| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dětství jako zážitková terapie

 Celkem 429 názorů.
 Ananta 


Téma: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:07:44)
Udolávají mě vedra, takže nemám energii vyplodit něco chytrého, ale když pozoruju kolem sebe děti a jejich rodiče, tak mi to jede už pár dní hlavou... matky si pořád cosi vyčítají, řeší co všechno svým dětem nedaly a mně už to připadá padlé na hlavu. Nechápu ani všechny ty MCčka, X kroužků, aspon dva výlety týdně i kdyby měli na pusu padnout, jet se musí aspon do Chorvatska a do Alp i kdyby je to nebavilo - maloměšťácká snobárna, pořád se za něčím honí, aby dětem zprostředkovali nějaký ten zážitek. Jsme v síti konzumu, úplně zblblí, nebo jak je to... dřív tohle nebylo a taky jsme vyrostli a řekla bych, že mnohdy slušněji než dnešní porevoluční mládež (statistiky, časté stěžování zaměstnavatelů na jejich práci a lepmlovství, drogy atp.).
 Tulipánová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:13:33)
Mně zase přijde snobsky maloměšťácké se nad tím rozčilovat. Vždyť ať si každý dělá to, co chce, ne? V čem je problém?~a~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:17:47)
At si každý dělá co chce, není problém jen se zamýšlím.
 Tulipánová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:22:42)
Tak to je zamýšlení jako blázen~t~
 Mapeon 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:27:00)
mě to taky přijde šílené, hlavně ty dnešní dokonalé matky, které, když jejich děti nemají minimálně 5 kroužků a angličtinu už od batolecího věku, tak si připadají jako neschopné. Náš kluk nemá v pěti letech žádný kroužek a je naprosto normální a přijde mi naopak daleko živější a chytřejší než ty ostatní uhoněné a zakřiknuté moderní děti co od 3 let hrají na piáno a počítají do sta~a~. Než drahé a někdy zbytečné kroužky, tak radši ho bereme na chatu do přírody, na kolo, na houby, s manželem chodí na ryby, na vodu,děláme táboráky atd.
 Tulipánová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:30:03)
Mapeon a v čem Ti přijde chytřejší? Ok, chápu, že někdy má někdo potřebu si postěžovat na ostatní, na jejich životní styl, ale vůbec nechápu, když je to jejich volba, proč to kritizovat... Nevím, jak to napsat. Ale možná maminka, co dá dítě na kroužek angličtiny nepotřebuje, aby byl kluk "chytřejší", možná jen chce, aby uměl anglicky:-)
 Mapeon 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:37:44)
no asi takhle kroužek angličtiny u nás ve školce stojí 8000,- na rok a dítě se dle mého názoru naučí, tak maximálně pozdravit a říct jak se jmenuje a pár barev. Takže je to akorát vytahování peněz z kapes rodičů, kteří chtějí pro něj vše co oni mít nemohli atd. Podle mě nemá smysl učit ve školce angličtinu, když spoustu dětí sotva mluví česky. a proto už vůbec nechápu anglinu v batolecím věku.~a~ Pokud můj syn bude chtít dobře mluvit anglicky, tak se to může naučit jen pobytem v cizině a ne v našem školství, tam se nikdo ještě plynule mluvit nenaučil.
 Alternativní kvočna 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:58:07)
tý jo, já zrovna na tu angličtinu pro prťata dcerku dala - bylo jí kolem tří, doma další batole rok a půl staré... začala toužit po vrstevnících, do školky ještě nechodila, celodenní program se odvozoval podle režimu malé, táta celý den v práci...
takže chodívala jednou týdně na tanečky s angličtinou, naučila se sotva pár slovíček, ale spoustu písniček, básniček, sama se oblíknout a obout a být někde chvilku sama bez maminky (do té doby jsem ji měla na sobě jak klíště) - spokojenost... a majlant to nestálo, naštěstí...
bylo to v jednom místním rodinném klubu, získala jsem tam spoustu přátel s malými dětmi, v létě jsme s tím klubem jeli na "tábor" pro maminky s dětmi - na moře nebo hory jsme fakt neměli...
na plavání s miminama jsme taky chodili - a není divu, já jako vodouch bych si nenechala ujít příležitost, jak se zašít do bazénu a s miminama to jde někdy těžko ~d~
MC mi teda uteklo - ale chápu to, každodenní vysedávání doma s miminem občas leze na palici, chybí kontakt s lidmi, nejlépe taky s malým dítětem... bezdětné kamarádky tě někdy přestanou chápat, ne každá domácnost je připravena na likvidační četu nebo není úplně bezpečná pro mrňouse (viz diskuze o pejscích), ne v každé kavárně se dá posedět s miminkem...
a výlety s miminkem - proč ne, pokud se dá za výlet počítat i moje mnohakilometrové procházky po lese nebo do města - chodívala jsem občas i 2x za den ~d~
 withep 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:30:54)
Náš syn se dnes naučil počítat do 111 ~k~ Tolik stran měla knížka, na které to trénoval :-) Naučil se ze své vlastní iniciativy a myslím, že tím nijak netrpí ~:-D
 ..maya.. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:21:02)
Ananto klíd, kašli na okolí a užívej podle sebe~x~
 Len 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:26:36)
Jj, mam docela stesti, ze jsem se jako antisocialni dite narodila v dobe, kdy zadne MC a podobne veci nebyly. Takovyto nuceny pobyt se mnou nevybranyma osobama na jednom miste by me jako male dite asi zabil~k~ Samostatna prace ve skole, zadna aktivita nutna k dobre znamce (v zivote jsem ruku nezvedla) a takove volne, klidne detstvi bylo to nej, co jsem si mohla prat.

Jinak honbu z amaterialnem jsem pozorovala i tehdy, ale spis mezi starsima detma a dospelyma. Ja touzila po jedinem - takove spirale, ktera se delala z umelohmotnych popruhu, ktere drzely pohromade tvarnice. U nas to byl tenkrat hit, ale mela jsem smulu, nestaveli jsme, meli to jen deti, jejichz rodice staveli dum~t~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:57:43)
Taky jsem ráda, že jsem nemusela tohle absolvovat v dětství ~:-D
 withep 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:29:23)
Myslím, že hodně zobecňuješ ~;) Zastala bych se především těch mateřských klubů (ten náše se teď už jmenuje "rodinný"). Je to taková kompenzace života ve městě a dál od širší rodiny - kompenzace chybějící komunity, kterou potřebují rodiče i děti. Po pravdě, kdybych tam nenašla ženské s podobným přístupem k životu a dětem, bych tam nechodila. Do Alp nemusíme, jednou jsme tam tedy lyžovat byli, ale že by to bylo za každou cenu, to určitě ne. V Chorvatstku jsem v životě nebyla, jedeme kempovat na Vysočinu a strašně se těším - pro rodinu z pražského bytu je to idyla, rozepnout stan a být venku, dokonce na venkově. Výlety? Sem tam o víkendu. Tento horký víkend jsme proflákali uklízením a vařením pěkně doma ~k~

 Ráchel, 3 děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:36:54)
jj, součástí mojí diplomk byl srovnávací výzkum mezi matkami na mateřské dovolené, ze kterého vyplynulo, že život mětských matek na MD, které hodí do MC, se více podobá životu matek na vsi, než těch matek, které do MC nechodí - především tedy v počtu sociálních kontaktů. Také bývají na MD spokojenější, nejsou tak izolované, najdou si díky MC i jené způsoby seberealizace, než je návrat do práce co nejdříve
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:57:08)
V čem je podobný život na vsi s návštěvou MC? To fakt nechápu. Na vsi si nějak představuju přirozené činnosti, kterých se děti účastní, lítání po děnině, les.... a ne umělé městské MC a podobné výmysly. Počet sociálních kontaktů v tom nehraje roli, to nevypovídá nic o podobnosti života městských matek a vesnických nebo tomu výzkumu teda nějak nerozumím (?)
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:12:28)
Ananto,
ale v MC nejsou pro děti, ale především pro maminky, které potřebují sociální kontakt a nemají ten přirozený, třeba proto, že mají rodinu stovky kilometrů daleko. Srovnání s vesnicí má své opodstatnění v tom, že na vesnici jsou si lidé celkově blíž, nemusí být ani příbuzní, ale znají se, i když třeba nekamarádí, tak je něco spojuje. Tohle prostě běžná městská maminka nemá, ani pískoviště (hřiště) to nenahradí, protože neumožní na chvíli nechat dítě dělat si něco jiného pod dozorem někoho jiného a chvíli se věnovat svým zájmům. Mateřská centra nejsou herny pro děti, ale místo na setkávání pro maminky, které o to stojí, s tím, že pro ty děti je připravená hlídací služba nebo organizovaná zábava.
Víš, ono je snadné kritizovat a odsuzovat něco, o čem nic nevíš, a ty evidentně nevíš ani ten základ, tedy komu je MC primárně určeno ~d~. Srovnání s KFC je opravdu MIMO.

Mimochodem, mně mateřská centra neoslovila, protože moje zájmy se pohybují jinde, než běžná MC nabízí. Ale byla jsem to vyzkoušet, protože odtržena od rodiny většinu dne sama a bez kamarádek (těch nebyl nikdy dost a protože jsem si pořídila děti poměrně mladá, dost se naše cesty rozešly) jsem se opravdu necítila dobře. Ovšem to, že mě tento druh trávení času nenaplňuje neznamená, že budu maminky, kterým to vyhovuje, hodnotit jako konzumentky a supermatky, co musí ty své andílky nacpat všude....
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:37:02)
aha, já jsem myslela, že je to pro děti, tak to mě nenapadlo, že je to pro matky a jejich potřebu sociálního kontaktu, asi proto, že pro mě by setkávání s bandou ženských bylo utrpení kdekoliv
 Vítr z hor 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:39:44)
My vesničanky tedy nenechavame děti pod dozorem někoho jiného o nic častěji než městské matky ~l~
A s těmi zájmy je to asi taky dost podobné, ač bych ti teda nerada borila teorii.

To fakt myslíš, že šoupnu děti Kelišce (fakt tu máme jednu "over 60", které se tak říká) a jdu si trajdat za koníčky? Nebo že si vesničané leží v náručí, jak je rok dlouhej?



 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:04:09)
Veveru,
ale nic takového jsem přeci nenapsala ~e~. Jen ten sociální kontak je na vesnici jiný, protože ti lidé k sobě mají celkově blíž....všechno tam probíhá v užším kruhu, lidé se znají a dělají spoustu věcí společně. Tedy alespoň tady u nás to tak funguje, ať už jde o organizování různých akcí pro děti, jako jsou čarodějnice a den dětí, nebo třeba při starosti o splečné záležitosti (napadá mě i třeba chození do kostela nebo práce na polích) ~d~. Také rodiny častěji zůstávají blíž u sebe, takže vzájemné návštěvy, včetně toho pohlídání, bývá jednodušší.
Takže ty matky tam mají poměrně slušné sociální kontakty, pokud vesnice funguje....a když ne, pak jsou to právě maminky z vesnic, které se potýkají s problémy podobnými těm, co bydlí ve velkých městech daleko od rodiny, akorát že nemívají ta MC a podobné příležitosti, takže bývají leckdy mnohem nešťastnější....v zásadě se to stává maminkám ze satelitů, které spojují nevýhody veznice i města, alespoň do doby, než se samtelit buď připojí k městu nebo zabydlí a rozfunguje a začne žít svým životem jako vesnice.

Ráchel psala, že jí při psaní diplomky právě z průzkumu vylezlo, že maminky z města, které dochází do MC, mají blíž k těm vesnickým maminkám, že netrpí tolik tím nedostatkem sociálních kontaktů a Anantě se to nezdálo, protože neznala funkci MC. Tak jsem se to snažila přiblížit, v čem je ta "blízkost", že prostě nahrazuje ty možnosti, které vesnice má a město ne...a nejde o žádné hlídání, ale na vesnici se sousedi prostě znají, vědí o sobě leckdy víc, než je kdekomu milé, zatímco ve městě se lidé z jednoho baráku leckdy ani nepozdraví, protože netuší, že jsou sousedi..no a z toho často pramení i nemožnost se domluvit třeba na společném odvozu dětí tam nebo onam, na společném organizování čehokoliv..na čemkoliv společném, což MC supluje dost úspěšně....fakt jsem se nechtěla nikoho dotknout ~a~.
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:51:50)
já teda do MC chodila ráda, hlavně v zimě a na podzim, batole mělo možnost se vyběhat a pohrát si s jinejma hračkama + nějaká organizovaná zábava (básničky, výtvarka) ten sociální kontakt bych byla taky ráda, ale běhala jsem tam za ní jak pošuk, neb byla jak motorová myš, všechno všem brala, rabovala přebalovací tašky..., takže s holkama jsem pokecala hlavně při cestě s kočárkem :)
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:03:29)
Ananto, úplně jednoduše: představ si, že jsi na MD s miminem, v panelákové garsonce, manžel do večera v práci. Kamarádky také v práci, prarodiče nemáš, nikoho s malými dětmi neznáš, přistěhovala jsi se nedávno. Co budeš celé dny dělat?
1. budeš sedět celé dny sama v té garsonce
2. budeš celé dny sama bloumat po sídlišti s kočárem
3. budeš střídat dvě výše popsané činnosti, dokud dítě nevyroste
4. najdeš si nejbližší MC nebo klub, kde by ses mohla s někým seznámit, pokecat, zabavit sebe i dítě a zpestřit si tak MD
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:05:37)
Anett, já ti nevím, MC jsem vyzkoušela, a zjistila jsem, že to rozhodně není nic pro mě ~t~~t~ Popravdě řečeno, to už je lepší sedět sama doma.
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:10:37)
Lído, jasně. Také jsem dost seděla, spíš tedy chodila na nekonečné štreky s tím kočárem :-) Ale jelikož na těch procházkách jsem nepotkávala živou duši, zatímco MC bylo permanentně narvané, vyvodila jsem, že jsem podivínský asociál a většina matek dává shlukování v MC přednost :-) Koneckonců, občas jsem si tam docela ráda zašla vypít v klidu čaj a dítě si zařádilo v prostorné herně, aniž bychom museli s někým navazovat konverzaci :-)
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:57:25)
Tak nějak :-).
Pořád přemýšlím, čím to je, že ač mám třetí dítě a nenavštěvuji MC, netrpím ani izolací, ani nudou ani nedostatkem kontaktů s lidmi a dokonce jsem ještě spokojená. Číííííím to asi je? :-)

 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:59:50)
já bych řekla, že je úplně zbytečný MC furt řešit, je to stejný jako že někdo chodí do kina a někdo ne a nikdo v tom nevidí žádnej problém :)
 Elíláma 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:08:29)
Tante: rodinou.cz, protože bez ní bys byla sociálně, socialisticky i sexuologicky mrtvá, jako my všechny ~t~~t~~t~

hlavně, že nechodíme kvokat do mateřáku, to nás povznáší ~y~
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:17:39)
já chodila s malou i jen tak očumovat do Ikea, když bylo všude 30 cm sněhu, byla to super možnost, jak jí nechat proběhnout, jak se hodila ráj konzumu ~:-D
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:18:58)
Ty sem chodíš kvokat? Já ne...
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:21:22)
Já často jo.
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:20:29)
Tak jako argument psychologa si netroufnu zpochybňovat ~t~.
Naštěstí ale ještě stíhám i pár jiných aktivit, ale určitě nejsou tak duchatvorné~t~ .
 Petra 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:11:56)
Pořád přemýšlím, čím to je, že ač mám třetí dítě a nenavštěvuji MC, netrpím ani izolací, ani nudou ani nedostatkem kontaktů s lidmi a dokonce jsem ještě spokojená. Číííííím to asi je? :-)

To znám. Dokud jsem byla na mateřský, žila jsem si spokojený samotářský život, vykecala se na netu, sem tam občas dala sraz s ostatními členy mé oblíbené diskuze - někdy s dětmi, jindy bez dětí, celkově jich nebylo moc, jsem samotář. A byla jsem spokojená, MC neřešila, na pískoviště si nosila viditelně knížku (i když jsem ji kolikrát ani nestihla otevřít), abych dala okolí najevo, že JÁ se tedy zabavím SAMA a družit se nepotřebuji, manželovi jsem po večerech pomáhala s podnikáním, takže i pocit pracovní užitečnosti jsem měla...

...a pak nadešel den, kdy bylo načase začít zase navazovat pracovní kontakty, protože konec výplaty rodičáku se blížil. A já najednou zjistila, že mám docela slušnou sociální fobii. Na to, abych zavolala své bývalé príma nadřízené jsem potřebovala asi týden, kdy jsem několikrát za den stála nad telefonem, v duchu si přehrávala můj budoucí hovor s ní a nedokázala jsem se přinutit sluchátko zvednout a vytočit číslo. Pracuji s lidmi a já byla přesvědčená, že už v životě se do té práce nemůžu vrátit, protože už jenom představa, že komunikuji s cizími lidmi mě hodně děsila. Chtěla jsem to vzdát a zůstat v domácnosti i za tu cenu, že nám budou peníze chybět. A pak jsem si vzpomněla na jednu bývalou kolegyni, která se kdysi vracela do práce po asi šesti letech doma a taky z toho byla vylepaná jak ratlík. A že se postupně zase dala dohromady. Na netových diskuzích jsem zjistila, že tenhle problém má dost žen po mateřský, zvlášť, když jim jedna navazovala na druhou.

Tak jsem zatla zuby a celá rozklepaná se zkusila vrátit mezi lidi. Nebylo to pro mne lehké. Navíc jsem s holkou začala docházet k psycholožce, která usoudila, že holky problémy pramení z izolovanosti naší rodiny a která mi doporučila navázat kontakty s dalšími rodiči, aby i holka měla možnost se sociálně rozvíjet. Pomohlo to, holky problémy ustoupily. Já tím trpím míň, než jsem čekala, zvlášť jsem se naučila ostatní předem informovat o tom, že jsem divná, samotářská a že pokecání nad kafem asi bude méně časté, než jsou zvyklí s ostatními. V práci už jsem si taky zvykla a cizí lidi mi nevadí, i když tedy po návratu domů potřebuji relaxovat a zrušila jsem každodenní courání po netu, protože už ten netový kontakt byl pro mne nadbytečný.

Přijde mi, že jsem na mateřský udělala velkou chybu, když jsem si myslela, že když mám děti, manžela, práci po nocích a internet, tak už nepotřebuji nějaké tlachání, které mě nijak nenaplňuje. Ono asi sice nenaplňuje, ale při udržení alespoň nějakých kontaktů by nejspíš ten přechod z mateřské zpátky do života nebyl tak tvrdý, protože bych reálný kontakt s lidmi měla nacvičený, nemusela bych se ho znova učit.
 Alias 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:11:24)
Petro, presne. My dopadli stejne vc. doporuceni psycholozky vyrazit do kolektivu. Dite nadmerne fixovane na matku.
Vzhledem k tomu, ze jsme se odstehovali za praci a caste kontakty s sirsi rodinou nejsou - MC a pisek byla jedna z moznosti.
Anantin postoj chapu, ja taky vyrostla bez Mc, krouzku, jenze to fungovaly jine vztahy v ramci rodiny, rozhodne jsem nebyla cely den jen s mamkou.
Chci rict, nekdy to je cesta. Nesoudila bych tak prikre.

 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:54:37)
Tak MC mám tak na úrovni KFC, tam mě nikdo nedostane, to mi připadá jako vyloženě novodobá zblblost a už jen představa té bandy bab tam a monotémat mě děsí.
 withep 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:11:26)
Ananto, my máme MC (tedy RC) na statku, vyloženě venkovské prostředí, uzavřená zahrádka, záhonky, v areálu spousta domácích zvířat, děti chodí přímo k nim, vezmou si do náruče králíka nebo kuře... Tvoření často odráží staré české tradice a řemesla, pracuje se s přírodními materiály, děti např. tvoří koláže z kamínků, ulit, skořápek a jiných přírodnin, které si samy nasbírají, přímo v areálu je sad, les, mokřad... Uprostřed velkého města fakt oáza ~;)
 Půlka psa 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:49:56)
Toulcák? ~:-D
 withep 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:44:56)
:-)
 Elíláma 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:04:52)
Helen, Withep: dlouho plánuju na Toulcák jet, má to cenu s dvouleťákem nebo se tam zabaví až větší?

