Liška s banem :) |
|
(25.2.2012 14:57:56) Grainne - tak tak. Zarazit to hned v počátku.
A platí pravidlo, že některé ženy se prakticky s jakýmkoliv mužem dříve nebo později stanou jeho fackovacím panákem?
|
Insula |
|
(25.2.2012 15:03:20) Tak to by taky zajímalo. Obávám se, že se mi to stane znovu.
|
jedna plus dvě |
|
(25.2.2012 19:05:13) Insulo, možná by to chtělo nějakou terapii....
|
Insula |
|
(28.2.2012 4:54:32) Pro mě nebo pro ně???
|
|
|
|
Grainne |
|
(25.2.2012 19:08:24) Liško, já bych si skoro troufla říct, že ano. Jsou určité typy lidí, které je dokonce těžké nezmanipulovat a nezneužít a nejen v partnerském vztahu, záleží na tom, kde má takový člověk slabé místo. Jsou i pracovní "otloukánci", ať jsou, kde jsou, vždycky je někdo alespoň využívá, jen tam nedochází k tak viditelným projevům, protože je to příliš veřejné prostředí a většina lidí ví, že se musí držet v mezích, doma naopak tato veřejná kontrola chybí.
|
NikaXS |
|
(26.2.2012 17:05:27) Grainne: Ja si v tomhle dovolim nesouhlasit. Je dost mozne, ze tyrana zena v sobe uz ma pritomnou jakousi submisivitu, ale ani to tak byt nemusi. Spousta tyranych zen jsou uspesne, krasne vysokoskolacky, ktere manzel presvedci pomalym psychickym terorem o tom, ze nestojej za nic a muzou byt rady, ze o ne jen zakopl. Podle toho, co pises predpokladam, ze jsi se s klasickym domacim nasilnikem nesetkala, tvuj manzel je, dejme tomu dominantni, ale da se usmernit. Ver mi, ze jsou typy, ktere neusmernis a jakymkoliv nesouhlasem situaci jen zhorsujes, navic vyborny manipulator te stejne vzdy utluce argumenty. Tezko se to popisuje a opravdu tady plati, ze kdo neproszil nepochopi...
Kdyz to vezmu za sebe, tak ja nikdy nemela ve vztazich problem, byla jsem celkem sebevedoma a pohledna mlada zena, muzi jsem se nikdy nenechala omezovat, ba naopak jsem byla mezi prately znama pro svoji nespoutanost. Nikdo potom nedokazal pochopit, jak zrovna ja jsem se mohla dostat do takoveho vztahu.
|
Alternativní kvočna |
|
(26.2.2012 17:09:38) Seherezado a víš, co je na tom nejhorší? Že takovou krásnou úspěšnou milou šikovnou ženu se mnoho chlapů vůbec netroufá oslovit s žádostí o vztah... A pak se vyloupne neskutečné přízemní hovado, neschopný (teda vlastně všehoschopný) slaboch, kterého takováhle fajn holka irituje už svojí vlastní existencí, doslova ji vyšplhá po zádech nahoru a pak ji bezmilosti zadupává do země...
|
|
Grainne |
|
(26.2.2012 23:54:22) Sehezezado, typický násilník by mě odvrhl. Já nejsem vhodná oběť k ničemu, ani k manipulaci, ani k fyzickému násilí. Naprosto nejsem schopná neřešit to, co mám ve svých rukách. S násilníky jsem se setkávala svého času poměrně často a s "výsledky jejich práce" taky a opravdu to nebyly typy, které by se mnou mohly kamkoliv pohnout. Spousta lidí je schopná žít jako sebevědomá, inteligentní bytost jen dokud to jejich okolí takto akceptuje. Násilník to neakceptuje a jeho "umění" spočívá v tom, že umí velmi dobře podchytit právě ta slabá místa, o kterých ani oběť nemusí mít tušení, že je má, protože nikdo jiný by je neodhalil.
|
Luppa |
|
(27.2.2012 9:15:41) Grainne, tak jak popisuješ, že by Tě agresor odvrhl a že umíš prosadit správný model, tak tak to bohužel v těchto vztazích nefunguje. Buď moc ráda, že nevíš o čem hovoříš a nechtěj to nikdy zažít. Třeba právě to, že by Tvůj "správný model" nevycházel by jsi nemusela ustát.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 9:31:34) Cardamomo, správný model se skutečným agresorem prosadit nelze, to jsem nikdy nepsala, něco prosadit se dá, když dotyčný je schopen spolupráce a práce na sobě. To agresor není. Tady je to nedorozumění v textu.
Potom jsou rozdíly mezi lidmi se sklonem k agresivitě a lidmi, kteří jsou primárně agresivní.
Skutečně svobodného, sebevědomého a hrdého člověka agresor samozřejmě může zmlátit, ale nikdy ho nemůže v našich podmínkách ovládnout, protože jen jednou je mu dána příležitost se takto projevit. Když mi cizí člověk řekne, že mám křivé nohy, jsem neschopná, hloupá, bude mi to jedno, pokud mi totéž řekne člověk, který by mi měl být blízký, považuju to za patologii a s patologickým jedincem nemá smysl se pokoušet o vztah. Tohle netoleruji ani "jakože" žert. Tohle bych netrpěla ani ve vztahu s kamarádkou - shazování rádoby za účelem dobré rady.
|
Luppa |
|
(27.2.2012 9:38:19) Grainne, vážně to tak není a dokonce i ovládnout Tě může.. Stačí i že Tě ovládne ekonomicky. Odpíráním určitých věcí. Prostě to jde. A že je to agresor, zřejmě je jich pestrá paleta modelů, nejde poznat hned. Ale hodně může napovědět soužití jeho rodičů. Prostě je to tak zapeklité, že stále ještě sedám s otevřenou pusou a nemůžu uvěřit co vše je možné. A na pomoc "zvenčí"bych se uplně nespoléhala. Je to skutečně závažnější problém, než od stolu říct, tak takhle to nejde, tohle teda ne. Sama si pamatuji, jak jsme jedné kolegyni kdysi "radila" okamžitě se sbal a jdi od něj i s dětma..
|
Tylity |
|
(27.2.2012 12:06:44) Cardamona Na začátku může být normálně se jevící vztah dvou lidí a pak to pozvolna začne. Manipulátor nenařizuje - on se usměje, a krůček po krůčku si začne budovat své pozice. A protože jsi zamilovaná, tak ty mu ještě vycházíš vstříc a tu hru hraješ s ním - děláš, co on chce a jsi schopna přesvědčovat okolí, že to tak vlastně chceš ty - a najednou jsi někde, odkud nemůžeš zpět, přestáváš žít svůj život a jen se divíš, jak je to možné? A pak přijde zlom a najednou nemůžeš nic, musíš se účastnit toho divadelního představení a nemůžeš nic podle sebe. A oni toho po tobě vyžadují víc a víc - a je to samozřejmost, že ty budeš fungovat, jak se po tobě chce - a pokud ne, přijde třeba už i přímá agrese, napadení, fyzické násilí. A ty setrváváš - a snažíš se chovat tak, jak chce ten despota - protože se chceš do budoucna dalšímu napadení a násilí vyhout, nechceš mu dát příčinu - a tak se postupně stáváš odevzdanější, neodporuješ, vykonáváš, co se po tobě chce a čím dál víc jsi sama a život už tě dávno přestal bavit - dokonce myslíš na smrt - ale pozor, to nejde, tohle vysvobození si nemůžeš dovolit, je tu přeci dítě...... Paráda, ne??
|
|
|
Tylity |
|
(27.2.2012 11:58:55) Grainne Doopravdy to není tak, jak si myslíš - a já jsem toho příklad. Jsem sebevědomá, samostatná - celé roky jsem žila v představě, že mě nikdo nemůže ovládnout - trvalo to 30 let.. Konec byl takový (spělo to k němu několik let - velice pozvolně a nenápadně) - že se mi dělalo zle, nespala jsem, domů jsem se vracela se strachem a chtělo se mi umřít. Nechápala jsem to - manžel je přeci "vzorný podnikatel, inteligentní".. Pak jsem si rozebrala naše manželství píď po pídi jsem zjišťovala, jak fungují manipulativní techniky - vše jsem nalézala doma, kroutila jsem hlavou - když jsem četla literaturu - jak je to stejné v čem žiji a jen jsem nevěřila, že to je nebezpečné.. ale všechno sedělo - a dnes již tomu rozumím mnohem více a chápu více souvislostí. Celé roky jsem si myslela něco jiného, a nechápala jsem jen, proč mije tak zle a proč pro mě skončil život, proč nemohu žít podle sebe atd. 30 let, chápeš? Ten proces, jak na to člověk přichází, v čem žil a proč mu bylo tak zle, tak ten ještě ani zdaleka neskončil - stále objevuji něco, co mě samotnou překvapuje. V čem vidím paralelu - to je můj život a život tchýně, kde jsem se smávala, že bych nikdy nemohla žít jako ona - dělat všem hloupou pracovitou služku - a já nakonec byla dokonalejší než ona - a bylo by to ještě horší... prostě jedna hrůza na druhou.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 12:28:28) Tylity, to je ten problém, já jsem schopný manipulátor, bezpečně ty techniky zvládám. Já je jen nepoužívám, nebo spíš nezneužívám, ale umím je odhalit hned v počátku. Skutečně se nebojím fyzického násilí, ne proto, že jsem dokonalá, ale naopak, je to "chyba v nastavení" v kritické chvíli se mi prostě nespíná ohrožení x strach.
Tady nejde o to, kdo prohrál v zápase "na body", nebo KO, ale kdo byl v západe ponížen a kdo pocítil strach. Vyvolat strach, o to jde, jenomže když necítíš strach, nemůže ti být fyzicky špatně ze strachu.
Pro mě "pan dokonalý" neexistuje, žádné vnější atributy ho nikomu v mých očích nedodají. Možná mě napadne tak ještě "koho to tady lakuješ".
I manžela hodnotím s chladnou hlavou, přesto, že ho miluju, nenalže mi nic, nemá šanci. navenek je "hodný, nepije, nebije mně, peníze vydělává", fajn, základ bychom měli a ještě navrch vyžaduju určitý přístup k mé vzácné osobě. Ke vztahu přistupuju "může být rád, že mně má", naopak...........no jsem ráda, že ho mám, ale cenu stanovím sama.
|
Tylity |
|
(27.2.2012 13:45:55) grainne
:) potřebovala bych notný kus tvé vzácné osoby naroubovat.. :)
|
Grainne |
|
(27.2.2012 14:29:28) Tylity, zcela vážně míněno, ano. To je ten rozdíl mezi námi. Vztah je pro mě prioritou, ovšem jaksi ještě "nad tím" stojím já. Ne moje materiální potřeby, ty mám dost omezené, ne moje svoboda dělat si, co chci kdy mě napadne, ale pokud to bude skřípět, kdekoliv, vždycky vyhraje moje excelentní a vyjímečná a dokonalá osoba ve mně a dostane předost před.....kýmkoliv, ať už kandidátem všech světových věd s tituly vpředu, vzadu i po stranách, nebo penězi, hodnými padišáha, ba dokonce i před pouhou střechou nad hlavou.
|
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 12:32:17) Tylity, no, otázka je, jesti sebevědomí v tomto smyslu přímo nesouvisí se schopností "žít tak, jak chci sám". Osobně mám sebevědomí rozkolísaný, ale manipulovat mnou prakticky nejde, protože se nenechám přesvědčit, že je pro mne něco dobře, když to tak sama nevnímám a necítím. Nechám si hodně "líbit", protože nejsem typ toužící po dominanci, ale nenechám si kecat do toho, co JÁ dělám, jestli mi rozumíš. Takže třeba snesu nějakou dobu být s chlapem, který odmítá kompromis v rámci vztahu, ale nesnesu, aby ovlivňoval můj život tam, kde se nejedná o něj ani o "nás".
|
Tylity |
|
(27.2.2012 13:40:51) Já roky musela zvládat chování partnera vůči mně, protože jsem to tak měla v hlavě nastavené z rodiny - a považovala jsem to za správné a jedině možné. Navíc mě v tom utvrzovali všichni - moji rodiče, partner, jeho rodiče.. jsem hodně důvěřivá - v tom je také problém. Ale nakonec jsem doslova ztratila pocit strachu a rovnou se mi dělalo špatně. Psycholog mi říkal - vy jste si vypěstovala v sobě "vypínače".. Vždy jsem byla dominantní, veselá, všude mě bylo plno, organizároský typ. Najednou jsem byla ta v koutě, potichu, co raději nic neříká - ne, že by neměla vlastní názor, ale bylo to tak lepší - pro klid všech - ale protože jsem to v sobě takto "přenastavila" (aby byl klid a protože to je přece podle všech správné) - tak se mi z toho dělalo špatně. A s tímhle se podlě mě nedá doopravdy udělat nic, než odejít a začít znova, jinde a bez těchto všech vlivů. Ten druhý člověk a ani lidé kolem něj to prostě nepochopí, co se dělo a jak to funguje - a znovu říkám, ten občasný fyzický výpad není to nejhorší.. to se dá vydržet, to ostatní se vydržet nedá - nebo za cenu naprosté devastace člověka, za cenu ztráty chuti do života..
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 14:04:20) Tylity, ale to s tím sebevědomím moc nekoresponduje, ne? Dělat to, co chce někdo jiný - aby se nezlobil, abych se mu zalíbila, aby mne (následně) nezmlátil... dokázat změnit svou osobnost vlivem manipulátora přece logicky znamená nemít tu osobnost rád, nevážit si jí...
|
Tylity |
|
(27.2.2012 14:25:19) Monty, manžel mě srážel, že jsem příliš sebevědomá a že to je špatně - že jesm feministka a já to vnímala jako svou závadu, chybu - byly mi za příklad dávány ženy jiného typu a já se cítila špatná a chtěla jsem se "napravit".. Je to hloupé? Lidé v práci nechápali, jak tak sebevědomá žena, jako já, může žít s člověkem, jako je můj manžel - zdál se jim hodně dominantní, vyžadující.. no, zvládnout se to dalo tak, že doma jsem se prostě to seběvědomí naučila odložit - doma jsem musela pro rodinu být jiná - ale i tak mi bylo vytýkáno, jaká jsem a já se dál snažila být "lepší a lepší" - a nakonec to bylo k nežití..
Byl to bludný kruh - manžel vyžadoval inteligentní ženu, která má určité postavení, vydělává slušné peníze - a doma chtěl mít tu puťku, co za ním běhá a poslouchá jeho příkazy a plní jeho přání (ostatně tak to dělala celý život jeho matka) - ale tohle je vražedná kombinace, být v profesním životě dominantní a orientovaná na venek a doma submisivní a ustupující, žijící na samotě, bez lidí..
Mívala jsem přání, ať si tu mou roli na chvíli zkusí jiná ženská, že bych ráda viděla, kdo by tohle dobrovolně chtěl a dlouhodobě zvládal.. a ani mě nenapadlo žárlit..
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 14:36:27) Tylity, nevím, jestli hloupé, spíš nepochopitelné - alespoň pro mne určitě. A je na tom dost zajímavé, jak různě si lidé vykládají pojem "sebevědomí". Mně je celý život v rámci vztahů vytýkáno okolím, že nemám dost sebevědomí v tom smyslu, že se neprosazuju, nic si nenárokuju a nikoho k ničemu nenutím... ale na druhé straně se fakt nedám sama do ničeho nutit. To je takový pozorouhodný rozpor - myslím si, že nemám právo toho druhého k ničemu nutit, když on sám nechce, což je bráno jako "nedostatek sebevědomí", ale mně to přijde přirozené a správné. Tobě třicet let nevadilo dělat něco, s čím jsi vnitřně nesouhlasila, co ti ubližovalo a ještě ses nechala přesvědčit, že je to pro tebe dobře... Každopádně doufám, že teď už víš, že to dobře nebylo a obecně to dobře NENÍ.
|
|
Grainne |
|
(27.2.2012 14:39:34) Tylity, já tohle tak mám - bývala jsem profesně velmi zdatná, schopná a ve stejné profesi jsem vydělávala víc, než manžel, teď jsem puťka domácí, zdánlivě ekonomicky závislá.
