Re: Návrat k sobě

Jak zkušenosti - vždyť ti je tu píšu já i ostatní...

Možná zkusit si to v hlavě přepnout, že touha po změně v této fázi života (ať už ji nazveš syndromem prázdného hnízda, krizí středního věku či jakkoli jinak) je naprosto normální.

Přidám tedy, že po cca 9-10 letech vztahu přichází "krize" naprosto pravidelně.

Pořád na můj vkus moc filosofuješ. Co ti brání v jakékoli změně, kterou chceš udělat? Jsi dospělá, dítě máš z domu... Max. finančně závislá?

Pochopit příčiny současného stavu a dynamiku svého vztahu není hledání viníka. Proto i ten odkaz na článek...

Buď sama nevíš, jaké změny vlastně chceš udělat, jen víš, že takhle už dál nemůžeš - pak je jiná cesta k řešení, než jestli víš, co chceš, ale partner se nepřipojuje/nepřipojuje s nadšením/klade mírný odpor/vyjadřuje tuhý odpor...

Obecně se to snažím rámovat analogicky - tj. pokud by aktuálně potřebu změny (ve věku zřejmě tvého muže to u chlapů obvykle bývá nazýváno krizí středního věku) pociťoval tvůj muž a projevovalo se to třeba tím, že si koupí tu motorku a začne o víkendu jezdit na jízdy se skupinou dalších, tak by otázka byla stejná - připojíš se/nepřipojíš/připojíš s odporem/budeš klást mírný odpor/vyjadřovat silný nesouhlas...???

Další věc je, že ta fáze potřeby změny nenastává u každého z páru ve stejnou dobu, resp. ne vždy je realizovatelná, když jí člověk pocítí. Nějaký chlap třeba touží po té motorce a víkendech na motorce bez rodiny už 5 let, ale "zatne zuby", protože zatím má ty děti a je ho potřeba doma, nebo se ještě platí ta hypotéka... A když přijde správný moment - dítě dostuduje, hypotéka doplacená - tak do toho jde hned a žena pak zírá, protože si "doteď myslela, že žijou spokojený život" a "co se to s tím mým mužem stalo" a "není v tom nějaká jiná ženská"?

Tak a pokud chápeš tohle, tak si to zkus narámovat na sebe... Jakou změnu chceš. Jak dlouho už. Proč to doteď nešlo. Proč a jestli to už jde teď nebo na kdy se těšíš, že to pak půjde... A - jaký asi postoj k tomu zaujme můj muž.

Stejně jako není primární chyba ženy, že z mužové motorky neskáče nadšením, tak není primární chyba muže, že z ženiných změn neskáče nadšením.

Jestli jde jen o něco banálnějšího, typu já furt vařím a chci, aby aspoň občas uvařil on, tak to je proti tomu brnkačka.