Anantě: devče, nejsem žádná slépka, ale občas se v MC stavím (komunikace s jinými matkami mě tedy upřímně děsí, takže já to k navazování kontaktu nepotřebuju) odfrknout si a Petřík vidí jiné hračky a HLAVNĚ je to zavřené, což je relax pro nervy, které jinak musí být NONSTOP ve střehu, protože kolem paneláku nemáš zahrádku s plotem, ne ne! Nonstop se nervíš, kdy ti dítě vezme čáru do silnice. A co dělat, když prší? V MC jsem byla asi 7x a bylo to pokaždé fajn zpestření programu když prckovi byl cca rok, rok a půl. Bohužel jsme tam ale chytali dost nemoci.

Ale co chce říct - je faktr humáč, když se ti někdo obuje do zábavy, že je pro debily. Potřebuješ se prsit svou intelektuální nadřazeností? Nebo o co go? ~d~~d~~d~
 Anni&Annika 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:10:53)
Ananto...to je o prioritach. A taky na spoustu veci musi clovek teprv prijit. A velmi casto na ne prijde az casem, to znamena az po letech~;)
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:24:45)
já jsem nepsala že pro debily, psala jsem, že mě horda dětmi posedlých žen děsí a nepáchla bych tam prostě už z toho důvodu a dítě to může chtít jak chce, nejsem zážitkovej terapeut svého dítěte, teda nebudu
 *Dorka* 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:27:42)
Ananto,nic ve zlém, ale když bylo moje první dítě miminko, měla jsem spoustu podobných báječných předsevzetí, nechala bych si useknout ruku, že to tak fakt bude... ~;)
 Anni&Annika 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:30:34)
tak ja se teda priznam....v MC jsem nikdy nebyla a ani me to nejak nechybi ci nechybelo....takze si nemyslim, ze by se bez toho nedalo zit~d~...my relaxujem s ditetem jinak:-)
 Anni&Annika 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:32:38)
ja teda osobne si myslim, ze v Anantine prispevku slo o neco malinko jineho, nez resit MC a tak jsem ji taky poprve odpovedela~;)
 Lassie66 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:34:08)
Se třetím už tam taky nepolezu, vyrobila jsem si dost dětí na to, aby mělo parťáky doma ~:-D
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:29:14)
Tak buď v klidu, dyk to neni povinný tam chodit. Nikdo tě k tomu přece nemůže přinutit a že to dělají ostatní, je jejich věc, ne? Tebe nijak neohrožuje, že tam chodí a je zase, že ty ne.
Nemáš ráda matky s dětma, vyhni se jim. A je vyřešíno.
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:31:38)
A co máte proti mtkám, to jsme tady až na vyjímky všechny ~l~
 Anni&Annika 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:34:44)
Dabo, vubec nic, jen jsou ruzne matky s ruznymi zajmy~;)
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:39:29)
řekla bych, že v určitém období mají matky velice podobný zájem - zabavit dítě a k tomu MC slouží dobře, Zorka na něj vzpomíná pořád
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:49:08)
ale matky s dětma mi nevadí, vadí mi matky, které jsou jenom matky, ale to odjakživa
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:55:07)
Ananto,
víš, já to mému synovi, který má taky občas tendence okázale pohrdat lidmi s většinovými preferencemi říkám asi takhle: "Uvědom si, že to jsou tvoji budoucí zákazníci a lidi, co tě budou živit. To, že ses narodil chytrej není tvoje zásluha, to je určitej dar, takže za něj buď rád a neprs se, protože to tak vůbec nemuselo být."
Taky se občas dostanu do situace, kdy mi dělá dobře "usadit" někoho, kdo je blbej jako punštok, ale zásadně individuálně. ~;)
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:00:49)
No, Monty, ale ono "bejt chytrej" a "nemít většinové preference" není totéž ...
 Marťa11 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:04:32)
Monty, ale pokud někdo nemá většinový preference, neznamená to, že je chytrej... víš to, že jo? ~t~

 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:05:54)
Marťo,
jistě že to vím, nemusíš mne chytat za slovo.
Myslím, že z mého příspěvku bylo dost jasné, co tím chci říct.
 Zasjaj. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:06:37)
Monty

No to je teda postoj - oni jsou blby, ale bud k nim hodnej :O)))) nemuzou za to

Chytrost je zablesk poznani, ze jsem vlastne uplne blbej.

Pocit, ze jsem chytrej a ostatni blby, je hloupa omezenost. V puberte je to roztomile, patri to k veku, v dospelosti smutne.
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:55:17)
já nevím, ale když máš dítě do 3 let, nemáš hlídání, kojíš... tak jsi jenom matka, moc jinak to ani nejde. ale je to na omezenou dobu, mě to přišlo moc krátké, já byla na RD spokojená - tak svobodná jsem ještě nebyla, vždycky jsem něco musela - chodit do školky, do školy, do práce... najednou jsem si program tvořila sama - jen jsem sebou musela vzít děcko.
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:39:47)
Ananto, připadá mi, že se děsíš něčeho, co vůbec neznáš ~;) Já jsem do MC občas chodila a představ si, že jsem tam obvykle s NIKÝM nemusela mluvit, pokud jsem něchtěla, a do dítěte jsem tam necpala vůbec ŽÁDNÉ cílené zážitky, jen jsem ho nechala úplně volně a svobodně řádit ve velkém bezpečném prostoru, který jsem jinak pro něj nikde neměla k dispozici. Toť vše, nikdo z nás nekvokal, já jsem si pila čaj a četla a dítě si hrálo ~;) Pak jsme se někdy účastnili různého výtvarničení, protože SE NÁM CHTĚLO, nikdo nás nenutil ~;)
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:42:13)
mě nepřijde, že se děsí, mě přijde že opovrhuje. Vadí mi, když někdo opovrhuje něčím co nezkusil, protože to přece dělají ostatní, a on není jako všichni.
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:57:48)
Jo, dabo, také cítím pohrdání. Jako by do MC, na kroužky apod. chodily jen pipinky, které nejsou dostatečně na výši na něco sofistikovanějšího, a navíc tam chodí pod společenským tlakem.
Já také nejsem extra družná osoba, také mě děsí "slepičí" kolektivy matek s dětmi a jsem spíš sólista, ale do MC i na různé kroužky jsme přesto chodili a nijak mě to nepoznamenalo, ani jsem neutrpěla újmu, protože do čeho jsem nechtěla, do toho jsem se zapojovat nemusela ~d~
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:44:47)
Anett, nééééééé, výtvarničení v MC néééééé... párkrát jsem to zahlídla, a děkuju, NECHCI. Z mýho pohledu naprostá příšernost.
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:50:01)
Lído, fakt ne? :-) Mě to tedy bavilo náramně, já výtvarničím ráda a moooc mě bavilo, že ten bordel neděláme doma :-) Dodnes mám schované velikonoční kuře z papíru, kraslice a makovou panenku, co tam děti udělaly :-)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:29:00)
Anett, vážně NE. Nevím, proč bych se měla účastnit vyrábění takovejch šíleností. Děti mi toho ze školky natahaly domů dost a dost.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:52:04)
Pokud mne paměť neklame, v Praze je pár odkladišť dětí, občas jsem to řešila tak, že jsem dítě šoupla do hlídacího koutku v OC a šla si vyřídit třeba pracovní schůzku nebo na kafe s kamarádem/kamarádkou.
Představa, že tam sedím a dívám se na to... ne, díky, nechci.
Anantě rozumím v tom, že pro mne je rovněž nepředstavitelné dávat se někde do řeči s někým cizím, s nímž mne spojuje jen skutečnost, že má taky nějaké dítě. Nikdy jsem se nebavila ani s rodiči synových spolužáků z MŠ nebo ZŠ, mám holt na přátele trochu jiná kritéria, ale s "klubem náročného diváka" vůbec nesouvisí. ~;)
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:57:09)
jojo, tak nějak

já jsem to tak myslela a asi mám chut dnes prudit ~:-D~:-D
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:58:21)
Ananto,
klid, není to povinný. ~;) A na kecy rodinných příslušníků se vybodni.
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:03:35)
hele, Ananto, jestli Tě se.ou příbuzný, tak se na ně vykašli, je to Tvoje dítě a Tvoje věc a jeho zážitky si řiď podle svého.

Ale myslím, že by ses s tou volbou měla sama vnitřně srovnat, aby Tě tak neiritovalo, že to někdo jiný má jinak, a neměla jsi potřebu kydat na něj, že je kvůli tomu blbej.

Já osobně si taky ráda někdy pokecám o nesmrtelnosti chrousta, věčné hovory jen o kašičkách a o tom, kde co ve slevě nakoupit, by mě taky nebavily, ale docela mi vadí řeči o tom, že je někdo "jen matka".

Co víc Ti zbyde, když dojde na lámání chleba, co je víc? Z práce Tě můžou vyhodit, ušlechtilé zájmy taky omezíš, když nemáš prachy nebo čas, s chlapem se můžeš rozejít, ale to dítě je jediná smysluplná investice, která Tě přežije, tak proč nad tím ohrnovat nos?
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:57:59)
Monty, koutky ale berou děti až od 3 let, do MC jsme chodily už od 6ti měsíců, nejvíc ale kolem těch 2 let, jinak byla jsem v té době párkrát i v dětském koutku "dívat se na ně" teda já spíš čuměla do blba využívajíce orazeného prostoru :)
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:58:25)
"mám holt na přátele trochu jiná kritéria" to teda zní tak snobsky a nafoukaně, že je to skoro na pěst. ~4~

Samozřejmě respektuju, že Ti rodiče spolužáků nesednou a že nemáš potřebu s nimi mluvit.

Ale to, že s někým při čekání na dítě před školou prohodím pár nezávazných slov, z něho přece ještě nedělá přítele ani kamaráda, proboha! Ani to k ničemu nezavazuje, ale já musím říct, že jsem se takhle "přes děti" seznámila s pár lidmi, se kterými se vcelku ráda sejdu s dětmi na kafe a kus řeči (děti si přitom hrajou v pokojíčku), pokecáme nejen o těch dětech, já se dovím spoustu zajímavých věcí, vzájemně si vypomáháme, když dítko zapomene úkol....

 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:02:25)
Kudlo,
proč snobsky a nafoukaně? Nenapsala jsem o těch kritériích konkrétně ani půl slova. ~;)
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:06:17)
aha, už zas Montyin úkrok stranou.

On tě někdo nutí, aby ses s rodiči spolužáků PŘÁTELILA? Nebo si snad myslíš, že přítelem se stává každý, s kým prohodíš před školou pár neutrálních slov? ~e~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:08:48)
Kudlo,
já se s nimi nechci bavit vůbec, nevím co v tom hledáš za úkroky stranou.
Zkrátka jsem typ, co se nerad baví s cizími lidmi, nevyhledávám společnost, nemám potřebu konverzovat, ale zas nejsem natolik asociální, abych jim neodpovídala, když kladou otázky nebo se začnou bavit oni se mnou.
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:13:32)
Monty, a čím to je, že virtuálně ti nevadíme? :-)
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:07:34)
Anett,
virtuálně mi nevadí nikdo, protože virtuální osoba nenarušuje můj soukromej prostor a dá se "vypnout" zároveň s počítačem. ~;)
Nicméně, problém není v tom, že by mi někdo "vadil" v reálu, ono je to spíš tak, že na "small talk" mi Rodina úplně stačí, reálných přátel mám dost a jaksi necítím potřebu mluvit s každým, kdo projde kolem, nevím o čem bych se měla třeba s těmi rodiči synových spolužáků bavit, stačí mi když slyším, o čem se baví na rodičáku.
Mne hodně často lidi oslovujou, hlavně starší lidi, když chtějí s něčím poradit nebo se prostě "jen" vykecat, nevadí mi to, naopak se je snažím nějak potěšit, protože si dovedu dost dobře představit, v jaký sociální izolaci ti důchodci jsou a jak jim to nezávazný pokecání může zpříjemnit den... a sama jsem schopná oslovit někoho, kdo by teoreticky mohl potřebovat moji pomoct, třeba vozíčkáře v metru, matku co zápasí s kočárkem na schodech nebo starou paní, která něco vleče. Dokonce jsem schopná se zeptat cizího člověka i na nějakou blbost, která mne zaujme, třeba nedávno jsem se ptala v tramvaji nějaké slečny, co používá za parfém, protože mi fakt hrozně hezky voněl. Ale nebudu oslovovat lidi, co už od pohledu vypadají a chovají se jinak než lidé, se kterými ty přátelské vztahy mám. To je takový přirozený odstup a nedůvěra k těm, co nepatří do mé "malé sociální skupiny".
 Lassie66 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:17:29)
Máš potřebu tu strávit X hodin konverzací na téma "ostatní mají štěstí, jen já ne" (slepičí téma, podle mě) a je to podle mě to samé, jako bavit se o tom v MC.
 Anni&Annika 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:04:41)
Kudlo, v tom pripade jsem taky na ranu...ale...ja se s tema lidma pred skolou taky pobavim, prohodim par slov ...jen nemam pocit, ze s nima musim rozebirat cely svuj rodinny zivot. V podstate co se tyce skolky, nevim o nikom nic a zije se mi taky dobre. Myslim, ze jsem i dost spolecenska a nesortuju lidi...jen kdyz se s nekym kamaradim, musi mi sednout. A to promin, kdyz mam s nekym plkat, tak s nekym, s kym plkam rada~;)
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:09:44)
Anni,

ale vůbec ne.

Já vidím podstatný rozdíl v postoji "kamarádím/blíže se stýkám jen s lidmi, se kterými si mám co říct" a "přece se nebudu zahazovat s rodiči spolužáků svého dítěte" či jak to blíž nazvat.

Ale možná vycházím z toho, že mně nedělá problém s někým nezávazně plkat třeba dvě hodiny a přitom mu neříct nic, co bych nechtěla, aby věděl. Jedna moje dobrá známá třeba až po pěti letech zjistila, čím se vlastně živím ~;)
 Anni&Annika 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:16:08)
Kudlo....ja uz to tu psala...nemam nic proti MC, jen mi nikdy nechybelo, stejne tak mi nechybelo navstevovat hromadne akce maminek ze skolky.....jsem mila, odpovim, ale plkat s nekym o nicem hodiny, tak toho jsem si uzila uz jako svazak na schuzich a to uz fakt nemam zapotrebi....kdyz poplkat, tak s nekym kdo mi je mily a blizsky. Proste jsem k tomu tak nejak letama dospela a v tom duchu jsem i Anante odpovedela.....nevim, jak casem bude reagovat jinak, ale pokud bude jeji dcera touzit po jinych detech, urcite reseni najde, aniz by musela behat do MC~;)
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:18:20)
Kudlo, ale to já zase docela i chápu, že člověk nemá chuť dát se do hovoru s kýmkoliv, byť nezávazně, také na to moc nejsem. Ale ono to nebezpečí zdaleka nehrozí tolik, jak tu holky prezentují, dá se pohodlně projít mateřským centrem a podobnými místy bez konverzace. Oni lidé nejsou všichni blbí (kupodivu), aby nepoznali, když se někdo nechce bavit.
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:30:17)
Anett,

já taky chápu, že někdo tu potřebu nemá (i když mně zatím nikdo, kdo mě zaujal, neodolal ~;)) ,ne, kecám, s těmi maminkami, se kterými se bavím trochu víc, jsme si padly do oka vzájemně, a i chápu ten strach z neznámého (taky jsem si myslela, že se ode mě bude OČEKÁVAT, že budu celé dny mluvit na pískovišti o kašičkách, že mě k tomu zkrátka bude někdo nutit), ale souhlasím s Tebou (a snad to holky uklidní), že realita byla naprosto jiná a nebyl problém to kočírovat podle svého, tj. bavit se s tím, s kým jsem chtěla, a nebavit se s tím, s kým jsem nechtěla. Přesně jak říkáš - ono jde dost poznat, kdy se ten člověk nechce bavit a odpovídá jen ze zdvořilosti, a není problém to respektovat.

Asi zpětně hodnoceno jsem největší strach měla z toho, že se na mě někdo "nalepí" a nebudu se ho moct zbavit, ale nic takového se zaplať PB nestalo.


 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:37:07)
Kudlo, tak to máš dobré, že jsi neodolatelná a umíš lidi ukecat ~:-D Já to mám spíš naopak, jak jsem introvert, mám pořád nesympaticky nedružný výraz ~t~, takže kolikrát si lidé myslí, že se nechci bavit, i když se bavit chci ~d~
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:39:15)
Anett, já je neukecávám, já jen nahodím udičku a buď se chytí nebo ne. A když ne, tak netlačím na pilu, a když mi nejsou sympatičtí, tak ani nenahazuju ~;).
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:04:55)
Kudlo,
přesně tak...mám to stejně....
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:20:01)
Kudlo, já jsem se teda takhle neseznámila snad s nikým ~t~ Rozhodně ne do tý míry, že bych ho pozvala na návštěvu, nebo šla navštívit jeho.~d~
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:25:58)
Lído, vidíš, já jo, a to jsem si původně myslela, že jsem totálně nespolečenskej samotář. ~;)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:30:11)
Kudlo, pro mě jsou ty lidi až příliš odlišný, kromě běžnýho "small talk" si s nima nemám co říct. Děti ať se kamaráděj, ale mě ať do toho probůh netahají.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:32:22)
Ještě upřesnění: kontaktů mám jinak až až, ale z úplně jinejch okruhů... tyhle "školní" jsou pro mě v naprostý většině nezajímavý.
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:36:40)
a proč ne? když jste si nesedli, tak proč se k něčemu nutit?

na druhou stranu ale, proč se toho a priori předem zříkat? dobrých lidí není nikdy dost, co když je nějaký zrovna mezi rodiči spolužáků mých dětí?

