Eudo |
|
(2.12.2019 13:11:41) Vy jste teda Tim neustalym pomerovanim kvalit a prvnim mistem tu a tam uplne posedli. A o tom prvnim mistem dosahne? Co komu da do budoucnosti ta stresovaci soutez? Kde je ta radost ze znalosti? I kdyz teda nejsou hned vyuzity?
U nas Ani nevim o nejakych soutezich a nikoho to nijak nebere. Sem tam nejaky porovnavaci test, tot vse.
|
Federika |
|
(2.12.2019 13:35:15) Pevalo, moje děti často hledají školní batoh až ráno v autě, kde ho vecer po příjetdu domů nechaly
|
|
Eudo |
|
(2.12.2019 13:52:49) Pevalo, to je hodne smutny. Obzvlast, kdyz Mam dlouhou zkusenost s tim, ze uspesnej lze bejt bez toho vseho.
Za leta ve skole jsem mela dva skutecne nadany zaky. Ve skole se teda Ani jeden nenudil a behem kratky doby meli Plno pratel. A to ne proto, ze nekoho votravovali svym nadsenim pro nakej predmet, Ale proto, ze oba byli spolecensky,ochotni a prijemni. Kluk bosnak Po 4 letech ve svedsku Mel nejlepsi vysvedceni ze vsech devitek v celem okresu. Delal uspesne nekolik sportu. Po gymnaziu sel Na exklusivni vyberovou univerzitu. Zil jen s matkou a sestrou, otec zmizel vty jejich desny Valce.
Druha cinanka. Prisla v osmicce, kdy u nas deti dostavaly prvni vysvedceni. Dostala znamky skoro ze vsech predmetu, coz se nikdy za tak kratkou dobu nestalo. V devitce mela skoro vsecky vyborne, narodni zkousky celkem obtizny zvladla bez problemu. Pracovaly jsme s cindkymi, anglickymi a svedskymi texty(pripravovane jsem ji ja a vyhovoval tenhle styl).Dneska Po 6 letech ma vybornou pozici v jedny mezinarodni firme, headhuntovana jeste Na universite. Prisla sem Sama, matka zustala v cine.
Proto tady opakovane pisu, ze dite, ktery ma zapotrebi ruzne tlacenky od rodicu, aby se dostalo pres prijimacky Na 8g, pro mne neni zadny potlacovanej sikanovanej genius, Ale proste normalni dite, ktery chce chodit Na gymnazium.
|
Eudo |
|
(2.12.2019 14:26:26) Pevalo, naprosty souhlas.kdyz vi, co chce, je to jeho zivot.
Ja jsem Svy deti Na studie nenutila. Na jich bylo videt, ze jsou studijni typu, a vsecko si vyplnovali a vyrizovali sami. Na banketu Na oslavu doktoratu My nejmladsi dcery jsem v reci na oslavu rekla, ze jsem Na ni hrda, Ale proto, ze je z ni dobry clovek, kdyby byla uklizecka, tak bych byla stejne pysna matka.
A fantasticky ohleduplni lide jsou vsichni 4.
|
|
|
Renka + 3 |
|
(2.12.2019 14:38:28) Eudo, ty to píšeš pořád dokola, protože netušíš, jaké jsou CERMAT přijímačky. Jsou to úplně jiné typy příkladů, než děti řeší ve škole. Správné to asi není, ale co naděláš. Podstatné je znát i ten arch, do kterého se vyplňuje. Většina těch chytrých dětí je lecos schopna vyřešit, bude-li mít dostatek času. Ten ale u přijímaček nemají. Mají na jeden příklad v průměru 2 minuty. Takže bez přípravy to ani nadané dítě zase tak super nedá.
Já jsem tu loni psala, jak můj syn vybouchl u zkoušek nanečisto. A to vždycky vyhrával různé Klokany, zrovna v té 5. třídě se mu dařilo v matematické olympiádě, Pangee, Klokanovi, Pythagoriádě, byl na předních místech v okrese i celostátně. U těch zkoušek nanečisto mu ale nestačil čas, zasekl se a najednou byl konec a měl přesně polovinu příkladů. Je to raz dva. Pak jsme se věnovali přípravě, doma, žádné tisíce jsme nepotřebovali, jen jsme cvičili podobné testy. Ty máš zadarmo na internetu. V přijímačkách pak skončil na jedné škole první a na druhé druhý. Kdyby tam šel jen tak bez přípravy, tak češtinu by asi dal dobře i tak, tu měl i na nenečisto za 48 bodů, ale na matice byl zbytečně vyhořel, ne proto, že nemá schopnosti, ale proto, že ten typ testů je prostě specifický, s ničím takovým se ty děti do té doby nesetkají a mají málo času na to se s tím seznámit až během vlastní zkoušky.
|
Eudo |
|
(2.12.2019 14:47:21) Jenze ja od zacatku pisu celkem o necem jinem.
Diskutuje se tu, opakovane, ze dite, ktery se dostane Na 8g, je chytrejsi, nez ty, co se nedostanou.
Ja nemam rada deleni deti Na chytry a hloupy. Je ni uplne jedno, ze naky udelaj prijimacky a naky ne. Jsem proti prijimackam a znamkovani. A vim, ze to funguje. Jinde.
Mely by se tam dostat vsecky, ktery jsou motivovany(a to ne rodicema, Ale sami chteji)
|
Kudla2 |
|
(2.12.2019 14:57:29) "Diskutuje se tu, opakovane, ze dite, ktery se dostane Na 8g, je chytrejsi, nez ty, co se nedostanou."
ne, to se tu nediskutuje.
Diskutuje se tu o tom, že děti, které se dostanou na 8G, zpravidla bývají chytré (což logicky vyplývá z toho, že zájem a tudíž i konkurence je veliká) .
Což neznamená, že všechny ty, které se nedostanou/tam vůbec nejdou, by byly hloupé, i kdyby to funkčně negramotní nebo úmyslně provokující účastníci diskuze zopakovali stokrát za minutu.
|
Monty |
|
(2.12.2019 15:48:46) Kudlo, ale samozřejmě že ano, jen většina lidí to sděluje podprahově, na plnou hubu jich to tu napsalo jen pár. To ale není až tak podstatné. Podstatné je, že se bavíme o situaci, kdy v rámci celkově špatného systému existují dva typy druhých stupňů povinné školní docházky, které mají totožný RVP a poměrně velkou svobodu v tom, co a jak učit, pokud tím splní nějaký požadovaný výstup. Pokud nemá učitel na druhém stupni půlku třídy inkludovaných mentálně postižených dětí nebo dětí ze sociálně vyloučených lokalit, což především ve velkých městech (Praha, Brno, Plzeň apod.) dost často nemá, má k dispozici stejný "materiál" jako osmileté gymnázium a může s ním podle toho pracovat. A naopak, pokud někde na 8G berou děti s 9 body, jak psala Federika, těžko očekávat, že půjde o třídu plnou pekelně motivovaných a geniálních dětí, které proberou během osmi let výuky i látku magisterského studia. Nikdo nezpochybňuje - nebo jsem si toho alespoň nevšimla - že existují školy, ze kterých se rodič snaží dítě dostat pryč, buď na jinou ZŠ nebo víceleté gymnázium. Školy, kde dochází k šikaně, kde jsou vyhořelí nebo nějak jinak "sníženě funkční" učitelé, kde je právě ten velký podíl dětí s problematickým chováním, poruchami učení, které nejsou kompenzovatelné bez narušení výuky... No a pak jsou školy, které těmito "nešvary" netrpí a kde mají děti stejné nebo srovnatelné možnosti, jak se "rozvíjet" jako na tom víceletém gymnáziu. Také si všimni, že někteří z diskutujících, kteří mají děti na víceletých gymnáziích nejsou nijak ironizováni, ani se s nimi nevede plamenná diskuze (Vítr z hor, Termix...), a to z prostého důvodu - nikdo z jejich příspěvků necítí ani despekt, ani povyšování, prostě konstatují fakta. Ti, co tu exaltovaně vykřikují o demotivaci, o snaze zašlapat nadané do průměru, o univerzálních géniech, jejichž jediným životním cílem je drtit ve všech předmětech stovky zbytných informací, neboť bez toho nemohou pomalu žít... těm se pak logicky dostává jiného zacházení. Zvlášť když ti to v porovnání s realitou všedního dne zatraceně nesedí.
|
Okolík |
|
(2.12.2019 20:35:48) Monty, můžeš mi tedy vysvětlit, když tedy jde o stejný "materiál" (hrozné vyjádření o dětech), tak proč učitelé, kteří mají zkušenost že ZŠ i nižším 8g preferují to gymnázium?
|
Monty |
|
(2.12.2019 20:48:20) Okolíku, ani ne, už mě to nějak nebaví. Jestli někdo potřebuje k životu iluzi, že víceleté gymnázium je to nejlepší, vždy nejlepší, jediný možný pro každý dítě, co zrovna nemá mentální retardaci, aby nebylo zašlapaný do průměru a demotivovaný navždy, ať si ji spánembohem nechá.
|
K_at |
|
(2.12.2019 20:57:41) Monty, ne, nemá. Moje dítě třeba na 8g nemá buňky, zájem. A takových je mnoho. Ale mně taktéž silně nevyhovuje tvůj obvyklý odezdikezdismus. A čoveče, nemám problém vudet, že některým dětem se výrazně lépe žije na tom gymplu. A některým na ZŠ. A k tomu je jistě podskupina dětí, které jsou postiženy ambiciózními rodiči. Ale to je jen ta menší část.
|
|
Okolík |
|
(2.12.2019 21:02:43) Hm, odpověď na moji otázku ti nehraje do tvých přihlouplých a nesmyslných hyperbol. Málokdy čtu takovou aroganci a záměrnou nechápavost, jako když ty zabrousíš do diskuse o nadaných dětech. Fakt nedokážeš zaujmout postoj: mému dítěti bylo dobře na ZŠ a nyní je mu dobře na zaměřeném gymplu, malýmu Okolíčkovi na ZŠ dobře nebylo, tak šel na 8g, kde byl v pohode.... Každý si nechme svoje řešení, obě jsou v pohodě?
|
Monty |
|
(2.12.2019 21:25:33) Okolíku, jenže tohle není podstata sporu, dá-li se to tak nazvat. X krát jsem tu psala, že chápu důvody, proč dát dítě na 8G, že s tím nemám nejmenší problém - taky proč bych měla mít? - ale že nechápu paušální odsuzování všech jiných škol jako automaticky horších. Takže k tvé předešlé otázce k učitelům, jasně, že na 8G je statisticky menší a v některých případech prakticky nulová pravděpodobnost problémového dítěte, nezvladatelného dítěte, dítěte z vyloučeného prostředí, které má školu na salámu a logicky se učiteli pracuje lépe ve třídě, kde takové děti nejsou. Ale neznamená to, že v té základkové třídě nemohou ti bezproblémoví "jet vlastním tempem", klidně srovnatelným s nějakým nižším gymplem, protože místní legenda o tom, jak se na ZŠ všichni "přizpůsobují nejslabším" je prostě nesmysl. Mmch., zrovna v synově třídě šlo z devítky na čtyřleté gymnázium pět nebo šest dětí, myslím že všichni, kdo v té třídě prospívali s vyznamenáním, a všichni se na ta gymnázia dostali, bez odvolání. Obyčejná sídlištní základka. Jsou to automaticky "slabší" děti, co se hlásí na "horší" školy, nebo lze alespoň teoreticky připustit, že jsou i jiné než "strašné" základky, odkud je třeba zdrhat, aby tam každé dítě s IQ nad 100 nedemotivovali tak, že půjde hned po devítce doplňovat regály? A druhé mmch., na škole, kam chodí syn je většina spolužáků ve třídě z normálních základek, z víceletého gymplu přestoupili myslím dva. Asi to v jiných třídách nebude moc jiné. Přesto má ta škola celkový studijní průměr 1,8. Opět, je to tím, že je to škola pro "slabší" děti s nižšími nároky, nebo lze připustit, že existuje velký počet základních škol, kde se vyskytují "chytré" děti, kterým nikdo nehází klacky pod nohy a nebrání jim ve vzdělávání podle jejich potřeb? Pro úplnost, používám jako příklad synovu školu, protože o ní mám nejvíc informací, ale jsem přesvědčena o tom, že je takových škol mnohem víc.
|
Okolík |
|
(2.12.2019 21:32:21) Monty, já chápu, že ti jde o konfrontaci a zábavu. Ale už je to fakt hodně otravné, jak tu pořád polemizuješ sama se sebou. Tebou ironizované názory tady prostě nikdo neprezentuje.
|
|
Kudla2 |
|
(2.12.2019 21:34:52) "nechápu paušální odsuzování všech jiných škol jako automaticky horších."
KDO tady paušálně odsuzuje? KDO? Cituj. NIKDO tady nic takovýho nepíše, vymyslela sis to.
"lze připustit, že existuje velký počet základních škol, kde se vyskytují "chytré" děti, kterým nikdo nehází klacky pod nohy a nebrání jim ve vzdělávání podle jejich potřeb?"
Opět - Samozřejmě že existují. Opět se ptám, KDO to nechce připustit? Proti KOMU se vymezuješ?
|
Monty |
|
(2.12.2019 21:42:16) Kudlo, OMG, tak si přečti nejen tuhle diskuzi, ale i ty starší. Je to furt dokola. 8G má lepší výsledky než 4G, na 4G chodí "jiné" děti, o odborných SŠ nemluvě, na ZŠ se výuka přizpůsobuje nejslabším... Vždyť to tu bylo tak asi 100x.
|
Kudla2 |
|
(2.12.2019 21:48:42) Ne, Monty, já bych chtěla, abys mi to konkrétně ocitovala, protože já tady nic takovýho nevidím a pokud mě nevyvedeš z omylu, tak si budu nadále myslet, že si to cucáš z prstu.
|
|
|
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(2.12.2019 21:09:54) "Jestli někdo potřebuje k životu iluzi, že víceleté gymnázium je to nejlepší, vždy nejlepší, jediný možný pro každý dítě, co zrovna nemá mentální retardaci, aby nebylo zašlapaný do průměru a demotivovaný navždy, ať si ji spánembohem nechá."
Monty, jednoduchá otázka - kdo to tady psal?
|
Okolík |
|
(2.12.2019 21:12:56) Lassie, to tu přece píše Monty. Pořád dokola....
|
|
Kudla2 |
|
(2.12.2019 21:24:15) "Jestli někdo potřebuje k životu iluzi, že víceleté gymnázium je to nejlepší, vždy nejlepší, jediný možný pro každý dítě, co zrovna nemá mentální retardaci, aby nebylo zašlapaný do průměru a demotivovaný navždy, ať si ji spánembohem nechá."
Mám stejný dotaz.
Monty, KDO to psal? Konkrétně, cituj, prosím.
|
|
|
|
|
|
|
Renka + 3 |
|
(2.12.2019 14:58:02) Eudo, já bych byla taky pro, aby se dostaly všechny, které mají zájem. Ale taková kapacita prostě není. To jsme zase u financí. Pokud máš omezený počet míst, tak prostě musíš nabrat jen některé děti a ty musíš rozlišit, no a od toho jsou přijímačky. Nadané dítě, které si těch pár typů příkladů zkusí, se tam pravděpodobně dostane. To nestojí vůbec nic. I pokud vyrůstá v nepodnětném prostředí, pořád tam ta možnost je, i když horší. A když nepůjde na 8G, pořád to dítě může jít na 4G, tam už jsou šance větší a výstup z té školy je stejný, stejná je maturita i šance pokračovat na VŠ. Takže není to tak, že by dítě z rodiny, kde není studium na prvním místě, bylo bez šance na dobré studium v budoucnosti.
|
|
X__X |
|
(2.12.2019 15:13:47) Mely by se tam dostat vsecky, ktery jsou motivovany(a to ne rodicema, Ale sami chteji)
jenže to by to potom muselo fungovat tak, že kdo nezvládá, ten jde... což v současnosti nelze, protože na nižším gymplu se plní povinná školní docházka, takže žáka nelze jednoduše ze školy vyhodit. což, mimochodem, pořádně nefunguje ani u středních škol, které kolikrát bojují o každého žáka, takže je nějak dotlačí až k maturitě a děcka vyletí teprve tam (nekecám, když si vhodnou školu hledala mladší holka, tak si původně vybrala školu, kde v jejím oboru byla neúspěšnost u maturit baj oko 75%... naštěstí jí stačil den otevřených dveří a vidět ty zpruzelé obličeje studentů a vybrala si školu jinou).
|
jak |
|
(2.12.2019 15:22:26) Kapacita na vsechny neni Eudo. Tak se proste musi vybrat.
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(2.12.2019 16:17:47) "Diskutuje se tu, opakovane, ze dite, ktery se dostane Na 8g, je chytrejsi, nez ty, co se nedostanou."
No to se tedy nediskutuje. Naopak - plno lidí zde píše, že mnohdy se chytřejší děti nedostanou, ať už kvůli přípravě, nebo třeba velkému zájmu o studium.
|
Eudo |
|
(3.12.2019 0:01:26) "Diskutuje se tu, opakovane, ze dite, ktery se dostane Na 8g, je chytrejsi, nez ty, co se nedostanou."
No to se tedy nediskutuje. Naopak - plno lidí zde píše, že mnohdy se chytřejší děti nedostanou, ať už kvůli přípravě, nebo třeba velkému zájmu o studium."
Omyl, Lassie. "Diskutuje se tu, opakovane, ze dite, ktery se dostane Na 8g, je chytrejsi, nez ty, co se nedostanou." je presne to, co0 se tu diskutuje porad dokola.
A Tech "plno lidi", co tu pise, ze se chytrejsi deti na gymnazium nedostanou, protoze jejich rodice nemuzou financovat doucovani/nejsou schopni sami pomahat atd a pod, a proto je ten system na hlavu, je Monty, libik a ja. A vy ostatni, ktere mate moznosti ruzne prosazovat sve deti, v podtextu porad naznacujete velice jasne, ze na zakladce zustavaji ty hloupejsi. Protoze ty na 8G jsou konecne mezi svymi, inteligentnimi, chytrymi.
Jestli si jeste pamatujes, psala jsem tu nekolikrat dokola, ze pro mne neznamena chytre dite takove dite, ktery je nutny doucovat.
A aby nebylo mylky: Nesnasim stemplovani deti na chytry a hloupy, protoze v kazdem diteti je neco a je mozny to z nej "vyloudit". Ty, co jsou povazovany za min chytry, jsou ty, ktere to od prvnich skolnich "pochybenych" krucku porad slysej dokola a porad to maj cervene oznaceny v sesitech a testech. Pak je celkem samozrejmy, ze se prestanou vubec snazit. Stejne to k nakymu chvaleni nevede, ze jo.
|
Kudla2 |
|
(3.12.2019 0:07:12) "Diskutuje se tu, opakovane, ze dite, ktery se dostane Na 8g, je chytrejsi, nez ty, co se nedostanou." je presne to, co0 se tu diskutuje porad dokola."
Ne, to není pravda.
Diskutuje se tu, že dítě, který se dostane na 8G, asi nebude hloupý. Toť vše.
Neříká se nic o tom, že by muselo být nutně chytřejší než někdo, kdo se nedostal, případně kdo to vůbec nezkoušel.
Naopak se to tu opakuje do zblbnutí, že na 8G bývaj chytrý děti, ale že to opravdu neznamená, že ten, kdo tam není, je blbej.
Ale profesionální uraženci to holt nehodlaj vzít na vědomí, protože je z nějakýho důvodu baví být vztahovační tak, až slyšej trávu růst, a profesionálně uražení.
|
Eudo |
|
(3.12.2019 0:23:24) Tak zas novy kolecko, Kudlo?
Zase novy "pojmy"? (dítě, který se dostane na 8G, asi nebude hloupý)
"Neříká se nic o tom, že by muselo být nutně chytřejší než někdo, kdo se nedostal, případně kdo to vůbec nezkoušel" Fakt ne? kdyz se nekolikrat opakuje, ze na zakladce zbydou ty min chytry???
Jaky profesionalni urazenci? JMENUJ, kdyz tak. Jinak je to nesmysl na kvadrat. Chtelo se mi to pojmenovat precisneji, ale moje nobl vychovani mi v tom brani.
|
Kudla2 |
|
(3.12.2019 0:30:01) Eudo,
profesionální uraženci v této diskusi = Monty, Eudo, občas i Libik.
Který naprosto nesmyslně vyváděj, a nesmí se před nima říct, že někdo je nedejbože chytrej, protože si to nesmyslně přeložej tak, že tím chce říct, že všichni ostatní jsou hloupí, případně on je chytřejší než ostatní nebo nejchytřejší ze všech, a pustě si vymejšlej věci, který nikdo neřek, aby si mohli na ty uražený hrát.