Jenomže - do buchty kromě marmelády ještě přidávám podtext, že to není samozřejmost, na povel nědělám nic a chce li se mi, tak ty okna počkají klidně měsíc. No a když ten chlap věří, opravdu věří, že by mu ten pekáč horkých buchet mohl klidně přistát na hlavě..............tak raději odejde, nebo, pokud je toho schopen, drží se zpátky.
Teď stačí jen zasyčet, když je manžel zybtečně moc chytrej, nebo prosazuje nevhodným způsobem něco jiného, než já, ale on je uzurpátor jen potenciální, normální ženu by válcoval jen přiměřeně a fakt je, že násilí by nikdy nepoužil. Nicméně, zřejmě by tě taky hbitě přesvědčil, že sousedka má líp umytá okna, to by mu šlo. "Jestli nevidíš, tak si to okno otevři."
|
Grainne |
|
(27.2.2012 14:48:16) Ještě pozor, aby to nevyznělo nějak nabubřele, nejde o to, že bych byla tak dokonalá, ale o to, že jsem vždycky dokonalejší a lepší, než ten muž To zase plyne z toho, že pokud na to dojde, já ho nepotřebuju, umím být sama a no........... zřejmě bych zvládla i kurs přežití v divočině, natož přežití uprostřed jakés takés civilizace.
Jsem zkrátka dokonalá i bez teplé večeře a se špinavým oknem a těžko to někdo zpochybní.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 14:54:29) Grainne, já dokonalá nejsem, ani nemám potřebu být, a už vůbec nepotřebuju být dokonalejší než chlap. Obávám se, že je to navíc poněkud neměřitelné, ony se iluze dost blbě nějak exaktně porovnávají.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 14:56:52) Monty, fakticky určitě, to je jen vnitřní nastavení, které vypluje na povrch v okamžiku, kdy se někdo začne "stavět tím lepším", tak se mu to nepodaří přebít tak, aby mě někam dostal.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 14:59:15) ...ale to ať se klidně staví tím lepším, já mu to dokonce i odkývu, ale nebude to mít vliv na moji případnou "nápravu". Nemám potřebu se zalíbit ani nijak manévrovat, asi jsem rozenej sociopat.
|
Tylity |
|
(27.2.2012 15:03:42) Monty .. já si také myslela, že "jen odkývu a přitom to na mě nebude mít vliv", mávla jsem rukou nad jeho nevhodnými "legráckami".. Jenže ono to vliv mělo, krůček po krůčku a já si to ani neuvědomovala. Ano, já si ťukala na čelo, když mi vysvětloval, že on má vysoké čelo (to značí inteligenci) a já ustupující (tedy mi tam chybí mozek a s tak málo mozkem nemohu být dostatečně inteligentní) - a přesto dnes s psychologem řeším, že mé děti jsou inteligentní po manželovi a já jim ten genofond vlastně kazím.. prostě to mám v sobě, že nejsem tak inteligentní jako manžel a nedá se toho rozumově zbavit...
Člověk si myslí, že na něho spousta věcí nemá a nemůže mít vliv - a přitom se tak plete..
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 15:11:51) Tylity, jenže ty jsi podle mne odkývala i věci, které spadají do těžké osobnostní patologie... a hlavně, týkaly se tebe. Já měla na mysli odkývání toho, co se týká JEHO.
|
Tylity |
|
(27.2.2012 15:18:09) Monty, nakonec jsem už ani nekývala - stejně si dělal absolutně, co chtěl (protože byl přesvědčen, že jedině tak to je dobře a správně a jestli to ostatní nevidí - tak jsou blbí). Někdy si říkám, že může být šťastný, že jsem odešla - konečně si může dělat, co chce a nikdo mu do toho nemluví... (a ani se nepokusí)
|
|
|
Grainne |
|
(27.2.2012 15:13:11) Tylity, vysoké čelo, nízké čelo................a už se válím smíchy, bod pro mně, protože to je ostrá zbraň. Umím to taky - vyhmátnout slabé místo a udělat si z něj kopací míč. Hnusná vlastnost, ale používám v nutné obraně a krajní nouzi. Ten člověk má potřebu ubližovat, ničit a týrat jiné, protože to posiluje jeho vlastní pošramocené ego.
Něco, jako "energetické upírství", jenomže já jsem jedovatá bylinka, na rozdíl od tebe.
Navíc jsem dost opatrná a nedůvěřivá, přesun jen v případě, že si nejdřív zajistím únikové dveře. Jak jsem teď zdánlivě omezená, vím, kde tyhle dveře jsou.
|
Tylity |
|
(27.2.2012 15:22:27) Grainne Sranda, co? Jenže když to slyšíš opakovaně.. tak to srandou přestává být. Já zpočátku nad tím taky mávla rukou jako nad nesmyslem, ale postupně jsem o tom i začala přemýšlet, pak se mi to uhnízdilo v hlavě, pak se malá dcerka začala hrozit - jestli mami já budu hloupá po tobě... A dnes vzpomínám na jejich chování ke tchýni - babka hloupá, ale pracovitá.. mozek je děda, ale ten je zase levej jako šavle.. Ale jinak vorný syn, i na nákup rodičům dojde a na dárek nikdy nezapomene. Hm, ale nikdy jsem ho neviděla dát mámě jen tak pusu, nebo se s ní doopravdy obejmout..
|
Grainne |
|
(27.2.2012 15:31:58) Tylity, sranda by brzy přešla jeho. Napadlo tě vůbec někdy zauvažovat o tom, kde má on slabá místa? Chápu, že ne každý je hned a pohotově po tom skočit a použít to jako protizbraň, ale jen tak o tom popřemýšlet?
Co má on špatně, kromě toho, že se choval, jak se choval?
Počínaje fyzičnem, vysoké čelo ještě pořád nedělá dokonalost, někdy je to počínající, až pokročilá pleš, křivým plcem u nohy (šmatlá) konče, výška, že k hradní stráží by ho nevzali? To jen tak střílím od boku, jde mi o to, jestli tě vůbec napadlo přemýšlet, nakolik je "pan dokonalý" opravdu dokonalý? Přes psychiku, od bojí se v noci na hřbitově, po neschopnost postavit s eproblémům čelem, vzdělání - četl něco víc, než Babičku?
Po zmíněném "inteligentním čele" by mi z toho zajisté vyšla takřka zrůdička, protže hned po záchvatu smíchu by to byl druhý krok.
|
Tylity |
|
(27.2.2012 15:51:33) Grainne má toho nedokonalého hodně - ale já jsem to nikdy nechtěla vytahovat, přijde mi to slabošský a zlý se takhle trefovat do člověka. Vždy mě pak bolelo, proč mi to dělá (takový ty řeči - nebudu ti říkat, co si o tobě myslí moji rodiče, lidi v práci - abych tě neranil..) - když já bych to neudělala. Nezlob se, ne, že bych nevěděla, kde má slabá místa - ale já bych si nemohla vážit sama sebe to takhle dělat. Ne.. asi i proto jsem se pak ptávala sama sebe, jak mě může mít rád, když se takhle choval, jak se může tvářit, že mě miluje, když jsem jasně zažila tu nenávist? Jak? Já to nedokážu, jak on to dokáže? Ne, nemmohla bych to dělat - i proto jsem raději odešla.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 16:51:52) Tylity, taky - typické, když mě někdo praští, nastavím mu druhou tvář. Když mě někdo praští, praštím ho taky bez skrupulí a soucitu. Já totiž ve svých očích neztrácím. Jsem, jaká jsem, tohle je mojí podstatou a součástí, nehodlám se za to stydět.
Navíc, nikdy toho nezneužívám proti slabším, ale proti silnějšímu? Klidně. Nemám s tím problém.
|
|
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 15:22:56) Mně naštěstí nikdy nikdo nevyprávěl kraviny typu "nízké čelo - vysoké čelo". Obávám se, že bych z toho taky dostala max. záchvat smíchu. Ale zas mi docela dodalo vyprávění o "mužských" a "ženských" pracech, ovšem s tím, že jsem měla dělat oboje. To jsem pravda neodkývala - prostě jsem to nedělala. Chce to docela dost tvrdou palici, překračovat "hovna", ale já je prostě nezvednu, pokud nevidím, že ten druhý zvedá něco jiného.
|
Tylity |
|
(27.2.2012 15:26:43) Monty, a myslíš, že to s těma čelama fakt nebude mít nic společnýho??
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 15:30:16) Tylity, ne, inteligence z tvarem čela naprosto nesouvisí, to je mýtus, který vznikl v podstatě z toho důvodu, že "nízké čelo" měli naši poloopičí předkové a v překonaných teoriích o lidských typech se to v průběhu času občas vyskytlo... ještě Bertillon z toho vycházel v antropometrii, ale je to blbost.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 15:30:58) ...sorry, jak to přepisuju, tak mi tam zůstala chyba - "s" tvarem čela, samozřejmě.
|
|
|
Grainne |
|
(27.2.2012 15:34:09) Tak, navíc doufám, že ti Monty dostatečně vyvrátila jakoukoliv souvislost s tvarem čela a inteligencí. Nevzdělanec, nezná ani základy antropologie.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 15:37:15) Protáhlá lebka u člověka souvisí se změnou formování pánve u samic po vzpřímení - prostě se líp rodí než kulatá a široká, ale jak kdysi pravil náš profesor bilogie: "Rozum nezávisí na velikosti hlavy, ale na počtu mozkových závitů. Můžete mít hlavu velkou jako slon a bejt blbej jako tágo." Dosaď si tam čelo, ve výsledku to vyjde nastejno.
|
|
|
|
Luppa |
|
(27.2.2012 15:38:00) Holky nepleťte se !! Je to vážně jenom o tom,že jste na takový vzorek nenatrefily !! Můj muž je nesmírně chytrý (má Oxford !), (vypadá velice submisivně), je až bych řekla na první pohled bačkora ? Omyl !! Já jsem velmi živý a výřečný typ, taková ta od pohledu úspěšná manažerka v mužském kolektivu, řekla bych velmi pohledná, štíhlá, prostě pohodička... Nenechám si líbit nic, smykem jsem schopná každého setřít.. Manipulátorské techniky ovládám dobře (živím se tím) a samozřejmě jsme věděla že když si manžel něco vynucuje, že je asi něco špatně, ale nezdálo se mi to nějak tragické. Občas jsem se mu vysmála, občas se za něco omluvila aby byl klid a nijak výrazně jsem se ohrožena necítila... Ale vlastně ono se něco dělo pořád, bylo to hrozně plíživé. Zlom nastal, když se nám narodilo první dítě, vztahy se zhoršily. Začal mě vydírat přes dítě a kvůli financím. Stále jsem nebezpečí neviděla. Pak byl asi rok relativní klid. Narození druhého dítěte a manžel 3 měsíce služebně pryč a já nějak prozřela. Já ani nevím jak to popsat... Každopádně stačí roky žít v tom, že za sebemenší prohřešek mi je odebrána platební karta, klíče od auta, hotovost, telefon a PC Já sama doma s dětmi. Samozřejmě jsem si to začala schovávat, ale když někam jdu, potřebuji to.. Pak měsíc klid, tak to nechám v kabelce. Nějaká moje "drzost" a odebráno.. a jako trest přidáno, že se pár dní nevrátí domů. Oznámení na policii... řeč policie, jéé to je zmetek, počkejte až si ho pozveme k výslechu.. U výslechu.. Jéé vy jste takový hodný člověk, no Vaše paní se nám zdála nějaká dominatní.. Opakuji, nenechala jsem si nikdy nic líbit !! Abych to zkrátila, sedím tu teď se sešitou hlavou
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 15:39:57) Cardamono, a co kdyby ses za JEHO prohřešek prostě odebrala TY?
|
Luppa |
|
(27.2.2012 15:41:47) No já bych se odebrala, ale s dvěma dětma s obrovským psem se jen tak nikam nenakýbluju. A z mateřské neutáhnu pronájem. Proto jsme hledala práci za hodně a s autem, ať můžu fakt zmizet, nebýt v očekávání alemntů, že když se zpozdí, tak se nedostanu do práce.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.2.2012 15:49:52) Cardamono, tak držím palce, ať tu práci brzo najdeš a můžeš se odebrat!
|
Luppa |
|
(27.2.2012 15:50:21) Monty děkuji, práce nalezena, kupci na dům taktéž, tak věřím, že to bude O.K.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 17:07:13) Cardamomo, též přeju hodně štěstí a držím palce.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 17:08:59) Jen si dovolím jednu reakci, vy si tu notujete, co které její manžel provedl horšího. Myslím, že v normě by spíš bylo debatovat o tom, který je větší grázl a zasloužil by si větší nálož.
|
Luppa |
|
(27.2.2012 17:12:34) No to je právě taky ono !! Věřím, že o manželovi tohle naprosto nikdo netuší a on ještě určitě věří, že je týraný on Ne, to zlehčuju, ale prostě semlít se to umí řádně. Já jelikož o tom "veřejně" mluvím prvně v životě, protože doufám, že je to pomalu za mnou, tak jsem ráda, že vím, že jiným ženám se povedlo odejít.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 17:20:55) Jenomže, po pravdě, já bych mu rozpitvala i ten Oxford, jak mi ho předhodil, jestli to mělo nějaký podtext, v jaké souvislosti s tím přišel..............já automaticky vyhodnocuju všechno, co není v mezích obvyklých a třeba Oxford, nebo miliarda na účtě, nebo práce s mrtvolami prostě není.
Ne že by mi vadilo jedno, druhé, nebo třetí, ale když někomu potřetí ukápne polívka od pusy, už zbystřím.
|
|
Tylity |
|
(27.2.2012 17:24:12) Cardamona Také nemám rodiče, tak vím, co to je, když se na nikoho nemůžeš obrátit. Také je manžel pro okolí anděl - ale nikdo ho neviděl, jak se dokáže chovat v soukromí. Já se nyní snažím být tvrdá a neustupovat, chci, co mi patří - omažitě jsem ta, které jde jen o peníze - co on ze mě dokáže udělat před lidmi, to je neskutečné. A právě proto, protože jsem byla vždy průbojná, extrovert, orientovaná k lidem, komunikativní - a on se vždy ve svém chování kontroloval, rozlišoval chování na venenk a chování doma - tak se těžko vysvětluje (o prokazování se nedá mluvit), kde je problém a jak se ten problém roky vyvíjel a narůstal.
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 17:33:04) Tylity,
proč pořád tolik řešíš to okolí?
Ať si myslí, co chce. Já osobně si o člověku, který přede mnou bude pomlouvat svou manželku, nepomyslím, že je anděl, ale že je v lepším případě slaboch, v horším hajzl.
A fakt si myslíš, že lidi okolo Tebe nedělají nic jiného, než že řeší Tvoje domácí spory? Každý řeší především sám sebe, lidi okolo jen povrchně a jako "třešničku na dortu". Řekla bych, že tomu nepřikládají ani padesátinový význam, jako Ty si myslíš.
Hele, stalo se mi jednou, že se mi takový manipulátor (naštěstí ne partner) pokusil nasadit psí hlavu. Okolí se zachovalo tak, že se (z pohodlnosti) lehounce přiklonilo na jeho stranu. V ten moment jsem je hodila přes palubu - JÁ JE, okamžitě a bez milosti. Nepotřebuju ztrácet čas s lidmi, kteří se ke mně chovají takovým způsobem.
|
|
Grainne |
|
(27.2.2012 17:39:23) Kudlo, naprostý souhlas.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 17:35:11) Eeko,
osobně vidím jako velmi rizikový faktor a klíčový bod zlomu ochotu uvažovat, kde jsem JÁ udělala chybu a jaká to byla chyba, když vyvolala tak hroznou partnerovu reakci (a otáčet to ze všech stran, protože ta reakce byla fakt hrozná a já žádnou chybu nevidím).
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 17:46:16) Eeko,
určitě máš pravdu - syndrom vařící se žáby.
Klíčovým faktorem a společným jmenovatelem je podle mě zase STRACH - strach z toho, že "budu za tu špatnou", když se ozvu a pojmenuji něco, co se mi nelíbí.
V normálním vztahu je to samozřejmostí (a partner na to nezareaguje nijak agresivně, vztahovačně ani hnusně).