 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:39:38)
Kudlo, za celý ty léta, co mi děti choděj do škol, jsem nikoho takovýho nepotkala ~d~ A to je už asi 18 let.
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:40:53)
Lído,
já takhle získala svou druhou nejlepší kamarádku ~;). Potkaly jsme se před školkou, kam už naše děti chodily společně dva roky, ale prostě najednou se potkaly, něco prohodily, vzpomněly si, že jsme chodily spolu i do Sokola na cvičení s dětma....když jsme se pak potakly (bydlely jsme blízko sebe, což jsme ty dva roky netušily), bylo snadné se začít bavit, tu o tom, tu o onom....bez ohledu na nás se z našich holek ve školce za ty dva roky staly nelepší kamarádky...v předškolním věku se do debat vkrádalo téma volby školy (u nás šlo o to, jestli spádovou, nejbližší nebo Montessori), na kteréž téma já jsem schopná konverzovat s kýmkoliv kdykoliv libovolně dlouho....
Pak párkrát společná cesta od školky k autobusu a časem zjištění, jak moc si toho máme co říct....našim holkám je 11, my se dávno odstěhovali, ale kamarádky jsme pořád....a to je ona o 13 let starší, absolutně klidný člověk, se spoustou známých a kamarádů, takže to rozhodně není na úrovni "zbyly na sebe".....
Jo, člověk potká před školkou a školou stovky lidí, ale je málokdo z nich má potenciál stát se kamarádem....já měla obrovské štěstí a i kdybych tam potkala a musela se bavit s tisícovkou "blbců", tak mi to za to stálo....
Někdo kamarády nepotřebuje nebo jich má dost, protože mu "to jde samo", ale já jsem si každé kamarádství dost vydřela, jsem člověk nesympatický, nikdy se se mnou nikdo nezačal bavit sám od sebe, protože bych ho třeba něčím zaujala, takže když nezačnu já a to své místo na slunci si nevybojuju, zůstanu prostě sama....ze základky mi zůstala jedna kamarádka, z gymplu nikdo, z VŠ jeden kamarád, z práce spíš nějací ti lepší známí....pak jedna kamarádka z florbalu a tahle jedna od "školky"....
No a pak několik z rodina.cz........a těch je o mnoho více, s většinou se znám osobně, navštěvujeme se, jedna z nich měla vliv na to, kde teď bydlím....
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:10:51)
"Ale to, že s někým při čekání na dítě před školou prohodím pár nezávazných slov"

To je právě ono, že nevím co v takových situacích mlít a neskutečně mě vyčerpávají už odjakživa tyhle společenské fráze a řeči o "počasí" když jsem byla sama, tak jsem se tomu snažila vyhnout co to šlo, ale ted to asi úplně nepůjde, protože to, že já jsem asociál nemůžu přenášet na dítě, nesnáším slavení narozenin a podobné kraviny, stejně se tam většině nechce a nechápu proč se to teda dělá, jako povinně, že se to tak dělalo vždycky, to že jsem si dělala skoro co chci a ted začínám mít pocit, že všechno musím podřídit tomu co jako má být správné, ostatní vyžadují... nemusím, ale pak se s nima dostanu do sporu a kdo v tom má žít. Rodinu partnera má fakt za debily s tím asi nic neudělám, hodní až na půdu, nasazený úsměv, postižení kantoři co mají patent na všechno a manipulace jako kráva, klidně se přetrhnou jen když budu plnit jejich představy. Byla bych fakt radši, kdyby bydleli někde 500 Km daleko, žádný hlídání atp. nepotřebuju, ale to nevyřeším, starám se o prozatím Aničku sama a nevadí mi to, prostě je to jak je a co jsem čekala že... kdyby aspon byli zlí, tak je líp, jednodušeji pošlu do háje a budu mít klid.
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:13:36)
Chceš poradit, jaké nezávazné fráze Ti zaručeně získají srdce každého rodiče? ~;)

A mimochodem, jak víš, že narozeniny nikoho nebaví? Naše děti se na oslavu narozenin spolužáků (nebo vlastní se spolužáky) neskutečně těší ~x~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:29:44)
Kudlo,
no... každého... já ti nevím. ~;)
Mne např. nepotěšilo, když se mnou lidi navazovali kontakt slovy "vy máte krásnou holčičku", a než se syn vytáhl a začal klackovatět, říkali to občas i jemu samotnému a byl pokaždé tak převelice nasrán, že si to ani neumíš představit.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:35:40)
Kudlo nechci, takovýho blbce ze sebe dělat nebudu abych někomu vykládala, jak má úžasné děti, mně přijde úžasných dětí, které mě zaujmou, jen málo a pak to klidně řeknu, ale to se rovnou kamarádím s tím dítětem, cizí děti mě obvykle vůbec nezajímají a nikdy nezajímaly.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:29:36)
Kudlo, schválně, povídej ~t~~t~~t~ Mě osobně ty "obecně oblíbený" fráze většinou spíš nas.rou.
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:32:56)
Ananto, neboj, ono to prijde - ty fraze....ja jsem se toho taky bala, co budu jako porad rikat, ale naucila jsem se to prave s ditetem a dneska se povazuju za kralovnu "small talku"...ridim se tim, ze zacnu mluvit o tom, co toho druheho zarucene zajima a cim se zabyva, napr. jakou maji deti ucitelku a jestli je bavi krouzek a matka se nadsene rozpovida, Ty muzes jen prikyvovat...v mladsim veku se muzes bavit o tematech vlastnich mladsimu veku.....a pak zjistis, za nektere matky maji zajimave profese a zajimave konicky a zajimavy zivotni styl a navazes hodne kontaktu, ktere Ti budou uzitecne, dozvis se plno praktickych veci, ale i spoustu neuzitecnych zajimavosti a tim si obohatis zivot...jen k tomu pristup bez predsudku...ale fakt je brzo, aby sis tohle uvedomila, to prijde pozdeji

ale je to fuska se prerodit z holky v matku, kor kdyz je to v pozdejsim veku
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:36:24)
Sedmikrásko,
no jo, ale já to třeba nevím, nezajímám se o to, mně to zprostředkovává bývalá tchýně, která se "zajímá". Mně se fakt stalo, že jsem první týden ve třetí třídě volala do školy, abych omluvila syna, že nastoupí později a nebyla jsem si jistá, jestli chodí do áčka nebo do béčka. Znám akorát příjmení třídní učitelky, ale nevím, kdo je má na AJ, na hudebku, nevím jméno družinářky... prostě jde to úplně mimo mne. ~;)
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:49:40)
Monty, to je sice fajn, ze jsi natolik free, ze ani nevis, jestli dite chodi do becka nebo do cecka, ale napr. ja to fakt neocenim, naopak mi to pripada strasne.
Sice se taky povazuju za free, ale skutecnost bude asi takova, ze jsem konzervativni a tradicni.

 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:54:29)
Sedmikrásko,
ale to přece vůbec nesouvisí s tím, jestli jsem nebo nejsem "free". ~;)
Mne prostě podrobnosti o školní výuce nezajímají, neznám jedinej důvod, proč se v tomto směru nějak nadměrně angažovat. Snad jediný, co jsem reálně udělala bylo, že jsem řekla třídní učitelce, ať mu furt nepíše poznámky, že to není k ničemu, a radši mu dává práci navíc, neboť to je efektivnější (o něco málo). Co se ve škole uvaří, to se tam má sníst, škola je povinnost dítěte, je to jeho pracoviště, ne moje. Mne agilní rodiče spíš děsí, chci aby si syn dokázal svoje věci a povinnosti zařizovat sám.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:27:07)
Hele, 7krasko, já se před třídníma schůzkama dětí pro jistotu vždycky ptám, do který třídy že to letos choděj ~t~ vono se to pořád mění ~;) Stejně tak si před schůzkama nechávám napsat seznam, kterýho kantora mají na kterej předmět ~t~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:39:15)
Hele, mně celý život někdo říká, že to přijde, že to pochopím později, že mě něco přejde, že poznám atp. ... moc jim to ale nevychází, já mám fakt odpor k těm jasně vymezeným sociálním rolím a tak nějak je vědomě bojkotuju.
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:54:02)
Ananto, matka uz dnes nastesti nemusi byt konzervativni, jak vidis na Monty, matka ani nemusi vedet, do ktery tridy dite chodi, staci, kdyz ma sikovnou tchyni :-) jakypak "socialni role".

Ale ja to mam tak, ze kdyz jsem jednou matka, tak jsem zodpovedna a pecliva, a blbnu jedine tehdy, kdyz skacu v MC jako klokan.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:52:12)
No jo, kolik je takových Monty ~:-D proto chodím sem, protože tady jsem našla ženylidi se kterýma se dá o něčem bavit, v reálu je to spíš katastrofa.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:54:13)
Ananto,
není to tak zoufalý, jak si možná myslíš, jen musíš hledat na jiných místech, pokud máš tu potřebu. ~;)
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:10:32)
"já mám fakt odpor k těm jasně vymezeným sociálním rolím a tak nějak je vědomě bojkotuju"
~t~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:15:10)
čemu se směješ?
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:21:57)
já mám fakt odpor k těm jasně vymezeným sociálním rolím a tak nějak je vědomě bojkotuju"

To je dobrý vtip ~R^
Ananto, připomínáš mi mého tchána, který mi, když jsem byla poprvé těhotná, řekl, že jemu jeho vnoučata rozhodně nebudou smět říkat "dědo" nebo "dědečku", protože mu to připadá hrozné a na dědečkování se necítí... Zkrátka se sociální roli dědečka zavile bránil už předem ~;). Snad ani nemusím dodávat, že byl všem svým vnoučatům tím nejlepším dědou, jakého si lze vůbec představit ~s~
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:28:14)
Ale k tématu.
Určitě se to dneska děje, že jsou matky,které honí děti snobsky z krožku do kroužku, ale nemyslím si, že jich je většina. Spíš to vnímám jako pozitivní, když se rodiče dětem věnují, když rodiny jezdí spolu na výlety a tráví spolu dovolené, nevím, co by na tom mělo být špatného ~e~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:35:19)
Janino,
možná právě v tom "věnují" je zakopaný pes.
Já si fakt nemyslím, že u běžného dvouletého dítěte se dá nějak odhadnout, co ho bude nebo nebude bavit a k čemu má nebo nemá talent, málokteré dítě se narodí jako Mozart a i ten byl značně ovlivněný rodinou, do které se narodil. Proto mi kroužky pro batolata a mladší předškoláky přijdou jako vyhozený peníze a často i jako zbytečná exhibice.
Mně je třeba srdečně fuk, co je nebo není "in" a byla jsem i proti tomu, aby babička syna "rozvíjela" v tom, k čemu sice nadání má, ale co až tak neprožívá, leda jako konzument. Nezajímá mne, co dělají nebo nedělají jiní rodiče a nemám potřebu se jim vyrovnat. Podle mne Ananta mluvila právě o tomhle.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:40:02)
Jo a ještě jednu věc bych zmínila - posedlost značkovými hadry. Samozřejmě je to každýho věc, ale já když vidím maminku s "vystajlovaným" dítětem, na které pořád pořvává, ať si tam či onam nesedá nebo neleze, aby se neušpinilo, obvykle si pomyslím něco o domácím kuru.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:07:08)
jo, to je taky jedna z věcí kterou nechápu ~:-D
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:10:38)
výlety, věnování a společné dovolené?
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:15:38)
"Mně je třeba srdečně fuk, co je nebo není "in" a byla jsem i proti tomu, aby babička syna "rozvíjela" v tom, k čemu sice nadání má, ale co až tak neprožívá, leda jako konzument. Nezajímá mne, co dělají nebo nedělají jiní rodiče a nemám potřebu se jim vyrovnat. Podle mne Ananta mluvila právě o tomhle."

Monty, pokud máš potřebu se proti něčemu neustále vymezovat a dívat na odiv jak to máš jinak, tak tě to sakra zajímá. ;-)
Pokud by tě to nezajímalo, neměla bys potřebu se k tomu vyjadřovat. ;-)
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:52:03)
Oggi,
já reagovala na Anantu - nebo máš pocit, že zrovna tohle je něco, co sama o své vůli řeším dnem i nocí? ~;)
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:53:14)
No, Monty, upřímně? Ano, někdy mi tak přijdeš. ~:-D
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:58:56)
Oggi,
nemůžu ovlivnit subjektivní názor ani tvůj, ani kohokoli jiného.
Pokud bereš konstatování něčeho automaticky jako vymezování, je to tvůj postoj a tvoje optika.
Mně sice přijde x věcí padlých na hlavu, ale jsem fakt daleka toho, abych to komukoli vymlouvala nebo se nad to okázale povyšovala. Ano, jsou věci, které dle mého subjektivního názoru mohou být známkou snížené inteligence, ale i to je přirozené, všichni nemůžou být Hawkingové. ~;)
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:00:34)
~;)
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:03:14)
"Ano, jsou věci, které dle mého subjektivního názoru mohou být známkou snížené inteligence, ale i to je přirozené, všichni nemůžou být Hawkingové."

Kdo je Hawking? Je zjevnou dávkou mé snížené inteligence, že to nevím? ~z~
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:06:23)
A nejsem hloupá PRÁVĚ proto, že jsem byla jako dítě naprosto ponechána "sobě a osudu", bez mateřské a jiné výchovně vzdělávací péče? Leccos už ve 40+ dohonit nestihnu...~j~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:10:21)
Lochnesko,
a ty máš pocit, že jsi hloupá nebo co? ~;)
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:14:31)
To neva ~;), to je přirozené, všichni nemůžou být Hawkingové.
Ale třeba jsem MOHLA být, KDYBY. Ono stačilo jenom pozorovat dceru, jak fungovala s tátou v jeho týdnech a jak se mnou. O dost jinej člověk. Neříkám "lepší" - ale jinej. Takže něco na tom rodičovském (ne)přístupu asi bude. ~d~

 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:18:16)
Lochnesko,
moje nebožka babička říkávala - kdyby měli páni v prdeli ryby, nemusely by být rybníčky. ~;)
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:14:14)
Lochnes, nemělo by to být naopak?
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:14:58)
Mělo, Oggi, ale my, co to nemáme jinak, to smíme mít takhle ~y~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:09:41)
Ne, není to známka ničeho. Prostě čteš jiný knihy.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:40:38)
Já jsem s tou přeměnou z holky která si dělá co chce v matku počítala předem. Snažila jsem se dětem úplně obětovat, a zapomenout na své diskotékové a vinárenské sklony, už nečíst tři dny v kuse zajímavou knihu, nevstávat ve 4 odpoledne atd... Ale dělat to, mají rády děti, třeba do ZOO by mě před dětma nikdo nedostal.

Z dnešního pohledu je to na pár let. Kdybych zůstala u jednoho dítěte, už jsem zase "holka která si dělá co chce", akorát mám obavy z toho, že mi syn přivede domů konzervativní snachu~t~, a bud se muset převtělit ve tchýni, ale času dost.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:42:15)
Snažila jsem se dětem úplně obětovat, a zapomenout na své diskotékové a vinárenské sklony, už nečíst tři dny v kuse zajímavou knihu, nevstávat ve 4 odpoledne atd...

Evelyn,
ale to se dá v pohodě skloubit dohromady. ~;) Dítě není Pánbůh, dítě je prostě dítě, součást života, přece se kvůli němu nevykašlu na všechno, co mne baví a nebudu žít jeho život. Nesnáším to jak v partnerství, tak v rodičovství.
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:55:38)
Monty, neřekla bych, že jsem po narození dětí žila jejich život, pořád to byl můj život, ale byl prostě JINÝ než předtím, úplně jiný.
Třeba jsou ženy, které mateřství vůbec nezměnilo, ale já k nim nepatřím, mě změnilo hodně (netrofám si posoudit, zda k lepšímu, to asi možná ani ne ~;) )
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:57:20)
Janino,
mne nezměnilo, ostatně proto jsem se rozvedla s otcem svého syna - on totiž ČEKAL, že mne změní... a ono hovno. ~;)
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:25:32)
Val, ale to není mateřstvím,a le pitomým tlakem okolí, rodiny, muže a všech ostatním magorů.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:35:02)
Valkýro, ale to omezení dětma je tak do patnácti-osmnácti let, to ostatní jak u koho, ode mě nikdo nečeká, že se k němu budu chovat jako matka~t~. Ve smyslu posluhování a obstarávání všeho to ode mě nečekají ani vlastní děti~t~.
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:36:47)
Val, neznám žádný nátlak "v zájmu dítěte".
jediný nátlak tohoto ohledu si dělám sama, já probírám možnosti tak, aby to bylo co nejschůdnější....žádný nátlak rodiny nevnímám

Takže opět, nemyslím si, že to je rolí matky, ale tvým okolím a tím do čeho jsi byla vmanipulována. ~d~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:08:06)
jo
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:15:08)
Ananto,
podívej, moje bývalá tchýně a ostatně i moje matka mají poměrně speciické představy o tom, jak se chová správná matka. Jsou to jejich představy, já jim je neberu, ale fakt se do nich nenechám natlačit, i kdyby se stavěly na hlavu. Kupodivu tchýně časem pochopila, že mne nepředělá a dneska spolu vycházíme celkem dobře - jistě, občas si neodpustí nějakou ironickou poznámku, ale to se po mně sveze jak flusanec po pláštěnce.
Neboj, fakt to jde a bude to lepší, až bude malá větší, vy jste měli trochu problematický start tím, že je holčička nedonošená, ale ono se to usadí, když budeš dostatečně asertivní. ~;)
 Natascha 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:16:31)
No tam je hlavně základ, aby partner stál při tobě - pokud ne, tak je to většinou průšvih.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:20:44)
To je další věc... partner by měl buď stát při tobě nebo ALESPOŇ zachovávat neutralitu.
Ostatně už moje nebožka babička říkávala, že chlap má stát při své ženě i proti rodičům, protože tu ženu si vybral, ale rodiče ne.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:05:47)
já myslím že to je mateřstvím pokud na to kvokání a sebeobět nejsi zrovna nastavená, tak jsi zavržena, jak jsem psala, už ted cítím kolik ústupků dělám a bohužel i naprosto zásadních změn, ničím si život ve jménu správného chování matky, zachranuje mě jen to, že můžu hodit i zpátečku a poslat všechny někam když to nepůjde, už ted je ale za to nesnáším
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:07:02)
Ananto,
tak si ho nenič a budeš mít klid. Tohle je otázka rozhodnutí. Chápu, že chceš mít v rodině pohodu, ale za cenu sebeznásilňování a depresí to nemá smysl... podle mého názoru.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:09:53)
"už ted cítím kolik ústupků dělám a bohužel i naprosto zásadních změn, ničím si život ve jménu správného chování matky"

Ty jo, Ananto, sorry, ale fakt hoď zpátečku, tohle tvoje dítě z tebe CÍTÍ, ne, že ne. To skoro vypadá (neznám tě), jako kdybys otěhotněla nechtěně, s někým, koho nesnášíš...já na to logicky koukám jinak, jako máma vymodleného dítěte, která už další mít nemohla a tolik by bývala chtěla.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:50:14)
to jsi nepochopila, já mluvím o lidech kolem mě, kteří ví co je pro mé dítě nejlepší a donutili mě dělat něco co nechci, hledám sílu je poslat někan
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:58:24)
Moje matka také "věděla", co je pro mé dítě nejlepší.
Například "věděla", že přece nemůžu mít "tak nemožnej" (míněno praktickej, pro dítě pohodlnej, ale nenačinčanej) kočárek. ~t~
Nebo že ho musím "nechat vyřvat" a ne ho "rozmaznávat" tím, že jsem ho kojila, kdy si "řeklo" (narodilo se ve žhavém létě).
Ale já jsem, i po náročném těhotenství a porodu a nekondici po něm, si do tohohle nikdy nenechala mluvit. JÁ jsem byla (a jsem) máma svého dítěte, jasně, názory si i můžu vyslechnout, když chci, ale rozhodně mě nikdo nedonutil (ač se pokoušel nutit) jima řídit.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:07:56)
Jenže kdyby šlo o takové prkotiny, tak to bych dokázala vyřešit, tady jde o něco mnohem horšího.

Ve zkratce, ale možná jsem to někde už psala, my spolu s přítelem nežili, žili jsme každý v jiném městě a já se musím přestěhovat, musím odejít z práce, musím udělat plno změn, město kam se stěhuju nesnáším, mám z něho deprese, je to nejhnusnější město v ČR, co tam budu dělat fakt nevím... navíc rodinka přítele, maloměštácká učitelská rodina, která mi leze krkem komplet, panelák, jejich blbá chalupa kam očekávají že s nima budu jezdit, přiblblý společný rodinný dovolený v Chorvatsku atp. Jo, můžu se seknout a říct, že nejdu, pokusila jsem se o to, následoval v těhotenství takový tlak, že jsem se málem psychicky zhroutila. Když tam nepůjdu, tak vezmu Aniččce otce, možnost normální rodiny už od počátku, proto jsem se "zapřela" a zkusím to, ale mám z toho hrozné stavy a dopadá to tak, jak jsem předpokládala, začala jsem je všechny nesnášet. Prostě jsem si zkazila život. Myslela jsem si, že to bydlení půjde nějakým kompromisem, ale to se nekoná, jsem to já, která musí všechno zabalit.

 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:13:15)
Není to teda spíš zklamání z otce dítěte, než nespokojenost s mateřstvím a s tím že je potřeba občas s dítětem zajít za nějakou jeho zábavou???
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:15:14)
Nebo jinak, kdybys měla dítě s někým s kým máte stejný názory na výchovu a způsob života, vadilo by Ti, že někdo cizí tahá děti po zážitcích?
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:19:27)
ale ne, to jsou dvě různá témata, jen se to nějak prolnulo
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:18:23)
On udělá prakticky všechno co chci kromě odstěhování se.
 Jana a Petra 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:21:03)
Hele Ananto, já tě čtu už léta. Neuraž se. Podle mého z toho, co píšeš dlouhodobě, si myslím, že máš dítě, které jsi moc chtěla, i když sis to nechtěla přiznat, ale s nesprávným chlapem, i když si to nechceš přiznat.

Proč musíš ve všem ustupovat ty? Proč se nemůže on přestěhovat za tebou, když by to bylo jednodušší? Je to minimálně půl na půl. Nedělej všechny ústupky ty. Nebo to dopadne tak, že ho za to budeš nenávidět. A to zrovna není ideální rodinná konstelace. Musíte společně hledat nějaký kompromis přijatelný pro oba, kde oba o něco ustoupíte, ne jen jeden. A ostatní by do toho neměli kecat vůbec.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:22:16)
Já jsem o to fakt pokusila, ale kompromis neprošel.
 Jana a Petra 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:27:29)
Ananto, když budeš nešťastná, tak to stejně nebude fungovat a děláš to v podstatě zbytečně.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:25:34)
No jo, ale to my neznalci jsme reagovali na úplně jinou situaci...hájily jsme se, jak nejsme "slepice", když milujeme svoje dítě, a ono o to vůbec nešlo...

Upřímně, POKUD bys měla v tomhle žít, tak, jak to ted vidíš, tak to stejně neustojíš, MC neMC. Takže "vezmeš dítěti otce" nakonec stejně...ale už životem porádně zpráskaná, a s ještě míň energií, a budeš se v tom pak plácat ještě víc (a možná budeš mít podobné výčitky jako já v diskusi Mrzí mě, že jsem líp nedokázala využít dětství dcery). Tak buď v sobě sebereš sílu se na všechny mouly vybodnout HNED NA ZAČÁTKU, nebo se utrápíš.