Takové počínání fakt nechápu a už mě (a asi nikoho) nebaví se donekonečna bránit proti z prstu vycucaným nesmyslným výpadům lidí, kteří schválně nečtou a jedou si pořád dokolečka to svoje.
|
Eudo |
|
(3.12.2019 7:11:45) Kudlo, ty bys fakt mela vylizt z ty svy kukly mezi lidi. Sama vyzadujes opakovane citovat, kde je vyslovne napsany neco, cos podle sebe ty nebo jinej nikde nenapsala.
Tak cituj, kudlo, kde dle tebe My profesionalni urazeci nekoho urazime.
Protoze, mila kudlo, do diskuze hazet takovy urazlivy fraze, ze je nekdo profesionalni urazec, je uz fakt hodne daleko pres caru.
Nesmyslne vyvadej? Pekny. Cituj. Nesmyslne vypady? Vyborne. Na koho? Cituj.
Atd a tak podobne. Par let ti doporucuju aspon ty texty cist, kdyz uz se vrhnes do svych trapnych reakci.
|
Kudla2 |
|
(3.12.2019 8:21:38) Eudo,
technická - urážeči nebylo myšleno, že NĚKOHO urážíte, ale že SE urážíte. Moje chyba, nedošlo mi, že se to dá vyložit dvěma způsoby.
|
Eudo |
|
(3.12.2019 10:50:42) Mo, Kudlo - jak myslis, ze se urazime??? V ttom spojeni to tak vychazi.
A jinak - kdyz jsi to tak nemyslela - proc mas dojem, ze se urazime????
Mne pripada velic e obhroubly do slusny diskuze zapichnout podobny nazev oponentu, ktery si dovolej nesouhlasit a jeste mit jinej svuj nazor.
|
Kudla2 |
|
(3.12.2019 13:10:45) Eudo,
naposled, protože mě už tohle točení se v kruhu nebaví.
Vadí mi, že ty a Monty a občas i Libik neustále podsouváte lidem to, co neřekli (různé ty nesmysly o "blbečcích na základkách"), a pak se tváříte uraženě a dotčeně, jako kdyby to řekli.
Vadí mi to dost hodně, protože to prostě NENÍ PRAVDA, ale vy to opakujete do zblbnutí jako mantru.
|
Eudo |
|
(3.12.2019 19:28:39) Kudlo, ja jsem se rank rozhodla, ze s touhle diskuzi koncim, protoze to uz je uroven
Tys rekla... Ne, to sis ty prekroutila a pridala.... Mne naopak vadi, a to desne,ze TY tvrdis o mne a Monty a libikovi, ze cteme neco, Co tam neni. Protoze to tam uplne jasne je napsany, nekolikrat, krome toho celkem jasne to vyplyva z ruznych textu.
A jako tresinku Na dortu-Kudla si k uplne jasny vete temer vzdycky prida jeste cast, kterou si uplne nove vymysli, protoze ma vzdycky nakej dojem, ze to tak muselo bejt mysleny, stejne proto, ze to Kudle tak Lip vyhovuje k polemizaci(ukazky jsem psala dopoledne, tak se mrkni), a pak Tim napadne toho, kdo to podle ni napsal.
A dokola do zblbnuti to opakujes ty. Marny vysvetlovat. A to nejen v tyhle diskuzi, Ale kazdy.
|
|
|
|
Mirek_ |
|
(9.12.2019 16:45:25) Kudlo,
technická - tys nepsala urážeči, ale uražeNci. Tentokrát četla nepozorně Eudo, já to jako tvoji chybu nevidím.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(3.12.2019 1:06:04) "Neříká se nic o tom, že by muselo být nutně chytřejší než někdo, kdo se nedostal, případně kdo to vůbec nezkoušel" Fakt ne? kdyz se nekolikrat opakuje, ze na zakladce zbydou ty min chytry???"
Ale to vyplývá z elementární logiky, milé Eudo, když už se tedy o tom chceš bavit.
Uvažuj se mnou, jsi-li toho schopna:
- existuje množina lidí s nadprůměrným (A), průměrným (B) a podprůměrným (C) IQ. - základní školní docházka je povinná pro všechny, takže do první třídy nastoupí zástupci všech tří skupin - v pátý třídě se část těch lidí pokusí o přijímačky na 8G. - počet míst na 8G je omezenej, takže se tam nemůžou dostat všichni, co se o to pokusej - je pravděpodobný, že se o to pokusej většinou lidi ze skupiny A a možná část skupiny B, C to spíš zkoušet nebudou - určitě se o to nepokusí VŠICHNI ze skupiny A
- pravděpodobný výsledek: - na 8G bude složení takové, že tam bude většina A a pár B, - na ZŠ zůstanou někteří A, většina B a všichni C.
Přijde mi to logické a nijak urážející (klidně můžeš být A a na gymplu nebýt protože ses tam třeba vůbec nehlásila), je snad nějak politicky nekorektní nebo urážející A nebo B, když řeknu, že skupina C zůstala na základce? Nebo je to nepravdivé?
Marně si lámu hlavu, co může vadit na konstatování "C zůstali na základce" když to není ani "JENOM C zůstali na základce", ani "kdo zůstal na základce, je C"?
|
Vaitea |
|
(3.12.2019 7:01:32) Kudlo, já Ti nevím, ale myslím že v pokusu a následném přijetí na 8G hraje hlavní roli příprava. Ty víš jaké procento, z těch přijatých tvoří A nebo efektivně na přijímačky připravené B, či C? Že by dokázaly zrovna přijímačky na gympl rozpoznat A, B nebo C ?
|
Kudla2 |
|
(3.12.2019 8:32:15) Vaiteo,
já si myslím, že příprava určitě roli hraje, ale ne takovou, aby úplně smazala rozdíly mezi A, B a C.
Samozřejmě přesný procenta neznám a ani to není moje ambice, ale předpokládám, že B se efektivně připravit může klidně, C už ale obtížněji, a pravděpodobnost, že se přihlásí C, nadrtí se na zkoušky a udělá je, nepovažuji za moc vysokou.
A v žádném případě to není urážka C - jako člověk můž.e být podstatně lepší než leckteré A.
|
Vaitea |
|
(3.12.2019 12:28:15) kudla,, "já si myslím, že příprava určitě roli hraje, ale ne takovou, aby úplně smazala rozdíly mezi A, B a C"
Já myslím, že maže, resp. , že motivovaných rodičů je významně mnoho, jistě víc než A A průměrně inteligentní dospělý, pokud chce, tak přesně pochopí v čem je jádro pudla PZ a svoje dítě připraví. A to i dítě mírně podprůměrné, vždyť je to schéma pořád stejný.
|
Federika |
|
(3.12.2019 12:32:07) Vaiteo, myslím,že každé dítě má svý hranice. V jedný přípravce mi kdysi říkali, že mají zkušenost takovou, že všechny děti se posunou, ca o 10 bodů víc, někdo víc, někdo míň. Není to ale tak, že dítě, který začne psát testy na deset bodů a maká a maká a rodiče se můžou přetrhnout, se dostane pak k 50, z obou testů. Byla jsem teď s dcerou na jedněch DOD, tam ředitel říkal, že počítají s tím, že ty Cermat test se do určitý míry dají nacvičit, proto mají ještě svoje vlastní OSP a angličtinu a gy jejich OSP, který si sami vymejšlí, jim dají lepší zpětnou vazbu o dítěti. Jenže jinak si gymply svoje vlastní testy dělat nemůžou.
|
Vaitea |
|
(3.12.2019 13:24:13) "myslím,že každé dítě má svý hranice."
Věřím. Ale ty hranice nejsou PZ na gympl. Ty zvládne při dobrým tréninku úplně každej. Tedy z těch kteří mají potenciál ukončit SŠ, pochopitelně.
|
Kudla2 |
|
(3.12.2019 13:30:46) Vaiteo,
já myslím, že je to úplně klidně možný.
Ale i když to tak je a na gympl se dostane každej, kdo má potenciál odmaturovat, tak vadí to nějak něčemu?
Pokud je to tak, že úroveň škol je plus mínus klacek nastejno, tak ti, kdo se nedostanou na gympl, tak normálně půjdou na jinou školu, třeba nebudou v takovým stresu z přijímaček a nakonec budou mít maturitu s úplně stejnou platností jako ti z toho gymplu, tak proč se kvůli tomu nějak vzrušovat?
|
|
Alena |
|
(3.12.2019 13:34:33) "Ale ty hranice nejsou PZ na gympl. Ty zvládne při dobrým tréninku úplně každej. Tedy z těch kteří mají potenciál ukončit SŠ, pochopitelně." Pokud se bavime o osmiletych gymplech v Praze tak jisteze ne. Opravdu kazde dite nezvladne ani pri sebevetsim treninku prijimacky nad 80 leckde nutnych 85 bodu. V matematice je proste strop i v slozitejsim porozumeni textu. Ale ctyrletou stredni skolu i maturitu takove dite zvladne bez problemu
|
Vaitea |
|
(3.12.2019 13:41:19) "Opravdu kazde dite nezvladne ani pri sebevetsim treninku prijimacky nad 80 leckde nutnych 85 bodu."
špatnej trénink vždyť ty přijímačky jsou pořád jedno kopyto
|
Alena |
|
(3.12.2019 13:52:24) nezlob se, spis neznalost problematiky na tvé strane. Cast logickych uloh je proste i pri opakovani pro radu deti neresitelna Kdyby to bylo tak jednoduche, padaly by priprazskych treninzich same padesatky, to se ale nedeje ani nahodou. I devadestkove deti se vyskytuji v Praze radove v desitkach nikoli ve stovkach. Pokud zvladnes natrenovat na prazske nejtezsi gymply libovolne prumerne dite, tak se divim, ze se tim nezivis, vydelala bys majlant.
|
|
Senedra |
|
(3.12.2019 19:37:03) Vaiteo, můžeš mi říct, kolikery přijímačky jsi sama osobně prošla?
hele, docela do toho vidím, co se dává a rozhodně příklady na jedno kopyto se nevyskytují. Jo, možná první dva, tři příklady, pak nějaký příklad o čtení z grafu, ale to je tak všechno...
|
Vaitea |
|
(4.12.2019 9:28:52) "Vaiteo, můžeš mi říct, kolikery přijímačky jsi sama osobně prošla?"
nepíšu si to. Ale ráda bych podotkla, že se jedná o PZ, které skládají děti v pátém ročníku ZŠ. tam si myslím, že i průměrný dospělý by měl umět rozpoznat a pomoci.
"hele, docela do toho vidím, co se dává a rozhodně příklady na jedno kopyto se nevyskytují. Jo, možná první dva, tři příklady, pak nějaký příklad o čtení z grafu, ale to je tak všechno..." Nepsala jsem o tom, že příklady jsou na jedno kopyto, ale PZ jako celek.
A jo jsem fakt udivená, že ten, kdo do toho "docela vidí" tu strukturu úloh a zadání nepojme.
|
Alena |
|
(4.12.2019 9:37:52) mam zkusenost, ze i prumerny dospely ma obcas v logickych ulohach problem priblizit se uvazovani desetileteho ditete a bez rovnic o dvou neznamych si nevi rady (viz i zde diskuse s dotazy na reseni konkretnich uloh). Struktura prijimacek je prakticky stejna, to mas samozrejme pravdu - jedno rysovani, jedna prostorova geometri, jeden obsah/obvod, jedna nestandardni uloha, nekolik slovnich logickych uloh...Nicmene predstava, ze lze nadrit univerzalni reseni je licha.
|
|
Renka + 3 |
|
(4.12.2019 10:46:24) "Ale ráda bych podotkla, že se jedná o PZ, které skládají děti v pátém ročníku ZŠ."
Vaiteo, doporučuji ti se s těmi příjímačkami seznámit. Mimochodem některé příklady v nich jsou shodné s příklady pro žáky ze sedmých nebo devátých tříd. Pro páťáky jsou opravdu těžké. Minulý rok na zkouškách nanečito nám říkala učitelka matematiky z toho gymplu, že ty zkoušky jí vůbec nepřipadají adekvátní tomu věku. Jsou tam příklady, které budeš automaticky řešit rovnicí, ale to ještě páťáci neznají. Vezmi v úvahu čas, který na přijímačky mají, jak rychle musí řešení vymyslet, není to žádná legrace.
|
|
|
|
|
Monty |
|
(3.12.2019 13:48:26) Aleno, mohu se zeptat, jaký je rozdíl v učivu matematiky na 8G a 4G? Co přesně mají na 8G navíc, co nezvládne absolvent čtyřleté střední školy?
|
Alena |
|
(3.12.2019 13:54:29) neboj Monty ucivo je jiste stejne :), ale ja prece o zadnem ucivu nepisu ani o tom, co maji 8g navic oproti 4g.
|
Monty |
|
(3.12.2019 14:05:57) Aleno, tak co teda ti "čtyřletí" v matematice nezvládnou? Nějak mi to není z textu úplně jasný.
|
Alena |
|
(3.12.2019 14:13:31) ale rec prece byla o necem jinem, nez co ctyrleti stredoskolaci nezvladnou. Slo o to, ze Vaitea tvrdi, ze kazdy kdo dokaze vystudovat SS s maturitou, dokaze se pri spravnem treninku dostat na 8g. Ja s tim nesouhlasim (zejmena v prazske oblasti), nejde o ucivo, ale o schopnosti. Neco lze natrenovat, ale nekde proste je treba mit rozvinute logicke mysleni. Navic roli hraje zralost, pro nektere desetilete deti je udrzeni pozornosti dvakrat minimalne hodinu velmi obtizna disciplina. a konkurence je velka. Predstava, ze se treba na Keplera v soucasnosti dostane tricet nasprtanych prumernych jedincu je mimo.
|
Federika |
|
(3.12.2019 14:22:52) Jio, na ten gympl, kam to půjde zkusit dcera, musí vydrže t celkem 4 hodiny s malou přestávkou. Taky mám obavu, jak to dá jen časově, je to fakt hodně, 4 hodiny v kuse se soustředit. Je to ale holt taky jeden z parametrů výběru.
|
Alena |
|
(3.12.2019 14:26:02) ted uz jim nenarvou nic (dalsi predmet) mezi cestinu a matiku (jako treba v roce 2017) budou mit skoro hodinovou prestavku.
|
Federika |
|
(3.12.2019 14:43:49) No na tomhle gymplu jedou matiku, hned nato češtinu, pak pauza a hned hodinu OSOP , pak hodinu angličtina. A ty děti většinou fakt nejsou zvyklý se 4 hodiny plně soustředit.. Tak můžou vybuchnout třeba už jen na tom.
|
Alena |
|
(3.12.2019 14:49:41) ne nejedou, mezi matikou a cestinou je hodinova pauza. Mezera je dana, gymply muzou upravovat az to co je potom.
|
Federika |
|
(3.12.2019 15:02:14) Aha, to nám neřekli. Bože, tak to tam budou až do večera
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(3.12.2019 15:06:23) Aleno, jenže sám ředitel Keplera říká, že se mu složení studentů za těch skoro 30 let změnilo. A že se ze školy pro mimořádně nadané děti stala škola pro ty "tuctové". Prezentuje to v médiích, v obecné rovině, navíc jsem s ním o tom v rámci jednoho projektu mluvila i osobně, takže vím, že mluvil i o své vlastní škole. Už tam dávno samé génie nemá. Resp. má jich tam podstatně méně než na začátku.
|
Alena |
|
(3.12.2019 15:21:35) Pokud srovnavas na osmiletem prvni rocnik , kdy vybirali z tisice deti a nejslabsi rocniky cca pred osmi lety, tak tam urcite nejaky rozdil bude.Navic se nizka porodnost projevila u 4g.Samozrejme, ze podklady pro prijimacky jsou pristupne vsem a uz to nejde jen tak "zkusit", takze krome nadani hraji roli i moralne volni vlastnosti. A co to ma dokazovat? Ze se tam dostane kazdy, kdo je "vycvicen"? Fakt nedostane. Ale jinak by me zajimal odkaz na nejaky text, kde Ruzicka rika, ze "A že se ze školy pro mimořádně nadané děti stala škola pro ty "tuctové"" a mluvi pritom primo o vlastnim gymplu( a v souvislosti se statnimi testy). Zajimalo by me jak to formuloval. Udrzuje totiz striktne jen jednu primu. Ze tvrdi obecne toto "Tady na škole máme osmileté gymnázium 26 let a můj pohled od začátku stále stejný: měla to být mimořádná příležitost pro mimořádně nadané děti. Ta myšlenka bohužel totálně zdevalvovala. Víceletá gymnázia se utrhla ze řetězu a stala se tuctovou záležitostí pro „tuctové“ děti.", to je zname, to se shodne rada odborniku, ze gymnazii je rozhodne vice nez bylo puvodne zamysleno. Navic to nesouvisi se statnimi prijimackami, to tvrdi uz dlouho.
|
Senedra |
|
(3.12.2019 19:33:56) Tak Kepler částečně dojel na to, že byl tak výborný - spousta rodičů se rozhodla dát děti raději jinam, než riskovat neúspěch na Kepleru. Jo, mívali dvě třídy 8G, pak se vrátili k jedné.
A když se bavím s dětmi, kterou jdou na 8G, tak hodně často řeknou, že jim rodiče doporučili rodiče, ať zkusí přijímačky. A na 4G si už vybírají studium sami. Zase hodně dětí na 8G říká, že konečně zapadli, mají kamarády se kterými si rozumí a lehké mimoňství je v pohodě tolerováno.
|
|
|
|
|
|
|
Renka + 3 |
|
(4.12.2019 8:45:03) Tak ono to tak není. Tam, kde se řeší komplikované dojíždění, zůstávají raději děti na ZŠ až do devítky a jdou raději na 4G. Moje nejstarší dcera se rozhodla zůstat na ZŠ, i když byla přijatá na 8G, ale musela by jezdit v 6.20 busem, zatímco na ZŠ v 7.40 a vzhledem k tomu, že z jejich třídy stejně nikdo neocházel a třída byla docela dobrá, zůstala a šla až po devítce.
A myslím, že se z hlediska probrané látky nic nestalo. Od 6. do 8. třídy se trochu flákala, ale od začátku devítky se připravovala na přijímačky, takže se učení věnovala zase víc. U nás je tedy situace zvláštní tím, že dcera nastoupila do kvinty osmiletého gymnázia, celkem tam takhle nastoupily 3 děti (doplnily stav, kdy děti odešly po kvartě na jiné školy). A ani jeden z těch dětí, které přišla po devítce neměl problémy se začleněním se a výukou, ač se tady z toho tenkrát Milada hroutila, že to není možné. Dcera dokonce dlouho v té kvintě byla napřed v matematice právě díky té přípravě na přijímačky, teď je v oktávě nějaký takový průměr, ale to by byla i kdyby šla na 8G rovnou, ona se příliš nepřetrhne.
|
Monty |
|
(4.12.2019 9:16:09) Renko, samozřejmě, že to tak není. Aspoň ne mimo Rodinu.cz Navíc mi tu za ty roky nikdy nikdo nenapsal PŘESNĚ, o co víc tedy probírají ty děti na 8G oproti 4G, jediné, co jsem se dozvěděla je, že na 8G (asi tom jednom konkrétním) mají chemii o rok dřív než na ZŠ. Což je sice hezké, ale funkčně nedůležité. Jak jsem tu psala včera nebo možná už předevčírem, na normálním 4G, kam chodí syn, plným dětí z devítek je ve druhém ročníku průměrná známka z matiky dvojka, od druháku mají volitelné semináře, teď v prvním čtvrletí si třeba syn vybral matice a determinanty, obsah učiva jednotlivých ročníků vidím na netu a opravdu netuším, co přesně NAVÍC mají na tom 8G a proč se to tedy ještě jmenuje gymnázium, když jsou tak strašně napřed, proč tu úroveň vyššího gymplu rovnou nepřeskočí a nejdou na matfyz nebo jinou VŠ?
|
Monty |
|
(4.12.2019 9:41:13) Schválně jsem se podívala na nějakou prezentaci ke Dni otevřených dveří na tom 4G, a koukám, že existuje nějaký program Excelence od MŠMT, který "umožňuje finančně podpořit pedagogické pracovníky základních a středních škol na základě výsledků, kterých dosáhli jejich žáci v krajských, ústředních a mezinárodních soutěžích". Za rok 2018 je první Kepler a druhý to obyčejný 4G, kam chodí ty děti, co nikdy nemůžou dosáhnout takového stupně vzdělání jako děti z 8G. Zajímavé.
|
|
|
Renka + 3 |
|
(4.12.2019 10:43:02) Monty, já teď mám dva mladší na 8G, rozdíl vidím v tom, že v danou chvíli probírají učivo do větší hloubky a vyšším tempem, což jim vyhovuje víc. Asi se dřív může dítě vyprofilovat, např. pokud ho baví fyzika, bude rádo, že ji probere víc do hloubky. Ale běžné dítě stejně zapomene většinu toho, co se aktuálně neprobírá, takže když se v sekundě dítě učí rozpoznat 50 ryb dle rodových a druhových jmen a na ZŠ se jich učí 10, tak pokud to není jejich vyhraněný zájem a zeptáš se jich za 2 roky, tak stejně každý pozná toho kapra, štiku apod., ale nebudou znát ty méně známé, bude to dost podobné. Napřed budou v tom, co je skutečně zajímá a baví, může to být i ta matematika, ale nemusí.