Ten varovný signál je v podstatě náš špatný pocit, který nám diktuje náš dosud zdravý vnitřní hlas. Ale pokud ho začneme umlčovat a obcházet, právě z toho strachu, aby.... časem se ozývat přestane a pak jsme teprve v pr...ůšvihu.
|
|
|
Grainne |
|
(27.2.2012 17:42:41) Kudlo, myslím, že to je jeden z těch typických ukazatelů - hledání chyby u sebe, dokonce i přes to, že je všeobecně známo, že přesně tohle není vina, že přesně tohle je ta záminka, sloužící k manipulaci, nebo dokonce fyzickému násilí.
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 17:49:34) Grainne,
jenže ono je to složitější o to, že za normálních okolností, u normálních lidí občas člověk dojde i na to, že nějakou chybu skutečně udělal, a přizná to.
Tj. že lékem není "nepřiznávat chybu za žádnou cenu", ale naučit se rozlišovat, kdy tu chybu můžu poctivě přiznat, protože ji taky vidím a její přiznání mě uvnitř nerve na kusy (a ten, komu ji přiznám, mě vzápětí nezdeptá a třeba taky přizná svůj díl viny), a kdy nemám co přiznat, protože žádnou chybu u sebe nevidím, ale reakce druhého je tak vyhrocená, že v podstatě "jdeš přes závit" ze strachu.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 8:25:40) Kudlo, přiznání chyby je, když to několikrát vyzkoušíš, tou nejjednodušší věcí na světě, protože se zbytečně nezdržuješ přemýšlením okolo a máš ihned prostor řešit.
K tomu se jeden musí propracovat a v tomto konkrétním případě bych řekla, že pokud už ty chyby jsou, by bylo dobré nejen je přiznat, ale taky si uvědomit, že to jsou víc reakce, než akce. Nikdo nereaguje bezchybně a vždycky.
Zároveň je docela fajn nejen si ty chyby přiznat, ale přijmout je bez toho, aby si chybující dělal závěr, že je viníkem, případně že chyba je něco negativního, naopak, chyba je něco, na co máme výsostné právo, stejně, jako máme právo být nedokonalí a když to tu specifikuji, dokonce máme právo být "nedokonalé" manželky a partnerky, protože ten druhý také není bez chyb.
|
Kudla2 |
|
(28.2.2012 8:41:44) Grainne,
to je ale přesně ono - přiznat si chybu není problém v momentě, kdy to bereš právě tak jak jsi řekla - chyba je jen chyba a nemá ani náhodou nic společného s kvalitou Tvé osobnosti nebo hodnotou Tebe jako člověka.
Kdežto pokud se manipulátorovi podaří přesvědčit Tě, že chyba automaticky snižuje Tvou hodnotu (napsané to vypadá děsně, ale psychologicky to tak funguje), a navíc se mu občas podaří vynutit na oběti "přiznání chyby", kterou ale ona za chybu vůbec nepovažuje ale "přizná" se, jen aby měla chvíli pokoj, tak to asi dá dost práce "převrhnout" se zase do normálního módu - viz výše.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 8:51:01) Kudlo, to dá opravdu strašně moc práce, problém je, že my si asi vůbec nedovedeme představit, jak moc. V tomto bodě asi můžeme jen usilovně a pevně držet palce a přát hodně štěstí.
Tiše doufám, že začne fungovat ten princip, kdy člověk začíná měnit sám sebe, že se začíná měnit i okolí a objevují se noví lidé s lepším náhledem na svět, takoví, kteří můžou ukázat jiný úhel pohledu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tylity |
|
(27.2.2012 15:58:38) .. telefony mi roztřískal.. prostě jimi třískl o zem.. mě to bylo líto - ten poslední byl dárek, od něho k vánocům.. zase mi rozbil dárek, mou věc, kterou jsem měla ráda.. Po příchodu domů jsem odložila telefon na poličku a pak jsem se mu vyhýbala, vzít telefon do ruky znamenalo na sebe přivolat jeho hněv - někdy posměšky, jindy mě jen tak změřil pohledem, nebo průpovídka, byl schopen mi ten telefon vzít a zkontrolovat.. Děti mi volaly z mého telefonu, projížděly SMS.. jen já se ho radeji nedotykala..
|
Luppa |
|
(27.2.2012 16:00:12) Tility, mě roztřískla všechny dárky co jsem od něho kdy dostala A to mi jel třeba pro kolekci šperků do Vídně a myslím, že ještě tentýž den bylo po náramku
|
|
|
Grainne |
|
(27.2.2012 16:48:18) Cardamomo, ty jsi ale typicky a "dle předpisu" překročila hranici, kdy to jen tak zkoušel, co to dá. Mně by stačil první náznak a došlo by k rozřešení, buď by byl schopen zvládnot sám sebe, nebo by jeden z nás šel. Sama píšeš, že přes to plíživé ses přenesla, já bych se nepřenesla. Já se "nepřenáším" ani normálně, prostě jdu jinudy. Někdy s karaválem, jindy potichu, ale tohle netoleruju.
|
Luppa |
|
(27.2.2012 16:51:48) Co by jsi netolerovala ? Že když se druhý urazí, tak mlčí a neodpovídá ?
|
Grainne |
|
(27.2.2012 16:54:02) Cardamomo, tohle mě zase jednoduše nebaví. Když se urazí, tak ať je uraženej, pustím si televizi, čtu si, nebo si jdu po svém. Tohle nehraju, mně to prostě nudí a někdo, kdo neustojí diskusi, mi fakt až tak moc nestojí za pozornost.
Kdyby to zkoušel po několikáte, prostě se sbalím a taky půjdu, to už je pro mě partner k ničemu, nebudu za sebou vláčet kouli.
|
Luppa |
|
(27.2.2012 17:07:56) Ano ! Samozřejmě, že když se s Tebou nebaví, tak je to v podstatě jedno a dělám si své věci Proto říkám, žádné riziko nebylo. Horší je to, že tohle se přehlédne, pokud to není 3x týdně. Na tohle si člověk občas zvykne ! Pak se k tomu přidá, že když se urazí, jde se projít a uklidnit ven a něco s sebou odnese. A není to za měsíc po prvním uražení, to je třeba v průběhu 5 let ! Pak je dítě a odstěhujete se pryč na vesnici a když už jsi bez klíčů od auta, je to k vzteku.. jsi bez klíčů 3 dny a telefon nebere... Já si ještě asi 6 let v průběhu manželství držela svůj byt ! Pak se prodal a vrazilo do baráku. Samozřejmě dům máme 50%na 50% a nenechám si nic líbit, spíš je to to, že už se člověk hůř brání, pak mu okolí nevěří, vina se hází na mne. Pak vlastně zjistíš, že se přemýšlí o tom, jestli ćhyba není v Tobě.. Není jen tak kam se sebrat, nemám rodiče nebo babičky. Vyhodila jsem ho několikrát. A ani to není řešení. Takže pronájem.. Z mateřské to nezvládnu.. Ono se to vážně špatně popisuje, ale kdyby jsi mě viděla, nevěřila by jsi tomu, že je to u mě možné
|
Grainne |
|
(27.2.2012 17:17:04) Cardamomo, teď ti nerozumím. Podle toho, co píšeš, se fakt jedná o vcelku neškodné věci a v takové frekvenci by mě asi nenapadlo to řešit jinak, než aktuálně dle situace a nehledala bych za tím úmysl.
Na druhé straně tu máme rozbití věci a dokonce fyzické napadení.
Nechci tě ani zpovídat, ani se tě dotknout a už vůbec ne zpochybnit, jen si myslím, že to až tak neškodně nemohlo vypadat.
Manžel si občas v kapse taky něco omylem odnese, třeba klíč, který potřebuju, ovšem zase klíč od mého auta je naprosté tabu a omylem rozšlápne kytku, nebo zašlápne kočku. Tam není důležité, co se stalo, ale jaký to mělo podtext. Úmyslné odnesení mobilu, nebo klíče od auta už je přes čáru. To bych řešila okamžitě a snad a možná, kdyby se hdoně snažil a alespoň lhal, že to byl omyl, by to prošlo, ale kdyby mi to předložil s tím, že je to samozřejmost, už bych bylila - klidně igelitku. Co si o mně kdo a kde myslí, je jeho věc, jestli jsem já ta špatná, tak to už fakt zase řešit nebudu.
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 17:21:53) cože, neškodné věci?
"za trest" dělat partnerovi COKOLI (tedy i brát a rozbíjet věci), tomu říkáš "neškodné"?
Myslíš, že si člověk "omylem" strčí do kapsy platební kartu z manželčiny kabelky???
Cardamono - nečetla jsem celou diskusi, ale obrátila bych se na BKB nebo jinou organizaci pro týrané ženy. Myslím, že naplňuješ skutkovou podstatu úplně vzorově, včetně toho, že hledáš vinu u sebe i toho, "že by to do něho nikdo neřekl".
Grainne - věcně máš jistě pravdu, že takové věci by si člověk ve vlastním zájmu neměl nechat líbit. Akorát mi to neustálé zdůrazňování, že "to-já-bych-nikdy" a "ten-by-letěl" připadá trochu jako otáčení nože v ráně.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 17:25:45) Kudlo, nemyslím, že bych byla až tak drastická, ale opravdu je to tak, že pokud má člověk určité vlastnosti, vyhodnotí takové jednání jinak. Takže je potřeba zapracovat na souboru těch vlastností, které někomu umožní takovým způsobem někoho týrat, ponižovat a ubližovat mu.
Navíc ano, já si myslím, že zmínění pánové by to potřebovali, jako sůl, nejlépe od ještě silnějšího a vetšího pána, aby taky okusili.
Co mám chuť s nimi provést já, ani raději nezmiňuju. vyvolává to ve mně vztek.
|
Tylity |
|
(27.2.2012 17:28:05) Grainne asi by si právě tebe tenhle typ chlapa nevybral, nakopak by tě zaškatulkoval mezi ženy, pro které má hodně šťavnaté nadávky. Někdy jsem mívala pocit, že on ženy vlastně nesnáší - jsou to "škodiči mužů", ty, co chudáky muže zneužívají, žijí z nich.. ženská musí pořád pracovat, stejně pracuje málo a špatně.. a žádnýs e nedá věřit.
|
Grainne |
|
(27.2.2012 17:37:32) Tylity, to jsem tu už někde psala - mně by si nevybral. Potíž je v tom, že naprosto přesně vím, co si o mně tenhle typ můžů myslí a je mi to naprosto a úplně jedno. Tak se nauč být tou "ošklivou, zlou ženou", opravdu je to přesně to, co od tebe spolehlivě odpudí tenhle typ mužů a normální muž i když s chybami, to ustojí a jeho lásku a úctu k tobě to nenaruší.
Bohužel to funguje přesně na tom principu, že ty přece taková - ošklivá, zlá, feministka, líná, nepořádná...............být nechceš. Ovšem způsob, jak taková nebýt, ti diktuje on. Normální je, že si tohle diktuje žena sama a v souladu s tím, jak to cítí sama.
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 17:42:28) "Bohužel to funguje přesně na tom principu, že ty přece taková - ošklivá, zlá, feministka, líná, nepořádná...............být nechceš. Ovšem způsob, jak taková nebýt, ti diktuje on. "
Ano, tohle je naprosto přesné ... a opravdu je klíčové, zda se zbavíš strachu, že budeš označena za tu špatnou.
"Neprůstřelný" přístup je "ano, já podle této definice JSEM špatná, a nejen že mi to nevadí, ale jsem na to vcelku hrdá".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Luppa |
|
(27.2.2012 17:10:42) EEko, tak zase s tímhle přístupem těžko dáš žádost k rozvodu, že Ti partner odnesl věci.. Ano to lze pokud máš podporu rodiny, nebo máš kam jít Já nemám nikoho, takže už jenom objíždět pohovory je docela síla s dětma a koordinovat jejich udávání na hlídání A k tomu ještě hledat pronájem.. Přesto nic nevzdávám, líbit si to nenechám a ani neodejdu bez peněz.. Jen to prostě nejde ze dne na den !
|
Luppa |
|
(27.2.2012 18:24:22) Neumím se asi dobře vyjádřit. Tichou domácností to v podstatě začalo, to prostě se nijak neřeší, tak ať si mlčí a aspoň je klid, že.. Pak se přidalo pár věcí jako že začal odcházet k mlčení třeba na 4 hodiny ven, uklidnit se aby jsme se nepohádali. To je O.K. K tomu další a další, v průběhu třeba 5ti let. Pak už gradace ve chvíli když jsem byla na mateřské a v podstatě bezmocná, a jen jsem přemýšlela jak z toho ven. Ono to v plné váze dolehne, když je člověk doma a není v práci a nemá žádné úlevy jako např. oběd s kolegama,pokec s kamarádkou... Pak se přidá to finanční vydírání, k tomu to schovávání věcí (telefon PC klíče od auta) a nezvedne telefon. Tak prostě si jen říkám, hlavně aťse nestane nic doma, jako dětem, nepraskne voda atd... Nebo se uchýlit třeba do azylového domu a tam jim vykládat, že sice ano vlastním dům, ale nedá se tam žít a z azyláku obíhat pohovory do vysokého managmentu abych se uživila. Nebo ho vyhodit z domu a shánět každý měsíc 50 tisíc kč na náklady (hypotéka, úvěr.....) jsem na mateřské. Samozřejmě vím kde je chyba, jen je obtížné jak z toho ven. Je obtížné se na někoho obracet, já jsem přeci ta v pohodě ! Já ho v žádném případě neobhajuji, vím, že to není moje vina !! Ale upřímně se přiznám, že mě tak psychicky rozložil, že jsem leckdy zapochybovala, ne že si to zasloužím, ale jestli není chyba ve mě. Nevěřím, že když není podpora okolí a rodičák ve výši 7600,- kč, že by jen tak někdo okamžitě odešel s igelitkou... Vždyť jen kauce na pronájem a jeden nájem dopředu, popřípadě provize pro realitku je naprosto nesmyslná částka.
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 18:28:48) hele, před námi to nemusíš omlouvat, nám do toho vcelku nic není.. ale Ty si to omlouváš sama před sebou, že jsi v podstatě "musela" zůstat a "musela" sis to nechat líbit.
To je lhaní si do kapsy, podle mě je to v takové situaci taky typické (jak jsem měla odejít, když to OBJEKTIVNĚ nešlo) a nemyslím, že by Ti to nějak prospělo.
Věřím, že člověk není "zralý" na to, aby to utnul, ale PSYCHICKY, protože (a jsme zase u toho strachu) se BOJÍ, že by to mělo dalekosáhlé následky,a že by je neunesl.
Tohle je moment, kdy bych asi radši měla zmlknout, protože do toho psychologicky dostatečně "nevidím" a takový přístup mě hrozně točí (a třeba bych byla nespravedlivá).
|
Luppa |
|
(27.2.2012 18:35:38) Kdepak ! Mě docela zajímá pohled někoho. Já ale fakt nemám kam jít ! Leda zkusit ten azylák, ale z něho nemůžu očekávat jakési osamostatnění. Nebo si platit těch 50, což o to, on by to tady asi opustil. Dokonce jsem se pokusila i si do domu nastěhovat maminku na mateřské, aby tu bydlela zdarma, jen za hlídání mých dětí.Tím bych to teoreticky platit mohla. Ale jedna maminka byla asi na drogách a jedna dost podivná, to zas nemůžu nechat celý den doma s dětma. Takže zbývá soukromá školka. Takže opět nutnost do práce. No prostě žádná sranda to není. Neobhajuji v žádném případě jeho, ani sebe, jen říkám, že cesta z toho ven je těžší, než se mi jako samostatné, zajištěné a svobodné zdálo.
|
Luppa |
|
(27.2.2012 18:37:37) Tak na okolí ani nijak nehledím, v podstatě žádné není. Kdyby vytáhl nůž, tak by mi musel už něco udělat, aby se tomu věřilo :-(
|
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 18:38:47) tak práci máš, kupce na dům taky.... co vlastně přesně řešíš?
|
*Niki* |
|
(27.2.2012 18:40:06) Kudlo, pokud vím, Cardamona teprve vyhrála pohovor, nejspíš ještě nenastoupila.
|
Luppa |
|
(27.2.2012 18:41:41) Niki jojo dnes mi přišla mejlem smlouva k prozkoumání, je O.K. tak zítra jí pojedu podepsat a první vejplata a nazdáááár
|
Tylity |
|
(27.2.2012 18:55:53) Cardamono, odkud jsi? napiš mi na mail..
|
|
|
|
Luppa |
|
(27.2.2012 18:40:22) Co řeším ? No přeci stále to, že kdo to nezažil, tak naprosto nemůže pochopit, že řeši typu "já tohle nikdy" a tohle mě se nikdy" mají hodnotu 0
|
Grainne |
|
(28.2.2012 8:40:06) Cardamomo, hodnota 0 je bohužel oboustranná - tady nikdy nemůže dojít k vcítění se do vaší situace právě proto, že naše vnitřní a původní nastavení je naprosto rozdílné. Stejně tak se vy nemůžete vcítit do toho našeho, jak vám určitě připadá, nabubřelého "mě by se nikdy".