Tím vůbec nemyslím, abys opustila partnera a ukázala příbuzným záda.
Ale aby ses hned na začátku vymezila, co jsi a co nejsi ochotná snášet. Ale to víš, lehký to není, za vlastní názory se dost často pak platí "neoblíbeností".

Tak ať to co nejlíp zvládneš!!! ~;((~;((~;((
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:31:40)
Já se prostě pokusím, jak to dopadne nevím a to jsem řekla i partnerovi. Ty MC a KFC a já nevím co by mě už jen dobily, jeho matka je ředitelka MŠ a furt vymýšlí nějaký hovadiny a plánuje co budeme dělat, když ji chci něco říct, tak se sladkým úsměvem pořád mele něco o tom jak to bude úžasný, já tyhle typy fakt nemůžu.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:33:51)
A Anička, bude-li vystavena stresu, tak jí nepomůžou ani všichni McDonaldi dohromady.
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:03:05)
Ananto, aha, takhle to je, něco jsem zachytila, ale nevěděla jsem, že je to tak zlé ~6~
Budeš se muset té rodince postavit, nedá se nic délat. Mně připadá tady z diskusí, že umíš být razantní a stát si za svým. A i v tom nejhnusnějším městě v ČR se dá vybudovat domov a zcela určitě se tam najdou lidé, s kterými si budeš rozumět. Bude to třeba chvíli trvat, ale určitě je najdeš, tomu přece sama nevěříš, že je město, kde žijí jen samé omezené slepice ~;)
J.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:09:29)
~x~
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:24:10)
"Kazdopadne pokud neco citis velmi, velmi silne...tak pak podle toho jednej, protoze jinak to stejne nebude fungovat, projevi se to drive ci pozdeji a to vetsim ci mensim pruserem..."

"Nikdy nevis, kde potkas ty nejuzasnejsi lidi a nikdy nevis jak se tvuj zivot bude vyvyjet..."

Eeko, ~g~, obé potvrzuji z vlastní zkušenosti ~R^
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:50:07)
Dík, máš v tom co píšeš docela sílu, až mě to dojalo. Ten byt je už koupený, asi právě proto se už nedá moc couvnout.

Já jsem byla ve strašné ambivalenci celé těhotenství a už jsem se musela rozhodnout jenže dělám přesně tu chybu co vyčítám ostatním, že ted z toho obvinuju ty co mě do toho vmanipulovali a co to po mě chtěli.

Docela by mě zajímalo odkud jsi prchala, ale je to asi osobní že.
 Xantipa. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:02:41)
Ananto - ale moc Ti nerozumím, neznám Tvůj osobní příběh. Dítě jsi chtěla, máš ho a nerozumím tomu, co píšeš - že Tě ostatní vmanipulovali. Kam? Jak? Jdeš za hlasem svého srdce, něco jsi ztratila, něco získáš - nebo to tak není? Získala jsi dítě, ale ostatní je už jen ztráta? Opravdu nevím, jak to u Tebe je. Ale když se stěhuješ, tak k tomu jistě máš své důvody, ale obávám se, jestli jediný důvod je, aby dcera měla tatínka, tak to je skutečně málo.
Přeju hodně štěstí a i za Tebe bych byla ráda, když by Ty důvody byly i další, nejen ten jeden.~x~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:12:09)
Xan, mám dítě, ale o všechno ostatní jsem přišla, tak to je, hlavně práce, to je pro mě malér, nejsem moc uderník na dojíždění desítky kilometrů.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:14:11)
dočtu vás později, musím za Aničkou koupat krmit a tak...
 Xantipa. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:16:44)
Ananto - dobře, to dítě, to jsi chtěla, ale mimo to dítě jsi získala přece něco dalšího - člověka, s kterým už na nic nebudeš sama. A třeba ani ta jeho rodina nebude tak slepicoidní, jak se Ti to zdá, a třeba........ Toho je hodně, ale dovolím se Ti dát jednu nevyžádanou radu - neříkej nikdy před nimi, že žijí v naprosto nejhnusnějším městě v republice a něco o slepicoidním chování a o tom, že opovrhuješ dovolenou v Chorvatsku, kam oni tak rádi.
To nevypusť nikdy z pusy ani v největším vzteku.
Pardon, ale to jsem si nemohla odpustit a omlouvám se~x~
 Inka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:25:27)
To by mě zajímalo co je nejhnusnější město v republice, to bych neřekla o žádném. Možná Vimperk, ale jinak bych všude našla něco pěknýho.
 Inka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:31:28)
Promiň, jestli jsi odsud, mně se prostě nelíbí. Onehdá tu někdo pomlouval Chomutov a ten se mi zrovna líbí, nedávno jsme tam byli na výletě. Ale je to věc vkusu a výlet je něco jinýho než bydlení.
 Inka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:36:07)
Jak říkám, věc vkusu, mně se tam hrozně nelíbilo. Ale neznám všechna města.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:52:57)
Most

jinak ten tvuj příběh, muselo tě to stát hodně sil, to je zase o něčem jiném, to se asi nedá srovnat
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 21:13:33)
Jo, to moje předjímání je fakt peklíčko a většinou je to o něco lepší v reálu než moje fantazie.
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 21:18:52)
Už jsi v Mostě?
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 21:39:38)
Ještě jsem na Vysočině... ale střídavě vyšiluju, jak vidíš :-)
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 21:58:57)
Vidim :-).
 NovákováM 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 21:25:40)
Ananto, on je trochu malér toho dost vědět, než přivedeš dítě na svět. Taky moc číst :-)) a ještě, když je to poprvé.
Tahle kombinace je prostě náročná a tak trochu zbytečně.

Děti to vnímají úplně jinak.


 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 21:40:14)
Co je pro dítě důležitější, rodina nebo místo kde žije?
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 22:05:08)
Souhlasím s Eekou, hlavně spokojenej domov~R^
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 22:10:09)
Jasně.
Protože spokojenej domov bylo to, co jsme s jeho tátou na tom hnusným Černým Mostě měli. Byli jsme tenkrát spolu šťastní a i šťastní, že máme svoji vlastní domácnost.
 NovákováM 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 22:11:05)
asi čteš víc věcí, nebo víc víš.

Jak jsem psala, milující rodiče dítě.
Fakt je, že to nestačí, je-li dítě jedinou spojnicí, ale na to se nikdo neptal.
 babiki 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 21:54:17)
Ananto, spokojeny a vyrovnany (jak jen to jde, jsme jen lidi) rodic...lepsi nez rozhadani, nervozni rodice.
Ja te teda dost chapu ~6~ pokud si s nima uz ted vubec nerozumis, a pokud te partner nepochopi/nepodpori v tom, ze si zijete svuj zivot, dle svych predstav..bude to peklo ~:(
 NovákováM 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 22:09:02)
aha, to jsem něco prosekla nebo prošvihla, nechci být nějak poplatná, nemám důvod - nevěděla jsem, na co se skrytě ptáš.
Na milující rodině trvám.

Jenomže - pokud jde o něco nefunkčního v partnerství, tak jde o zcela jiné téma i když souvisí.
 NovákováM 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 22:05:55)
Za mne milující rodina.
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 22:07:36)
Rodina.
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 22:08:05)
Bez debat rodina. Ale musí v té rodině být lad.
Kromě toho máš ošklivost a ošklivost.
A děti vidí jinak.
Příklad můj nejstarší, od narození do pěti let na Černém Mostě. Já jsem tam trpěla jak zvíře a obřas se mi ošklivostí chtělo zvracet. Jemu se náš panelák líbil, vlastně se mu tam líbilo všechno. Pole bláta s papírama byla čarovná, přetékající popelnice gejzíry tajemství, líbílo se mu jezdit půl hodiny na metro rozhrkaným Ikarusem, který měl výfuk místo ven dovnitř. Staveniště nejlepší divadlo.
Když jsme sepřestěhovali do zeleně a sousedství ZOO, plakal a nemohl si zvyknout a svým způsobem se mu stýská dodnes.
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 23:47:44)
Ananto,

zkus se možná zamyslet nad tím, PROČ je teď situace postavená tak, jak je (tj. proč je tak definitivní, že se musíš stěhovat Ty za partnerem). Mluvili jste spolu o tom? Skoro mi to připadá, jako by to bylo "buď se přistěhuješ za mnou, nebo se rozejdeme".

Což je velmi blbý start. Ne že byste nemohli dospět k rozhodnutí, že se přistěhuješ Ty k němu a ne naopak, ale mělo by to vyplynout z vzájemné diskuse, nikoli z manipulace a vydírání.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(3.7.2012 10:59:04)
Kudlo, ono to tak ale je, ještě ale s tím, že přítel tvrdí, že jsem řekla, že když bude dítě do Mostu půjdu. Já si pamatuju, že to v rámci nějakého telefonátu proběhlo, takové to mezi řečí a pak jsem to ale ještě hodněkrát dementovala a stavěla to tak, že je to možnost, ale ne definitivní rozhodnutí. Když jsem pak byla těhotná, tak mi řekl, že jsem to slíbila a on že mi od začátku říkal, že pryč nepůjde, což je pravda. Můžu si za to sama, ale dítě jsem chtěla a nebyl už čas na vyjednávání. To jen pro doplnění abych byla spravedlivá. S dítětem to bylo taky tak, že když nebude dítě, tak si najde partnerku se kterou dítě mít bude, což ale nedělal aktivně jen tím leta vyhrožoval, teda vyhrožoval, prostě to tak řekl, že dítě rozhodně chce.
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(3.7.2012 11:07:05)
Ananto,

já to vidím tak, že pokud budete spolu chtít zůstat, tak se budete muset naučit spolu komunikovat a dělat kompromisy. OBA DVA.

Já to teď vidím tak, že jste si vlastně jeli každý na své triko a vyzobávali ze vztahu jen ty hrozinky, a teď byste to chtěli dělat dál, ale s dítětem to bude mnohem těžší.

A pro vaši další koexistenci vidím jako klíčové, že budete muset v něčem ustoupit OBA. To, jak s Tebou jedná Tvůj přítel, mi připadá dost nedospělé a navíc poměrně hnusné a manipulativní. A Ty máš vůči tomu potřebu se hodně silně vymezovat. Vůbec se tomu nedivím, možná bych řádila ještě hůř, protože takové jednání (myslím přítele) nesnáším, ale vidím dvě možnosti: 1) naučíte se spolu vycházet, což rozhodně neobnáší to, že jeden (přítel) si pojede dál po své lajně a veškeré přizpůsobení bude na Tobě, 2) rozejdete se.

Myslím, že to první asi nezvládnete bez odborné pomoci, a nepovede-li se to, tak holt varianta č. 2.

Myslím, že nejhorší varianta by byla, že Ty se s odporem přestěhuješ a přizpůsobíš, a on si dál pojede po svém.

 Katka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(4.7.2012 7:53:05)
Tentokrát s Kudlou souhlasím. Navíc Ananto, začínáš se špatnou startovní pozicí, necháš se tlačit do kouta a je to zjevné na první pohled. Už kvůli těm důsledkům do budoucna by to tak zjevné být nemělo, protože on si na tohle chování zvykne - manipulace a to, že tě dostane tam, kam potřebuje, přizpůsobovat se začínáš ty. Uvidíš jak dál, ale myslím, že jsi psala, že i co se týká domácího servisu je dost laxní, takže těch bojů spolu budete mít možná povícero. Abys tu taky brzo nebrečela na rodině, ne, že bych ti to přála.
Nicméně je fakt, že rozhodnutí kde budete bydlet mělo padnout už před početím dítěte, ale to dobře víš, že kdybyste si nalili čistého vína natvrdo, možná by to umělko ani už neproběhlo.
Tak pevné nervy, budeš je potřebovat a myslím, že kvůli ještě důležitějším věcem, než je přestěhování do města, kam nechceš. Hlavně se mi u vás nelíbí to - když nebude dítě, opustím tě, když se nepřestěhuješ...to hodně zavání jistým typem chování do budoucna, navíc tě staví setrvale do podřízené role.
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(4.7.2012 8:39:23)
Katka opet uhodila hrebicek na hlavicku, je to cele trochu spatne nastavene od zacatku......je treba si brzy ujasnit, jestli tam zustanes nebo ne.

Ja bych asi na Ananty miste hledala pozitiva, ve meste je jiste neco zajimaveho, urcite tam bude parta fajn lidi nekde kolem filmoveho klubu nebo sportu, soudrznejsi nez nekde ve velkomeste, vyuzila bych siroke nabidky na hlidani ditete, venovala bych se tomu, co mne bavi.
Neni zrejmy, jak to mate finacne, to je taky dost dulezity.
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(3.7.2012 12:24:35)
Anato, ona je asi blbost se sestěhovávat kvůli dítěti, když kvůli vám dvˇama jste nikdy neměli tu potřebu.
A pokud partner trvá na tvém přestěhování i "přes mrtvoly" tak moc nedávám šanci tomu že najednou se nadšeně pohne do kompromisů.
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 20:24:12)
Ananto,
no jo, Most, to moc malebné místo není ~:(
Ale tak hrozné to tam snad není, byla jsem tam na jaře navštívit kolegu, všimla jsem si malebného hradu na kopci, prý je tam také pěkné koupání. Kolega se nedávno z rodinných důvodů musel odstěhovat do vesnice za Prahou a prý se mu po Mostě stýská.
S prací to tam, pravda, je horší, ale to je dneska i na jiných místech.
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 20:26:44)
Mám tam dvakrát " malebný", tak moc tě chci povzbudit, že píšu jak tatar ~d~
J.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 21:12:34)
Díky~;((, no, ono se těžko něco pozitivního na Mostě hledá, hrad Hněvín je hezkej to jo a ještě jezero Most, které tam vzniká a pak krátery po těžbě uhlí jsou jako měsíční krajina, ale je to prostě periferie jako blázen.
 Zasjaj. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:27:57)
Ananto, moc zdravim, myslela jsem na vas, Anicce preju vsechno dobre, co jen muze mit!
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:51:36)
Díky Zasjaj, na tebe jsem myslela, když jsem založila tohle téma, že si budeš myslet, že jsem úplně blbá, že se povyšuju, jestli to budeš číst ~:-D
 Zasjaj. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:09:44)
Ananto, ja se taky povysuju :O) cetla jsem jen kousek.

Obcas jsem nektery matersky bitky nedavala, nejvic matky v domacnosti, ani nemluve o tom, ze se zdravejma detma a vydelavajicim manzelem, jedna takova holka, ktera mi byla dost sympaticka a docela jsme se stykaly, najednou z niceho nic zkritizovala muj parek v rohliku ze stanku v ZOO, tak to mi dodnes lezi v zaludku! :O) Ale do MC jsem chodila hrozne rada a spratelila jsem se tam s nekolika rodinama, s jednou jsme si vyborne rozumeli a podnikali veci spolecne.

Dodnes jsem se ale nevyrovnala s takovejma vecma jako rodiny s nacincanejma detma kracejici spolecne do kostela, to nezvladam, je to muj problem no. Taky nezvladam v klidu, kdyz nekdo kritizuje, ze moje dite neni nacancany, resp je cely zacuneny a krmim ho parkem u stanku. Vicemene proto, ze si ve skrytu myslim, ze ja jsem lepsi, kdyz zvaladam to, co zvladam :O)

Jo a moje kamradka psycholozka jeden cas delala se skupinou matek malych deti, rikala, ze to jsou ti nejsilenejsi klienti, ktere kdy mela, kam se na nehrabou rozvadejici se pary a umirajici na rakovinu.
 Xantipa. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:19:31)
Myslím si to, co Janina - všude žijí různí lidé. Jasně, Ty se stěhuješ a Ty všechno opouštíš, budeš to mít těžký, o tom žádná, ale dá se to, když se chce. Jen tomu musíš dát čas a svou energii, bez toho to nepůjde.
A co se týká rodiny přítele - no já nevím, Ty přece nebudeš žít s jeho rodinou, ale s ním. A když jsi se Ty vzdala dosti věcí, tak jistě si dáš práci, aby on pochopil, že všechno má svoje hranice a že se nehodláš vzdát úplně všeho.
Ale teď jsi rozladěná a naštvaná, snad se Ti nálada zlepší, abys mohla začít budovat něco pro sebe~x~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:52:38)
Xan díky, já se pokusím, ale jestli budu delší dobu neštastná, tak fakt uteču, já nemůžu žít v přetvářce a hrát si na něco co není ani kvůli Aničce.
 Xantipa. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 18:58:21)
Ananto, ale to jsi mě špatně pochopila. Nemyslím, aby ses přetvařovala, ale abyste spolu jako rodina začali žít svůj vlastní život a začala si budovat svoje DOMA. A Ty ses vzdala dosti věcí, tak teď je řada na tom tvém, aby pochopil, že Tvé představy jsou jiné než představy jeho rodiny. Ale teď jsi rozlítostněná tím, o co přicházíš /tak mi to připadá a dokonce to chápu/, tak si neplánuj útěk. Na to je času dost, nežili jste spolu a sžít se je dost těžký. A aby to pro Tebe bylo jednodušší, bude dobrý nesedět doma a nesmutnit, ale vyrazit a začít si hledat nějaké své známé a vytvářet nové vazby. Nejde to rychle, vím to, ale když to nezkusíš, nemůžeš vyhrát.
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 19:11:25)
Ananto, aha, tak takhle už to ale vypadá jinak, než když napíšeš to, co jsi psala ze začátku...

A co to obrátit ve svůj prospěch? Budeš mít určitě o hlídání postaráno a čas i na sebe a to je pozitivní, ne? A i v tom hnusném městě určitě časem najdeš nějakou spřízněnou duši, která nebude slepicoidní a budeš si s ní rozumět...
~x~

 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:20:01)
Ananto, na ty ústupky se vys.r. Je to tvůj život.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:51:11)
Asi jsem měla štěstí, mně nikdo do ničeho nekecal, manžel se zapojoval, z práce chodil rovnou domů, názory na výchovu máme stejný, babičky hlídaly.... Asi nechápu zadání diskuse.
 Xantipa. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:59:30)
Ananto - ale to je přece blbost, nikdo Tě nemůže nikam tlačit, když se nenecháš. Máš svobodnou volbu a je na Tobě, jak se rozhodneš. Ale když se necháš z různých důvodů tlačit tam, kam nechceš, kdo za to může? No jedině Ty. Promiň, ale je to tak. Je na Tobě, jak se budeš chovat, kam budeš chodit a s kým se budeš stýkat.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:21:17)
už právě není, ted nejsem zodpovědná jen za sebe a nemůžu dělat jen to co já chci
 babiki 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:23:59)
Ananto, to je na nic, stejne to dlouho nevydrzi, pokud se citis jak se citis ~6~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 17:24:49)
~x~
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:25:52)
Valkýro,

já jsem si původně myslela něco podobného (jako že mnaželstvím/mateřstvím končí život), denně jsem jen příjemně překvapována ~;)
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:04:53)
Monty, já to skloubit neumím, ani jsem nechtěla. S dětmi jsme jen krátce, v poměru k celému životu, chci to využít.

Janino, tak že dítě řve 12 hodin denně, a že si neodskočím ani na malou, s tím jsem teda nepočítala~e~, když to přišlo, byla jsem v těžkém šoku, ani jsem si nemyslela, že se dožiju jeho osmnáctin~t~.