Na vyšším gymnáziu, kdy budou mít stejnou látku se stejně žije tou aktuální látkou a je úplně jedno, že jeden z nich uměl ve 13 letech rozeznat 50 druhů ryb a druhý jen 10. Na nejstarší dceři vidím, že je to fakt jedno, teď už se hodně vyprofilovala, studuje hlavně to, co ji baví a absence těch 4 let, kdy nechodila se spolužáky na 8G, poznat není.
|
Monty |
|
(4.12.2019 11:20:31) Renko, no a o tom to je, tady se bavíme o tom, že děti Z PÁTÝ TŘÍDY, tj. po skončení prvního stupně, odchází na školu, jejíž bonus je v tom, že místo 10 druhů ryb se učí 50, ale ze sta dětí na 8G si to za rok za dva nebude pamatovat 99 z nich, a to stý se o ryby zajímá, takže by jich znalo 50 nebo víc i bez 8G, kdyby zůstalo na základní škole. První stupeň je prostě hrozně snadnej, pro každý dítě z normálních poměrů, který nemá snížený intelekt nebo nějakou poruchu učení, a podle toho, jak moc je napřed na prvním stupni prostě nelze poznat vůbec nic. Vyjma toho promile géniů, co počítají v první třídě kvadratický rovnice. Spousta předmětů se začíná učit až na druhém stupni – fyzika, chemie, předměty předtím spojené ve vlastivědě se dělí na zeměpis a dějepis, učí se tam jiné věci a jinak než v pátý třídě. Na prvním stupni je minimum nějak vyprofilovaných dětí, k těm druhostupňovým předmětům se běžně nedostanou, není-li to např. obor některého z rodičů. To se prostě většinově odehrává na druhém stupni a možnosti mají na obou typech škol úplně stejné. Je rok 2019, proboha, naprostá většina informací, studijních materiálů, výukových videí atd. je dostupná každému, kdo má zájem. A kdo ho nemá, tak ho nebude mít ani na 8G ani na ZŠ, může se to či ono našprtat do školy, aby měl dobrou známku a pak to zapomenout, otázka je, k čemu přesně je to dobrý a proč by mělo být lepší to v hlavě podržet jen do písemky/zkoušení než to tam nemít vůbec, pokud to dotyčného nijak nebere a s odstupem času si to bude googlit stejně jako ten, co se to naučil jen na písemku.
Ano, jistě existuje nějaké zanedbatelné množství dětí, které touží po tisících informací ze všech oborů lidského vědění, ale kdo touží, tak si je prostě najde, a jestli vedle něj v lavici sedí motivovaný Pepíček nebo Lojzík klackař v tom nebude hrát vůbec žádnou roli.
|
Renka + 3 |
|
(4.12.2019 11:36:43) Monty, já souhlasím s tím, že je jedno, jestli jde dítě na 4G nebo 8G, protože ty čtyři roky na vyšším gymplu stačí k tomu, aby se dítě vyprofilovalo a naučilo to co bude pro další studium potřebovat. S prvním stupně se to má tak, že ho ovlivňuje celkové složení třídy. Když bude vedle motivovaného Pepíčka sedět klackař, co do něj píchá kružítkem, tak se opravdu učit nedá. Když bude složení třídy takové, že se tomu, kdo má z předmětu jedničku a chce dělat něco víc budou vysmívat, taky to není příjemná atmosféra. Obě dcery měly v tomto směru dobrý kolektiv na ZŠ, tak by to šlo až do devítky v pohodě, ale u syna bylo několik problémových dětí, které výuku dost zásadně narušovaly a ten gympl je v tomhle úplně jiný. Minimálně v tom, že dostat jedničku z matematicé písemky není věc hodná výsměchu.
|
Federika |
|
(4.12.2019 11:49:24) Co jsem tím chtěla říct. Rozhodně to není tak, že je vždycky pozitivním přínose pro dítě bejt na nějakým osmiletým gymplu.Jednak kvůli dítěti samotnýmu, jednak kvůli tý daný škole. Ale často to zkrátka pozitivní je. Já bych asi s klidem dceru nechala na škole, kde je. Je spokojená. Jenže, polovina dětí ze třídy se údajně chystá dělat přijímačky. Pokud by ta polovina dětí odešla a jedná se prostě o tu "schopnější" polovinu, pak -ať to slyšet chcete nebo nechcete-úroveň výuky logicky klesne.Nejde o to, jestli jsou nebo nejsou děti hloupější, ale většinou je učení nezajímá a nezajímá to extra ani jejich rodiče.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:04:15) Teď už je to asi s jazykama lepší, ale za nás byl velký rozdíl mezi 8G a 4G jazyky. Na 4G tehdy šla děcka z různých škol, kde výuka jazyků byla tragická. Na gymplu pak byli jazykáři i z filozofických fakult a zatímco v prváku 4G děcka horko těžko doháněla učivo angličtiny, němčiny, tak na 8G prostě jeli a plynule konverzovali. Při maturitě pak málokdo ze 4G dosahoval takových výsledků v cizím jazyce jako ten z 8G.
|
|
|
|
Federika |
|
(4.12.2019 11:44:09) Já se nechtěla zapojovat, ale nesouhlasím úplně. Rozhodně existujou víceletý gymply, kde se učí místo deseti druhů ryb těch padesát, ale taky existujou víceletý gympl,y kde su čí úplně jinak a po devátý třídě se to prostě nedá dohonit, protože ty děti jsou úplně jinde. Taky se ale neučí podle klasických osnov, ty jen musí splnit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Bohužel je takových gymplů málo. Já bych třeba nedávala dítě po pátý na jakýkoli osmiletý gympl jen proto,aby bylo na gymplu.To by musela buď jeho základka končit nebo bejt úroveň vyloženě tragická. Vybírá buď gympl "jinej" nebo žádnej.
|
Renka + 3 |
|
(4.12.2019 11:47:40) Federiko, už jsem to psala, tu možnost výběru máš danou tím, kde žiješ. Když jsou kolem jen klasické gymply, tak jde dítě prostě na klasický gympl. Pořád je to rozdíl v rychlosti a tempu a pak, výuku dělají především učitelé, což je ale věc, která je proměnná.
|
Federika |
|
(4.12.2019 11:50:49) Já si vybavím "svůj" gympl , kterej byl kdysu dobrej. Na malým městě. Podle informací od učitelů, kteří učili ještě i mě, vím, že bych raději nechala svý dítě asi na základce A šlo by až na 4 letej. Rozhodně by o nic nepřišlo.
|
|
|
Rodinová |
|
(4.12.2019 11:49:47) Mam srovnani jednoho konkretniho gymplu u dvou deti (Federiko, Termixi …) - 8G o tridu kvalitou vys nez 4G.
Zaver: neda se paušalizovat.
|
Federika |
|
(4.12.2019 11:53:40) Rodinová, to já vím. Ale i oni přiznávají, že se můžou najít jedinci, kteří to na tom 4 letým "dohoní". A nakonec, zdaleka to není jen o tom vzdělání, že jo. Já teď vůbec váhám. Chci hlavně spokojený dítě. Se školou, i se sebou.
|
Rodinová |
|
(4.12.2019 11:55:37) Federiko, ano, to, ze zalezi na diteti, jsem zahrnula do vety "neda se paušalizovat" - ale ze 4G tridy se na medicínu dostal jeden, z 8G pet osob.
Ale chapu, ze jinde to je jiné, kazdej je jinej, atd. nikomu svůj priklad nevnucuju.
|
Monty |
|
(4.12.2019 12:06:36) Rodinová, tak jsem si znovu otevřela tu prezentaci. Přijatí za rok 2019 - lékařské fakulty UK - 21 studentů. Byly tuším 4. ročníky. Kdybych přidala farmaceutické obory a vojenský zdravotnictví, tak vlastně celá jedna třída.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:13:25) Monty, takže jedeš další kolečko? Proč je pro tebe tak těžké akceptovat, že 8G může být v něčem lepší než 4G? Brojíš proti "elitářství", ale to je v zásadě gympl jako takový oproti středním školám s maturitou, protože z gymplu se opravdu VŠ předpokládá. Zároveň gympl ti dá všeobecný přehled jako málokterá střední škola a z toho pak člověk dost čerpá na té samotné VŠ.
|
|
Monty |
|
(4.12.2019 12:16:49) 4. třídy ve 4. ročníku, oprava.
Jas, speciálně pro tebe opakuji, že nebrojím proti žádný škole na světě, pouze si dovoluji nesouhlasit s faktem, že 8G jsou ty nejlepší školy na světě pro úplně nejvíc nejchytřejší děti a nikdo, nikdo na celým širým světě je nemůže ani dohnat, natož pak předehnat.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:20:54) Monty, to nikdo nikdy říkáš jenom ty. A plácáš blbosti. Na druhou stranu platí, že málokterá škola tě připraví na VŠ tak dobře jako gympl. A defakto všichni, co mají VŠ, mají gympl. Myslím, že je zbytečný ti cokoliv psát, když vlastně nemáš vystudovaný ani jeden gympl a ani jednu VŠ.
|
Monty |
|
(4.12.2019 12:24:30) jas, víš, co je zajímavé? Tak 75 % lidí v mém okolí - což je rodina, přátelé, kolegové - mají gympl. Od nikoho jsem nikdy neslyšela, že by se pokládal za elitu nebo měl pocit, že absolval lepší školu než někdo jinej. Asi proto, že jsou to lidi, co netrpí žádnou frustrací a nepotřebujou si neustále dokazovat, jak velké mají koule.
|
Federika |
|
(4.12.2019 12:35:47) A já myslím,že nikdo, kdo má gympl,se za elitu nepokládá. Já teda neznám ani nikoho kdo má VŠ a pokládá se za elitu Zato znám jedu rodinu, z malý díry, která se celá za elitu považuje. Ale nevím, jestli někdo z nich má aspoň gympl
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:43:37) Federiko, Monty to zase překrucuje. Psala jsem, že pokud brojí proti "elitářství", tak svým způsobem je "elitářský" gympl jako takový, protože na něj míří studijně orientovaní lidé, kteří prostě počítají s VŠ tak nějak od přijímaček.
|
Monty |
|
(4.12.2019 12:49:14) jas, ale to platilo tak před 50 lety, dneska je úplně jiná situace a podstatně vyšší procento absolventů VŠ; pokud už nutně musíš používat slovo "elita", tak ne každý si pod tím představí něco, co je masově dostupný a v populaci rozšířený. Je to jako bys tvrdila, že elita je každý, kdo si koupí barák. Já bych spíš řekla, že "elita" bude ten, kdo si koupí barák s celým ostrovem v Karibiku.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:52:29) A taky může být elitou to, že je člověk schopen docenit vzdělání jako takové.
|
|
|
Kudla2 |
|
(4.12.2019 12:51:33) Jenomže to plivání na gymply je elitářství naruby, a je to úplně stejně uhozený.
|
|
|
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:35:55) Monty, zároveň ti člověk s VŠ nebude tvrdit, že na medicínu je nejlepší průmyslovka. Průmyslovku můžeš skvěle využít na technickou VŠ, ale pokud chceš jít humanitním nebo přírodovědným směrem, tak gympl je jasná volba. Zároveň ti gympl poskytne prostředí s ostatními studijně orientovanými lidmi a dá ti čas, aby sis ujasnila, jakým směrem či oborem jít.
|
Renka + 3 |
|
(4.12.2019 12:41:45) jas. ,ale pořád k tomu stačí ten gympl čtyřletý, což je asi to, o co Monty šlo, jako já můžu porovnat na svých dětech, jsem přesvědčená, že se vůbec nic nestalo, že nejstarší šla po devítce, dveře má pořád otevřené. Pořád je to ten stejný člověk, ať má 8G nebo 4G, ty čtyři následné roky jsou nejdůležitější. Nakonec všichni skvělí lékaři, které znám mají taky pouze čtyřletý gympl.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:48:08) Renko, už jsem to tady psala. Za nás 8G měl mnohem lepší jazyky než 4G, byli dál a jeli rychleji. Já zas nechápu to plyvání na 8G.
|
Renka + 3 |
|
(4.12.2019 13:05:01) To je možné, ale pokud by šla jedna a ta samá osoba na 4G nebo na 8G, její konečný výsledek bude přibližně stejný. Jasně, že na 8G budeš mít zřejmě třídu jako celek o něco chytřejší, ale to nic nemění na tom, že pro toho daného jednotlivce to o tolik víc neznamená. Co se týká jazyků, to je individuální, mám dvě děti na 8G v "lepší" skupině a pro dlouhodobou nemoc učitelky to tento rok sláva není. Oba mluví plynule, ale ne zásluhou gymplu. A ten jazyk se dá vcelku dohnat kdykoliv.
Vůbec nechápu potřebu dokazovat, že 4G je nějak horší než 8G. Znám dokonce lidi, co přešli dobrovolně z 8G všeobecného na 4G se zaměřením.
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(4.12.2019 13:09:26) Já jsem hlavně chtěla, aby byl uklizenej na dobrý škole a nemuseli jsme to řešit v devítce. Nehledě na to, že gympl jsme máme za rohem a na základku (jazykovku) dojížděl do centra.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(4.12.2019 12:50:46) Monty,
sorry,ale z tohohle leze tak strašnej mindrák, kterej lze shrnout nejspíš do věty "nechci, aby si někdo myslel, že děti z jakejchkoli jinejch škol než z 8G jsou méněcenný".
Potud je to v pořádku, myslím, že soudný člověk si nic takového nemyslí a z pusy by to nevypustil.
Ale pak nastává to psycho - protože je to doplněný tím "budeme ty z 8G a jejich rodiče permanentně srážet, a to preventivně, aby je náhodou nenapadlo, že jsou něco extra."
Přijde mi to smutný, i to neustálý zdůrazňování, že "vlastně tak chytrý nejste", především proto, že by mě nenapadlo považovat někoho, kdo je na gymnáziu, jen kvůli tomu za elitu, a připadá mi zvláštní vypichovat, že tvoji známí, ač absolventi, to nedělaj.
Kdyby někdo tvrdil "já mám gympl a proto jsem pan Někdo" tak bych si pomyslela akorát, že je padlej na hlavu. Já za "svých časů" jsem naopak gympláky trochu litovala v tom smyslu, že když se jim nepodaří dostat na VŠ, tak budou nahraní, ale nenapadlo by mě je shazovat, protože jednak by to nebylo fér, jednak by mi ani na mysl nepřišlo, že bych se snad vůči nim mohla cítit nějak méněcenná.
Na VŠ jsem se mimochodem v pohodě dostala i ze střední školy, která NEbyla gympl.
Vychloubání gymplem mi přijde na palici, ale jeho shazování za každou cenu taky.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:59:50) Kudlo, to mě taky napadlo. Nejvíc tady uráží Monty a všechno vyšroubuje tak, aby si sama mohla odpovídat "budeme ty z 8G a jejich rodiče permanentně srážet, a to preventivně, aby je náhodou nenapadlo, že jsou něco extra." Anebo aby mohla neustále konstatovat "vlastně tak chytrý nejste". Než měla syna na gymplu, tak hledala hnidy na gymplech jako takových. Teď má syna na 4G, a tak hledá hnidy na 8G, přitom nikdy nikdo neřekl, že 4G je na VŠ horší varianta. Není. Nevím, proč jí dere, že v něčem může (a nemusí) být 8G lepší.
|
Monty |
|
(4.12.2019 13:04:28) jas, ale oni nejsou něco extra, ani jejich děti nejsou něco extra, v tom je ten vtip. To nemusíš nikomu nijak dokazovat, to je prostě fakt. Protože "něco extra" není jaksi nikdo. A nic na tom nezmění ani to, když po mě budeš neustále startovat, snažit se mě urazit a překrucovat, co píšu.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 13:14:27) Monty, ale nejvíc se tady navážíš do ostatních ty. Někdo ti napíše "C a D může být lepší volba" a ty hned vytasíš "aha, takže všichni s A a B jsou blbci?" Přitom nikdo netvrdí, že A a B je blbost, to až ty přijdeš s takovou konstrukcí. A nakonec rozjedeš něco na způsob "jako jediná tady píšu, že A a B je OK, ale je to marný, všichni jedou v C a D."
|
Monty |
|
(4.12.2019 13:18:56) "Někdo ti napíše "C a D může být lepší volba..."
Jas, když někdo napíše tohle, je to jeho názor. Pokud napíše "C a D je vždy lepší volba", je to krávovina.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 13:25:41) "C a D je vždy lepší volba" Až na to, že to "vždy" tam často nalepíš ty sama. Jdu dělat něco užitečnějšího.
|
|
|
|
|
Monty |
|
(5.12.2019 11:03:22) Romano, až na to, že jsem syna nikam dostávat nechtěla. Na 8G se nehlásil, na 6G proti mojí vůli. Druhá věc je, že "stejný" je něco úplně jiného než "lepší/nejlepší". Nicméně i kdybych to tu zopakovala 100x, stejně se najde někdo, kdo to nepochopí nebo si to vyloží po svém.
|
Monty |
|
(5.12.2019 17:56:21) Romano, ano, v době, kdy jsem se domnívala, že je 8G prostě druhej stupeň typu dřívější jazykovky a na běžné ZŠ to vypadá jak v pomocný škole - četla jsem to tu a bez osobní zkušenosti jsem tomu byla ochotná věřit. Že jsem se mýlila jsem tu od té doby psala asi tak 10x. Možná i 20x.
|
Okolík |
|
(5.12.2019 18:22:08) Monty, podle mých zkušeností to zhruba tak je. Po odchodu dětí za 8g to na ZŠ vypadá zhruba jako dříve po odchodu dětí na jazykové, matem či jinak zaměřené 2.st. Žádný odpad se p nekoná, jen některé 2.st. ZŠ jsou prostě strašné....
|
Monty |
|
(5.12.2019 18:26:43) Okolíku, některé jistě. To tu snad nikdy nikdo nezpochybnil. Poměrně zásadní rozdíl vidím v "některé" a "všechny". Což je podstata sporu.
|
Okolík |
|
(5.12.2019 19:03:07) Monty, "všechny" ale píšeš jenom ty, je to tvůj neustále opakovaný argument. Tím že ho budeš pořád opakovat se pravdou nestane...
|
|
|
|
|
Monty |
|
(5.12.2019 17:57:29) Myslíš, že reagovat na něco, co člověk pokládá za pitomost automaticky znamená "něco řešit"?