Možná dokonce proto, že pro mě je určitá nabubřelost v tomto směru spíš charakteristická a určitě to tady občas vybublá, obzvlášť tam, kde se vyskytne Kudla, jako protihráč - vždycky mě vychytá a já s tím pak musím nějak naložit, případně si to dokonce tiše přiznat. Nicméně, jsem ráda, že to mám, nejsem ráda, že to nedokážu úplně vyeliminovat tam, kde to není potřeba, ale snažím se, snažím se neublížit, někdy to tak úplně nevyjde tam, kde druhé dobře neznám, minimálně natolik, abych vědomně a cíleně přibrzdila.
Doufám, že jednou mě, nebo kohokoliv, kdo překročí tu mez, budete umět "nakopnout" stejně trefně, bez rozpaků, pocitu viny a přímo.
|
Kudla2 |
|
(28.2.2012 8:52:33) Grainne,
já ale právě nemůžu říct "mně by se nikdy", protože mně už se.
Sice to naštěstí nebylo v partnerském vztahu, ale také se mi už několikrát podařilo "narazit" na drsného manipulátora a několikrát tomu podlehnout a dlooouho se kvůli tomu trápit. A to si o sobě myslím, že jsem jinak vcelku drsňák.
Takže mně skutečně připadá nabubřelé a ničemu nepomáhající tvrdit "ó, to já nikoli, to já bych nikdy."
Taky nemůžu vyloučit, že nikdy neublížím, ale opravdu to není mým úmyslem. V reakci na anonyma musím zopakovat, že jsem sice nikdy nezažila týrání v partnerském vztahu, ale chování manipulátora ve vztazích jiných ano, takže si myslím, že úplně stoprocentně mimo mísu nejsem.
Nedělám si iluze, že bych holkám jako Tylity nebo Cardamona mohla nějak výrazně pomoct, ale svou úlohu vidím podobně jako Ty v tom, že jim občas připomenu, pokud mi některá jejich reakce bude připadat neadekvátní a vycházející z té "převzaté mentality oběti" či jak to nazvat.
V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ to ale není myšleno tak, jako že "jsi blbá, že takto reaguješ"! Pouze jako upozornění, že tady to pro mě už přestává být pochopitelné a považuju to za slepou uličku.
Protože když já jsem se trápila (v nesrovnatelně menším měřítku, ale i přesto to bylo velmi nepříjemné), tak by mi bylo velmi pomohlo, kdyby mi někdo řekl "co blbneš, vždyť ten člověk je magor, na jeho způsob uvažování vůbec nepřistupuj" a já bych si nepřipadala tak divně.
|
Luppa |
|
(28.2.2012 9:12:28) On je celkem zásadní problém, že okolí moc neřekne "Co blbneš, vždyť je to magor" Naopak řekne, co děláš, vždyť on je tak fajn !!! Jinak dnes jsem odhlásila elektřinu a plyn v domě, protože v případě, že by to pak manžel po mém odstěhování neplatil, tak by šel dluh za mnou a v novém bytě bych jako bývalý neplatič měla asi tak trojnásobné zálohy. A platit zálohy ve dvou domácnostech nejde. Bylo by to asi za 18 tisíc. Taktéž řeči, že hned bych odešla do pronájmu, kdyby se mi to stalo, jsou nereálné, za soukromou školku budu platit 13 tisíc a to jsem vážně ráda, že mi vzali dceru ve věku 9 měsíců. Pronájem, nedej bože ty trojnásobné zálohy na elektřinu a plyn a aby se ženská osamostatnila musela by vydělávat minimálně 50 čistého. Má to některá z vás ?
|
Grainne |
|
(28.2.2012 9:35:46) Cardamono, ano, je to magor a důležité v té hře je vědět, kdo je ten magor.
Jinak ano, jsi zřejmě mnohem pragmatičtější, než já a v praktických věcech máš nade mnou hodně navrch, já nejřív jednám a pak teprve řeším důsledky. Formálně vzato momentálně vlastním tak akorát tu igelitku s hadry a kartáčkem na zuby, pár drobných na bus a jsem téměř bez příjmu. No ještě několik koček by mi možná bylo přiznáno.
|
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 9:20:15) Kudlo, to, co mi teď přišlo na mysl, bych asi měla napsat někam jinam, ale tohle je určeno jen, vyhradně a pouze tobě, ostatní prosím ať přeskočí, případně, předem se omlouvám, jestli zase "trefím" a už jsem nechtěla vytahovat, proč "já nikdy", ano, já už taky, ale............
Za tím ale je výsledek ten, že jsme žili jako spolubydlící ve formálním svazku. Sice studeném, jak psí čumák, ale jsa si naprosto rovni. Předcházely tomu "věci zde obvyklé", ale oboustranně, prostě tvrdá srážka dvou stejně vyladěných bytostí, z toho jedna byla schopná to zneužít, druhá následně použít. Jednoho dne jsem pochopila, že potřebuju a vlastně mám něco jiného a odešla jsem i formálně, vcelku hladce, až na nějaké drobné naschvály, jako otrávení rybiček v akváriu a podobné. Bohužel má následovnice dopadla o poznání hůř, přes to, že jsem ji varovala.
Nebudu to víc rozepisovat, jen že "něco málo" o tom vím. Jenomže vím "svoje".
|
Luppa |
|
(28.2.2012 9:36:15) Grainne, Ty jsi vážně trochu mimo.Již jsem někde psala, že kdyby jsme se potkaly, tak by Tě ani ve snu nenapadlo, že něco takového mám doma a naopak působím velice sebevědomě, bezprostředně atd... Naprosto nejsem typ husičky, která doma je jak puťka a která potkala v 18ti chlapa a je z toho vedle. Manžela jsme poznala těsně před třicítkou, nebyla jsem žádné mladé tele, měkla jsme za sebou 11ti leté soužití s mužem, myslím že i umím poznat lidi a zařadit je, ale prostě s typem takového člověka vše selže. Samozřejmě nehovoříme o nějak agresorovi z herny, nebo vejpitka který sedí každý večer na pivu a občerstven deseti kousky jde domů seřezat ženu ! Manžel pracuje na ambasádě !!! Je velice vážený, nesmírně vzdělaný a stejně je to prostě DEBIL ! Proto píšu, že vymanit se z toho je stejně jenom o prachách a ptám se, zda-li jsi schopna se na mateřské sebrat a okamžitě začít vydělávat minimálně 50 čistého !! Pokud vím, tak zrovna Ty jsi někde psala, že i když jdete do společnosti, s manželem někde straníte a jste spolu v koutku a špitáte si. Dle Tvého projevu na mě působíš že přeceňuješ svojí osobu a myslím, že zrovna Ty by jsi něco takového neustála.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 9:43:55) Omlouvám se, že do toho vstupuji, ale... tady máme jaksi dvě roviny situace. Vím, že je to na hovno, ale nemám kam jít - to je celkem pochopitelné, taky jsem byla v situaci, kdy jsem neměla kam jít a radši "vydržela" bydlet u idiota, co mi v opilosti třískal hlavou o kachlíky v koupelně nebo mne zkopal do ledvin, až jsem z toho čurala krev. Podotýkám, že měl skoro dva metry a asi 120 kg, takže jsem se opravdu se svou tělesnou konstitucí ubránit nemohla. Co je pro mne osobně nepochopitelné je omlouvání debilů a zkoumání, co jsem asi tak já udělala špatně, že byl pán "eanej". Evidentně je to možný, ale mně to hlava nebere. A fakt věřím a doufám, že z toho pro holky, co to tak mají vede cesta ven.
|
Luppa |
|
(28.2.2012 9:49:28) Monty no snad je nikdo neomlouvá Trochu mi to připomíná když někdo píše o nevěře, nejdřív je to hajzl, pak vlastně jenom uklouzl a nakonec se nic strašného nestalo, on to vlastně ani nechtěl,, to ONA ! ONA ho svedla ! Nedávno mě zarazila tady diksuze, kde jakási Mandelinka doma bez výhrad toleruje všechny manželovi "bokovky" "zářezy" atd.. Zdálo se mi to divné, líčila jak vlastně o nic nejde, on si maximálně hoďku jinam zasune a hned běží domů a tam funguje. Divné to bylo do chvíle, než jsme našla diskuzi víc jak dva roky starou, kde tatáž Mandelinka psala, jak je ráda, že se vdávala po třicítce, jinak by se bála, že by manžel mohl začít "blbnout" a být nevěrný a že by to asi neunesla... tak je vidět, že unesla a prostě si na to zvykla a teď vystupuje tak, že jí to vůbec nevadí a je to vlastně O.K. Doma manžel je, funguje a že si párkrát do roka zasune jinam ? O nic přeci nejde ! Tak tady je rozdíl v tom, že všechny od manžela odešly, odcházejí a řeší to. Nepíšu tu nikdo že by se s tím smířil, že vlastně o nic nejde. Je mi líto, že se k Tobě takhle někdo choval, jsou to fakt dementi..
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 9:54:37) Cardamono, tak třeba Tylity má sklony k sebeobviňování, co jsem si tak stačila všimnout. Jasně, že nikdo není tak dokonalej, aby dělal vždycky všechno "dobře"; nemluvě o tom, že moje "dobře" se nemusí tak úplně překrývat s partnerovým, ale snažit se i po odchodu od psychopata hledat chybu v sobě samé je pro mne osobně docela maso.
|
Luppa |
|
(28.2.2012 10:03:15) Tylity je jemnější nátura, žila v tom příliš dlouho a před nějakými 25 lety nebylo odvolání asi taktéž žádné. Prostě jí to semlelo... A ještě se obrátili vlastní děti a manžel je zmanipuloval. Myslím že se Tylity snaží a moc jí přeji aby se z toho v rámci možností dostala a užívala zbytek života v klidu. Jen pro případ.. Sousedi jednou zavolali sociálku, protože manžel hýkal a výsledek ? Paní byla strašně ochotná, vše řešila, přislíbila pomoc.. vylila jsme jí srdce, svěřila se,.. No spravil to sponzorský dar, tak má celá sociálka nové varné konvice
|
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 10:02:16) Val, sebedůvěra je víra v sebe, ne v kecy nějaké paní doktorky. I když na tom, co píšeš, asi něco může být. Nevím, v tomhle směru naštěstí nejsem nijak poznamenaná výchovou, u nás se na tohle nehrálo, byli jsme asi dost zvláštní rodina...
|
Kudla2 |
|
(28.2.2012 10:11:03) hele, Valkýro, a proč vlastně tak strašně záleží na tom, aby ti "ostatní", kteří jednak nejsou sami dokonalí, jednak do problému třeba úplně nevidí, byli na Tvé straně?
|
Kudla2 |
|
(28.2.2012 10:22:05) Valkýro,
ale vždyť ses už X -krát (tj. prakticky pokaždé) přesvědčila o tom, že abys uspokojila své rodiče (respektive matku, otci je to asi dost jedno), musela bys jít přes vlastní přesvědčení.
A že když budeš žít v souladu se svým přesvědčením, tak Tě matka prostě brát nebude.
Sestra podobně v bledě modrém - X-krát už jsi řekla, že je úplně jiná než Ty a že žije tak,že bys Ty tak žít nemohla.
A - nezlob se - z toho, cos psala, mi nepřipadá, že bys měla nějaké přátele, které já bych nazvala "bližšími". Blízký přítel je pro mě někdo, kdo mě akceptuje i s chybama (a dokonce ty chyby primárně nevnímá jako chyby)?
Nepřipadá Ti to trochu jako patová situace, něco, čeho dosáhnout je prakticky nemožné?
|
|
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 10:15:43) Val, podívej, já byla vychovávaná tak, že to s chlapama neumím, neboť jsem blbá, trapně upřímná, přechytřelá, neumím se chovat jako potvora a nevypadám jako Olinka Schoberová, takže mám radši zůstat sama a o nic se v tomto směru nepokoušet, protože na mne se může nalepit leda nějaký debil. A drží to fest.
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 10:04:33) Valkýro, jestli ono nejde o to, nakolik jsi schopná a ochotná to z toho okolí vůbec vstřebat. Teď vážně nevím, jestli to v mém okolí není, nebo jsem to tak dokonale eliminovala, že o tom ani nevím.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 10:07:53) Grainne, ono asi taky záleží, jak intenzivně ti to okolí podává. To, co mi doma mlátili do hlavy opakovaně a velmi zásadně tam taky zůstalo a nedá se to nijak vyšroubovat, i když si můžu 150x denně říkat, že je to blbost.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 10:11:21) Monty, aha, to bude ono. Blbosti ohledně vyleštěných oken v hlavě nenosím, ale jiné, dnes přežité věci mi občas řádně zamotávají hlavu, jak silně je mám naimplantované a to dokonce přes to, že i implantátoři už uznali, že je to blbost.
|
|
|
|
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 10:08:00) Omlouvání debilů - ano Monty, tady je třeba na těch holkách pracovat, protože ta psychika je natolik změněná a pošramocená těmi léty manipulací, že tohle jde u některých jen velmi pomalu. Jsou to ženy, které v tom žily desítky let, některé prakticky od dětství, a změnit to nastavení je mnohdy nesmírně těžké.
|
Kudla2 |
|
(28.2.2012 10:15:16) Vando,
tady s Tebou naprosto souhlasím.
Ale jak jinak (tedy krom toho, že bude zticha a nebude se do toho montovat) je možné s tím bojovat, než neustále upozorňovat na to, že TAKTO NORMÁLNÍ CHOVÁNÍ (myšleno agresorovo) ROZHODNĚ NEVYPADÁ?
(Rozuměj tak, aby si z toho ta týraná žena vybrala skutečně jen to sdělení, že takto se normální lidé nechovají a že její instinkt je správný, ne aby si to přebrala jako útok na sebe (že je blbá, že to trpěla), jak to ostatně vůbec není míněno?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 10:17:33) Kudlo, no právě... mně to nedá a pokaždý Tylity napíšu, ať se probere, že ONA udělala "blbě" jedinou věc a to tu, že si to nechala líbit tak strašně dlouho. Nevím, jestli jí to pomáhá, ale doufám, že aspoň trochu jo.
|
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 10:37:24) Kudlo, musíš vidět sama, že "TAKTO NORMÁLNÍ CHOVÁNÍ (myšleno agresorovo) ROZHODNĚ NEVYPADÁ" a "Já bych nikdy, protože mám jiné nastavení" je markantní rozdíl.
Navíc v podtextu těchhle slov je jistá nadřazenost, kterou si samozřejmě ty, které to píší, (možná) neuvědomují, ale ty, kterých se to týká, si to uvědomují tuším všechny. Vždyť jsi to komentovala taky, takže ty rozdíly vidíš.
|
Kudla2 |
|
(28.2.2012 10:44:37) Vando, však jsem to řekla a dokonce i zopakovala (že se mi konkrétně toto nelíbilo a nesouhlasím s tím).
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 11:17:37) To je skutečně legrace ty dobré rady číst, až na to, že jsou často totálně mimo. Už tím, že většina despotů nejsou prvoplánoví agresoři, jsou přesně jako popisuje Cardamona - muži, pro které by každá žena oblízla všech deset. Nikde tudíž oběť despoty podporu nenajde, protože tak, jak se muž projevuje ve vnějším světě, jako kamarádský, žoviální chlapí, co je vždycky k domluvení, ochota a lidskost sama, už tím naprosto podráží pozici partnerky, protože těžko ona může hledat někde podporu, když jí většinou nikdo z okolí ani neuvěří, že on je něčeho podobného schopen, nakonec ona často vypadá jako vykolejená klinická hysterka - až na to, že není zřejmé, že to ta chudina nemá v povaze, že to z ní někdo vyrobil. A tu podporu potřebuje, ne proto, aby někdo schválil její odchod, ale třeba jí s nim hmotně pomohl, poskytl jí levnější ubytování, pomohl odstěhovat věci, pohlídal děti.