Myslím tu drobnou práci později, když jsem se vzpamatovala~;). Tak na tu jsem připravená byla, věděla jsem že nebudu lítat po nocích a přes den spát (jen jsem nevěděla, že se mi nebude chtít nikam jít, a že jak sednu tak usnu~t~). Věděla jsem, že budeme muset mezi ostatní děti na písek, do MC, na výlety, do ZOO do bazénu, na hory, pořádat narozeniny, budou přijímačky, taneční atd....
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:45:47)
Monty když máš k ruce dost lidí a dělat to NECHCEŠ tak se to určitě dá.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:48:29)
Monty, nemusíš na vykašlat na všechno, co jsi dělala jako bezdětná. Dokonce můžeš žít skoro stejně. Ale jistou bezstarostnost si ztratila a máš zodpovědnost.
Například Evelyn mluvila o diskotékově vinárenském stylu života. Jakmile máš dítě, pařit můžeš, ale musíš řešit, kdo se postará o dítě. Skloubit mateřství se dá téměř s čímkoli, v tom máš pravdu. Jsou lidé, jejichž životní
styl rodičovství skoro nezmění, u někoho je změna radikální. Ale podle mě je bezdětný a "dětný" život jiný. V tom snad se mnou souhlasíš. A troufám si tvrdit, že dítěti se musím přizpůsobit víc než partnerovi. S partnerem se můžu domlouvat a hledat kompromisy, dítě potřebuje mě, nebo někoho, komu ho svěřím.
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:49:56)
Evelyn, opravdu jsi s tím počítala předem? To já, ačkoli mi bylo už 29 let, jsem to hrubě podcenila a bylo mateřství mě šok. Probdělou noc jsem si představit uměla, ale neuměla jsem si představit, že po takové noci budu fungovat ještě celý den a další noc... Vůbec jsem do té doby netušila, kolik má člověk v sobě sil. A taky jsem netušila, jak moc budu potřebovat potkat lidi, kteří jsou na tom stejně, a popovídat si o tom s nimi. Tenkrát ještě nebyla Rodina, tak jsem se s matkami seznamovala na pískovišti.
J.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:56:39)
Janino,
já si nic nepředstavovala a především jsem se nenechávala stresovat žádným "očekáváním". Dělala jsem si to tak, jak to vyhovovalo mně a jak jsem to cítila já. A žádný probdělý noci ani stres prostě nebyly. ~;)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:22:41)
Evelyn, nemyslím si, že by ÚPLNÝ obětování se dětem bylo k něčemu dobrý. ~;)Musí to mít svý hranice.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:28:47)
Lído, podle toho co si kdo pod tím představuje. Třeba když je potřeba dojít pro dceru na kroužek za tmy do neobydlené části města, nepůjdu místo toho do kina, i když mi zrovna dávají film který chci vidět. Asi tak....
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:30:03)
Evelyn, to ale není podle mě úplný obětování, to je čistej zdravej rozum.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:31:07)
A ještě přitvrdím~;), půjdu tam i nemocná, protože ji tam prostě nemůžu nechat.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:32:18)
Hm. To spíš takhle: pokud budu nemocná, na kroužek kašlu a dítě tam prostě nepůjde.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:33:48)
Lído, ale pro mě to je v tu chvíli oběť, z těch se podle mě skládá rodičovství, a s tím jsem do toho šla. Prostě do určitýho věku dítěte jsou moje zájmy až za těma jejich.

Samozřejmě mám z dětí radost, myslím že jsou fakt skvělý, aby to nevypadalo, že si stěžuju~;).
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:36:12)
Lído, ale pro mě to je v tu chvíli oběť, z těch se podle mě skládá rodičovství, a s tím jsem do toho šla. Prostě do určitýho věku dítěte jsou moje zájmy až za těma jejich.

S první větou souhlasím, s druhou ne, teda ne absolutně. Někdy jo, někdy ne, třeba zrovna v případě té nemoci má holt dítě smůlu (samotnou ji nepustím a nemocná přes půl města nepojedu).
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:39:35)
Prostě do určitýho věku dítěte jsou moje zájmy až za těma jejich.

Ano, jsou. Do věku, kdy je přestaneš kojit. Pak už ne a skutečně NEVÍM, proč by měly.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:41:29)
Já jsem děti nekojila, takže jsem se vlastně nemusela starat nikdy~t~
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:44:33)
Já jsem myslela takovou tu nemoc že přijdu odpoledne z práce a nějak se necejtím, mám třeba 37,5°C, je mi blbě. Za bezdětna bych si nařídila budíka na ráno na šestou a šla spát. Za dětna si spolknu Paralen a jedu pro dítě, na nákup, shánět pomůcku do školy atd... pokud má manžel odpolední.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:48:01)
Evelyn, dobře. Tak v týhle situaci: dojedu pro dítě a na zbytek se s klidným svědomím vyfláknu.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:49:06)
Souhlas s Lídou. A pokud existuje někdo, kdo může pro dítě dojet (např. manžel je v kanceláři, a ne u pasu nebo neřídí kamion), tak i bez toho vyzvednutí dítěte.
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:49:20)
Tak v téhle situaci funguji normálně dál. Myslela jsem nějakou nemoc. ;-)
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:53:46)
pro mě to dřív byla choroba na umření~;)
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:42:09)
Třeba proto, že chceš ~d~~;)
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:43:35)
adelaide,
ale já dost často nechci. ~;)
Každá oběť má svý hranice a i matka je jenom člověk, ne stroj nebo otrok dítěte.
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:45:00)
Já nemyslela konkrétně tebe, samozřejmě ~;)
Ale když chceš, tak to přece neznamená, že seš otrok ne?
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:45:40)
adelaide,
otrok nedělá nikdy to, co chce. ~;)
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:41:03)
Evelyn, myslím si, že i do určitého věku dítěte nemohu jet přes svoje hranice.
Pokud opravdu padám na ústa nebo jsem nemocná, tak prostě má dítě smůlu. Neb lepší matka, která se uzdraví nebo vyspí, než matka, která někde zkolabuje.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:39:46)
"Třeba když je potřeba dojít pro dceru na kroužek za tmy do neobydlené části města, nepůjdu místo toho do kina, i když mi zrovna dávají film který chci vidět."

Ne, to ji tam samozřejmě nechám samotnou, páč kvůli dítěti se přece moderní žena neobětuje ~t~~t~~t~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:41:45)
Nešel by nikam, nemocná se pro něj nikam nepoženu.

Mmch. mám tu teď syna vedle sebe, čistím JEHO akvárium (oběť)... vyřizuje, že tahání dětí do kroužků, které je nebaví a ze kterých nemají rozum není oběť, ale spíš týrání. ~;)
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:43:10)
Monty no je, a?
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:44:05)
A on tu někdo tvrdí něco jiného? ~d~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:45:07)
Oggi,
tvrdí netvrdí, ale když to napsala Ananta, tak dostala docela solidní kartáč. ~;)
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:51:59)
Myslím, že to Ananta napsala trochu jinak, ale dohadovat se o tom nebudu. Musela bych listovat a hledat a na to jsem příliš líná.


A hlavně se musím teď obětovat a jet někam, kam se mi vůbec nechce.
Život je pes.


 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:53:50)
Já se obětovávám tím čistěním akvária, ale to nedělám kvůli synovi, nýbrž proto, že je mi líto živých tvorů. ~;)
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:55:58)
A proč to akvárko máš? Kvůli synovi, který ho asi chtěl. Takže tvá oběť v podobě čistění akvárka je kvůli synovi, protože kdybys ho neměla, tak bys neměla ani to akvárko. ;-)
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 16:05:58)
Syn chtěl raka, ten už dávno chcípl a já jsem příliš měkkosrdcatá na to, abych vylila pozůstalé rybičky do záchoda. ~;)
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:42:36)
Mimochodem, když dítě onemocní a já jsem měla něco v plánu, tak v tu chvíli FAKT NENÍ nic důležitější než to, abych mu byla na blízku, vařila čaj, četla mu a otlapkávala ho. ~6~ A to můžou v kině dávat co chcou, a nebo můžu mít rande s Johny Deppem, prostě dítě je pro mě přednější. A klidně budu za slepici ~y~
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:44:00)
No, Lochnesko, jak kdy a jak co (a taky záleží na dítěti, jak moc potřebuje abych u něj seděla zrovna já).
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:47:02)
Tak moje dítě nikoho jinýho ochotnýho u něj v nemoci sedět nemá ~t~
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:44:35)
Ale když pak není dobře MNĚ, dítě taky mnohem snáz pochopí, že ani ono si nemůže někde trajdat a vynucovat nějaký speciální aktivity, ale že zas ONO bude pěkně tiše doma a o maminku se starat ~6~~R^
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:46:01)
Tak ocitla jsem se několikrát v situaci, že jsem jela někam jinam, a daleko, i když bylo dítě nemocné.
Nejhorší bylo, když jsem jela pryč a zůstala s nemocným dítětem doma velká dcera. Zvládli to, ale opakovat bych to nechtěla.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:51:55)
Já už mám děti fakt větší, takže už se skoro neobětuju~;), už dlouho se pohlídaj samy i když jdeme na ples.
A když jsem byla opravdu nemocná-horečky, staraly se o mě vzorně~s~.

Z mého dnešního pohledu jde opravdu jen o krátký časový úsek, kdy to ty děti potřebují a většinu věcí-nutný věci i zábavu-samy nezvládnou.

Otrok nejsem, ale když mě potřebujou, jsem tu pro ně, i kdybych zrovna chtěla dělat něco jinýho.
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:53:56)
Evelyn, mě vždycky dojme, jak se o mě stará sedmiletá, když jsem nejen nemocná, ale třeba jen unavená.

Se zbytkem toho co píšeš souhlasím. :-)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:28:40)
7krásko, ty ses to naučila, já nikdy. Já ten small talk nenávidím, a učit se to nehodlám.
 Lassie66 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:00:09)
Monty,

"Anantě rozumím v tom, že pro mne je rovněž nepředstavitelné dávat se někde do řeči s někým cizím, s nímž mne spojuje jen skutečnost, že má taky nějaké dítě."

To se právě pleteš. Vůbec netušíš, kolik se dá mezi jinýma matkama najít zajímavých a vzdělaných žen, se kterými můžeš najít společné téma na pokec. Nakonec sem lezeme všechny, to je takové virtuální MC.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:04:52)
Vůbec netušíš, kolik se dá mezi jinýma matkama najít zajímavých a vzdělaných žen, se kterými můžeš najít společné téma na pokec.

To netuším, asi proto, že nemám potřebu s kýmkoli cizím hledat společná témata.
Lidí, se kterými si mám co říct mám kolem sebe i tak dost, nepotřebuju nutně hledat další. ~;)
 Lassie66 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:14:49)
Monty, každej je nejdřív cizí.
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:05:20)
Lassie, to jednak, a hlavně, já pořád nechápu, proč má někdo strach, že se bude muset s těmi matkami bavit. Ony si jí pravděpodobně vůbec nebudou všímat, a pokud se pokusí o konverzaci, je snad dospělá, aby dala najevo, že nemá zájem a že si chce nerušeně číst spisy velikána světové literatury v originále ~d~
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:06:51)
Lassie,
jo, a taky spousta z nás začínala v diskuzích "podle věku", tedy přes stejně staré děti ~;).

Já tímhle způsobem získala tři dobré a nejen virtuální kamarádky. A "jen děti" už nás dávno nespojují...
 překvapená 20.9. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:09:41)
Jo aha, takže vymezovací kriterium pro lidi s nimiž se nebavíš je to, že mají děti, které lezou do školy s tvým chytrým malým..

Pohoda a určitě v tom nejsi sama, maminka od vedlejší Marušky si také může myslet, že tu ženskou od Stáníka by na kafe nepozvala ani kdyby byla poslední na světě.

A to můžete být obě chytré i obě blbé.
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:31:32)
Hm, tak zrovna do hlídacího koutku v OC bych dítě nedala zase já. Ty bývají nevábné, v hnusném prostředí, nemám přehled o personálu ani o ostatních dětech ... Nic, co by mě lákalo (alespoň tam, co jsem měla tu čest nahlédnout).
 překvapená 20.9. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:40:11)
Horda dětmi posedlých žen?

Ženská je člověk i když má děcko a aby se ono zabavilo, vleze s ním do MC, aniž by pozbyla své podstaty.

Mně přijde legrační označovat za hordu dětmi posedlých žen někoho, kdo hodlá přiměřeně strávit čas, kdy holt to svý má na krku. A jelikož děcka mívají podobné režimy a míst k vyžití je méně než rodin, tak se zkrátka 3-4 na jednom místě nevyhnutelně setkat musí.

Film náročného diváka je určo supr, nicméně to dítě do popelnice nedáš a v kinosále by trošku votravovalo..
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:41:06)
~R^
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:43:30)
Libiku, zrovna na tom denním režimu jsem se s naprostou většinou matek na MD skoro kompletně rozcházela ~;)
 překvapená 20.9. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:44:28)
A to já taky a mám to do dnes, můj skoroškolák usnul právě před sedmi minutami:)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:46:03)
Libiku, moje nejstarší dítě takhle fungovalo prakticky od narození, usínalo kolem jedenáctý :-) To, že skorodospělec tu furt ještě posedává u televize, považuju za naprosto normální...
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:47:54)
moje novorozeně usínalo v jednu, ve 3 měsících jsme s ním byli na srazu v hospodě - střídali jsem se venku s kočárem a domu jeli poslední tramvají :)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:49:55)
Jo, přesně takhle jsem s mrňousem courala taky ~t~
 Elíláma 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:52:55)
A já, když páchám do MC, tak jsem zážitkovej terapeut svých dětí? Jak to jen dělám? ~t~ ne vážně, t jako, že jsem odsouzená k tomu být zážitkový terapeut a už do přírody nemám lézt? jako kvůli návštěvám MC jsem zážitkový terapeut a co dělám 90 % ostatního času s dětmi už mi tuhle diagnózu neseškrábne?

Já tomu vůbec nerozumím, pořád to pro mě zůstává na úrovni toho, když napíšu, že vesničanky ochuzují děti o vzdělání na kvalitních školách a tak budou mít omezené děti. taky vypovídající tvrzení jak cyp s jediným efektem - dotkuntím se vesničanek.
 Lassie66 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:29:57)
Tak já jsem asi jediná opravdová slípka zde, co má ráda společnost žen. Dlouho to tak nebylo. Mám dva bráchy, mezi holky jsem nikdy nezapadala. Na zdrávce jsem trpěla, ale našla kamarádku na koncerty, takže to bylo fajn. Co se MC týče - to byla hrůza, protože neumím péct a krafat o tom, kam se co přidává, aby se to nesrazilo, ale ty buchty mi tam chutnaly ~:-D. Každopádně jsem byla vždycky za exota, protože do MC jsem se chodila 1x za měsíc a vždy jsem se tam dostala až hodinu před polední pauzou(až jsme se vykopaly z postele) a po programu (znakování pro batolátka, lepení stříhání atp.). Ale poznala jsem ke konci mé RD pár žen, které mě inspirovaly. Myslím, že o dětech jsem s nimi mluvila vyjímečně a v jejich společnosti mi bylo a je pořád dobře. Ale nevídáme se často, tak jednou za měsíc-dva. To mi stačí, já jsem morous a mezi lidi moc nevycházím. Poznala jsem holky neuvěřitelně srdečné, co jsou vždy ochotné pomoci a poradit. Prostě ženským skoro ve 40 přicházím na chuť. Je to asi jako tady - mám své favoritky, jedno, že jsou to buchty ~:-D
 Tante Ema 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:32:31)
Já mám taky ženskou společnost ráda, i když asi ne úplně jakoukoliv, ale cítím se v ní v zásadě líp, než mezi muži.
Nevidím ale důvod, proč by žena, které je dobře s jinými ženami, měla být slepice.
Podle měmá pojem "slepice" v přeneseném významu úplně jinou náplň.
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:37:50)
Lassie,
nejsi jediná ~;). Já jsem se v MC našla až když mi děti odrostly i školce....Teda ne že bych tam chodila pokrafat, ale je to jedno z mála míst, kde se dá zapojit do toho, co mě baví, tedy organizovat a chystat něco pro ostatní.
Když byly děti malé, MC mě nenaplňovalo, protože jsem se mohla vyskytovat jen jako pasivní účastník a i kdybych o pokec s ostatními stála (ano, mně nevadí pokecat s kýmkoliv, klidně budu hodinu krafat o bumbání a papání, hlavně, když nebudu sama), tak to nebylo snadné najít někoho....většina mamin tam chodila ve dvojicích s kamarádkama nebo chodila na takové ty kurzy, o které já nestála....mít v MC společnost, která by o mě stála, chodím tam docela ráda....
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:41:45)
Delete, u nás v MC hlavně VŮBEC nebyly kurzy, o který bych stála... popravdě řečeno, v takovým zařízení si to ani nedovedu představit ~t~~t~~t~
Chodila jsem tam pravidelně jen zhruba jeden rok - to jsem vedla kurs práce s počítačem ~t~ (tehdy jsem už chodila do práce a děti do institucí).
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:52:49)
Lído,
tady jsou různé jazykové kurzy, např. Kamarádka (úplně odjinud) teď asi dva roky vyučovala maminky v MC angličtinu a nakoplo ji to k dodělání si aprobace pro ZŠ (má aprobaci M - Bi) a myslím, že i těm maminkám v MC to něco dalo....Takže ne že by nebyly v MC zajímavé kurzy...jen já dávám přednost spíš pohybu a holt ty sportovní (aerobic a podobný druh cvičení já fakt nemusím ~a~, takže mám na mysli spíš agility, florbal, ringo, softball....) tam prostě nikdo nedělá. Možná kdybych se tehdy víc angažovala, dal se rozjet Klub hraní společenských her apod., ale to se člověk musí nejdřív dostat mezi ty, co to tam vedou....a to je přesně ten krork, který já moc nezvládám ~d~.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:23:47)
Delete, nic z toho pro mě zajímavý nebylo ~;) Jo, jednou jsem takhle zkusila francouzštinu, ale to prostě není jazyk pro mě (aspoň ne při tom stylu výuky). Jinak všude cpou angličtinu, to mě absolutně nezajímá (bez výjimky na dost nízký úrovni). Stejně tak aerobic a podobný šílenosti...
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:44:28)
Lído,
však pro mě taky ne, a to anglicky neumím....jazyky mě prostě nebaví....ale organizovat burzu mě baví....a MC dávat příležitost, protože jinak sehnat prostory a neprodělat na tom vlastní kalhoty není až taková sranda....a zejména je potřeba dost podobných nadšenců, což je pro člověka mého typu problém asi největší, kolem mě se zrovna nevyskytují hordy ochotných spolupracovníků ~a~. A sama to nedám ~f~.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:46:24)
Delete, mě jazyky bavěj, ale to pojetí mi absolutně nesedlo (no a angličtinu na týhle úrovni FAKT nepotřebuju ~;)).
Organizovat burzu - to tě obdivuju, to bych nedala.
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:49:46)
Lído,
vidíš a já si to vysloveně užívám ~a nejradši bych dělala všechno a byla na všech místech naráz ~f~. Ale já to milovala už jako dítě, kdy jsem chodila pomáhat mamce (byla ve Svazu žen a tehdy to snad ani nikdo jiný nedělal).....
 Lassie66 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:58:02)
Já jsem se v MC nenašla, zkusila jsem to a nedopadlo to. I když, pravda, hodila se ta možnost někde dítě vypustit a mít volné ruce(v zimě).
Šla jsem tam spíš proto, že jsem se naplavila na maloměsto a nikoho tu neznala, tak jsem chtěla poznat, co tu bydlí za lidi.
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:03:48)
Lassie,
no já to "našla" myslela tak, že zatímco když jsem tam chodila s prťaty, tak to nedopadlo, zatímco právě tady, po přestěhování se do malého města, kde se lidi hodně znají, jsem díky MC našla mez ně cestu....jinak než burzou se v MC nerealizuju, ale vím, že kdybych tu chtěla s něčím začít tak už mám otevřenou cestu....
Podobně a za stejným účelem jsem se zapojila v SRPDŠ....
 Lassie66 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:05:51)
Delete, tak to jo. To máme stejně.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:22:35)
Ono hrozně záleží kdo do toho MC chodí:-) Nechci být za nějakou elitářku, která by preferovala jen vzdělané ženské s VŠ diplomem, ale tak nějak mi přijde, že do těch MC chodily většinou inteligentní vzdělané ženské, takže jsem si hrozně rozšířila obzory i stran životního stylu, výživy.(taky je možné, že jsem si víc všímala těch vzdělaných, proto mi to tak připadá) Hrozně mě to obohatilo. Celkem sranda je, když na nějakém hudebním kroužku s batolaty potom skáčeš s dětma jako klokan, bučíš jako kráva, plazíš se jako had a vedle to samé dělá právnička, inženýrka, architektka, magistra farmacie~:-D
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:27:50)
Hilly,
já preferuju lidi, se kterýma je pohoda a legrace; jaký mají nebo nemají titul je mi úplně jedno. Spíš končím pokusy o konverzaci v okamžiku, kdy tím začnou exhibovat. ~;)
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:33:01)
Monty, jenže to vzdělání jsem většinou zjistila až zpětně, ne že by se s tím někdo chlubil. Tyhle typy, co zmiňuješ, většinou do MC nechodí, protože na to nemají čas, děcka někam odložej a dělaj kariéru.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:35:53)
Hilly,
OK, ale mně tahle informace k ničemu není, takže ji ani zjišťovat nepotřebuju. ~;)
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:41:22)
A mně jo, je třeba vědět kdo co umí. Teď tu cosi rozjíždíme a dosažené vzdělání a schopnosti některých matek se hodí.:-)
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:42:49)
Hilly,
to se snad pozná i bez předkládání diplomů. ~;)
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:47:55)
Monty, ty to zase bereš osobně, bo nemáš vysokou. Nejde o to VŠ, pochopitelně, to jsem jen tak zmínila pro názornost.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:53:05)
Hilly,
o to vůbec nejde, že ji nemám. ~;)
Mně vadí exhibování titulama z principu a bylo by to stejný, kdybych jich měla sama pět.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:56:50)
No mně vadí exhibování i pracovníma úspěchama, majetkem, značkovým oblečením a dovolenýma. Vůbec vlastně nemám exhibování ráda. Jinak souhlasím, hlavně musí být člověk v pohodě.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:58:26)
Hilly,
tak nějak, vadí mi to obecně. Mně je jedno, co kdo má nebo nemá, čím jezdí, kam jezdí apod. a jakmile o tom někdo pindá, je mi jasný, že z něj žádnej kamarád nebude.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:04:55)
No ale dotyčný musí mít trochu širší duševní obzory, jinak přátelství fakt nedávám a nejde o nějaké opovrhování "obyčejným člověkem". Kámoš ti prostě musí umět taky něco předat
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:27:35)
Já mám bohužel zkušenost, že u ženských není titul moc vypovídající, znám X VŠ, které neumí nic jiného než papouškovat co se naučily ve škole.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:14:04)
~t~ Ananto, to ale nemá nic společnýho s pohlavím ~t~ Znám i plno chlapů, co dovedou leda papouškovat, co se na tý VŠ naučili.~;)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:28:34)
Hm, mně to jako sranda moc nepřijde... když jsme s dětma něco takovýho potkali, měla jsem dojem, že i jim to připadá neskutečně trapný a pitomý.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:29:45)
Lído,
trefa. ~;) Mému synovi to tak přišlo taky.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:37:08)
Nemyslím, že dvouletému dítěti něco může připadat trapné nebo pitomé. Moje by mi to teda v tomto věku ani nedokázalo říct. Holt tam nima nesmíš chodit po třetím roce~;), je to hlavně pro mladší děti
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:38:53)
Po třetím roce byly děti ve školce a utrpení skončilo~t~
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:45:37)
Evelyn, tak já si v tom teda taky nějak extra nelibovala. Kurzy vedla nějaká světem protřelá oplácaná manažerka a někdy jsem nemohla uvěřit tomu, že tam před náma takto "blbne" a my to děláme po ní. ~:-D
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:55:31)
Hilly, ja jsem tomu taky neverila, co to tam provadim a ty zenske se mnou - do takove situace bych se bez ditete nedostala, takze dite, diky!