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(4.12.2019 13:02:19) Kudlo, "plivání na gymply" se odehrává leda tak v tvé a Jas hlavě. Zde pouze někteří lidé vč. mě konstatují, že vůbec nezáleží na "škole", ale na každém jednotlivci, a jestli někdo chodí na 8G, 4G nebo strojní průmyslovku je úplně jedno. Chozením na jakoukoli školu se ještě z nikoho "elita" nestala, to možná platí v Anglii, když se budeme bavit o Etonu apod., ale sorry, žádný gympl v ČR (leda snad PORG), není braný za "elitní školu" bez ohledu na to, jestli je osmiletej, šestiletej nebo čtyřletej.
|
Renka + 3 |
|
(5.12.2019 10:53:17) Já mám tedy pocit, že VŠ tu střední školu přebije. Nechápu, jak můžeš mít problém celý život kvůli nevhodné škole, když je to až takový problém, proč jsi se to nedoučila? Snad všechno se dá doučit soukromě.
|
Alena |
|
(5.12.2019 11:09:20) jak to myslis, prebije? Vs je specializace, kdyz pak zmenis obor (dnes stale castejsi), neni dobra vseobecna skola k zahozeni. Kdyz si to tak vemu, rada mych pracovnich prilezitosti, vyplynula ze silneho vztahoveho zazemi stredni skoly.
|
Renka + 3 |
|
(5.12.2019 11:17:20) Ale chytrý člověk se může vzdělávat pořád, celoživotně, pokud jsi motivovaná, doučíš se všechno mnohem snáz a rychleji, takže fňukání, že mi celý život něco chybí kvůli tomu, že to na SŠ bylo nedostatečné, nechápu.
|
Monty |
|
(5.12.2019 12:37:42) Renko, to je právě to, co tak úplně nechápu. Přece žádná škola na světě není „samospasitelná“ a není to jediný místo, kde se dá něco naučit. Jistě, pokud někdo bude chtít jít třeba na tu zmiňovanou medicínu, tak to z průmky bude podstatně těžší než z gymplu, ale ne nemožný, jen se prostě bude muset hodně věcí doučit sám nebo si zaplatit nějaké soukromé doučování. Škola bez aktivní vůle žáka neznamená vůbec nic. Většina škol se dá prolézt se čtyřkami odshora až dolů, pokud žák odmaturuje, tak se nikdy nikdo nebude zajímat, co měl na základní nebo střední škole ze zeměpisu, je to čistě na něm, jestli chce mít jedničky nebo mu na tom nezáleží, stejně jako se sám rozhoduje o tom, co pokládá pro sebe a svůj další život a studium za důležité. A fakt v roce 2019 není nic lehčího než se dostat prakticky k jakýmkoli studijním materiálům, nedá se to srovnat s naší situací v 80. a 90. letech. Když jsem se chtěla já jako dítě na ZŠ dostat k něčemu „navíc“, co se ve škole neučilo, měla jsem v podstatě jedinou možnost, a to byla místní knihovna, kde mě hodná paní knihovnice nechávala vybírat si knihy z oddělení pro dospělé. Dneska mají děti těch možností mraky a nikdo jim nijak nebrání je využívat.
|
...j.a.s... |
|
(5.12.2019 13:02:06) Monty, taky ale to dítě musí někdo naučit, jak co hledat nebo aby bylo schopné posoudit, která literatura (autor) je k tématu validní. Když tě tohle dobrá škola nenaučí, tak ti bude k ničemu jakkoliv kvalitní knihovna.
|
Monty |
|
(5.12.2019 13:20:23) jas, teď tak úplně nevím, co tím myslíš a co si pod tím mám představit. Když zůstanu u té základní školy, nevím, jak přesně by to mělo fungovat. Ani nevím, jestli třeba naše učitelka dějepisu měla vůbec ráda historii, v jejím pojetí to totiž byl nejnudnější obor na světě. A informace v té době dostupné, tj. nějaká populárně naučná literatura nebo i nějaké pojednání od historika byly do značné míry poplatné době, jak to vyhovovalo soudruhům. Ovšem jestli takto tendenčně upravovali i např. matematiku, to nemám ponětí. Jak by to podle tebe mělo fungovat? Na úrovni té ZŠ/SŠ? Ono totiž pokud má dítě fakt hluboký zájem, je často o ten jeden stupeň výš a učitel na "nižším stupni", není-li také nadšenec, mu nijak nepomůže. Samozřejmě, k nějaké té maturitní práci si třeba syn nechává doporučovat/půjčuje si literaturu, ale zas "o stupeň výš", má jako konzultanta vysokoškolskýho pedagoga. Takže to vedení školy k něčemu, co si nadšenec na odpovídajícím stupni zajistí sám nepokládám za nezbytnost. Je to asi příjemný, narazit na někoho se stejným zaměřením, kdo ti poradí a pomůže, ale nutný to nebude.
|
|
|
. . |
|
(5.12.2019 15:11:12) Concetto, zdá se, že máš celkový přehled... napiš mi prosím, které příspěvky podle tebe vyjadřují tento názor:
"pokud nebude v super podnětné třídě na extra gymplu plném géniů z dobrých rodin, zakrní a bude mít kvůli tomu zničený celý život"
Stačí mi dvě tři citace nebo odkazy... už to nestíhám poslední dny všechno číst, tak mi tato vyjádření unikla, a přijde mi to jako fakt ulítlý názor (však pokud vím v ČR ani gymply plné géniů neexistují), zaujalo mě to! Díky
|
|
|
|
|
|
Jahala. |
|
(5.12.2019 11:46:15) Kdyz si to tak vemu, rada mych pracovnich prilezitosti, vyplynula ze silneho vztahoveho zazemi stredni skoly.
Jo tomu věřím, mám střední školu ktera je jediná v republice, ale na druhém konci než bydlím, vztahy máme silné, ale uplatnění přímo v oboru malé, spousta závodů zavřeno v našem kraji zůstal jediný pro mě vzdáleností vlastně pracovně úplně mimo.. Když sleduji bratra má to ještě teď jednodušší díky tomu, že ma místní gympl. Mě tu pozici po návratu z intru na maloměstě prostě trvalo si nějak vybudovat.
|
|
|
Federika |
|
(5.12.2019 11:37:17) Tenko, "přebije" bych asi nepoužila. Já se přiznám,že i když jsem vystudovala, co jsem chtěla, hodně bylo znát, že jsem byla na relativně mizerným gymplu, bojovala jsem s tím dlouho. Chyběl mi všeobecnej přehled a spousta dalších věcí a to jsem na gymplu patřila rozhodně k těm nejvíc "všeobecněpřehledovým"
|
Renka + 3 |
|
(5.12.2019 11:42:13) Federiko, ale střední škola trvá 4 roky, neříkej, že kdybys ses zaměřila na to, co ti nejvíc chybí, že to nedoženeš. Navíc jsou kolem nás neustále nové informace, člověk se musí učit pořád, odvolávat na na střední školu mi přijde podivné.
|
Žžena |
|
(5.12.2019 13:13:45) Renko, no a někdo chce prostě pomoct dítěti rovnou vybrat školu, po které nebude muset to či ono samostatně dohánět.
|
|
Federika |
|
(5.12.2019 19:19:18) Renko, doženeš. Ale není to hned a musíš mít motivaci. Mezitím se pár let cítíš občas jako debil. Mně to vadilo hodně. Navíc to byl obor, kde je všeobecnej přehled docela zásadní.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Renka + 3 |
|
(4.12.2019 12:33:16) "A defakto všichni, co mají VŠ, mají gympl"
To je poněkud přehnané tvrzení. Já gympl nemám, mám VŠ (žádný humanitní směr a z mojí třídy na střední šla na VŠ cca třetina spolužáků. Když se tak zamyslím, co mám za známé s VŠ, tak jako SŠ mají gympl, ekonomku, všechny možné průmyslovky strojní, elektrotechnickou, dopravní, ta škála je dost rozmanitá.
Je pravda, že pokud bude dítě chtít na medicínu, bude to mít z průmyslovky o poznání těžší. Ale třeba moje nejstarší chce jít studovat IT obor, a k tomu nemusela jít na gympl, ale klidně na nějakou odbornou školu. Jenže ona neměla jasno, to až teď poslední dva roky, takže je na tom gymplu.
|
...j.a.s... |
|
(4.12.2019 12:40:03) Renko, píšu to výše. Na humanitní či přírodovědný směr VŠ je gympl skoro nejlepší volba. Nebo když je potomek ještě ne zcela vyhraněný, tak na gymplu si to může ujasnit. Z té průmyslovky se na žurnalistku nebo medicínu jde přece jenom o dost hůř.
|
|
|
|
|
|
Rodinová |
|
(4.12.2019 12:17:36) Jakou? Nejak jsem moc nečetla celou diskuzi.
Mluvim o jedne tride jednoho 4G gymplu (1 clovek versus 5 před par lety 8G stejného gymplu). Ale chapu, ze ve statistikách to nedokazuje nic, je to jen ma zkušenost (podlozena srovnanim, které to moje dite a jeho spolužáci co umelo na tom stejnem gymplu - ale taky ty deti jsou jiny ).
|
|
|
|
|
|
|
Okolík |
|
(5.12.2019 19:00:37) Monty, to je fakt srandovní. Ten rozdíl v počtu naučených ryb, to je zase nějaká hyperbola, nebo to myslíš vážně? Vlastně je to fuk, další kolečko nejedu...
|
Monty |
|
(5.12.2019 19:12:15) Okolíku, ale ty ryby zmínila Renka, já to pouze zopakovala. Jako srovnání, neboť má jaksi reálnou zkušenost s dětmi na obou typech škol.
|
Okolík |
|
(5.12.2019 19:13:05) Monty, jistě i ty chápeš, že to nebude stěžejní rozdíl ...
|
Monty |
|
(5.12.2019 19:32:06) Okolíku, no, jak jsem sem dávala ten odkaz, tak z toho právě vyplývá, že tohle je ten rozdíl. Ve třídě nejsou ti pětkaři (kterých fakt není na každé ZŠ polovina třídy) a děti se tak mohou učit větší objem informací a postupovat rychleji s probíranou látkou. Zkusím to najít, moment.
|
Monty |
|
(5.12.2019 19:33:09) „Řada těch víceletých gymnázií totiž nejsou žádné inovativní pracoviště. To jsou prostě školy, kde se drtí přehlcené osnovy. Ale drtí se v prostředí, kde nikdo nebrzdí. Takže to jde efektivněji. Ale podle výzkumu Jany Strakové ta přidaná pedagogická hodnota na řadě škol není.“
https://dvojka.rozhlas.cz/daniel-prokop-viceleta-gymnazia-se-vymkla-kontrole-misto-5-nadanych-dnes-8114863
|
Alena |
|
(5.12.2019 20:06:10) Ano, na rade skol pridana pedagogicka hodnota neni. Obzvlast tam, kde neni konkurence. Nebo se meni s jednotlivymi uciteli. Na druhou stranu je treba pripustit, ze cast rodicu presne takovouhle skolu chteji. Chteji pro deti skolu jak ji znaji sami, ve vysokem tempu, v prostredi, kde nikdo nezdrzuje. (monty, vsimla sis, ze tu sama citaci pripoustis fakt, ze mimo gymnazia je prostredi, kde nekdo brzdi tempo?)
|
Monty |
|
(5.12.2019 20:10:47) Aleno, ale já přece neříkám, že to tak není NIKDE. Pouze podotýkám, že ti brzdiči tempa nejsou VŠUDE, není jich všude stejně a tam, kde jsou, se na ně taky nemusí brát žádný ohledy, že. No a taky se na ně nemusí ohlížet ti spolužáci. Jinými slovy, pořád je to jen o škole/učitelích a konkrétních žácích.
|
Alena |
|
(5.12.2019 20:18:03) Pokud se na ne nebere ohled, tak prece nikoho nebrzdi?
|
Monty |
|
(5.12.2019 20:20:07) Aleno, ano, ale někde se na ně ohled bere. Někde ne. Každá škola je jiná.
|
Alena |
|
(5.12.2019 20:32:39) Kdyby to bylo tak ridkym jevem (nekde), nebrala by to pani Strykova ve vete jako samozrejmost. ALe i tohle tvrzeni je u tebe pokrok. Druhy stupen je podle CSI v nejhorsim stavu, ucitele s ruznorodym kolektivem casto neumeji pracovat, na gymplu vetsinou nejsou ucitele lepsi, ale skupina je mnohem homogenejsi cili se i po staru uci vyznamne jednoduseji. To spouste deti i rodicu staci.
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(5.12.2019 20:33:39) těch brzdičů je ve třídě tím víc, čím horší socioekonomický podmínky jsou ve spádové oblasti základní školy, pochopitelně
takže není vůbec možný srovnávat Prahu s čímkoliv, už jsem to psala, z mých dětí má rodiče vš pouze jedno dítě, a to jen jednoho rodiče. zato těch, kdo sotva zvládli učňák je většina. odešly tři děti po 5. třídě, takže inteligence třídy musela zákonitě klesnout
on je to takový nekonečný příběh. kde je hodně rodičů, kteří mají vzdělání jako prioritu, tam je hodně chytrých dětí a když odejde pár z nich, celková úroveň třídy se téměř nezmění, naopak to umožní tem míň průbojným vyniknout
ale tam, kde vzdělání prioritou není, když odejdou tři, už to poznat je, protože odejde polovina všech šikovných dětí, nebo taky všechny a s tím odejdou taky rodiče, kteří chtějí vzdělaný děti
a už proto je v takových oblastech velký zájem o víceletá gymnázia, protože tady jsou vždycky lepší než základní škola
lepší nejsou učenou látkou, kvalitou učitelů, jejich způsobem práce, ale možnostmi a zájmy dětí, není pak možné probírat do hloubky a někdy je to o přežití a o zvládnutí základů, bez možnosti dělat něco zajímavě dalším rozdílem může být vybavení školy, někdy není laboratoř, nejsou pomůcky, nejsou modely, a přestože je všechno na internetu, on ten reálný prožitek je pořád víc
a samozřejmě v takové škole hrozí učitelům mnohem víc vyhoření než v oblastech s lepší skladbou dětí
|
Monty |
|
(5.12.2019 20:40:20) "...těch brzdičů je ve třídě tím víc, čím horší socioekonomický podmínky jsou ve spádové oblasti základní školy, pochopitelně
takže není vůbec možný srovnávat Prahu s čímkoliv"
Yuki, výborně, dostáváme se k podstatě problému. Já tu opakovaně píšu, že si UMÍM PŘEDSTAVIT školu v lokalitě, jakou popisuješ. A je celkem dobře možné, že i v některých lokalitách v Praze ta situace nebude o tolik jiná. Ale OBECNĚ v pražských školách tolik "brzdičů" ani dětí ze sociálně vyloučeného prostředí NENÍ, ty podmínky jsou JINÉ. Takže není možné srovnávat druhý stupeň ZŠ někde v Jirkově a v Praze. Protože to jsou bohužel úplně jiný světy.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(5.12.2019 20:52:58) Monty, jenže tvé příspěvky celou dobu vyznívají tak, že ti, kdo odcházejí nebo dávají do na 8g mají pocit, že jsou něco víc a nechtějí být s těmi blbečky na základních školách, což tě uráží, protože tvůj syn na základní škole zůstal
no a když si uvědomíte, že nejsou na každé škole stejný podmínky, tak vůbec není o co se hádat, nejde o žádný blbečky ani elitu, v 11 letech fakt ne, ale jde o to, že každý potřebuje být mezi svými, se kterými má o čem mluvit, a právě u vás se povedlo, že jsou ve třídách děti všeho druhu, jiné to neplatí
pořád ale platí, že ani dobrá škola neumí pracovat s různými dětmi a že čím větší jsou ve třídě rozdíly, čím víc je tam diagnóz, čím rozdílnější jsou rodiče, tím hůř se v takové třídě pracuje
no a nezanedbatelný není ani to, že dostat se ke kvalitnímu školení na téma výuka v různorodé třídě je pro pražské učitele mnohem snazší, už proto umí líp s takovou třídou pracovat, znají víc metod, já jsem se letos nedostala na festival pref, , je to daleko, přitom bych to opravdu potřebovala, tam byla i možnost vidět to, ne jen teoreticky
takže jsou ty rozdíly pochopitelný z mnoha důvodů
|
Yuki 00,03,07 |
|
(5.12.2019 21:01:39) jenže o tomto ta diskuse původně vůbec nebyla...
|
|
|
Půlka psa |
|
(5.12.2019 21:00:48) U nás třeba nejsou brzdiči vůbec žádní a stejně chci své děti na 8G, pokud se tam dokážou dostat. Naučí se tam zkrátka víc.
|
Monty |
|
(5.12.2019 21:12:26) Nejvíc se naučí ten, kdo se to naučit chce. Je dost jedno, kde je. Pokud má někdo pocit, že to nejvíc ovlivňuje škola, je to jeho názor a jeho rozhodnutí. Za mě je to blbost, a nějak nevím, o čem dál se v této debatě bavit.
|
Půlka psa |
|
(5.12.2019 21:15:59) Tak z tohohle hlediska žádná škola nemusí být vůbec, protože kdo opravdu chce, ten se naučí beztak.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(5.12.2019 21:18:34) Monty, je vidět, že máš inteligentní dítě, který mělo a má potřebu získávat informace, a jiný neznáš
|
Monty |
|
(5.12.2019 21:21:54) Yuki, znám hodně dětí, a pokud mohu soudit, tak mají jedno společné. Když je něco zajímá/baví, dovedou se tomu věnovat škola neškola, když je to nezajímá, tak to žádná škola nezmění. Můžou se to naučit, pokud jim jde o jedničky, a pak to zapomenout, anebo se na to vykašlat rovnou, to už je, jak říká Kudla, na vkusu každého soudruha.
|
Půlka psa |
|
(5.12.2019 21:24:47) Potíž je v tom, že i úplně obyčejné a nezvídavé dítě může mít jednou slušné živobytí, pokud má nějaké vzdělání a pracovitost.
|
Monty |
|
(5.12.2019 21:40:12) Půlko, jenže to tak úplně nezávisí na tom, kde stráví druhý stupeň základní školní docházky, leda by ji absolvovalo někde v ghettu. A ani tam to nemusí být stoprocentní záruka budoucího "neúspěchu". Jen vyšší pravděpodobnost.
|
Půlka psa |
|
(5.12.2019 21:43:54) No minimálně tu pravděpodobnost nezvýšíš tím, že ho v šestce pošleš na gympl, zatímco tím, že ho tam nepošleš, ji zvýšit klidně můžeš.
Ale mě se to káže, my nemáme druhý stupeň, takže gympl je jediná naděje.
|
|
jak |
|
(5.12.2019 21:44:26) Formuje i prostredi. Ten 8.g formuje treba u nas ve meste lip, jen nabidkou aktivit.a nejsme Jirkov...
|
Federika |
|
(5.12.2019 21:53:34) Jak, to je výhoda malých měst, není na výběr a pokud je to obecně lepší,, tak to chce každej V Praze je výběr až moc velkej a člověk váhá, každý dítě je jiný, každýmu sedne něco jinýho.. Já bych si pro svou dceru představovala školu za rohem, aby se nemuselo moc brzy vstávat, rozvrh do jedný,aby zvládala svůj sport, předměty v angličtině, protože to si ona sama přeje.žádnej tělák, protože toho má i tak dost, místo toho různý pracovky, protože je (po tchyni, ne po mně šikovná a strašně ji to baví, více různých jazyků, protože na ty je celkem nadaná, míň matiky protože na tu je celkem blbá, vyšší nároky, dobrej kolektiv,hezký prostředí, moderní a efektivní způsob výuky... Někdy si říkám,že si udělám svou vlastní školu
|
Yuki 00,03,07 |
|
(5.12.2019 22:29:29) federiko, ideální škola je podle mě taková, kde já budu učit jedno svoje dítě, už dvě by byly problém 😁
|
Federika |
|
(5.12.2019 22:33:50) Dneska se ptala jedna spolužačka mé dcery:" A jak je možný, že máš samý jedničky, když tu školu tak flákáš a moc do ní nechodíš?" No, jak... Na druhou stranu pro mě by to ideální nebylo, jednak látky přibejvá, je třeba ten kolektiv a mě by to nebavilo Jen prostě, já jsem netrpělivá a mám ráda , když je ten čas na cokoli využitej efektivně. K čemu trávit ve škole dny, když se ta věc dá vysvětlit za půl hodiny...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(5.12.2019 22:57:00) federiko, právě že by se ten čas dál využít nejefektivněji, jak jen si umíš představit
|
Federika |
|
(5.12.2019 23:00:49) Yuki, já si to nemusím představovat, já to vím. Ale pro mě je to cesta asi tak pro první stupeň, další bych takhle nechtěla. Chtěla bych ale aspoň jinej nejefektivnější způsob, kterej můžeme společně najít.
|
|
|
Alena |
|
(5.12.2019 23:30:19) K čemu trávit ve škole dny, když se ta věc dá vysvětlit za půl hodiny..." tak jasne, ze ne kvuli ty veci, to co se uci ve skole, se da ve srovnani s frontalkou naucit doma rychleji, ale to fakt neni to nejdulezitejsi. proc se chodi do skoly. Mne je lito deti, ktery maj v okoli tak bl b y skoly, ze je pro ne lepsi skoncit v domaci vyuce.
|
Federika |
|
(5.12.2019 23:31:30) Aleno, já bych do domácí výuky úplně nešla. Ale kombinovat to na prvním stupni kvůli úspoře času je super.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2019 23:35:21) já nevím, já bych na to neměla nervy - a co pak s tím ušetřeným časem?
|
Federika |
|
(5.12.2019 23:35:54) S tím my problém fakt nemáme, vůbec Není moc volnýho času.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2019 23:40:13) Federiko,
tak za předpokladu, že byste v domácí škole zvládli látku za celý den dejme tomu za 2 hodiny, tak co byste dělali ten zbytek dne?
Předpokládám, že Ty by ses taky někdy potřebovala věnovat své práci... co s prvostupňovými dětmi?
|
Federika |
|
(5.12.2019 23:43:30) Předtím spát, pak jít na oběd a pak už na trénink Hele, mně nevyhovoval nikdy způsob vzdělávání na základce a na střední. Pohoda to byla až na VŠ. Večer jsem si řekla:" Musím tam zítra jít, musím vstávat? Je to pro mě důležitý nebo si to můžu obstarat jinak? Chci se s někým setkat?! Když jsem si odpověděla několikrát ne, nešla jsem. A legálně U nás to na základce a na střední legální bohužel není. Asi by to ani nefungovalo,ale já bych to brala.
|
|
Alena |
|
(5.12.2019 23:45:13) To nemusi byt problem, deti maji odpoledne konicky, muzou si hrat venku...mne na tom spis pripada divna ta zavislost na rodici, nevim jestli bych v jedenacti vymenila pobyt s vrstevniky za skoro celodenni pobyt s matkou (ja teda vim, ze ne)
|
Federika |
|
(5.12.2019 23:46:06) Aleno, moje dítě zatím úplně nadšeně. Ale nejde o celodenní pobyt, protože denně trénuje, takže celé odpoledne s holkama.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2019 23:47:41) Federiko,
vy tedamáte domácí školu?
|
Federika |
|
(5.12.2019 23:48:18) Neeee Proto raději nerozvádím, psala jsem,že tyhle věci u nás legální nejsou.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2019 23:50:00) OK, jasně.
|
|
|
|
|
|
Federika |
|
(5.12.2019 23:45:18) A domácí školu, jako každý den, to bych fakt nechtěla, už kvůli sobě ne
|
Kudla2 |
|
(5.12.2019 23:46:34) Já si právě myslím, že pro toho rodiče i pro to dítě by to muselo být dost psycho.
|
|
|
sally |
|
(6.12.2019 0:24:40) Kudlo, u nás se dá dělat virtuální škola, kde děti chodí na online výklad do virtuální třídy (představ si to jako "skype"). A nebo pak se dá dělat poslední dva roky třetího stupně to, že žáci chodí na college - dvakrát týdně na přednášky - a zbytek dělají doma. A nebo si vezmou už přednášky vysokoškolské látky. Každopádně uspoří zhruba třetinu až polovinu času, který by věnovali škole normálně. V kamenné škole jsou v průměru sedm hodin denně + hodina až dvě úkolů, ve virtuální natočí 20-25 hodin týdně + nárazově nějaké hodiny na projekty
|
Kudla2 |
|
(6.12.2019 0:48:00) Sally,
ok, ale mám dvě otázky:
- naučí se v tom zkráceném čase opravdu stejně, jako kdyby byli v té škole?