Dlouho to neví ani ona díky té jeho image hodný chlapec. Pokud není studovaná psycholožka, těžko ze začátku rozpozná, že hodný chlapec je ve skutečnosti slupka pro slabost a zamindrákovanost. Prvoplánově drsný nebo agresívní typ muže se pozná hned, ale takový despota-hodný kluk utáhne šroub a projeví se, až když má oběť jistou. Děti, sňatek, jeho bydlení...pak už ví, že může vystrčit rohy a on je taky vystrkuje jen tehdy, když má plně závislou a bezmocnou oběť jistou. Do té doby se vydrží krotit, maximálně naznačuje, že některé věci ve vztahu by stály za vylepšení, ale nikdy nerozbalí plný rejstřík, dokud necítí, že si to může dovolit. Signály, které v počátku vydává jsou spíše nevinného rázu.
Taky proto ho rozbaluje jen doma, na někom, kdo je mu vydaný na milost a nemilost, na něm si to ego navýší. Jinde to nedělá, protože ví, že osoby na něm nezávislé by s ním udělaly krátký proces.
Tak vést tu s Tility nebo Cardamonou polemiky o tom, jak měly být správně vnitřně nastavené...No i kdyby byly? Co by se změnilo? On by se držel zpátky, ony by neměly možnost žádné špatné signály rozpoznat, všechno by bylo dobré....A pak....pořídily by se děti, ona přestěhovala třeba do jeho bydlení, byla na MD a náhle by se všechno změnilo.
Co na tom, že jí začaly pípat všechny kontrolky protože jí její nastavení teď začalo varovat - má dvě malé děti, rodina není, nepomůže, bydlení třeba nemá, příjem taky ne....a co včil?
Spouštěčem neúnosné rodinné situace je totiž většinou ten bod, kdy nastane hmotná závislost na despotovi. A právě, že je to tenhle bod, tak už pak vůbec není jednoduché odejít. Jedině tak do azyláku na sociální dávky, řešení pro silné nátury. Žít někde na druhém konci republiky, bez přátel, začínat sama s dětmi...
Chtěla bych vidět, kolik zdejších s takzvaně správným nastavením by to ustálo.
Nebylo by lepší jít se bavit o těch plenách, když už je nuda? A nechat tady skutečné oběti domácího násilí, aby tu měly azyl? Pro ně je cennější jedna jediná, která to zažila, než deset, co o tom jen slyšelo.
Já to tady taky jen občas čtu, ale tyhle výlevy mě tak nadzvedly, že jsem se rozhodla jednorázově přispět a holek tady se zastat. Nechápu, proč se poslední dobou nechodí uživatelky vykecávat někam na drbárny, nebo neškodná témata, proč se chodí nudit na místa, kde spíš ublíží, než pomůžou.
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 13:12:07) abecedo, krásně jsi popsala to, o čem jsem se zmiňovala taky, jen jsi to selektivně vynechala abys poté mohla použít přesně to, čemu se říká agresivní manipulace-----
Nebylo by lepší jít se bavit o těch plenách, když už je nuda? A nechat tady skutečné oběti domácího násilí, aby tu měly azyl? Pro ně je cennější jedna jediná, která to zažila, než deset, co o tom jen slyšelo.
Já to tady taky jen občas čtu, ale tyhle výlevy mě tak nadzvedly, že jsem se rozhodla jednorázově přispět a holek tady se zastat. Nechápu, proč se poslední dobou nechodí uživatelky vykecávat někam na drbárny, nebo neškodná témata, proč se chodí nudit na místa, kde spíš ublíží, než pomůžou.------------
a samozvaně začala určovat pravidla na veřejné, veřejně přístupné diskusi, určovat, kdo sem smí chodit a kdo nesmí.
Jenomže to je možná právě ten váš "bod zlomu", kdy vycouváte z pozic, místo toho, abyste se ohradily.
Nevím, nakolik vám prospěje znovu se zavřít před světem, stýkat se jen "se správně postiženými". Myslím, že to ani není vaše cesta, určitě ne Caramony, ani Tylity, které právě bojují o návrat do normálního světa, který není nijak zvlášť idylický, je jen "normální" a se všemi riziky, která život přináší.
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 13:36:52) .....Jenomže to je možná právě ten váš "bod zlomu", kdy vycouváte z pozic, místo toho, abyste se ohradily....
Grainne, ty jsi srandovní. Co to sem podsouváš? O těch plenách a drbárnách jsem se zmínila proto, že považuju za neetické chodit se tak trochu ukájet na takhle vážná témata, kde jsou lidi, co jsou psychicky hodně ve srabu, čistě z nudy. Jakoby jim radit, ale radit teorie, protože prakticky jim nikdo nepomůže, pokud nebudou mít štěstí a nějak se nevyhrabou samy, jako Cardamona. Můžou dostat tisíc vyčtených rad, že mají nějak divně nastavenou psychiku, ale tu jim tady nikdo nesrovná a s reálnými okolnosti už vůbec nepomůže. Veškeré teorie ony už stejně ví.
Proto se toho budu taky držet a už dál nebudu reagovat, obhájit si svůj prostor budou muset holky samy, jen škoda, že jim ho někdo kazí mentorováním. Jak napsala Vanda, je to často jediné místo, kam můžou zajít se psychicky odventilovat. Začnou být poučovány, že kdyby byly z dětství dobře - nastaveny - nic takového by se jim nestalo, protože Vám se to taky nestalo.
Jak napsala Vanda konkrétně u tebe Grainne, že by nedala ruku do ohně, že bys to v reálu ustála, přes silná slova. Právě, že já osobně uznávám silná slova jen od lidí, co to skutečně zvládli. Obecně kdo nejvíc křičí jak má ve všem jasno, tím spíš ve mě vzbuzuje pochyby.
Ale fakt se nechci tady vzájemně napadat, jak jsem řekla, s příspěvky končím, považuju za etické tady neprudit. Takže rozhodně nemám v úmyslu ovládat tady veřejný prostor nebo diskusi svým pasívně agresívním chováním, jak jsi Grainne napsala. Jen si myslím své. Škoda, že tohle je na rodině čím dál častější, pod zdánlivou solidaritou si lidi přihřívají svou polívčičku a než by podpořili, což spíš oběti DM a jiných trablů potřebují, tak si spíš na nich taky vylepší ego. Na druhou stranu věřím tomu, že možná i ty přispěvatelky to dělají podvědomě, ne s rozmyslem a úmyslně. Prostě jim to udělá dobře, jak jsou chytré a schopné a ty druhé ne.
Takže se zachovám tak, jak propaguju. Ende, finíto, konec zvonec. Ona se stejně brzo založí nějaká jiná diskuse, a tady to vychladne a budou sem chodit zase jen ty, pro které je téma skutečně aktuální.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 14:01:35) abecedo, neradím, to je to nejdůležitější, nejsem k tomu kompetentní a protože předpokládám, že všichni vědí, že žádná žvanilka v diskusi k tomu kompetentní není, nedávám to před každý svůj příspěvek.
Že mi dáš okázale najevo, že mám tak akorát mozek na diskusi o plenách, je od tebe přesně to, co vy popisujete jako jeden ze způsobů manipulace - tedy podkopat někomu sebevědomí.
V neposlední řadě, nejsem si až tak jistá, že ti šlo o to, se někoho zastat, protože tím někoho pasuješ do role oběti, však ony mě když tak zvládnou nakopnout samy, ale že jsi opět použila jednu z těch krásně manipulativních metod - tedy odvrátit je od "nesprávného člověka", který nestojí zcela na tvé straně.
Nevím, jestli tě tyhle metody někdo učil, nebo se sama domníváš, že takhle to funguje - když ty převezmeš stejné metody, bude svět fungovat podle tebe, tak nebude, bude fungovat jen určitá část světa.
Předpokládám, že teď nastane třetí ukázka - uraženě se odmlčíš, protože ty jediná to myslíš dobře a někdo nechápe, že ty to s ostatními myslíš jen dobře a chceš je uchránit = znemožnit jim přijímat jiné názory a jiné pohledy na svět.
Chtěla jsi mě vidět "v té situaci", takže tady máš jen takovou malou a chabou virtuální ochutnávku, držím se zpátky s ohledem na ostatní, jen teď nevím, kam tě zařadit, jestli jsi skutečnou obětí, nebo schopný a šikovný manipulátor - ukázku jsi tu předvel/a skutečně jak vyšitou z poučných knih, případně jak ze života.
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 14:26:40) Grainne??? Reaguješ neadekvátně. Možná ses jenom blbě vyspala, ale takhle tě neznám, útočíš na místě, kde je třeba hodně citu a pochopení. Tvoje prskání a podpásovky na abecedu o tvé vyrovnanosti a klidu moc nesvědčí. A pokud je toto tedy ten správný postoj, tak já si radši nechám ten svůj.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 14:41:10) Vando, já reaguju neadekvátně, protože okamžitě reaguju na cokoliv, co může být potenciálně nebezpečné. Ty nereaguješ, dokud to skutečně nezačne být nebezpečné a možná ani potom.
To je typická reakce ošklivé ženy, kterou ty bys přece nikdy být nechtěla? Taky by ses s ní neměla přátelit, právě proto, že je ošklivá, necitlivá a neví, co ty potřebuješ.
To sice opravdu nevím, ale určitě bych se o to zajímala, kdybys mi k tomu dala vůbec příležitost. Jenomže ty ošklivé ženské, co se klidně postaví manželovi, opravdu asi nejsou ve vhodnou chvíli po ruce.
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 18:17:07) Máš pravdu, nechtěla bych být tím, kdo si mastí ego na jiných, ať už by to byl kdokoliv. Protože prsení se jak Mi by se to stát nemohlo nic jiného není. Jsem ráda jaká jsem.
A mám takový dojem, že drtivá většina z těch, co tím prošly, si předtím MYSLELY a byly přesvědčené, že jim by se něco takového stát nemohlo. Byla jsem jedna z nich.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 18:28:28) Vando, obávám se, že se pleteš, nebo nevnímáš rozdíl v tom, že jedna věc je "honit si ego" na někom, kdo je slabší, jedno, jestli fyzicky, neby psychicky a dát průchod svému egu, když ho někdo napadne a snaží se ho pošramotit.
Nevím, proč máš zábranu v tom, vidět sama sebe, jako naprosto svébytného člověka s právem bránit se přiměřenými prostředky, ale myslím, že tenhle stav je v normě. Jestliže někdo použije zbraň, v našem případě verbální, je naprosto legitimní, obrátit ji proti němu.
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 21:09:28) Graine, jsi zvláštní, pociťuješ potřebu se okamžitě vymezovat.
Sama jsi ale dělala totéž s Tylity a Cardamonou, jen jinak. Ony byly postaveny do pozice, kdy se musely vymezovat, zdůvodňovat a vysvětlovat, přestože o to nestály, netoužily být v té pozici, potřebovaly spíš pofoukat bebí. Ani jedna se tu nebyla zeptat že jim partner říká, že jsou blbky a jestli je to teda normální nebo jsou nenormální ony, že jim to vadí.
Jestli jsem se tě tím výrokem o nudě a plenách tak dotkla, tak se omlouvám, ale mě to přijde triviální v porovnání s desítkami příspěvků na adresu těch holek, co tu musely číst. Já si totiž dovedu představit, že možná taky nemají moc kde jinde to říct, osobně teda obdivuju Cardamonu, že to zřejmě vyřešila tak rychle a ustála to asi víceméně sama.
Ale duševní pitvy lidem, co jsou k.o. moc neprospějou, to je můj skromný názor.
Takže mír, ju?
|
Luppa |
|
(28.2.2012 21:56:18) Abecedo díky moc, potěšilo mě to Já docela chápu, že pro někoho je to nepochopitelné a má vizi jak by se mu to nemohlo stát. Kdysi jsem radila jedné kolegyni, které to tedy měla doma asi ten nejhorší možný model, neboť byla neustále modrá, aby se okamžitě sbalila i s dětma a hned odešla... Haha. Často vzpomínám co s ní asi je Jinak ano, já o tom nikdy nehovořila, a nikomu jsem to neřekla. Jen jeden bratr to asi ví, viděl mě několikrát "poškozenou".
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 22:36:34) Mír, jasně.
Přiznávám potřebu se vymezovat, okamžitě, teď, možná trochu víc, než je v normě, ale většina lidí kolem mě to běžně dělá, nějakým způsobem se vymezuje, ostatně, vy se vymezujete určitým způsobem taky a to je přece správné, ne?
Jestli jsem vás vyprovokovala k nějaké obranné reakci, myslím, že jenom dobře, ten konec je mnohem lepší, než ten začátek.
Neměla jsem stejný problém, jako vy, ale o cosi jsem zakopla taky a kamsi se ta schopnost obrany dočasně vytratila, tenhle server sice vypadá nemilosrdně, ale jako trenažér pro podobné případy dobrý, dá se tu ledacos natrénovat a nacvičit argumentaci, zvlášť, dyž se vám v cestě objeví taková fúrie, za jakou mě teď zřejmě považujete. - ale to mi fakt neškodí. Omlouvám se, že vás neutěším, to asi můžou opravdu jen ty, co zažily se vším všudy, ale po světě taky neběhají jen chápající a vlídní lidé, schopní vcítění právě v tom bodě, ve kterém já se vcítit neumím a vy se přece chystáte "do světa" se vším všudy. Přeju šťastnou cestu a hodně štěstí, to upřímně a docela určitě.
|
Luppa |
|
(28.2.2012 23:08:14) Sakra Grainne, kde bereš ten čas ? Já se to pokusila vychytat už i tak, že mám PC na kuchyňské lince vedle vaření, ale přesto jsem stále málo flexibilní
|
Grainne |
|
(29.2.2012 9:58:09) To je tak, že v zimě mám čas a nemám malé děti, kterým bych se musela přizpůsobovat, mám to jednodušší.
|
|
|
Tylity |
|
(29.2.2012 13:21:14) Grainne Hele, ty jedna fúrie - zkusila jsem např. server "střídavka" nebo jak se to jmenuje - jak tam jsou ti ublížení tatínci, co bojují za svá práva - tak tam mi zvedali hezky adrenalin, když jsem byla mezi těmi jejich názory. Fungovalo to přesně, jako to prostředí doma, na které jsem byla zvyklá - jako kdyby tam byl les dvojčat mého manžela - jeden vedle druhého, každý číhal, aby mě zakousnul a zadupal - tak tohle se mi těžko rozdýchávalo.. Ale s tebou se diskutuje moc hezky - mám ráda jiné pozitivní názory, jiné pohledy na život a na svět.. co nemám ráda, to je ta potřeba ubližovat - a ta ti prostě chybí.. :)
|
Grainne |
|
(29.2.2012 13:59:08) Tylity, díky, ubližovat nechci, ale ne vždycky se zadaří, když člověka dobře neznám, pak je to nechtěný produkt mých názorů a rozhodně mi to ení lhostejné, když napíšu, že se omlouvám, myslím to vážně, bez jakéhokoliv podtextu.
Na tom serveru jsem se taky vyskytla, ale jen jsem četla a dospěla k jedinému - roztrhat na kusy a zahrabat, ve mně to vybudilo právě toho schovaného grázla, ale ............no...............nevím, jak to napsat, co by si ti pánové zasloužili. Minimálně to, aby se jim vrátilo to, co sami vysílají do světa a ještě lépe něco navrch.