dalsi divny zazitek bylo plavani s detma, kdy jsme se pred a po nahrnuly do sprch, asi 30 zenskych ruznych postav, vsechny nahate a s detma, namackane jak sardinky, to mi taky prislo divne, ale ostatni se tvarily, ze to je normalka (ty, kterym to vadilo, tak asi nechodily)

ale v jednom MC vedly zenske tak divne reci, ze jsem si vytahla cteni, dite jsem nechala radit, a vubec s nikym jsem se nebavila, kazdy ctvrtek asi pul roku...nejak mi nesedly

predloni v lete jsem chodila na MC na vesnici, kde mame chalupu, cele leto dvakrat tydne, a tam jsem se dozvedela plno uzitecnych info o detech a nemocech a navic tam bylo vyborne napeceno

v "minulem zivote" (kancl, kostym, cesty po svete) by mne nenapadlo, ze mne tohle potka, ale potkalo a otevrelo mi to nove obzory
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:02:17)
Jo, plavání taky. Šla jsem s kojencem na plavání a všichni, i tatínci se svlíkli do naha a šli jsme do sauny a potom do bazénku. Prej, že "oni na to nehrajou", nebo co. Poprvé jsem se nechala strhnout a šla nahá, no a potom už mi vadilo, že na mě kdekdo čumí, tak jsem chodila v ručníku, pod tím plavky a sprchovala se pod studenou vodou v plavkách.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:23:32)
Hilly, já jsem tam chodila jen s nejmladší (dřív u nás žádný MC ani nebylo), a to jen do roku a kousek ~;)
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:27:38)
Lído, aha, takže dítě ti v roce a čtvrt dokázalo sdělit, že mu to přijde trapné? Myslím, že si hrozně vymýšlíš.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:34:00)
Hilly, že ty máš dítě, co ve dvou letech pomalu neumí mluvit, neznamená, že to neumí nikdo jinej ~;)
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:36:29)
Moje dítě mluvit umí, ale pojem "trapný" opravdu nezná a nevěřím tomu, že nai tvoje roční. Spíš to tvoje dítě nepochopilo, nebo na ten druh zábavy nebylo zralé a nebo to byl blbý kurz
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:40:07)
Hilly, tak v tom případě moje děti na tenhle druh zábavy nebyly zralý nikdy ~t~ Ve školce od toho zásadně utíkaly.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:45:10)
Lído, plácáš hrozný nesmysly a dost si odporuješ ve svých argumentech. Pokud jsou tvoje děti tupé na vnímání hudby a nebaví je tancovat, tak nemusíš hned shazovat všechny aktivity, které jiné děti obohacují.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:47:52)
Hilly,
ale ty směšuješ dvě věci dohromady - můj syn není tupý na vnímání hudby ani omylem, dva roky zpíval v Kühnově sboru, chodil na hudební nauku, hrál na klavír a na flétnu, nicméně v podání "skáčeme jako žába" to nesnášel taky. ~;)
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:52:47)
Babička ho přihlásila ve dvou letech do hudební školičky YAMAHA, asi 2x jsem tam s ním byla, takže mám jistou představu. Syna zajímaly jen klávesy, na který chtěl pořád hrát, zpívání mu taky nevadilo, ale skákat jako cokoli prostě odmítal. ~;)
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:53:39)
Monty a proč v tom teda nepokračuje, když ho to tak bavilo? Jestli ho do toho spíš někdo netlačil, co? Dvouletý dítě u ničeho neudržíš, pokud ho to nebaví a pokud to děti baví, budu tam s nima chodit a skákat třeba jako žába. Kdyby to ty děti nebavilo, nemohly by tyto kurzy existovat. Vadí mi, když někdo něco označuje pitomým a trapným jenom kvůli tomu, že to jeho dítě nebavilo a navíc tyto myšlenky podsunuje ročnímu děcku, které ještě v tomto věku vůbec není schopné tímto způsobem uvažovat.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:55:36)
Hilly, ty vážně neumíš číst a podsouváš ostatním svoje úvahy ~a~~a~ To, že někomu něco přijde trapný a nesmyslný, neznamená, že neuznává, že to někoho jinýho může bavit. Spíš ty si nedovedeš představit, že jsou děti, který tohle prostě NEBAVÍ.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:59:19)
Lído, ču dobře. Měla jsi napsat, že to tvé dítě nebavilo, ne že mu to v roce připadalo pitomé, to tak možná tobě, což chápu.No nic, loučím se, jdu něco dělat
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:01:33)
Hilly, když na mě kouká jak vyvoraná myš a zjevně neví, co že to jako má bejt, tak mu to asi divný připadalo ~t~
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:02:47)
..no tak těm malinkejm jsme pomáhaly, protože zpočátku taky nevěděly, která bije.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:58:21)
Hilly,
to ani ne, jeho třeba klavír bavil, ale nemá kde cvičit, tak to už nedělá. Takže pokračuje "jinak". ~;)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:51:55)
Hilly, ty jsi snad úplně tupá, nebo co??? To přece nemá nic společnýho se smyslem pro hudbu... můžeš mít úžasnej smysl pro hudbu, ale prostě ze sebe nebudeš dělat šaška. MMCH, ty mladší děti chodily několik let do tanečního kroužku, holka a nejstarší kluk se aktivně zabejvají hudbou (syn na poměrně vysoký úrovni).
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:52:57)
Taneční aktivity jsou něco úplně jinýho, než lézt po čtyřet a bučet jako kráva. Asi to máš nějaký popletený ~t~
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:57:42)
No Lído, je to určitá posloupnost aktivit, která dětem udržuje soustředění. Chvíli si hrají, chvíli zpívají, chvíli představují třeba nějaké zvířátko. Aktivity přiměřené jejich věku. Studenti DAMU musí u talentovek třeba předvádět zavzdušněné potrubí od topení. Taky hrozně trapné, že? Nikdo tě tam ovšem nenutí chodit
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:00:44)
Hilly, mně přijde jako ptákovina dělat to právě takhle, a nutit do toho i rodiče. No a DAMU - to už je něco úplně jinýho, tam jdou lidi určitým způsobem zaměřený (ostatně v tomhle oboru mám taky část příbuzenstva, i jako vyučující).
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:02:15)
holky, nehádejte se... ~;)

Lído, já myslím, že to hodně záleží na formě (a samo i na povaze). Někdo na to prostě není vůbec, já jsem chodila do prostředí, kde mě to bavilo (jinak bych to nedělala), ale umím si představit i prostředí/situaci, kdy by mi to nesedlo.

Ale myslím, že k tomu nikdo nikoho nenutí.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:03:07)
Mmch., na dramatickou přípravku chodí od čtyř let, každoročně vyhrává různý recitační soutěže, v dramaťáku taky ledacos předváděj, ale probíhá to úplně jinak než že do místnosti naběhně deset dětí a deset rodičů, kteří tam skáčou a bučej jako kráva. Ber to tak, že tyhle "prckovský kroužky" nejsou dělaný pro děti (a rodiče), který mají nějaký nadání, neděláš tam žádný talentovky, nemusíš prokázat žádný schopnosti, prostě zaplatíš a "bučíš". Můj syn má výborný sluch a velice blbě snáší falešný zpěv a disharmonický zvuky obecně. Už v jeslích, kam občas chodil schovával dětem zvukový hračky a když to před ním někdo pustil, tak se někdy i rozbrečel, chytil se za uši a běžel se schovat. Takže jemu vůbec nemusí přijít trapný to, že někdo bučí, ale že bučí blbě. ~;)
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:42:16)
Monty, můj starší syn taky odjakživa nesnášel zvukové hračky, ale nevěděla jsem že je to známka hudební geniality.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:52:54)
adelaide,
to jistě není, já to taky takhle nepsala. ~;)
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:55:06)
No, já jen jestli jsem něco nepřehlídla :-)

 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:00:34)
twe asi jsem divná, ale lézt po 4 a bučet jako kráva mi připadá spíš jako sranda než jako trapárna.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:44:46)
Hilly, a hlavně: my jsme se toho nezúčastňovali ~;) Na nic takovýho bych se nikdy nepřihlásila, tyhle organizovaný příšernosti fakt nemusím. Jen jsme to párkrát zahlídli... brrrrrr.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:48:04)
Vždyť si před chvílí tvrdila, že jste do roku a čtvrt na podobné aktivity docházeli a najednou ne? No nic, diskutovat s tebou evidentně nemá smysl, protože si hrozně vymýšlíš.
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:50:15)
Hilly, nic takovýho jsem nepsala, přečti si to znovu pořádně. Do MC jsme chodili, ale ne na takovýhle aktivity, ty jsme tam jen občas náhodně potkali ~;)
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:25:41)
Hilly, ostatně, to dítě to nemusí umět říct ~;) stačí vidět jeho pohled, s jakým to sleduje.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:29:09)
Lído, jasně, roční děcko se cítilo velmi trapně. ~a~
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:33:09)
Hilly, koukala na to s vyvalenejma očima, jako že nemůže uvěřit ~t~ Mně to i přišlo, že se toho bojí.
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:34:42)
No tak tomu bych už věřila:-)
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:41:19)
Hilly, ja jsem do ruznych MC taky chodila a taky na spoustu ruznych cviceni pro rodice s detmi, do 3 let dcerina veku, pak sla do skolky....mas pravdu, ze tam byly situace, do kterych bych se jinak nedostala a casto humorne a docela rada na to vzpominam....jednou v zime jsem s dvouletou dcerou prisla na cviceni a byly jsme tam samy s cvicitelkou, ostatni byli nemocni, doufala jsem, ze nebudu muset SAMA skakat jako klokan a bucet jako krava, ale cvicitelka trvala na tom, ze hodina probehne, tak jsem se musela sama (s ditetem) v cele telocvicne skakat jako klokan a pak jako zaba a plazit se a bucet a vsechno mozne....
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:42:04)
7krasko~t~
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:24:53)
7krasko, na takový cvičení bych za prvé nechodila vůbec ~t~~t~~t~ A za druhý, pokud bych tam byla sama, v klidu bych cvičitelku poslala do háje - trvat si může na čem chce ~t~
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:39:03)
myslim, ze moji dceri se cviceni libilo a v MC taky....a myslim, ze bych ji rovnocenny program doma nezajistila, navic poprve se ocitla v telocvicnach a s hromadou obrich micu a v bazenkach s malymi micky atd.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:32:55)
Mně přijde hlavně úplně úchylné řešit jak něco někdo dělá, o čem já nic nevím, nic mi do toho není, nijak se mě to netýká, nijak mě to neomezuje...~y~
 Tulipánová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:33:48)
No, asi tak, Lochnessko. Hlavně, že někdo má chytřejší dítě, protože chodí na houby a na ryby.
 Len 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:34:11)
Omezuje, kdyz se kazdy druhy divi, ze ja nic podobneho podnikat nechci a pri vysloveni jmena ""materske centrum"" zdrham hoooodne daleko~t~
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:34:18)
...jen proto, že je vedro, a ty nemáš energii vyplodit něco chytrého, jak jsi napsala. Tak se jdi osprchovat, a je to! ~5~~6~~3~
 Nana*81 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:37:42)

Re: Dětství jako zážitková terapie
1.7.2012 18:34:18
...jen proto, že je vedro, a ty nemáš energii vyplodit něco chytrého, jak jsi napsala. Tak se jdi osprchovat, a je to! ~5~~6~~3~


Lochnes Ty jsi krásně zlá :-)~t~~t~~t~
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:39:28)
Já jen reaguju na zcela zbytečně nenávistnou energii v úvodním příspěvku ~y~
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:38:33)
Jinak, já třeba dítě do mateřského centra netahala. Tahalo tam ono mě. Jednou pršelo, dítě ještě pořádně nechodilo, v našem pidibytě se toho moc naplazit nedalo, tak jsme se tam šly podívat. Měli tam tělocvičnu se zrcadlovou stěnou, tý brďo, a průlezkovej tunel...no to byl zážitek. Tak tam takhle hodinu radostně 2x týdně řádilo, v zimě, když bylo ošklivě, a užívalo si to.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:58:34)
tak to nečti, nikdo tě nenutí
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:33:20)
přesně tohle už měsíc reším.
Syn si nepřijde normální, protože jediný ze třídy nejezdí k moři. Prý.
Jezdíme teda na výlety a dovolené tady v Čechách a na Slovensku ( Adršpach, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, milujeme Šumavu) ale to prý NIKOHO NEZAJÍMÁ.
Proč mají děti takovou potřebu se vytahovat, kdo kde byl?? Kdo byl nejdál je samozřejmě king a dovolená minimálně v Chorvatsku povinnost..
Já tohle fakt nepamatuju. U nás když někdo řekl, že byl v Německu, druhý v Polsku, třetí v Itálii a další v Kotěhůlkách u babičky, tak to nikdo neřešil.
~l~
A to už jsem zažila i na základce porevoluční dobu..
Dnes všude jen samá komerce a komerce. Už se mi z toho zvedá kýbl
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:36:15)
??? Margotko, to je zvláštní, že tohle jsem nikdy a nikde nepotkala... ~a~
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:38:04)
My všude. Na základce, na gymplu.
Už jsme i říkali, že podlehneme tomu tlaku a letos k moři zajedeme. A to můj chlap totálně nesnáší teplo a já ráda chodím po horách.
Možná se tam pozabíjíme, aby kluk nebyl ve třídě outsider ~o~ ~l~
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:41:25)
Ale to je nesmysl... proč máte jezdit někam, kam nechcete, aby si pár pitomců u syna ve škole "udělalo čárku"???
 withep 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:44:40)
Souhlas. Jeďte třeba do Skandinávie, je tam i moře. Ani se v něm nemusíte koupat, stačí, že tam je, ne ~;)
 Martina, 3 synové 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:50:23)
Moře není jen v Bibione. ~t~
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:19:01)
Lído, také jsem se s žádným zvláštním vytahováním nebo porovnáváním mezi spolužáky a kamarády svých dětí nesetkala. Nebo jsou mé děti imunní a neřeší to, nevím. Každopádně, kdybychom měli soupeřit s některými spolužáky a kamarády našich dětí a řešit to, co mají a kam jezdí, asi bychom se museli jít celá rodina hromadně oběsit, jelikož některé prostě nemáme šanci dohnat ani za pět generací ~;)
 Tulipánová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:36:34)
margotko, já jsem z dost "chudé" rodiny, my jsme teda u moře jednou byli, když mi bylo asi 7 let, ale to proto, že nám to kdosi zaplatil. Ale na střední školu jsem chodila na soukromou s děckama, co jezdily k moři několikrát ročně. Mně to nikdy nevadilo, nezáviděla jsem jim to a rozhodně jsem si nepřipadala jako nikdo. Kdežto třeba jedné mé spolužačce to bylo hodně líto, že taky nejezdila a dávala to rodičům sežrat.