- co dělají v tom zbývajícím čase, vyplní ho nějak smysluplně, nebo ho proflákaj?
|
sally |
|
(6.12.2019 1:15:13) Kudlo, zjevně se naučí stejně, chodí na na standardizované státní testy a mají z nich dobré výsledky (stejné jako měli z kamenné školy).
Ve volném čase se "flákají" - tj. hrají na počítači (obden) - dále čtou knihy, chodí do knihovny, setkávají se s kamarády, pasou kozy, pomáhají doma (ne tedy s radostnou písní na rtech - ale třeba oba umí vařit atd.). Jedno dítě dělá velmi náročný sport, tréninky 4x týdně. Osobně si myslím, že "flákání" potřebují - já se taky "flákám", kdy čumím na blbosti v televizi, čtu si, krafu na Rodině...
My chodíme do práce na těch 8,5 hodiny, ale od dětí očekáváme, že budou vytížené 10 -12 hodin denně? Aby "se neflákaly"?
|
sally |
|
(6.12.2019 4:53:19) A ještě Kudlo - to není zkrácený čas - to je čas jinak využitý... víš, kolik času padne ve škole na přestávky, stěhování do učeben atd? A kolik času z každé hodiny padne na organizaci (docházka, třídnice, napomínání žáků, rozdávání a sbírání sešitů / písemek, čekání až budou mít všichni v ruce tužku / otevřenou učebnici / sešit), kolik na to, že se učitelka věnuje různým žákům na různých úrovních (které pro zbytek třídy nejsou nijak užitečné), tomu, že se zkouší jedno dítě (a třicet jich tam čučí) a podobně? Když to dítě pracuje samo, tak si dělá přestávky, kdy potřebuje a jak dlouhé potřebuje (když si dojde na záchod za dvě minuty, tak ušetří těch dalších osm, co by bylo na přestávku ve škole), věnuje se věcem, kterým se potřebuje věnovat pořádněji a může jen prolítnout věci, které mu jsou jasné, nebo které už zná...
Představ si, že bys dělala někde v kanclu a teď bys měla rozpis, že od 8:00 do 8:45 děláš faktury, pak od 8:55 do 9:40 zakládáš do šanonů od 9:50 do 10:35 vyřizuješ telefonáty... A nemohla bys třeba přeskočit faktury (když máš třeba jen jednu a klidně by počkala do zítřka) a místo toho třídit horu papírů do šanonů - ale musíš tam sedět s otevřeným fakturačním programem a čučet do něj - a pak bys teda směla třídit, ale musela bys třídění nechat v 9:40, ač to nemáš hotové...
|
|
|
|
|
|
|
|
Alena |
|
(5.12.2019 23:42:31) nekdy jo, nekdy ne. Nekdy diteti to castecne vytrzeni chybi, oba kluci meli dobrou partu a jit hrat po skole fotbal bylo pro ne dulezite. Nekdy je parta slabsi a konicek silnejsi. Uspora casu je v tomhle pripade divny termin.
|
|
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(5.12.2019 21:52:29) Monty, já třeba doufám, že se mi daří být inspirativní právě pro ty děti, který zájem nemají, který nemají podnětný prostředí, který se o něco žádnou zajímat právě proto, že máme dobrý vztah učitel-žák, myslím, že to má význam i bez ohledu na to, jakýho vzdělání dosáhnou
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(5.12.2019 22:53:42) Monty,
mně přijde dost neuvěřitelnej názor,
- že na škole vlastně vůbec nezáleží, protože ten, kdo má o věc opravdu zájem, tak si najde informace mimo - že pokud má žák zájem o něco doopravdy do hloubky, tak ten učitel je před ním jen málo napřed nebo vůbec (přesnou formulaci si nepamatuju).
Jistě že si jde doplnit některé znalosti. Když jsem jednu dobu uvažovala o medicíně, tak jako pro negympláka by pro mě bylo nutné doplnit si gymnaziální fyziku a chemii, ale to by bylo nepoměrně náročnější, než kdybych to byla měla ve škole.
Kdybych o to DOOPRAVDY stála, nemožné by to asi nebylo, ale byla by to strašná práce navíc.
Takže se dá říct - a byla by to i pravda - že jsem o to asi dost nestála, abych se adekvátně posnažila (dnes jsem ráda, že jsem na medicínu nešla), ale JEDNO to prostě není.
A s tím učitelem, kterej je "o lekci napřed" nebo dokonce pozadu, mi to přijde jako dost velký přecenění toho žáka nebo podcenění toho učitele (jistě asi existují i takoví, kteří svůj předmět nijak extra neovládají a je jim to jedno, ale přijde mi dost nadutý/neuctivý to předpokládat automaticky)
|
Yuki 00,03,07 |
|
(5.12.2019 23:00:44) kudlo, může být žák o kus před učitelem, ale jen v jednom konkrétním oboru, třeba může být ornitolog nebo rybář a v tom případě učitel fakt nemá šanci, ale to přece není podstatný, učitel není encyklopedie, učitel má být ten, kdo vidí a ukazuje souvislosti a je inspirativní k dalším objevům
Na gymplu samozřejmě může být matematik, krémy už učitel ani nerozumí, ale stejně jako je jeden ornitolog na město, tak je jeden matematik, to jsou výjimky, a rizika škola si takto specializovaných dětí se zájmem váží a vůbec nevadí, že ví víc než učitel
|
Kudla2 |
|
(5.12.2019 23:09:31) Yuki,
já si myslím, že tohle musí být opravdu hodně vzácná věc a specializované téma a musí to být někdo jako třeba syn od TaJ, který se o dané téma zajímá opravdu hodně intenzivně a dlouhodobě, a takových lidí zase asi tolik nebude.
Ale pokud je to téma obecnější, tak si jen těžko představím, že by k tomu došlo třeba v češtině, matice nebo dějepise.
|
Půlka psa |
|
(5.12.2019 23:20:46) Moje nejstarší dítě je zrovna v gympláckém věku. Je chytá, pilná, snaživá a zodpovědná a není napřed nejspíš absolutně v ničem, co se ve škole probírá. Bere školu úplně pragmaticky a chodí tam, protože se to musí. Přesto jsem předvědčená, že na to gymnázium patří. Proplouvá úplně bez potíží matematickou školou, na matiku má evidentní talent, takže blbá zřejmě není, ale učí se zkrátka dle aktuální výuky a ne dopředu. Nebýt školy, tak neumí nic a na míň náročné škole by uměla míň, protože sama od sebe by se napřed nv životě neučila.
|
K_at |
|
(5.12.2019 23:22:04) Půlko, víš co, kdyby tam měli ty koně.....
|
Půlka psa |
|
(5.12.2019 23:25:43) Pravda, naše slečna je napřed, akorát v té škola mají úplně nesprávné osnovy a na koně zapomněli. A já už si myslela, že není dost geniální
|
|
|
Monty |
|
(6.12.2019 7:22:36) Půlko, proto tu pořád dokola opakuji, že záleží na dítěti. To moje, o kterým bych těžko řekla, že je gymplácký typ třeba v nějakých věcech napřed je, a škola na to nemá naprosto žádný vliv, i kdyby chodil do jakýkoli. A není to zrovna "o lekci".
|
Ruth |
|
(6.12.2019 7:49:57) Možná by prospělo myslet méně na syna. On to zvládne.
|
|
K_at |
|
(6.12.2019 8:02:33) Monty, po sáhodlouhé diskusi mám teprve teď pocit, že tu diskutuješ o něčem. Jinak ano, je to o dítěti, škole, učiteli, možnostech a rodině. Tvůj syn to má nějak. Mnoho dalších dětí to má jinak. Včetně školy, učitelů, možností, zázemí atd. A to je všechno.
|
Monty |
|
(6.12.2019 8:29:46) Kat, ale já píšu pořád totéž. Od začátku. Škola je barák. Záleží vždycky v první řadě na lidech, ne na "baráku".
|
K_at |
|
(6.12.2019 14:20:46) Monty, ne, ty píšeš, že tvůj model je ten v pohodě a zkušenosti a názory jiných jsou povyšování, nafoukanost a úplná blbost.
|
Monty |
|
(6.12.2019 14:21:49) Kat, nikoli, a i když se budeš snažit sebevíc, nenajdeš ani jeden můj komentář, který by něco takového tvrdil nebo i jen naznačoval.
|
K_at |
|
(6.12.2019 15:11:47) Monty, zřejmě tedy nevíš vubec, co sem pises. Což je smutný.
|
Monty |
|
(6.12.2019 15:41:52) Ne, Kat, smutný je, že něco napíšu 10x, 20x nebo třeba 100x, a píšu to tak jasně, že už to ani jasnější nemůže být, ale stejně se najde někdo, kdo buď neumí číst nebo v jasným a zřejmým konstatování hledá jen záminku, jak si kopnout nebo vytáhnout nějakou krávovinu z minulosti.
|
K_at |
|
(6.12.2019 15:43:22) Monty, nepotřebuju si kopnout. Ale vím, co tu dlouhodobě píšeš.
|
Monty |
|
(6.12.2019 15:45:25) Kat, no, zjevně nevíš, protože to, co tvrdíš skutečně nepíšu.
|
|
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 15:44:29) Monty, na tom není nic smutnýho. To je princip diskuze, že jeden říká A a jiný říká B. Kdyby to tak nebylo, tak není o čem mluvit. A když to všichni říkají jasně, tak tím líp.
|
|
|
|
|
|
|
|
Eudo |
|
(6.12.2019 12:26:41) Monty, zajimavy je, jak dlouho vydrzi diskuze a diskutujici porad dokola opakovat to sve, zajet do neprijemnych osobnich vypadu - a nepochopit to, co se tu uplne jasne porad dokola: "škola na to nemá naprosto žádný vliv, i kdyby chodil do jakýkoli. A není to zrovna "o lekci"."
Jak dlouho vydrzi porad tvrdit, ze tak, jak to dneska je, je to tak, jak to je, a neda se s tim nic zmenit. Pochopitelne se to TAKHLE nikdy nezmeni. Od doby, kdy jsem chodila JA do skoly, kdyz tak spis k horsimu pro deti, ktery chodi do skoly dneska. VSECHNY deti maji narok na vzdelani. At jsou nadane nebo maji diagnozu. Vsechny deti maji narok na adekvatni reseni.
Vetsina deti ma nadani kolem toho stredu. Cast z nich tahnou ty skutecne nadane - ale to jde i na zakladce. Casti z nich se extra doucovanim nauci neco navic, ale geniove z nich nebudou. No a co? Maji nadani na neco jineho. Vsichni jsme zapotrebi, kazdej nemuze bejt genius akademik. Nekdo musi delat jine prace, ktere tomu geniovi umozni nak "geniovat" - a samozrejme zadna matka nechce svy dite postavit do ty pomahajici pozice a vidi ve svem diteti toho genia. Vselijaky znalosti jsou v zivote uplne zbytecny (=napr. hodne casto ty, co se sprtaj na naky zkousky).
|
Lassiesevrací |
|
(6.12.2019 14:04:04) "VSECHNY deti maji narok na vzdelani. At jsou nadane nebo maji diagnozu. Vsechny deti maji narok na adekvatni reseni. "
To tu někdo rozporuje?
|
Eudo |
|
(6.12.2019 14:23:51) Lassie a Kat, uz nejedu znova to trapny hloupy kolecko. Svy nazory jsem vyjadrila.
A fakt - vsecko JDE menit a resit JINAK. Trapny je, jak se navazite porad dokola do Monty, ze … a proto zavidi, protoze…
To je Monty reseni a jeji nazor. Zavisi to na lidech.
S jejim nazorem souhlasim, protoze desitky let to fakt jde resit uplne jinak nez ruznym sprtanim na prijimacky a tridenim deti do ruznych "urovni" podle toho, komu se co povede.
|
Lassiesevrací |
|
(6.12.2019 18:23:10) Eudo, nerozumím tomu, co píšeš. Rozhodně tu nikdo nerozporuje, že všechny děti mají právo na vzdělání. Pokud tím právem myslíš STEJNÉ vzdělání, pak chci vědět, kde udělat hranici. Nebo bys nepovolila žádné dělení, tím pádem by každý mohl třeba na medicínu, pokud by se tak rozhodl? Protože pokud někomu vadí, že někdo, kdo udělal PZ na gymnázium,tam studuje, co pak ti, co udělali PZ na VŠ? Taky špatně?
|
K_at |
|
(6.12.2019 18:49:28) Lassie, tohle jsem pochopila já nárok na stejnou úroveň napříč školami. Třeba to chápu špatně.
|
Lassiesevrací |
|
(6.12.2019 19:34:08) Napříč školami...a co pak? Děti se dále rozdělí podle svých představ. A co když někdo nemá takové podmínky udělat PZ na medicínu, jako ostatní? Není to diskriminující?
|
|
|
Eudo |
|
(6.12.2019 21:07:21) Lassie, behem Tech dni, co se tu diskutuje, jsem o tom psala nekolikrat. Problem vidim v tom, ze kdyz napisu "stejne vzdelani", vetsina si tady vylozi slova jako "a nikdo ani mrt navic".
"Kde udělat hranici" - ZAKLADNI vzdelani je jaksi vzdelani, ktery ma byt pristupny kazdemu v te ktere zemi, a ma byt priblizne stejne. Jak to ktere dite zvladne je individuelni, ale moznost a POMOC ho dosahnout ma zajistit skola.
"Nebo bys nepovolila žádné dělení, tím pádem by každý mohl třeba na medicínu, pokud by se tak rozhodl"
Ne, a nikde jsem nepsala nic, co by si tak kdokoli mohl vysvetlovat. v 10 letech se nikdo nerozhoduje, ze z nej bude lekar (=sny muze mit, ale k tomu je zapotrebi jeste plno jinych veci. Jestli je student vhodny na studia cehokoli rozhodne lip posoudi ve 20 nez v 10.
Opet pouziju mou oblibenou frazi: U NAS jde zak na gymnazium v 16. Dostava body za znamky, a podle souctu bodu se dostane na obor, kam mu ten pocet bodu staci. Cili nadane dite se dostane na gymnaziu na obor prirodni vedy, ze ktereho posleze opet za jiny bodovaci system zada na tu medicinu. Kdyz se na medicinu hlasi nejaky rok az moc uchazecu, tak proste ten nejlepsi vysledek zaruci misto, druhej extremne nadanej ma smulu. Ale muze zadat o pul roku pozdeji… Na socialni vedy je o neco velice malo nizsi pocet bodu. Kdyz se dotycny student rozhodne studovat medicinu, ma moznost si dostudovat eventuelni chybejici predmet, ktery na soc.vedach neni (napr. maji min chemie, tak dostudovat).Zrovna tak humanitni vedy, priblizne stejny pocet bodu. Co chybi se muze dostudovat na gymnaziu pro dospele, v urcitych pripadech muze student na vysoke zacit sve vzdelani jinym kurzem a vecerne dodelat predmet. Trilete gymnazium zastresuje vsechno stredoskolske vzdelani. Technicke ma priblizne stejne naroky jako prirodovedecke, technicko-esteticke taky, postupne jsou naroky nizsi, ale dostane se na gymnazium na nejaky obor KAZDY, eventuelne na extra rok do pripravneho kurzu (kdy muze soucasne studovat nektere predmety v tom budoucim oboru (ja jsem takhle neklasifikovala ze svedstiny jednoho Cinana, ktery byl extremne nadany na matiku a fyziku (a to narozeny ve Svedsku, cili neumel poradne ani mandarin). Kluk se na svedstinu vykaslal, zadne prace neodevzdaval, narodni zkousky nezvlad, ze ji nebude potrebovat… kdyz se v toim jazyku vyucuje, ze jo. Vyresilo se to tak, ze kluk na gymnaziu musel chodit na nasi skolu na svedstinu, ale predmety, ze kterych mel ze zakladky znamky, studoval ve svem oboru.
No, a jelikoz se u nas zadny prijimaci zkousky ani na gymnazium, ani na VS nedelaji, funguje to leta letouci, tak neni co vysvetlovat. Kdyz se dite nekam nedostane, dostane se jinam, misto ma zarucene. Eventuelni chybejici predmety si muze dodelat. Na vysokou muze zadat za pul roku. Mezitim pracovat nebo studovat nejaky jiny vysokoskolsky kurz k jinemu oboru (ono se hodi vsecko a kombinace neni marna, znalosti jak by smet).
|
Federika |
|
(6.12.2019 21:15:20) A zrovna tenhle systém se mi nelíbí vůbec. Protože žádný známky na světě negarantujou, že je dítě nadaný, že se pro daný obor hodí, že zrovna tomuhle dítěti má být umožněno ten obor studovat.
|
Eudo |
|
(6.12.2019 22:24:00) Federiko, mas pravdu. Ja jsem PROTI znamkovani kohokoli, a PROTI prijimackam.
Protoze ani jedno z toho nezajisti, ze se nekdo na neco hodi. A prijimacky na nejaky gymnazium v 5 tr. tride uz ani nahodou.
Jenze my mame jeste par jinych rozdilu.
Devitky chodi pred Vanocemi (=kdy dostavaji vysvedceni, na ktere se predbezne zada) na navstevu do trid na gymnaziu, kde maji moznost si popovidat se studenty a vyptat sem jak to tam chodi. Studenti navstevuji devate tridy na jejich skolach (treba bejvalych Tech studentu), a diskutuji.
Devitky maji krome ruzne tydenni praxe v nejkym podniku od puloviny osmicky a cely podzim tydne diskuze s pracovnici, zamestnane na nejvyssim stadiu/gymnaziu, ktera ma vysokoskolske vzdelani zamerene na to, co jaka profese obsahuje atd atd. (obvykle i praxi na pracaku).
Ucitele predavaji osobne vsechny zaky devatych trid ucitelum a skolnimu psychologovi gymnazia pri extra konferenci, kde o kazdem budoucim studentovi podavame jeste dalsi informace. Ty znamky priblizne ukazuji, jak je na tom dite se schopnosti se ucit teorii. Pak maji prvni rok na gymnaziu stejnou zakladni teorii (=svedstina, anglictina, matika) , tridi se to az dalsi rok. Maji moznost i vymenit obor.
No a i kdyz to gymnazium vystuduje - ten obor, co si vybral v devitce, porad ma x-moznosti v tom oboru vubec nepracovat a delat neco uplne jineho. Nic ho nijak neomezuje.
A totez jsem za doby dinosauru delala i ja. Z urcitych duvodu mam puvodne nastavbu po gymnaziu technicky vzdelani. Fyziku a technologii nenavidim a vzdycky jsem nenavidela a bylo to to nejhorsi, co jsem chtela kdy delat. Vystudovala jsem posleze i jine obory, ale to technicky se mi v kombinaci s temi jinymi obory vzdycky velice hodilo (dokonce jsem ho i ucila spolecne se svedstinou pro cizince ve stejne skupine) . A ty obory zrovna tak, nijak moc nemaji zadny spolecny zaklad, ale BAVILY mne a byla jsem ochotna obetovat cas na studia. I kdyz nekdy jsem nevedela, co z toho asi tak budu mit. Vzdycky se vsecko hodilo, vzdycky mi to otevrelo dalsi dvere - jak co se tyce novych zajmu, tak co se tyce profesi. Tenkrat, kdy obvykle nekdo zased na jednu zidli a odesel z ni se zlatyma hodinkama do duchodu (=prehanim, neznam nikoho se zlatyma hodinkama, ale lidi, ktery zustali v tom "mym" prvnim zamestnni a sli do duchodu ze stejny zidle).
