV, vzít mobil atd, sednout na rotoped a prostě 30-60 min šlapat (trochu rychleji, ale to mi problém nedělá), místo toho, abych jen seděla a vybudovat si trochu svalů, které budou více spalovat, aniž bych držela keto diety či něco jiného. K tomu, když to jde, tak se snažím více chodi (běhat, až bude váha ještě o něco níže). Alespoń u mě to funguje, neomezuje mě to a vlastně i baví. Primární nastavení ale fakt bylo v hlavě - co chci a co jsem pro to ochotna dlouhodobě dělat.
A co ještě fakt funguje je ukládat si pohybové aktivity na nějaký system - garmin, strava atd. Prostě aby to motivovalo.
|
|
|
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)