To je přece o tom, co si kdo nechá líbit. O prioritách. Kdyby Tvůj syn po moři netoužil, myslím, že by to neřešil.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:42:06)
To ale záleží hodně na dítěti i na tom, v čem vyrůstá... syn je proti podobným věcem téměř imunní, jediné "komerční" voloviny, které proběhly naší domácností byli Gormiti a Hnusáci lepáci. ~;)
Kdo kam jezdí, chodí, co dělá nebo co má je mu úplně u zadele.
 withep 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:42:14)
Já tedy pamatuju tady to vytahování už ze svých dětských let. Ne že bych se kvůli tomu užírala, ale pamatuju to. Ta byla v Jugoslávii, ta v Bulharsku, ta onde... a já u rybníka na jižní Moravě (poprvé u moře až sama stopem ve 20 letech). Podobně jsem byla vyřazená z diskusí o televizních pořadech, protože máti vždy vše důsledně zcenzurovala a po osmé hodině jsme mohly koukat maximálně tak na Život v přírodě. Myslím, že přiměřeně seběvědomé dítě by se přes to mělo přenést (což já jsem zrovna nebyla, ale spíš to nebyl můj největší životní problém), nejlépe kdyby tohle hloupé vychloubání umělo obrátit tak nějak elegantně proti těm, co to mají zapotřebí.
 Ropucha + 2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:25:05)
withep, přesně tak. Vytahování a soupeření bylo, je a bude, někdo se s ním setká víc a jiný méně, ale hlavní je, že zdravě sebevědomý člověk by se s tím měl umět vyrovnat a nejlépe ještě znemožnit toho, kdo se hloupě vytahuje.
 Marťa11 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:51:23)
Margotko, popravde jsem se s takovym vytahovanim nesetkala...
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:01:39)
Jo, taky mě to nějak provokuje, proto jsem založila téma a taky asi protože mě nebaví se vymezovat už ted, když mám miminko... matka od přítele, ségra už mi plánujou jak s nima příští rok pojedeme do Chorvatska, úplně se mi udělalo špatně, prtože vím jak budu celé familii vysvětlovat proč já rozhodně nepojedu.
 Alternativní kvočna 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:04:57)
jednoduše: prostě se nám s prckem nechce...
moře je třeba fajn, ale při vedrech osobně zmírám já a nestíham čekovat caparty...
a při představě, že je potřeba je k moři přemístit a zase odmístít ~8~~a~
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:12:30)
Tak se na ně vykašli, je to tvůj život. Nám třeba do toho kam jedeme nebo nejedeme s dětma nikdo nekecá.

nechápu ale, proč reješ do všech rodičů co s dětmi cestují nebo podnikají, nebo nepodnikají, něco jiného než ty...my cestujeme proto, že nás to baví, ne proto, aby se měly děti čím vytahovat...
 Marťa11 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:15:41)
Tak nejak Oggi :-)
 DaVinci 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:36:34)
Já si myslím, že tohle záleží na osobním přístupu k životu a jakými lidmi se obklopíš. Mě je třeba naprosto jedno, kam lidí jezdí na dovolenou, nestarám se o ostatní, a předpokládám, že oni se nestarají o mě. Měla jsem ráda akce pro děti, protože mi pomáhali s trávením volných víkendů, hodně sportujeme, protože nám to pomáhá zvládat dítě s přebytkem energie a tak chodíme na výlety, lyžujeme, jezdíme na kole, vodu, ale pořád se pohybuji v rovině, že je to můj život a zpovídáme se jen sami sobě, neděláme to kvůli společenské prestiži. A máme přátele, kteří to mají taky tak. A hlavně, pokud se chceme vidět, je akce s dětmi ideální. Co jsem milovala a stále miluji, je prostředí MC. Je to inspirativní, založené velmi šikovnými holkami, které chtěly dělat něco navíc. Jen už si vybírám akce pro dospělé, můj predpuberťák už tam chodit nechce.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:04:58)
Mě je to taky jedno kam kdo jede nebo co dělá, kdyby se ne..li do mě, jen proto že mám dítě a to přece nemůžu ochudit o zážitky. Už jsme slyšela několikrát (!!) "v zájmu dítěte" :-©
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:09:06)
Ananto, kdybys ten příspěvek nepodávala obecně, jako že "matky" (= tj. všechny), ale prostě že do tebe rejou příbuzný, tak ti poradíme, ať se na ně vykašleš, že snad máš vlastní hlavu a nemusíš si do ní nechávat dělat díry jinejma, a bylo by ~j~
 Elíláma 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:03:20)
Bˇrountosauří Lochnesska

Re: Dětství jako zážitková terapie
(1.7.2012 19:09:06)
Ananto, kdybys ten příspěvek nepodávala obecně, jako že "matky" (= tj. všechny), ale prostě že do tebe rejou příbuzný, tak ti poradíme, ať se na ně vykašleš, že snad máš vlastní hlavu a nemusíš si do ní nechávat dělat díry jinejma, a bylo by ~j~


No tak přesně tohle jsem měla na mysli. Tak se aspoň k tomuto názoru přidávám. Nemusíš si na nás, který občas jen tak zalezou do MC žehlit agitku svojí rodiny, u které tvůj odpor naprosto chápu a bzbudilo by to ve mě stejné pocity.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:47:27)
Ananto,
prosím tě, že se zrovna ty budeš zabývat nějakým pindáním ve smyslu "přece nebudeš dítě ochuzovat o zážitky"... ~;) No a co, tak ať si pindají, zakázat jim to nemůžeš a brát na to zřetel nemusíš.
 K 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:44:03)
Tak moje deti maji taky mraky krouzku a to proste proto, ze ja pracuju a zda se mi dobre je odpoledne zabavit - neco se nauci, zasportuji si a ja se nemusim bat, co samy delaji. Ruzne akce a vylety podnikame taky, casto s partou kamaradu, a je to dobre straveny cas pro nas i deti, vsem nam to neco dava. Chapu, ze nekoho jineho po horach chodit nebavi, radsi je doma. Takze nechapu, proc tobe vadi, ze nekdo to dela jinak...
 Marťa11 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:46:11)
Ananto, ty mas prvni dite a sotva par tydnu, takze chapu, ze vam byt jen spolu kolem domu staci... Ale rekneme si za par let, ok?

My je tedy sumak, kdo kam jezdi a chodi, ale my zijeme tak, jak nas a deti bavi... Nejsme pecky domaci, deti uz tuplem ne... Cestovani, poznavani, kamaradi, sport... Tak nas bavi zit...

Nekomu staci sedet doma u compu, kazdeho volba...
 Marťa11 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:47:01)
Mi je sumak... Tam melo byt
 Luppa 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:47:55)
Tak záleží kde bydlíš, jaké ji měla dětství Ty a na spoustě dalších věcí.
Do mateřských center jsem chodila na MD protože jinde by kolektiv syn nenašel, teď když jsou děti ve školce do center nechodíme, ale jezdíme na borůvky, na houby, pod stan, dívat se na letadla a taky se snažím aby měli děti nějaké zážitky.
Já jako dítě byla venku každý den, ale na sídlišti a v podstatě jsem celé dětství jen brouzdala na sídlišti a na žádný kroužek jsem chodit nesměla a bylo to taky uplně naprd ~Rv
P.S. Syn se naučil anglicky počítat a abecedu na youtube sám, protože kouká na learning train. Tak spíš je to o tom co dítě odkouká.
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 18:50:21)
Hm, zprostředkovávání zážitků dětem....
my teď třeba v Alpách byli, a nebylo to kvůli dětem ;-), jen je máme, tak je bereme s sebou, a div se, líbilo se tam i jim, dvouleťák tam odsaď nechtěl odjet...
 withep 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:15:10)
Jo, my taky. Synkovi bylo 14 měsíců, neuměl ještě ani chodit, natožpak lyžovat.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:13:50)
já nevím ... my hodně cestujeme, asi bychom ti připadali jako rodina pošuků, ale nás to takhle baví ~:-D ... do MC jsem nechodila a překroužkované holky taky nejsou ... nevím, co je špatného na tom, že někdo žije aktivně ~;)
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:25:00)
Ohledně kroužků....jako dítě jsem měla dvakrát týdně Sokola (a jako starší jsem ještě chodila pomáhat s dětičkama, takže klidně i 3x týdně), dvakrát týdně trénink biatlonu, výtvarku a strašně moc jsem toužila chodit do oddílu....na nic z toho mě nepřihlásili ambiciózní rodiče, do Sokola mě přitáhla ségra a já až do nějakých patnácti neměla důvod s ním skončit, ostatní jsem si našla a zařídila sama....

Ze čtyř dětí mám jedno stejné jako jsem byla já. Miluje kroužky, miluje organizovanou zábavu, v předškolním věku tedy chodila jen do Sokola (řekněme, že pro mě to byla alternativa k tomu MC, kdy jsem ji měla na hodinu ohlídanou a mohla se věnovat miminům nebo sobě), ale od školního věku má 6 - 10 kroužků týdně a fakt není sranda s ní dohadovat, co zredukovat....lítání osamotě po lese nebo po venku ji nějak nenaplňuje...

Tři zbylé jsou jiné, dvojčata baví hraní na nástroje, tak hrajou (ale světe div se, ne v ZUŠ, ale opravdu v kroužku pro zábavu a mně je úplně jedno, že to nebudou umět pořádně) a ta poslední je někdy mezi nimi a tou nejstarší, kroužky ji baví, ale spíš ty samotné činnosti než aby tam chodla kvůli těm lidem. Chodí také jen na to, na co sama chce.

Kroužky byly, jsou a budou. Někoho tento způsob trávení času baví víc, někoho méně...Řeči "rodiče dali dítě na deset kroužků" jsou zcela mimo, protože pro rodiče je každý kroužek zátěž. Pkud tedy rodič dítě na něco dává, je to třeba jeho oblíbený sport nebo chce podpořit nadání, tak ho dá do hudebky nebo na výtvarku....ale nikdy to ze strany rodiče není 5 nebo 10 kroužků ~a~. Ty děti, které jich tolik mají, tam chodí, protože chtějí a rodiče jim to mohou dopřát (časově i finančně).
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:31:08)
6 - 10 kroužků týdně?? ~8~
jak to stíhá?
sedmiletá má housle v ZUŠce(takže i nauku, to už jsou dva dny zabité), plavání a zpěv, a to by chtěla ještě dramatický kroužek a kreslení..ale na to už není kapacita..
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:49:37)
Oggová,
no stíhá, protože buď je má ve škole nebo ji vozím, bez toho by to nešlo ~d~.
Dvakrát týdně hraje na flétnu (ve dvou různých flétnových souborech, takže opravdu dva různé kroužky), chodí plavat (jednou týdně, při DDM, nic závodního), jednou týdně volejbal (v pátek večer, takže musí docházet). Pak jednou týdně piáno (u prababičky, vozila jsem do Prahy) a po piánu ještě skaut. No a jednou týdně kytara. To bylo letos. Loni neměla volejbal, ale měla debrujáry, pěvecký sbor a pohybovky.
A to chtěla ještě chodit tancovat....
 Oggová 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:56:09)
No já právě také rozvážím, musím, má všechny kroužky na opačné straně města, všechno dělá po škole, ve škole nemá nic.
Do toho čtyřletá tancuje (od září chce chodit na balet, o ničem jiném už půl roku nemluví) a začne znovu plavat (naštěstí mi vyšli v DC vstříc a holkám plavání navazuje) a chce hrát na flétnu.

No jo, vidíš, skaut, tam by také chtěla, ale dobrý skautský oddíl, na který jsem slyšela samou chválu, má schůzky její věkové kategorie jen ve středu, a to plave, a s tím skončit nechce, tak má smůlu..
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:27:19)
Oggová,
no já sice pendluju v rozsahu 50 km, ale nikdy ne v jeden den. Takže jeden den v týdnu padal na Prahu, což se dobře propojilo s tím, že v ten den nebývá tchýně v práci, takže jsem jí po odvezení té nejstarší na skauta mohla nechat zbytek, ať je dostřídá na piáně (né vždy, ale většinou jo a ještě jim dala i večeři) a já stihla i nakoupit a poshánět věci, co tady u nás třeba nemají. Hodně kroužků mají ve vedlejším okresním městě v DDM a opět, buď všechny totéž nebo když jedna něco jiného, tak alespoň vě stejnou dobu. Na flétnu jsem vozila zase na druhou stranu do podobné vzdálenosti ale mohla jsem si domluvit čas (kromě toho souboru, ale ten je zase navečer, s ničím se nekryje). No a to ostatní už je v rámci města (no spíš pidiměstečka), takže si to stíhá odchodit sama. Nemohla právě jen na to tancování, protože se jí krylo s tou Prahou.
Jo a tady v té jedné budově školy ty kroužky mají tak, aby navazovaly a ideálně hned na výuku, takže jak chodila na ty debrujáry, tak měla školu do dvanácti, pak hned sportovky, debrujáry, ve dvě jsme vyjížděly směr Praha, tam odehrála na piáno a nakonec šla na skauta, domů jsme přjížděli po sedmé večer a pak teprve dělala úkoly, což jí absolutně nevadilo, zatímco ostatní holky by to zabilo...Z toho také vycházím, že je každá úplně jiná a to, co je dobré pro jednu, těm ostatním vyhovovat nemusí...
Upřímně, být takové všechny, tak buď musí chodit na ty samé kroužky nebo by to nešlo ~d~.

Na hranici snesitelnosti pro mě bylo tenhle rok úterý. Tři ze čtyř měly odpoledku, nejmladší čekala v družině. Zajela jsem pro ně, nejstarší si vzala kytaru a šla pěšky (měla tam tak 15 minut na dojití). Mezitím ostatní udělaly úkoly a vezla jsem je 10 km do DDM na piáno. Pak jsem jela zpět pro tu nejstarší a vezla na druhou stranu opět nějakýc 10 km na flétnu. Pak zpět do DDM vyzvednout ty tři (vycházelo to úplně akorát a naštěstí měly kde počkat, kdybych nestíhala, v DDM je pro tyto účely klubovna), dovézt je domů a když nestíhal muž cestou z práce, tak ještě znovu zajet pr tu nejstarší. Bylo to hodně ježdění, ale časově se to dalo, hezky to na sebe navazovalo a ještě jsem i v rozumnou dobu (do půl sedmé) stíhala vařit večeři....Úkly nestarší opět řešila až večer....

On někdo namítne, že si vůbec neužijou venku, ale ono ve všední den moc dětí ven nechodí a zejména v zimních měsících ty naše ven chodí dost nerady (nebaví je sníh). V červnu už většinou kroužky nejsou, takže si to venku užívají až do večera....

Jo a vlastně my nejsme moc výletoví, takže tráví venku většinou celé víkendy, to je vždycky plná ulice (naše ulice je ulička mezi ploty, kde nic nejezdí, zato se tam dá jezdit na kole, lítat mezi zahradama, lést po klepadle a přes ulici na druhou stranu je les).

Dvojčata občas frfňají, že nechtějí tolik kroužků (mají piáno, flétnu a plavání), ale když se jich ptám, co zrušíme, tak nedají nic....a ven taky moc nechodí, chtějí závislačit u PC a Wii, tak to už radši ty kroužky ~d~.
 Delete 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 19:45:17)
A ohledně moře? No jasně, že jezdíme, co to jde, protože moře je jediná voda, kterou miluju. Jezdili jsme už v mém dětství, každý druhý rok, protože to byla nejlevnější dovolená, na kterou naši měli.....byla totiž dotová podnikem, ve kterém otec pracoval. Jet kamkoliv po Čechách vyšlo dráž...jezdili jsme do Německa a já se tam vrátila i ted s dětmi....

K moři jezdíme, protože se nám chce. Nic a nikdo nás nenutí a ani by nedonutil....do Alp nejezdíme, nelyžujeme, nejezdíme na kolech...to přeci také dělá každý, to je taky vysloveně věc konzumu, že?

A angličtina ve školce? No dostali jsme se k ní trochu nechtíc, ale nakonec ty výsledky jsou mnohem víc, než bych čekala....za jeden rok, kdy dvakrát týdně na hodinu docházel jeden Novozélanďan, tak se dítě naučilo kromě tebou zmiňovaného něco, co těm třem starším chybí, i když bez nadání rozhodně nejsou....a to je rozumět tomu jazyku, přirozeně mezi jazyky přepínat, a slušnou výslovnost. Slovíčka už za ten rok, co teď angličtinu nemá, lehce pozapomínala, ale cokoliv nového chytá s mnohem menším úsilím a hlavně ráda....začít ve třetí třídě a za neúspěchy rovnou chytat pětky, to zájem o jazyk rozhodně nevzbudí ~a~, jak jsem měla možnost zjistt u dvojčat....a to ani na pětky nedošlo....

Takže my jsme vlastně podle tvé úvahy typická rodina, co se honí za konzumem....tedy typická dnešní mladá rodina....~d~

No a asi proto nás blízké i vzdálené okolí hodnotí jako exoty největší ~t~.
 Anthea 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:21:36)
Ananto, možná je to konzumem a taky možná snaha vykompenzovat dětem to, co naše generace moc neměla - někdo jen lítal po ulici, stavěl bunkry, jezdil na kole - žádné kroužky. Většina v dětství rozhodně do ciziny nejezdila. Velká část měla doma studený odchov - kritika, žádná chvála.

Je to ode zdi ke zdi a otázka je, co tenhle druhý extrém z téhle dnešní generace vychová. Možná i sobce. Mě docela i mrazí, jak jim nahrává doba. Každý chce na vysokou, byť IQ podprůměrného a rodiče ho pochopitelně podpoří, protože dělat rukama je dneska podřadné. Někteří takhle střídají školy, prodlužují, přerušují a nemůžou je dodělat. Ve výsledku se tahle generace bude osamostatňovat až často někdy hluboko po třicítce, už kvůli tomu vzdělání.

 Anthea 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:28:28)
Ananto, jestli tě drtí, že většina matek se kterými máš co do činění chodí na plavání s miminky, na znakování, na kursy nošení v šátku a ty prostě chodit nechceš, tak se tím nenervuj. Nechoď.
Já taky aktivně chodila na kojenecké plavání a odnesla jsem si z toho poznatek, že to není povinné, i když to dneska tak vypadá.~t~~t~a že zdaleka to není aktivita pro každé dítě i matku, byť mnohé nesoudné matky si to nebyly ochotné přiznat. Byla tam i taková mimina, co prořvala většinu lekcí, ale maminka to prostě nevzdala, protože absolvovat kojenecké plavání je něco jako základka pro mimina.~t~
Některé věci se prostě naučíš vypouštět a budeš se stýkat jen s rozumnýma matkama, co druhé neřeší.
 Alternativní kvočna 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:39:00)
Na plavání s dětma jsem chodila ráda - pravda, jsem asi převtělený delfín a za děti mám minimálně kachny, tak proč si to neužít...~d~
Jestli má někdo úpotřebu mě kvůli tomu odsuzovat jako prdlou matku pachtící se za zážitky, tak prosím...
děcka v plavání pokračují dál, starší půjde za rok do školy, možná skončí právě v té se zaměřením na plavání ~d~
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:47:32)
"Byla tam i taková mimina, co prořvala většinu lekcí, ale maminka to prostě nevzdala, protože absolvovat kojenecké plavání je něco jako základka pro mimina."

~:-D~:-D
tak nějak

 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:56:08)
tak s kojeneckým plaváním se to podle mě fakt přehání, my nechodily, je to drahé, moje dítě bylo zimomřivé a navíc chodilo spát až v noci a ráno vyspávalo, měly bysme hoňku. Žije a vodu má ráda.
 daba+holčička 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:34:45)
Ananto, my jsme ty zážitky vytvářeli sami, to se dnes nenosí. Taky jsem strávila odpoledne na Gutovce, se třemi dalšími rodiči svorně točíme kolotoč a moje dítě na nás houklo. Bavíte se dobře? docela jsme se zasmáli ~t~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 20:41:00)
dabo,
mno, nosí nenosí - já prostě v Praze malý dítě ven samotný nepošlu, aby si vytvářelo zážitky. Kdybychom bydleli na vesnici, tak by to bylo úplně o něčem jiném.
 štěpánkaa 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:03:25)
no, předškolní dítě bych neposlala samotné vytvářet zážitky ani na vesnici. A mladší školní vlastně taky ne. Aspoň ty moje torpéda ne. Nikdy jsem na to neměla nervy, zážitky si vytvářeli pod dohledem dospělého.~d~
 Epepe 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 21:31:19)
Hele, dřív taky nebyli psychiatři, volební právo, sexuální revoluce, deprese, psychoanalýza ... a nemyslím si, že to bez nich bylo lepší. Prostě máme stále větší tendence něco řešit a řekla bych, že to, jak prožíváme dětství, je zrovna sakra dobrá věc na řešení. ~;)
 *Dorka* 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:07:13)
Mně tedy přijde na hlavu postavené, že si někdo může opovržlivě myslet, že si hraju na supermatku, když s dětmi chodím do MC, na plavání apod. Já s nimi prostě dělám věci, které je/nás baví. A to tedy rozhodě nejsem typ, který by se na těchto místech družil, navazoval nové vztahy a rozebíral papání a hovínka. Nikdo mě nenutí se v MC s ostatními matkami bavit, často tam přijdeme, piju si kafe, děti si hrají... A naštěstí nikoho z mého okolí ještě nenapadlo, kecat mi do toho, co je záležitostí výhradně mě, mého muže a našich dětí.
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 22:51:39)
Ananto,

možn když Ty sama si určité věci přestaneš vyčítat, tak nebudeš mít takový pocit, že všichni ostatní to dělají špatně, a potřebu se vymezovat (JÁ to tak nemám a mám to LÍP).

Já třeba do mateřských center chodila a byl to relax hlavně pro mě, protože děti (tehdy malinké) se tam aspoň na chvíli zabavily samy. A já jsem byla s radostí chvíli za ženskou, co si s gustem pokecá o dětech.

Takže jsem to dělala hlavně kvůli sobě, a taky kvůli pocitu (opět mému), že já jsem jako dítě byla taková nespolečenská buchta (tehdy se to moc nenosilo a moji rodiče neměli žádné kamarády s dětmi v přiměřeném věku) a že bych ráda, aby to mé děti měly jinak a zvykly si na jiné dět.

Ale ani by mě nenapadlo zahlížet na někoho, kdo tam nechodí a má jiné priority.

Na druhou stranu mi přijde, že se proti tomu vymezuješ až příliš a hlavně dopředu, aniž bys vůbec věděla, jak to tam chodí, VÍŠ, že to určitě je slepičárna a maloměšťácká snobárna a vedeš slaboduché generalizující řeči o zkaženosti dnešní generace. Což je podle mě daleko slepičtější a maloměšťáčtější postoj, než akceptovat, že je to prostě věc, která mě nijak neláká, beze zloby akceptovat, že někoho jiného zřejmě ano, a dál to neřešit.