A tohle jsem doporucovala svym vsem detem. Uc se, co mas prilezitost, a koukej, abys videl/a. Vsecky znalosti se hodi a vsecky oteviraji novy cesty. Treba moje nejstarsi dcera ma stavebni prumyslovku. Chtela byt architekt. O poslednich prazdninach zjistila, ze ji to zas tak moc nebavi. Posledni rok si pribrala psychologii a IT techniku. Po mature studovala programovani a soucasne psychologii, dostala praci v Astra Zeneca, behem pulroku vedouci projektu pro vyrobu Losec, studovala soucasne dal, dneska pise ucebnice pro Vysoke skoly, pro pedagogicky personal, pracujici s autisty a detmi s jinymi syndromy, ma sve nakladatelstvi a knihy pripravuje do tisku a vydava sama. A tak to maji vsechny moje ostatni deti. Prakticky nikdo z nich nedela to, z ceho v 19 maturovali. Ale studovali a porad studujou neco novyho pri zamestnani, protoze to maji v sobe. takopvych je. Potrebujou videt a slyset kolem sebe, ze je to mozny.
|
Federika |
|
(6.12.2019 22:35:47) Nemůžu srovnávat, nemám vůbec žádnou zkušenost s devítkou. Ani jedno moje dítě do ní nechodilo a nechodila jsem do ní ani já. Ani známky ani přijímačky nemají zásadní výpovědní hodnotu, ale když už , jsem spíš pro přijímačky.
|
|
Kudla2 |
|
(6.12.2019 22:59:59) "Ja jsem PROTI znamkovani kohokoli, a PROTI prijimackam. Protoze ani jedno z toho nezajisti, ze se nekdo na neco hodi."
No ale bez toho známkování/bodování by se ten váš systém neobešel, ne?
"Dostava body za znamky, a podle souctu bodu se dostane na obor, kam mu ten pocet bodu staci. Cili nadane dite se dostane na gymnaziu na obor prirodni vedy, ze ktereho posleze opet za jiny bodovaci system zada na tu medicinu."
Takže nějakým způsobem se ten jeho výkon hodnotí i "u vás", a podle toho hodnocení může nebo nemůže jít něco studovat.
Jakej je tam zásadní rozdíl oproti Čechám? V obojím musí dotyčný podat určitý výkon, jinak má smůlu.
|
Eudo |
|
(7.12.2019 10:35:27) "no ale bez toho známkování/bodování by se ten váš systém neobešel, ne?"
Napsala jsem, ze JA jsem proti. Proti jakemukoli stemplovani deti.
Ja taky nepisu, ze by se "obesel". ZATIM neni jiny reseni.
Deti dostavaly prvni vysvedceni v osme tride, vetysi cast zakladky obesel. Poslednich par let, kdy konzervativni vlada prosadila znamkovani driv, se znamkuje od 6. tridy.
|
|
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 23:19:35) Eduo, tak to máte skvělý, to fakt můžeme jen závidět. U nás se rozhodně do nové školy nedá jít podívat, s poradcem pro volbu povolání mluvit nelze, když si jednou zvolíš obor, tak přestoupit nemůžeš, a jakmile jednou dostuduješ, tak tě s pistolí u hlavy nutí v oboru pracovat. Takže dcera se stavební průmyslovkou by prostě pracovala ve stavebnictví, a kdyby chtěla napsat vysokoškolskou učebnici ohledně autismu, tak ji popraví na náměstí, protože takovýhle móresy, to se u nás rozhodně netoleruje, to jde jen ve Švédsku.
|
K_at |
|
(6.12.2019 23:58:19) Půlko, jsou dny otevřených dveří (jasně, já vím). Poradci pro zaměstnání jsou taky, přestupy mezi školami taky asi nějak v určité míře fungovat trochu budou. A vystudovaný obor tě k zaměstnání zavazuje jen asi někdy. Jinak ale milion mezer máme, to zase jo.
|
|
|
|
Jahala. |
|
(7.12.2019 9:08:06) Eduo, celé mi to vysvětlilo jediné, proč můj Švédský zaměstnavatel zcela tupě ri otvírání fabriky v roce 96 vyžadoval na všechny pozice gymnazisty a nikdo z čechů mu nebyl schopen vysvětlit, ale na tomhle by stačil učňák a na pohled je opravdu lepší kluk té strojní průmyslovky... Mě si šéf a ještě jednu si šéf prosadil navzdory a no vlastně protože jsme už měli pracovní zkušenost s prací v laborce, jinak bychom měli s odbornou školou smůlu...
|
Kudla2 |
|
(7.12.2019 9:44:20) Jahalo,
to vypadá, že se ty pojmy nekryjí a švédské "gymnázium" odpovídá tomu, co je u nás "střední škola".
|
Eudo |
|
(7.12.2019 10:02:25) KUDLO!!!! HURAAAAAA!
Ja to tady dokola popisuju nejen v tehle debate, ale porad dokola. Marny.
Svedske GYMNAZIUM je nazev, ktery ZASTRESUJE VESKERE VZDELANI mezi zakladni skolou a Vysokou.... A jak porad dokola pisu, obsahuje veskere stredni vzdelani od narocnych teoretickych po "ucebni" s maturitou. Bych to prirovnala ke SLOVU Univerzita. Tam maj taky ruzny obory, ze jo. Po tom gymnaziu s maturitou.
Ze se to Cechum zda smesny, s tim holt Svedsko nic nenadela. Holt jaky kraj, taky mrav, ze jo.
Ucnaky a naky internaty tady proste neexistujou (=internatni skola sice existuje, ale je to podstatne neco UPLNE jinyho, nez ty ceske ucnovske. Chodi tam potomci ruzny elity typ kralovsky deti a tak a je to uroven teoretickyho gymnazia).
|
K_at |
|
(7.12.2019 10:04:31) Eudo, internáty tu mají například i umělecké SŠ s maturitou, vojenská SŠ, která je mmch velmi náročná nejen fyzicky, ale i učivem. A jiné.
|
Eudo |
|
(7.12.2019 10:15:19) Kat, ja mam prehled.
Ja si totiz nagoogluju ruzny veci, ktery mne zajimaj. Hlavne ty na porovnavani. Treba pro ty lidi, co mi pisou, ze sem chtej a jak to tady chodi.
Jako treba posledni mail pred par tydny - pisatel se urazil, ze jeho chot nemuze rovnou po prichodu pracovat jako ucitelka hry na piano. No a co ja s tim? Ja si ta pravidla nevymejsim. Ridit se Jimi musi kazdej.
No, nemuze. Jednak tu neni zrovna zvykem deti posilat ucit se hrat na piano, kdyz tak dochazi ucitel z hudebky na zakladku a uci se tam. Kdyz se chce nekdo ucit vic, chodi spis ke "kantorovi" zamestnanemu u nejakyho kostela, ale to zas nic moc neni popularni.
A jakykoli UCITEL musi mit svedskou ucitelskou legitimaci. Cili pani by si musela dodelat Lärarhögskolan (= pedagogicka Univerzita, 3 - 4 roky), nez by mohla o Tech par mizivych mist zadat (ja teda na strance pracaku koukam ze zajmu na inzeraty a za 15 let tam misto ucitele hry na klavir ani jednou nebylo inzerovano)
|
|
|
Okolík |
|
(7.12.2019 10:08:54) Eudo, směšné není, jaký u vás máte systém školství. Směšné je to, co popisovala Jahala, tedy šéf, který není schopen pochopit, že v ČR je jiný systém vzdělávání než ve Švédsku a tudíž švédský gymnazista umí něco jiného než ten český. Mimochodem, jsem přesvědčená, že tato neschopnost některých cizinců v kombinaci s českými politiky neschopnými v EU vysvětlit systém odborného vzdělávání v ČR, systém nástaveb, odborných SŠ apod. Velda k devalvaci SŠ vzdělávání a nesmyslnému požadavku EU na zvyšování počtu vysokoškoláků... Když ty nástavby celkem úspěšně plnily funkcí dnešních Bc.oborů....
|
Eudo |
|
(7.12.2019 10:26:42) Okoliku - kazda firma si muze stanovit pravidla, jaky uzna za vhodny.
Smesny je, kdyz zamestnanec nakymu sefovi da najevo, ze jeho pravidla jsou na hlavu.
Svedsky gymnazista je absolvent stredniho vzdelani V RUZNYCH OBORECH. Cili rozhodne samozrejme umi neco jineho, nez cesky gymnazista (a tady prave je to, co Jahale prislo smesny: ten svedsky gymnazista totiz muze umet zrovna to, co cesky z GYMNAZIA neumi.)
A jinak - kazda zeme ma svuj system. Ze se to s ceskym systemem neshoduje - na tom neni nic divnyho. Jak to funguje v ty ktery zemi pro podniky TE ZEME je samozrejme vec TE zeme. Urcita zeme ma sve potreby a sve zvyky.
Nevidim nic nesmyslneho na pozadavcich vysokoskolskeho vzdelani na urcite pozice. Napr. ucitelky materskych jenom s maturitou? U nas jsou "pomocne osetrovatelky" batolat - ucitelky materske maji Vysokou, 3 roky. Zdravotni sestra ma 3 - 4 roky vysoke - s maturitou na oboru "zdravotni" na gymnaziu pracuje v pomocnych pracich v nemocnici - roznasi obedy, vymenuje lozni pradlo a podobne, nebo rozvazi jidlo duchodcum, kteri ziji doma. atd atd.
A opakuju: jak to mate v CR funguje v CR. Kdyz to vyhovuje, tak proc ne? Jiny zeme to maj jinak a zrovna tak maji pravo vyzadovat, aby se lide zamestnani v jejich podnicich prizpusobili pozadavkum.
|
Federika |
|
(7.12.2019 10:32:45) Eudo, já myslím, že i u nás mají učitelky ve školce VŠ a zdravotní sestry to samý-buď musí mít ty tebou udávaný tři roky, což je bakalář nebo jakousi nástavbu. nad střední školu. Že je všude systém jiný, je v pořádku. Ale já bych třeba osobně nerada, aby společně na střední studovaly děti,které tady dělají učňák a děti z gymplů. Ne proto,že by děti z gymplů byly "něco víc", ale ten přístup, výstupy, motivace atd je někde úplně jinde.
|
Eudo |
|
(7.12.2019 10:42:57) Federiko... oni "spolecne" nestudujou.
"GYMNAZIUM" je porad jenom nazev, ktery zastresuje stredoskolske vzdelani..
Oni eventuelne na malem meste chodi do stejne budovy. Nebo ani to ne, protoze budovy maji na ruznych mistech.
To mas proste jako Vysokou/Univerzitu. Proste se to tak jmenuje, nekdo studuje medicinu v Lundu v naky budove, druhej chemii v uplne jiny budove, dalsi ekonomii uplne jinde. Spolecnyho maji akorat to, ze studujou na Univerzite.
Eventuelne muzou sdilet stejnou kolej.
|
Federika |
|
(7.12.2019 11:55:19) Aha, tak to je pak celkem fuk.
|
|
|
K_at |
|
(7.12.2019 10:45:17) Federico, ne, MŠ nemusí mít VŠ, stačí SŠ pedagogická. Uvažovalo se o tom, ale neměl by jim kdo učit.
|
|
Okolík |
|
(7.12.2019 16:12:24) Federiko, to je otázka. Kdyby tradičně všechny děti po 9. třídě studovaly společně, pravděpodobně by ani u nás ty pomyslné nůžky mezi gymnazisty a učni nebyly tak rozevřené.
|
|
|
Jahala. |
|
(7.12.2019 10:38:08) Eduo, tys vůbec nepochopila, že pokud švédská firma chce na pozici laboranta gymnazistu tak nedostane to co chce, protože tady by ji to dál absolvent chemické průmyslovky a chtít po něm protože teď žádá o práci ve švédské firmě aby si docela zdejší gympl úplně blbost....
|
Eudo |
|
(7.12.2019 10:46:20) Jahalo, ja se ti snazim vysvetlit, ze naka firma z jiny zeme ma svoje pravidla. A temi se proste ridi. Co si o tom mysli MISTNI neni jejich problem. A silne pochybuju, ze by ten sef byl tak "nevzdelany", aby nepochopil, ze absolvent naky stredni skoly nema vzdelani na svedsky urovni gymnazia.
Jedna pani povidala, ze chtel jenom gymnazisty….
|
Jahala. |
|
(7.12.2019 10:48:03) Ne neni to jedna pani povídala ja v ty firmě přes 10 let pracovala.
|
|
|
|
X__X |
|
(7.12.2019 13:47:38) Eudo, takže jestli jsem tě pochopila dobře, tak švédský gymnazista vůbec není absolvent středního všeobecného vzdělání, jako u nás, ale "gymnázium" je u vás název pro střední odborné školy s maturitou, nebo v lepším případě lycea?
jinak tedy česká všeobecná či dětská sestra má vzdělání harmonizované s legislativou EU, tedy v českých podmínkách se jedná o 3-3,5 leté vzdělání buď na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole. "pomocnice" jsou ošetřovatelky, ty mají buď tříletou střední zdravotní školu s výučním listem, nebo mají kurz. pak máme ještě praktické sestry, ty mají maturitu na střední zdravotnické škole a kompetence mají něco mezi ošetřovatelkou a všeobecnou sestrou. spíš se blíží těm všeobecným sestrám, ale nemohou se specializovat.
EDIT: aha, tak dočítám a už se to vyjasnilo, že švédské gymnázium je vlastně ekvivalent českého výrazu střední škola. potom ale nechápu, proč ho na české diskuzi o školství nepoužíváš? vždyť třeba ani výraz "hight school" se u nás otrocky nepřekládá jako "vysoká škola", ale normálně se o ní píše jako o střední škole? zamezilo by to zbytečným nedorozuměním nebo tedy proč si ho nedokáže přeložit ten zmiňovaný majitel švédské firmy u nás, když prošel tak vynikajícím vzděláním?
|
Eudo |
|
(7.12.2019 15:48:07) X__X - " švédské gymnázium je vlastně ekvivalent českého výrazu střední škola" =
neni presne ekvivalent.
Pouzivam slovo GYMNAZIUM proto, ze je to OFICIELNI NAZEV vzdelani od 16 do 19/20 let, ktere pokryva od celkem narocneho teoretickeho vzdelani (EVENTUELNE porovnatelneho s ceskym gymnaziem) po vice mene ucebni obory s maturitou (=ucnaky ani internaty tu nemame). Pokracuji tam temer vsichni po devate tride (prumer na Svedsko je ca 97%). Z me skoly teda 100%, na ruzne obory. Kdyz tady diskutuju, temer VZDYCKY poukazuju na to, ze slovo GYMNAZIUM zastresuje vsechny ruzne obory, ktere se v CR nazyvaji "stredni skola", jsou tam zaci od 16 let, a ze neexistuje zadne rozdeleni na 4G, 6G, 8G. (a co nadelam, ze to jde uplne mimo.) 3 obory - prirodovedecke, socialni a humanitni - jsou obory, odkud prevazna vetsina jde na Vysokou, vzdelani ma kompletni k splneni pozadavku ne celkem dost k vyberu(zalezi na prumeru bodu za znamky, jestli se dostane).
Eventuelne se prirodovedecke a humanitni lisi poctem "kurzu" v urcitem predmetu vcetne dosazenych bodu za ne - co se tyce matematiky, chemie/fyziky/biologie. Humanitni ma nekolik jazyku misto techhle predmetu).
Socialni - muzou vybrat vic matiky/vic jazyku rovnou pri studiu.
Jinak - kdyz nekdo po humanitnim chce studovat neco "prirodovedeckeho"/technickeho aj., muze s tim pocitat uz pri prihlasce/behem 3 rocniku, pribrat si k tomu nejaky ten gymnazialni kurz navic (=vic vyucovacich hodin tydne, smisene tridy s prirodov.) nebo po mature si to dodela na KOMVUX.
Zrovna tak jako High School neni presne "stredni skola" - vekove i obsahem se to lisi.
U nas mame taky vekove jinak rozdelena stadia na zakladni skole nez napr. v CR.
|
|
Eudo |
|
(7.12.2019 15:54:59) X-X: "tedy proč si ho nedokáže přeložit ten zmiňovaný majitel švédské firmy u nás, když prošel tak vynikajícím vzděláním?"
On ten dotycny sef zarucene prosel internim vzdelanim s durazem na to, jak to v tom CR chodi (=ja napr. s tim sefem v Johnson & Johnson = Jihoafricanem zrovinka rohle na zadost jeho svedskeho oddeleni firmy probiram a diskutuju, krome te svedstiny).
Jelikoz dotycny sef v CR vyzaduje "gymnazisty" - coz muze byt vyjadreno vyrazem "s gymnazialnim vzdelanim", viz me vysvetleni rozdilu v techle dvou pojmech - muze uplne jednoduse jit o Jahaly "chapani", co tim mel na mysli. Predpokladam, ze se prijimacich pohovoru osobne nic moc neucastni, a i kdyby, bylo by celkem velice zahodny, aby i ona mela znalost o tom, jaky v tom je rozdil. Protoze tady jsme informovani pouze o Jahaly posmesnem pohledu na vec.
|
|
|
Okolík |
|
(7.12.2019 16:07:11) Pokud švédský podnikatel v ČR najímá české zaměstnance a nechápe jak jsou kvalifikovaní a že v ČR je gymnázium jiný typ školy než ve Švédsku, tak je směšný, pokud nevěří svým zaměstnancům, kteří český systém znají a vědí jaké české vzdělání budou budoucí zaměstnanci potřebovat. I když mi budeš odpovídat co chceš, je to směšné. Směšné by to bylo i opačně, kdyby český zaměstnavatel ve Švédsku trval u absolventa švédského gymnázia např.se zaměřením "truhlář" (netuším jak se ta zaměření u vás jmenuji) na tom, že musí být vyučený. Když chce někdo podnikat v zemi s odlišným systémem, měl by se informovat, pokud hodlá zaměstnávat i lidi z té cizí země. To platí obecně.
Zřejmě o systému tzv. "nástaveb" v ČR nevíš vůbec nic. Studovali na jich lidé, kteří měli maturitu na gymnnaziu či jiné SŠ a nástavbou získávali specializaci a 2. příp. 3. maturitu. Nástavby se následně změnily na VOŠ nebo bak. cyklus VŠ. Obsah se příliš nezměnil, "jen" ti s nástavbou v některých oborech přestali být kvalifikovaní, neb nástavba není VŠ. Je to ukázka nepochopení tehdejšího systému školství v ČR a neschopnosti českých politiků.... Opakovala bych se.
|
Eudo |
|
(7.12.2019 16:33:47) Okoliku, dekuji za vysvetleni.
Jen k tomu poznamenam, ze neni vubec jisty, ze ten svedsky sef se vyjadril tak, jak to tady Jahala prezentuje - coz je velice jasne videt nejen z jeji, ale i napr. z tve odpovedi: ani jedna z vas nema poneti, co tim EVENTUELNE ten sef mohl myslet, kdby to takhle prezentoval (a porad, presto, ze jsem to celkem podrobne vysvetlila tomu, kdo MEL ZAJEM, ten rozdil nevidi - coz mne teda nijak hlavu nedela).
Neni na zamestnancich nejak rozhodovat, jake pozadavky na vzdelani na sve zamestnance ma mit jakykoli sef - svedsky/jine narodnosti.
Zrovna tak, jako si "cesky zamestnavatel" ve Svedsku najme zamestnance, kteri vyhovuji jeho potrebam.
Smesny je, ze se neco podobneho zamestnanec v CR muze vubec domnivat.
Jaky system mate v CR neni pro svedskeho sefa nijak zavazny.
Na OTAZKU primo mne jsem vysvetlila, jak to chodi "u nas". Pokud te to nijak nezajima, neni zapotrebi se k tomu vyjadrovat.
|
Okolík |
|
(7.12.2019 16:40:33) Eudo, myslím, že se k Jahale chováš dost přezíravě. Ona je chemik, myslím, že psala, že má chem. průmyslovku a pak VŠ (snad se nepletu). Jasně tu napsala že se šéfovi chemické firmy snažili (více lidí) vysvětlit, jak to je zde v ČR se vzděláváním a že gymnazista mu bude v laborce na nic nebo skoro na nic (měli jsme na gymplu. laborky z Ch😉) Evidentně ví o čem mluví. Máš nějaký důvod se k ní takto chovat a nevěřit ji? Nebo je tím důvodem, že psala o švédském šéfovi a např. Australan by tě nechal v klidu? Sama vyžaduješ korektnost v diskusích, ale sama tu urážíš ostatní? To co jsem psala o směšnosti v takové situaci platí obecně, i pro Čechy v cizině.... Pokud se rodina tě učitelky klavíru skutečně urazila poté, co jsi jí neutrálně sdělila, že by si musela doplnit švédskou pedagogickou školu, je to také nepatřičné, až směšné.
|
Eudo |
|
(7.12.2019 16:54:41) Nikde jsem nepsala a absolutne nezpochybnovala Jahaly profesionalni zkusenost (=na rozdil od opakovaneho tveho a dalsich zpochybnovani a zesmesnovani porad dokola, co znam a jakou zkusenost mam JA). Reagovala jsem na jeji zesmesnovani jejiho sefa.