Ať už jsem tu napsala cokoliv, ani náhodou to nemělo znamenat, že jakkoliv takové jednání ze strany podobných, jako jsou vaši partneři, omlouvám, nebo chápu, tak to ani náhodou a ani to neomlouvám příčinou, nebo čímkoliv, co jste případně udělaly vy.
|
|
|
|
Tylity |
|
(29.2.2012 13:24:20) Abeceda Neubližují, tohle není ubližování :) Jsem hodně silná, ani tak nepotřebuji pofoukat bebí, jako vědět, co je správně a co ne. Má rodina nastavila určité prostředí a já mylela, že je správné - a jak se "utahovalo" - tak mně bylo hůř a hůř - a já stále měla pocit, že je to kolem mě správně a něco špatně je ve mně, že málo vydržím, že jsem zbytečně přecitlivělá - neschopná.. přitom jsem se tak snažila - tedy nakonec jsem ale všechny snahy vzdala a udělala bum - prostě od všeho utekla a začala znova.. A mně prostě zajímá názor jiných.. co s takovou situací, jak by to řešili jiní, jak se tohle vlastně řešit má?? :)
|
Grainne |
|
(29.2.2012 14:22:01) Ještě se pokusím vysvětlit, proč jsem se tak vymezila a zdůraznila to "jiné nastavení". Ne proto, abych zdůraznila, že to moje je lepší a to vaše horší, ale proto, že si myslím, že to moje by při střetu se zde zmíněnými protějšky bylo výhodnější.
Nějak jsem se už potom nedostala k dalšímu - že s vaším vnitřním nastavením nemáte šanci čelit někomu, kdo ho umí zneužít a za jediné možné a správné řešení považuju útěk. Jenomže nejen ten fyzický, ale i ten od všeho, co se ve vás podařilo vašemu partnerovi pokřivit a zničit a to možná bude ještě těžší.
Vanda mi tu napsala, že "taková být nechce". Po pravdě mi to nejdřív vyrazilo dech, ale pak jsem si uvědomila, že by to ani nebylo správné - zničit v sobě to původní jen proto, že měla tu smůlu a potkala někoho, komu se neměla šanci ubránit. Jde o to, že ona "ja taková" a partner by měl být takový, aby toho nezneužil, ne že všichni jsou povinni být připraveni na střetnutí s grázlem. To by bylo špatně.
Je možné buď se bránit, nebo odejít. Obojí je stejně těžké a není v rozporu s ničím zvolit tu variantu, která je výhodnější, důležité je se s ní ztotožnit, přijmout ji, aniž by to v člověku vyvolávalo výčitky a pochybnosti a to bude taky práce na nějaký čas a na tom, co už jsem zmínila - odstranit to špatné, co vám naimplantoval někdo jiný jen proto, aby to zvýhodnilo jeho pozici.
|
Kudla2 |
|
(29.2.2012 22:46:48) Grainne,
já dokonce nevím, zda je možné setrvat a bránit se.
Velmi důvodně se domnívám, že by málokdo vydržel být vystaven soustavně deptajícímu tlaku takto úchylného člověka bez závažné újmy na psychice. A pochybuji, že bys to bez újmy na vlastní psychice vydržela Ty, o sobě jsem si skoro jistá, že by to se mnou udělalo pěknou paseku.
Protože bys musela buď držet ústa a krok (což by třeba obnášelo sprosté nadávky na Tvou adresu, ponižování a možná i fyzické násilí) nebo se bránit (což by znamenalo riziko, že sklouzneš ke stejným metodám a bude Ti ze sebe nanic, a že se ten nenormální člověk rozzuří a provede něco jako ten Ingr, a to riziko taky nelze zcela vyloučit.
Takže ať to beru odkudkoli, myslím, že v tomhle smyslu jedině kdo uteče, ten vyhraje.
|
Grainne |
|
(1.3.2012 8:04:25) Kudlo, máš naprostou pravdu, tady se nemůžeme dostat do sporu. Dlouhodobý psychický nátlak nemůže zůstat bez následků na psychice člověka.
Takže jde o to, že někdy a některého jedince, který by mohl, ale nemusel překročit určitou hranici únosnosti, lze rázným jednáním udržet v mezích, pokud to tak není, případně, pokud to nechci, nebo nemůžu zvládat, je na místě odchod. Ona i zdánlivě neškodná "itálie" může být pro jeden vztah přínosná, sejdou li se dva stejně vyladění jedinci a nepřekročí li to únosnou hranici, jindy může jeden v takovém vztahu trpět naopak víc, než je běžné a ani to by nemělo být překážkou v odchodu ze vztahu, který jednoho z partnerů deptá a ničí i když "obecně" je to ještě v normě.
Jen si říkám, že čím déle žena v takovém vztahu zůstává, tím víc může mít rozostřené jednak ty obecné normy, ale i vlastní hranici toho, co je schopná ještě vydržet bez újmy a co už ne. Dost často to bývá výsledek usilovné práve uzurpátora, nebo dokonce agresora, určitá izolace brání i v tom, mít ty normy na očích, pak může dojít k tomu, že "norma" je, že skutečně každý manžel manželce sem tam "nějakou neškodnou" vrazí a že je úplně normální a snad i "vědecky" dokázané, že muž je vždy chytřejší a schopnější, než žena, případně jiné podobné skvosty.
|
Kudla2 |
|
(1.3.2012 8:31:49) Grainne,
za mě a nikomu to nevnucuju - kdykoli jsem se v životě setkala s manipulátorem, psychickým upírem, dokonce i "jen" nečestným člověkem - NIKDY jsem nepřišla na lepší řešení než se od něj maximálně izolovat (ideálně přerušit kontakt).
Je mi líto, ale nic chytřejšího nevymyslím. Je to s nejmenší námahou a je to čisté.
Protože si neumím představit stýkat se s někým, kdo mi "nesedí" a z koho mám husí kůži, protože i to "udržování v mezích" si vyžaduje zbytečné vynaložení nemalé energie, která ničí psychiku a pak chybí jinde.
A pokud jde o tu "itálii", o které mluvíš, vnímám jako rozhodující faktor právě to subjektivní vnímání deptání. To jak tam je, tak je opravdu nejlepší hledat, kde nechal tesař díru.
Protože ten závěr, cos napsala - že čím déle člověk žije v pokřiveném prostředí, tím více ho ten tlak deformuje - je děsivě pravdivý.
|
Grainne |
|
(1.3.2012 8:45:41) Kudlo, někdy to může být tak, že dva "ranaři" si prostě nějak zbydou, to se dá časem ustálit v únosných mezích, případně se sejdou dva, co potřebují tu "itálii", aby neumřeli nudou. Budiž jim (nám) přáno i s tím, že svého manžela bych skoro nikomu nepřála a nápodobně.
Dominance a submisivita ve vztahu taky ještě nemusí být nic špatného a může to být i viditelné a pro určitý typ žen naprosto nepřijatelné i s tím, že by se cítily "vysáté" a ničené, vnímaly by to jako nedůstojné...........
Myslím, že bychom se měly spíš shodnout na té legitimitě odchodu bez výčitek vlastního sbědomí, že i když je máme, není nutné je mít - to bude právě to obecné pojetí určitých norem, že např. jakékoliv fyzické násilí je VŽDY přes čáru, až po osobní schopnost žít s tímto konkrétním partnerem bez újmy na zdraví, jak fyzickém, tak psychickém.
|
Grainne |
|
(1.3.2012 8:52:22) ..........taktéž je VŽDY přes čáru cokoliv, co omezuje svobodu pohybu a kontaktů v rovině zákazu, příkazu, nebo dokonce viny a trestu.
Můžu se sama, ze své vůle přestat stýkat s vlastní matkou, protože její chování vůči mému partnerovi považuji za nevhodné, ale NIKDY ne z důvodu, že si to přeje partner i kdyby to z jeho strany bylo zdánlivě oprávněné. Můžeme se na tom případně shodnout, ale rozhodující bude slovo dcery, ne zetě s tím, že on se s ní stýkat nemusí.
To si myslím, že je např. jedna z věcí, které je třeba "hlídat" jako svůj osobní prostor, který je nenarušitelný.
|
|
Kudla2 |
|
(1.3.2012 8:56:29) jenže Grainne, Ty se zásadně mýlíšže "ranař" rozhodně není totéž, co "domácí tyran".
Dokonce bych řekla, že je to dost diametrálně odlišné a ve spoustě znaků se to liší.
Nechci to tady holkám zasekávat planými debatami, ale myslím, že právě nerozlišování těchto kategorií už mezi týranými ženami napáchalo spoustu škod a přineslo jim nepochopení okolí ("no jo, oni tam mají takovou itálii").
Já si myslím, že tou dělicí čárou je prostě ten pocit (aspoň na začátku, než je ta pomyslná žába napůl uvařená), že takové jednání mi vadí, nesedí, deptá mě, nemůžu se projevit tak, jak bych chtěla a potřebovala, partner si osobuje právo mě "trestat", shazovat, mluvit se mnou sprostě, uhodit mě.... a já jsem z toho nešťastná a vracet mu to nemůžu a ani nechci.
|
Grainne |
|
(1.3.2012 9:03:14) Kudlo, to už jsem se snažila odlišit kdesi v propadlišti, ale ono se nám to možná ztrácí z dohledu i mysli.
Vpodstatě jsem chtěla napsat, že i obyčejný "ranař", kterého někdo hladce unese, může napáchat škody, byť i nevědomky. To je o tom pocitu - unesu, neunesu.
Skutečný tyran se pravděpodobně vyhne vztahu s někým, kdo je osobně skutečně silný, má pevné zázemí v rodině - proto je tak varující ta snaha o izolaci, případně "znepřátelení" v rodině, s přítelkyněmi, které nezapadají do rámce "vhodných" žen, svou oběť si vybírá, ať už vědomně, nebo podvědomně, protože ví, nebo tuší, kde neuspěje.
Bohužel i z "obyčejného" ranaře se může (nutně nemusí) vyklubat tyran.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 14:26:46) když se omlčím, tak jsem uražená, když se nechám strhnout, budeme se tady hádat a bude to zase voda na něčí mlýn, tady si prostě člověk nevybere
odvrátit se od nesprávného člověka - no jak myslíš, já tady nesoupeřím o virtuální prostor, ani o místo nějakého guru
a co se týká toho, že jste Cardamonu a Tylity duševně nakopávaly vzhůru, tak podpora sebevědomí vypadá trochu jinak. A třeba u Cardamony jsem si nevšimla, že by to vůbec potřebovala. Zvládla to psychicky i materiálně na jedničku, má na všechno náhled, nechápu, proč byla přesvědčovaná o opaku, když ví, v jakém marasmu byla a vymanila se z něj.
ty pleny byly fakt jen příměr, ne urážka, prostě příklad neškodné diskuse, kde nikomu neublíží, když se řekne já miluju Huggies a proč ty Pampers
ale to je pořád dokola - konec, konec, konec, tentokrát už fakticky
|
Luppa |
|
(28.2.2012 14:31:25) Já jsem se tady vlastně rozepsala jenom proto, že padaly slova jako "já nikdy" a "mě se tohle nikdy nemůže stát" Chtěla jsem jen popsat, že se to může stát všude, že to není na první pohled patrné a že naprosto to není o tom, jo ty jsi na mě drzý ? Tak to je týrání a jdu pryč ! Že to trvá dlouho, není to na prvním rande, nebo první rok nijak patrné. A když je někdo uražený a mlčí, tak nikdo nedohlédne tak daleko, jako že se to může stupňovat, pro někoho může být mlčení maximum všeho a kvůli tomu se snad nerozvedu, že se někdo na odpoledne urazí a nemluví se mnou.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 14:45:20) Cardamono, tak já to ale nepochopila tak, že by dotyčná/dotyčné nemohly na podobný typ narazit, jako spíš, že by si to nenechaly líbit - nebo alespoň ne "tak dlouho".
|
Luppa |
|
(28.2.2012 14:50:52) Monty a co by si kdo nenechal líbit ? To že s ním ten druhý nemluví ? Nebo pak braní věcí ? Když se čerstvě vytře bílá podlaha, že to manžel zašlape blátem a schválně se nezuje ? Já si to taky nenechám líbit ! Ale ono s tím právě souvisí i to ostatní, jako že nejde odejít okamžitě. A teď jdu taky vyvinout násilí, pokud synek okamžitě neusne
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 14:57:54) Cardamono, tu hranici má každý jinde... my tady vidíme nějaký výsek reality a můžeme to srovnat s tou svojí. Já fakt nevím, jak moc by mi vadila pošlapaná podlaha, tipuju že moc ne, ale vím, jak moc by mi vadilo ponižování typu "ty máš nízké čelo, tak jsi hloupější než já". Jenže taky proto to na mne nikdo nezkouší... Ono do jisté míry platí, že si k nám druhý dovolí jen to, co mu dovolíme sami, ale u vyložených patologií to samozřejmě platit nebude. Na druhé straně by třeba spousta místních přispěvatelek nedokázala přecházet to, co jsem třeba přecházela já (především neustálé slibování a "skutek utek")... tady se nedá moc paušalizovat, každý máme hranice někde jinde. Ale když nejsou vůbec, tak je něco hodně blbě.
|
Luppa |
|
(28.2.2012 15:07:10) To je pravda.. Ano každýmu vadí něco jiného. Mě ta podlaha teda strašně. Jedno dítě se batolí, druhý lítá bosé, vytřít denně celý dům fakt trvá a schválně to pošlapat je na pěst. Nějaké urážky jako nízké čelo jsou dementní, to jen svědčí u toho druhého že je zamindrákovaný.Ale věřím, že někoho tohle psychicky rozloží. Mě vadí prostě ta bezmoc. Skutek utek je nepříjemné, ale zas Tě přímo neohrožuje. Ještě je fajn, dostat se třeba kvůli manželovi do osobního bankrotu, exekuci atd.. No ono je toho asi docela dost
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.2.2012 15:11:59) Cardamono, ano, jsou dementní, a já s dementem žít nechci. Proto by mi to vadilo víc než nějaká podlaha. Podlaha se dá omluvit a nemusí to být vždycky schválnost (i když může), dementní kecy se dají omluvit těžko, leda snad opilostí... ale vadily by mi i tak.
|
|
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 15:19:37) tady je hrubý omyl jeden
většinou u těchto typů žádné úvodní závažné signály nejsou /dokud není ona lapená a nemá svázané ruce/. Takže se ani nedá říct, že před narozením dětí mohla něco poznat a že je to její chyba. Spíš smůla, než chyba, protože jí nenapadlo, že v jeho nitru je něco jiného než na povrchu a NIKDY nemůže být k tomuhle muži ve stavu závislosti, protože pak on otočí o řadu stupňů kormidlo chování. Mohla by s ním chodit řadu let, nebo možná i žít, ale být přitom výdělečně činná a nezávislá a jeho pravou podstatu by nepoznala. Tu vytáhne na světlo až určitá situace. Klíčem k tomu s takovým mužem slušně koexistovat je to, aby byla vždycky nezávislá a nikdy jí neměl jistou. Pak by se dokonce dalo hovořit i o vcelku harmonickém vztahu po řadu let.
Lze to pochopit?
Vůbec tady není řeč o zjevných agresorech, ani o typech žen, které se do té pozice dostanou samy, protože jsou od začátku svolné s tím, že ho budou obskakovat a ustupovat.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 15:46:30) abecedo, že by obrat rozumným směrem?
Ano, to lze naprosto pochopit.
Pro mě tady vyvstává otázka, jestli ta nezávislost je skutečně až tolik závislá na těch vnějších atributech, nebo je mnohem důležitější vnitřní nezávislost. Já mezi tím vnímám až propastný rozdíl, navíc ani případy zaměstnaných žen, které nejsou situovány až tak úplně ekonomicky špatně, přesto jsou týrány, svědčí o něčem jiném, nebo o možném a existujícím něčem jiném.
|
*Niki* |
|
(28.2.2012 15:52:35) Do diskuse zapojovat nechci, i když sama v sobě mám oběť i agresora:) Ženy, které znám, a byly, či jsou týrané, mají VŠECHNY ekonomické i sociální zázemí. Přesto se nechaly či nechávají dvacet i více let krutě fyzicky i psychicky týrat. Protože je znám osobně, nějak tuším, jaké to má pozadí, na ostatní to nechci zevšeobecňovat.
|
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 15:47:42) To, že se do té situace ženy "dostanou samy" ve smyslu zavinění, si opravdu nemyslím.
|
|
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 15:06:18) Cardamono, tady se běžně hamtá v botách, tudíž zahamtaná podlaha je tu zcela v normě, to nerozřešíme.
Z těch posledních pár příspěvků je ovšem patrný ten rozdíl, já jsem primárně podezíravá vůči čemukoliv, co byť jen může znamenat manipulaci. Přitom to opravdu mohl být jen neškodný, neobratný pokus mě setřít, protože se mnou někdo nesouhlasí.