 Marťa11 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:01:19)
"Na druhou stranu mi přijde, že se proti tomu vymezuješ až příliš a hlavně dopředu, aniž bys vůbec věděla, jak to tam chodí, VÍŠ, že to určitě je slepičárna a maloměšťácká snobárna a vedeš slaboduché generalizující řeči o zkaženosti dnešní generace. Což je podle mě daleko slepičtější a maloměšťáčtější postoj, než akceptovat, že je to prostě věc, která mě nijak neláká, beze zloby akceptovat, že někoho jiného zřejmě ano, a dál to neřešit."

tuplem, když má Ananta první dítě, staré pár týdnů... možná, že i ji jednou překvapí, že její dítě není uzavřený introvert a bude vyžadovat další děti, aktivity atd. a Ananta přestane ohrnovat nos nad jinýma matkama...

ano, já do MC nechodila, ale scházela jsem se s jinýma mamkama buď u nás nebo v herně... a rozhodně jsme neřešily jenom děti, fakt ne... a i kdyby
 Anni&Annika 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:06:52)
ad..psala jsem, ze jsem do MC nechodila...ne nechodila, ale poradala jsem dny deti svych kamaradek...takze se u nas doma taky sesla tlupa deti ruzneho stari~;)
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:56:59)
To MC je pro mě třeba jako fitnes cetra, solárka, mac donaldy, KFC atp., tam nepůjdu z principu, protože to odmítám programově. Jinak pokud by mé dítě chtělo pozvat kamarády na narozeniny, tak se obětuju. Nevím proč se to zvrhlo zrovna v diskuzi o těch centrech, at si tam lidi chodí, mě to je jedno, já jsem původně měla myšlenku o tom, jestli se musí matky hodit jako paka aby dětem zprostředkovaly "to nejlepší" dětství a aby náhodou neutrpěly nějakou konzumní újmu a žít v neustálých váýčitkách, že cosi nedělají dokonale.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:00:40)
Ananto,
nemusí, já se nikdy jako pako nehonila a syn tím žádnou újmu neutrpěl.
I když pravda, obětovat se občas musím, taky bych se dobrovolně nepohybovala pořád v nějakých mořských světech, muzeích s kostrama nebo v ZOO. Naštěstí se v tom obětování střídá víc lidí, tak to jde. ~;)
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:02:29)
Ananto,

ale to s těma výčitkama je jen Tvůj konstrukt, řada lidí to dělá opravdu proto, že to dělat chce a užívá si to.

Myslím, že Tvůj primární problém spočívá v tom, že nemáš pořešené vztahy ve svém okolí (příbuzní) a sama si nejsi jistá tím, že co děláš, to děláš správně.

Hele, já si to udělala úplně podle sebe a nikdo se neodvážil pípnout ~;), pokud se Ti podaří dostat se do takového stavu, tak máš vyhráno.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:05:15)
Není to můj konstrukt, stačí se podívat tady po diskuzích.
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:08:25)
je to Tvůj konstrukt v tom smyslu, že pokud si někdo vyčítá, že chodí málo do MC, tak je to přece jeho problém a ne Tvůj, ne?

Moje děti např. nechodí na tenis, a mně je úplně volný, jestli si některý rodič myslí, že chození na tenis je jediné možné trávení volného času, a má výčitky, že nestíhá trénink častěji - to je jeho problém a mě to nezajímá.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:16:27)
Já jsem ale fakt neřešila jestli někdo chodí na tenis, to téma je o úplně něčem jiném.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:07:05)
"já jsem původně měla myšlenku o tom, jestli se musí matky hodit jako paka aby dětem zprostředkovaly "to nejlepší" dětství a aby náhodou neutrpěly nějakou konzumní újmu a žít v neustálých váýčitkách, že cosi nedělají dokonale."

Nevím, proč pořád Ananta zastává názor, že pro zprostředkování dětem pěkného dětství se musí "matky honit jako paka a žít v neustálých váýčitkách".
Neznám ŽÁDNOU matku, která se neustále (!) honí a neustále (!) si dělá výčitky. Například já se nehonila nikdy, a diskusi na téma, zda jsem nemohla dceři zajistit lepší dětství, jsem tu založila JEDNOU za 10let a to se ještě týkala úplně něčeho jiného (situace v rodině). A to si o sobě myslím, že jsem dobrá matka, v tom smyslu, že když už jsem si pořídila dítě, že mi holt nebylo zatěžko se mu teda pověnovat. ~y~
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:13:39)
Br, ja teda bohuzel znam matky, ktere se honi z krouzku do krouzku a jeste maji vycitky....sama se snazim takova nebyt...ale znam matky, o kterych si myslim, ze jsou uplne prastene a s temi krouzky to fakt prehaneji....aby dite melo dopoledne skolu a pak odpoledne jeste 3 krouzky v jeden den, to je fakt moc
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:16:15)
loucim se, jdeme s ditetem delat chemicke pokusy, koupily jsme na ne sadu za vysvedceni....zdravim Anantu :-) (a nedelam si srandu s temi pokusy)
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:18:06)
neboj, určitě jsi ta nejdokonalejší matka
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:09:06)
Ananto, to ses teda vedle jak ta jedle, treba MC u nas u chalupy na vesnici je uplny opak McDonalda.....prijde tam par zenskych, reknou si, co je noveho, deti si zaradi, spolecne se zpiva a hraje, kazda donese neco k jidlu, je to naprosto spontanni a dobrovolne, zenske si samy sehnaly a vybavily mistnost, delaji pravidelne sezonni akce pro deti, myslim, ze neco podobneho delaly nase prababicky, kdyz chodily spolecne drat peri nebo vecer zpivat na naves....co ma tohle spolecneho s nadnarodnim retezcem McD nebo KFC?
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:19:46)
Asi mám na mysli spíš ta městská MC...
 Inka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:42:19)
Neví co myslíš, honit jako pako, ale když syn toužil hrát basket, tak jsem ho tam 2x týdně vozila i vyzvedávala i když bych se radši válela na kanapi. Když si člověk dítě pořídí měl by mu něco obětovat.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:43:37)
Inko,
můj syn si přeje chodit na kroužek, kam ho ale nikdo nechce vozit, takže si prostě musí počkat, až tam bude schopen dojet sám. I obětování má svý hranice.
 Inka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:46:03)
Tak to já vozila, když mohl jezdit sám, už ho většina kroužků, které měl jako prcek nebavila.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:49:12)
Inko,
on chce právě chodit na kroužky, který nebavěj prcky, jedno je nějaká režie a animovanej film a druhý přírodovědná stanice. Tak si prostě počká do té 5. třídy, ten rok co funguje družina to ještě nějak vydrží.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:01:45)
To je zase druhej extrém. Dítě by rádo chodilo na kroužky s náplní, která ho zajímá - ale nikdo ho tam "nechce" vozit. Neřeknu, kdyby to nešlo (nestíháte, peníze, nemáte auto a hromadná tam nejezdí, nesouhlasíte s tím aby chodilo na pro vás závadný kroužek apod.). Děti se vyvíjejí hrozně rychle, co ho TEĎ baví a rozvíjelo by ho to, za rok už mu může bejt ukradený, a zbytečně se o to ochudilo.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:02:31)
Lochnesko,
syna to baví od dvou let, pochybuju, že by s tím zítra zničehož nic přestal.
A auto fakt nemáme. ~;)
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:05:14)
Jojo, tak si tu pěkně s Anantou notujte, jak nejlepší děti vyrůstají z těch "ponechaných osudu". ~y~
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:07:06)
Lochnesko,
proč "ponechaných osudu"? To, že si někdo neudělá z dítěte zlaté tele a nevidí v něm jediný smysl života znamená, že ho "ponechává osudu"?
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:12:38)
Mmch., jeho zájmy mne stály fůru času i peněz, nemyslím si, že bych ho jakkoli zanedbávala, ale jet někam přes celou Prahu a pak tam dvě hodiny čumákovat, než to skončí prostě odmítám. Babička ho tam vozit nechce, otec taky moc ne, tak holt musí počkat.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:19:33)
Jo, tos nevěděla? ~:-D

Správná matka padá večer na hubu a když ne, tak se musí jít omluvit svému dítěti a všem okolo. Musí žít s magorem co se k ní chová hnusně, aby děti měly dům a auto a náhodou nestrádaly a pak to ty dcery dělají taky, protože tak je to správné ~:-D ... trochu přeháním, ale i to se často děje.

Odmítnout nějaké dvě hodiny čekání na konec kroužku to je už teda na psychologa ~;)
 Inka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:22:30)
Nejsi ty nějaká zapšklá?
Normální ženská si nepořídí dítě s magorem.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:28:55)
Normální ženská si nepořídí dítě s magorem? To myslíš vážně, denně jsou tady o tom témata... myslíš že to jsou všechno nenormální ženské?
 Inka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:35:28)
Právě, že to tady pořád čtu, chová se příšerně, třeba ho to po dítěti přejde, chová se šíleně, ale já to druhý(třetí) dítě chci a chci a chci. Myslím, že každá by se měla zamyslet s kým si pořídí dítě, nejen kvůli sobě, ale i kvůli šíření genů.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:42:28)
no tak tyhle případy taky nechápu
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:24:13)
Ještě jinak: Monty, Ananto, mám vás obě ráda, ale tohle okázalé bojkotování sociální role matky (resp. vaší představy o roli matky jako kvokající slepice v hejnu ostatních slepic v MC) je mi mimořádně protivné.
J.
 Ananta 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:41:16)
jenže to je moje zkušenost už z bezdětna ~x~
 Kudla2 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:24:47)
Janino,

vnímám to stejně.
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:48:39)
Anato plácáš ~a~~a~~a~~a~

 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:17:33)
Ananto, jenže za našich časů to bylo NORMÁLNÍ ~d~ Mě tahali do LŠU na výtvarku, ale babička odmítla mě tam doprovázet, rodiče v tu dobu byli oba v práci, takže smolík.
 CPO 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:10:26)
~t~
 Inka 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:07:39)
Přesně, kroužky co ho bavily v druhý a třetí třídě v šestý už ani nebyly nebo by na ně nešel. A třeba ten basket, kam chodíl od druhý, kdyby začal v sedmý, byl by tam úplně mimo, protože by mu ty začátky chyběly.Nemám pocit obětování, ale těch pár let jsem prostě dělala taxikáře, aby mohl chodit do lépší školy nedo nejbližší a do kroužků který ho zajímly.
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:10:52)
Můj syn má velice konstantní zájmy a školu si vybral sám.
Teď, když je s ní nespokojenej, je zase JEHO boj, aby se dostal na osmiletý gympl a vypadl odtud.
 JaninaH 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:17:14)
Jeho boj? Nepřeháníš? Copak devítileté dítě může posoudit, která škola je dobrá, a jak se má připravit na přijímací zkoušky v konkurenci, která dneska v Praze je?
 Lída + 4 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 15:16:00)
Janino, a proč ne? ~;) Do tý pátý třídy si to třeba ještě trošku přebere ~t~ Ostatně rozhodnout to za dítě je často velmi kontraproduktivní i v tomhle věku. Pokud si řekne, že nechce, tak ti to dokáže zatraceně dobře dokázat ~t~
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:12:17)
Kroužkama jsem strávila X hodin, ale s tím jsem taky počítala. Já jsem se pro děti rozhodla po několika letech přemýšlení. Začínala jsem ve stavu "dítě nikdy mít nebudu". Nakonec jsem se rozhodla že ano, a já když už něco dělám, tak se snažím pořádně, můj manžel to samé. A je to fakt na pár let a hrozně rychle to uteče. Dneska si děti chodí všude sami a já mám doma klid~;).
 brumda 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(1.7.2012 23:16:20)
ahoj, nabídka je teď opravdu veliká, ale myslím, že většina matek je v pohodě a nepřehání to

já to třeba dělám pro to, že mě to baví, první rok s prvním dítětem doma jsem se dost nudila, pak jsme začly chodit na nějaký "kroužek" do A-centra, bylo to vytržení ze stereotypu a den lépe utekl, taky chodíme od půl roku plavat, to samé ... od dvou let jsme chodily přes zimu do sokola, dítě se tam vyběhalo v tělocvičně, nikdy jsem si nenalhávala, že to dělám kvůli dítěti, dělala jsem to kvůli sobě, vyhovovalo mi to víc než celé dny sedět doma nebo chodit jen klasicky ven na procházku nebo hřiště
od tří let nešla do školky, protože měla sourozenc, tak chodila na hudební kroužek, kde měla děti i nějaký ten organizovaný program, byla spokojená

no a hlavně mě baví ty výlety, tak hodně vyrážíme ... nejdeme na výlet proto, aby dítě mělo zážitek, ale abychom všichni měly zážitek - buď celá rodina, nebo aspoň já s dětmi

ale pravda je ta, že oproti našemu dětsví je teď obrovská nabídka atrakcí pro děti, kam se člověk vrtne, tam je hřiště, dětský koutek nebo aspoň bedna s hračkami
 adelaide k. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 8:53:27)
Anato, chápu. Výše uvedené tě nebere, nebo na to vzhledem ke věku dítěte nemáš žádný relevantní názor a děsí tě už předem tlak okolí že bys měla ~;((

Neboj, ono to není povinné.

Mmch, jsou kroužky a kroužky, MC a MC a jaký si to uděláš takový to bude. Za pár let si řeknem ~;((
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:06:23)
Já všema těma kroužkama a MC nahrazuji dětem přirozené prostředí pro vývoj, které nemají. Jinak by se vůbec nedostaly mezi ostatní děti. Venku na sídlišti je v dnešní době nelze nechávat lítat samotné.Trochu pochopení prosím. Asi netušíš jak je ubíjející bydlet v bytovce, hřiště v okolí není. Prostě hledáš náhradní program, kterak z baráku vypadnout.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 9:27:19)
Tyhle akce nesnáším, ale chodila jsem občas na všechno, co bylo dostupné. Kvůli dětem. První byl dlouho jedináček, druhá už skoro taky jedináček, tak aby měli oba kolem sebe nějaké vrstevníky. Nakonec to bylo utrpení pro všechny~t~. Jediné co dcera oceňovala bylo dětské plaváníčko, tam jsem já trpěla nejvíc (s cizíma lidma ještě nahatá ve sprše~t~), ale dochodily jsme to do konce, a dcera pak přešla do oddílu plavání už sama.

Kdyby to bylo na mně, celou MD bych byla schopná strávit přes den doma s knížkama, internetem a televizí~t~, cizí matky jsem nepotřebovala. Všechno co jsem podnikala bylo fakt kvůli dětem. Bála jsme se, aby se pak dokázaly uplatnit v kolektivu vrstevníků a nebyly jen s dospělými.
 Hadice a hadi 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:10:10)
Každej z nás je originál. Každej to máme trochu jinak. Mě MC naprosto nezaujalo. Byla jsem tam jednou a toto pro mě není. Jsem asi samotář. Mám dobrý kamarády, ale většinou z mýho dětství. A už tak pevný vztah nejsem schopná navázat. Známých je dost, ale žádnou místní maminku jsem si vlastně nepřipustila výrazněji k tělu. Máme velkou rodinu - i když bydlí dál, ale potřebu soc. kontaktů plnně naplňují s nima.
Ale třeba cestovat s dětma, vidět, zkusit, objevit, zažít to mě baví. I když to je často návštěva lesa, co máme za humny...
 Hilly. 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:15:43)
Jinak k tématu... Nejlepší pochopitelně je, pokud se děcko od dvou let vykopne s bandou dětí na zahradu a tam lítá od rána do večera, to se rozvine nejvíc. Matka mezitím občas koukne z okna uvaří, přečte knihu, udělá nějakou práci z domu, aby přispěla do rodinného rozpočtu. Takovéhle podmínky má ale bohužel málokterá.Já musím s děckama všude lítat jak kretén. Líbí se mi teorie líného rodičovství, ten chlápek má pravdu~:-D
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:16:43)
Hilly,
já mám na to lidi. ~;)
Ostatně, ona to byla víceméně nutnost, protože jsem na MD nebyla, musela jsem pracovat.
 7kraska 
  • 

Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:24:40)
Monty, ja jsem taky pracovala, taky OSVC, od 3 mesicu ditete, ale praci jsem delala, kdyz dite spalo, bud v noci nebo odpoledne dve hodiny, jinak jsem byla venku s kocarkem, pozdeji na piskovisti nebo na cviceni pro rodice s detma nebo v MC...a vydelala jsem dost na uziveni sebe i ditete i zaplaceni vseho, co souvisi s bytem...dcera si pak ve skolce rychle zvykla, podle mne byla zvykla na deti a na vedeni od dospelych zenskych (z MC a z cviceni)
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 10:26:17)
Sedmikrásko,
tak já taky nedělala osm hodin denně, ale s kočárkem prostě chodila babička s dědou, mne by to zabilo. Máloco mne nudí víc. ~;)
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 11:11:14)
Tak čtu debatu a koukám, jak je to kontroverzní téma~;). Jde přece o o to aby se děti i matka cítily dobře. Když je dítě v MC spokojené, proč ne. I když u MC a dětí v batolecím věku jde opravdu spíš o matky. Kdybych v době RD měla poblíž MC. vyzkoušela bych ho taky, jestli by se tam mně a synovi líbilo nevím.

V předškolním věku je nesmysl přehánět to s kroužky (to ani u starších dětí). Hodina nebo dvě angličtiny týdně má minimální efekt. Dobrá matka se opravdu nepozná podle toho, do kolika kroužků dítě vodí.

Výlety, dovolené a zážitky mají smysl v míře, kdy si je rodina užije. Zkrátka ať si dělá každý, co mu vyhovuje. Jen lituju ty, kdo se za "zážitky" honí a stresují se, jen aby byl in.
 Pole levandulové 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:49:31)
No, jen abys pak nebyla nemile prekvapena, ze tvoje dcera nutne nemusi byt intelektualka po matince, ba naopak, muze zcela jednoznacne touzit po "slepicich" zabavach a treba ruzovem oblecku se trpytkama. Ony ty deti maji uz odmala svuj nazor, ktery nemusi nutne korespondovat s tvym stylem a neni ovlivneny tvym serovanim. Co udelas pak? Prekonas sebe a pujdes mezi takove, kterymi ted opovrhujes, protoze te nejspis nejsou intelektualne hodny a udelas dceri radost nebo ji to zatrhnes a budes cekat, az ti to v dospelosti vycte?
Ale treba budes mit stesti a holka bude po tobe - docela bych to te malicke prala, aby te svym zamerenim nezklamala.
 Pole levandulové 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 12:50:29)
oprama - serovanim ma byt smerovanim
 Monty 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:01:51)
Skramuško,
ale vždyť v reálu nikam chodit nemusí, copak se malé děti sdružují v kroužcích milovnic růžových šatiček a potřebují k tomu rodičovský doprovod? ~;)
Nevím, co mi vyčte nebo nevyčte můj syn, ale většinu mých zájmů taky nesdílí, neříkám že mne to trápí, ale trochu to vždycky zamrzí, protože člověk by to rád s dítětem sdílel...
 Petronela s pubescentom 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 13:42:54)
Zazitok... na tom nic zle nevidim. Ako spatne vidim, ze obklopit dieta vsetkymi moznymi materialnymi vecmi nie je uplne dobre. Tie tisicky hracok, niekolko mobilov, pocitacov... bolo zbytocne, dnes ho to absolutne nezaujima, zabudol na to aj...

Ale zazitky z dovolenok, vyletov, spolocnych aktivit, kruzky, co sa tam naucil a co zazil... to mu ostava.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 14:33:20)
Amanto, vykašli se na ostatní, užívej si dcerky. Jsi pro ní minimálně na pár let opravdu hlavní osoba, a do takových 2-3 let nejsou kontakty s vrstevníky zase až tak důležité. Hlavní je spokojená matka. Když budete dělat to, při čem vám spolu bude oběma dobře, dáš dceři víc než desítky kroužků a kurzů. Ty jsou dobré, když vyhovují matce i dítěti. ale není to nutné. Společné zážitky jsou důležité, ale může to být cokoli. A za mě: výlety a dovolené si užíváme jako rodina hodně, ne proto, že se máme čím chlubit. Ale proto, že jsme spolu.
 NovákováM 


Re: Dětství jako zážitková terapie 

(2.7.2012 20:24:53)
Každý dle svého. Určitá výhoda je mít možnost se dětí zeptat, co si představují. Naše jsou ve věku, kdy je nejlepší lítat s kamarády venku, na velikosti bazénu až tolik nezáleží, hlavně, když se v něm můžou vzájemně terorizovat a když je hnusně tak k PC, pak přísun jídla, pití a neřešit kdo to lítá ven a zpátky, kolik jich v bytě je a bordel v pokojíčku.
Prý ideální prázdniny...

Ptala jsem se na moře (když už bychom jeli, my rozhodně mimo sezónu) tak prý radši akvapark.. docela nás potěšili, my nějak moc daleké cestování nemusíme)
a chtějí někam na krátkou poznávačku a do Legolangu (tam tedy nemusíme, ale co by pro ně člověk neudělal pro děti).

Příští týden jedeme na dva týdny na hory, pak se uvidí.



Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.