Psala jsem celkem jasne, ze si lide ruzne vyrazy vykladaji ruzne (viz soucasne zdejsi diskuze). Ze zdejsi diskuze celkem jasne vyplyva, ze pojem "gymnazista" - ktery se ostatne ve svedstine vubec nepouziva, ani zadna jeho forma, si lidi vykladaji ruzne. Pochybuju, ze sef mel nejakou potrebu diskutovat s Jahalou, co pozadavkem na "gymnazialni vzdelani" ma na mysli.
Jake potreby a co nejaky sef Z JAKEKOLI ZEME - at je Australan, Cech nebo Sved a p., je uplne mimo. Neni na zamestnancich, obzvlast Tech, ktere o nejakou radu nezada, jeho pristup komentovat. Zarucene ten sef ma nejaky ty svy informovany "poradce" (oni nebejvaj vyslany nekam a nechany na pospas….)
Co se tyce Cechu v cizine nemam zapotrebi diskutovat, jak pusobi na zamestnavatele svym ruznym ocekavanim.
|
Okolík |
|
(7.12.2019 17:06:23) Eudo, ta schopnost sebereflexe u tebe nebude tak vysoká. Přecenila jsem tě. Škoda, zůstanu u toho přeskakování....
|
Eudo |
|
(7.12.2019 17:22:05) Gratuluju. Rozhodne mne to vzalo - proplacu celou noc….
Jak to mas s tou sebereflexi osobne ty ? (recnicka otazka, neni nutno plevelit)
|
Okolík |
|
(7.12.2019 17:25:56) Mé rodinkářky mi rozumějí... Na to není třeba sebereflexe. V jiných oblastech jí mám dost, nemusíš mít obavy, milá Eudo...
|
|
|
|
K_at |
|
(7.12.2019 17:31:19) Eudo, jakože šéf je polobůh a podřízení nesmí ani kriticky pomyslet?
|
Eudo |
|
(7.12.2019 22:34:33) Ne, Kat. Tady mame plosne rizeni, zadnou hierachii.
|
Okolík |
|
(8.12.2019 11:30:14) Eudo, můžeš prosím objasnit co je to "plošné řízení" ve firmě, žádná hierarchie? Nějak mi to nesedí s tím jak jsi o zkušenosti Jahaly psala, že zaměstnanci nemají šéfovi co mluvit do náboru, přestože šéf je cizinec a českému vzdělávacímu systému nerozumí?
|
K_at |
|
(8.12.2019 11:38:15) Okolíku, BINGO. Byla jsi rychlejší.
|
|
Eudo |
|
(8.12.2019 21:37:22) " můžeš prosím objasnit co je to "plošné řízení" ve firmě, žádná hierarchie"
Muzu.
|
Okolík |
|
(9.12.2019 0:12:00) Tak ještě to objasnění. Česky. Jinak to vypadá, že jen tak mlžíš ...
|
|
|
|
K_at |
|
(8.12.2019 11:37:41) Eudo, plošné řízení je co? Ne, z tvého vyjadřování plyne, že šéf je šéf a nikdo nemá právo ho kritizovat. Brrrr. On i šéf může být v určitých věcech pěknej trouba.. .
|
|
|
|
Jahala. |
|
(7.12.2019 17:35:06) Eduo, jsem ráda že víš jak probíhal můj pohovor v té době jsem měla odbornou střední školu a kdyz jsem u pohovoru u kterého byl český a švédský šéf řekla její anglický název zeptal se švéd na gymnázium, já odpověděla ne a strhl se 15 minutový rozhovor mezi šéfy kdy se český snažím vysvětlit, bylo to marné. Odcházela jsem s ti, že to neklapne. Překvapivě mě vzali a na zaručení ve švédsku něm český šéf vyprávěl jak já a druhá kolegyně s chemickou průmyslovkou jsme byli přijatý až na základě naší praxe ostatní kolegyně měli ten požadovaný gympl. Vyprávěl jak se jim snažili všech češi vysvětlit, že na tu ta tu pozici je lepší někdo se strojní průmyslovkou a na nižší pozici vyučený strojař a že neuspěli. Nabrali gymnazisty, v té době nabízel na nas dobře peníze a několika měsíční zácvik ve švédsku tak to gymnazistu vzali, pak při první příležitosti odcházeli protože práci rukama nechtěli. Bylo to od nich krátkozraké a hloupě prosazení svého. Nikde jsem svého šéfa nezesměšňovala. Mě jen teď došlo proč na tom gymnáziu tak trvali.
|
Okolík |
|
(7.12.2019 17:40:17) Ty jo, Jahalo, tak to snad ani není směšné, to je tragická hloupost. Jak tu ta firma prosperovala, s takovým šéfem?
|
Jahala. |
|
(7.12.2019 17:57:05) No prosperuje, postupně předali vedení čechům a posléze prodali celou firmu i švédskou anglánům a pak ještě někomu firma stále existuje.
|
|
|
Eudo |
|
(7.12.2019 22:35:21) Jahalo, to vypada na velice zajimavou svedskou firmu. Nejaka velka?
|
|
Vítr z hor |
|
(8.12.2019 9:13:04) Pozoruhodna neschopnost zjistit si neco o zemi, kam expanduji.
|
|
|
|
|
|
|
|
Jahala. |
|
(7.12.2019 10:33:58) Okolíku, přesně 👍
|
|
|
Kudla2 |
|
(7.12.2019 14:59:38) Eudo,
no ale když v debatě o ČESKÝCH GYMNÁZIÍCH používáš termín GYMNÁZIUM bez dalšího, navíc když VÍŠ, že to ve Švédsku a v Čechách znamená NĚCO ÚPLNĚ JINÝHO (švédské "gymnázium" je dle tvého popisu nejblíž české "střední škole"), tak je to dost zavádějící, nemyslíš?
|
Eudo |
|
(7.12.2019 15:59:21) Kudlo, samozrejme. Ceska gymnazia se nazyvaji gymnazia, ne? Jaky jiny termin mam pouzivat?
Svedske stredni skoly se nenazyvaji "stredni skola", neexistuje pro to zadny vyraz. Nazyvaji se GYMNAZIUM. Proto pouzivam vyraz, ktery se pro tu uroven pouziva.
A krome toho tady opakovane pisu, jak se lisi "obsah" ceskeho a svedskeho gymnazia. Coz neni zadny problem nejak pojmout, nebo jo?
Neni to tak davno, co se na mne diskutujici s radosti vrhly, kdyz jsem vysvetlovala ten rozdil.
|
Okolík |
|
(7.12.2019 16:15:41) Podívej, Eudo. Pokud ti jde o to, aby ti zde bylo porozuměno, což předpokládám ano, tak se asi budeš muset vyjadřovat tak, aby to bylo srozumitelné i pro ty, kteří tvé předchozí příspěvky nečetli. Jak je vidět, umíš se z chyb poučit, zvládla jsi automatické opravy překonat, tak jistě zvládneš i toto ...
|
Eudo |
|
(7.12.2019 16:34:54) Okoliku, na ukonceni: Ze srdce dekuji za tve profesionalni rady.
Taky ti dam jednu. Kdyz ti muj styl nevyhovuje, preskoc me prispevky.
Jinak - neco k veci by nebylo? Mozna! bys zvladla i to?
|
Okolík |
|
(7.12.2019 16:43:29) Eudo, není zač. Jsem opravdu ráda, že jsem ti pomohla. "Něco k věci by nebylo?" Jsi asi chtěla napsat někomu jinému, já píši zcela věcně a k věci. Pokud se ti moje příspěvky nelíbí, je to tvůj problém. A ano, několik dní jsem tě teď přeskakovala, kvůli autokorektu se to nedalo číst. dnes mi přišlo, že píšeš konečně srozumitelně něco zajímavého k věci. No, asi už to skončilo.... Škoda.
|
|
|
|
|
|
|
|
Eudo |
|
(7.12.2019 9:56:13) Jahalo, velice jednoducha odpoved: Protoze dle zdejsiho systemu prakticky kazdy gymnazium ma.
Kdo ho nema, proste na zadny "pozice" nezada. Kdyz nemuze dostat praci, dodela si gymnazium na KOMVUX =gymnazium pro dospele.
Cechum se to muze zdat zabavne… Holt kdyz zadaji o praci ve svedske firme, je zapotrebi se prizpusobit svedskym zvykum. Zrovna tak, jako kdyz zadaji o praci v jine mezinarodni firme. At se jim to zda zabavne nebo na hlavu. A jeste bych pripomnela, ze kdyz prijdes do Svedska, s ceskou maturitou teda nic moc. Casto dostanu od nejakych Cechu mail s zadosti o ruzny informace a "pomoc" - maji v umyslu se tu usadit. Obvykle se divi, ze kdyz sem nejsou vyslani nakou ceskou /cesko-svedskou firmou, ale musi si najit zamestnani sami, vyzaduje se doplneni (nejen validovani) ruznych diplomu z Karlovy Univerzity a podobne.)
V devadesatych letech tu probihala akce, kdy kazdy "postarsi" nezamestnany nejdriv dodelaval gymnazium, kdyz nenasel praci sam. Pracak nezamestnane posilal na KOMVUX.
(a tady bych pripomnela podobnou akci v CSSR, kdy si zamestnanci v ruznych kancelarich dodelavali maturitu vecerne/dalkove. Proste to bylo pozadovane. Dneska by nikoho ani nenapadlo zadat o praci v naky kancelari rovnou po devidce, nebo jo?)
|
K_at |
|
(7.12.2019 10:01:52) Eudo, prostě máte výraz "gymnázium" pro většinu SŠ. I když potom nabízí různá zaměření. A neboj, i u nás v ČR se požaduje různé vzdělání a dovzdělání u Čechů i cizinců. Dálkové studium tu je běžné, v rámci maturit a SŠ vzdělání, tak i VŠ vzdělání.
|
Eudo |
|
(7.12.2019 10:08:31) Kat, ja zadny obavy nemam… Mne jen porad dokola prekvapuje, ze nekolik let v ruznych tematech pisu, ze gymnazium tady zastresuje veskery stredoskolsky vzdelani, tady tejden pisu, ze deti na nej chodej po devitce (coz uz by samo uplne logicky mohlo poukazovat na to, ze to vzdelani tady je organizovany JINAK, kdyz uz) a DNESKA na to tady pisatelky prijdou!
svedsky slovo GYMNAZIUM je NAZEV veskeryho vzdelani PO zakladni skole, a jak tu opakovane pisu, jdou na to zaci z devitek automaticky, kdy si vybiraji ruzny obory. A ze vsech muzou posleze pokracovat na Vysoky, kdyz meli ty pozadovany predmety a v tom rozsahu, ktere na Vysoky predepisujou. Kdyz jim treba chybi rok chemie (urcity pocet gymnazialnich bodu), muzou si ho dodelat na KOMVUX.
|
|
|
Jahala. |
|
(7.12.2019 10:31:21) Eduo, ne pokud otviram byznys v cizi zemy tak se zaměstnán místní a pak dám na jejich návrhy, protože je naprosto mimo požadovat na pozici pomocného dělníka gymnazistu a asi nikoho takového neseženu. Nebo mi ž té pozice hned po drahém zaručení ve švédsku za diety zdrhne. A to se jim taky stávalo Takže pokud tu Švédů budou otvírat např mlékárnu tak upřednostňovat zdejší gymnazisty před absolventy potravinářské průmyslovky je no t jejich strany neznalost, ale nenechat si to od místních vysvětlit je už hloupost.
|
Eudo |
|
(7.12.2019 10:38:06) Jahalo, s nejvetsi pravdepodobnosti mlikarnu Svedi otvirat nebudou… A jak sefove v ruznych zemich najimaji pracovniky je jejich vec, ne? S problemy musi pocitat oni, obyvatele s tim nic nenadelaj.
Mistni se s tim holt musej nako smirit...
|
|
|
|
|
X__X |
|
(7.12.2019 18:23:12) Devitky chodi pred Vanocemi (=kdy dostavaji vysvedceni, na ktere se predbezne zada) na navstevu do trid na gymnaziu, kde maji moznost si popovidat se studenty a vyptat sem jak to tam chodi. Studenti navstevuji devate tridy na jejich skolach (treba bejvalych Tech studentu), a diskutuji.
to je u nás taky výstavy středních škol, na kterých studenti a učitelé představují svoji školu, dny otevřených dveří na středních školách (bývá možnost si domluvit i individuální návštěvu), besedy na školách s bývalými žáky, kteří současným žákům představují svoji střední školu... to je snad normální i u nás, ne? k tomu střední školy pořádají pro zájemce různé akce, na kterých mají možnost poznat jak školu, tak výuku. kluk se zájmem o IT obor teď třeba chodí do jedné školy na praktické ukázky výuky programování aplikací a v jiné škole se už zaregistroval na workshopy věnované kybernetické bezpečnosti a správcovství sítí. prostřední holka je zase na škole, která se věnovuje ekologii a životnímu prostředí a ta teď nedávno měla týden na starosti deváťáky na nějaké pobytové akci v přírodě v rámci spolupráce střední a základní školy. a těch akcí v rámci spolupráce škol je víc, jenom že zrovna téhle se zúčastnila holka, tak jsem ji vzala víc na vědomí. nejstarší holka se při výběru střední školy zas pro změnu byla podívat přímo ve výuce.
Devitky maji krome ruzne tydenni praxe v nejkym podniku od puloviny osmicky a cely podzim tydne diskuze s pracovnici, zamestnane na nejvyssim stadiu/gymnaziu, ktera ma vysokoskolske vzdelani zamerene na to, co jaka profese obsahuje atd atd. (obvykle i praxi na pracaku).
tak praxe v podniku u nás děti na základce nemívají. přeci jenom by to asi bylo poněkud komplikované, že na brigádu do podniku ještě nastoupit nesmí, ale pracovat tam v rámci školy už ano ale jinak samozřejmě na druhém stupni (tedy od šesté třídy) mají pracovní činnosti, i když tady nejspíš záleží na každé škole, jak to pojme. základka mých dětí měla slušně vybavenou dílnu na dřevo a pro práci s kovem chodily na nějakou průmyslovku. volbu povolání a střední školy mají začleněnou do předmětu, který na škole vyučuje výchovný poradce, se kterým se taky samozřejmě mohou o volbě poradit i mimo výuku. s nejstarší jsem kvůli tomu byla v pedagogicko-psychologické poradně, kam by jí nasměrovali, protože ona sama nevěděla (no, bylo to celkem naprd, protože jí pořád vnucovali vzhledem k jejím schopnostem gymnázium, což byla jediná škola, o které holka věděla, že na ni vážně nechce).
Ucitele predavaji osobne vsechny zaky devatych trid ucitelum a skolnimu psychologovi gymnazia pri extra konferenci, kde o kazdem budoucim studentovi podavame jeste dalsi informace. Ty znamky priblizne ukazuji, jak je na tom dite se schopnosti se ucit teorii. Pak maji prvni rok na gymnaziu stejnou zakladni teorii (=svedstina, anglictina, matika) , tridi se to az dalsi rok. Maji moznost i vymenit obor.
ano, to zní hezky. pokud člověk nemá zkušenost s dobou minulou, kdy tohle kádrování (ehm, předávání informací) kolikrát bylo důvodem, proč dotyčný nemohl na vybranou školu nastoupit. no, u mých dětí by mi to asi nevadilo, ale znám i děti, které byly rády, že na střední nastupují tzv. s čistým štítem a netáhnou se tam za nimi průšvihy (nebo zasednutí učitele) ze základky. jinak to děti v prváku nedělají nic odborného, mají jenom všeobecné předměty? u nás děti mají odborné předměty už od prváku a přijde mi to fajn, alespoň pro moje děti právě ty odborné předměty byly dost motivující. jinak samozřejmě jsou to právě ty odborné předměty a praxe, které při přestupu z oboru na obor mohou dělat problémy a vyžadovat individuální řešení (nebo kvůli nim přestup do stejného ročníku nemusí být schválený), ty všeobecně-vzdělávací předměty bývají plus mínus stejné.
No a i kdyz to gymnazium vystuduje - ten obor, co si vybral v devitce, porad ma x-moznosti v tom oboru vubec nepracovat a delat neco uplne jineho. Nic ho nijak neomezuje.
tak to je samozřejmé i u nás, nevím, proč to zmiňuješ jako rozdíl mezi námi a Švédskem u nás dokonce student může být z jakéholi maturitního oboru přijat na jakoukoli vysokou školu, pokud na to má, a nikdo nezkoumá, jestli se potřebné předměty naučil na střední škole, nebo třeba v rámci samostudia. důležité je, zda je ovládá, ne jestli se je naučil v rámci systému nebo mimo něj.
|
Eudo |
|
(7.12.2019 22:32:37) X__X proc se zminuju? protoze jsem vysvetlovala, jaky "rozdil" je mezi mistnim GYMNAZIEM a ceskym gymnaziem.
A jak na to zdejsi GYMNAZIUM prechazeji temer vsichni zaci, a to BEZ PRIJIMACEK.
"!u nás dokonce student může být z jakéholi maturitního oboru přijat na jakoukoli vysokou školu, pokud na to má, a nikdo nezkoumá, jestli se potřebné předměty naučil na střední škole, nebo třeba v rámci samostudia. důležité je, zda je ovládá, ne jestli se je naučil v rámci systému nebo mimo něj. "
jak tu pisete, delaji na Vysokou prijimacky. Coz je tedy druh "zkoumani".
A jo. Predavani zaku ze zakladky na gymnazium funguje pri konferenci ucitelu a psychologu obou skol. Bez jakyhokoli "kadrovani". Diskutuji se studijni schopnosti zaku. Zadny "prusvihy" se s nimi netahnou. "(natoz zasednutí učitele)".
Ruzny veci nezminuju jako "rozdil" mezi CR a Svedskem, ale ve (zbytecne) snaze vysvetlit, ze nektery veci muzou byt stejny. Protoze kdyz to nenapisu, bude mi opet opdpovezeno "no ale my...".
" u nás dokonce student může být z jakéholi maturitního oboru přijat na jakoukoli vysokou školu, pokud na to má, a nikdo nezkoumá, jestli se potřebné předměty naučil na střední škole, nebo třeba v rámci samostudia. důležité je, zda je ovládá, ne jestli se je naučil v rámci systému nebo mimo něj. "
No, nektery predmety proste pri zadosti na urcity Vysoky musi dolozit vsude. Na Vysoky neucej zaklady, ale stavej na nich. Pokud se nedelaj prijimacky, tak proste na to musi mit nejaky pkoiny doklad.
U nas napr. na Vysokou zadat ani nemuzes, kdyz nemas zdejsi maturitu ze svedstiny a anglictiny. I kdyz teda mas treba nakej diplom z Karlovy Univerzity a potrebujes si dodelat rok sveho vzdelani ve svedstine, aby ti ten papir z Karlovy Univerzity uznali - jako treba ceske lekarnici, zdravotni sestre ap.
Zajimavy na zdejsi diskuzi je hlavne to, ze do kazdeho textu okamzite kazdy vlozi svuj "po cesku dojem" jak to "spravne" vysvetlit.
|
* Liv |
|
(8.12.2019 3:09:37) I kdyz teda mas treba nakej diplom z Karlovy Univerzity a potrebujes si dodelat rok sveho vzdelani ve svedstine, aby ti ten papir z Karlovy Univerzity uznali - jako treba ceske lekarnici, zdravotni sestre ap.
Eudo, to je zajímavé. Pak ovšem nechápu, že mým spolužákům z Karlovy univerzity stačilo k tomu, aby mohli ve Švédsku pracovat jako lékaři pouze absolvovat kurz švédštiny zakončený zkoušku. Nic víc. Zajímavé.
|
Ruth |
|
(8.12.2019 4:04:52) Liv, omlouvám se, moc mě to mrzí. Fakt jsem to nemyslela zle, jak to vyznělo. Nedorozumění.
|
|
K_at |
|
(8.12.2019 11:38:55) Liv, ale neblázni. To by přece Eudo věděla.
|
* Liv |
|
(8.12.2019 12:20:31) Kat, zase abych Eudo nekřivdila, ti moji spolužáci odešli do Švédska cca před 10 lety, to už jsme byli v EU, s volným pohybem prac. síly (díky Bohu).
maminky spolužačka, která odešla v roce 1968 si musela diplom z lékařské fakulty Karlovy univerzity ve švédsku nostrifikovat a nějaké zkoušky to obnášelo (jako většina lidí od nás tehdy kdekoliv v zahraničí).
Takže možná jen Eudo nepostřehla, že čas trhl(železnou) oponou...
|
Eudo |
|
(8.12.2019 21:40:39) https://legitimation.socialstyrelsen.se/en/educated-within-eu-or-eea
|
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(8.12.2019 8:37:08) "Zajimavy na zdejsi diskuzi je hlavne to, ze do kazdeho textu okamzite kazdy vlozi svuj "po cesku dojem" jak to "spravne" vysvetlit."