Jenomže nikdo jiný tady na to jako na možnou manipulaci vůbec nezareagoval, ač to bylo skoro ukázkové, včetně toho, co tu samy popisujete.
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 14:47:12) abecedo, nevím, jak se dá někomu nakopávat sebevědomí, ale minimálně 2x jsem vyjádřila vůči Cardamoně respekt, minimálně jednou tu z mé strany padlo, že je v něčem lepší, než já, vyjádřila jsem podporu, přála hodně štěstí.............a nic víc opravdu neumím, protože nejsem ten psycholog a odborník.
Jinak zase klasika - cukáš se? Tak trochu povolíme( ty pleny přece nebyly myšleny zas až tak vážně), aby se to hned neprovalilo a při další ztrátě pozornosti trochu přitáhnem..........pořád nic? Pořád tu nikdo, kromě mně, není ve střehu?
|
mima | •
|
(28.2.2012 16:37:39) Ale hej, veď najväčší tyrani boli kedysi sami kruto týraní ... minimálne emočné vyhladovanie v detstve. To ich samozrejme neospravedlňuje, ale mnohé vysvetľuje. Preto si na toto musia dávať veľký pozor aj obete, ktoré nájdu dosť sily sa tyranovi postaviť ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 11:08:26) Ještě něco, přemýšlím nad tím, co mi na tom neštymuje.
Já jsem nikde, aspoň si to nevybavuju, u žen, které mají super muže, nesetkala s pochopením nebo připuštěním toho, že je možné, že se nezachytí signály, že je něco špatně. Pořád tady čtu že VŽDY jsou signály. A třeba mě se to hodně dotýká, protože si opravdu můžu připadat tupá, že jsem v osmnácti letech, kdy jsem s mužem začala chodit, a dva roky to byl senzační chlap, milý, vtipný, galantní, pracovitý, k matce se choval pěkně, neodhadla, že po narození dítěte v době mé závislosti na něm, začne prudit tak, že to bude narůstat.
Tady se totiž zapomíná i na docela podstatný fakt, že lidé se vyvíjejí, mění se časem, prožitým, a někdy se stane, že se dva lidi vyvíjí a mění každý jiným směrem, což dopředu moc nelze odhadnout. Takže se stává, a není to neobvyklé, že po narození dítěte, kdy situace se rapidně změní především pro tu ženu (zůstává doma), začínají vyplouvat napovrch nežádoucí vlastnosti partnera. A odejít při prvních náznacích, když všechno ostatní funguje bezproblémově, jen tobě zvoní kontrolky, no, nevím. Tak nejdříve začneš řešit, stavíš se na zadní, vyzkoušíš cokoliv, mezitím dětičky rostou, protože je to jen sem tam (a po nějaké hádce uslyšíš Maminko že se nerozvedete? Já bych šla s tatínkem, on za nic nemůže...)a začíná to být začarovaný kruh. A pak už závisí na spoustě faktorů, nejen na té ženě, kdy se z toho dokáže vymanit. Nedejbože že ta ženská je na to všechno úplně sama, to ustojí jen málokterá. A ano, samozřejmě že je to pak otázkou priorit, otázkou volby té které ženy, co je v té které chvíli menší zlo pro ni a taky pro děti. To, že kdysi dávno udělaly, chybu, si uvědomují všechny do jediné.
V jiných diskuzích zase když chce ženská odejít, protože něco nehraje, tak se jí tluče do hlavy, že má dát chlapovi ještě šanci, že utíkat při prvním nedorozumění nebo prohřešku je blbost - a tak si z toho vyber.
Vůbec se napozastavuju nad rozebíráním různých situací a modelů, co je špatně, ale nad kategorickými soudy typu Mně by se to stát nemohlo a Já vidím signály dopředu (no já ve svém věku taky už vidím signály dopředu ).
Kudlo, no však jo, a o tom jsem psala .
|
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 11:23:06) Vando, ty signály by totiž ten dotyčný musel začít vydávát hned v začátku vztahu, když je naprosto jednoduché prásknout dveřmi. V době, kdy spolu lidi jen chodí, tak jistě, tam žádná hmotná závislost ještě není.
Bohužel devadesát procent despotů jsou ve fázi chodění a namlouvání ti hodní kluci, co nic závadného nesignalizují. To by ta holka musela být Sybila, aby věděla, že je to jen kamufláž.
V době, kdy je ta hmotná závislost, děti, pak holka pochopitelně prozře a začne se trápit. Nechce si to nechat líbit, ale nevidí cestu ven. Dokud nemá slušný příjem a nějaké levné bydlení, často snáší i nemožné. Když dá na jednu misku vah, že může reálně skončit pod mostem nebo v azyláku a co děti? a na druhou ty urážky, tak nějakou dobu prostě ty urážky snáší. To je zabezpečení holé existence versus lidská hrdost. Co asi tak zvítězí?
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 11:30:12) No to já přece vím , pořád reaguji na ty kategorické soudy že jsou VŽDY atd.
|
Luppa |
|
(28.2.2012 11:48:34) Abecedo a Vando, napsaly jste to naprosto přesně. Většinou to začne po narození dítěte a ve chvílích když je člověk závislý. Kolikrát jsem si říkala hlavně ať třeba neonemocním. Cestou z porodnice po císařích jsem rovnou jela na nákup a táhla obrovský nákup žrádla a normálně fungovala u plotny. Což znamená 3x denně teplé jídlo. Jistěže jsem zkusila si jít natvrdo lehnout, nebo si sednout a odpočinout - výsledek 0. A přesně jak jsem psala níže, je možnost jít maximálně tak do azyláku, a tam odsud věřím, že je cesta mnohem horší do normálního života. Při hádkách jsem i řekla, že by se mi vyplatilo být vdovou, je to jasné vyhrožování, okamžitě rozeslány dopisy, nebo mejly, že jsme se zbláznila a v případě jakékoliv jeho nehody žádá prozkoumání jeho smrti atd.. Prostě to je psycho a člověk neví jak ráno říct dobré ráno, aby to náhodou nebylo špatně a nevyvolalo to zlost, křik, buzení dětí a stres.
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 12:26:59) Cardamono, právě kvůli všem okolnostem okolo je vymanění z tohohle jen pro silné a odolné jedince, navíc takové, kterým se nějak podaří získat přiměřený příjem.
Slabší ženské kusy to prostě semele, protože to vyžaduje boj na tolika frontách, že to radši snáší třeba minimálně do doby, než jsou děti větší. Už proto, že i v případě nalezení příjmu nastupuje další problém - jedna jediná osoba, která děti může hlídat. Když není na zaplacení hlídačky v době nemocí, ta žena si neudrží práci a zase padá dolů.
Tobě hodně síly a ať ti ta dobře placená práce klape. Pak už bude všechno dobré. Mimochodem, jsi kadet, že se ti s nabouraným sebevědomím a bez větších zkušeností v oboru a řízení lidi? podařilo přesvědčit managment firmy. Jak jsi to udělala, ty jedna borko? Mě přijde, že když člověk nemá tisíciletou praxi, vysokou, tři jazyky a není mu pětadvacet, tak je na lepší posty totálně out. Kolikrát i požadavky splňuje a stejně se nebrobojuje. Můsíš umět fakt dobře zapůsobit.
Je fakt, že nějaká práce za pár tisíc by ti v tvé situaci vůbec nepomohla.
|
Luppa |
|
(28.2.2012 12:43:02) Abecedo, já bych řekla, že uplně nabourané sebevědomí nemám. Urážky a nadávky celkem hážu za hlavu a říkám si ať si plká co chce. To mi nevadí. Znám svou cenu, plně si uvědomuji co je špatně, kdo to zavinil. Mě spíš vadí znemožnění jít do školy, k zubaři (takže ústa katastrofa) a nemít přístup k netu, penězům a vyhrožování skrz děti.... Pode mnou žádní lidé nebudou (naštěstí) a celou dobu jsem promýšlela co s mojí praxí můžu asi tak předvést a vím, že umím dobře působit na lidi a umím se dobře pracovně prodat, tak mi nezbývalo než těžit z toho. No zaměstnavatel mi to schroupnul a až mi pomine doba "hájení" budu muset něco předvést, tak snad to půjde
|
|
|
|
|
|
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 11:29:32) Vando, tak jistě. Kdyby většina oběti domácího násilí byla v situaci, kdy dojde k otci a matce, co mají rodinný dům, vybrečí se, nalijem jim čistého vína a oni řeknou: vrať se, máš tu otevřené dveře, nějak se všichni uskromníme a pomůžeme ti ten začátek zvládnout - pak by v podobných šílených vztazích zůstala tak pětina? desetina? těch, co mají opravdu pochroumanou psychiku, že to nevidí
zbytek by zdrhal, protože by měl zázemí. Ale je fakt, že hodně často - což je taky zajímavé - ti despoti rozjedou svůj despotický rejstřík v okamžiku, kdy pochopí, že ta žena zázemí nemá. Možná, že si i podvědomě takové vyberou, kdo ví?
Neslyšela jsem o moc případech, kdy by tam žena měla kam reálně jít, aby jí takhle despota šťavil. Většinou šťaví právě ty vydané mu napospas.
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 11:35:48) Ještě poslední postřeh a končím. Tihle žoviální muži totiž uráží, ale s klidem, úsměvem, dokážou psychiku ženy totálně vykolejit. Takže on si zachová klid, z ní je časem vyslovený labil - a když pak dojde na nějaké hledání opory v okolí, tak často paní vypadá jako psychicky labilní hysterka a pán jako trpitel, protože s ní má peklo.
Co je příčina a co je následek, to už se těžko rozklíčuje.
Pak ta žena musí být strašně silná, aby to ustála, osamostatnit se hmotně a ještě během osamostatňování snášet nesouhlas všech kolem, kterým se situace jeví úplně, ale úplně jinak. Protože vidí to chování navenek, ne uvnitř domácnosti. A děti jsou samostatná kapitola, když se despota chová dobře k nim, někdy jsou i na jeho straně, protože si chtějí zachovat fungující rodinu. Až starší děti jsou schopné rozpoznat skutečnou patologii, mladší děti spíš vidí, že usmívající se táta cosi pronesl a během deseti minut máma začala hystericky ječet a vyvolala hádku. Takže si to může interpretovat i tak, že viník špatné atmosféry doma je maminka. Navíc už ta žena ke konci nemá často dost sil, aby byla na děti příjemná jako patologický tatínek, čistě proto, že je utrápená a zničená s nervy na pochodu.
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 11:37:28) já už to tady fakt nechci zasírat dalšími projevy, nechci dělat totéž, co sama kritizuju
ale ty rychlé soudy mě tady prostě vyprovokovaly
omlouvám se za vpád do diskuse
|
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 11:41:43) hysterická jsi, protože ho nemůže přimět k slušného chování, respektu a komunikaci. Musíš si ty jeho výlevy nechat líbit. To by byl hysterický i svatý.
|
|
|
|
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 11:37:12) Moc hezky všechno napsané. Podepisuji. A letím na kááávičku.
Mimochodem já těch let nelituji. Hodně mě to naučilo, mám z toho vztahu dvě fajn dcery, naučilo mě to spoléhat sama na sebe, obrovské samostatnosti, posílilo mě to.
Dodnes nejsem schopna říct, kde přesně jsem udělala tu chybu, i když zpětně to jako chybu ve výběru vnímám. Ale už je mi to jedno, mám odžito hodně, a jsem empatická třeba k takové Valkýře, která z toho momentálně vystoupit nemůže - jasně, může, přelámat sama sebe, všechny okolo, zůstat v podstatě úplně sama (v reálu).
|
abeceda | •
|
(28.2.2012 11:40:34) tak Valkýra asi nemůže zase i kvůli těm hmotným věcem, dost často tady o tom píše. Musela by prodat barák, vyplatit ho, začít někde znova, mají společnou firmu, byla by bez práce, problematické uplatnění...no to se prostě odchází jako víno
navíc by zůstala bez přátel, rodiny, dcera by asi taky moc nadšená nebyla
U Valkýry je to tak na tajného milence, co by jí to sebevědomí zase zvedal. Ale dlouhodobě to nic neřeší, pochopitelně.
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 11:48:23) Ano, proto jí narozdíl od spousty diskutujících rozumím. A už letím.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 9:46:47) Cardamono, už jsem ustála. Problém je, že na tohle nemůžu reagovat, protože to bude opět o tom, co já. Takže, ráda bych ti odpověděla, případně odpovím, pokud se tím nedostanu do nesouladu s požadavkem nerýt a neubližovat, když to takto vnímáte.
To je totiž velmi osobní rovina, já s tím problém nemám, takže se sama rozhodni, jestli chceme, nebo nechceme pokračovat přesně v tom duchu, jaký se tu nelíbí. Pro mě je optimální to demontrovat na sobě, ono taky dost těžko by se psalo a možná vyznělo ještě mnohme hůř, kdybych to zevšeobecnila např. do podoby "všechny ostatní ženy", to by už vážně bylo na ránu.
|
|
|
|
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 9:20:30) "snažím se, snažím se neublížit,"
Ne Grainne, tohle neděláš. Naprosto vědomě a úmyslně se strefuješ do oslabených ženských tím, jak v každém příspěvku poukazuješ na svou dokonalost a svoje ideální nastavení, konstruktivního v tom není zbla nic. Víš o tom problému naprosto kulové. Jen jim tím podrýváš jejich sebevědomí, v každém příspěvku dokazuješ jak ony mají blbé nastaveno. Ty, které jsou oslabené, jsou po těchle výkřicích ještě více zmatené a říkají si Tak fakt jsem já ta špatná, že jsem to neuměla rozklíčovat dřív.
Jakkoli tě v jiných diskuzích čtu ráda, tady střílíš nepřiměřeně a jak už bylo řečeno, nabubřele.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 9:31:50) Vando, zkus zbytečně nekopat a zkus to víc rozklíčovat, já se za to můžu omluvit, ale donekonečna to dělat nebudu. Zkus si dočíst něco o té "nabubřelosti" - já se tady k tomu přiznávám, ale svět je takový a člověk se musí naučit tomu čelit, se vším všudy. Nikdo nikoho neuchrání srážky s blbcem, agresorem, "nabubřelou káčou", ani jiným negativním produktem lidské společnosti.
Můžu vám tu klidně posloužit jako trenážér, proč ne, ale možná by bylo lepší mě přestat "stírat", to vám možná pomůže si ulevit, taky proč ne, klidně vydržím, ale víc se soustřeďte na ty "špatné techniky" a hlavně na to, proč já jsem v klidu a vy se navážíte. To je docela důležité.
Takže, ano , já jsem tady ten mizera, který vás dostává do nějakého kouta. Ptejte se, proč, hledejte, možná to bude ta praktická psychologie pro život, je to anonymní a neplynou z toho pro vás žádné důsledky.
Co se týče psychologů, sama nevím, neumím s nimi spolupracovat, většina je ovšem vyhledává a považuje za věc obvyklou, takže nebudu nikoho navádět, aby se vybodl na psychologa, protože já to tak dělám a svádím své bitvy sama i když na jiném poli, než vy. Taky nejsem žádný necitlivý šutr.
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 18:31:57) ono v podstatě v takovémhle případě asi platí, že čím hůř, tím líp, protože když máš ještě kam ustupovat, tak máš furt dojem, že to přece ještě není tak strašný, že se to dá ještě vydržet....
Přitom už jen to urážení se a nemluvení je v partnerském vztahu nepřípustná věc. Ale to se jak vidno dá vydržet a různě odůvodnit.
Kdežto kdyby na Tebe nebo děti vytáhnul nůž, tak by se teprv možná něco zlomilo a už bys měla jasno v tom, že pryč prostě MUSÍŠ (a krom toho by TI to věřilo okolí a mělo daleko větší pochopení).
|
*Niki* |
|
(27.2.2012 18:38:08) Kudlo, co to jako je "nemluvení a urážení se je v partnerském vztahu nepřípustná věc" :) Ty nikdy nemáš pocit, že je lepší mlčet, hlavně pro tebe? Já si mlčím, kdy uznám za vhodné. To je taky forma agrese, nazvat mlčícího "teď děláš něco, co je nepřípustné":)
Jinak diskuse je taková pěkná ukázka virtuální agrese, kdy "oběti" jsou "donuceny" k virtuální obhajobě svých kroků. Tylity či další se stále hájí, i před tebou či Grainne, kdyby jsi se mnou diskutovala tímto tónem (vše jsi dělala a stále děláš blbě, i myslíš blbě), pošlu tě do patřičných míst a dikuse tímto končí
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 18:49:46) Niki,
Ty po mnohaletém vztahu nedokážeš rozeznat, zda člověk mlčí proto, že se mu nechce mluvit, a uražené mlčení po nějaké hádce?
