Re: Návrat k sobě

Ahoj, taky se učím být sama sebou, nebo spíš hledám kdo vlastně jsem. Můj začátek vztahu byl teda jiný, s manželem jsem začala chodit když mi bylo šestnáct, (on je o čtyři roky starší), zpětně viděno - byla jsem tenkrát mladá a blbá a zamilovaná , takže jsem přehlížela věci, které jsem přehlížet neměla, ale o tom psát nechci.
Spíš o tom, že i když jsem začínala vztah jako ten závislejší, tak se to nakonec vyvinulo do stavu, kdy jsem byla zodpovědná za všechno, včetně toho jakou má zrovna náladu.

Když mi to tak nějak došlo, tak jsem se začala trochu vymezovat, což bral jako útok a přestal úplně komunikovat, musím říct, že tichá domácnost během covidu byla fakt peklo.

Výsledek je, že jsem se jednoho dne odstěhovala, a teď bydlím sama , což mi vyhovuje, jen po těch letech kdy jsem dělala to co "se musí" a co "je potřeba" mám docela problém zjistit co vlastně chci já.