To není ani tak zajímavý, jako spíš úplně normální. Každý, kdo se snaží pochopit text, si jej snaží nějak vysvětlit. Dělá to každý na světě, ale pokud myslíš, že to dělají švédové jinak, tak je to spíš znepokojující.
Každopádně, když většina čtenářů vůbec nechápe, jak to autor zamýšlel, tak to bývá neschopnost autora se srozumitelně vyjadřovat a ne chyba čtenářů. Pokud se ovšem nejedná o nějaké moudro na úrovni obecné teorii relativity, což v tvém případě při vší úctě není.
|
|
X__X |
|
(8.12.2019 9:48:02) Ruzny veci nezminuju jako "rozdil" mezi CR a Svedskem, ale ve (zbytecne) snaze vysvetlit, ze nektery veci muzou byt stejny. Protoze kdyz to nenapisu, bude mi opet opdpovezeno "no ale my...".
kecy, prdy, beďary. jak jsme jako děti říkávali ;-) těch několik odstavců, na které jsem reagovala, následovalo za samostatně postavenou větou "Jenze my mame jeste par jinych rozdilu.", takže se z toho logicky dalo dovozovat, že ty rozdíly jsou následně vypsány. jako evidentně se ti na zdejší diskuzi nedaří formulovat myšlenky tak, aby ti lidi rozuměli. fakt by mě nenapadlo, že když mluvíš o rozdílech, tak máš vlastně na mysli, že ty věci jsou u vás stejné, jako u nás.
eudo, ano, na některé VŠ se dělají přijímačky, na některé se nedělají. já ale o přijímačkách nic nepsala, já psala o tom, že na jakoukoli vysokou mohou jít studenti s maturitou z jakékoli střední, pokud na to mají. pokud si dobře vzpomínám, tys tu (asi ne v této diskuzi) psala, že u vás je výběr vysokých škol limitovaný studovanými předměty na střední (pardon, na gymnáziu) a kdo nestudoval ty správné předměty, má smolíka, dokud si je oficiálně nedostuduje. to u nás není. u nás je člověk buď umí nebo neumí, jestli se je učil ve škole, na kroužku nebo doma, to je vcelku jedno. a to i na školách, kde se přijímačky nedělají - buď má student dostatečné znalosti nebo se je stíhá doučit a studium zvládá, nebo ze školy odejde. konečně, jak jsi i ty sama kdysi kdesi psala, tak i děti při přestupu ze základky na střední a ze střední na vysokou musí splňovat určitou úroveň znalostí, takže asi ani ve Švédsku to není taková cochcárna, kdy si každý jde studovat to, co sám chce, ale nejdřív je nějakým způsobem roztříděn a nasměrován, kam ano a kam už ne. český způsob přijímaček na střední se mi nijak nelíbí, ale konečně, ten tu máme teprve poslední dva roky, předtím si každá střední škola sama volila, jestli jim stačí zohlednit prospěch uchazeče na základce, nebo jestli si sami udělají přijímačky a pokud ano, tak na co se zaměří.
to, jestli se základky na střední táhnou nebo netáhnou průšvihy, je věc relevantní, protože učitelé i psychologové jsou taky jenom lidé. a sama píšeš - diskutují se studijní schopnosti žáků, tedy je dost pravděpodobné, že se přeci jenom některé z průšvihů (třeba studijní neúspěchy u neoblíbeného učitele) táhnout mohou.
mmch když jsem si včera dohledávala, jak to s těmi švédskými gymnázii je (jako fakt by bylo vhodnější na českém diskuzním fóru psát středními školami, protože slovo gymnázium zde má přeci jenom jiný význam), tak jsem namátkou narazila na Enskilda Gymnasiet, což jestli jsem dobře pochopila, je soukromá střední škola, která hned tak někoho nepřijme a sama se "pyšní" (nejspíš oprávněně, pokud má permanentní převis zájemců) vysokou úrovní a tím, že studenty učí víc, než předepisují osnovy (jak že je to s těmi ve všech školách stejnými úrovněmi?).
|
Eudo |
|
(8.12.2019 21:37:05) kecy, prdy, beďary. jak jsme jako děti říkávali
neskutecne roztomile, diskuze opravdu na ..... urovni.
|
X__X |
|
(9.12.2019 9:15:34) já vím stejně roztomilé, jako výmluva, že když napíšeš "rozdíly", tak tím vlastně myslíš "to, co je stejné"
|
|
|
|
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 21:17:01) "Jak to ktere dite zvladne je individuelni, ale moznost a POMOC ho dosahnout ma zajistit skola."
No včak to zajistí škola. Třeba ten nižší gympl, o kterém je celou dobu řeč. Nebo třeba taky nějaká jiná škola dle gusta každého žáčka...
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(6.12.2019 14:17:01) Eudo, 1) v tom, jak ne-funguje školství ty děti často tu podporu nedostanou. 2) ne, každá matka nepotřebuje vidět v děcku génia.
|
Eudo |
|
(6.12.2019 14:27:02) Kat, TAK SE ZASADTE O TO TO SKOLSTVI ZMENIT!
A ne, kazda matka "každá matka nepotřebuje vidět v děcku génia. "
Ty zdejsi, ty geniata doma maji….
|
|
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 14:27:48) " "škola na to nemá naprosto žádný vliv, i kdyby chodil do jakýkoliv"
Eduo, tohle zkrátka neplatí. Škola má vliv na to, kolik toho dítě umí. Bez ohledu na to, jestli je to génius nebo je průměrný nebo má nějaký hendikep, má zásadní vliv to jestli je dítě na škole pro něj vhodné nebo nevhodné. Zrovna u nás v rodině máme lidi jak geniální, tak průměrné (těch je nás většina), tak i hednikepované, takže jsem si tím úplně jistá.
Nerozporuju, že u dětí jako je výjimečný samoučící Monty to tak být nemusí, protože by vlastním zájmem nasáknul to samé kdekoliv, ale u naprosté většiny ostatních dětí se na to rozhodně nedá spoléhat. Mé děti jsou například zcela obyčejné, co se nenaučí ve škole, to neví, protože volnočasově mají úplně jiné zájmy než to, co se probírá ve škole a dá nějak uplatnit v životě v praxi.
|
Eudo |
|
(6.12.2019 14:39:46) Pulko psa, ja VIM, ze skola naucit muze. VIM, ze ucitele delaji, co muzou, aby deti vytahli na uroven. U nas neexistuje zadna "domaci skola", do skoly chodi povinne vsichni.
NASE to dela a dava moznost studovat na gymnaziu 90 - 98% vsech zaku (to nizsi procento jsou prevazne deti, ktere k nam prichazeji z jinych zemi ve vyssim skolnim veku. Ale ty dostavaji pomoc a velka cast z nich taky tu skolu udela). Vcetne deti s diagnozami.
Jelikoz se v tom prostredi desitky let pohybuju, je mi uplne cizi postoj, ze " skola má zásadní vliv to jestli je dítě na škole pro něj vhodné nebo nevhodné".
Zdejsi deti maji nejobvyklejs volnocasovy zajmy nejaky sport, na krouzky nechodej, neni to zvyk.
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 14:51:13) Moc nechápu, co teď sděluješ, na jednu stranu říkáš, že škola je důležitá a na druhou stranu, že je úplně jedno, na jakou školu chodí.....
Pokud chceš říct, že škola má být univerzální pro všechny, tak u nás to tak není a nikdy nebylo. Školy jsou tu dle zaměření. Mé velké dítě třeba chodí na matematickou a jsem si naprosto jistá, že na nematematické by se z té matiky nenaučila tolik. Proto tam taky chodí a nemyslím, že špatně tam chodit, když k té matice tíhne.
|
Monty |
|
(6.12.2019 14:55:51) Půlko, tak tíhne k matice nebo by se to bez školy nenaučila?
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 15:00:22) Monty, jde jí matika, baví ji, chápe ji a je dost napřed oproti standardnímu učivu, ale ve volném čase si rozhodně neintegruje, jestli myslíš tohle. Volnočasově má úplně jiné zájmy, teď tady třeba peče muffiny. Nemůžeš brát všechno podle tvého syna.
Ono s tou matikou to nakonec jde samostudiem dost blbě, pamatuju si to z vysoké, když jsem měla mimino a to jsem věděla, že musím. Kdybych nemusela, tak se tím nevabývám a dcera taky ne. Není zkrátka malý génius, což ale neznamená, že by nemělo smysl tu matiku dál rozvíjet. Nemůže být každý druhý Darwin nebo Nikola Tesla, ale i takoví lidé mají svůj význam a svou osobní budoucnost.
|
Monty |
|
(6.12.2019 15:44:50) Půlko, neberu to podle svého syna, beru to jaksi obecně podle lidí, který něco baví. A když je to baví, obvykle se tomu věnují ve svém volném čase. Ostatně mě taky bavily věci, které škola neposkytovala nebo poskytovala jen ve velmi omezeném rozsahu, a neřekla jsem si kvůli tomu "škoda, že to nebereme ve škole, bez školy se to nikdy nedozvím/nenaučím", zvlášť proto, že je to nesmysl.
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 15:50:54) Monty, já to chápu, ale jiní lidé prostě fungují jinak a to, že mají na něco talent ještě neznamená, že ho dokáží nebo chtějí rozvíjet bez formálního vedení. Někteří to mají hozené tak, jiní tak, nic z toho není horší a obojí si zaslouží podporu v rámci vzdělávacího systému.
|
Eudo |
|
(6.12.2019 15:56:54) Pulko, ja chodila na obyc gymnazium.
Prevazna vetsina mych zajmu na zadny skole, krome nejaky specializovany na urovni vysoky, KDYZ UZ, se nikde nevyucuje.
Presto jsem si nasla cestu a dokonce se tim ruzne zivila. Taktez moje deti. Krome formalniho vzdelani. Protoze bez nakyho papiru nic neporidis. Ale co na tom papire mas napsany celkem nikoho nezajima.
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 16:02:31) Jo a pak jsou taky oblasti, co nejsou koníčkem, ale ten dotyčný na ně má talent a v tom ho dokážou posunout právě tam, kde se na to specializují. Ale přiznávám, že jsem v podstatě už od začátku základky chodila právě na tyhle školy, takže jsem nepochybně zaujatá. Jsem si zkrátka jistá, že mi to spíš pomohlo než naopak.
|
Monty |
|
(6.12.2019 16:07:11) "Jo a pak jsou taky oblasti, co nejsou koníčkem, ale ten dotyčný na ně má talent a v tom ho dokážou posunout právě tam, kde se na to specializují."
Půlko, samozřejmě nelze vyloučit, že to v nějakých jednotkách kusů může fungovat, nicméně spíš bych si tipla, že mít na něco talent a nemít to rád k žádným extra výsledkům nepovede. Kdybych teoreticky měla neobjevený talent na fyziku a někdo ho objevil, stejně bych ho nijak nevyužila... protože mě fyzika prostě NEBAVÍ. Podle mě má nějaký neobjevený nadání skoro každý, a nemyslím, že by lidstvo utrpělo nějakou újmu tím, že zůstanou neobjevený.
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 16:10:00) Lidstvo tím nepochybně neutrpí, ale tomu konkrétnímu člověku to může pomoct. Nebo mu to minimálně neuškodí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Eudo |
|
(6.12.2019 15:23:16) " škola je důležitá a na druhou stranu, že je úplně jedno, na jakou školu chodí..... "
Pulko - to neni nijak slozite.
Skola JE dulezita. A jelikoz je skola dulezita, obzvlast ma mit stejny zaklad a stejnou uriven.
Tim mam na mysli zakladni vzdelani do veku ca 9 tridy (=u nas 16 let).
Potom uz ty deti vic vedi, co vlastne budou chtit delat. Tridit je od 10 let je jaksi...
|
Půlka psa |
|
(6.12.2019 15:28:57) "a mit stejny zaklad a stejnou uriven"
To je asi to, co nechápu. Pokud je někdo schopen absorbovat vyšší úroveň, tak proč by jí neměl dostat, i když mu není 16, ale třeba 12.
|
Eudo |
|
(6.12.2019 15:37:32) Protoze to je mozny i na obycejnsky vesnicky skole.
Ovsem to se musi chtit neco na tom zmenit.
(Tou urovni bylo mysleno ne uroven schopnosti deti, ale urovni vyuky)
Moje vsecky deti chodily do maly venkovsky skoly, jedna paralelka do 6. tridy. Na nejvyssi stadium chodily do jine vesnice, kam se svazely deti z mensich vesnic. Na gymnazium prechazely temer vsechny tyhle deti v 16 letech do okresniho mestecka. Deti farmaru, akademiku, delniku, imigrantu.
Takhle to tady funguje cela leta. Problem maji skoly v emigrantskych ghetech ve velkych mestech. I dost velka cast techle deti ziska vysokoskolske vzdelani.
(Tohle je poouhy popis, ze neco jde zmenit. Tady to funguje od takovych zacatku 70. let. Od Tech let chodi na vysokou ten, kdo je schopnej ji vystudovat a chce. Jinej system tady neznam).
|
|
|
X__X |
|
(7.12.2019 17:37:36) Skola JE dulezita. A jelikoz je skola dulezita, obzvlast ma mit stejny zaklad a stejnou uriven.
ale ony i ty 8G a 6G mají stejný základ, jako běžné základní školy. no a plus k tomu nabízí i něco navíc, protože jsou to školy pro děti, které mají zájem a schopnosti to něco navíc přijmout. třeba nejlepší kamarádka mojí nejstarší šla na 6G, protože daný gympl nabízel rozšířenou výuku jazyků, které ta kamarádka od malička doslova nasávala a bavily ji. moje holka s ní 6G ani nezkoušela, protože už jenom z toho, že se na základce kromě angličtiny, kterou nenáviděla, musí učit i němčinu, kterou nenávidí ještě víc, byla otrávená a rozhodně by dobrovolně nevlezla na školu, kde se na jazyky klade ještě větší důraz a povinně učí i další navíc. zrovna tak jako ten základ a k tomu něco navíc pro talentované nabízí třeba základní školy s rozšířenou výukou jazyků, matematiky nebo sportu. osobně nevidím důvod, proč by na takové školy nemohly děti chodit a proč by musely být na běžné škole sráženy do běžného průměru jenom proto, aby se náhodou na základce někdo nenaučil o něco víc, než jiný
a ta stejná úroveň je taky diskutabilní, záleží přece na tom, co si pod pojmem "úroveň" kdo představí. kamarádky měly děti na škole, kam já bych ty svoje třeba dát nechtěla a ony by zas pro změnu neměly zájem dát ty děti na moji školu - a to se bavíme jenom o běžných základkách, nemám na mysli žádné alternativy typu montessori, waldorf a co já vím, co všechno existuje.
|
|
|
|
K_at |
|
(6.12.2019 15:22:44) Eudo, to je jak rozhovor hluchyho a němého. ANO, škola MŮŽE!!!! ALE V ČR TO OBJEKTIVNĚ BEFUNGUJE!!!! A bavíme se o ČR a SOUCASNOSTI. Ne o tom, co by mohlo být.
|
Eudo |
|
(6.12.2019 15:29:09) Kat - a ty mas nejakej dojem, ze kdyz cokoli nefunguje a JESTE K TOMU se nic nedela aby to bylo jinak, tak se neco samo zmeni????
A klidne sis mohla odpustit svou zacatecni poznamku.
Ja ti taky nepisu, jak na mne pusobis…. Protoze ve slusny diskuzi je to jaksi mimo. (a to pisu prave proto, protoze posledni dobou jakmile si "dovolim" mit nejakej nazor, hned se okomentuje nikoli nazor, ale co si o mne kdo mysli).
|
K_at |
|
(6.12.2019 15:37:39) Eudo, nepíšu o tobě, ale způsobů debaty. Tedy že ty mluvíš o něčem a já o jiném. Debata tu nebyla o ideálním systému a co by mohlo být, ale o tom, co řeší rodiče v soucasnosti.
|
Eudo |
|
(6.12.2019 15:53:45) Kat, v diskuzi se vymenujou nazory a je mozny se neco jeden od druheho priucit.
Kdyz si lidi neustale notujou a furt na neco nadavaj/porad si pritakavaj, diskuze nic novyho neprinasi.
Obvykle taky diskuze prinese nejaky podnet, jak neco zmenit/jak je MOZNE nekde neco zmenit. Coz ovsem neznamena hadani, ale snaha dojit k nejakemu "reseni".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(6.12.2019 17:49:37) kudlo, a právě proto, že těch hodně specializovaných dětí si naše školství neumí všimnou a neumí s nimi pracovat, tak se s nimi nepracuje, je málo škol, který to umí, a to základních i středních
když má děcko štěstí a vhodnou povahu a prostředí doma i ve škole a když už mu nepomůžou, tak mu aspoň neškodí, tak počká na vš, ale když má smůlu, skončí i se svou inteligencí někde na učilišti, kde je takových samozřejmě víc, jenže jsou všichni bohužel braní jako neschopní, a to už problém je
|
Monty |
|
(6.12.2019 18:36:15) Yuki, a ty máš fakt pocit, že v dnešní době končí nějaké statisticky významné procento "intelektuálně nadaných" dětí na učilištích?
|
sally |
|
(6.12.2019 21:48:02) Monty, nejsem Yuki, ale dovolím si odpovědět Yuki, a ty máš fakt pocit, že v dnešní době končí nějaké statisticky významné procento "intelektuálně nadaných" dětí na učilištích?
V mém okolí mám případ nadaného řezníka, nadaného svářeče a dvou nadaných nezaměstnaných, závislých na drogách. U řezníka si myslím, že dotyčný to chtěl dělat a byla to jeho volba, což je v pořádku - u zbylých tří je to vyhoření a znechucení vzdělávacím systémem, které řešili tím, že se na školu vykašlali. To, že je někdo nadaný, neznamená, že je zároveň moudrý a nepotřebuje nějakou pomoc / podporu okolí.
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(6.12.2019 7:08:25) Kudlo, já nevím, jak moc je to vzácná věc, ale nechápu, co by na tom mělo být nadutého, je to prosté konstatování faktu.
|
|
X__X |
|
(7.12.2019 17:10:19) A s tím učitelem, kterej je "o lekci napřed" nebo dokonce pozadu, mi to přijde jako dost velký přecenění toho žáka nebo podcenění toho učitele (jistě asi existují i takoví, kteří svůj předmět nijak extra neovládají a je jim to jedno, ale přijde mi dost nadutý/neuctivý to předpokládat automaticky)
holka mi chodí na střední školu, do druháku. hned nějak začátkem roku se jejich škola na svých stránkách chlubila studentem, který se čerstvě stal spoluautorem učebnice přírodopisu pro základní školy. protože shodou okolností chodí s holkou do třídy, tak jsem se jí ptala, jakže k tomu došlo. no jak - prý jejich učitel usoudil, že dotyčný chlapec toho o šutrech ví víc, než on, tak si ho k tvorbě učebnice přizval, protože mu přišlo škoda jeho znalostí nevyužít. mmch o šutrech se učili v prváku a v té době taky učitel se studentem pracovali na té učebnici (pro upřesnění, ta učebnice má víc autorů, není jenom jejich).
mmch teď se svým klukem obcházím dny otevřených dveří na středních školách a zrovna jsme byli na jedné, kde nám ředitel vykládal, jak někteří jejich studenti hned po maturitě nastupují k nim na školu a učí nové studenty, byť někteří třeba jenom dočasně, než jdou zase dál. a že mnozí z nich už mají zkušenosti, protože už v rámci svého středoškolského studia na škole učí mladší studenty v rámci projektů nebo i ve svém oboru školí dospělé. jedná se tedy o IT obor, který se neustále vyvíjí a jak ředitel říkal, tak na VŠ ne vždy je návaznost na znalosti těch studentů, kteří mají vyhraněné zájmy a přijde jim zbytečné dělat školu jenom kvůli titulu. jako příklad nám dával studenta, který si v rámci maturitní práce připravil skripta, podle kterých následně po maturitě začal na škole vyučovat nový předmět. některé z těch mladých učitelů jsme na škole potkali a působili pro věc dost zapáleně a evidentně školu vylepšovali o specializované učebny.
|
|
|
|
|
Federika |
|
(5.12.2019 21:39:31) Monty, sice na samotným dítěti záleží vždycky nejvíc, ale bez ohledu na gympl nebo negympl,myslím si, že obecně prostředí, lidi, kamarádi,zážitky, to všechno formuje hodně a může mít velkej vliv. Pozitivní i negativní.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Federika |
|
(3.12.2019 14:09:55) Ne Vaiteo, opravdu nevycvičíš peůměrný dítě tak, aby dávalo tesry na téměř 50 bodů. A na spoustu gymplů v Preze to je nutnost. Dokonce i kdybys s takovým dítětem jela denně, pořád a pořád. Na průměrnej gympl, kde je ta nodová hranice nižší, se takhle cvičený dítě dostane, to ano.
|
|
|
|