Já prostě tichou domácnost neberu jako přípustný způsob komunikace, stejně jako drsnou "nadávací" hádku.
Já ale nikoho nenutím, aby se přede mnou hájil, a dokonce si myslím, že ani nejsem agresivní. Sedím za obrazovkou a nikdo ze mě nemusí mít strach, nemůžu (to,že nechci, je druhá věc) mu nic reálně udělat. Má-li potřebu se mnou o tom hovořit, může tak učinit. Nemá-li a řekne-li mi, že ho to, co říkám, zraňuje, tak se budu snažit být citlivější nebo toho úplně nechat.
S Grainne se v této diskusi taky dohaduji, jestli sis všimla, jeden způsob argumentace, který použila, se mi nezdá příliš vhodný.
Tylity i Cardamona si zaslouží pomoc, ale ta určitě nebude spočívat v tom, že je budu plácat po rameni, jak to mají fakt těžký. To vím, že mají, ale co z toho. Podle mě v něčem opravdu blbě (myšleno chybně, ne že jsou hloupé) myslí a to něco je právě kamenem úrazu. A pokouším se na to upozornit.
Mimochodem, to, že já NUTÍM někoho něco dělat, je taky trochu z rejstříku tyran-oběť. Já jsem virtuální osoba, nemám na nikoho žádnou páku, abych ho mohla k něčemu nutit. Z toho plyne, že pokud se hájí, činí tak zřejmě proto, že CHCE.
(Jestli chceš co vědět, tak umění poslat někoho do haj.lu, když se mi nelíbí, co říká, je pro mě potěšitelnou známkou toho, že tomu člověku přestává přehnaně záležet na tom, co si myslí okolí). Takže pokud to Tylity nebo Cardamona udělá, tak možná budu ráda za ně
|
*Niki* |
|
(27.2.2012 18:59:20) Kudlo, ale třeba Tylity má ještě stále vnímání oběti. To je dost zřejmé z toho, jak reaguje v diskusích, i z popisovaného vztahu se synem. Říkáš jim, kde uvažují chybně... na to jsou zvyklé, to nejspíš poslouchaly denně, v čem všem se mýlí a uvažují chybně.
Já myslím poznám, kdy někdo mlčí protože mlčet chce, a kdy je to forma agrese. Ale myslím, že to poznají třeba i Cardamona či Tylity. Jenže od rozpoznání k vyloučení takových situací z tvého života není vždy přímočará a jednoduchá cesta.
|
Tylity |
|
(27.2.2012 19:04:23) Niki, ja to vim, ale co chceš po 30ti letech? to nejde najednou hodit za hlavu a ze dne na den se zmenit.. chce to cas. Jednou se to povede.
|
*Niki* |
|
(27.2.2012 19:07:59) Tylity, já nechci nic, jen aby ti bylo už lépe. Což nevím zda bude, když budeš stále setrvávat v pozici toho, kdo se hájí a vysvětluje (synovi, na diskusi). To je setrvávání v roli, ve které jsi třicet let byla. Pokud si tu jen třídíš myšlenky, tak to jo. To děláme všichni. Někdy to tu máme jako svou osobní psychoterapii
|
Tylity |
|
(27.2.2012 19:22:05) Niki, pokud se syn bude chovat slušně, budu se s ním bavit - ale pokud bude sprostý a agresivní, a nebude i nadále chápat, jak se syn má chovat k matce - tak ho prostě utnu a nekomunikujeme. A tak to je, prostě ke mně si už dovolovat nebudou, a ani mě vydírat tím postojem - když ty jsi teď taková, tak my tě nemáme rádi a nebudeme s tebou mluvit, nemáš nás, jsi sama, jsi sama a zůstaneš sama. Hm, nezůstanu - žiji mezi lidmi, mám ráda zvířata, přírodu, ráda čtu.. cestuju, směju se.. prostě toho je kolem mě moc :)
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 19:23:47) "tak to je, prostě ke mně si už dovolovat nebudou, a ani mě vydírat tím postojem - když ty jsi teď taková, tak my tě nemáme rádi a nebudeme s tebou mluvit, nemáš nás, jsi sama, jsi sama a zůstaneš sama. "
Tylity, já si myslím, že toto je správná cesta. Pokud se Ti o tom podaří sama sebe OPRAVDU a VNITŘNĚ přesvědčit, tak máš vyhráno.
|
abeceda | •
|
(27.2.2012 21:40:14) Tylity, Cardamono,pro klid vaší duše, doporučuju vám, aby když se vmísí do diskuse zdejší rozdávačky rozumů, co ve skutečnosti nemají prakticky nažito ani polovinu toho, co vy, abyste se na diskusi vykašlaly. Někdo se nudí, tak rozdává rozumy, vyčtené z příruček, třeba z populárně psychologických knížek a magazínů. Vy jste to přece dokázaly - rozpoznat i vymanit se, tak proč se nechat poučovat lidmi, co vám k tomu nemají ve skutečnosti co říct. Nemáte zapotřebí poslouchat řeči o tom, jak jste měly despotu identifikovat hned v prvním roce. Udělaly jste co jste mohly, dokázaly jste i zařídit svůj odchod v nelehké situaci, nemusíte tu nic vysvětlovat ani obhajovat lidem, co se sem chodí jen nudit. Jestli se budou chodit nudit na diskusi o plenách nebo domácím násilí nebo snad o politice, je jim jedno. Jen když je o čem psát a okolo čeho dlouze polemizovat, když mají zrovna volno.
Tylity, Cardamono, klobouk dolů, tleskám, chválím, nic víc. A posílám pohlazení a obdiv. A sílu. A pokud je třeba, psycholog je lepší řešení než samorostlí psychologové z rodinky, ti vás někdy tak hezky rozeberou, že na tom líp psychicky nebudete.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 8:45:50) abecedo, psychoog je ideální řešení, ale nemanipuluješ tak trochu? Tak trochu dost, tím, že někomu "předepisuješ", co má dělat pro klid své duše? Tylity i Cardamoma jsou naprosto svéprávné bytosti, disponující naprosto zdravým rozumem a jestli se na této a jiných diskusích vyskytují, tak snad proto, že chtějí.
Jen měly tu smůlu, že někdo zneužil něčeho.............možná i toho, co by jiný ocenil jako dobré a pro to dobré by je naopak hýčkal a opravdu miloval.
|
|
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 8:29:24) Tylity, to je naprosto správný postoj, jen to ještě dostat "dovnitř".
Tady ti s tím asi nikdo moc nepomůže, nejvýš ti můžeme předkreslit nějaký vnější obraz toho, jak by to mělo fungovat, když jsou vztahy v normě, na tom ostatním budeš muset zapracovat sama. Jak jsem tak pochopila, usilovně na tom pracuješ, to je dobře, taky ti přeju hodně štěstí na té cestě.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 19:21:13) Niki,
ano, upozorním je, kdykoli z nich mém soudu ta "mentalita oběti" vyleze. A ano, řeknu jim, že si myslím, že je to blbě.
Ale neurážím, neponižuju, netvrdím, že je to jednoduché.
Co mám podle Tebe dělat? Mám všechno odkývat, i když třeba taková Tylity napíše jako před nedávnem "možná jsem měla zůstat, však všude je něco, skoro každý muž svou ženu týrá"?
|
|
|
|
Tylity |
|
(27.2.2012 18:53:46) Niki, ono to asi z tvého úhlu pohledu vypadá jako obhajoba, z mého je to třídění si myšlenek a vytváření obrazu. Já stále nevím, co je běžné a co již ne - snažím se žít jinak a již mít konečně svůj život, nechci třeba zase udělat stejnou chybu. Pořád zjišťuji něco nového, co mě udivuje - a tady názory ostatních mi pomáhají se v tom zorientovat..
Člověk si musí svůj život pořešit sám, to je jasná věc, ale většinou neděláme ukvapená rozhodnutí, většinou si naše rozhodnutí promýšlíme, vyhodnocujeme varianty, myslíme na děti. A k tomu napomáhají i ty diskuse zde. Já třeba nemám ani tu kamarádku, se kterou bych to všechno probrala u kafe, a doma se nekomunikovalo - manžel mlčel (a já vnímala napětí a hrůzu) - dnes to je již jinak, ale stále si nemohu zvyknout na normální rozhovor dvou lidí doma - stále je to pro mě zvláštní situace..
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 18:55:46) Tylity,
to jsem ráda, že to tak nebereš - a doufám, že ani moje kydy tady nebereš jako útoky na sebe.
Strašně ráda bych Ti nějak zprostředkovala tu "normální" hladinu uvažování a nevím jak jinak, než že Tě upozorním, kdykoli z ní na můj vkus "vyklouzneš"-
|
Tylity |
|
(27.2.2012 18:57:51) Kudlo, po tom, na co jsem byla zvyklá z domova, jsou zdejší diskuse balzámem na mou duši :)
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.2.2012 18:58:00) EEKO, TO JE PŘESNý.
"Ja bych si desne prala, aby Tylity ci Cardemona poslaly vsechny do haje vcetne me...alepson by bylo znat, ze je jim jedno co si okoli mysli a jsou si jiste svym nazorem a postojem..."
A mám to stejně - mlčím, když se mi chce mlčet, ne abych trestala toho druhého!
|
|
|
Grainne |
|
(28.2.2012 7:50:46) Niky, trefná poznámka, ale vedlejším produktem je kouzlo nechtěného - kdy mě Kudla, byť jen virtuálně "nakopla", vynadala mi, postavila se mi, bez ohledu na to, že ji následně "nebudu mít ráda".
Já jsem se neurazila, neodmlčela, ani jsem jí kopanec nevrátila, diskutujeme dál, až se ne/dobereme nějakého závěru a když se nedobereme, nic se neděje, zítra se potkáme někde jinde a zase se něčeho ne/dobereme.
To je, by""t jen přeneseně a virtuálně, fungování vztahů, ne jen mezi mužem a ženou, ale i mezi kamarády, sousedy, rodinou.
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 9:08:21) Milé dámy, dočetla jsem až dnes. Já vám tleskám. Nevěřím vlatním očím, jak si tady honíte triko na ženských, které léta žily v jakémsi vnitřním pekle, tím, že vy BYSTE nikdy, vy BYSTE rozpoznaly VČAS, ten by letěl (nejspíše v době malinkých dětí by všechny utíkaly do azyláku, protože většina těchto žen nemá podporu rodiny, v době mateřské nemá práci atd atd), na tohle musí být vyjímečně silný žaludek. Překlad - "my jsme skvělé, chytřejší, vnímavé až za roh (kdesi v osmnácti - dvaceti letech), je to vaše vina, že jste vstoupily do takového vztahu". Toto prosakuje z každého druhého příspěvku. Děláte v podstatě totéž, co dělali (dělají) ti chlapi - hážete na ty holky vinu, že si za to mohou samy. Ale my to všechny do jediné víme, že jsme udělaly chybu. Umíme to přiznat, některé už jsme se s tím porvaly - každá má jiné tempo, jinou situaci, některé jdou po malých krůčcích. A některé to mají teprve před sebou, ty, které tuhle diskuzi jen čtou - skutečně si myslíte, že když jim budete do zblbnutí opakovat, jak vy byste nikdy, jaký máte perfektní odhad na chlapy, jak jste tedy dokonalé, že jim to pomůže?
Add poplácávání si po ramenou a předhánění se kdo to měl doma horší - napadlo vás, že ty ženy to NEMAJÍ KOMU ŘÍCT? Že v drtivé většině případů všichni v okolí zavírají oči, nechápou, nevěří, takže tady je místo, kde si ty ženy mohou vylít srdce a říct si vlastní prožitky? Psychologům? Ha, ha. Z vlastní zkušenosti vím, že ani psycholog kolikrát nemá ponětí o manipulacích, těch, kteří mají určité povědomí je jako šafránu, takže výsledek opět nula nula nic. A tady se holky dočtou že si kňučí na ramenou - výsledek - ty ženské na to stejně budou samy a budou mít strach se pustit i do téhle pro ně určené diskuze, kde se na ně vrhne spousta ženských, které "mají jiné (lepší) nastavení", protože se neumějí adekvátně bránit. Takže se pokoušejí odrážet útoky tzv. obhajobou. Pokoušejí se (marně) vysvětlit, že nic není černobílé.
Tylity a další se svému muži postavily. Odešly, odcházejí, vyrovnávají se s narušenou psychikou. To, že se tady dočtou jak vy jste perfektní, jim moc nepomůže.
Takže dámy, které jste kdysi v raném mládí dokázaly bez předchozích zkušeností rozpoznat všechny signály vedoucí k despotismu - smekám před vámi, jste skvělé. My, blbky, neschopné a úplně tupé, jsme si musely projít svoje, abychom na to přišly.
Kudlo - vím, že ty jsi něco podobného zažila, mohla sis dovolit hodit ty lidi přes palubu. Otázkou je, jak bys házela přes palubu ve chvíli bezmocnosti s malinkými dětmi za zády bez možnosti mít kam utéct. Ty jako jediná reaguješ opatrněji a empatičtěji - a tvoje příspěvky skutečně mají tendenci pomoci. Jsem přesvědčená, že právě proto, že sis na to sáhla. Všichni ostatní skutečně jen nabubřele teoretizují.
|
Kudla2 |
|
(28.2.2012 9:34:34) Vando a ostatní,
zcela na rovinu - jak byste tedy chtěly a potřebovaly, aby vaše okolí reagovalo?
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 9:53:05) Kudlo, já jsem reagovala na věty "já bych nikdy". Postřehy, co je špatně, varianty, rozebírání všeho dokolečka, jsou v naprostém pořádku, ale poukazovat pořád na to, že "já jsem ta lepší", to je kontraproduktivní.
Což opět zní z příspěvku Grainne, "já jsem v klidu, ty se navážíš". Přitom já jsem v klidu, jen mi vadí když se někdo povyšuje nad ostatní tím, že on má tzv. Správný přístup. A chtěla jsem se spíše holek zastat, protože v době, kdy jsem na tom byla špatně, bych se taky spíše jen bránila.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 9:56:57) Vando, já jsem nikde nepsala, ani nemyslela, že mám "správný přístup" a jedinou pravdu, ale že "mám přístup"(jiný) a jiné vnitřní nastavení, k tomu ještě můžu připojit, že ani to není zásluha, že je to dáno - nevím, jestli geneticky, nebo daným příkladem v rodině, to by možná rozklíčoval ten psycholog, možná ovšem taky ne.
|
Vanda++ |
|
(28.2.2012 10:04:03) Grainne, z tvých příspěvků to vyznívá a to dost silně, teď už jen obrušuješ hrany, ok.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 10:09:34) vando, já ty hrany klidně obrousím, bodat nemám zájem. Jenomže - bude to stačit?
Můžu se taky stáhnout a nereagovat, pochopitelně, jakože uraženě a jsme zase u problému, je to pro vás dost správně, nebo tím zase vytrubuju něco, co vadí?
Ufff, jsem prostě v maléru v tom, že nechci ublížit, můj obvyklý způsob diskuse je poněkud nežádoucí, na druhou stranu vás od počátku nepovažuju za slabé bytosti, které je třeba zbytečně šetřit.
Můžu přibrzdit, nebo zmizet, ale ani to až tak úplně nemusí být ve vašem zájmu, ale váš zájem je jen a jen na vás.
|
Kudla2 |
|
(28.2.2012 10:12:30) Grainne, já si myslím, že by stačilo nedávat tak okázale najevo, že JÁ-BYCH-NIKDY-PROTOŽE-JÁ-JSEM-ZKRÁTKA-ÚPLNĚ-JINÁ.
To v tomto kontextu vadilo i mně.
|
Grainne |
|
(28.2.2012 10:18:08) Kudlo, dobře, možná jsem byla poněkud okázalá v projevu, ale zdá se mi, že ustoupit od toho, je pořád málo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|